ECLI:CZ:NS:2022:20.CDO.1928.2022.1
sp. zn. 20 Cdo 1928/2022-63
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Karla Svobody Ph.D., v exekuční věci oprávněné obce Š. , se sídlem v XY, zastoupené Mgr. Petrem Vymazalem, advokátem se sídlem v Liberci, Valdštejnská č. 381/6, proti povinné I. H. , narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem se sídlem v Praze 2, Sokolská č. 1788/60, pro provedení prací a výkonů, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 23 EXE 59014/2021, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 9. února 2022, č. j. 29 Co 232/2021-41, takto:
Dovolání povinné se odmítá .
Stručné odůvodnění
(§243f odst. 3 o. s. ř.):
Okresní soud v Liberci usnesením ze dne 30. srpna 2021, č. j. 123 EXE 59014/2021-20, zamítl návrh povinné na zastavení exekuce vedené na majetek povinné pro vymožení povinnosti odstranit oplocení nacházející se na jižní hranici pozemku p.č. XY v katastrálním území XY, obec XY, zapsaného u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště XY na LV č. XY při hranici s pozemkem p.č. XY ve stejném katastrálním území, do jednoho měsíce od právní moci rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 23 září 2019, který je vykonatelný dnem 19. prosince 2019. Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci jako soud odvolací usnesením ze dne 9. února 2022, č. j. 29 Co 232/2021-41, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Usnesení odvolacího soudu napadla povinná dovoláním, jehož přípustnost vymezuje tím, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena. Podle názoru dovolatelky je exekuční titul neurčitý a tedy i materiálně nevykonatelný, neboť k němu nebyl připojen geometrický plán, z něhož by se bez jakýchkoliv pochybností podávalo, kde přesně má být oplocení odstraněno.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2022 (viz část první čl. II bod 1 zákona č. 286/2021 Sb.) – dále též jen „o. s. ř.“.
Podle ustanovení §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle ustanovení §241a odst. 1 věty první o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůrazňuje, že požadavek, aby dovolatel v dovolání konkrétně popsal, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako je tomu v projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. května 2013, sp. zn. 26 Cdo 1115/2013, ze dne 23. července 2013, sp. zn. 25 Cdo 1559/2013, ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSCR 55/2013, ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, ze dne 23. října 2013, sp. zn. 29 Cdo 2649/2013, ze dne 31. října 2013, sen. zn. 29 NSCR 97/2013, a ze dne 30. ledna 2014, sen. zn. 29 ICdo 7/2014).
Podle ustanovení §261a o. s. ř. výkon rozhodnutí lze nařídit jen tehdy, obsahuje-li rozhodnutí označení oprávněné a povinné osoby, vymezení rozsahu a obsahu povinností, k jejichž splnění byl výkon rozhodnutí navržen, a určení lhůty ke splnění povinnosti.
Má-li být exekuční titul podle ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu po materiální stránce vykonatelný, musí ve svém výroku obsahovat přesnou individualizaci oprávněného a povinného, jakož i přesné vymezení práv a povinností k plnění. Exekuční titul, který tyto náležitosti nemá, není vykonatelným a nemůže být podkladem pro nařízení exekuce (viz např. stanovisko kolegia Nejvyššího soudu ze dne 18. února 1981, sp. zn. Cpj 159/79, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2004, sp. zn. 20 Cdo 965/2003, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. října 2007, sp. zn. 20 Cdo 3203/2006, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. prosince 2009, sp. zn. 3989/2009).
V případech, v nichž není možné dostatečně určitě vymezit povinnost k plnění jiným způsobem, není vyloučena nutnost připojení geometrického plánu k exekučnímu titulu. Připojení geometrického plánu k exekučnímu titulu však není obecnou zákonnou podmínkou zajištění materiální vykonatelnosti exekučního titulu. Lze-li tedy povinnost k plnění specifikovat dostatečně určitě a bezrozporně např. slovním vyjádřením, jak je tomu i v nyní řešeném případě, kdy je při pohledu do katastrální mapy zcela jednoznačné, co exekuční titul povinné ukládá (jak správně uvedl odvolací soud – odstranit oplocení z celé šíře parcely č. XY v daném místě, nikoliv pouze z nějaké její části), bylo by připojení geometrického plánu nadbytečné. Napadené rozhodnutí odvolacího soudu je v tomto ohledu zcela v souladu se shora citovanou ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, a dovolání proto není přípustné.
Co se týče dalších v dovolání uplatněných námitek, dovolatelka nedostála požadavku na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání, a tyto námitky tak nemohou být dovolacím soudem projednány.
Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů dovolání povinné podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Brně dne 25. 7. 2022
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu