ECLI:CZ:NSS:2019:6.AS.157.2019:9
sp. zn. 6 As 157/2019 - 9
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy, a soudců
JUDr. Tomáše Langáška a Mgr. Ing. Veroniky Baroňové v právní věci žalobce: A. H.
proti žalovanému: Krajský soud v O s t rav ě, se sídlem Havlíčkovo nábřeží 1835/34, Ostrava,
proti usnesení žalovaného ze dne 5. 2. 2019, č. j. 25 A 26/2019 - 6, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 7. 2019, č. j. 25 A 127/2019 - 5,
takto:
I. Kasační stížnost se o dmí t á.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále „stěžovatel“) se kasační stížností domáhá zrušení usnesení Krajského soudu
v Ostravě ze dne 16. 7. 2019, č. j. 25 A 127/2019 - 5, (dále jen „napadené usnesení“).
Napadeným usnesením byla odmítnuta jeho žaloba proti jinému soudnímu rozhodnutí vydanému
v soudním řízení správním. Krajský soud napadeným usnesením žalobu odmítl podle §46 odst. 1
písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále
jen „s. ř. s.“).
[2] Nejvyšší správní soud opakovaně vyhodnotil okolnosti, za nichž stěžovatel podává
u soudů návrhy na zahájení řízení, jako projev svévolného a účelového uplatňování práva
(srov. k tomu obdobně rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 45/2012 - 11 ze dne
8. 3. 2012, všechna citovaná rozhodnutí jsou dostupná na www.nssoud.cz). Stěžovatel
svá „práva“ uplatňuje zjevně šikanózním způsobem a znevažující formou a nesoudí se veden
snahou o meritorní řešení sporu, nýbrž pro samotné vedení sporu (srov. rozsudek ze dne
7. 6. 2012, č. j. 2 As 82/2012 - 13). Z evidence zdejšího soudu je patrné, že množství
stěžovatelem vedených sporů se v průběhu času zvyšuje. Pouhá skutečnost, že stěžovatel vede
takové množství sporů, přirozeně sama o sobě neznamená, že by jeho žádostem nemělo
být vyhověno. Rozhodující je sériovost a stereotypnost stěžovatelem vedených sporů, spojená
s opakováním obdobných či zcela identických argumentů.
[3] Nejvyšší správní soud nevyzval stěžovatele k odstranění vad kasační stížnosti,
protože při předběžném posouzení zjistil, že v posuzovaném případě je stěžovatel opět veden
snahou vést „spor pro spor“. Vznesené námitky prima facie nemohou být důvodné – stěžovatel
napadá u jednoho krajského soudu jiné jeho rozhodnutí, případně rozhodnutí Nejvyššího
správního soudu, které ani žalobou napadeno být logicky nemůže, přičemž tyto své úkony dále
řetězí – a kasační stížnost proti odmítavému usnesení Krajského soudu v Ostravě je tak zcela
zjevně bez naděje na úspěch. Nejvyšší správní soud v souladu se zásadou hospodárnosti řízení
nepřistoupil k provedení standardních procesních úkonů, tj. nevyzval stěžovatele k zaplacení
soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti a k předložení plné moci udělené jím advokátovi
k zastupování v řízení o kasační stížnosti. Zdejšímu soudu je totiž z úřední činnosti známo
(srov. např. věci vedené pod sp. zn. 7 As 176/2012 či sp. zn. 2 As 245/2015), že shora uvedené
výzvy vůči stěžovateli neplní svůj účel a nevedou k řádné procesní přípravě řízení. Tyto výzvy
naopak rozehrávají písemný „ping pong“ mezi stěžovatelem a zdejším soudem, který prodlužuje
řízení o kasační stížnosti o několik týdnů až měsíců. Stěžovatel zpravidla požádá o osvobození
od soudních poplatků a o ustanovení advokáta pro řízení o kasační stížnosti. Nejvyšší správní
soud však tyto žádosti zamítne, neboť shledá kasační stížnost zjevně bezúspěšnou. Výsledkem
řízení pak obvykle bývá jeho zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (viz např. usnesení
ze dne 4. 11. 2015, č. j. 2 As 223/2015 - 43 či ze dne 8. 10. 2015, č. j. 3 As 185/2015 - 40,
která byla stěžovateli doručena a jejich obsah je mu proto znám).
[4] Nejvyšší správní soud nepochyboval, že tento bezúčelný a zcela neefektivní postup
by se opakoval i v posuzované věci. Jako v jiných obdobných věcech – srov. např. usnesení
č. j. 6 As 262/2015 – 7, ze dne 30. 11. 2015 – proto i tuto kasační stížnost Nejvyšší správní soud
a limine odmítá pro vady podle §46 odst. 1 písm. a) za použití §120 s. ř. s., s odkazem
na odůvodnění, jehož se stěžovateli bezpočtukrát již dostalo, např. právě v posledně citovaném
usnesení č. j. 6 As 262/2015 - 7.
[5] Podle §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne ní opravný prostředek přípustný
V Brně dne 28. srpna 2019
JUDr. Petr Průcha
předseda senátu