ECLI:CZ:NS:2021:27.CDO.3448.2020.1
sp. zn. 27 Cdo 3448/2020-46
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatelů a) A. , se sídlem v Černošicích, Ukrajinská 1480, PSČ 252 28, identifikační číslo osoby 25691139, a b) B. B. , narozeného XY, bytem XY, obou zastoupených doc. JUDr. Olgou Sovovou, Ph.D., advokátkou, se sídlem v Praze 4, Bartákova 1109/34, PSČ 140 00, za účasti 1) Finančního úřadu pro Středočeský kraj, Územního pracoviště Praha – západ , se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 95, PSČ 140 21, a 2) H. K. , narozené XY, bytem XY, o zrušení rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 83 Cm 1460/2017, o dovolání navrhovatelů proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 6. 2020, č. j. 7 Cmo 146/2020-31, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
[1] Městský soud v Praze usnesením ze dne 15. 11. 2019, č. j. 83 Cm 1460/2017-15, zamítl návrh, aby soud zrušil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 10. 2015, č. j. 83 Cm 239/2015-6, o zrušení společnosti A. (dále též jen „společnost“) [výrok I.], a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).
[2] Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatelů v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
[3] Proti usnesení odvolacího soudu podali navrhovatelé společné dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné, neboť nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř.
[4] Dovolatelem otevřenou otázku výkladu §170 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), odvolací soud posoudil v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, z níž se podává, že ustanovení §170 o. z. umožňuje změnit (revokovat) rozhodnutí o zrušení právnické osoby s likvidací toliko v případě, kdy takové rozhodnutí přijali její členové nebo její příslušný orgán, tj. pouze u tzv. dobrovolného zrušení právnické osoby s likvidací. Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, změna (zrušení) rozhodnutí soudu o zrušení právnické osoby s likvidací je možná pouze na základě řádných či mimořádných opravných prostředků (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2018, sp. zn. 27 Cdo 1135/2017, uveřejněné pod číslem 36/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, k jehož závěrům se Nejvyšší soud přihlásil v usneseních ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 29 Cdo 4549/2016, a sp. zn. 27 Cdo 1342/2017, ze dne 27. 2. 2020, sp. zn. 27 Cdo 189/2019, ze dne 15. 4. 2020, sp. zn. 27 Cdo 2104/2018, a ze dne 31. 8. 2020, sp. zn. 27 Cdo 2028/2020). Uvedené závěry shledal jako ústavně konformní i Ústavní soud (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. IV. ÚS 1975/18).
[5] Jelikož dovolání bylo odmítnuto, Nejvyšší soud o návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, jenž sdílí osud dovolání, nerozhodoval (srov. obdobně důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 7. 2017, sp. zn. I. ÚS 1785/17).
[6] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 1. 2021
JUDr. Marek Doležal
předseda senátu