ECLI:CZ:NSS:2017:9.AZS.241.2017:24
sp. zn. 9 Azs 241/2017 - 24
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců
JUDr. Petra Mikeše, Ph. D., a Mgr. Michaely Bejčkové, v právní věci žalobce: K. M., zast.
JUDr. Petrem Novotným, advokátem se sídlem Slezská 874/36, Praha 2, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne
25. 11. 2015, č. j. OAM-737/ZA-ZA02-P15-2015, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 6. 2017, č. j. 4 Az 54/2015 – 39,
takto:
I. Kasační stížnost se o dm ít á pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá práv o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalobce (dále „stěžovatel“) se kasační stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného
rozsudku Městského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti shora uvedenému
rozhodnutí žalovaného. Žalovaný jím rozhodl, že se stěžovateli neuděluje mezinárodní ochrana
podle §12, §13, §14, §14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „zákon o azylu“).
[2] V průběhu správního řízení vyšlo najevo, že důvodem stěžovatelovy žádosti je snaha
o legalizaci pobytu a setrvání na území České republiky s rodinou, dále obava z nástupu
do armády a konfliktu na Ukrajině. Žalovaný správní orgán ani městský soud neshledaly tyto
důvody relevantními.
II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného
[3] Stěžovatel namítá, že městský soud se dostatečně nevypořádal se všemi důvody jeho
žádosti. Konkrétně zmínil obavy z konfliktu na Ukrajině. Dle jeho názoru nelze zlehčovat
ani situaci na západě země, kde aktuálně probíhají boje mezi vládou a Pravým sektorem. Soud
dostatečně nezohlednil ani jeho obavu z povolání do armády a fakt, že boj je v rozporu s jeho
vyznáním. Byly splněny důvody minimálně k udělení doplňkové ochrany podle §14a zákona
o azylu. Navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil městskému
soudu k dalšímu řízení.
[4] Žalovaný k tomu uvedl, že bezpečnostní situace na Ukrajině je sice složitá, avšak
Zakarpatská oblast, ze které stěžovatel pochází, není střety zasažena. Obava z nástupu do armády
není azylově relevantním důvodem. Stěžovatel v průběhu správního řízení neuvedl, že by boj byl
v rozporu s jeho vyznáním, nicméně v případě výhrady svědomí je možné nastoupit náhradní
vojenskou službu. Žalovaný navrhl odmítnutí, případně zamítnutí kasační stížnosti.
III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[5] Nejvyšší správní soud nejprve posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal,
že byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, směřuje proti rozhodnutí, proti kterému
je podání kasační stížnosti přípustné, a stěžovatel je zastoupen advokátem [§102 a násl. zákona
č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)].
[6] Vzhledem k tomu, že projednávaná věc je věcí mezinárodní ochrany, v souladu s §104a
s. ř. s. se dále zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy
stěžovatele. Pokud by tomu tak nebylo, odmítl by ji jako nepřijatelnou. Pro vymezení institutu
nepřijatelnosti a jeho dopadů do soudního řízení správního odkazuje na své usnesení ze dne
26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39, publ. pod č. 933/2006 Sb. NSS, v němž neurčitý právní
pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“ vyložil.
[7] V projednávané věci přesah vlastních zájmů stěžovatele neshledal. Namítaného
procesního pochybení spočívajícího v opomenutí některých stěžovatelových argumentů
a skutkových okolností se městský soud nedopustil. Hmotněprávní otázky, kterých
se projednávaná věc týká, již byly v judikatuře Nejvyššího správního soudu komplexně řešeny.
[8] Nejvyšší správní soud nepřisvědčil námitce, že napadený rozsudek je nepřezkoumatelný
ve smyslu §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Městský soud v napadeném rozsudku vypořádal
všechny žalobní body. Zabýval se aktuální bezpečnostní situací na Ukrajině, včetně incidentů
na západě Ukrajiny spojených s Pravým sektorem (str. 5 odst. 3). Předestřel důvody, pro které
nebyla důvodem k udělení mezinárodní ochrany stěžovatelova obava z nástupu do armády
(str. 4 odst. 4 – 6). Tvrzením, že boj je v rozporu se stěžovatelovým vyznáním, se zabývat
nemohl, neboť stěžovatel je v žalobě ani náznakem nezmínil.
[9] Věcné závěry městského soudu jsou v souladu s konstantní judikaturou Nejvyššího
správního soudu. Běžná obava z nástupu vojenské služby není důvodem k udělení mezinárodní
ochrany (srovnej např. rozsudky ze dne 29. 3. 2004, č. j. 5 Azs 4/2004 – 49, ze dne 7. 8. 2012,
č. j. 2 Azs 17/2012 – 44, a ze dne 12. 4. 2012, č. j. 7 Azs 9/2012 – 46). Ke stěžovatelovu tvrzení,
že boj je v rozporu s jeho vyznáním, Nejvyšší správní soud nepřihlížel, neboť se jedná o nově
uplatněnou skutečnost ve smyslu §109 odst. 5 s. ř. s.
[10] K námitce týkající se ozbrojeného konfliktu na Ukrajině opakuje, že stěžovatel pochází
ze západní části země (Zakarpatské oblasti), kde mu nehrozí vážná újma ve smyslu §14a odst. 2
písm. c) azylového zákona (srovnej k tomu např. usnesení ze dne 15. 1. 2015,
č. j. 7 Azs 265/2014 - 17, ze dne 31. 3. 2015, č. j. 4 Azs 15/2015 - 28, ze dne 30. 4. 2015,
č. j. 9 Azs 13/2015 - 69, či ze dne 17. 6. 2015, č. j. 6 Azs 86/2015 - 31). Nemá důvod dále
se vyjadřovat k tvrzení ohledně incidentů souvisejících s Pravým sektorem. Již městský soud
vysvětlil, že se jedná o kriminální činy páchané skupinami jednotlivců, na což stěžovatel v kasační
stížnosti nijak nereagoval.
IV. Závěr a náklady řízení
[11] Nejvyšší správní soud neshledal důvod pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání
a konstatuje, že svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, proto ji podle
§104a s. ř. s. shledal nepřijatelnou a odmítl ji.
[12] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3, větu první, s. ř. s., ve spojení
s §120 s. ř. s., dle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení
zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. září 2017
JUDr. Radan Malík
předseda senátu