ECLI:CZ:NS:2021:27.CDO.882.2021.1
sp. zn. 27 Cdo 882/2021-91
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Ivo Waldera v právní věci žalobce OSMA - ČR - OJ020 , se sídlem v Chomutově, SNP 3876, PSČ 430 01, identifikační číslo osoby 22764321, zastoupeného JUDr. Lukášem Slaninou, advokátem, se sídlem v Praze 5, Plzeňská 3350/18, PSČ 150 00, proti žalované HSK Invest, a. s. , se sídlem v Praze 2, Václavská 316/12, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 60727357, zastoupené Mgr. Luďkem Václavkem, advokátem, se sídlem v Praze 10, Vršovická 1525/1c, PSČ 101 00, o zaplacení 59.637,50 Kč, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 79 Cm 7/2018, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 10. 2020, č. j. 14 Cmo 389/2019-73, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se svým návrhem (doručeným soudu prvního stupně 9. 1. 2018) domáhal, aby soud uložil žalované zaplatit mu 43.070 Kč. Podáním (doručeným soudu prvního stupně 5. 4. 2019) „rozšířil“ žalobní návrh o nárok ve výši 16.567,50 Kč. Celkem se tak žalobce po žalované domáhá zaplacení částky 59.637,50 Kč z titulu protiplnění za nucený přechod akcií podle §376 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákona o obchodních korporacích).
[2] Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 23. 5. 2019, č. j. 79 Cm 7/2018-47, žalobu zamítl (výrok I.) a rozhodl náhradě nákladů řízení (výrok II.).
[3] K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 13. 10. 2020, č. j. 14 Cmo 389/2019-73, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
[4] Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §238 odst. 1 písm. c) a §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné.
[5] Učinil tak proto, že dovoláním napadeným výrokem rozsudku odvolacího soudu bylo rozhodnuto o samostatných nárocích žalobce majících odlišný skutkový základ a nepřevyšujících 50.000 Kč.
[6] I po novele občanského soudního řádu provedené s účinností od 30. 9. 2017 zákonem č. 296/2017 Sb. platí, že za rozhodnou pro posouzení přípustnosti dovolání z hlediska finančního limitu je sice třeba považovat výši peněžitého plnění, jež bylo předmětem odvolacího řízení, avšak pouze v rozsahu, jenž může být rozhodnutím dovolacího soudu dotčen, o němž tedy bylo rozhodnuto dovoláním napadeným výrokem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2018, sp. zn. 25 Cdo 2384/2018, a na něj navazující judikaturu).
[7] Přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu s více samostatnými nároky s odlišným skutkovým základem je třeba zkoumat ve vztahu k jednotlivým nárokům samostatně bez ohledu na to, zda tyto nároky byly uplatněny v jednom řízení a zda o nich bylo rozhodnuto jedním výrokem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. 2 Cdon 376/96, ze dne 11. 5. 2004, sp. zn. 29 Odo 209/2003, ze dne 18. 4. 2012, sp. zn. 29 Cdo 532/2011, ze dne 29. 5. 2014, sp. zn. 29 Cdo 2671/2012, a ze dne 27. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1420/2013, uveřejněné pod číslem 85/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Tyto judikatorní závěry jsou použitelné i po změně formulace ustanovení §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. provedené zákonem č. 296/2017 Sb. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2018, sp. zn. 25 Cdo 1791/2018, proti němuž podanou ústavní stížnost Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 4. 6. 2019, sp. zn. IV. ÚS 3187/18).
[8] V poměrech projednávané věci dovolání směřuje proti výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo rozhodnuto o souhrnném nároku na zaplacení částky 59.637,50 Kč, který se však skládá z více samostatných nároků s odlišným skutkovým základem, jež vznikly na základě pohledávky z titulu protiplnění:
- za nucený přechod 6 akcií ve výši 6.627 Kč, postoupené na žalobce paní H. B.,
- za nucený přechod 3 akcií ve výši 3.313,50 Kč, postoupené na žalobce paní A. Z.,
- za nucený přechod 5 akcií ve výši 5.520 Kč, postoupené na žalobce paní M. Ch.,
- za nucený přechod 4 akcií ve výši 4.416 Kč, postoupené na žalobce paní E. P.,
- za nucený přechod 2 akcií ve výši 2.208 Kč, postoupené na žalobce panem L. H.,
- za nucený přechod 4 akcií ve výši 4.418 Kč, postoupené na žalobce paní M. Š.,
- za nucený přechod 3 akcií ve výši 3.313,50 Kč, postoupené na žalobce paní A. Š.,
- za nucený přechod 4 akcií ve výši 4.418 Kč, postoupené na žalobce panem J. Š.,
- za nucený přechod 8 akcií ve výši 8.836 Kč, postoupené na žalobce paní Č. D.,
- za nucený přechod 15 akcií ve výši 16.567,50 Kč, postoupené na žalobce panem D. S. Tento nárok přitom žalobce u soudu uplatnil samostatným podáním více než rok po zahájení řízení.
[9] Z uvedeného je patrné, že každý z uplatněných nároků má odlišný skutkový základ, přičemž žádný z nich nedosahuje částky 50.000 Kč.
[10] Přípustnost dovolání nemůže založit ani nesprávné poučení poskytnuté účastníkům odvolacím soudem v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí o tom, že dovolání je přípustné (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2001, sp. zn. 29 Odo 62/2001, a ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 4. 12. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1624/2013, a nález Ústavního soudu ze dne 2. 12. 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07, uveřejněný pod číslem 210/2008 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).
[11] Výrok o nákladech řízení se opírá o §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobce bylo odmítnuto, žalované však v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 8. 2021
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu