ECLI:CZ:US:2018:1.US.1219.18.1
sp. zn. I. ÚS 1219/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci ústavní stížnosti advokáta J. V., proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2018, č. j. 11 Tvo 1/2018-14, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavnímu soudu byl dne 4. 4. 2018 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu §72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaného usnesení Nejvyššího soudu.
Usnesením ze dne 2. 11. 2017 sp. zn. 4 To 21/2017 rozhodl Vrchní soud v Praze podle §31 odst. 1 tr. ř. z důvodu podle §30 odst. 1 tr. ř. , že předsedkyně senátu JUDr. Lenka Konopová a soudkyně JUDr. Hana Kárová a JUDr. Jana Lemfeldová nejsou vyloučeny z vykonávání úkonů trestního řízení ve věci stěžovatele, která je vedena u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 49 T 2/2016 a u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 4 To 21/2017. Proti shora citovanému usnesení vrchního soudu si stěžovatel podal stížnost k Nejvyššímu soudu, který ji však ústavní stížností napadeným usnesením zamítl.
Ústavní soud ve své rozhodovací praxi judikuje, že rozhodnutím o nevyloučení soudců, resp. zamítnutím stížnosti proti němu směřující, trestní řízení nekončí a stěžovateli jsou nadále k dispozici další prostředky podle trestního řádu. Teprve po jejich vyčerpání, bude-li se stěžovatel nadále domnívat, že jejich prostřednictvím tvrzený stav protiústavnosti nebyl napraven, se může obrátit na Ústavní soud (srov. rozhodnutí ve věcech sp. zn. IV. ÚS 826/14, IV. ÚS 2572/14, II. ÚS 866/14, III. ÚS 305/13, II. ÚS 373/14, III. ÚS 2418/13, IV. ÚS 3805/13 aj., dostupná na adrese http://nalus.usoud.cz). Případně vadné posouzení námitky podjatosti mohou zejména soudy napravit v průběhu řízení, a teprve po jeho skončení může být Ústavní soud povolán ke kontrole jejich postupu. Soudní řízení ve věci ještě není skončeno, nelze tedy vyloučit, že jeho definitivní výsledek bude pro stěžovatele příznivý. V dané procesní situaci nelze napadené usnesení Nejvyššího soudu považovat za konečné rozhodnutí o věci.
Ve světle řečeného tudíž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost dle §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších změn, jako nepřípustnou.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 17. dubna 2018
Tomáš Lichovník v. r.
soudce zpravodaj