ECLI:CZ:NSS:2016:6.AS.225.2016:12
sp. zn. 6 As 225/2016 - 12
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Tomáše
Langáška a soudců Mgr. Jany Brothánkové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: A. H.,
proti žalovanému: Krajský soud v Brně, Rooseveltova 648/16, 601 95 Brno, týkající se řízení o
žalobě proti usnesení žalovaného č. j. 31 A 106/2015 - 29 ze dne 21. 12. 2015, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 62 A 69/2016 - 16 ze dne 17. 8.
2016,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se před Krajským soudem v Brně (dále jen „krajský soud“ či „žalovaný“)
domáhal zrušení v návětí označeného usnesení krajského soudu. Krajský soud žalobu odmítl
podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. pro nepřípustnost, neboť žalobce nenapadl rozhodnutí
správních orgánů, nýbrž rozhodnutí (téhož) správního soudu, žaloby neustále řetězí a domáhá
se něčeho, co soudní řád správní, ale i právní řád jako celek nepřipouští, resp. něčeho,
co je jen „obstrukční hrou bez smysluplného významu“, jak výstižně poznamenal krajský soud
v nyní napadeném usnesení. Ze stejného důvodu se krajský soud odmítl zabývat žalobcovou
námitkou podjatosti proti soudcům krajského soudu, neboť se opět opírá o jejich dřívější
rozhodování, krom toho okolnost spočívající v postupu soudců v řízení nemůže vést k jejich
vyloučení (§8 odst. 1 poslední věta s. ř. s.).
[2] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl usnesení krajského soudu kasační stížností,
v níž ve stejném výsměšném duchu jako v žalobě kromě jiného namítal podjatost soudců
krajského soudu JUDr. Davida Rause, Mgr. Kateřiny Kopečkové a Mgr. Petra Šebka a vznášel
podnět na zahájení kárného řízení s těmito soudci.
[3] Nejvyšší správní soud opakovaně vyhodnotil okolnosti, za nichž stěžovatel podává
u soudů návrhy na zahájení řízení, jako projev svévolného a účelového uplatňování práva
(srov. k tomu obdobně rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 45/2012 - 11 ze dne
8. 3. 2012, všechna citovaná rozhodnutí jsou dostupná na www.nssoud.cz). Stěžovatel
svá „práva“ uplatňuje zjevně šikanózním způsobem a výsměšnou formou a nesoudí se veden
snahou o meritorní řešení sporu, nýbrž pro samotné vedení sporu (srov. k tomu obdobně
rozsudek ze dne 7. 6. 2012, č. j. 2 As 82/2012 - 13). V evidenci zdejšího soudu je vedeno
ke dni doručení kasační stížnosti celkem 382 spisů, kde žalobce vystupuje v pozici stěžovatele,
resp. navrhovatele. Z evidence zdejšího soudu je dále patrné, že množství žalobcem vedených
sporů se v průběhu času zvyšuje. Pouhá skutečnost, že stěžovatel vede takové množství sporů,
přirozeně sama o sobě neznamená, že by jeho žádostem nemělo být vyhověno. Rozhodující je
sériovost a stereotypnost stěžovatelem vedených sporů, spojená s opakováním obdobných
či zcela identických argumentů.
[4] Nejvyšší správní soud nevyzval stěžovatele k odstranění vad kasační stížnosti, protože
při předběžném posouzení zjistil, že v posuzovaném případě je stěžovatel opět veden snahou vést
„spor pro spor“. Vznesené námitky prima facie nemohou být důvodné – stěžovatel užívá institutu
správní žaloby jako náhrady za kasační stížnost, tedy aby napadl u krajského soudu jiné
rozhodnutí téhož krajského soudu, přičemž tyto své úkony dále řetězí – a kasační stížnost
proti odmítavému usnesení krajského soudu je tak zcela zjevně bez naděje na úspěch. Nejvyšší
správní soud v souladu se zásadou hospodárnosti řízení nepřistoupil k provedení standardních
procesních úkonů, tj. nevyzval stěžovatele k zaplacení soudního poplatku za řízení o kasační
stížnosti a k předložení plné moci udělené jím advokátovi k zastupování v řízení o kasační
stížnosti. Nejvyššímu správnímu soudu je totiž z úřední činnosti známo (srov. např. věci vedené
pod sp. zn. 7 As 176/2012 či sp. zn. 2 As 245/2015), že shora uvedené výzvy vůči stěžovateli
neplní svůj účel a nevedou k řádné procesní přípravě řízení. Tyto výzvy naopak rozehrávají
písemný „ping pong“ mezi stěžovatelem a zdejším soudem, který prodlužuje řízení o kasační
stížnosti o několik týdnů až měsíců. Stěžovatel zpravidla požádá o osvobození od soudních
poplatků a o ustanovení advokáta pro řízení o kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud
však tyto žádosti zamítne, neboť shledá kasační stížnost zjevně bezúspěšnou. Výsledkem řízení
pak obvykle bývá jeho zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (viz např. usnesení ze dne
4. 11. 2015, č. j. 2 As 223/2015 – 43, či ze dne 8. 10. 2015, č. j. 3 As 185/2015 - 40,
která byla stěžovateli doručena a jejich obsah je mu proto znám).
[5] Nejvyšší správní soud nepochyboval, že tento bezúčelný a zcela neefektivní postup
by se opakoval i v posuzované věci. Jako v jiných obdobných věcech – srov. např. nedávná
usnesení č. j. 6 As 262/2015 - 7 ze dne 30. 11. 2015 nebo usnesení č. j. 6 As 48/2016 - 20 ze dne
9. 3. 2016 – proto i tuto kasační stížnost Nejvyšší správní soud a limine odmítá pro vady
podle §46 odst. 1 písm. a) za použití §120 s. ř. s., s odkazem na odůvodnění, jehož se stěžovateli
bezpočtukrát již dostalo, např. právě v posledně citovaných usneseních č. j. 6 As 262/2015 – 7
a č. j. 6 As 48/2016 - 20.
[6] Závěrem se poznamenává, že v usnesení č. j. 6 As 48/2016 - 20 vyjádřil šestý senát
pochybnost, zda takto koncipovanou kasační stížnost (obdobně koncipovanou jako nynější
kasační stížnost) vůbec lze obsahově za vážně míněnou kasační stížnosti považovat
a zda by správně podání stěžovatele nemělo být zapsáno do rejstříku Na a vyřízeno neformálně
přípisem, příp. vzhledem k jejich sériovosti a stereotypnosti založeno bez odpovědi. Vzhledem
k tomu, že se stěžovatel nepoučil, konstatuje šestý senát, že se jeho pochybnost změnila v jistotu,
že kasační stížnosti stěžovatele obdobného obsahu nelze za vážně míněné kasační stížnosti
považovat, a avizuje stěžovateli, že napříště mohou být obdobné sériové a stereotypní kasační
stížnosti stěžovatele šestým senátem vyřízeny neformálně přípisem, příp. založeny bez odpovědi.
[7] Stejně rozhodl Nejvyšší správní soud i v usnesení sp. zn. 6 As 228/2016 ze 14. 9. 2016.
[8] Podle §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. září 2016
JUDr. Tomáš Langášek
předseda senátu