Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.04.2020, sp. zn. 6 Tdo 69/2020 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2020:6.TDO.69.2020.1

sp. zn. 6 Tdo 69/2020-2342 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. 4. 2020 o dovoláních, která podali obvinění M. B., nar. XY v XY, bytem XY,  L. M., nar. XY v XY, bytem XY, t. č. ve VTOS ve Věznici Praha - Ruzyně, P. H., nar. XY v XY, bytem XY, a P. G., nar. XY v XY, bytem XY, t. č. ve VTOS ve Věznici Praha - Pankrác, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 11. 2018, sp. zn. 5 To 43/2018, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 73 T 2/2015, takto: Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněných M. B., L. M. a P. G. odmítají. Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného P. H. odmítá. Odůvodnění: I. 1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 12. 4. 2018, sp. zn. 73 T 2/2015, byli obvinění M. B., T. P., L. M., J. M., P. H., P. H. a P. G. uznáni vinnými pokusem zvlášť závažného zločinu podvodu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §209 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 písm. a) tr. zákoníku ve formě spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, jehož se dopustili tím, že: „po předchozí vzájemné dohodě a po rozdělení úkolů, kdy všichni si byli vědomi svého jednání a svého podílu na něm a v úmyslu získat pro sebe prospěch velkého rozsahu, účelově obž. T. P., L. M. a J. M. v součinnosti se zprostředkovatelem P. R., nar. XY, založili notářským zápisem ze dne 26. 11. 2008 u notářky JUDr. Jaroslavy Vocelové, v kanceláři v XY, XY, společnost M.., se sídlem XY, IČ: XY, která byla zapsána do obchodního rejstříku dne 12. 12. 2008 a jejímž jednatelem ustanovili obž. M. B., který měl roli tzv. „bílého koně“, kdy současně při vzniku této společnosti pomocí padělaného potvrzení o složení základního vkladu vystaveného společností Komerční banka a.s., Oblastní pobočka Václavské náměstí 42, Praha 1, které pro tento účel v blíže nezjištěné době a na blíže nezjištěném místě vyhotovil obž. P. H., v té době zaměstnanec společnosti Česká spořitelna, a.s., Komerční centrum Rytířská 29, Praha 1, deklarovali u zápisu do obchodního rejstříku základní jmění společnosti ve výši 75.000.000,- Kč, ačkoliv touto finanční hotovostí společnost nedisponovala, a toto učinili v úmyslu přimět společnost I., se sídlem XY, IČ: XY, jejímž předmětem činnosti je financování komerčních nemovitostí prostřednictvím leasingu, zastoupenou J. R., nar. XY, M. K., nar.    XY, a Z. O., nar. XY, k rozhodnutí uzavřít leasingovou smlouvu mezi společnostmi M. a I., kdy společnost I. by financovala nákup souboru nemovitostí logistického areálu bývalé tabákové továrny v Hodoníně od prodávajícího, společnosti G., se sídlem XY, XY, IČ: XY a jménem které jednal z pozice předsedy představenstva obž. P. G., a to v celkové výši 195.000.000,- Kč s tím, že by společnost M. prostory areálu využívala a pronajímala podnikatelským subjektům z hodonínského regionu, kdy při několika jednáních předcházejících uzavření kupní a leasingové smlouvy, která proběhla v Brně a v Praze v sídle společnosti I. v období od 30. 4. 2008 do 11. 12. 2008, deklarovali schopnost pravidelně splácet leasingové splátky před pracovníky společnosti I., předložením padělaných podnájemních smluv, které pro tento účel opatřil obž. P. H., obž. J. M. a obž. T. P., a na kterých jako zájemce o podnájem uvedli podnikatelské subjekty z Hodonína a jeho okolí, přestože ve skutečnosti žádné smlouvy o podnájmu neuzavřeli, a toto činili v úmyslu vzbudit u zástupců společnosti I. dojem, že je transakce pro společnost I. bezpečná, když k podpisu kupní smlouvy mezi společností G., a společností I. dne 11. 12. 2008 předložil obž. P. G., v té době již pouze člen představenstva společnosti G., neboť z pozice předsedy představenstva již byl valnou hromadou odvolán 3. listopadu 2008, kupní smlouvu, na které byl padělaný podpis předsedy představenstva společnosti G., P. V., nar. XY, který o prodeji logistického areálu bývalé tabákové továrny XY v Hodoníně společnosti I. nevěděl, a ve které uvedl obž. P. G. v článku III. kupní smlouvy jako číslo účtu společnosti G., na kterou měla být kupní cena společností I. uhrazena, číslo svého vlastního soukromého účtu č. XY vedeného u Československé obchodní banky, a.s., a společně se tak obžalovaní M. B., T. P., L. M., J. M., P. H., P. H. a P. G. pokusili vylákat ze společnosti I., finanční plnění ve výši 195 000 000,- Kč, kdy jednání uvedených bylo před uvolněním finančních prostředků ve prospěch účtu obž. P. G. odhaleno pracovníky společnosti I. a v důsledku toho k finančnímu plnění ze strany této společnosti nedošlo a škoda na majetku nevznikla“. 2. Obviněný M. B. byl za tento pokus zvlášť závažného zločinu podvodu odsouzen podle §209 odst. 5 písm. a) tr. zákoníku za použití §58 odst. 5 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání tří let. Podle §81 odst. 1 tr. zákoníku a §82 odst. 1 tr. zákoníku mu byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání čtyř let. Podle §73 odst. 1 tr. zákoníku mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu či jeho člena jakékoliv obchodní společnosti nebo družstva na dobu pěti let. 3. Obviněný L. M. byl odsouzen za tento pokus zvlášť závažného zločinu podvodu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §209 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, spáchaného ve formě spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, za sbíhající se trestný čin úvěrového podvodu podle §250b odst. 1, odst. 4 písm. a), b) tr. zák., spáchaný ve formě organizátorství podle §10 odst. 1 písm. a) tr. zák., za který byl odsouzen rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 6. 1. 2015, sp. zn. 3 T 49/2014, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 25. 8. 2015, sp. zn. 5 To 284/2015, a za sbíhající se zvlášť závažný zločin úvěrového podvodu podle §211 odst. 1, odst. 5 písm. a), odst. 6 písm. a) tr. zákoníku, dílem dokonaný, dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, za který byl odsouzen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. 12. 2015, sp. zn. 1 T 11/2012, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 12. 2016, sp. zn. 9 To 91/2016, podle §209 odst. 5 písm. a) tr. zákoníku a §43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání sedmi let a šesti měsíců. Podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle §73 odst. 1, 3 tr. zákoníku mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu zprostředkování nákupu a prodeje nemovitostí v trvání sedmi let. Současně byl podle §43 odst. 2 tr. zákoníku zrušen výrok o trestu z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. 12. 2015, sp. zn. 1 T 11/2012, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 12. 2016, sp. zn. 9 To 91/2016, a výrok o trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 6. 1. 2015, sp. zn. 3 T 49/2014, jakož i všechna další rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž zrušením došlo, pozbyla podkladu. 4. Obviněný P. H. byl odsouzen za tento pokus zvlášť závažného zločinu podvodu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §209 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 písm. a) tr. zákoníku spáchaný ve formě spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, za sbíhající se trestný čin úvěrového podvodu podle §250b odst. 1, odst. 4 písm. a), b) tr. zák., spáchaný ve formě pomoci podle §10 odst. 1 písm. c) tr. zák., za který byl odsouzen rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 6. 1. 2015, sp. zn. 3 T 49/2014, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 25. 6. 2015, sp. zn. 5 To 178/2015, a za sbíhající se pomoc k třem samostatným zločinům úvěrového podvodu podle §24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, §211 odst. 1, odst. 5 písm. a), c) tr. zákoníku, za které byl odsouzen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. 12. 2015, sp. zn. 1 T 11/2012, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 11. 2016, sp. zn. 9 To 45/2016, podle §209 odst. 5 písm. a) tr. zákoníku a §43 odst. 2 tr. zákoníku za použití §58 odst. 5 tr. zákoníku, k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let. Podle §81 odst. 1 tr. zákoníku a §82 odst. 1 tr. zákoníku mu byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání pěti let. Současně byl podle §43 odst. 2 tr. zákoníku zrušen výrok o trestu z rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 11. 2016, sp. zn. 9 To 45/2016, a výrok o trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 6. 1. 2015, sp. zn. 3 T 49/2014, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž zrušením došlo, pozbyla podkladu. 5. Obviněný P. G. byl odsouzen za tento pokus zvlášť závažného zločinu podvodu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §209 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, spáchaného ve formě spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, a za sbíhající se přečin poškození věřitele podle §222 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku a přečin zpronevěry podle §206 odst. 1 tr. zákoníku, za které byl odsouzen rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 19 T 104/2013, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 4. 2. 2015, sp. zn. 9 To 473/2014, podle §209 odst. 5 písm. a) tr. zákoníku a §43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání pěti let. Podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle §73 odst. 1, 3 tr. zákoníku mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu či jeho člena jakékoliv obchodní společnosti nebo družstva na dobu tří let. Současně byl podle §43 odst. 2 tr. zákoníku zrušen výrok o trestu z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 2. 2015, sp. zn. 9 To 473/2014, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž zrušením došlo, pozbyla podkladu. 6. Dále bylo rozhodnuto o uložení trestů obviněným J. M. a P. H. U obviněného T. P. bylo podle §44 tr. zákoníku upuštěno od uložení souhrnného trestu ve vztahu k trestu, který mu byl uložen dříve. 7. Odvolání, jež proti uvedenému rozsudku podali obvinění M. B., L. M., P. H., P. H. a P. G., byla usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 11. 2018, sp. zn. 5 To 43/2018, podle §256 tr. ř. zamítnuta. II. 8. Proti shora citovan é mu usnesen í Vrchn í ho soudu v Praze podali obvin ě n í M. B., L. M., P. H. a P. G. dovol á n í . 9. Obvin ě n ý M. B. ve sv é m dovol á n í uplatnil dovolac í d ů vody podle §265b odst. 1 p í sm. d), e) a g) tr. ř . K dovolac í mu d ů vodu podle §265b odst. 1 p í sm. g) tr. ř . uvedl, ž e nespr á vn é pr á vn í posouzen í skutku spat ř uje ve skute č nosti, ž e a č koliv bylo ve v ě ci provedeno rozs á hl é dokazov á n í , nebylo t í mto prok á z á no, ž e by se dopustil trestn é č innosti tak, jak je pops á na ve v ý roku napaden é ho rozhodnut í . Ve vylou č en é v ě ci, kterou rozhodoval Krajsk ý soud v Hradci Kr á lov é , bylo konstatov á no, ž e spolupracuj í c í obvin ě n ý T. P. je osobou nev ě rohodnou, tedy v t é to v ě ci jej nelze pova ž ovat za osobu v ě rohodnou. Podle obvin ě n é ho byla poru š ena ustanoven í trestn í ho z á kona a z á kon í ku, byla poru š ena i procesn í ustanoven í a popis skutk ů naprosto neodpov í d á zji š t ě n ý m skute č nostem, p ř i č em ž v š echna tato pochyben í maj í vliv na kone č n é rozhodnut í o vin ě a trestu. 10. K dovolac í m d ů vod ů m podle §265b odst. 1 p í sm. d) a e) tr. ř . uvedl, ž e byla poru š ena ustanoven í o jeho p ří tomnosti u hlavn í ho l íč en í a ve ř ejn é ho zased á n í , p ř i č em ž trestn í st í h á n í bylo proti n ě mu vedeno p ř esto, ž e podle z á kona bylo nep ří pustn é , nebo ť nebyl schopen úč asti u soudn í ho jedn á n í , co ž potvrzuje znaleck ý posudek Doc. MUDr. Vladim í ra Pidrmana. Soud prvn í ho stupn ě jej v š ak v pr ů b ě hu ří zen í ned ů vodn ě zpochyb ň oval a nebral v potaz s poukazem na to, ž e byl vypracov á n pro jin é ří zen í , by ť se jednalo o trestnou č innost druhov ě obdobnou, a vych á zel pouze ze znaleck é ho posudku znalce MUDr. Ji ří ho Š varce, a č koliv obhajoba nam í tala jeho podjatost. Podle obvin ě n é ho si nal é zac í soud ve sv ý ch vyj á d ř en í ch ohledn ě jeho psychick é ho stavu opakovan ě odporuje, nep ř ihl íží k d ří v ě j ší mu posudku a znaleck é mu zkoum á n í ze strany MUDr. Zahradn íč kov é a Doc. MUDr. Pidrmana, kter é prokazuje, ž e psychick ý mi probl é my trp ě l dlouho p ř ed t í m, ne ž bylo zah á jeno trestn í st í h á n í v t é to v ě ci, a ž e tedy trestn í st í h á n í nen í a nem ůž e b ý t spou š t ěč em jeho psychick ý ch pot íží , j í m ž byla d ů vodn á obava o ž ivot s ohledem na vysoce aktu á ln í hrozbu prok á zanou v p ří slu š n é m trestn í m ří zen í t ý kaj í c í m se p ří pravy jeho vra ž dy. Tato skute č nost spole č n ě s predispozic í byla spou š t ěč em jeho probl é m ů , kter é vedly k neschopnosti úč astnit se soudn í ch jedn á n í . Tyto skute č nosti byly zji š t ě ny samotn ý m soudem, kdy znalec MUDr. Ji ří Š varc dosp ě l v podstat ě ke stejn é mu z á v ě ru jako Doc. MUDr. Vladim í r Pidrman, ale na rozd í l od n ě j je p ř esv ě d č en, ž e obvin ě n ý je schopen úč asti u soudn í ho jedn á n í . 11. D á le obvin ě n ý uvedl, ž e byl dolo ž en revizn í znaleck ý posudek podan ý Psychiatrickou nemocnic í Bohnice ve v ě ci Krajsk é ho soudu v Hradci Kr á lov é , kter ý je v š ak v rozporu se z á konem o znalc í ch. Obhajoba opakovan ě nam í tala, ž e MUDr. Ji ří Š varc pracuje v t é to nemocnici, vypracov á val na obvin ě n é ho znaleck ý posudek ohledn ě jeho du š evn í ho stavu a je t ěž ko p ř edstaviteln é , ž e by v jin é v ě ci zm ě nil sv ů j n á zor. Krajsk ý soud v Hradci Kr á lov é p ř i zad á v á n í revizn í ho posudku ve sv é v ě ci nevyhov ě l n á mitk á m obhajoby, nicm é n ě upozornil Bohnick ý ú stav na skute č nost, ž e by se MUDr. Ji ří Š varc nem ě l pod í let na znaleck é m zkoum á n í pod í let, p ř esto nakonec znaleck ý posudek akceptoval. MUDr. Ji ří Š varc m ě l s á m, pro pom ě r k v ě ci, odm í tnout jak ý koliv pod í l na ú stavn í m posudku Bohnick é nemocnice, nebo ť takto v ě dom ě p ř ezkoum á val sv ů j vlastn í posudek, kter ý vypracov á val, by ť v jin é trestn í v ě ci. 12. N á sledn ě dovolatel zd ů raznil, ž e mu jeho zdravotn í stav znemo ž nil uplatn ě n í ú stavn ě zaru č en ý ch pr á v na obhajobu a ž e se podrobil i zkoum á n í posudkov é komise ohledn ě p ř izn á n í invalidn í ho d ů chodu, kter ý mu byl skute č n ě p ř izn á n pr á v ě s p ř ihl é dnut í m k du š evn í chorob ě , a to zp ě tn ě od roku 2009, co ž zcela vylu č uje z á v ě ry MUDr. Ji ří ho Š varce, ž e du š evn í porucha nastala a ž v souvislosti s trestn í m ří zen í m. M á tak za z ř ejm é , ž e nebyl schopen úč asti u soudn í ho jedn á n í , a nem ě lo b ý t tedy ohledn ě n ě j jedn á no a rozhodov á no. Podle jeho n á zoru pak do š lo ve v ě ci i k procesn í m pochyben í m, a to p ř edev ší m č ten í m protokol ů p ř i hlavn í m l íč en í po spojen í v ě ci. Dodal je š t ě , ž e nikdy nesouhlasil s jedn á n í m v jeho nep ří tomnosti, nebo ť nebyl schopen takov ý souhlas d á t. 13. Vzhledem k v ýš e uveden ý m skute č nostem obvin ě n ý M. B. navrhl, aby Nejvy šší soud podle §265k odst. 1 tr. ř . zru š il napaden é usnesen í Vrchn í ho soudu v Praze ze dne 7. 11. 2018, č . j. 5 To 43/2018-2120, podle §265k odst. 2 tr. ř . zru š il i v š echna dal ší rozhodnut í na citovan é rozhodnut í obsahov ě navazuj í c í , a podle §265l odst. 1 tr. ř . p ř ik á zal Vrchn í mu soudu v Praze nov é projedn á n í a rozhodnut í v ě ci. 14. Obvin ě n ý L. M. ve sv é m dovol á n í uplatnil dovolac í d ů vod podle §265b odst. 1 p í sm. g) tr. ř ., kter ý spat ř uje v tom, ž e nebyla ve v ě ci definov á na organizovan á skupina ve smyslu trestn í ho z á kon í ku a jeho v ě domost o tom, ž e jde o skupinu zalo ž enou v ú myslu prov á d ě t trestnou č innost podvodn é ho charakteru a jak é je jeho m í sto a postaven í v t é to skupin ě . V t é to v ě ci sice do š lo k ur č it é mu rozd ě len í ú loh, ale nebylo prok á z á no, ž e by do š lo skute č n ě k ú mysln é mu a v ě dom é mu rozd ě len í t ě chto ú loh a ž e by š lo ze strany dovolatele o takov é jedn á n í , kter é by napl ň ovalo svou povahou po subjektivn í str á nce skutkovou podstatu organiz á torstv í , a tedy osnov á n í a ří zen í trestn é ho č inu. Jeho jedn á n í by p ří padn ě bylo mo ž no posoudit jako nep ří m é pachatelstv í ze strany dal ší ch osob, kdy hlavn í pachatel é zneu ž ili jeho omylu a vyu ž ili jeho osoby, zku š enost í a kontakt ů ke sp á ch á n í uveden é trestn é č innosti. 15. V n á vaznosti na to uvedl, ž e ve v ě ci sice bylo provedeno rozs á hl é dokazov á n í , p ř esto v š ak nebylo v ů bec prok á z á no, ž e by se trestn é č innosti tak, jak je uvedena a pops á na ve v ý roku rozhodnut í napaden é ho rozsudku, skute č n ě dopustil, a to v r á mci organizovan é skupiny. P ř edev ší m je kriminalizov á na jeho b ěž n á č innost, kdy ž jako realitn í makl éř mus í opat ř ovat a p ř ed á vat osob á m a instituc í m doklady, vy ž adovat posudky a vyj á d ř en í č i jednat s lidmi a spole č nostmi v č etn ě bankovn í ch instituc í a za ř izovat v š echny ot á zky kolem n á kupu a prodeje nemovitost í , v č etn ě p ří padn é ho zaji š t ě n í jejich rekonstrukce. Žá dn ý z proveden ý ch d ů kaz ů neprokazuje, ž e by konkr é tn ě jedn á n í uveden é v rozsudku bylo v rozporu se z á konem. Ze strany soud ů ni žší ch stup ňů do š lo nepochybn ě k nespr á vn é mu hmotn ě pr á vn í mu posouzen í , co je organiz á torstv í m trestn é ho č inu, sou č asn ě s posouzen í m cel é ho jeho jedn á n í jako č lena organizovan é zlo č ineck é skupiny, a stejn ě tak nebylo zkoum á no, zda nejednal v omylu vyvolan é m dal ší mi osobami ve smyslu §22 odst. 2 tr. z á kon í ku. Na toto pochyben í nav á zal i odvolac í soud, kdy ž z od ů vodn ě n í napaden é ho usnesen í je z ř ejm ý jeho z á v ě r, ž e „ n á pad s n á kupem are á lu v Hodon í n ě vze š el pr á v ě od ob ž alovan é ho L. M. “ . Tato formulace v š ak naprosto nijak neod ů vod ň uje jeho vinu, naopak sv ě d čí v jeho prosp ě ch, nebo ť postupoval v mez í ch sv é profese. S t í m souvis í i zalo ž en í spole č nosti M., kdy ani na jedn é z t ě chto č innost í nen í samo o sob ě nic trestn é ho. O trestnou č innost se m ě lo jednat a ž n á sledn ě v souvislosti s deklarac í jm ě n í spole č nosti a snahou uzav ří t leasingovou smlouvu, av š ak nebylo prok á z á no, ž e by se na t ě chto č innostech pod í lel i on, ani ž e by v ě d ě l, ž e tyto dal ší aktivity nebyly v souladu se z á konem. 16. Zd ů raznil d á le, ž e nebylo v ů bec prok á z á no, ž e by v ě d ě l o dohod ě spoluobvin ě n ý ch T. P. a J. M., a ž e by s n í souhlasil. Nebylo tak é prok á z á no, ž e by jak é koli listiny pad ě lal č i pozm ěň oval, ani ž e by v ě d ě l, ž e p ř edan é listiny jsou pad ě lan é . Je nutn é p ř ihl é dnout k tomu, ž e pracoval dlouhodob ě jako realitn í makl éř a byl v tomto oboru hodnocen jako velmi ú sp ěš n ý podnikatel. Spolupracuj í c í obvin ě n ý T. P. v pr ů b ě hu ří zen í neuvedl žá dn é skute č nosti k tomu, kdy a jak m ě la b ý t uzav ř ena dohoda a vytvo ř ena skupina osob, kter é m ě ly organizovat trestnou č innost, kdo a jak se na n í m ě l pod í let. Obvin ě n ý T. P. je krajn ě nev ě rohodn ý , vypov í dal velmi obecn ě a nepotvrdil jeho úč ast na p ř edm ě tn é m jedn á n í . Byla tak poru š ena ustanoven í trestn í ho z á kona a trestn í ho z á kon í ku i procesn í ustanoven í , popis skutk ů naprosto neodpov í d á zji š t ě n ý m skute č nostem, p ř i č em ž v š echna tato pochyben í maj í vliv na kone č n é rozhodnut í o vin ě i trestu. 17. Obvin ě n ý L. M. proto navrhl, aby Nejvy šší soud podle §265k odst. 1 tr. ř . zru š il napaden ý rozsudek (spr á vn ě usnesen í ) Vrchn í ho soudu v Praze ze dne 7. 11. 2018, č . j. 5 To 43/2018-2120, podle §265k odst. 2 tr. ř . zru š il i v š echna dal ší rozhodnut í na citovan é usnesen í obsahov ě navazuj í c í a podle §265l odst. 1 tr. ř . p ř ik á zal Vrchn í mu soudu v Praze nov é projedn á n í a rozhodnut í v ě ci. Sou č asn ě navrhl, aby Nejvy šší soud podle §265o odst. 1 tr. ř . p ř ed rozhodnut í m o dovol á n í odlo ž il v ý kon napaden é ho rozhodnut í , tedy v ý kon ulo ž en é ho trestu. 18. Obvin ě n ý P. H. podal dovol á n í z d ů vod ů podle §265b odst. 1 p í sm. d), g) a l) tr. ř . V ú vodu sv é ho dovol á n í uvedl, nad r á mec „ klasick ý ch “ dovolac í ch d ů vod ů , ž e usnesen í m odvolac í ho soudu (a rozsudkem soudu prvn í ho stupn ě ) bylo poru š eno jeho pr á vo na spravedliv ý proces, nebo ť soudy obou stup ňů se nevypo řá daly s n á mitkami, kter é jeho vinu vyvrac í , a sou č asn ě neod ů vodnily, pro č tak neu č inily. V souvislosti s t í m odk á zal na n á lez Ú stavn í ho soudu ze dne 28. 8. 2018, sp. zn. II Ú S 2177/17. Dodal, ž e podle konstantn í judikatury Ú stavn í ho soudu je Nejvy šší soud povinen p ř ezkoum á vat dovol á n í m napaden á rozhodnut í i optikou jejich ú stavnosti a v p ří pad ě jejich proti ú stavnosti tyto bez dal ší ho zru š it a nenutit tak úč astn í ka ří zen í obracet se na Ú stavn í soud. 19. D á le uvedl, ž e do š lo k poru š en í ustanoven í o jeho p ří tomnosti v hlavn í m l íč en í a odvolac í soud tuto vadu neodstranil, a č koli ji nam í tal ve sv é m odvol á n í . Vzhledem k tomu je nucen opakovat a argumentovat stejn ě jako v odvol á n í proti rozsudku soudu prvn í ho stupn ě . Je p ř esv ě d č en, ž e soud prvn í ho stupn ě pochybil p ř edev ší m v hlavn í m l íč en í konan é m dne 11. 4. 2018, kter ý byl prvn í m dnem hlavn í ho l íč en í konan é ho pot é , co do š lo usnesen í m soudu prvn í ho stupn ě ze dne 31. 5. 2018, sp. zn. 73 T 2/2015, ke spojen í jeho v ě ci k t é to v ě ci veden é pod sp. zn. 73 T 2/2015. Podle jeho n á zoru m ě l soud prvn í ho stupn ě op ě tovn ě vyslechnout ostatn í spoluobvin ě n é nebo jej alespo ň sezn á mit s jejich v ý pov ěď mi. Soud prvn í ho stupn ě to v š ak neu č inil, pouze doplnil v ý slech spoluobvin ě n é ho T. P. a pokra č oval v hlavn í m l íč en í . Dovolatel tak m á za to, ž e byl zbaven mo ž nosti b ý t p ří tomen v ý slechu ostatn í ch spoluobvin ě n ý ch. Nemohl jim tedy v r á mci hlavn í ho l íč en í , jako ž to st ěž ejn í ho st á dia trestn í ho ří zen í kl á st ot á zky a vyj á d ř it se k jejich v ý pov ě d í m. Uveden ý m postupem do š lo ke zkr á cen í pr á v obhajoby a poru š en í jeho z á kladn í ho pr á va garantovan é ho mu nejen trestn í m řá dem (viz §13 in fine tr. ř ., §33 odst. 1 v ě ta prvn í tr. ř ., §33 odst. 5 v ě ta prvn í tr. ř . a §214 tr. ř .), ale tak é Listinou z á kladn í ch pr á v a svobod ( č l. 38 odst. 2). Bylo mu odep ř eno ú stavn í pr á vo, aby jeho v ě c byla projedn á na v jeho p ří tomnosti a mohl se vyj á d ř it ke v š em prov á d ě n ý m d ů kaz ů m. Vzhledem k tomu, ž e v dob ě prov á d ě n í d ů kaz ů nen í z ř ejm é , jak je bude soud hodnotit, je nutn é , aby se obvin ě n ý mohl vyj á d ř it ke v š em proveden ý m d ů kaz ů m, nebo ť i toto by soud mohl hodnotit. 20. V ýš e uveden ý m postupem tak podle n ě ho byla poru š ena ustanoven í o p ří tomnosti obvin ě n é ho u hlavn í ho l íč en í , kdy sice form á ln ě v jednac í s í ni p ří tomen byl, av š ak st ěž ejn í dokazov á n í se odehr á lo bez jeho p ří tomnosti a za jeho p ří tomnosti nebyly znovu d ů kazy provedeny ani s nimi nebyl sezn á men. Dal ší m d ů vodem n á mitky obvin ě n é ho je skute č nost, ž e v hlavn í m l íč en í dne 11. 4. 2018 soud po p ř eru š en í hlavn í ho l íč en í pokra č oval, ani ž by vydal usnesen í podle §205 odst. 5 tr. ř ., tedy usnesen í , ž e hlavn í l íč en í bude kon á no v dovolatelov ě nep ří tomnosti. P ř i pokra č ov á n í hlavn í ho l íč en í dal ší ho dne soud sice toto usnesen í form á ln ě vydal, ale toto ji ž nemohlo zhojit nevyd á n í takov é ho usnesen í p ř edchoz í ho dne a lze na n ě j pohl íž et tak, jako by vyd á no nebylo. Stejn ě tak do š lo k nez á konn é mu č ten í sv ě deck ý ch v ý pov ě d í bez souhlasu obvin ě n ý ch, a to pot é , co nastala uveden á situace. Z t ě chto d ů vod ů obvin ě n ý , ale tak é st á tn í z á stupkyn ě Vrchn í ho st á tn í ho zastupitelstv í v Praze, navrhovali p ř i ve ř ejn é m zased á n í o odvol á n í , aby odvolac í soud rozsudek soudu prvn í ho stupn ě zru š il a v ě c vr á til k nov é mu projedn á n í . Na toto v š ak odvolac í soud reagoval vyhl áš en í m usnesen í , j í m ž odvol á n í zam í tl, a rezignoval tak na n á pravu t é to procesn í vady. 21. Nespr á vn é pr á vn í posouzen í skutku shledal obvin ě n ý P. H. ve skute č nosti, ž e skutek uveden ý v rozsudku soudu prvn í ho stupn ě nen í trestn ý m č inem, kdy ž nejsou napln ě ny hmotn ě pr á vn í podm í nky trestnosti stanoven é v obecn é a zvl áš tn í čá sti trestn í ho z á kon í ku, nebo ť nebylo prok á z á no, ž e se skutek stal, a pokud se stal, pak tento nen í trestn ý m č inem. Tyto n á mitky uv á d ě l ji ž v p ř edchoz í ch st á di í ch trestn í ho ří zen í , av š ak soudy obou stup ňů se s nimi nevypo řá daly a uveden é pochyben í tak é zp ů sobilo nep ř ezkoumatelnost jejich rozhodnut í . 22. N á sledn ě rozvedl svoji argumentaci stran tvrzen í , ž e nebylo prok á z á no, ž e se skutek stal, kdy m á za to, ž e tento se nestal, nebo ť spole č nost M. byla do obchodn í ho rejst ří ku zaps á na a ž po prob ě hl ý ch jedn á n í ch o uzav ř en í kupn í smlouvy. Za jeden pracovn í den od vzniku spole č nosti p ř ece nemohlo b ý t z á stupci M. ani relevantn í m zp ů sobem jedn á no, nato ž aby byl po ž adavek na ú v ě r řá dn ě intern ě projedn á n č i snad dokonce schv á len. Pokud by spole č nost I. jednala s p éčí řá dn é ho hospod ář e, jist ě by nikdy v áž n ě nejednala s osobami zastupuj í c í mi subjekt, kter ý v dob ě tvrzen ý ch jedn á n í v ů bec neexistoval, a tak é nelze v ěř it tomu, ž e by dot č en á smlouva m ě la b ý t uzav ř ena je š t ě p ř ed vznikem spole č nosti M., nebo ť v dob ě , kdy neexistovala, s n í nemohlo b ý t v ů bec jedn á no, nato ž cokoliv podepisov á no. Z uveden é ho je zjevn é , ž e skutek se nikdy odehr á t nemohl, a tud íž nebylo prok á z á no, ž e se stal skutek, pro n ě j ž je st í h á n. 23. V p ří pad ě , ž e by bylo prok á z á no, ž e se skutek stal, tak jak je pops á no ve v ý rokov é čá sti rozsudku, absentuje podle obvin ě n é ho objektivn í str á nka trestn é ho č inu podvodu. V dan é m p ří pad ě nebyl nikdo uveden v omyl, nikdo nevyu ž il n ěčí ho omylu ani nebyly nikomu zaml č eny podstatn é skute č nosti, a stejn ě tak neprovedla žá dn á osoba v d ů sledku sv é ho omylu majetkovou dispozici. Spole č nost I. nemohla b ý t subjektem zp ů sobil ý m k úč inn é mu vyvol á n í omylu, nebo ť bylo zjevn é , ž e žá dn ý subjekt M. v dob ě , kdy se m ě lo jednat o financov á n í projektu, neexistuje. Je p ř itom z ř ejm é , ž e pracovn í ci spole č nosti I. evidentn ě nejednali ani s obvyklou p éčí spot ř ebitele, nato ž pak s p éčí řá dn é ho hospod ář e, jak bylo jejich z á konnou povinnost í . V takov é m p ří pad ě v š ak nelze o t é to spole č nosti hovo ř it jako o po š kozen é , kdy ž vlastn í , evidentn ě hrubou, neopatrnost í a nedbalost í v maxim á ln í m íř e napomohla vzniku nastal é situace. 24. Podle dovolatele se nab í z í i druh á varianta, a to, ž e spole č nost I. o neexistenci M. v dob ě realizace st ěž ejn í transakce v ě d ě la. V takov é p ří pad ě v š ak o n í nelze hovo ř it jako o subjektu zp ů sobil é m podlehnout ú dajn ě podvodn ý m jedn á n í m č i kon á n í m a lze snad uva ž ovat jedin ě o aktivn í m pod í len í se na domn ě l é trestn é č innosti. Touto variantou se m ě ly org á ny č inn é v trestn í m ří zen í tak é zab ý vat. Pokud na toto rezignovaly, m ě ly ve vztahu k n ě mu postupovat v souladu se z á sadou in dubio pro reo, nebo ť je zcela re á ln é , ž e se v ě ci odehr á ly jin ý m zp ů sobem a po čí n á n í m jin ý ch osob. Uveden é lze uzav ří t tak, ž e žá dn é jedn á n í ze strany obvin ě n é ho T. P. nemohlo b ý t zp ů sobil é vyvolat jak ý koli omyl na stran ě ú dajn ě po š kozen é spole č nosti I., nebo ť pokud by postupovala s p éčí řá dn é ho hospod ář e, nemohla by nikdy uva ž ovat o tom, ž e zafinancuje takto n á kladnou a riskantn í akci ve prosp ě ch subjektu, kter ý v ů bec neznala a zn á t ani nemohla. Skutek tak nen í pro absenci objektivn í str á nky trestn ý m č inem. I v p ří pad ě , ž e by se skutek stal a napl ň oval skutkovou podstatu trestn é ho č inu podvodu ve stadiu pokusu, jev í se v dan é m p ří pad ě nevyhnuteln é zohlednit z á sadu subsidiarity trestn í represe vymezenou v ustanoven í §12 odst. 2 tr. z á kon í ku. Nemohlo toti ž j í t o p ří pad spole č ensky š kodliv ý ji ž vzhledem k tomu, ž e spole č nost I. nebyla objektivn ě zp ů sobil á k uveden í v omyl. 25. Dovolatel rovn ěž nam í tl nenapln ě n í subjektivn í str á nky trestn é ho č inu s t í m, ž e od po čá tku trestn í ho ří zen í je v t é to v ě ci ohledn ě jeho osoby pochybnost. Org á n ů m č inn ý m v trestn í m ří zen í se nepoda ř ilo žá dn ý m zp ů sobem jeho ú mysl prok á zat. Rovn ěž ú mysl jako ž to integr á ln í sou čá st skutkov é podstaty trestn é ho č inu jsou povinny dokazovat org á ny č inn é v trestn í m ří zen í , obvin ě n ý nem á povinnost prokazovat, ž e zde žá dn ý ú mysl nebyl. Jeliko ž se jeho obhajobu nepoda ř ilo org á n ů m č inn ý m v trestn í m ří zen í vyvr á tit, tak obecn ě konstatuj í , ž e obvin ě n ý nemusel v ě d ě t o v š em ani o v š ech detailech a ž e posta čí k jeho trestn í odpov ě dnosti p ř edstava o jedn á n í jako celku. 26. Obvin ě n ý je p ř esv ě d č en, ž e na jeho jedn á n í nen í nic trestn é ho. M á za to, ž e soudy obou stup ňů pominuly zcela z á sadn í skute č nosti. Neznal ostatn í spoluob ž alovan é a o ni č em nev ě d ě l, resp. nemohl v ě d ě t. Nebylo prok á z á no, ž e by jej n ě kter ý ze spoluob ž alovan ý ch, by ť čá ste č n ě , do v ě ci zasv ě til, co ž je prok á z á no tak é t í m, ž e pot é , kdy ž se mu nikdo neozval s t í m, co se ve v ě ci d ě je, nevyv í jel žá dnou aktivitu. St ěž ejn í pro uzn á n í jeho viny m ě lo b ý t to, ž e n ě kter é osoby nem ě ly o pron á jem are á lu z á jem. Soud prvn í ho stupn ě uvedl v tomto sm ě ru v ý pov ě di sv ě dk ů K., T., T. ml., K. a G. s t í m, ž e tito z á jem o pron á jem nem ě li, ale obvin ě n é ho znaj í a o pron á jmu s nik ý m nejednali. K tomu uvedl, ž e z v ý pov ě d í uveden ý ch sv ě dk ů nevypl ý v á , ž e o pron á jmu s nik ý m, pota ž mo s n í m, nejednali. Z t ě chto v ý pov ě d í pouze vypl ý v á nez á jem o pron á jem are á lu, co ž ov š em uv á d ě l s á m obvin ě n ý , a to je podstatn ý rozd í l oproti z á v ě ru soudu prvn í ho stupn ě . Zde soud prvn í ho stupn ě „ vlo ž il do ú st “ t ě mto sv ě dk ů m to, co nevypov ě d ě li, a soud odvolac í to „ posv ě til “ . D á le nen í obvin ě n é mu z ř ejm é , zda soud prvn í ho stupn ě vych á zel z v ý pov ě di B. K. č i P. K. P. K. v š ak uvedl, ž e s obvin ě n ý m o pron á jmu jednal a pron á jem skladovac í ch ploch z á jem m ě l a B. K. uvedl, ž e „ rozhodil “ informaci, ž e sh á n í skladovac í prostory, a je pak logick é , ž e jej obvin ě n ý oslovil. Z t ě chto v ý pov ě d í soud prvn í ho stupn ě u č inil nespr á vn ý ( ú pln ě opa č n ý ) z á v ě r. Je rovn ěž s podivem, ž e soud prvn í ho stupn ě nevych á zel tak é z v ý pov ě di sv ě dka J. M., kter ý uvedl, ž e s obvin ě n ý m o pron á jmu prostor jednal a m ě l o n ě j z á jem. 27. D á le se obvin ě n ý vyj á d ř il k n ě kolika pas áží m rozsudku soudu prvn í ho stupn ě , kter é rozporoval ve sv é m odvol á n í , p ř i č em ž nebylo na jeho n á mitky reagov á no, s t í m, ž e s t ě mito pas áž emi t ý kaj í c í mi se ot á zky a okolnost í vytvo ř en í podn á jemn í ch smluv a d á le z á v ě ru o sp á ch á n í č inu ve spolupachatelstv í a organizovanou skupinou v š emi obvin ě n ý mi v ú myslu p ří m é m se z á sadn ě neztoto žň uje. Soudu prvn í ho stupn ě p ř itom vytknul, ž e p ř i sepisu od ů vodn ě n í sv é ho rozsudku pau š alizoval a nezab ý val se ka ž d ý m obvin ě n ý m individu á ln ě . Za nespr á vn ý ozna č il i jeho z á v ě r, ž e mu (obvin ě n é mu) p ř it ěž uje sp á ch á n í zlo č inu ze ziskuchtivosti, k č emu ž dodal, ž e nem ě l m í t žá dn ý prosp ě ch z poskytnut é ho ú v ě ru, bylo mu pouze p ř isl í beno, ž e v p ří pad ě koup ě are á lu, by mohl b ý t jeho spr á vcem. 28. S ohledem na v ýš e uveden é obvin ě n ý P. H. navrhl, aby Nejvy šší soud podle §265k odst. 1 tr. ř . zru š il napaden é usnesen í Vrchn í ho soudu v Praze ze dne 7. 11. 2018, sp. zn. 5 To 43/2018, stejn ě tak jako rozsudek M ě stsk é ho soudu v Praze ze dne 12. 4. 2018, sp. zn. 73 T 2/2015, sou č asn ě zru š il v š echna rozhodnut í obsahov ě navazuj í c í , pokud vzhledem ke zm ě n á m, k nim ž do š lo zru š en í m, pozbyla podkladu, a podle ustanoven í §265l odst. 1 tr. ř . p ř ik á zal M ě stsk é mu soudu v Praze, aby v ě c v pot ř ebn é m rozsahu znovu projednal a rozhodl. 29. Obvin ě n ý P. G. podal sv é dovol á n í z d ů vodu podle §265b odst. 1 p í sm. g) tr. ř . Nam í tl, ž e soudy obou stup ňů nepostupovaly p ř i sv é m rozhodov á n í podle §2 odst. 2, 4, 5, 6, 12, a 13 tr. ř . a t í m do š ly ve sv ý ch z á v ě rech k nespr á vn é mu skutkov é mu n á lezu a k nez á konn é mu rozhodnut í o vin ě . Skutkov á zji š t ě n í byla u č in ě na na podklad ě nedostate č n ý ch a nespr á vn ý ch ú vah soudu o jeho úč asti na skutku jin ý ch pachatel ů , a to pouze na podklad ě v ý pov ě di spolupracuj í c í ho obvin ě n é ho (T. P.). V dan ý ch souvislostech nastolil ot á zku v ě rohodnosti spolupracuj í c í ho obvin ě n é ho. Mimo jin é dovodil, ž e institut spolupracuj í c í ho obvin ě n é ho se m ůž e st á t n á strojem st á tn í ho zastupitelstv í k tomu, aby si kupovalo v ý pov ě di, kter é mohou b ý t nepravdiv é . Motivac í spolupracuj í c í ho obvin ě n é ho m ůž e b ý t snaha vyvinit se, p ří padn ě vy ří dit si úč ty v r á mci krimin á ln í ho spole č enstv í . Je-li v ý pov ěď spolupracuj í c í ho obvin ě n é ho jedin ý m d ů kazem proti jin é mu, nelze v r á mci ú stavn í z á sady v pochybnostech ve prosp ě ch na takov é m jedin é m d ů kazu postavit rozhodnut í o vin ě . Obranou proti zneu ž it í institutu spolupracuj í c í ho obvin ě n é ho je d ů sledn á aplikace z á sady v pochybnostech ve prosp ě ch a n á le ž it é zhodnocen í motivace a osoby spolupracuj í c í ho obvin ě n é ho. Nav á zal t í m, ž e nejen on, ale i ostatn í spoluobvin ě n í se h á j í t í m, ž e spolupracuj í c í obvin ě n ý nevypov í dal pravdiv ě a sledoval pouze sv ů j z á jem na vyvin ě n í se v t é to v ě ci. Soud m ě l mo ž nost si pravdivost jeho v ý pov ě d í ov ěř it p ř edev ší m aktivn ě j ší m p ří stupem k v ý slechu spolupracuj í c í ho obvin ě n é ho, d ů sledn ě j ší m prov ěř en í m obhajoby ostatn í ch spoluob ž alovan ý ch, eventu á ln ě pe č liv ě j ší m hodnocen í m proveden ý ch d ů kaz ů . 30. D á le dovolatel uvedl, ž e org á n ů m č inn ý m v trestn í m ří zen í muselo b ý t ji ž v p ří pravn é m ří zen í z ř ejm é , ž e spolupracuj í c í obvin ě n ý T. P. nepodal ucelenou v ý pov ěď . Pouk á zal p ř itom na skute č nost, ž e nebylo prok á z á no, ž e by podpis smlouvy u č inil on osobn ě . Soudy obou stup ňů zalo ž ily sv á tvrzen í pouze na v ý pov ě di spolupracuj í c í ho obvin ě n é ho, p ř i č em ž opomn ě ly mo ž nost vypracov á n í znaleck é ho posudku v oboru p í smoznalectv í . Kvalifikace trestn é ho č inu byla podle n á zoru obvin ě n é ho pou ž ita naprosto nep ř il é hav ě , nebo ť po subjektivn í str á nce je t ř eba ú mysln é ho zavin ě n í . Popis skutku, tak jak je ozna č en ve v ý roku soudu nelze jednozna č n ě pod ř adit pod u ž itou pr á vn í kvalifikaci trestn é ho č inu podvodu, nebo ť nebylo žá dn ý m zp ů sobem prok á z á no, ž e by si z í skan é prost ř edky cht ě l dovolatel P. G. ponechat, č i s nimi jinak nakl á dat a to i s ohl é dnut í m od faktu, ž e inkriminovanou kupn í smlouvu nevypracoval a čí slo sv é ho úč tu do n í neuvedl. 31. V n á vaznosti na to obvin ě n ý uvedl, ž e u č in ě n á skutkov á zji š t ě n í nejsou v takov é m rozsahu a kvality, aby umo ž nila soudc ů m v dan é v ě ci p ř ijmout odpov í daj í c í pr á vn í z á v ě ry, kter é by jinak z proveden é ho dokazov á n í mohly jednozna č n ě vyplynout. Nelze toti ž akceptovat stav, kdy pr á vn í z á v ě ry jsou soudem dovozeny v p ří pad ě , ž e ne ú pln ě zji š t ě n ý skutkov ý stav p ř ijet í jak ý chkoliv pr á vn í ch z á v ě r ů neumo ž n í . Muselo by b ý t zji š t ě no, ž e obvin ě n ý P. G. si byl v ě dom mo ž nosti, ž e jeho jedn á n í i jedn á n í dal ší ho spolupachatele spole č n ě sm ěř uje ke sp á ch á n í trestn é ho č inu podvodu a pro tento p ří pad s t í m byl srozum ě n. Jin ý mi slovy, jeho ú mysl by p ř inejmen ší m ve form ě srozum ě n í musel zahrnovat v š echny skute č nosti rozhodn é z hlediska objektivn í str á nky trestn é ho č inu. 32. Za naprosto z á sadn í pro posouzen í skutku ozna č il ot á zku, zda v ů bec mohla vzniknout jedn á n í m popsan ý m ve v ý roku rozsudku soudu prvn í ho stupn ě š koda jako znak skutkov é podstaty trestn é ho č inu podvodu. Nal é zac í soud pova ž uje za prok á zan é , ž e to byl tento dovolatel, kter ý p ř ipravil kupn í smlouvy, v nich ž byla uvedena kupn í cena 195 000 000,- K č , kdy podle t é to smlouvy m ě la tuto čá stku zaplatit spole č nost I. za are á l ve vlastnictv í spole č nosti G., jej í m ž z á jmem bylo v t é dob ě p ř edm ě tn ý are á l prodat. Jestli ž e m ě l dovolatel prost ř ednictv í m kohokoliv doru č it kupn í smlouvu spole č nosti I., ta jej í akceptac í vyslovila souhlas se zaplacen í m čá stky 195 000 000,- K č , kter á odpov í dala z á v ě ru znaleck é ho posudku. Ani jedna ze stran proto nebyla po š kozena, respektive, i pokud by obchod prob ě hl podle kupn í smlouvy, ka ž d á ze stran by byla uspokojena. Spole č nost I. by se stala vlastn í kem nemovitosti v hodnot ě cca 200 000 000,- K č a spole č nost G. by obdr ž ela kupn í cenu. Je t ř eba uv é st, ž e soudem byla zji š t ě na v souvislosti s prodejem are á lu cel á ř ada podez ř el ý ch okolnost í , ty v š ak z ů staly pouh ý m podez ř en í m. Rovn ěž velmi stru č n ě popsan é p ř ed á n í smlouvy spolupracuj í c í m obvin ě n ý m nesv ě d čí o pe č liv é m prov ěř en í v ý pov ě di tohoto spolupracuj í c í ho obvin ě n é ho. Mimo tvrzen í spolupracuj í c í ho obvin ě n é ho nen í žá dn ý m zp ů sobem prok á z á no spojen í dovolatele s ostatn í mi spoluobvin ě n ý mi a t í m do š lo k tomu, ž e nal é zac í soud doch á z í k chybn é mu z á v ě ru o sp á chan é m podvodn é m jedn á n í ve spolupachatelstv í , av š ak osoby spoluobvin ě n é obvin ě n ý neznal, tyto se v š ak znaly navz á jem. Jak soud do š el k z á v ě ru, ž e tak é jednal se spoluob ž alovan ý mi po vz á jemn é dohod ě a po rozd ě len í ú kol ů za v ě dom í sv é ho pod í lu na podvodn é m jedn á n í , z rozsudku nevypl ý v á . 33. Vzhledem k v ýš e uveden é mu obvin ě n ý P. G. navrhl, aby Nejvy šší soud usnesen í Vrchn í ho soudu v Praze ze dne 7. 11. 2018, sp. zn. 5 To 43/2018, a rozsudek M ě stsk é ho soudu v Praze ze dne 12. 4. 2018, sp. zn. 73 T 2/2015, zru š il a vr á til v ě c soudu prvn í ho stupn ě k nov é mu projedn á n í . 34. K podan ý m dovol á n í m se vyj á d ř ila st á tn í z á stupkyn ě č inn á u Nejvy šší ho st á tn í ho zastupitelstv í (d á le jen „ st á tn í z á stupkyn ě“ ). Stran nep ří pustnosti trestn í ho st í h á n í , kterou shled á v á dovolatel M. B., uvedla, ž e ten sice nam í t á , ž e proti n ě mu bylo vedeno trestn í st í h á n í , a č koliv je podle z á kona nep ří pustn é , nicm é n ě takov ý zp ů sob z á sahu do sv ý ch pr á v od ů vod ň uje t í m, ž e zpochyb ň uje vypov í daj í c í hodnotu znaleck é ho dokazov á n í , jeho ž z á v ě rem bylo, ž e trestn í mu st í h á n í nebr á n í žá dn á z á konn á p ř ek áž ka. Jedn á se tak o n á mitky skutkov é povahy, kter é nezakl á daj í žá dn ý dovolac í d ů vod. Nadto konstatovala, ž e mezi skutkov ý mi z á v ě ry soud ů o tom, ž e tomuto obvin ě n é mu du š evn í choroba nebr á n í v úč asti na trestn í m ří zen í a sou č asn ě byly zachov á ny jeho rozpozn á vac í a ovl á dac í schopnosti, a proveden ý m znaleck ý m dokazov á n í m, nelze spat ř ovat jak ý koliv nesoulad. 35. K argumentaci obvin ě n ý ch M. B. a P. H. vzta ž en é k dovolac í mu d ů vodu podle §265b odst. 1 p í sm. d) tr. ř . poznamenala, ž e tato vypov í d á o tom, ž e p ř i hlavn í m l íč en í na ří zen é m na den 11. 4. 2018 sice byli p ří tomni, av š ak nemohli se jeho pr ů b ě hu aktivn ě úč astnit, nebo ť v p ří pad ě prve jmenovan é ho dovolatele to neumo žň ovalo jeho psychick é onemocn ě n í a dovolatel d á le jmenovan ý zejm é na postr á dal pro uplatn ě n í sv é ho pr á va na obhajobu mo ž nost b ý t p ří tomen v ý slech ů m sv ý ch spoluobvin ě n ý ch, kl á st jim ot á zky a vyj á d ř it se ke v š em proveden ý m d ů kaz ů m. Podle ust á len é ho judikaturn í ho v ý kladu v š ak lze zm í n ě n ý dovolac í d ů vod uplatnit pouze v p ří pad ě , kdy obvin ě n ý nen í fyzicky v ů bec p ří tomen hlavn í mu l íč en í č i ve ř ejn é mu zased á n í , a č koliv pro to nejsou d á ny z á konn é d ů vody. Podle dovolac í ho soudu nelze pod tento dovolac í d ů vod pod ř adit p ří pady, kdy obvin ě n ý byl jedn á n í p ř ed soudem fyzicky p ří tomen, av š ak nebylo mu umo ž n ě no se řá dn ě h á jit z d ů vodu nespr á vn é ho zp ů sobu veden í ří zen í (viz usnesen í Nejvy šší ho soudu ze dne 30. 10. 2003, sp. zn. 6 Tdo 1192/2003). P ř itom ani Ú stavn í soud neshledal d ů vod odch ý lit se od t ě chto z á v ě r ů a v t é to souvislosti uzav ř el, ž e dovolac í soud postupoval spr á vn ě , pokud n á mitky st ěž ovatele nepod ř adil pod dovolac í d ů vod uveden ý ve shora citovan é m ustanoven í (viz usnesen í Ú stavn í ho soudu ze dne 31. 5. 2016, sp. zn. III. Ú S 2918/15). 36. D á le st á tn í z á stupkyn ě uvedla, ž e dovol á n í obvin ě n ý ch P. H. a L. M. jsou ve sv é p ř eva ž uj í c í argumentaci zalo ž ena na n á mitce nespr á vnosti pr á vn í ho posouzen í skutku. Argumentuj í tak ve smyslu dovolac í ho d ů vodu podle §265b odst. 1 p í sm. g) tr. ř . a d í lem i ve spojen í se souvisej í c í m dovolac í m d ů vodem podle §265b odst. 1 p í sm. l), alinea druh á tr. ř . Nelze ov š em p ř ehl é dnout, ž e zp ů sobem sv é ho od ů vodn ě n í konvenuj í obsahov é mu napln ě n í t ě chto dovolac í ch d ů vod ů jen z čá sti. Tak dovolatel P. H. v prv é ř ad ě nekvalifikovan ý m zp ů sobem nam í tl, ž e p ř isouzen ý skutek nebyl prok á z á n. D á le za p ř edpokladu, ž e se skutek stal, vyslovil p ř esv ě d č en í , ž e jej nelze pova ž ovat za trestn ý č in podvodu pro absenci jeho objektivn í str á nky. M á toti ž za to, ž e spole č nost I., vystupuj í c í v posuzovan é m p ří pad ě v postaven í (potenci á ln í ho) po š kozen é ho, nemohla b ý t zp ů sobil ý m objektem k vyvol á n í omylu, nebo ť bylo evidentn í , ž e žá dn ý subjekt M., v rozhodn é dob ě pr á vn ě neexistoval. Pracovn í ci I. by toti ž s obvykl ý m p ří stupem řá dn é ho hospod ář e museli takovou skute č nost zjistit. D ů vodnosti t é to n á mitky v š ak nelze p ř isv ě d č it. Podle opat ř en ý ch skutkov ý ch zji š t ě n í sice do š lo k z á pisu budouc í ho leasingov é ho n á jemce souboru nemovitost í v are á lu b ý val é tab á kov é tov á rny v Hodon í n ě - spole č nosti M. - do obchodn í ho rejst ří ku a ž dne 12. 12. 2008, na stran ě druh é p ř i jedn á n í ch, p ř edch á zej í c í ch uzav ř en í kupn í a n á sledn ě i leasingov é smlouvy bylo zcela č iteln ý m spole č n ý m z á m ě rem obvin ě n ý ch vzbudit na stran ě osob jednaj í c í ch za spole č nost I., rozhodnut í financovat n á kup souboru nemovitost í a posl é ze vzbudit na jejich stran ě p ř esv ě d č en í , ž e n á vratnost takto investovan ý ch finan č n í ch prost ř edk ů od budouc í ho leasingov é ho n á jemce M., je zaji š t ě na. Stalo se tak jednak za pomoci zfal š ovan ý ch podn á jemn í ch smluv, kter é pro spole č nost I., rozhodn ý m zp ů sobem deklarovaly schopnost pravideln ě spl á cet leasingov é spl á tky a jednak prost ř ednictv í m pad ě lan é ho potvrzen í Komer č n í banky, a. s., o v ýš i z á kladn í ho jm ě n í spole č nosti M., v řá dech des í tek mil. K č , opat ř en é ho za úč elem jej í ho z á pisu do obchodn í ho rejst ří ku. P ř i zv áž en í charakteru a v ý znamu takto poskytnut ý ch klamav ý ch informac í , plynouc í ch z cel é ř ady listinn ý ch dokument ů , by jen st ěží bylo mo ž no zpochybnit p ř esv ě d č en í z á stupc ů spole č nosti I., o tom, ž e jejich obchodn í jedn á n í s budouc í m smluvn í m partnerem za j í m deklarovan ý ch podm í nek, je korektn í povahy. Dovolatelovu n á mitku o chyb ě j í c í obez ř etnosti na stran ě potenci á ln ě po š kozen é ho subjektu tedy rozhodn ě nelze akceptovat. V souvislosti s t í m st á tn í z á stupkyn ě odk á zala na usnesen í Nejvy šší ho soudu ze dne 2. 11. 2016, sp. zn. 7 Tdo 1426/201, ze dne 12. 6. 2018, sp. zn. 8 Tdo 630/2018, ze dne 6. 11. 2003, sp. zn. 5 Tdo 1256/2003 a ze dne 21. 6. 2000, sp. zn. 9 Tz 93/2000). Poukazovan á judikatura Nejvy šší ho soudu tedy nem ůž e poskytnout spolehliv é vod í tko k z á v ě ru o spr á vnosti toho dovolatelova n á zoru, ž e v d ů sledku chyb ě j í c í obez ř etnosti z á stupc ů potenci á ln ě po š kozen é spole č nosti I., m ě ly soudy p ř istoupit k aplikaci z á sady subsidiarity trestn í represe podle §12 odst. 2 tr. z á kon í ku, zalo ž en é na principu ultima ratio. 37. Na tvrzen í dovolatele P. H., podle n ě ho ž se rovn ěž nab í z í ú vaha, ž e takovou skute č nost z á stupci spole č nosti I., naopak v ě d ě li a ž e se n ě kter ý z jeho pracovn í k ů na on é domn ě l é trestn é č innosti pod í lel, ji ž zcela spr á vn ě reagoval nal é zac í soud argumentem, ž e takov é p ří padn é zji š t ě n í by nemohlo nikterak ovlivnit posuzov á n í trestn í odpov ě dnosti žá dn é ho z obvin ě n ý ch na st á vaj í c í m skutkov é m podklad ě v ý roku o jejich vin ě . Postr á d á -li jmenovan ý dovolatel na sv é stran ě napln ě n í subjektivn í str á nky skutkov é podstaty zvl ášť z á va ž n é ho zlo č inu podvodu podle §209 odst. 1, odst. 4 p í sm. a), odst. 5 p í sm. a) tr. z á kon í ku, ukon č en é ho ve stadiu pokusu a sp á chan é ho za podm í nek §23 tr. z á kon í ku ve spolupachatelstv í , pak p ř i od ů vodn ě n í t é to hmotn ě pr á vn í n á mitky pouze opakuje svoji obhajobu, podle n íž nebyl do p ř edm ě tn é v ě ci ani čá ste č n ě zasv ě cen. St ěž ejn í zji š t ě n í pro uzn á n í jeho podvodn é ho z á m ě ru ov š em bylo, ž e osloven é osoby nem ě ly o pron á jem are á lu z á jem. K tomu st á tn í z á stupkyn ě dodala, ž e v ě dom ý zp ů sob jeho úč elov é ho zapojen í do p ř isouzen é trestn é č innosti skupiny osob v ozna č en é trestn í v ě ci se pod á v á nejen z v ý pov ě di spolupracuj í c í ho obvin ě n é ho T. P., ale sou č asn ě je potvrzen v ý pov ěď mi t ě ch sv ě dk ů , kte ří na p í semn ý ch vyhotoven í ch p ř edm ě tn ý ch podn á jemn í ch smluv vystupuj í v postaven í podn á jemc ů , ani ž by v uveden é m sm ě ru projevili v ů li zalo ž it tomu odpov í daj í c í pr á vn í vztah a takovou v ů li stvrdili sv ý m vlastnoru č n í m podpisem s p ř ipojen ý m raz í tkem p ří slu š n é ho obchodn í ho subjektu. 38. K n á mitk á m obvin ě n ý ch P. H. a L. M. vztahuj í c í m se k napln ě n í kvalifika č n í ho znaku sp á ch á n í č inu jako č len organizovan é skupiny ve smyslu §209 odst. 4 p í sm. a) tr. z á kon í ku st á tn í z á stupkyn ě uvedla, ž e je z ř ejm é , ž e dovolatel P. H. v ý slovn ě nebroj í proti tomuto pr á vn í mu z á v ě ru obou soud ů , ale napad á odpov í daj í c í čá st od ů vodn ě n í odsuzuj í c í ho rozsudku a tedy jeho n á le ž itosti ve smyslu §125 odst. 1 tr. ř . a dovolatel L. M. netvrd í chybn é pou ž it í vlastn í ho hmotn ě pr á vn í ho ustanoven í trestn í ho z á kon í ku, ale pochyben í procesn í ho charakteru. Nam í t á toti ž , ž e nebyla prok á z á na jeho jin á , ne ž legitimn í sou č innost p ř i poskytov á n í slu ž eb realitn í ho makl éř e a t í m ani jeho v ě dom é za č len ě n í do struktury organizovan é skupiny, a pokud soudy dosp ě ly k takov ý m skutkov ý m z á v ě r ů m, na jejich ž podklad ě jeho obhajob ě nep ř isv ě d č ily, pak jim vyt ý k á zejm é na vadn ý zp ů sob hodnocen í proveden ý ch d ů kaz ů , kter ý v š ak pod dovolac í d ů vod podle §265b odst. 1 p í sm. g) tr. ř . nespad á . Skutkov é okolnosti vyj á d ř en é v popisu tzv. skutkov é v ě ty a v podrobnostech rozveden é zejm é na v od ů vodn ě n í odsuzuj í c í ho rozsudku soudu prvn í ho stupn ě v n á vaznosti na v ý sledky proveden é ho dokazov á n í v š ak zcela jednozna č n ě vypov í daj í o d ě lb ě č innosti v š ech spoluobvin ě n ý ch, jako ž i o nutnosti napl á nov á n í a koordinace jejich postupu, a tedy o tom, ž e obvin ě n í trestn ý č in sp á chali jako č lenov é organizovan é skupiny. 39. N á sledn ě st á tn í z á stupkyn ě konstatovala, ž e p ř isouzen é skutkov é okolnosti jedn á n í v š ech spoluobvin ě n ý ch, jak ý m se na uskute č n ě n í spole č n é ho podvodn é ho z á m ě ru ke š kod ě spole č nosti I., pod í leli za podm í nek §209 odst. 4 p í sm. a) tr. z á kon í ku ve spolupachatelsk é m postaven í ve smyslu §23 tr. z á kon í ku, nevzal v potaz ani posledn í dovolatel P. G., kter ý prost ř ednictv í m sv é dovolac í argumentace s form á ln í oporou dovolac í ho d ů vodu podle §265b odst. 1 p í sm. g) tr. ř ., a tud íž nekvalifikovan ý m zp ů sobem zpochybnil d ů kazn í podlo ž enost skutkov é ho podkladu t é čá sti popisu tzv. skutkov é v ě ty v ý roku o vin ě , kter á se vztahuje k povaze trestn é sou č innosti jeho osoby v r á mci organizovan é skupiny. Ani svoje zd á nliv ě hmotn ě pr á vn í n á mitky o tom, zda mohla b ý t jedn á n í m popsan ý m ve v ý roku o vin ě zp ů sobena š koda jako znak skutkov é podstaty zlo č inu podvodu a zda byl sou č asn ě veden podvodn ý m z á m ě rem vlastn í ho obohacen í , dovolatel neop í r á o popis rozhodn ý ch skutkov ý ch okolnost í ve smyslu jednotliv ý ch krok ů k realizaci podvodn é ho z á m ě ru osob jednaj í c í ch ve spolupachatelsk é trestn é sou č innosti a postupuj í c í ch kvalifikovan ý m zp ů sobem jejich v ě dom é ho za č len ě n í ve smyslu §209 odst. 4 p í sm. a) tr. z á kon í ku, ale zab ý v á se v nam í tan é m sm ě ru toliko poukazovan ý mi okolnostmi uzav ř en í p ř edm ě tn é kupn í smlouvy, vytr ž en ý mi z celkov é ho kontextu rozhodn é ho skutkov é ho d ě je s t í m, ž e ř ada doprovodn ý ch podez ř el ý ch okolnost í z ů stala v t é to poloze, a tud íž neprok á z á na. Jeho dovolac í argumentace tak nen í zp ů sobil á ke sv é mu v ě cn é mu projedn á n í . 40. Z těchto důvodů státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud odm í tl dovolání obviněného P. H. podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. a dovolání obviněných M. B., L. M. a P. G. podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Současně navrhla, aby takto bylo podle §265r odst. 1 písm. b) tr. ř. rozhodnuto v neveřejném zasedání. Dále vyjádřila souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání i pro případ jiných rozhodnutí Nejvyššího soudu, než jsou uvedena v ustanovení §265r odst. 1 písm. a) b) tr. ř. [§265r odst. 1 písm. c) tr. ř.]. III. 41. Nejvy šší soud jako soud dovolac í ( §265c tr. ř .) v prvn í ř ad ě zkoumal, zda jsou v ýš e uveden á dovol á n í p ří pustn á , zda byla pod á na v č as a opr á vn ě n ý mi osobami, zda maj í v š echny obsahov é a form á ln í n á le ž itosti a zda poskytuj í podklad pro v ě cn é p ř ezkoum á n í napaden é ho rozhodnut í nebo zda tu nejsou d ů vody pro jejich odm í tnut í . 42. Dosp ě l p ř itom k z á v ě ru, ž e v š echna dovol á n í podan á proti usnesen í Vrchn í ho soudu v Praze ze dne 7. 11. 2018, sp. zn. 5 To 43/2018, jsou p ří pustn á z hlediska ustanoven í §265a odst. 1, odst. 2 p í sm. h) tr. ř . Obvin ě n í jsou osobami opr á vn ě n ý mi k pod á n í dovol á n í podle §265d odst. 1 p í sm. c) tr. ř . Dovol á n í , kter á spl ň uj í n á le ž itosti obsahu dovol á n í podle §265f odst. 1 tr. ř ., podali prost ř ednictv í m sv ý ch obh á jc ů , tedy v souladu s ustanoven í m §265d odst. 2 tr. ř ., ve lh ů t ě uveden é v §265e odst. 1 tr. ř . a na m í st ě ur č en é m t ý m ž z á konn ý m ustanoven í m. 43. Proto ž e dovol á n í lze podat jen z d ů vod ů uveden ý ch v ustanoven í §265b tr. ř ., bylo d á le zapot ř eb í posoudit ot á zku, zda konkr é tn í argumenty, o n ěž se dovol á n í op í raj í , lze pod ř adit pod uplatn ě n é d ů vody uveden é v p ř edm ě tn é m z á konn é m ustanoven í . 44. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. je dán v případech, kdy v rozporu se zákonem bylo konáno hlavní líčení nebo veřejné zasedání v nepřítomnosti obviněného, ač měla být jeho přítomnost umožněna nebo zajištěna, a došlo též k porušení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), v němž je obsažen jeden z ústavních principů, jimiž je garantováno právo na spravedlivý proces. 45. Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. e) tr. ř. se vztahuje na případy, kdy proti obviněnému bylo vedeno trestní stíhání, ačkoliv podle zákona bylo nepřípustné. Tento dovolací důvod lze uplatnit pouze za situace, kdy je dán některý z obligatorních důvodů uvedených v ustanovení §11 odst. 1 tr. ř., pro které nelze trestní stíhání zahájit, a bylo-li již zahájeno, nelze v něm pokračovat a musí být zastaveno, neboť výlučně v tomto ustanovení trestní řád taxativně vypočítává důvody nepřípustnosti trestního stíhání. Jiné namítané vady, byť se týkají průběhu trestního stíhání (např. vedení trestního stíhání na základě usnesení o jeho zahájení, které neobsahuje všechny obligatorní náležitosti vyžadované ustanovením §160 odst. 1 tr. ř.), nezakládají ani důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. e) tr. ř. (viz rozhodnutí č. 38/2005 Sb. rozh. tr.). 46. Dovolac í d ů vod podle §265b odst. 1 p í sm. g) tr. ř . je d á n v p ří padech, kdy rozhodnut í spo čí v á na nespr á vn é m pr á vn í m posouzen í skutku nebo jin é m nespr á vn é m hmotn ě pr á vn í m posouzen í . Uvedenou formulac í z á kon vyjad ř uje, ž e dovol á n í je ur č eno k n á prav ě pr á vn í ch vad rozhodnut í ve v ě ci sam é , pokud tyto vady spo čí vaj í v pr á vn í m posouzen í skutku nebo jin ý ch skute č nost í podle norem hmotn é ho pr á va, nikoliv z hlediska procesn í ch p ř edpis ů . Skutkov ý stav je p ř i rozhodov á n í o dovol á n í hodnocen v z á sad ě pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jin á okolnost skutkov é povahy byly spr á vn ě pr á vn ě posouzeny, tj. zda jsou pr á vn ě kvalifikov á ny v souladu s p ří slu š n ý mi ustanoven í mi hmotn é ho pr á va. Dovolac í soud mus í (s v ý jimkou p ří padu tzv. extr é mn í ho nesouladu) vych á zet ze skutkov é ho stavu tak, jak byl zji š t ě n v pr ů b ě hu trestn í ho ří zen í a jak je vyj á d ř en p ř edev ší m ve v ý roku odsuzuj í c í ho rozsudku, a je povinen zjistit, zda je pr á vn í posouzen í skutku v souladu s vyj á d ř en í m zp ů sobu jedn á n í v p ří slu š n é skutkov é podstat ě trestn é ho č inu s ohledem na zji š t ě n ý skutkov ý stav. 47. D ů vodem dovol á n í podle ustanoven í §265b odst. 1 p í sm. l) tr. ř . je existence vady spo čí vaj í c í v tom, ž e bylo rozhodnuto o zam í tnut í nebo odm í tnut í řá dn é ho opravn é ho prost ř edku proti rozsudku nebo usnesen í uveden é mu v §265a odst. 1 p í sm. a) a ž g) tr. ř ., ani ž byly spln ě ny procesn í podm í nky stanoven é z á konem pro takov é rozhodnut í nebo byl v ří zen í mu p ř edch á zej í c í m d á n d ů vod dovol á n í uveden ý v p í smenech a) a ž k) ( §265b odst. 1 tr. ř .). P ř edm ě tn ý dovolac í d ů vod tedy dopad á na p ří pady, kdy do š lo k zam í tnut í nebo odm í tnut í řá dn é ho opravn é ho prost ř edku bez v ě cn é ho p ř ezkoum á n í a procesn í strana tak byla zbavena p ří stupu ke druh é instanci, nebo byl – li zam í tnut řá dn ý opravn ý prost ř edek, a č koliv ji ž v p ř edch á zej í c í m ří zen í byl d á n dovolac í d ů vod podle §265b odst. 1 p í sm. a) a ž k) tr. ř . 48. Nejvy šší soud d á le zd ů raz ň uje, ž e ve smyslu ustanoven í §265b odst. 1 tr. ř . je dovol á n í mimo řá dn ý m opravn ý m prost ř edkem ur č en ý m k n á prav ě v ý slovn ě uveden ý ch procesn í ch a hmotn ě pr á vn í ch vad, ale z á sadn ě nikoliv k revizi skutkov ý ch zji š t ě n í u č in ě n ý ch soudy ni žší ch stup ňů , ani k p ř ezkoum á v á n í jimi proveden é ho dokazov á n í . T ěž i š t ě dokazov á n í je toti ž v ří zen í p ř ed soudem prvn í ho stupn ě a jeho skutkov é z á v ě ry m ůž e dopl ň ovat, pop ří pad ě korigovat jen soud druh é ho stupn ě v ří zen í o řá dn é m opravn é m prost ř edku ( §259 odst. 3 tr. ř ., §263 odst. 6, 7 tr. ř .). T í m je napln ě no z á kladn í pr á vo dovolatele dos á hnout p ř ezkoum á n í v ě ci ve dvoustup ň ov é m ří zen í ve smyslu č l. 13 Ú mluvy a č l. 2 odst. 1 Protokolu č . 7 k Ú mluv ě . 49. V obecn é rovin ě pak plat í , ž e obsah konkr é tn ě uplatn ě n ý ch n á mitek, o n ěž se op í r á existence ur č it é ho dovolac í ho d ů vodu, mus í v ě cn ě odpov í dat z á konn é mu vymezen í tohoto dovolac í ho d ů vodu podle §265b tr. ř ., nesta čí jen form á ln í odkaz na p ří slu š n é ustanoven í obsahuj í c í n ě kter ý z dovolac í ch d ů vod ů . IV. K dovolac í mu d ů vodu podle ustanoven í §265b odst. 1 p í sm. d) tr. ř . 50. Obvin ě n ý M. B. k tomuto dovolac í mu d ů vodu nam í tl, ž e ustanoven í o jeho p ří tomnosti u hlavn í ho l íč en í a ve ř ejn é ho zased á n í byla poru š ena, nebo ť z d ů vodu jeho du š evn í poruchy nebyl schopen ch á pat smysl trestn í ho ří zen í a tedy nebyl schopen ani úč asti u soudn í ho jedn á n í . Proto tak é nebyl schopen d á t souhlas s jedn á n í m v jeho nep ří tomnosti. 51. Obvin ě n ý P. H. k tomuto dovolac í mu d ů vodu uvedl, ž e ustanoven í o jeho p ří tomnosti u hlavn í ho l íč en í bylo poru š eno jednak t í m, ž e soud prvn í ho stupn ě pochybil p ř i hlavn í m l íč en í konan é m dne 11. 4. 2018, nebo ť pot é , co do š lo ke spojen í v ě ci, nevyslechl ostatn í spoluobvin ě n é , p ř edev ší m spolupracuj í c í ho obvin ě n é ho T. P., v jeho p ří tomnosti nebo jej alespo ň nesezn á mil s jeho v ý pov ěď mi, nem ě l tak mo ž nost se k v ý pov ě d í m vyj á d ř it a kl á st spoluobvin ě n ý m ot á zky. D á le m ě l soud prvn í ho stupn ě poru š it ustanoven í o p ří tomnosti obvin ě n é ho u hlavn í ho l íč en í t í m, ž e nebylo vyd á no usnesen í podle §202 odst. 5 tr. ř . pot é , co po žá dal, aby bylo d á le kon á no hlavn í l íč en í v jeho nep ří tomnosti. 52. Popsané námitky se však s obsahovým vymezením daného dovolacího důvodu míjejí. 53. V obecné rovině lze poznamenat, že vzhledem k formulaci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř., který předpokládá porušení zákonného ustanovení o přítomnosti obviněného u hlavního líčení nebo veřejného zasedání, může k jeho naplnění v řízení před soudem prvního stupně dojít především porušením ustanovení §202 odst. 2 tr. ř., neboť jde prakticky o jediné ustanovení trestního řádu, které vymezuje podmínky, za nichž lze konat hlavní líčení v nepřítomnosti obviněného, a to ve spojení s §202 odst. 4 tr. ř., kterým je stanoveno, kdy hlavní líčení v nepřítomnosti obviněného konat nelze. Uvedené ustanovení se nepoužije v případě, kdy obviněný požádá, aby hlavní líčení bylo konáno v jeho nepřítomnosti (§202 odst. 5 tr. ř.). Konečně, s ohledem na ústavní právo obviněného vyplývající z čl. 38 odst. 2 Listiny, je třeba umožnit obviněnému účast u hlavního líčení též v případě, kdy na tom on sám trvá, výslovně projeví nesouhlas s konáním hlavního líčení v jeho nepřítomnosti a svou neúčast u již nařízeného hlavního líčení včas a řádně omluví takovými důvody, které lze akceptovat a které obviněnému objektivně brání zúčastnit se hlavního líčení (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 6. 2003, sp. zn. 5 Tdo 442/2003, publikované v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, svazek 26/2004, pod č. T 621). 54. Zatímco hlavní líčení, které je těžištěm a vyvrcholením procesu dokazování, lze provést v nepřítomnosti obviněného jen výjimečně (§202 odst. 2 tr. ř.), případně jej vůbec nelze konat (§202 odst. 4 tr. ř.), zákonné podmínky pro konání veřejného zasedání tak rigorózně vymezeny nejsou. Nutnost účasti obviněného při veřejném zasedání je dána buď tím, že jej soud ve smyslu ustanovení §233 odst. 1 tr. ř. k veřejnému zasedání předvolá a dá tak zřetelně najevo, že bez přítomnosti obviněného nemůže věc rozhodovat, anebo podle ustanovení §263 odst. 4 tr. ř., podle něhož v nepřítomnosti obviněného, který je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, lze veřejné zasedání odvolacího soudu konat jen tehdy, jestliže obviněný výslovně prohlásí, že se účasti při veřejném zasedání vzdává (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2002, sp. zn. 6 Tdo 499/2002). Podmínky, za nichž o odvolání rozhoduje odvolací soud ve veřejném zasedání, jsou upraveny, jak bylo již výše naznačeno, v ustanovení §263 tr. ř. Toto ustanovení je v procesním smyslu speciální pro řízení u odvolacího soudu, a není-li zde některá otázka výslovně upravena, použijí se obecná ustanovení o veřejném zasedání. Logický výklad (argumentum a contrario) shora citovaného ustanovení §263 odst. 4 tr. ř. vede k závěru, že není-li obviněný ve vazbě nebo ve výkonu trestu (tak tomu bylo v případě obviněného M. B.), lze veřejné zasedání odvolacího soudu zásadně konat v jeho nepřítomnosti. 55. Dále je zapotřebí připomenout závěr plynoucí z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2003, sp. zn. 6 Tdo 1192/2003, podle něhož „[u]stanovení §265b odst. 1 písm. d) tr. ř., podle kterého lze podat dovolání, byla-li porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo veřejném zasedání, předpokládá, že bylo za okolností, při jejichž existenci to zákon nedovoluje, konáno hlavní líčení nebo veřejné zasedání ve skutečné tj. fyzické nepřítomnosti obviněného. Námitka obviněného, že byl z důvodu zdravotních problémů, resp. vlivem užívaných léků u hlavního líčení „duchem nepřítomný“, tj. jeho výhrada ke kvalitě vlastní účasti při soudním jednání dané jeho zdravotním stavem nenaplňuje podmínky citovaného ustanovení.“ Souhlasné stanovisko přitom vyjádřil Ústavní soud ve svém usnesení ze dne 31. 5. 2016, sp. zn. III. ÚS 2918/15. 56. V návaznosti na uvedené pak je nutno zdůraznit, že obvinění M. B. a P. H. ani netvrdí, že by byla porušena zákonná ustanovení upravující jejich přítomnost při hlavním líčení či (ve vztahu k obviněnému M. B.) i při veřejném zasedání. Obviněný M. B. vystavěl svojí argumentaci vztaženou k předmětnému dovolacímu důvodu primárně na nesouhlasu se skutkovým závěrem soudů nižších stupňů, podle něhož byl schopen chápat smysl trestního řízení (byl schopen účasti u soudního jednání), resp. na výhradách vůči znaleckému posudku MUDr. Jiřího Švarce, na základě něhož soudy zmíněný skutkový závěr učinily. Obviněný P. H. pak namítá porušení jeho práva na obhajobu v podobě nemožnosti vyslechnout spoluobviněné (včetně toho, že nebyl s jejich výpověďmi seznámen), nezákonného čtení svědeckých výpovědí bez jeho souhlasu, nemožnosti vyjádřit se ke všem prováděným důkazům, případně pochybení soudu prvního stupně spočívající v absenci rozhodnutí o konání hlavního líčení v jeho nepřítomnosti. 57. Pouze nad rámec uvedeného tak je namístě konstatovat, že oba obvinění, tj. obviněný M. B. i obviněný P. H., byli přítomni hlavnímu líčení konanému dne 11. 4. 2018, a to až do té doby, kdy jeden a posléze i druhý výslovně prohlásili, že žádají, aby se hlavní líčení nadále konalo v jejich nepřítomnosti. Za situace, kdy již soud prvního stupně nezávadně shledal, že obviněný M. B. je schopen chápat smysl trestního řízení a že účinně učinil zmíněné prohlášení (v tomto směru nelze akceptovat jeho tvrzení, že nikdy nesouhlasil s jednáním v jeho nepřítomnosti, což platí mimo jiné i proto, že jeho žádosti o konání hlavního líčení v jeho nepřítomnosti byl přítomen i jeho obhájce), přičemž v případě obviněného P. H. tato otázka ani nebyla nastolena, pak je třeba dovodit (se zřetelem k výše rozvedeným teoretickým východiskům), že ustanovení o přítomnosti obviněných u hlavního líčení nemohla být porušena a stejně tak nemohlo být porušeno v daném směru ani jejich právo na spravedlivý proces. V těchto souvislostech se přitom patří konstatovat, že chybějící rozhodnutí o konání hlavního líčení v nepřítomnosti obviněného P. H. bylo toliko formálním pochybením, jež nemohlo mít žádný negativní dopad do roviny spravedlivého procesu. 58. Dále je vhodné k námitkám obviněného P. H. uvést, že úvodní fáze hlavního líčení konaného dne 11. 4. 2018 se zúčastnili všichni obvinění v dané trestní věci, přičemž bylo přistoupeno k výslechu obviněného M. B., který však využil svého zákonného práva a odmítl ve věci vypovídat, a následně, po výslechu obviněného P. H., byl vyslechnut obviněný T. P., a to i za přítomnosti obviněného P. H. a jeho obhájce. Obvinění byli dotázáni v souladu s §214 tr. ř., zda se chtějí k provedenému dokazování vyjádřit, a této možnosti obviněný P. H. nevyužil, spoluobviněnému nepoložil žádnou otázku ani se k jeho výpovědi nevyjádřil. V daných souvislostech je nezbytné akcentovat, že obviněným, tedy i obviněnému P. H., bylo plně zachováno jejich právo klást vyslýchaným osobám otázky, jakož i se vyjádřit ke všem provedeným důkazům. Dále je namístě konstatovat, že obviněný P. H. se při zmíněném hlavním líčení spokojil s tím, že soud prvního stupně předložil podle §219 odst. 3 tr. ř. podstatný obsah dokazování provedeného v původně vyloučené věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 73 T 1/2017, a to včetně výpovědí spoluobviněných J. M., L. M., P. H., P. G. a T. P., s nimiž tak byl obviněný seznámen, aniž k tomu on či jeho obhájce vznesli jakékoliv výhrady či připomínky. Nad rámec uvedeného Nejvyšší soud dodává, že ze zvukového záznamu hlavního líčení ze dne 11. 4. 2018 je zcela zřejmé, že obviněný P. H. na dotaz soudu výslovně potvrzuje, že výpovědi ostatních obviněných četl, což spolehlivě potvrzuje, že s těmito byl, jak již výše uvedeno, seznámen. Jeho následná námitka, kterou uplatnil v dovolání, že s nimi nebyl seznámen, tak obstát nemůže. V souvislosti s uvedeným je pak nutno zdůraznit zásadu vigilantibus iura scripta sunt (práva náleží bdělým). Za tohoto stavu věci nelze přiznat jeho výhradám vůči postupu soudu prvního stupně, potažmo soudu odvolacího, opodstatnění a nelze ani v tomto směru shledávat porušení jeho práva na spravedlivý proces. 59. Obdobné platí i ve vztahu k námitce nezákonného provedení důkazu přečtením svědeckých výpovědí. K tomu je nutno v prvé řadě zmínit, že část svědeckých výpovědí (konkrétně výpovědi svědků V., H., K., B. K., O., T., T. ml., V., O., M., G., V. a P. K.) byla při hlavním líčení dne 11. 4. 2018 soudem prvního stupně přečtena za souhlasu státního zástupce a mimo jiné i obviněného P. H. podle §211 odst. 1 tr. ř. (viz č. l. 1980). Jmenovaný obviněný měl přitom možnost se k těmto důkazům, stejně jako k důkazům listinným, které byly následně stranám předloženy, vyjádřit. Dále je nutno konstatovat, že „ [ j ] estliže obžalovaný požádá, aby se hlavní líčení konalo v jeho nepřítomnosti, je soud oprávněn postupovat stejně, jako kdyby se obžalovaný nedostavil k hlavnímu líčení bez řádné omluvy (§202 odst. 3). To znamená, že v hlavním líčení konaném v nepřítomnosti obžalovaného lze v takovém případě k důkazu přečíst protokoly o výslechu svědků, znalců a spoluobviněných nebo přehrát obrazové a zvukové záznamy pořízené o jejich výslechu provedeném prostřednictvím videokonferenčního zařízení, jsou-li splněny i další podmínky uvedené v §211. Obžalovaný by měl být na tuto skutečnost soudem upozorněn.“ (viz Draštík A., Fenyk J. a kol. Trestní řád. 2. díl. §180 až §471. Komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2017). V návaznosti na to je zapotřebí uvést, že obviněný H. byl k danému hlavnímu líčení předvolán soudem prvního stupně pomocí formulářového předvolání „vzor 6b tr. ř.“, jež obsahuje mimo jiné poučení o tom, že obviněný může žádat, aby hlavní líčení bylo konáno v jeho nepřítomnosti, přičemž ovšem v takovém případě mohou být za souhlasu státního zástupce přečteny i protokoly o výslechu svědků, znalců a spoluobviněných. Jestliže tedy část svědeckých výpovědí (konkrétně výpovědi svědků V., R. a O.) soud prvního stupně přečetl na základě souhlasu státního zástupce v rámci předmětného hlavního líčení (viz č. l. 1994), jež pokračovalo dne 12. 4. 2018, poté, co obviněný P. H. požádal, aby hlavní líčení bylo konáno v jeho nepřítomnosti, a u něhož tak již nebyl přítomen, nelze v tom shledávat porušení jeho práv. 60. Lze tak shrnout, ž e dovolac í d ů vod §265b odst. 1 p í sm. d) tr. ř . obvin ě n í M. B. a P. H. nenaplnili ani po form á ln í str á nce, p ř i č em ž zde nebylo poru š eno ani jejich pr á vo na spravedliv ý proces. K dovolac í mu d ů vodu podle ustanoven í §265b odst. 1 p í sm. e) tr. ř . 61. Tento dovolac í d ů vod uplatnil obvin ě n ý M. B., p ř i č em ž je nutno, stejn ě jako v p ří pad ě dovolac í ho d ů vodu podle §265b odst. 1 p í sm. d) tr. ř ., konstatovat, ž e se s jeho v ě cn ý m vymezen í m roze š el. Podstatou jeho argumentace je toti ž op ě tovn ě nesouhlas se skutkov ý m z á v ě rem soud ů ni žší ch stup ňů o jeho schopnosti ch á pat smysl trestn í ho ří zen í resp. v ý hrady v ůč i znaleck é mu posudku MUDr. Ji ří ho Š varce. Posta čí tedy nad tento r á mec stru č n ě konstatovat, ž e p ř edm ě tn ý skutkov ý z á v ě r soud ů ni žší ch stup ňů nen í v nesouladu s proveden ý m dokazov á n í m. 62. Odvolac í soud spr á vn ě reagoval na toto ž nou n á mitku vztahuj í c í se ke spr á vnosti hodnot í c í ho postupu soudu nal é zac í ho, kter ý rozhodn é ot á zky dovolatelova psychick é ho stavu a jeho dopadu na pr ů b ě h trestn í ho ří zen í odpov í daj í c í ch zp ů sobem vy ř e š il, a to pr á v ě za pomoci v ýš e uveden é ho znaleck é ho posudku a jeho dodatk ů . Znalec MUDr. Ji ří Š varc se tak é vyj á d ř il i ke znaleck é mu posudku Doc. MUDr. Vladim í ra Pidrmana a dostate č n ě p ř esv ě d č iv ě vysv ě tlil, z jak é ho d ů vodu se jejich z á v ě ry li ší . Vzhledem k t ě mto poznatk ů m pak ani nebylo t ř eba doplnit dokazov á n í o vypracov á n í znaleck é ho posudku z oboru zdravotnictv í , odv ě tv í psychiatrie. K dovolac í mu d ů vodu podle ustanoven í §265b odst. 1 p í sm. g) tr. ř . 63. Nejvy šší soud k uplatn ě n é dovolac í argumentaci obvin ě n ý ch M. B., L. M., P. H. a P. G. konstatuje, ž e tato sice form á ln ě odkazem na dovolac í d ů vod podle §265b odst. 1 p í sm. g) tr. ř . – deklaruje, ž e rozhodnut í obou soud ů spo čí vaj í na nespr á vn é m pr á vn í m posouzen í skutku nebo na jin é m nespr á vn é m hmotn ě pr á vn í m posouzen í , fakticky se v š ak op í r á v p ří pad ě obvin ě n ý ch M. B., L. M. a P. G. zcela a v p ří pad ě obvin ě n é ho P. H. z podstatn é čá sti o n á mitky skutkov é , resp. procesn í povahy. Obvin ě n í toti ž soud ů m ni žší ch stup ňů bu ď to v ý hradn ě nebo v p ř ev áž n é m íř e vyt ý kaj í nespr á vn é hodnocen í proveden ý ch d ů kaz ů , nerespektov á n í procesn í z á sady in dubio pro reo (obvin ě n í H. a P. G.) a vadn á skutkov á zji š t ě n í . Sou č asn ě p ř itom prosazuj í vlastn í zp ů sob hodnocen í proveden ý ch d ů kaz ů a vlastn í verzi skutkov é ho stavu v ě ci, p ř i č em ž zejm é na tvrd í , ž e se nedopustili (p ří p. nebylo prok á z á no) jedn á n í , kter é je jim kladeno za vinu a a ž na tomto z á klad ě dovozuj í nespr á vn é pr á vn í posouzen í skutku pro nenapln ě n í objektivn í str á nky (pokusu) trestn é ho č inu podvodu, nebo (p ří p. t éž ) jeho str á nky subjektivn í . 64. Svojí argumentací obvinění buďto vůbec anebo z podstatné části nenamítají rozpor mezi skutkovými závěry vykonanými soudy po zhodnocení provedených důkazů a užitou právní kvalifikací ani jiné nesprávné hmotně právní posouzení soudy zjištěných skutkových okolností. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. tedy ve skutečnosti spatřují v porušení procesních zásad vymezených zejména v ustanovení §2 odst. 2, 5, 6 tr. ř. Takové námitky pod uvedený (ani jiný) dovolací důvod podřadit nelze. 65. Jak ji ž shora nazna č eno, Nejvy šší soud z á sadn ě nezasahuje do skutkov ý ch zji š t ě n í soud ů prvn í ho a druh é ho stupn ě . Jen zcela v ý jime č n ě tak m ůž e u č init – a to s ohledem na principy vypl ý vaj í c í z ú stavn ě garantovan é ho pr á va na spravedliv ý proces – jestli ž e mezi skutkov ý mi zji š t ě n í mi soud ů a proveden ý mi d ů kazy je extr é mn í nesoulad . O ten se jedn á tehdy, kdy ž skutkov á zji š t ě n í postr á daj í obsahovou spojitost s d ů kazy, kdy ž skutkov á zji š t ě n í soud ů nevypl ý vaj í z d ů kaz ů p ř i žá dn é m z logicky p ř ijateln ý ch zp ů sob ů jejich hodnocen í , kdy ž skutkov á zji š t ě n í soud ů jsou opakem toho, co je obsahem proveden ý ch d ů kaz ů . Nejvy šší soud je v š ak v dan é m ohledu povol á n korigovat pouze nejextr é mn ě j ší excesy (viz p ř im ěř en ě rozhodnut í Ú stavn í ho soudu sp. zn. III. Ú S 177/04, IV. Ú S 570/03 a dal ší ). 66. Nejvy šší soud nicm é n ě konstatuje, ž e takov ý deficit, kter ý by znamenal poru š en í pravidel spravedliv é ho procesu, v dan é v ě ci neshledal. 67. Je z ř ejm é , ž e soud prvn í ho stupn ě , kter é mu p ř edev ší m p ří slu ší d ů kazy prov á d ě t a hodnotit a na tomto z á klad ě zji šť ovat skutkov ý stav v ě ci, provedl dokazov á n í v rozsahu dostate č n é m pro rozhodnut í ve v ě ci a v od ů vodn ě n í sv é ho rozhodnut í rozvedl, jak hodnotil proveden é d ů kazy, k jak ý m z á v ě r ů m p ř itom dosp ě l, a to jednak ve vztahu k cel é mu skutkov é mu d ě ji a stejn ě tak i ve vztahu k jednotliv ý m obvin ě n ý m a jejich pod í lu na sp á chan é m trestn é m č inu. Je p ř itom zjevn á logick á n á vaznost mezi proveden ý mi d ů kazy, jejich hodnocen í m a u č in ě n ý mi skutkov ý mi zji š t ě n í mi relevantn í mi pro pr á vn í posouzen í i p ř ijat ý mi pr á vn í mi z á v ě ry. Soud druh é ho stupn ě se proto n á sledn ě po proveden é m p ř ezkumu se skutkov ý mi, pota ž mo pr á vn í mi, z á v ě ry nal é zac í ho soudu d ů vodn ě ztoto ž nil. V t ě chto souvislostech je mo ž no poznamenat, ž e pokud soudy ni žší ch stup ňů p ř i vyvozov á n í sv ý ch skutkov ý ch z á v ě r ů vych á zely z v ý pov ě di obvin ě n é ho P. jako p ří m é ho d ů kazu podpo ř en é ho ř adou dal ší ch d ů kaz ů , zvl áš t ě sv ě deck ý ch v ý pov ě d í (sv ě dk ů V., R., O., K., K., H., O., V., K., H., T., T. ml., V., O., M., B. K., V., G., P. K.) a listinn ý ch d ů kaz ů , nelze konstatovat, ž e by jejich skutkov á zji š t ě n í byla zalo ž ena na sv é voln ý ch č i spekulativn í ch ú vah á ch, resp. ž e by se mohlo jednat o extr é mn í nesoulad mezi proveden ý mi d ů kazy a skutkov ý mi zji š t ě n í mi soud ů (srov. nap ř . usnesen í Ú stavn í ho soudu ze dne 8. 11. 2016, sp. zn. III. Ú S 3137/16). 68. Nelze tud íž č init z á v ě r, ž e by vykonan á skutkov á zji š t ě n í postr á dala obsahovou spojitost s proveden ý mi d ů kazy, ž e by skutkov á zji š t ě n í soud ů nevypl ý vala z d ů kaz ů p ř i žá dn é m z logicky p ř ijateln ý ch zp ů sob ů jejich hodnocen í , anebo ž e by skutkov á zji š t ě n í soud ů byla opakem toho, co je obsahem proveden ý ch d ů kaz ů , na jejich ž podklad ě byla u č in ě na. Nen í p ř itom ú kolem Nejvy šší ho soudu jako soudu dovolac í ho, aby jednotliv é d ů kazy znovu reprodukoval, rozeb í ral, porovn á val, p ř ehodnocoval a vyvozoval z nich n ě jak é vlastn í skutkov é z á v ě ry. Ur č uj í c í je, ž e mezi skutkov ý mi zji š t ě n í mi soudu prv é ho stupn ě , potvrzen ý mi rozhodnut í m soudu druh é ho stupn ě , na stran ě jedn é a proveden ý mi d ů kazy (a souvisej í c í mi pr á vn í mi z á v ě ry) na stran ě druh é nen í extr é mn í nesoulad ve shora vymezen é m pojet í d á n. Nadto lze dodat, ž e existence p ří padn é ho extr é mn í ho nesouladu mezi u č in ě n ý mi skutkov ý mi zji š t ě n í mi soud ů a proveden ý mi d ů kazy nem ůž e b ý t zalo ž ena jen na tom, ž e obvin ě n ý p ř edkl á d á vlastn í hodnocen í d ů kaz ů a dovozuje z toho jin é skutkov é , pop ř . i pr á vn í z á v ě ry (viz nap ř . usnesen í Nejvy šší ho soudu ze dne 18. 12. 2013, sp. zn. 8 Tdo 1268/2013). 69. Na tomto m í st ě je vhodn é pouk á zat t éž na z á v ě ry Ú stavn í ho soudu vysloven é v jeho usnesen í ze dne 19. 7. 2016, sp. zn. III. Ú S 1157/16, ž e ú stavn í po řá dek garantuje obvin ě n ý m osob á m pr á vo na odvol á n í (srov. č l. 2 Protokolu č . 7 k Ú mluv ě ), nikoliv na dal ší soudn í p ř ezkum. A č koliv i Nejvy šší soud mus í p ř i v ý kladu procesn í ch p ř edpis ů ct í t povinnost chr á nit z á kladn í pr á va a svobody (srov. č l. 4 Ú stavy Č esk é republiky), ned á vaj í mu z á konn é ani ú stavn í p ř edpisy prostor pro vlastn í p ř ehodnocov á n í obvykl ý ch rozpor ů mezi proveden ý mi d ů kazy. Č l á nek 13 Ú mluvy, kter ý ka ž d é mu p ř izn á v á pr á vo na úč inn é pr á vn í prost ř edky n á pravy poru š en í pr á v zakotven ý ch Ú mluvou, takov ý prostor Nejvy šší mu soudu ned á v á . Takov ý mi prost ř edky jsou toti ž p ř edev ší m procesn í instituty v ří zen í p ř ed soudy ni žší ch stup ňů . Odk á zat je mo ž no i na rozhodnut í Ú stavn í ho soudu ze dne 12. 9. 2017, sp. zn. III. Ú S 1337/17, kde tento mj. uvedl, ž e institut dovol á n í nezakl á d á pr á vo na p ř ezkum rozhodnut í ni žší ch soud ů ve stejn é šíř i jako odvol á n í . Dovolac í soud nen í opr á vn ě n hodnotit tyt éž d ů kazy odli š n ě od soud ů ni žší ch stup ňů a nem ůž e ani vych á zet z jin ý ch skutkov ý ch zji š t ě n í . 70. Č in í -li dovolatel é za t é to situace kroky ke zpochybn ě n í skutkov ý ch z á v ě r ů vyj á d ř en ý ch v rozhodnut í ch soud ů ni žší ch stup ňů a bu ď to v ý lu č n ě nebo v p ř ev áž n é m íř e z toho dovozuj í vadnost pr á vn í ho posouzen í skutku, pak nutno op ě tovn ě zd ů raznit, ž e jde o n á mitky z pohledu uplatn ě n é ho d ů vodu (i jin ý ch d ů vod ů ) dovol á n í irelevantn í . V t é to souvislosti lze zm í nit usnesen í Ú stavn í ho soudu ze dne 4. 5. 2005, sp. zn. II. Ú S 681/04, podle n ě ho ž „ pr á vo na spravedliv ý proces ve smyslu č l. 36 odst. 1 Listiny z á kladn í ch pr á v a svobod nen í mo ž no vykl á dat tak, ž e garantuje ú sp ě ch v ří zen í č i zaru č uje pr á vo na rozhodnut í , je ž odpov í d á p ř edstav á m obvin ě n é ho. Uveden ý m z á kladn í m pr á vem je „ pouze “ zaji šť ov á no pr á vo na spravedliv é soudn í ří zen í , v n ě m ž se uplatn í v š echny z á sady soudn í ho rozhodov á n í podle z á kona v souladu s ú stavn í mi principy. “ 71. Pokud obvin ě n ý P. H. nam í tl, ž e p ř isouzen ý skutek nelze pova ž ovat za trestn ý č in podvodu pro absenci jeho objektivn í str á nky (spole č nost I., nemohla b ý t zp ů sobil ý m objektem k vyvol á n í omylu, nebo ť bylo evidentn í , ž e žá dn ý subjekt M., v rozhodn é dob ě , tj. od 30. 4. 2008 do 11. 12. 2008 pr á vn ě neexistoval, co ž by pracovn í ci prvn ě jmenovan é spole č nosti s obvykl ý m p ří stupem řá dn é ho hospod ář e museli v ě d ě t), pak takov é n á mitce nelze p ř isv ě d č it. K z á pisu spole č nosti M. do obchodn í ho rejst ří ku sice skute č n ě do š lo a ž dne 12. 12. 2008 (to ostatn ě plyne ze skutkov é v ě ty v ý roku rozsudku soudu prvn í ho stupn ě ), ve shod ě se st á tn í z á stupkyn í je v š ak t ř eba konstatovat, ž e p ř i jedn á n í ch, p ř edch á zej í c í ch uzav ř en í kupn í a leasingov é smlouvy, kter á spadala do shora ozna č en é ho obdob í , bylo spole č n ý m z á m ě rem obvin ě n ý ch vzbudit na stran ě osob jednaj í c í ch za spole č nost I., rozhodnut í financovat n á kup souboru nemovitost í a sou č asn ě vzbudit na jejich stran ě p ř esv ě d č en í , ž e n á vratnost takto investovan ý ch finan č n í ch prost ř edk ů od budouc í ho leasingov é ho n á jemce M., je zaji š t ě na, a to za pomoci zfal š ovan ý ch podn á jemn í ch smluv, kter é pro spole č nost I., rozhodn ý m zp ů sobem deklarovaly schopnost pravideln ě spl á cet leasingov é spl á tky, a d á le prost ř ednictv í m pad ě lan é ho potvrzen í Komer č n í banky, a. s., o v ýš i z á kladn í ho jm ě n í spole č nosti M., opat ř en é ho za úč elem jej í ho z á pisu do obchodn í ho rejst ří ku. Skute č nost, ž e spole č nost M., byla zalo ž ena nedlouho p ř ed t í m, ne ž m ě lo doj í t k poskytnut í čá stky ve v ýš i 195 000 000,- K č , nen í v dan é m p ří pad ě „ absurdn í konstrukce “ , nebo ť p ů vodn ě bylo jedn á no p ř edev ší m s obvin ě n ý mi T. P., L. M. a J. M., jako ž to fyzick ý mi osobami, ze strany spole č nosti I., v š ak bylo podm í nkou pro uzav ř en í leasingov é smlouvy, ž e tato bude uzav ř ena s obchodn í spole č nost í , kter á nebude m í t žá dn é dal ší z á vazky a bude m í t dostate č n ě vysok é z á kladn í jm ě n í . Za tohoto stavu v ě ci, s p ř ihl é dnut í m k charakteru souboru klamav ý ch informac í (a to i ohledn ě zalo ž en í spole č nosti M.) poskytnut ý ch osob á m jednaj í c í m za spole č nost I., potvrzen ý ch celou ř adou listinn ý ch podklad ů , nelze č init z á v ě r o tom, ž e odpov ě dn í pracovn í ci spole č nosti I., mohli bez v ě t ší ch obt íží zjistit, ž e jejich obchodn í jedn á n í s budouc í m smluvn í m partnerem za j í m deklarovan ý ch podm í nek, nen í korektn í povahy, a ž e proto tato spole č nost nemohla b ý t zp ů sobil ý m objektem k vyvol á n í omylu. D ů vodn ě p ř itom st á tn í z á stupkyn ě upozornila na z á v ě ry usnesen í Nejvy šší ho soudu ze dne 6. 11. 2003, sp. zn. 5 Tdo 1256/2003 (publikovan é ho v Souboru trestn í ch rozhodnut í Nejvy šší ho soudu, svazku 1/2004, pod č . T 648), podle nich ž „ mo ž nost podveden é osoby, aby si sama zjistila skute č n ý stav v ě ci, bez dal ší ho nevylu č uje, aby jej í jedn á n í bylo ovlivn ě no jedn á n í m pachatele trestn é ho č inu podvodu, kter ý podveden é ho uvede v omyl, vyu ž ije jeho omylu nebo mu zaml čí podstatn é skute č nosti, a proto o podvodn é jedn á n í jde i v p ří pad ě , jestli ž e podveden ý je sice schopen s vynalo ž en í m v ě t ší ho č i men ší ho ú sil í zjistit nebo ov ěř it si skute č n ý stav rozhodn ý ch okolnost í , av š ak je ovlivn ě n p ů soben í m pachatele ve form ě pod á n í nepravdiv ý ch informac í nebo zaml č en í podstatn ý ch informac í , tak ž e si je v d ů sledku pachatelova jedn á n í neov ěří bu ď v ů bec, nebo tak neu č in í v č as “ . Lze tak ve shod ě se soudy ni žší ch stup ňů uzav ří t, ž e spole č nost I. mohla b ý t uvedena v omyl (byla v tomto sm ě ru zp ů sobilou) a v omyl tak é skute č n ě uvedena byla. 72. Nam í tl-li obvin ě n ý P. H., ž e se nab í z í ú vaha, ž e podstata jedn á n í obvin ě n ý ch byla z á stupc ů m spole č nosti I. zn á ma a ž e se n ě kter ý z pracovn í k ů t é to spole č nosti na on é domn ě l é trestn é č innosti pod í lel, pak je t ř eba p ř edev ší m konstatovat, ž e v posuzovan é v ě ci takov á skute č nost nebyla soudy ni žší ch stup ňů zji š t ě na. Nadto zcela posta čí v nastolen é hypotetick é rovin ě stru č n ě konstatovat, jak u č inil ji ž soud prvn í ho stupn ě (a pot é i soud odvolac í ), ž e i v p ří pad ě , ž e by poukazovan é zapojen í dal ší ch osob do p ř isouzen é trestn é č innosti bylo prok á z á no, nemohlo by takov é p ří padn é zji š t ě n í nikterak ovlivnit posuzov á n í trestn í odpov ě dnosti žá dn é ho z obvin ě n ý ch na st á vaj í c í m skutkov é m podklad ě v ý roku o jejich vin ě (srov. č . l. 27 prvn í odstavec od ů vodn ě n í rozsudku soudu prvn í ho stupn ě , podobn ě bod 48. od ů vodn ě n í usnesen í soudu odvolac í ho). 73. K n á mitce obvin ě n é ho P. H. stran absence subjektivn í str á nky skutkov é podstaty zvl ášť z á va ž n é ho zlo č inu podvodu podle §209 odst. 1, odst. 4 p í sm. a), odst. 5 p í sm. a) tr. z á kon í ku, ukon č en é ho ve stadiu pokusu a sp á chan é ho za podm í nek §23 tr. z á kon í ku ve spolupachatelstv í , je na m í st ě uv é st, ž e tato je prim á rn ě vystav ě na na skutkov é m z á klad ě , nebo ť obvin ě n ý tvrd í , ž e neznal podstatn é okolnosti charakterizuj í c í jedn á n í dal ší ch osob a pouze po osloven í ze strany sv é ho b ý val é ho spolu žá ka obvin ě n é ho J. M. na mo ž n é n á jemce prostor v b ý val é tab á kov é tov á rn ě Hodon í n kontaktoval osoby, u kter ý ch se mohl domn í vat, ž e by m ě ly z á jem o pron á jem t ě chto prostor, a kontakty p ř edal J. M. s t í m, ž e š lo o prostory s potenci á lem prosperity, jejich ž spr á vcem by mohl b ý t, podle p ří slibu J. M., za m ě s íč n í provizi 20.000 K č , resp. ž e nev ě d ě l a ani v ě d ě t nemohl, ž e pot é , co p ř ed á osobn í ú daje (budouc í ch podn á jemc ů p ř edm ě tn ý ch prostor), tyto budou pou ž ity k vytvo ř en í fale š n ý ch a nikoliv prav ý ch podn á jemn í ch smluv. V tomto sm ě ru je tak mo ž no odk á zat na shora zm í n ě n ý z á v ě r o absenci extr é mn í ho nesouladu mezi proveden ý mi d ů kazy a soudy u č in ě n ý mi skutkov ý mi zji š t ě n í mi. Lze tak pouze nad tento r á mec poznamenat, ž e v ě dom ý zp ů sob jeho úč elov é ho zapojen í do p ř isouzen é trestn é č innosti skupiny osob v dan é trestn í v ě ci se pod á v á z kontextu v ý pov ě di spolupracuj í c í ho obvin ě n é ho T. P. a v ý pov ě d í t ě ch sv ě dk ů , kte ří na p í semn ý ch vyhotoven í ch p ř edm ě tn ý ch podn á jemn í ch smluv vystupuj í v postaven í podn á jemc ů , ani ž by v uveden é m sm ě ru projevili v ů li zalo ž it tomu odpov í daj í c í pr á vn í vztah a takovou v ů li stvrdili sv ý m vlastnoru č n í m podpisem s p ř ipojen ý m raz í tkem p ří slu š n é ho obchodn í ho subjektu. Naprost á v ě t š ina sv ě dk ů vypov ě d ě la, ž e s dovolatelem, jeho ž n ě kte ří osobn ě znaj í , o pron á jmu b ý val é tab á kov é tov á rny v regionu Hodon í nska v rozhodn é m obdob í v ů bec nejednala a pokud n ě kte ří ano, pak se tak stalo bez v ý sledn é ho smluvn í ho koncensu. Nelze p ř itom p ř isv ě d č it tvrzen í obvin ě n é ho P. H., ž e jeho v ýš e uvedenou obhajobu potvrdil obvin ě n ý T. P. Ten sice p ř i hlavn í m l íč en í 11. 4. 2018 uvedl po v ý slechu obvin ě n é ho P. H., ž e obvin ě n ý P. H. to popsal, jak to bylo, t í m v š ak m í nil, jak plyne z jeho navazuj í c í ho vyj á d ř en í , ž e to odpov í d á popisu celkov é ho podvodn é ho jedn á n í obvin ě n ý ch, o n ě m ž spoluobvin ě n ý T. P. vypov í dal i ve sv ý ch p ř ech á zej í c í ch v ý pov ě d í ch, mimo jin é , ž e podvodn ý m jedn á n í m obvin ě n í dos á hnou z í sk á n í mnohamilionov é ho prosp ě chu, p ř i č em ž ov š em budou p ř edm ě tn ý are á l provozovat. Obstoj í proto ú vahy a z á v ě ry nal é zac í ho soudu, podle nich ž dovolatelem opat ř en é osobn í ú daje, pot ř ebn é pro sepis podn á jemn í ch smluv s re á ln ě existuj í c í mi obchodn í mi subjekty, nemohly slou ž it jin é mu úč elu, ne ž k vytvo ř en í fikce takov é ho pr á vn í ho vztahu. V dan é m p ří pad ě tak, aby spole č nosti I. mohlo b ý t touto formou deklarov á no, ž e j í uva ž ovan á investice do tohoto obchodn í ho p ří padu v sob ě nese spolehliv ý potenci á l sv é n á vratnosti. 74. Nejvy šší soud v dan ý ch souvislostech podot ý k á , ž e v p í semn é m vyhotoven í rozsudku soudu prvn í ho stupn ě do š lo k jist é nep ř esnosti, kter á v š ak nemohla m í t vliv na jeho v ě cnou spr á vnost, a to konkr é tn ě v posledn í m odstavci na stran ě č . 24, kde je uvedeno, ž e: „ V ý pov ěď ob ž alovan é ho P. je podporov á na v ý pov ě d í sv ě dk ů K., T., T. ml., K. a G., tedy osob, jejich ž osobn í ú daje byly uvedeny za podn á jemce v podn á jemn í ch smlouv á ch, a č koliv vypov ě d ě li, ž e tyto smlouvy nikdy nepodepsali … o pron á jem are á lu nikdy nejevili z á jem, ani o tom s nik ý m nejednali. “ . Je toti ž nutno uv é st, ž e ve v ě ci byli vyslechnuti dva sv ě dci s p ří jmen í m K., a to B. K. a P. K., z jejich ž v ý pov ě d í plyne, ž e m ě li jist ý z á jem o pron á jem ur č it ý ch prostor, o č em ž obvin ě n ý P. H. v ě d ě l (sv ě dek P. K.), resp. mo ž n á v ě d ě l (sv ě dek B. K.). Jak je ov š em z ř ejm é ze z á v ě ru zm í n ě n é pas áž e rozsudku soudu prvn í ho stupn ě , sv ě dek K. (bl íž e neidentifikovan ý ) byl v uveden é m jmenovit é m v ýč tu sv ě dk ů zjevn ě uveden nedopat ř en í m, jeliko ž se zde mluv í o tom, ž e minim á ln ě tito č ty ř i sv ě dci potvrdili, ž e skladov é prostory v ů bec nehledali, nikdy žá dn é nepopt á vali. Dlu ž no dodat, ž e t ě mito č ty ř mi sv ě dky byli pr á v ě sv ě dci K., T., T. ml. a G. Nad to lze zm í nit tu podstatnou okolnost, ž e i sv ě dci B. K. a P. K. jednozna č n ě vylou č ili, ž e by smlouvy o podn á jmu, je ž m ě ly b ý t uzav ř eny mezi spole č nostmi, jich ž byli jednateli, a M. podepsali. 75. Obvin ě n ý P. H. se v dovol á n í dotkl t éž kvalifika č n í ho znaku sp á ch á n í č inu č leny organizovan é skupiny , jednaj í c í ch v ú myslu p ří m é m s t í m, ž e za nep ří pustn é pova ž uje, pokud se soud v t é to souvislosti nezab ý v á jednotliv ý mi obvin ě n ý mi individu á ln ě . V ý slovn ě v š ak nebroj í proti tomuto pr á vn í mu z á v ě ru obou soud ů , ale napad á odpov í daj í c í čá st od ů vodn ě n í odsuzuj í c í ho rozsudku, a tedy jeho n á le ž itosti ve smyslu §125 odst. 1 tr. ř . Ve sv é podstat ě tak jde nikoli o n á mitku hmotn ě pr á vn í , n ý br ž o n á mitku procesn í , ji ž nelze pod ř adit pod dovolac í d ů vod podle §265b odst. 1 p í sm. g) tr. ř . ani jin ý d ů vod dovol á n í . 76. Tak é obvin ě n ý L. M. zd á nliv ě kvalifikovan ě pouk á zal na to, ž e v p ř edm ě tn é trestn í v ě ci nebyla z opat ř en ý ch skutkov ý ch zji š t ě n í vydefinov á na organizovan á skupina, a to s ohledem na jej í judikovanou charakteristiku. Tuto n á mitku v š ak ve skute č nosti ne č in í s respektem ke skutkov ý m zji š t ě n í m soud ů ni žší ch stup ňů . Zakl á d á ji toti ž na sv é obhajob ě , podle n íž postupoval v dan é m p ří pad ě pouze v r á mci sv é profese realitn í ho makl éř e, ž e nebylo prok á z á no, ž e by se na zji š t ě n é trestn é č innosti jakkoli v ě dom ě pod í lel a ž e nebylo zkoum á no, zda nejednal v omylu, vyvolan é m dal ší mi osobami ve smyslu §22 odst. 2 trestn í z á kon í ku. T ě mito n á mitkami tedy netvrd í chybn é pou ž it í vlastn í ho hmotn ě pr á vn í ho ustanoven í trestn í ho z á kon í ku, ale pochyben í procesn í ho charakteru. Nam í t á toti ž , ž e nebyla prok á z á na jeho jin á , ne ž legitimn í sou č innost p ř i poskytov á n í slu ž eb realitn í ho makl éř e a t í m ani jeho v ě dom é za č len ě n í do struktury organizovan é skupiny, a pokud soudy dosp ě ly k takov ý m skutkov ý m z á v ě r ů m, na jejich ž podklad ě jeho obhajob ě nep ř isv ě d č ily, pak jim vyt ý k á zejm é na vadn ý zp ů sob hodnocen í proveden ý ch d ů kaz ů , konkr é tn ě ž e v posuzovan é m sm ě ru vych á zely z nev ě rohodn é usv ě d č uj í c í v ý pov ě di spolupracuj í c í ho obvin ě n é ho T. P. Je tedy z ř ejm é , ž e dovolatel napad á postup soud ů v procesu dokazov á n í , kter ý v š ak pod dovolac í d ů vod podle §265b odst. 1 p í sm. g) tr. ř . nespad á (k tomu viz v ýš e). Nadto tak č in í ve spojen í se snahou o prosazen í sv é obhajoby a tedy na podklad ě jin ý ch skutkov ý ch z á v ě r ů , ne ž ke kter ý m dosp ě ly oba soudy. 77. Pouze nad r á mec uveden é ho tak lze kr á tce zm í nit n á sleduj í c í skute č nosti. „ Organizovanou skupinou se podle dosavadn í judikatury rozum í sdru ž en í v í ce osob, v kter é m je provedena ur č it á d ě lba ú kol ů mezi jednotliv é č leny sdru ž en í a jeho ž č innost se v d ů sledku toho vyzna č uje pl á novitost í a koordinovanost í , co ž zvy š uje pravd ě podobnost ú sp ěš n é ho proveden í trestn é ho č inu, a t í m i jeho š kodlivost a z á va ž nost (srov. p ř im ěř en ě R 53/1976-II. a R 45/1986). Organizovan á skupina nemus í m í t trvalej ší charakter, proto ž e t í mto zp ů sobem lze sp á chat i jen ojedin ě l ý , jednor á zov ý trestn ý č in. Nevy ž aduje se v ý slovn é p ř ijet í za č lena organizovan é skupiny nebo v ý slovn é p ř istoupen í č lena k takov é skupin ě . Posta čí , ž e se pachatel fakticky a neform á ln ě (t ř eba i konkludentn ě ) v č lenil do skupiny a aktivn ě se pod í lel na jej í č innosti. Soudn í praxe d á le vy ž aduje, aby š lo o sdru ž en í nejm é n ě t ří trestn ě odpov ě dn ý ch osob (srov. R 45/1986). “ (viz Šá mal, P. a kol. Trestn í z á kon í k, Koment ář , 2. vyd á n í , Praha: C. H. Beck, 2012, 3614s.). V n á vaznosti na to Nejvy šší soud konstatuje, ž e v dan é m p ří pad ě byly napln ě ny v š echny znaky organizovan é skupiny, nebo ť se jednalo o sdru ž en í v í ce (sedmi) osob, kter é se na p á ch á n í trestn é č innosti pod í lely, byla provedena ur č it á d ě lba ú kol ů , kdy z jednotliv ý ch d ů kaz ů , p ř edev ší m v š ak z v ý pov ě di spolupracuj í c í obvin ě n é ho T. P., lze stanovit č innosti jednotliv ý ch obvin ě n ý ch, kter é sofistikovan ý m zp ů sobem sm ěř ovaly ke sp á ch á n í p ř edm ě tn é ho trestn é ho č inu. Ze skutkov ý ch zji š t ě n í soudu prvn í ho stupn ě vypl ý v á , ž e se jednalo o napl á novanou č innost, kter á byla mezi jednotliv é obvin ě n é rozd ě lena a mezi nimi koordinov á na. Nen í rozhodn é , zda v š ichni č lenov é t é to organizovan é skupiny byli sezn á meni se v š emi č innostmi, kter é ke sp á ch á n í p ř edm ě tn é ho trestn é ho č inu sm ěř ovaly. K tomu se pat ří dodat, ž e „ [n]evy ž aduje se v ý slovn é p ř ijet í za č lena organizovan é skupiny nebo v ý slovn é p ř istoupen í č lena k takov é skupin ě . Posta čí , ž e se pachatel fakticky a neform á ln ě (t ř eba i konkludentn ě ) v č lenil do skupiny a aktivn ě se pod í lel na jej í č innosti. “ Šá mal, P. a kol. Trestn í z á kon í k, Koment ář , 2. vyd á n í , Praha: C. H. Beck, 2012, 3614s. Jinak ř e č eno, skutkov é okolnosti vyj á d ř en é v popisu tzv. skutkov é v ě ty a v podrobnostech rozveden é zejm é na v od ů vodn ě n í odsuzuj í c í ho rozsudku soudu prvn í ho stupn ě v n á vaznosti na v ý sledky proveden é ho dokazov á n í zcela jednozna č n ě vypov í daj í o d ě lb ě č innosti v š ech spoluobvin ě n ý ch, jako ž i o nutnosti napl á nov á n í a koordinace jejich postupu. Ze skutkov ý ch zji š t ě n í soud ů vypl ý v á , ž e se jednalo o spole č nou č innost celkem sedmi osob, p ř i č em ž v ě dom ý pod í l ka ž d é ho z nich na spole č n ě p á chan é podvodn é č innosti, zam ěř en é na vyl á k á n í velmi vysok é ho finan č n í ho pln ě n í na zakoupen í a n á sledn ý leasingov ý pron á jem z á jmov ý ch prostor b ý val é tab á kov é tov á rny v Hodon í n ě za pomoci zfal š ovan ý ch podklad ů , garantuj í c í ch n á vratnost takto vynalo ž en é investice oklaman é ho po š kozen é ho obchodn í ho subjektu I., je patrn ý z odpov í daj í c í ch čá st í od ů vodn ě n í zejm é na rozsudku nal é zac í ho soudu, ve kter ý ch jsou ve vztahu ke ka ž d é mu z nich vylo ž eny hodnot í c í ú vahy, jimi ž byla vyvr á cena jejich obhajoba, a to ve smyslu t ě ch skutkov ý ch z á v ě r ů , kter é vypov í daj í nejen o spolupachatelsk é trestn é sou č innosti, zam ěř en é na dosa ž en í uveden é ho trestn é ho z á m ě ru, ale o takov é m pl á novit é m a koordinovan é m postupu p ř i jeho napl ň ov á n í , kter ý se m ě l st á t garanc í jeho ú sp ěš n é ho uskute č n ě n í . 78. Pokud obvin ě n ý P. G. v r á mci sv é ho dovol á n í nam í tl, ž e jedn á n í m popsan ý m ve v ý roku o vin ě nemohla b ý t zp ů sobena š koda jako znak skutkov é podstaty zlo č inu podvodu a nastolil ot á zku, zda byl sou č asn ě veden podvodn ý m z á m ě rem vlastn í ho obohacen í , jde pouze zd á nliv ě o n á mitky hmotn ě pr á vn í . De facto je toti ž neop í r á o skutkov á zji š t ě n í soud ů ni žší ch stup ňů , n ý br ž o vlastn í skutkov é ú vahy a tvrzen í . Nejde tud íž o argumentaci, ji ž by bylo mo ž no pod ř adit pod dovolac í d ů vod podle §265b odst. 1 p í sm. g) tr. ř . ani jin ý d ů vod dovol á n í (viz shora). 79. K n á mitce obvin ě n é ho P. H., ž e soudy d ří ve ve v ě ci č inn é nerespektovaly z á sadu subsidiarity trestn í represe, Nejvy šší soud poznamen á v á n á sleduj í c í skute č nosti. 80. Trestným činem je podle trestního zákoníku takový protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v tomto zákoně (§13 odst. 1 tr. zákoníku). Zásadně tedy platí, že každý protiprávní čin, který vykazuje všechny znaky uvedené v trestním zákoníku, je trestným činem a je třeba vyvodit trestní odpovědnost za jeho spáchání. Tento závěr je však v případě méně závažných trestných činů korigován použitím zásady subsidiarity trestní represe ve smyslu §12 odst. 2 tr. zákoníku, podle níž trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. Společenská škodlivost není zákonným znakem trestného činu, neboť má význam jen jako jedno z hledisek pro uplatňování zásady subsidiarity trestní represe ve smyslu §12 odst. 2 tr. zákoníku. Společenskou škodlivost nelze řešit v obecné poloze, ale je ji třeba zvažovat v konkrétním posuzovaném případě u každého spáchaného méně závažného trestného činu, u něhož je nutné ji zhodnotit s ohledem na intenzitu naplnění kritérií vymezených v §39 odst. 2 tr. zákoníku, a to ve vztahu ke všem znakům zvažované skutkové podstaty trestného činu a dalším okolnostem případu. Úvaha o tom, zda jde o čin, který s ohledem na zásadu subsidiarity trestní represe není trestným činem z důvodu nedostatečné společenské škodlivosti případu, se uplatní za předpokladu, že posuzovaný skutek z hlediska spodní hranice trestnosti neodpovídá běžně se vyskytujícím trestným činům dané skutkové podstaty. Kritérium společenské škodlivosti případu je doplněno principem „ultima ratio“, z kterého vyplývá, že trestní právo má místo pouze tam, kde jiné prostředky z hlediska ochrany práv fyzických a právnických osob jsou nedostatečné, neúčinné nebo nevhodné (viz stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. Tpjn 301/2012, publikované pod č. 26/2013 Sb. rozh. tr.). 81. V dan ý ch souvislostech je t ř eba p ř edev ší m akcentovat, ž e obvin ě n í sv ý m jedn á n í m naplnili znaky pokusu zvl ášť z á va ž n é ho zlo č inu podvodu podle §21 odst. 1 tr. z á kon í ku k §209 odst. 1, odst. 4 p í sm. a), odst. 5 p í sm. a) tr. z á kon í ku. Ne š lo tedy o m é n ě z á va ž n ý trestn ý č in. Ji ž toto zji š t ě n í nep ř ipou š t í mo ž nost aplikace z á sady subsidiarity trestn í represe. Uveden é konstatov á n í plat í t í m sp íš e, je-li p ř ihl é dnuto ke konkr é tn í m okolnostem dan é ho trestn é ho č inu, zejm é na faktu, ž e se jednalo o č in proveden ý velmi sofistikovan ý m zp ů sobem, kter ý bezprost ř edn ě sm ěř oval ke zp ů soben í mimo řá dn ě vysok é š kody. 82. N á mitka obvin ě n é ho P. H., ž e soudy d ří ve ve v ě ci č inn é nerespektovaly z á sadu subsidiarity trestn í represe, byla tud íž zjevn ě neopodstatn ě n á . K dovolac í mu d ů vodu podle ustanoven í §265b odst. 1 p í sm. l) tr. ř . 83. Obvin ě n ý P. H. uplatnil i tento dovolac í d ů vod, a to v jeho druh é alternativ ě [tj. byl zam í tnut řá dn ý opravn ý prost ř edek, a č koliv ji ž v p ř edch á zej í c í m ří zen í byl d á n dovolac í d ů vod podle §265b odst. 1 p í sm. a) a ž k) tr. ř .]. S ohledem na v ýš e uveden é ov š em nutno konstatovat, ž e za situace, kdy se n á mitky jmenovan é ho obvin ě n é ho m í jely s dovolac í m d ů vodem podle §265b odst. 1 p í sm. d) tr. ř . a z podstatn é čá sti i s dovolac í m d ů vodem podle §265b odst. 1 p í sm. g) tr. ř ., p ř i č em ž je nebylo mo ž no pod ř adit ani pod jin ý z dovolac í ch d ů vod ů ve smyslu ustanoven í §265b odst. 1 p í sm. a) a ž k) tr. ř ., p ř i č em ž ve zb ý vaj í c í čá sti š lo o n á mitky zjevn ě neopodstatn ě n é , nemohly v ě cn ě naplnit ani dovolac í d ů vod podle §265b odst. 1 p í sm. l ) tr. ř . v jeho druh é alternativ ě . V. 84. Podle §265i odst. 1 p í sm. b) tr. ř . Nejvy šší soud dovol á n í odm í tne, bylo-li pod á no z jin é ho d ů vodu, ne ž je uveden v §265b tr. ř . Jeliko ž Nejvy šší soud v posuzovan é v ě ci shledal, ž e dovol á n í obvin ě n ý ch M. B., L. M. a P. G. nebyla pod á na z d ů vod ů stanoven ý ch z á konem, rozhodl v souladu s §265i odst. 1 p í sm. b) tr. ř . o jejich odm í tnut í . 85. Podle §265i odst. 1 p í sm. e) tr. ř . Nejvy šší soud dovol á n í odm í tne, jde-li o dovol á n í zjevn ě neopodstatn ě n é . Nejvy šší soud dosp ě l k z á v ě ru, ž e dovol á n í obvin ě n é ho P. H. bylo zjevn ě neopodstatn ě n é , a proto rozhodl o jeho odm í tnut í v souladu s §265i odst. 1 p í sm. e) tr. ř . 86. Za podm í nek §265r odst. 1 p í sm. a) tr. ř . tak u č inil v neve ř ejn é m zased á n í . Pokud jde o rozsah od ů vodn ě n í tohoto usnesen í , odkazuje se na ustanoven í §265i odst. 2 tr. ř ., podle n ě ho ž [ v ] od ů vodn ě n í usnesen í o odm í tnut í dovol á n í Nejvy šší soud jen stru č n ě uvede d ů vod odm í tnut í poukazem na okolnosti vztahuj í c í se k z á konn é mu d ů vodu odm í tnut í . 87. Pokud obvin ě n í L. M. a P. G. v dovol á n í ch navrhli, aby bylo rozhodnuto o odlo ž en í v ý konu napaden é ho rozhodnut í , je t ř eba uv é st, ž e se jednalo o podn ě t, nikoli n á vrh, o n ě m ž by bylo nutno u č init form á ln í rozhodnut í (takov ý n á vrh na odklad nebo p ř eru š en í v ý konu rozhodnut í m ůž e podat se z ř etelem k ustanoven í §265h odst. 3 tr. ř . pouze p ř edseda sen á tu soudu prvn í ho stupn ě ). Nejvy šší soud v š ak d ů vody pro odlo ž en í v ý konu rozhodnut í (takov é konkr é tn í okolnosti vypl ý vaj í c í z podan é ho dovol á n í nebo z obsahu spisu, kter é by vyvol á valy opodstatn ě n é pochybnosti o vhodnosti v ý konu rozhodnut í ) neshledal. Za t é to situace nebylo zapot ř eb í o podn ě tu obvin ě n ý ch k p ř edm ě tn é mu postupu rozhodnout samostatn ý m (negativn í m) v ý rokem (viz usnesen í Ú stavn í ho soudu ze dne 26. 3. 2014, sp. zn. I. Ú S 522/14). Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek    přípustný (§265n tr. ř.). V Brně dne 29. 4. 2020 JUDr. Vladimír Veselý předseda senátu