ECLI:CZ:NS:2012:8.TDO.1544.2012.1
sp. zn. 8 Tdo 1544/2012-15
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. prosince 2012 o dovolání obviněného R. J. , proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 9. 2012, sp. zn. 10 To 264/2012, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 4 T 80/2012, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného R. J. odmítá .
Odůvodnění:
Okresní soud v Semilech rozsudkem ze dne 21. 5. 2012, sp. zn. 4 T 80/2012, uznal obviněného R. J. (dále jen „obviněný“, příp. „dovolatel“) vinným skutkem, který právně kvalifikoval jako trestný čin zpronevěry podle §248 odst. 1, 3 písm. c) tr. zák. a uložil mu za něj podle §248 odst. 3 tr. zák. trest odnětí svobody na dva roky, jehož výkon podle §58 odst. 1 a §59 odst. tr. zák. podmíněně odložil na zkušební dobu tří let. Rozsudek neobsahuje písemné odůvodnění, neboť státní zástupce i obviněný se po jeho vyhlášení vzdali práva odvolání.
Proti citovanému rozsudku podala odvolání poškozená společnost Maso Radvánovice, s. r. o., o němž Krajský soud v Hradci Králové rozhodl rozsudkem ze dne 6. 9. 2012, sp. zn. 10 To 264/2012, tak, že podle §259 odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek doplnil tak, že podle §228 odst. 1 tr. ř. obviněnému uložil za povinnost zaplatit uvedené poškozené společnosti, zastoupené insolvenčním správcem IREKON, v. o. s., škodu ve výši 1.363.224,- Kč.
Obviněný se s tímto rozsudkem odvolacího soudu neztotožnil a prostřednictvím obhájce Mgr. Libora Čecha podal proti němu dovolání, v němž uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Dovolatel své podání směřoval výlučně do výroku o náhradě škody a vyslovil názor, že tento výrok spočívá na nesprávném hmotně právním posouzení skutku. Rozhodnutí odvolacího soudu považoval za vadné v tom smyslu, že mu tím byla odepřena možnost spravedlivého procesu, pokud nebylo rozhodnuto o nároku poškozené společnosti již v řízení u okresního soudu. Za relevantnější by považoval rozhodnutí podle §229 odst. 1 tr. ř. o odkázání poškozené společnosti na řízení ve věcech občanskoprávních.
Z těchto důvodů obviněný v závěru svého podání navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek soudu prvního stupně ve spojení s rozsudkem odvolacího soudu, jakož i další výroky na tato rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby poté podle §265 l odst. 1 tr. ř. přikázal věc soudu, o jehož rozhodnutí jde, k novému projednání a rozhodnutí.
Nejvyšší státní zástupce svého práva vyjádřit se k podanému dovolání ve smyslu §265h odst. 2 tr. ř. nevyužil, pouze Nejvyššímu soudu sdělil, že se k dovolání nebude věcně vyjadřovat a že výslovně souhlasí s rozhodnutím Nejvyššího soudu za podmínek uvedených v ustanovení §265r odst. 1 tr. ř. v neveřejném zasedání, a to i ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř.
Nejvyšší soud se nejprve zabýval otázkou, zda v posuzované věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání. Dovolání je totiž mimořádným opravným prostředkem, který umožňuje průlom do právní moci rozhodnutí, a už z tohoto důvodu je přípustnost jeho podání omezena (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2005, sp. zn. 11 Tdo 1390/2005).
Podle §265a odst. 1 tr. ř. lze napadnout dovoláním pravomocné rozhodnutí ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Ustanovení §265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř. potom taxativně vymezuje, která soudní rozhodnutí se považují pro účely řízení o dovolání za rozhodnutí ve věci samé.
Podle §265a odst. 2 písm. a) tr. ř. se rozhodnutím ve věci samé rozumí rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání. Takovým odsuzujícím rozsudkem pak může být i rozsudek odvolacího soudu vydaný podle §259 odst. 3 tr. ř. po zrušení rozsudku soudu prvního stupně z některého z důvodů uvedených v §258 odst. 1 tr. ř., vždy však musí jít o odsuzující rozsudek v uvedeném smyslu. Rozsudek, kterým odvolací soud rozhoduje k odvolání poškozeného tak, že rozsudek soudu prvního stupně ruší pouze ve výroku o náhradě škody [§258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř.] a sám ve věci znovu rozhoduje o náhradě škody (§259 odst. 3 tr. ř., §228 a §229 tr. ř.), není žádným z taxativního výčtu rozhodnutí ve věci samé ve smyslu §265a odst. 2 tr. ř., a proto dovolání podané proti takovému rozhodnutí není přípustné. Tento výklad zaujal Nejvyšší soud např. v usnesení ze dne 15. 8. 2006, sp. zn. 3 Tdo 489/2006, publikovaném pod č. T 899 v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu, sešit 26, nakladatelství C. H. BECK Praha, v usnesení ze dne 28. 7. 2010, sp. zn. 8 Tdo 907/2010, v usnesení ze dne 16. 11. 2010, sp. zn. 11 Tdo 1310/2010, či v usnesení ze dne 21. 3. 2012, sp. zn. 5 Tdo 266/2012, a akceptoval jej i Ústavní soud České republiky (srov. například jeho usnesení ze dne 13. 7. 2011, sp. zn. IV. ÚS 1435/2011).
V posuzovaném případě jde o případ obdobný. Dovolání obviněného totiž směřuje proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, jímž tento soud z podnětu odvolání poškozené společnosti Maso Radvánovice, s. r. o., rozhodl podle §259 odst. 2 tr. ř. při nezměněných výrocích o vině a trestu pouze o náhradě škody této poškozené společnosti podle §228 odst. 1 tr. ř. Odvolací soud tak nerozhodoval o vině a trestu obviněného (tyto výroky nabyly právní moci již v řízení před soudem prvního stupně), nýbrž jen o nároku poškozené společnosti na náhradu škody, přičemž tak učinil jen proto, že „… okresní soud … opomněl při hlavním líčení přečíst nárok poškozené společnosti … a … o tomto nároku … žádným způsobem nerozhodl“ (srov. stranu 3 odůvodnění jeho rozsudku). Takový rozsudek ovšem z důvodů výše vyložených nelze považovat za rozhodnutí ve věci samé ve smyslu ustanovení §265a odst. 2 tr. ř.
Za tohoto stavu věci Nejvyšší soud musel postupovat podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. a dovolání obviněného odmítnout jako nepřípustné. Takové rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. prosince 2012
Předseda senátu:
JUDr. Jan B l á h a