ECLI:CZ:NS:2023:11.TDO.362.2023.1
sp. zn. 11 Tdo 362/2023-6288
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. 5. 2023 o dovolání, které podal obviněný T. V. T., nar. XY, státní příslušník Vietnamské socialistické republiky, trvale bytem Vietnamská socialistická republika, XY, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze, ze dne 19. 8. 2022, sp. zn. 15 To 49/2022, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 49 T 5/2022, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného T. V. T. odmítá.
Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 3. 6. 2022, sp. zn. 49 T 5/2022, byl obviněný T. V. T. uznán vinným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, za což mu byl podle §283 odst. 4 tr. zákoníku za použití §58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 5 (pěti) roků, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.
2. Stalo se tak na podkladě skutkových zjištění, že:
od přesně nezjištěné doby, nejméně od června roku 2018 do 19. 7. 2019, zejména v XY společně s odsouzenými J. S., nar. XY, P. P., nar. XY, D. Č., nar. XY, N. T. H., nar. XY, A. B., nar. XY, J. H., nar. XY, P. V., nar. XY, L. S., nar. XY, D. N., nar. XY, a D. B., nar. XY (odsouzeným ve Spolkové republice Německo), a dalšími dosud neustanovenými osobami, vedeni společným záměrem získat finanční prospěch pro sebe a pro jiného, a navíc s vědomím, že jednají v rámci organizované skupiny osob působící ve více státech a spolupracují tak s dalšími dosud neustanovenými pachateli působícími mimo území České republiky, zejména v Nizozemském království a Vietnamské socialistické republice, se podíleli na nelegálním nakládání s omamnými a psychotropními látkami, konkrétně s látkami extáze (MDMA) 3,4 methylen- dioxymetamfetamin, která je uvedena jako psychotropní látka v příloze č. 4 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, v souladu s §44c odst. 1 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách (dále jen „nařízení vlády“) a ketaminem, který je uveden jako psychotropní látka v příloze č. 7 k nařízení vlády, a že nemají povolení s těmito látkami zacházet, tedy v rozporu s ustanovením §3 odst. 2 a §4 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, tedy nezákonně a úmyslně zacházeli s výše uvedenými látkami, a byli srozuměni v rámci jednání níže popsaného s tím, že jednají v rámci skupiny více osob s vnitřní organizační strukturou, s rozdělením funkcí a dělbou činností, jejíž činnost je zaměřena na páchání úmyslné drogové trestné činnosti s cílem získat majetkový prospěch, přičemž jim byly i známy role některých odsouzených a dalších spolupachatelů v procesu dovozu, skladování či následné distribuce omamných a psychotropních látek na území České republiky, když jednotlivé role byly následující:
J. S. financoval, organizoval, obstarával a zprostředkovával jednak sám, jednak i prostřednictvím dalších osob, zejména od doposud neztotožněného muže označovaného jako P. – O., D. B., A. B. a P. P., jak v České republice, tak v zahraničí, v řádech desítek kilogramů kokain, MDMA jak ve formě tablet extáze, tak v krystalické podobě, ketamin a amfetamin, zajišťoval kurýry k dovozu drog, zejména D. Č. a L. S., takto získané drogy jednak sám, jednak prostřednictvím L. S., P. V., D. P., V. S. a P. Č. distribuoval dalším dealerům a koncovým uživatelům, přičemž D. Č., P. Č. a P. V. využíval i jako řidiče vozidla při cestách za osobami dodavatelů a odběratelů drog, jednak jako osoby, které drogy od dodavatelů pro něj přebíraly a předávaly odběratelům,
P. P. částečně financoval, organizoval, obstarával a zprostředkovával jednak sám, jednak společně s J. H., prostřednictvím dalších osob, zejména J. S. a J. S., jak v České republice, tak v zahraničí, v řádech desítek kilogramů kokain, MDMA ve formě tablet extáze a v krystalické podobě, ketamin a amfetamin, za účelem jejich předání dalším dealerům koncovým uživatelům, domluvil společně s J. H. a N. T. H. jako kurýra D. N. k leteckému převozu drog z Nizozemského království do České republiky a zpět a společně s J. H. se podílel na balení tablet extáze skrytým způsobem do plastových dóz s obsahem masek na vlasy, za účelem jejich vývozu do Vietnamské socialistické republiky,
D. Č. jako kurýr dovážel do České republiky z Nizozemského království v řádech desítek kilogramů kokain, MDMA ve formě tablet extáze a v krystalické podobě a ketamin, za účelem jejich předání k další distribuci pro osobu vystupující jako P., A. B., J. S., P. P. a N. T. H. a zároveň prostřednictvím J. S. zprostředkoval kontakt na dodavatele drog v Nizozemském království pro P. P., J. H., J. S. a N. T. H.,
N. T. H. částečně financoval, organizoval, obstarával a zprostředkovával zejména pro T. V. T. a L. T. S., prostřednictvím dalších osob, zejména J. H. a P. P., jak v České republice, tak v zahraničí, v řádech desítek kilogramů MDMA ve formě tablet extáze i v krystalické podobě, ketamin a amfetamin, za účelem jejich další distribuce zejména do Vietnamské socialistické republiky, A. B. nejméně částečně financoval, organizoval a obstarával zejména v Nizozemském království v řádech desítek kilogramů MDMA ve formě tablet extáze i v krystalické podobě a ketamin, za účelem jejich další distribuce pro dealery na území České republiky, zejména pro J. S., D. P. a další koncové uživatele a k převozu drog najímal kurýry, zejména D. Č.,
J. H. nejméně společně s P. P. částečně financoval, organizoval, obstarával a zprostředkovával jednak i prostřednictvím dalších osob, zejména J. S. a L. S., jak v České republice, tak v zahraničí, v řádech desítek kilogramů kokain, MDMA ve formě tablet extáze i v krystalické podobě, ketamin a amfetamin, pro skupinu osob kolem N. T. H., společně s P. P. se podílel na balení tablet extáze skrytým způsobem do plastových dóz s obsahem masek na vlasy, za účelem jejich vývozu do Vietnamské socialistické republiky,
P. V. skladoval, převážel a distribuoval dalším dealerům a koncovým uživatelům, v řádech desítek kilogramů kokain, MDMA ve formě tablet extáze i v krystalické podobě jednak sám, jednak na základě pokynů J. S. a L. S., kteří jej využívali i jako řidiče vozidla při cestách za osobami dodavatelů a odběratelů drog, jednak pro ně vykonával kurýrní služby mezi dodavateli a odběrateli drog na území České republiky,
L. S. nejméně na základě pokynů od J. S., jednak sám koordinoval prodej v řádech desítek kilogramů kokainu, MDMA ve formě tablet extáze i v krystalické podobě, ketaminu a amfetaminu, dalším dealerům a koncovým uživatelům, jako kurýr se nejméně ve dvou případech podílel na dovozu drog z Nizozemského království do České republiky společně s D. Č., účastnil se předávek drog obstarávaných J. S. a sám drogy distribuoval dealerům a koncovým uživatelům,
D. N. se na základě předchozí domluvy s P. P., J. H. a N. T. H., za přislíbenou finanční odměnu nejméně 10.000 euro zavázal podle potřeby skupiny provádět letecké převozy drog z Nizozemského království do České republiky, přičemž tak učinil dne 1. 6. 2019, 13. 6. 2019 a byl připraven k převozu drog dne 19. 7. 2019, za což převzal zálohu ve výši 50.000 Kč a po úspěšném převozu měl dostat zaplaceno celkem 300.000 Kč, k čemuž nedošlo, neboť převoz drog nebyl uskutečněn z důvodu zadržení P. V.,
T. V. T. nejméně od června 2018 částečně financoval, organizoval, obstarával a zprostředkovával jednak sám, jednak zejména s N. T. H. a L. T. S., prostřednictvím dalších osob, zejména J. H. a P. P., jak v České republice, tak v zahraničí, v řádech desítek kilogramů MDMA ve formě tablet extáze i v krystalické podobě, ketamin a amfetamin, za účelem jejich další distribuce zejména do Vietnamské socialistické republiky,
L. T. S. měl nejméně od června 2018 částečně financovat, organizovat, obstarávat a zprostředkovávat jednak sám, jednak zejména s N. T. H. a T. V. T., prostřednictvím dalších osob, zejména J. H. a P. P., jak v České republice, tak v zahraničí, v řádech desítek kilogramů MDMA ve formě tablet extáze i v krystalické podobě, ketamin a amfetamin, za účelem jejich další distribuce zejména do Vietnamské socialistické republiky,
kdy k dovozům a následnému prodeji a vývozu drog došlo minimálně v níže uvedených případech:
1. v přesně nezjištěné době od června do srpna roku 2018, ve čtyřech případech na žádost N. T. H. zprostředkoval P. P. a J. H. nákup tablet extáze s obsahem MDMA v množství vždy nejméně od 5.000 do 10.000 ks v jednotlivém případě za cenu 41 Kč za jednu tabletu a 100 gramů ketaminu za cenu 50.000 Kč pro N. T. H., T. V. T. a L. T. S., prostřednictvím J. S., který je obstaral od osoby vystupující pod přezdívkou P., kdy J. S. v některých případech společně s L. S. předali tablety extáze a v jednom případě i ketamin v XY, poblíž obchodního centra XY J. H. a P. P., kteří drogy následně předali T. V. T. a nejméně v jednom případě i N. T. H. pro další distribuci do Vietnamské socialistické republiky, přičemž takto nakládali nejméně s 25.000 ks tablet extáze v prodejní ceně 1.025.000 Kč,
2. v přesně nezjištěné době na přelomu listopadu a prosince 2018, na žádost N. T. H. zprostředkoval P. P. a J. H. nákup 10.000 ks tablet extáze s obsahem MDMA za cenu 270.000 Kč, nejméně 300 až 400 gramů ketaminu za cenu 200.000 Kč a 1 kg amfetaminu za cenu nejméně 60.000 Kč pro N. T. H., T. V. T. a L. T. S. prostřednictvím J. S., který je obstaral od osoby vystupující pod přezdívkou P., kdy J. S. společně s L. S. předali drogy v XY, poblíž obchodního centra XY J. H. a P. P., kteří drogy následně předali N. T. H. a T. V. T. pro další distribuci do Vietnamské socialistické republiky, přičemž takto nakládali s drogami v ceně 530.000 Kč,
3. dne 10. 12. 2018, na základě předchozí domluvy s P. P., který prostřednictvím J. H. zprostředkovával mimo jiné nákup tablet extáze pro N. T. H., T. V. T. a L. T. S. do Vietnamské socialistické republiky, D. B. společně s J. S. odjeli osobním motorovým vozidlem zn. Opel Insignia combi, RZ: XY, zapůjčeným od společnosti Car Love, do Nizozemského království, kde zakoupili od neztotožněné osoby nejméně 10.000 ks tablet extáze, které převezli do České republiky a předali společně s L. S. v XY, poblíž nákupního centra XY J. H. a P. P. za cenu 27 Kč za 1 ks tablety, kteří drogy následně předali T. V. T., přičemž takto nakládali s drogami v ceně nejméně 270.000 Kč,
4. v přesně nezjištěné době, pravděpodobně ve dnech 25. 12. 2018 až 26. 12. 2018, na základě předchozí domluvy J. S. s P. P., který prostřednictvím J. H. zprostředkovával mimo jiné nákup tablet extáze pro N. T. H., T. V. T. a L. T. S. za účelem další distribuce do Vietnamské socialistické republiky, D. B. společně s A. B. odjel nezjištěným osobním motorovým vozidlem do Nizozemského království, kde zakoupil od neztotožněné osoby nejméně 10.000 ks tablet extáze, které převezl do České republiky a předal poblíž nákupního centra XY J. S., který je předal J. H. a P. P. za cenu 27 Kč za 1 ks tablety, kteří drogy následně předali T. V. T., přičemž takto nakládali s drogami v ceně nejméně 270.000 Kč, kdy následně bylo zjištěno, že D. B. k prodeji předal cca 4.000 ks tablet extáze, a ostatní si ponechal pro vlastní distribuci,
5. dne 22. 1. 2019, na základě předchozí domluvy J. S. s P. P., který prostřednictvím J. H. zprostředkovával mimo jiné nákup tablet extáze pro N. T. H., T. V. T. a L. T. S. za účelem další distribuce do Vietnamské socialistické republiky, D. B. odjel osobním motorovým vozidlem zn. Škoda Octavia 5E, RZ: XY, VIN: XY, modré barvy, do Nizozemského království, kde zakoupil od neztotožněné osoby 25.743 ks tablet extáze a 3,76 gramů MDMA v krystalické formě za účelem jejich převezení do České republiky k další distribuci, kdy dne 23. 1. 2019 v 08:00 hodin byl při náhodné kontrole na dálnici A30 u XY, Spolková republika Německo, kontrolován silniční kontrolní jednotkou KEV Osnabrück a následně zadržen poté, co při prohlídce osobního motorového vozidla bylo pod pravým předním sedadlem spolujezdce zajištěno 25.743 ks tablet extáze, z toho 15.393 ks fialové barvy vzor větrný mlýn a 10.350 ks zelené barvy vzor kačer Donald o hmotnosti 13,5 kg s celkovým množstvím účinné látky MDMA báze 3.584,75 gramů, přičemž téhož dne čekali na příjezd D. B. a na dodání tablet extáze poblíž nákupního centra XY v XY J. S., J. H., P. P. a T. V. T., 6. dne 10. 2. 2019 poté, co se po zadržení D. B. domluvil A. B. s J. S., že přebírá obchod s drogami po svém bratrovi z důvodu znalosti dodavatele v Nizozemském království a zavázal se vrátit i nedodané tablety extáze v množství 6.000 ks pro N. T. H., T. V. T. a L. T. S., odjel osobním motorovým vozidlem zn. Škoda Octavia, modré barvy, společně s najatými kurýry D. Č. a pravděpodobně J. B. do Nizozemského království, kde od osoby vystupující pod přezdívkou W. zakoupil nejméně 20.000 ks tablet extáze, které převezli do České republiky kurýři tak, že je uložili každý do batohu v množství 10.000 ks tablet a autobusem společnosti FlixBus odjeli v rozmezí několika hodin do České republiky, kde je dne 11. 2. 2019 v XY postupně předali A. B., obdrželi od něj každý odměnu ve výši 10.000 Kč, následně tablety extáze, na základě předchozí domluvy, předal A. B. poblíž nákupního centra XY J. S. a L. S., kteří je předali J. H. a P. P. za cenu 27 Kč za 1 ks tablety a ti je následně předali T. V. T. pro další distribuci, zejména do Vietnamské socialistické republiky,
7. dne 23. 2. 2019, na základě předchozí domluvy J. S. s P. P., který prostřednictvím J. H. zprostředkovával mimo jiné nákup tablet extáze pro N. T. H., T. V. T. a L. T. S., A. B. odletěl z Letiště XY v XY do Amsterdamu, kde od osoby vystupující pod přezdívkou W. zakoupil nejméně 20.000 ks tablet extáze, předal je kurýrovi D. Č., který je převezl do České republiky v batohu autobusem společnosti FlixBus a předal v XY A. B., který do České republiky přiletěl pravidelnou leteckou linkou Amsterdam - Praha dne 25. 2. 2019, následně tablety extáze, na základě předchozí domluvy, předal A. B. poblíž nákupního centra XY J. H. a P. P. za cenu 27 Kč za 1 ks tablety a ti je následně předali T. V. T. pro další distribuci, zejména do Vietnamské socialistické republiky,
8. dne 5. 3. 2019 A. B. a dne 6. 3. 2019 D. Č. odletěli lety se společností EasyJet EZY 7906 a ČSA OK 616 z Letiště XY na letiště Amsterdam XY v Nizozemském království, kde na základě předchozí domluvy J. S. s P. P., který prostřednictvím J. H. zprostředkovával mimo jiné nákup tablet extáze pro N. T. H., T. V. T. a L. T. S., A. B. zakoupil od osoby vystupující jako W. nejméně 20.000 ks tablet extáze, dne 6. 3. 2019 se letecky vrátil zpět do XY letem společnosti ČSA 619, následně D. Č. kontaktoval v Nizozemském království osobu vystupující pod přezdívkou W. a převzal od ní zakoupené tablety extáze, tyto převezl do České republiky uložené v batohu autobusem společnosti FlixBus a předal v XY A. B., následně tablety extáze, na základě předchozí domluvy, předal A. B. poblíž nákupního centra XY J. H. a P. P. za cenu 27 Kč za 1 ks tablety a ti je následně předali T. V. T. pro další distribuci, zejména do Vietnamské socialistické republiky,
9. A. B., na základě předchozí domluvy J. S. s P. P., který prostřednictvím J. H. zprostředkovával mimo jiné nákup tablet extáze pro N. T. H., T. V. T. a L. T. S., najal jako kurýra na dovoz drog D. Č., který se nechal odvézt dne 26. 4. 2019 do Nizozemského království jím užívaným osobním motorovým vozidlem zn. VW Polo, černé barvy, RZ: XY, které řídil jeho kamarád K. Š., aniž by znal pravý důvod cesty, kdy D. Č. v Nizozemském království kontaktoval osobu vystupující pod přezdívkou W. a zakoupil od ní pro A. B. nejméně 10.000 ks tablet extáze a 300 gramů MDMA, které uložil do svého batohu a dne 27. 4. 2019 převezl do České republiky autobusem společnosti FlixBus do XY, kde drogy předal A. B., následně tablety extáze, na základě předchozí domluvy, předal poblíž nákupního centra XY J. S. a L. S., kteří je předali J. H. a P. P. za cenu 27 Kč za 1 ks tablety a ti je následně předali T. V. T. pro další distribuci, zejména do Vietnamské socialistické republiky,
10. v přesně nezjištěné době na přelomu dubna a května roku 2019, na žádost N. T. H. zprostředkovali P. P. a J. H. nákup tablet extáze s obsahem MDMA v množství nejméně 13.000 ks prostřednictvím J. S., který je obstaral od osoby vystupující pod přezdívkou P., kdy J. S. společně s L. S. předali tablety extáze poblíž obchodního centra XY J. H. a P. P., kteří drogy následně předali T. V. T. pro další distribuci, přičemž při předávce tablet extáze zaplatili jako dluh J. S., J. H. a P. P. z vlastních prostředků 3.000 ks tablet extáze, kdy tyto tablety extáze byly určeny pro N. T. H., T. V. T. a L. T. S., a to pro další distribuci, zejména do Vietnamské socialistické republiky,
11. ve dnech 27. 5. 2019 a 28. 5. 2019, na základě předchozí domluvy P. P., J. H., N. T. H., kteří v přesně nezjištěné době, asi týden před převzetím drog, v Nizozemském království osobně složili jako zálohu hotovost ve výši cca 3.500 euro na nákup 50.000 ks tablet extáze, odjel D. Č. jako kurýr společně s P. P. osobním motorovým vozidlem zn. Audi, které jim poskytl N. T. H. do města XY v Nizozemském království, kde již na ně čekali J. H. a N. T. H., kteří přijeli ve vozidle s falešnou nádrží na AdBlue, do které ukryli cca 30.000 ks tablet extáze zakoupené od dodavatele jménem W., přičemž drogy určené k další distribuci převezl do XY sám D. Č., kde vozidlo předal P. P., J. H. a N. T. H. a jako odměnu dostal 2.700 euro, kdy tyto tablety extáze byly určeny pro N. T. H., T. V. T. a L. T. S., a to pro další distribuci, zejména o Vietnamské socialistické republiky,
12. dne 1. 6. 2019 J. H. a N. T. H. zakoupili ve městě XY v Nizozemském království od osoby vystupující pod jménem W., za přesně nezjištěnou částku 220.000 ks tablet extáze a 2 kg ketaminu, které uložili do tří kufrů, kdy do Nizozemského království přicestovali na základě předchozí domluvy s D. N. letadlem Cessna 182RG (OK-HBT), které pilotoval, a zpět odletěli do České republiky na letiště v XY, kde na ně čekal P. P., po přistání N. T. H. zaplatil D. N. částku ve výši 10.000 euro za přepravu drog, následně naložil J. H., N. T. H. a P. P. dovezené drogy do přesně nezjištěného motorového vozidla a odjeli do skladu, který se nacházel v XY v XY, odkud někdy na začátku měsíce červenec 2019 vyzvedl P. P. 10.000 ks tablet extáze, kdy 5.000 ks tablet prodal za účelem další distribuce na přesně nezjištěném místě za nezjištěnou částku J. S. a 5.000 ks tablet prodal v XY za přesně nezjištěnou částku D. N., 1 kg ketaminu, původně určený pro skupinu kolem N. T. H., kteří nebyli spokojeni s jeho kvalitou, prodal P. P., na základě předchozí domluvy s J. S., osobě vystupující jako P. za částku 350.000 Kč – 360.000 Kč, kdy ketamin převážel od P. P. z XY do XY J. S. D. Č., tablety extáze byly určeny pro N. T. H., T. V. T. a L. T. S., a to pro další distribuci, zejména do Vietnamské socialistické republiky,
13. ve dnech 25. 6. 2019 až 28. 6. 2019, na základě předchozí domluvy P. P., J. H. a N. T. H., odjel D. Č. jako kurýr společně s P. P. osobním motorovým vozidlem zn. Audi s falešnou nádrží na AdBlue na ukrytí drog, které jim poskytl N. T. H. do města XY v Nizozemském království, kde již na ně čekali J. H. a N. T. H. a další muž vietnamské národnosti vystupující jako D., poté, co do vozidla bylo ukryto 30.000 ks tablet extáze zakoupené od dodavatele jménem W., odjel s vozidlem zpět do České republiky do XY sám D. Č., kde vozidlo předal P. P., J. H. a N. T. H. a jako odměnu získal 40.000 Kč, kdy tablety extáze byly určeny pro N. T. H., T. V. T. a L. T. S., a to pro další distribuci, zejména do Vietnamské socialistické republiky,
14. v přesně nezjištěné době na začátku července roku 2019, na základě předchozí domluvy P. P., J. H. a N. T. H., odjel D. Č. jako kurýr osobním motorovým vozidlem zn. Audi s falešnou nádrží na AdBlue na ukrytí drog, které mu poskytl N. T. H. prostřednictvím P. P. a J. H., do města XY v Nizozemském království, kde již na ně čekali J. H. a P. P., kteří cestovali dalším vozidlem společně, a N. T. H., který přijel společně s ženou vietnamské národnosti, poté, co do vozidla byly ukryty 4 kg ketaminu zakoupené od dodavatele jménem W., odjel D. Č. sám s vozidlem zpět do České republiky do XY, kde vozidlo předal P. P., J. H. a N. T. H., kdy ketamin byl určeny pro N. T. H., T. V. T. a L. T. S., a to pro další distribuci, zejména do Vietnamské socialistické republiky,
15. dne 17. 7. 2019 vyzvedli P. P. a J. H. ve skladu v XY zde uložené, údajně nekvalitní tablety extáze patřící N. T. H., T. V. T. a L. T. S. za účelem jejich výměny v Nizozemském království za kvalitní a za účelem dalšího nákupu tablet extáze v celkovém množství cca 250.000 ks za cenu cca 1.500.000 Kč, tyto předali v XY D. Č. s tím, aby je na základě předchozí domluvy s J. S. uskladnil v XY u P. V., který je podle domluvy měl dne 19. 7. 2019 dopravit na místo určené P. P. k jejich následnému leteckému převozu D. N. a jejich následné výměně v Nizozemském království, kdy v nočních hodinách ze dne 18. 7. 2019 na 19. 7. 2019 odcestoval osobním motorovým vozidlem J. H. společně s D. Č. do Nizozemského království, aby provedli výměnu údajně nekvalitních tablet extáze a nákup dalších tablet, které by následně letecky přepravil D. N. zpět do České republiky, přičemž P. V. byl dne 19. 7. 2019 v době kolem 06:00 hodin u obce XY kontrolován hlídkou celní správy a v osobním motorovém vozidle zn. VW Polo AW, RZ: XY, VIN: XY, černé barvy, bylo v černé tašce zn. Bauer, která byla uložena v zavazadlovém prostoru, nalezeno 13 plastových sáčků tablet extáze v provedení kačer Donald růžové a zelené barvy v množství 65.342 ks tablet s obsahem 9.814,77 gramů báze MDMA.
3. O odvolání, které proti tomuto rozsudku podala státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze v neprospěch obviněného, rozhodl ve druhém stupni Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 19. 8. 2022, sp. zn. 15 To 49/2022, tak, že z podnětu odvolání státní zástupkyně napadený rozsudek podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušil ve výroku o uloženém trestu a podle §259 odst. 3, odst. 4 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněného při nezměněném výroku o vině zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, podle §283 odst. 4 za použití §58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku odsoudil k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 7 (sedmi) roků, pro jehož výkon jej podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou.
II.
Dovolání obviněného a vyjádření k němu
4. Proti výroku o trestu z rozhodnutí soudu druhého stupně, podal obviněný T. V. T. prostřednictvím svého obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvody uvedené v §265b odst. 1 písm. h), i) tr. ř., neboť podle jeho názoru mu byl napadeným rozsudkem uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným, přičemž odvolací soud na základě nesprávného hmotněprávního posouzení podmínek ustanovení §58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku dospěl k uložení takového trestu, který je zjevně nepřiměřený, byť byl uložen pod dolní zákonnou sazbou.
5. V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku obviněný předně v podrobnostech připomněl zákonné vymezení institutu mimořádného snížení trestu odnětí svobody podle §58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, které stejně jako např. §58 odst. 1, §58 odst. 3, §58 odst. 6 nebo odst. 7 tr. zákoníku, je prostředkem soudcovské individualizace trestu a projevem depenalizace v trestním zákoníku. Poukázal, že Nejvyšší soud opakovaně ve svých rozhodnutích uvedl, že použití těchto ustanovení je třeba zvažovat nikoliv mechanicky, ale přísně individuálně ve vztahu ke konkrétnímu činu a konkrétnímu pachateli. Ze znění §58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku lze vyvodit tři kumulativně stanovené podmínky nezbytné ke snížení trestu odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby: (1) obviněný – pachatel prohlásil svoji vinu, (2) poměry pachatele a povaha jím spáchané trestné činnosti vedou k závěru, že (3) nápravy pachatele lze dosáhnout i trestem kratšího trvání.
6. Rovněž konstatoval, že poměry pachatele představují takové jeho osobní, rodinné, majetkové a jiné poměry, které nesouvisí přímo se spácháním trestného činu, které existují v době, kdy má být rozhodováno o trestu a vztahují se k hodnocení osoby pachatele jako objektu trestu. Význam těchto okolností je třeba vždy posuzovat z hlediska trestu, který má být uložen konkrétnímu pachateli. Součástí posouzení poměrů je i vyhodnocení bezúhonnosti obviněného, či naopak závěr o relevantnosti jeho předchozích odsouzeních. Povahu trestného činu určují především zákonné znaky skutkové podstaty, která byla trestnou činností naplněna (zejména druh a význam porušeného nebo ohroženého zájmu chráněného trestním zákonem, jednání charakterizující objektivní stránku trestného činu, forma zavinění), a dále též konkrétní okolnosti, za nichž byl trestný čin spáchán (způsob provedení činu, pohnutka, záměr nebo cíl pachatele, míra jeho zavinění, existence polehčujících a přitěžujících okolností aj.).
7. V návaznosti na to obviněný uvedl, že zcela dobrovolně učinil prohlášení viny podle §206c tr. ř., k němuž došlo ještě před počátkem dokazování v hlavním líčení a přineslo tak zákonem předpokládaný efekt v podobě zkrácení a zjednodušení hlavního líčení, jakož i zkrácení nepřiměřené délky doby celého trestního stíhání. Poukázal též, že se svou partnerkou, s níž žije ve společné domácnosti v České republice, má dvě nezletilé děti, které potřebují výchovu otce. Jak potvrdily soudy obou stupňů, jeho účast na činnosti skupiny v rámci předmětné trestné činnosti nebyla zásadní, navíc učinil úplné doznání a pomohl usvědčit dalšího pachatele trestné činnosti.
8. Zdůraznil, že dle ustálené judikatury lze za okolnosti případu nebo poměry pachatele odůvodňující mimořádné snížení trestu odnětí svobody považovat existenci více významných polehčujících okolností při nedostatku přitěžujících okolností (k tomu odkázal na rozhodnutí uveřejněná pod č. 11/1968-I., č. 21/1970, č. 35/1963, č. 19/1967, č. 52/1967 a č. 3/1970 Sb. rozh. tr.).
9. Soud prvního stupně, který přistoupil k aplikaci mimořádného snížení trestu odnětí svobody podle §58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, vycházel při úvaze o druhu trestu a jeho výměře z §38 tr. zákoníku, přičemž přihlédl ke všem okolnostem uvedeným v §39 tr. zákoníku, zejména k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu, k jeho osobním poměrům, k dosavadnímu způsobu života a k možnosti nápravy. Rovněž zohlednil skutečnost, že učinil prohlášení viny podle §206c tr. ř. Jestliže jej odsoudil k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 5 (pěti) roků, tento trest podle obviněného plně odpovídá veškerým okolnostem předmětné věci ve smyslu zmíněných ustanovení trestního zákoníku.
10. Odvolací soud, který taktéž aplikoval institut mimořádného snížení trestu odnětí svobody podle §58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, nicméně zpřísnil nepodmíněný trest odnětí svobody na dobu 7 (sedmi) let, za současného zrušení výroku o trestu soudu prvního stupně. Uložení takto vysokého nepodmíněného trestu odnětí svobody nicméně obviněný považuje s ohledem na shora uvedené konkrétní skutečnosti projednávané věci (zejm. jeho osobní a majetkové poměry, prohlášení o vině) za zjevně nespravedlivé a nepřiměřené, kdy v rozporu s účelem trestu jde o nežádoucí upřednostnění trestní represe.
11. S ohledem na namítanou nepřiměřenost trestu, se podle obviněného jedná o zásah do jeho práva na spravedlivý proces podle č. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 8 odst. 2 Listiny, k čemuž v podrobnostech odkázal na obsáhlou judikaturu Ústavního soudu (např. nálezy Ústavního soudu ze dne 25. 4. 2005, sp. zn. I. ÚS 125/04, ze dne 18. 8. 2004, sp. zn. I. ÚS 55/04, stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 4. 3. 2014, sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14, publikované pod č. 40/2014 Sb. (srov. bod 26 jeho odůvodnění), nálezy Ústavního soudu ze dne 23. 3. 2004, sp. zn. I. ÚS 4/04, ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. IV. ÚS 558/02, jakož i čl. 4 a čl. 90 Ústavy.
12. Závěrem dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 8. 2022, č. j. 15 To 49/2022-6234 ve výroku o trestu a podle §265m odst. 1 tr. ř. sám ve věci rozhodl tak, že obviněnému uloží přiměřený trest, případně podle §265l odst. 1 tr. ř. Vrchnímu soudu v Praze přikáže věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
13. Z vyjádření státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) k podanému dovolání vyplývá, že přestože obviněný dovolací námitky formálně podřadil pod dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. h) a i) tr. ř., podané dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
14. Veškerá argumentace obviněného, ačkoliv se odvolává na porušení svých základních práv a na nesprávnou aplikaci §58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, svými námitkami směřuje pouze ke snaze o snížení trestu odnětí svobody. Uvedené námitky zjevné nepřiměřenosti uloženého trestu jsou pouze blanketními vyjádřeními nesouhlasu obviněného s výší uloženého trestu, nejedná se však o konkrétní relevantní výhrady podřaditelné pod některý ze zákonných dovolacích důvodů. Proti výroku o trestu je možno zásadně brojit prostřednictvím dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. i) tr. ř., ten je ovšem dán tehdy, pokud obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Tento dovolací důvod tak nenaplňují námitky pouhé nepřiměřenosti trestu, ať již pociťovaného jako mírný, nebo přísný, nejde-li o nepřípustný druh trestu ani o překročení příslušné trestní sazby (srov. rozhodnutí publikované pod č. 22/2003 Sb. rozh. tr.).
15. Podle státního zástupce byl obviněnému uložen takový druh trestu, který zákon připouští a trest byl uložen v rámci zákonné trestní sazby, jež je při využití mimořádného snížení trestu odnětí svobody podle §58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku vymezena v §58 odst. 4 tr. zákoníku ve spojení s §283 odst. 4 tr. zákoníku. Takto uložený trest lze přitom považovat naopak za poměrně mírný, a to i přesto, že vrchní soud uložil trest přísnější než soud prvního stupně. I nadále se totiž jedná o trest uložený významně pod desetiletou dolní hranicí trestní sazby. Vrchní soud přitom toto zpřísnění uloženého trestu odnětí svobody ve svém rozsudku podrobně zdůvodnil a zdůraznil zejména celkový rozsah trestné činnosti obviněného a její závažnost.
16. Dále uvedl, že prostřednictvím žádného ze zákonných dovolacích důvodů se nelze domáhat aplikace mimořádného snížení trestu odnětí svobody pod dolní hranici zákonné trestní sazby podle některého z ustanovení §58 odst. 1, 2, 6 nebo 7 tr. zákoníku. To vyplývá již ze skutečnosti, že takový postup je ponechán na úvaze soudu, byť by obviněný byl subjektivně přesvědčen, že podmínky vymezené shora zmíněnými ustanoveními trestního zákoníku splňuje (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 4. 2020 sp. zn. 7 Tdo 317/2020, uveřejněné pod č. 2/2021 Sb. rozh. tr., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2012 sp. zn. 11 Tdo 422/2012 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2016 sp. zn. 11 Tdo 55/2016). Nelze-li se ovšem prostřednictvím žádného dovolacího vůbec domáhat mimořádné moderace trestu odnětí svobody, tím spíše ( argumentum a maiori ad minus ) se již nelze dovoláním dále domáhat ještě dalšího snížení takto již jednou sníženého trestu odnětí svobody.
17. Při aplikaci mimořádné moderace trestu lze též vyloučit úvahu, že by se mohlo jednat o trest nerespektující proporcionalitu trestní represe, trest zcela exemplární či excesivní. Není zde tedy dán žádný prostor k mimořádnému zásahu do výroku o trestu ani na podkladě uplatněného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., jak připustil Nejvyšší soud v některých svých rozhodnutích ve zcela výjimečných případech, „pokud je napadeným rozhodnutím uložený trest trestem extrémně přísným, zjevně nespravedlivým a nepřiměřeným“, k čemuž ani dovolání obviněného neposkytuje relevantní argumentaci (srov. usnesení sp. zn. 8 Tdo 1561/2016, popřípadě sp. zn. 8 Tdo 1404/2016 aj.).
18. Dovolání obviněného obsahově nenaplňuje žádný z dovolacích důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř.. Ačkoli formálně užívá dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. h) a i) tr. ř., fakticky se jedná pouze o žádost o snížení uloženého trestu odnětí svobody, neboť uložený trest považuje subjektivně za nespravedlivý. Závěrem proto státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. dovolání odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
III.
Přípustnost a důvodnost dovolání
19. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno v zákonné lhůtě, jakož i na místě, kde je lze učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.), a bylo podáno oprávněnou osobou [§265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.]. Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v §265f odst. 1 tr. ř.
20. Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněným, o které dovolání opírá, lze podřadit pod dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. h), i) tr. ř., ve znění účinném od 1. 1. 2022, na které je v dovolání ve smyslu výše uvedeného odkazováno. Toto zjištění má zásadní význam z hlediska splnění podmínek pro provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (srov. §265i odst. 1, 3 tr. ř.).
21. Obviněný opřel své dovolání o dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. h), i) tr. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2022, když má za to, že napadeným rozsudkem odvolacího soudu mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným, neboť na základě nesprávného hmotněprávního posouzení podmínek ustanovení §58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku dospěl k uložení takového trestu, který je zjevně nepřiměřený, byť byl uložen pod dolní zákonnou sazbou.
22. Pokud jde o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., ten je možno uplatnit, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Prostřednictvím tohoto dovolacího důvodu lze namítat zásadně vady právní povahy, tedy to, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoli o trestný čin nejde nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Pro naplnění uvedeného dovolacího důvodu nepostačuje pouhý formální poukaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů, aniž by byly řádně vymezeny hmotněprávní vady v napadených rozhodnutích spatřované, což znamená, že dovolací důvod musí být v dovolání skutečně obsahově tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem spatřovány v právním posouzení skutku, jenž je vymezen v napadeném rozhodnutí, a teprve v návaznosti na takové tvrzené a odůvodněné hmotněprávní pochybení lze vytýkat i nesprávná skutková zjištění (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 9. 2004, sp. zn. II. ÚS 279/03).
23. Zjevně tedy námitky vůči nepřiměřenosti trestu nelze uplatnit ani prostřednictvím dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. (ve znění účinném od 1. 1. 2022), neboť nejde o „jiné hmotněprávní posouzení“ ve smyslu tohoto dovolacího důvodu. Za jiné nesprávné hmotněprávní posouzení, na němž je založeno rozhodnutí ve smyslu dovolacího důvodu uvedeného v ustanovení §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., je možno, pokud jde o výrok o trestu, považovat vady tohoto výroku záležející v porušení hmotného práva, jako je např. pochybení soudu v právním závěru o tom, zda měl či neměl být uložen souhrnný trest nebo úhrnný trest, popř. společný trest za pokračování v trestném činu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 9. 2002, sp. zn. 11 Tdo 530/2002, uveřejněné pod č. 22/2003 Sb. rozh. tr.).
24. Jestliže tedy obviněný namítá nesprávné hmotněprávní posouzení podmínek pro aplikaci §58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, z obsahu jeho dovolacích námitek je zjevné, že těmito námitkami vyjadřuje toliko nesouhlas s výší trestu odnětí svobody uloženého mu odvolacím soudem ve snaze docílit jeho snížení. Nejedná se tedy o konkrétní relevantní výhrady podřaditelné pod některý ze zákonných dovolacích důvodů.
25. Nejvyšší soud konstatuje, že námitky vůči druhu a výměře uloženého trestu s výjimkou trestu odnětí svobody na doživotí lze v dovolání úspěšně uplatnit jen v rámci zákonného důvodu uvedeného v ustanovení §265b odst. 1 písm. i) tr. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2022, jejž obviněný v dovolání rovněž uplatnil, a který se vztahuje na případy, jestliže byl obviněnému uložen druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou zákonem na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Jiná pochybení soudu spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v §31 až 34 tr. zák. (resp. §41, §42 tr. zákoníku) a v důsledku toho uložení nepřiměřeně přísného nebo naopak mírného trestu, nelze v dovolání namítat prostřednictvím tohoto ani jiného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 tr. ř. (viz výše uvedené usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 9. 2002, sp. zn. 11 Tdo 530/2002).
26. V daných souvislostech považuje Nejvyšší soud za potřebné k dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. i) tr. ř. (ve znění účinném od 1. 1. 2022) výslovně zmínit usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 5. 2008, sp. zn. III. ÚS 2866/07. V tomto rozhodnutí Ústavní soud „připomíná, že s odkazem na uvedený dovolací důvod lze napadat toliko pochybení soudu týkající se druhu a výměry uloženého trestu v jasně vymezených intencích, tzn. druh trestu musí být podle zákona nepřípustný anebo trest byl uložen mimo hranice příslušné trestní sazby, ať již nezákonným překročením její horní hranice, či nedůvodným prolomením její dolní hranice . … S poukazem na citovaný dovolací důvod se … nelze domáhat zrušení napadeného rozhodnutí pouze pro nepřiměřenou přísnost uloženého trestu, a to ani za situace, kdyby výrokem o trestu nebyla důsledně respektována ustanovení §23 odst. 1 tr. zák. a §31 odst. 1, 2 tr. zák., která definují účel trestu a stanoví obecné zásady pro jeho ukládání.“
27. Nejvyšší soud musí konstatovat, že otázka přiměřenosti trestu, respektive námitka nepřiměřenosti trestu, vůbec neodpovídá ani dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. i) tr. ř. účinného od 1. 1. 2022 (srov. ŠÁMAL, Pavel, a kol. Trestní řád I, II, III. 7. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, s. 3152; DRAŠTÍK, A., FENYK, J. a kol. Trestní řád. Komentář. II. díl . Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2017, s. 460) a není možné ji podřadit ani pod žádný jiný dovolací důvod.
28. K tomu lze odkázat na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu (např. na již citované rozhodnutí uveřejněné pod č. 22/2003 Sb. rozh. tr., na usnesení ze dne 29. 6. 2010, sp. zn. 7 Tdo 720/2010, usnesení ze dne 30. 7. 2014, sp. zn. 5 Tdo 712/2014, usnesení ze dne 18. 10. 2016, sp. zn. 11 Tdo 1180/2016). V usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 10. 2015, sp. zn. 7 Tdo 1168/2015, se pak zcela explicitně uvádí, že: „Samotná nepřiměřenost uloženého trestu (resp. námitky proti druhu a výměře trestu z důvodu jeho přílišné přísnosti nebo naopak mírnosti v důsledku nesprávného vyhodnocení polehčujících a přitěžujících okolností, jde-li jinak o trest podle zákona přípustný a vyměřený v rámci zákonné trestní sazby ) nemůže být relevantně uplatněna v rámci žádného ze zákonem taxativně vymezených dovolacích důvodů. Pokud tedy byl uložen přípustný druh trestu ve výměře v rámci zákonné trestní sazby, nelze v dovolání namítat nepřiměřenost trestu.”
29. S ohledem na výše uvedené je tak třeba konstatovat, že jestliže obviněný ve svém dovolání odkázal i na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. i) tr. ř., v jehož rámci namítá uložení trestu mimo rámec zákonné trestní sazby stanovené za zločin, jímž byl uznán vinným, ani taková námitka by nemohla mít naději na úspěch. Obviněnému byl zjevně uložen přípustný druh trestu a v rámci trestní sazby, jež je při aplikaci mimořádného snížení trestu odnětí svobody podle §58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku stanovena v §58 odst. 4 tr. zákoníku ve spojení s §283 odst. 4 tr. zákoníku, a to významně pod dolní hranici zákonné trestní sazby. V této souvislosti je vhodné připomenout, že obviněný byl v dané věci uznán vinným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, za nějž lze uložit nepodmíněný trest odnětí svobody v rozmezí deseti (10) až osmnácti (18) let.
30. V posuzované věci byl obviněný soudem prvního stupně odsouzen podle §283 odst. 4 tr. zákoníku za použití §58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 5 (pěti) roků. Jde o institut účinný od 1. 10. 2020 na podkladě zák. č. 333/2020 Sb. Podle tohoto ustanovení, má-li soud za to, že vzhledem k poměrům pachatele a povaze jím spáchané trestné činnosti lze dosáhnout jeho nápravy i trestem kratšího trvání, může snížit trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby též tehdy, pokud odsuzuje pachatele, který prohlásil svoji vinu. Jedná se o další možnost mimořádného snížení trestu odnětí svobody, kdy oproti mimořádnému snížení trestu odnětí svobody podle §58 odst. 1 tr. zákoníku soud neposuzuje, zda by vzhledem k okolnostem případu nebo vzhledem k poměrům pachatele použití trestní sazby stanovené trestním zákoníkem bylo pro pachatele nepřiměřeně přísné (jak je tomu v §58 odst. 1 tr. zákoníku), ale pokud pachatel prohlásil vinu, soud posuzuje pouze to, zda vzhledem k poměrům pachatele a povaze jím spáchané trestné činnosti lze dosáhnout jeho nápravy i trestem kratšího trvání. Ze znění §58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku lze tedy vyvodit tři kumulativně stanovené podmínky nezbytné ke snížení trestu odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby, a to, aby obviněný – pachatel prohlásil svoji vinu, poměry pachatele a povaha jím spáchané trestné činnosti vedly k závěru, že nápravy pachatele lze dosáhnout i trestem kratšího trvání.
31. Již ze samotné citace daného ustanovení je zřejmé že postup podle §58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku není obligatorní, ani nemusí být pravidlem, a v případě, pokud obviněný prohlásí svoji vinu je věcí soudu, jaký význam těmto okolnostem přizná při ukládání trestu, oproti postupu dle §58 odst. 1 tr. zákoníku, kdy je mimořádné snížení trestu odnětí svobody možno aplikovat pouze ve výjimečných a zvláštních případech, při postupu podle §58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku nejde o výjimečný a mimořádný postup, a je na soudu, aby zvážil, zda vzhledem k poměrům pachatele a povaze trestné činnosti lze dosáhnout nápravy pachatele i trestem kratšího trvání“ K těmto předpokladům pak přistupuje nutnost dodržení postupu podle §206c tr. ř. (rovněž dle novelizovaného znění na podkladě zák. č. 333/2020 Sb.).
32. Odvolací soud se sice ztotožnil s názorem soudu prvního stupně o možnosti uložení trestu pod dolní hranici zákonné trestní sazby, když taktéž přistoupil k aplikaci mimořádného snížení trestu odnětí svobody podle §58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, zpřísnil nicméně uložený nepodmíněný trest odnětí svobody na dobu 7 (sedmi) let, za současného zrušení výroku o trestu z rozsudku soudu prvního stupně, který vyhodnotil jako nepřiměřeně mírný.
33. Jak se z odůvodnění rozsudku soudu druhého stupně, který toto zpřísnění uloženého trestu odnětí svobody ve svém rozsudku podrobně zdůvodnil, podává, vyšel ze zásad ukládání trestů zakotvených v §39 a §38 odst. 2 tr. zákoníku, zohledňující okolnosti případu, včetně hodnocení osoby obviněného, stupně jeho narušení i možnosti jeho nápravy, přičemž současně odráží rozsah a charakter projednávané trestné činnosti. Dále uvedl, že soudem prvního stupně bylo sice vycházeno především z prohlášení viny obviněného podle §206 odst. 1 tr. ř., které postupem podle §206c odst. 4 tr. ř. přijal, a byť pozitivně hodnotil přístup obviněného ve vztahu k délce a hospodárnosti trestního řízení a včasnosti potrestání pachatelů, menší míře jeho účasti na činnosti organizované skupiny, jeho postoji k protiprávnímu jednání a rodinným poměrům, odvolací soud oproti tomu na druhé straně zdůraznil nutnost zpřísnění uloženého trestu odnětí svobody zejména s ohledem na závažnost a celkový rozsah trestné činnosti, která mnohonásobně překročila zákonné znaky velkého rozsahu podle §283 odst. 3 písm. c) tr. zákoníku. Vrchní soud rovněž konstatoval, že aplikace ustanovení §58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku je možná pouze při zhodnocení poměrů pachatele, povahy jím spáchané trestné činnosti a současného dovození, že uložením trestu kratšího trvání lze dosáhnout jeho nápravy. Všechny tyto předpoklady musí být přitom splněny současně. V tomto směru zdůraznil, že v předmětné věci jde o pachatele, který již byl soudně trestán pro trestnou činnost drogového charakteru, přičemž po propuštění z nepodmíněného trestu odnětí svobody se v poměrně krátké době opětovně dopustil podstatně závažnější drogové trestné činnosti s mezinárodním přesahem. Poukázal též, že obviněný po zadržení spoluobviněných opustil území České republiky, skrýval se, bylo proti němu vedeno řízení proti uprchlému a zadržen byl v zahraničí. Za této situace vyslovil pochyby o jeho vážném úmyslu pečovat a vychovávat své nezletilé děti, které stejně jako svoji družku takto opustil (bod 6. odůvodnění rozsudku odvolacího soudu).
34. Odvolací soud zcela správně uzavřel, že náprava obviněného vyžaduje uložení přísnějšího trestu, a proto nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře sedmi roků neshledal trestem nepřiměřeným ve smyslu §258 odst. 1 písm. e) tr. ř., ale trestem poměrně mírným. a to i přesto, že obviněnému uložil trest přísnější než soud prvního stupně. Je totiž třeba zdůraznit, že i při jeho moderaci se nadále jedná o trest uložený významně pod desetiletou dolní hranicí trestní sazby, když jak již výše uvedeno, za trestnou činnost, jíž byl obviněný uznán vinným, lze uložit nepodmíněný trest odnětí svobody v rozmezí deseti (10) až osmnácti (18) let. Nejvyšší soud se ztotožnil s odvolacím soudem, přičemž shledal uložený trest v rámci příslušné trestní sazby za použití §58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, za zákonný a přiměřený. Námitka obviněného, který na pozadí jím uvedených konkrétních skutečností projednávané věci přesto považuje již takto snížený nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře 7 (sedmi) roků za nepřiměřeně přísný, tak zjevně žádnému ze zákonných dovolacích důvodů neodpovídá, neboť se zjevně jedná toliko o námitku pouhé nepřiměřenosti trestu.
35. Obviněný si byl vědom výše rozebraných skutečností, avšak přesto žádal dovolací soud o meritorní přezkum. Nejvyšší soud však v daném případě neshledal důvody, které by opodstatňovaly jakýkoli zásah do výroku o trestu. Vzhledem k dlouholeté tendenci extenze přezkumu dovolacího soudu, kdy se neustále rozšiřuje rozsah dovolacích důvodů upravených v §265b tr. ř. nebo zakládá povinnost přezkoumávat i další otázky nepodřaditelné pod taxativně vymezené dovolací důvody, nelze výše uvedené závěry k přezkumu výroku o trestu vnímat absolutně. K zásahu Nejvyššího soudu do výroku o trestu, resp. do přiměřenosti uloženého trestu, lze proto přistoupit v krajních případech, kdy je zcela zřejmá (extrémní) nepřiměřenost trestu mající rozměr libovůle soudů při ukládání trestu. Nejvyšší soud v takových případech by nemohl, pouze z důvodu absence dovolacího důvodu k přezkumu dané problematiky, rezignovat na svou povinnost přezkumu rozhodnutí, ze kterého je patrná nezákonnost a porušení práva na soudní ochranu a spravedlivý proces. Pokud však oba nižší soudy v posuzovaném případě podrobně rozvedly skutečnosti, které opodstatňovaly uložení sankce, byť z pohledu dovolatele nepřiměřeně přísné, nelze přistoupit k přezkumu a následné kasaci rozhodnutí pouze z toho důvodu, že dovolací soud by případně mohl vnímat tento trest jako přísnější, neboť by tím došlo k zásahu do rozhodovací činnosti soudů nižších stupňů, ke kterému není dovolací soud v takové situaci oprávněn. Přitom by se tak mohlo jednat o svévoli dovolacího soudu, který by zasahoval do výroku o trestu i za situace, kdy soudy náležitě a podrobně odůvodnily druh a výměru trestu a v podstatě by je nebylo možno zavázat právním názorem, jež by naznačil pochybení, které ve svém postupu při ukládání trestu učinily.
36. Nad rámec již uvedeného Nejvyšší soud poznamenává, že při mimořádné moderaci trestu lze zjevně vyloučit úvahu, že by se v posuzované věci jednalo o trest nerespektující proporcionalitu trestní represe, trest zcela exemplární či excesivní, neboť odvolací soud zkoumal podmínky rozhodné pro jeho ukládání, když podrobně uvedl veškeré okolnosti, které posuzoval. Vysvětlil i úvahy, jimiž se při svém rozhodování řídil a na jejichž základě dospěl k závěru o nutnosti uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody v trvání sedmi let uloženého podle §283 odst. 4 tr. zákoníku za použití §58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku. Způsob posouzení všech skutečností významných pro uložení tohoto trestu tak lze považovat za dostatečný pro zhodnocení všech potřebných hledisek (srov. přiměřeně např. nálezy Ústavního soudu ze dne 4. 4. 2007, sp. zn. III. ÚS 747/06, a ze dne 11. 6. 2014, sp. zn. I. ÚS 4503/12).
IV.
Závěrečné shrnutí
37. S ohledem na skutečnosti shora rozvedené Nejvyšší soud dovolání obviněného T. V. T. proto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, neboť bylo podáno z jiných důvodů, než jaké jsou uvedeny v §265b tr. ř., přičemž rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 24. 5. 2023
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu