ECLI:CZ:NSS:2020:NAO.145.2020:38
sp. zn. Nao 145/2020 - 38
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové,
soudkyně Mgr. Sylvy Šiškeové a soudce JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: Ing. F. B.,
proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Brně, se sídlem Moravské
náměstí 1/1, Brno, v řízení o námitce podjatosti soudců 5. a 6. senátu Nejvyššího správního
soudu vznesené žalobcem v řízení vedeném Nejvyšším správním soudem pod
sp. zn. 5 As 238/2020,
takto:
Soudci pátého senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Lenka Matyášová, Ph. D., JUDr. Jakub
Camrda, Ph. D. a JUDr. Viktor Kučera n e j s ou v yl o u čen i z projednávání
a rozhodování v řízení vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 5 As 238/2020.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl kasační stížností rozsudek Krajského soudu v Brně
ze dne 27. 5. 2020, č. j. 29 A 36/2018 – 103. Přípisem doručeným Nejvyššímu správnímu soudu
dne 18. 8. 2020 stěžovatel uplatnil námitku podjatosti vůči soudcům pátého senátu, kterému byla
věc podle rozvrhu práce přidělena k projednání a rozhodnutí pod sp. zn. 5 As 238/2020.
Nepodjatost soudců zpochybňoval jejich dřívějším rozhodnutím ve věcech (sp. zn.
5 As 233/2015, sp. zn Nao 204/2018). Namítal i podjatost soudců šestého senátu (odůvodněno
rozhodnutím tohoto senátu ve věci sp. zn. Nao 254/2016).
[2] V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího správního soudu, byla věc předána k projednání
a rozhodnutí druhému senátu. O této skutečnosti byli účastníci řízení poučeni. Stěžovatel opět
využil svého práva namítat podjatost soudců druhého senátu (JUDr. Miluše Došková,
JUDr. Karel Šimka a Mgr. Sylva Šiškeová), současně namítl též podjatost soudců prvního senátu,
jehož členové v případě nepřítomnosti zastupují členy druhého senátu. Námitku podjatosti
zdůvodnil dřívějším rozhodováním ve věcech (např. řízení vedená pod sp. zn. Nao 297/2018,
sp. zn. Nao 61/2016, sp. zn. 1 As 283/2015, sp. zn. 1 As 63/2017, sp. zn. Nao 238/2015,
Nao 270/2017 nebo sp. zn. 2 As 434/2017).
[3] Soudci pátého a šestého senátu shodně ve svém vyjádření k námitce podjatosti uvedli,
že stěžovatele znají jen z úřední činnosti, nemají žádný poměr k věci nebo účastníkům řízení.
[4] Tato námitka podjatosti byla v souladu s rozvrhem práce dne 22. 9. 2020 přidělena
k rozhodnutí druhému senátu.
II. Posouzení věci
[5] Námitka podjatosti není důvodná.
[6] Podle §8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správního (dále jen „s. ř. s.“) jsou
soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci,
k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Stěžovatel neuvedl kromě dřívějšího rozhodování
v jiných věcech žádné konkrétní skutečnosti, které by zavdávaly pochybnost o nepodjatosti
soudců pátého senátu. Takové skutečnosti nevyplývají ani z vyjádření členů senátu k námitce
podjatosti. Není tedy dán důvod pochybovat o podjatosti těchto soudců.
[7] Soud proto uzavřel, že soudkyně a soudci JUDr. Lenka Matyášová, Ph. D., JUDr. Jakub
Camrda, Ph. D. a JUDr. Viktor Kučera nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci
vedené pod sp. zn. 5 As 238/2020.
[8] Na tomto závěru nic nemění ani stěžovatelem citovaná rozhodnutí Nejvyššího
soudu, Ústavního soudu či Evropského soudu pro lidská práva. Stěžovateli již bylo v řadě jeho
jiných věcí vysvětleno, že podjatost soudce nelze namítat z důvodu jeho postupu a rozhodování
v jiné věci, a také to, že jím citovanou judikaturu nelze vztáhnout na jeho případ (viz např.
usnesení ze dne 13. 1. 2016, č. j. Nao 237/2016 – 29, ze dne 9. 11. 2016, č. j. Nao 238/2016 – 78,
ze dne 12. 4. 2017, č. j. Nao 151/2017 – 52, a další). Stěžovatel tedy názor soudu na takto
zdůvodněné námitky podjatosti velmi dobře zná.
[9] Opakované uplatnění téže zjevně nedůvodné námitky vzbuzuje dojem, že stěžovatel
uplatňuje svá procesní práva šikanózně, s cílem ztížit průběh soudního řízení, nikoliv za účelem
ochrany svých veřejných subjektivních práv. Nejvyšší správní soud proto již nijak procesně
nenaložil s námitkou podjatosti soudců prvního a druhého senátu uplatněnou v nynějším řízení
a opětovně zdůvodněnou postupem soudců v jiných řízeních. Předložení této námitky podjatosti
k postoupení dalšímu senátu soudu by nebylo vhodné ani správné, neboť je zjevné
a očekávatelné, že by stěžovatel námitku podjatosti uplatnil i v případě dalšího senátu,
který by o ní rozhodoval. Ve výsledku by došlo k situaci, kdy by nezbyl žádný senát, který by
mohl o námitce podjatosti rozhodovat. Jak již uvedl soud v usnesení ze dne 27. 8. 2013,
č. j. Nao 41/2013 - 56, „při rozhodování o vyloučení soudce je třeba mít na paměti též zachování funkčnosti
soudu, resp. zákaz denegationis iustitiae, z čehož plyne, že výklad a aplikace ustanovení o vyloučení soudců
nemohou vyústit v situaci, kdy již nebudou žádní soudci, kteří by o věci mohli rozhodovat - proto na vyšších
stupních soudní soustavy, kde jsou možnosti substituce vyloučeného soudce omezenější, je namístě zaujmout
k vylučování soudců přístup restriktivnější než na nižších stupních soudní soustavy, kde je řešení procesní situace
v důsledku vyloučení soudců snazší, včetně možnosti přikázání věci jinému věcně příslušnému soudu.“
[10] S přihlédnutím ke shora uvedenému a též k zásadám rychlosti a hospodárnosti řízení
proto již druhý senát tuto námitku podjatosti nepředložil předsedovi soudu k postoupení jinému
senátu a namísto toho sám věcně o předložené věci rozhodl.
[11] Závěrem soud uvádí, že stěžovatel vznesl i námitku podjatosti soudců šestého senátu,
o nichž byl ve věci vedené pod sp. zn. 5 As 238/2020 poučen jako o soudcích zastupujících členy
pátého senátu. K tomu lze jen uvést, že není úkolem soudu rozhodovat o všech hypotetických
situacích a obsazeních soudu. Takový postup by ze strany soudu nebyl hospodárný (viz usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 5. 2006, č. j. Nao 32/2005 – 34).
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. října 2020
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu