ECLI:CZ:NS:2023:25.CDO.2924.2022.1
sp. zn. 25 Cdo 2924/2022-145
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Bořivoje Hájka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce: L. R. , IČO XY, se sídlem XY, zastoupený JUDr. Markétou Tukinskou, advokátkou se sídlem J. V. Sládka 1363/2, 415 01 Teplice, proti žalovanému: Myslivecké sdružení Žejdlička Koštice, z. s. , IČO 4770982, se sídlem Koštice 26, 439 21 Koštice, zastoupený JUDr. Václavem Plachým, advokátem se sídlem Letiny 73, 336 01 Blovice, o 62 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. 9 C 7/2020, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 5. 2022, č. j. 95 Co 45/2022-124, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů dovolacího řízení 3 880 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta JUDr. Václava Plachého.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Žalobce podal dovolání proti rozsudku ze dne 16. 5. 2022, č. j. 95 Co 45/2022-124, jímž Krajský soud v Ústí nad Labem potvrdil rozsudek Okresního soudu v Lounech ze dne 20. 10. 2021, č. j. 9 C 7/2020-93, kterým byla zamítnuta žaloba o náhradu škody způsobené zvěří na žalobcem obhospodařovaných pozemcích ve výši 62 000 Kč s příslušenstvím, změnil výrok o výši náhrady nákladů za řízení před okresním soudem a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení
Podle §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. dovolání není přípustné proti rozsudkům a usnesením vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
V řízení, jehož předmětem je částka skládající se z několika samostatných nároků, odvíjejících se od odlišného skutkového základu, má rozhodnutí o každém z nich charakter samostatného výroku a přípustnost dovolání je třeba zkoumat samostatně, a to bez ohledu na to, že tyto nároky byly uplatněny v jednom řízení a že o nich bylo rozhodnuto jedním výrokem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2003, sp. zn. 32 Odo 747/2002, publikované v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod C 2236, dále jen „Soubor“, ze dne 31. 5. 2011, sp. zn. 30 Cdo 3157/2009, ze dne 30. 10. 2013, sp. zn. 30 Cdo 3238/2013, či ze dne 15. 4. 2020, sp. zn. 25 Cdo 537/2020). Tyto judikatorní závěry jsou použitelné i po změně formulace §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř., provedené s účinností od 30. 9. 2017 zákonem č. 296/2017 Sb. Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích (srov. např. usnesení ze dne 28. 6. 2018, sp. zn. 25 Cdo 1791/2018, nebo ze dne 30. 5. 2019, sp. zn. 25 Cdo 253/2019) podrobně vysvětlil, z jakého důvodu i po citované novele není dovolání přípustné, jestliže žádný z nároků se samostatným skutkovým základem, které jsou předmětem dovolacího řízení, není nárokem na peněžité plnění přesahující 50 000 Kč (ledaže jde o vztah ze spotřebitelských smluv či o pracovněprávní vztah).
V dovolacím řízení stojí vedle sebe čtyři samostatné nároky na náhradu škody způsobené divokými prasaty v roce 2019 na porostech žalobce ve čtyřech různých lokalitách, a to 12 600 Kč na pšenici ozimé na půdním bloku č. XY a půdním bloku XY v katastrálním území XY, 18 600 Kč na řepce ozimé na půdním bloku č. XY v katastrálním území XY u XY, 16 700 Kč na řepce ozimé na půdním bloku č. XY v katastrálním území XY a 14 100 Kč na řepce ozimé na půdním bloku č. XY v katastrálním území XY. Tyto nároky okresní soud nepřiznal a odvolací soud rozsudek okresního soudu potvrdil z důvodu nedostatku tzv. notifikace škod, která je podmínkou uplatnění nároku z přísně objektivní odpovědnosti uživatele honitby a jejíž podmínky mohou být u jednotlivých nároků odlišné. Přípustnost dovolání proti rozsudku odvolacího soudu je tedy bez dalšího vyloučena ustanovením §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť v něm bylo rozhodnuto o peněžitých plněních nepřevyšujících zákonem stanovený limit 50 000 Kč u každého ze čtyř samostatných nároků.
Z uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání žalobce podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 2. 2023
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu