ECLI:CZ:NS:2014:4.TDO.1270.2014.1
sp. zn. 4 Tdo 1270/2014-47
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 15. října 2014 dovolání obviněného S. H. , proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 5. 2014, sp. zn. 2 To 37/2014, v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 T 10/2013, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání obviněného odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 20. 1. 2014, sp. zn. 10 T 10/2013, byl obviněný S. H. uznán vinným pod bodem I. zvlášť závažným zločinem loupeže podle §173 odst. 1 tr. zákoníku, pod bodem II. zvlášť závažným zločinem loupeže podle §173 odst. 1 tr. zákoníku a pod bodem III. zvlášť závažným zločinem loupeže podle §173 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku, kterých se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustil tím, že:
I.
1.
dne 27. 1. 2010 okolo 17:10 hod. v P., O. n., vstoupil maskován černou kuklou do pobočky sázkové kanceláře T., kde pod pohrůžkou krátké střelné zbraně, kterou namířil přes otvor v přepážce na vedoucí pobočky poškozenou M. K. požádal o vydání všech peněz, následně svůj požadavek důrazněji zopakoval se slovy, "Chci i peníze ze sejfu! ", poté přistoupil k uzamčeným dveřím přepážky a poškozenou se slovy "Dělej ty svině, nebo tě zabiju!" donutil, aby otevřela dveře, následně palcem posunul kohoutek revolveru do natažené polohy, na což poškozená zareagovala slovy, že se ho bojí, že má doma dítě, ať jí nechá na pokoji, přešla k přepážce, kde mu přes otvor vydala z přihrádky pod pultem finanční hotovost ve výši 11.700,- Kč se slovy "Tady máte peníze, více nemám!“, protože však na ni stále mířil střelnou zbraní a dožadoval se vydání peněz ze sejfu, vyndala poškozená z přihrádky pod pultem přihrádku s drobnými mincemi a přes otvor v přepážce ho položila na pult, odkud si je však nevzal a poškozené přikázal, aby si lehla na zem a zůstala ležet a z místa činu odešel, čímž způsobil obchodní společnosti Tipsport sázková kancelář, a.s., se sídlem Politických vězňů 156, Beroun, IČ 28178653, škodu ve výši 11.700,-Kč, k poranění poškozené M. K. nedošlo,
2.
dne 28. 01. 2010 okolo 17:40 hod. v P., S. vstoupil do baru maskován černou kuklou s krátkou střelnou zbraní, kterou namířil na zde přítomné hosty M. A. a R. M. sedící v rohu za dveřmi vedle baru a současně na obsluhu baru K. M., která stála za barem, všem poručil, aby okamžitě odešli do zadní části baru k záchodům, příkazu barmanka i oba hosté uposlechli a barmanka se uzamkla na dámském záchodě a oba hosté baru na záchodě pánském, následně pod pohrůžkou rozstřílení dveří od záchodu požadoval na barmance vydání peněženky na tržby i další finanční hotovosti, poškozená ze strachu z naplnění této výhrůžky vyšla ze záchodu a podala mu peněženku na tržby s finanční hotovostí a poté s ním šla do skladu vedle baru, kde mu z trezoru vydala další finanční hotovost, následně ji ve skladu uzamkl, a i s odcizenou finanční hotovostí z baru odešel, kdy před odchodem barmance vyhrožoval, že pokud vyjde ze skladu dříve, jak za minutu, tak ji zastřelí, čímž způsobil poškozené firmě VLK s.r.o., se sídlem Praha 6, Kafkova 10, IČ 62412281 škodu ve výši 23.000,- Kč, k poranění poškozených M. A., R. M. a K. M. nedošlo,
a jednáním pod body I.1 - I.2 způsobil celkovou škodu ve výši 34.700,- Kč,
II.
dne 12. 1. 2011 od 17:46 do 17.47 hod. v B., H., vstoupil do pobočky G. M. b. maskován kuklou černé barvy, kde pod pohrůžkou krátké střelné zbraně, kterou namířil na pracovnice banky J. K. a L. H., J. K. přikázal, aby se posadila do prostor pro zákazníky a L. H. přikázal, aby šla k pokladně, kde jí řekl "Dej mi sto přes počítačku a ne že mi tam dáš kouřovku", poškozená vstala a s klíči od pokladny přistoupila k pokladnímu pultu, odkud mu vydala bankovky v nominálních hodnotách 1.000,- Kč a 2.000,- Kč, které nejprve vložila na základě jeho pokynu do počítačky, na to křičel, že to je málo, a proto mu vydala i bankovky v nominální hodnotě 500,- Kč, 200,- Kč a 100,- Kč, a když opět křičel, že to je málo, tak otevřela další zásuvku s časovým zámkem, na to jí řekl, že jí nechce ublížit a přikázal jí, aby si lehla na zem, což poškozená učinila a poté z pobočky odešel, čímž způsobil obchodní společnosti GeMoney Bank, a.s., IČ 25672720, se sídlem Vyskočilova 1422/1a, 140 28 Praha 4 Michle, celkovou škodu ve výši 88.600,- Kč, k poranění poškozených L. H. a J. K. nedošlo,
III.
1.
dne 26. 10. 2011 okolo 12:12 hod. v P., V., v přízemí domu U B. vstoupil do pobočky sázkové kanceláře Ch. maskován kuklou na hlavě, kde pod pohrůžkou krátké střelné zbraně se slovy "Dělej, dej sem prachy, nebo tě zastřelím!" přinutil pracovnici sázkové kanceláře, poškozenou E. D. k vydání finanční hotovosti z trezoru, přičemž na ni neustále křičel, že je nervózní a že si potřebuje píchnout, upozorňoval ji, že mu je známo, že v pobočce je více peněz, na základě čehož poškozená otevřela zásuvku provozní pokladny, ze které mu podala všechny bankovky, a on odešel, před odchodem jí ještě sdělil, ať nic nedělá a minutu počká, čímž způsobil obchodní společnosti Chance, a.s., IČ 14613549, se sídlem Radniční 13, Frýdek Místek škodu ve výši 26.400,- Kč, k poranění poškozené E. D. nedošlo,
2.
dne 4. 11. 2011 okolo 14:25 hod. v B., P., vstoupil do prodejny Z. – h. maskován černou kuklou, kde pod pohrůžkou užití násilí, s pravou rukou v kapse a se slovy "Dej sem prachy, dej sem prachy a dělej, nebo tě sejmu", přinutil obsluhu prodejny poškozenou K. H., k vydání hotovosti ve výši 8.900 Kč z pokladny, a k vydání 11 párů zlatých náušnic, 8 kusů zlatých náramků, 9 kusů zlatých řetízků, 10 kusů zlatých přívěsů, 1 kusu zlaté kravatové spony, 1 kusu zlatého přívěsu madonky zlatých šperků, vše v celkové hodnotě 49.996,54 Kč, které si uložil do igelitové tašky, následně poškozené přikázal, aby si lehla na zem a z prodejny odešel čímž způsobil poškozenému J. L., škodu ve výši 58.896,54 Kč, k poranění poškozené K. H. nedošlo,
3.
dne 16. 11. 2011 v 16:58 hod. v P., N., vstoupil do prodejny tabáku maskován černou kuklou, kde pod pohrůžkou krátké střelné zbraně, přistoupil k prodavačce, poškozené E. J., které řekl "Naval prachy", přičemž ji postrčil směrem k pokladně, dále řekl "Nedělám si srandu, myslím to vážně", na základě čehož mu poškozená z obavy újmy na zdraví vydala z pokladny finanční hotovost na což reagoval slovy "To je málo, potřebuji víc", poškozená mu odvětila, že víc nemá, ale on si otočil pokladnu k sobě, vyndal vnitřní část pokladny a další peníze si ukládal do kapes, vše v celkové výši 12.950,- Kč, dále se slovy „Jsem feťák, potřebuji na fet, dej mi ty dobíjecí karty", donutil poškozenou k vydání 7 ks telefonních karet O2 v ceně 250,- Kč/kus, 5 ks telefonních karet O2 v ceně 350,- Kč/kus, 5 ks telefonních karet O2 v ceně 550,- Kč/kus, 6 ks telefonních karet T-mobile v ceně 250,- Kč/kus, 8 ks telefonních karet Vodafone v ceně 200,- Kč/kus, 4 ks telefonních karet Vodafone v ceně 500,- Kč/kus, vše v celkové hodnotě 11.350,- Kč, poté přikázal poškozené, aby si šla dozadu lehnout na zem a minutu byla v klidu, jinak to do ní našije a z místa odešel, čímž způsobil poškozenému P. V. celkovou škodu ve výši 24.300,- Kč, k poranění poškozené E. J. nedošlo,
4.
dne 18. 11. 2011 v době od 16.21 do 16.23 hod. v P., S., v horním vestibulu stanice metra V., vešel do sázkové kanceláře obchodní společnosti T. maskován kuklou tmavé barvy a kapucí na hlavě, kde pod pohrůžkou krátké střelné zbraně, donutil zákazníka J. Š., aby si lehnul na zem a následně pod pohrůžkou střelné zbraně přinutil pracovníka pobočky A. V., k vydání finanční hotovosti, což obviněnému nestačilo a vyzval A. V., aby mu otevřel dveře přepážky, se slovy "Potřebuju peníze na dávku", zde poškozeného stále pod hrozbou zbraně donutil k vydání mincí, oběma přítomným následně řekl, ať nic nezkoušejí, jinak to do nich napálí a z provozovny utekl směrem k ulici S., kde nasedl do blíže neupřesněné tramvaje a odjel, čímž způsobil obchodní společnosti Tipsport O2, a.s., IČ 28178653, se sídlem Politických vězňů 156, 266 01 Beroun, celkovou škodu ve výši 9.216,- Kč, k poranění poškozených A. V. a J. Š. nedošlo,
5.
dne 29. 11. 2011 v době od 14.40 do 14.47 hod. v P., N., nejprve nemaskován nahlížel výlohou do herny s názvem M., poté již maskován kuklou tmavé barvy a pod pohrůžkou namířené krátké střelné zbraně přistoupil k barovému pultu, kde hostům herny E. F. a H. S., kteří seděli u stolku v blízkosti baru, přikázal, aby se otočili, následně pod pohrůžkou krátké střelné zbraně přinutil obsluhující R. K., k vydání finanční hotovosti, včetně peněz z trezoru, přičemž na její námitku, že žádný trezor v provozovně není, vzal pouze bankovky z peněženky na tržby a poškozené řekl, aby si lehla na zem, že si večer přijde pro další peníze a z herny odešel po ulici K. směrem do ulice Ž., čímž způsobil obchodní společnosti Mutara, s.r.o., IČ 26180073, se sídlem Hviezdoslavova 504/15, 140 00 Praha 4, škodu v celkové výši 20.000,- Kč, k poranění poškozených E. F., H. S. a R. K. nedošlo,
6.
dne 15. 12. 2011 od 16.13 do 16.15 hod. v P., S., vstoupil do pobočky K. b. maskován kuklou, kde pod pohrůžkou krátké střelné zbraně, přistoupil k pokladní přepážce a opakovanými výzvami donutil E. P., aby ho pustila k sobě za přepážku, poté ji donutil otevřít elektronický trezor a vydat mu finanční hotovost, kterou musela nechat projet počítačkou, peníze si od poškozené bral a ukládal je do igelitové tašky, poté donutil poškozenou, aby si lehla na zem a přitom požadoval vydání eur, které se však na pobočce nenacházely, V. N., stiskla tísňové tlačítko, dále se podřídila pokynům obviněného, tedy lehla si na zem, slyšela jej křičet "Dej sem prachy, chci velký bankovky a eura, dej mi to přes počítačku, aby v tom nebyly označený prachy!", přepadení byli přítomni vedoucí pobočky M. K. a zákazníci Z. O. Z. a P. O., kteří uposlechli jeho pokynů a lehli si na podlahu, když si ale po čase všiml, že je alarm zapnutý, tak z banky odešel, čímž způsobil škodu ve výši 340.790,- Kč poškozené obchodní společnosti Komerční banka, a.s., IČ 45317054, se sídlem Na Příkopě 969/33, 114 07 Praha 1, k poranění poškozených E. P., M. K., V. N., Z. O. Z. a P. O. nedošlo,
7.
dne 23. 01. 2012 okolo 17:45 hod. v P., V., vstoupil do sázkové kanceláře obchodní společnosti Ch. maskován černou kuklou, kde pod pohrůžkou namířené krátké střelné zbraně přistoupil k pracovnici pobočky poškozené A. Ch., a se slovy "Dej mi všechny peníze, ta pistole je pravá, potřebuju to na drogy", ji natlačil do prostoru pro zaměstnance, kde opakovaně požadoval vydání finanční hotovosti, nakonec si sám vzal peníze z košíčku, který byl položen na pultě, donutil poškozenou k vydání dalších peněz schovaných na stole, následně přikázal poškozené, aby si lehla na zem, a z kanceláře odešel, čímž poškozené obchodní společnosti Chance a.s., IČ 14613549, se sídlem Radniční 13, 738 01 Frýdek Místek způsobil škodu ve výši 14.388,- Kč, k poranění poškozené A. Ch. nedošlo,
8.
dne 26. 01. 2012 okolo 17:40 hod. v K., K., vstoupil do pobočky sázkové kanceláře F. maskován kuklou, kde pod pohrůžkou namířené krátké střelné zbraně, přistoupí k obsluze sázkové kanceláře V. F. a se slovy "Neřvi a dej mi peníze", ji přinutil z pokladny vyndat bankovky v hodnotě cca 6.000 Kč, přitom poškozené říkal, ať nic nezkouší, že je profík, že chce peníze a nic jí neudělá, poté zabouchal na dvířka trezoru ve zdi, a donutil ji k vydání peněz i z trezoru, následně jí přikázal, aby si lehla na zem, nekřičela a z místa odešel čímž způsobil poškozené obchodní společnosti Fortuna Game, a.s., IČ 43003575, se sídlem Vodičkova 699/30, 110 00 Praha 1 Nové Město škodu ve výši 19.699,- Kč, k poranění poškozené V. F. nedošlo,
9.
dne 01. 02. 2012 v době od 18.35 do 18:36 hod. v P., V., vstoupil do pobočky sázková kanceláře společnosti F. maskován kuklou tmavé barvy, kde pod pohrůžkou krátké střelné zbraně, přistoupil k poškozené obsluze pobočky sázkové kanceláře S. V., se slovy "Dej mi prachy", následně vnikl za přepážkou oddělující zaměstnance od zákazníků, donutil poškozenou k otevření pokladny a sám si z pokladny vybíral peníze, poté donutil pod pohrůžkou zastřelení otevření trezoru, poté jí přikázal, aby si lehla na zem, vybral peníze z trezoru a přitom křičel, že to je málo, poškozené řekl, aby pět minut nevolala policii a z místa odešel, čímž způsobil obchodní společnosti Fortuna game, a.s., IČ 43003575, se sídlem Vodičkova 699/30, 110 00 Praha 1 Nové Město škodu ve výši 16.960,- Kč, k poranění poškozené S. V. nedošlo,
10.
dne 08. 03. 2012 od 14:34 do 14.35 hod. v P., P., vstoupil do prodejny s názvem P. maskován kuklou tmavé barvy, kde pod pohrůžkou krátké střelné zbraně, přistoupil k obsluze prodejny P. N., se slovy "Toto je přepadení, dělej dej sem prachy a neblbni, ať nemusím střílet!" a donutil ji k otevření pokladny a vydání balíčku bankovek, poté si sám vzal z pokladny mince, následně poškozené přikázal, aby si lehla na zem a z prodejny odešel, čímž poškozené P. N. způsobil celkovou škodu ve výši ve výši 5.000,- Kč, k jejímu poranění nedošlo,
11.
dne 22. 06. 2012 od 13.09 do 13.11 hod. v T., 1. m., okres Ch., vstoupil do pobočky K. b. maskován černou kuklou, kde pod pohrůžkou namířené krátké střelné zbraně křičel, že se jedná o přepadení, ať si všichni lehnou na zem, přistoupil k pokladní přepážce, namířil ji na pokladní K. P., křičel, ať mu dá peníze, a donutil ji k vydání bankovek na pult, mezitím křičel na další zaměstnankyni banky, J. N., ať si lehne na zem, poté opět na pokladní, ať mu dá peníze, peníze, bankovky vzal v celkové výši 420.000,- Kč a 2.575,- € a dále z pokladního pultu vzal hotovost 6.000,- Kč klienta banky A. P. a pobočku banky opustil, čímž způsobil obchodní společnosti Komerční banka, a.s., IČ 45317054, se sídlem Na Příkopě 33, 114 07 Praha 1, škodu v celkové výši 472.499,50 Kč, A. P. ve výši 6.000,- Kč, k poranění poškozených K. P., J. N. a A. P. nedošlo,
12.
dne 03. 10. 2012 v době od 13:54 do 13.57 hod. v H. B., vstoupil do pobočky Č. o. b. maskován kuklou tmavé barvy, kde pod pohrůžkou krátké střelné zbraně, přistoupil k přepážce pokladny, kde v tu dobu stál klient L. J., přikázal mu pod pohrůžkou namířené zbraně, aby si lehnul na zem, dále střelnou zbraň namířil na pokladní banky T. R., které se podařilo spustit poplach a donutil ji s vulgárními nadávkami "ty píčo, ty krávo, dej sem prachy“ k vydání peněz z pokladny po pravé ruce, převážně kovových mincí v korunách a eurech ve dvou platíčkách, papírových pytlíků s kovovými mincemi v korunách a bankovek v české měně a euro, následně sebral papírové bankovky, několik kovových mincí, ukázal granát v druhé ruce a s pohrůžkou "že je všechny vyhodí do vzduchu, že jde o pravý ruský granát a že mu je to jedno" požadoval na pokladní vydání dalších peněz, nejméně 100.000 Kč, donutil pokladní v čase 13:56,13:57 a 13:57 hod k zadání ve třech případech po sobě jdoucích příkazům k bankovní operaci - výdeji částek po 100.000,-Kč z automatické pokladny po své levé ruce, v průběhu čekání si pachatel povšiml dalších dvou klientů, L. R. a A. R. a pracovnice banky za přepážkou, J. K., které pod pohrůžkou namířené střelné zbraně donutil, aby si lehli na zem, když do pobočky vstoupil M. T., tak ho strhl za oděv do prostor pobočky na podlahu, kde jej pod hrozbou namířené střelné zbraně přinutil ležet, následně vzal od pokladní dvě částky po 100.000,- Kč, třetí stejný obnos nestačil již vzít, neboť se dal na útěk z důvodu příjezdu policie za užití výstražného zvukového znamení, přičemž při útěku křikl na pokladní "že ji zná, že si ji najde, že to odskáče, že ví, že pustila alarm", následně vyběhl již odmaskován na ulici, kde byl zadržen nejprve M. B. a následně i policejní hlídkou ÚO Havlíčkův Brod čímž způsobil Československé obchodní bance, a.s., IČ 00001350, se sídlem Radlická 333/150, 150 57 Praha 5, škodu 203.950,- Kč a 500,- Eur, celkem 216.467,- Kč, k poranění poškozených L. J., T. R., L. R., A. R., J. K. a M. T. nedošlo,
a jednáním pod body III.1-12 způsobil celkovou škodu ve výši 1,230.616,04 Kč,
Za to byl podle §173 odst. 2 tr. zákoníku za užití 43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v délce sedmi let a podle §56 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku byl pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. řádu bylo současně rozhodnuto o nárocích poškozených na náhradu škody (viz podrobná specifikace ve výroku daného rozsudku) a podle §229 odst. 2 tr. řádu byli poškození Komerční banka, a.s. a Fortuna game, a.s., se zbytkem nároku na náhradu škody odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních.
Dále byl citovaným rozsudkem obviněný podle §226 písm. c) tr. řádu zproštěn obžaloby stran dalších útoků popsaných v bodě I. až V. výroku o zproštění, v nichž byl spatřován dvojnásobný trestný čin loupeže podle §234 odst. 1 tr. zákona č. 140/1961 Sb., zločin loupeže podle §173 odst. 1 tr. zákoníku a zločin loupeže podle §173 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku. V návaznosti na to bylo také rozhodnuto o s tím souvisejících nárocích poškozených postupem podle §229 odst. 3 tr. řádu.
Proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 1. 2014, sp. zn. 10 T 10/2013, podali obviněný i státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze odvolání, o kterých rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 22. 5. 2014, sp. zn. 2 To 37/2014, tak, že podle §257 odst. 1 písm. c) tr. řádu z důvodů uvedených v §223 odst. 2 a §172 odst. 2 písm. a) tr. řádu napadený rozsudek z podnětu odvolání státního zástupce ve zprošťujícím výroku pod bodem III./3 a navazujícím výroku o náhradě škody ohledně poškozené Sheba, s.r.o., zrušil a trestní stíhání obviněného S. H. pro skutek pod bodem III./3 obžaloby státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 25. 9. 2013, č. j. 1 Kzv-205/2012-171, spočívající v tom, že dne 11. 02. 2010 v době mezi 09:56 až 09:57 hod.v P. , M. vstoupil maskován černou kuklou do provozovny S. B. H. maskován kuklou a pod hrozbou krátké střelné zbraně, kterou namířil na hosta M. K., mu přikázal, aby si lehl na zem, následně zbraň namířil na barmanku Z. H., po které požadoval vydání finanční hotovosti, a když mu z obavy vydala peněženku na tržby, tak požadoval vydání peněz z trezoru, ale když mu poškozená sdělila, že trezor je vybaven časovým zámkem, tak odešel se slovy, že je profík, čímž způsobil obchodní společnosti Sheba, s.r.o., IČ 28913337, se sídlem Zelenky Hajského 1826/1, 130 00 Praha 3 Žižkov, škodu ve výši 82.400 Kč, k poranění poškozených M. K. a Z. H. nedošlo, zastavil z důvodu, že trest, k němuž mohlo trestní stíhání vést, byl zcela bez významu vedle trestu, který byl obviněnému pro jiný trestný čin uložen.
Odvolání obviněného bylo podle §256 tr. řádu zamítnuto jako nedůvodné. V ostatních výrocích zůstal napadený rozsudek nezměněn.
Proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 5. 2014, sp. zn. 2 To 37/2014, podal obviněný S. H. prostřednictvím své obhájkyně dovolání, v němž uplatnil důvod dovolání vymezený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. V rámci své dovolací argumentace namítl, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení skutku, když současně došlo k porušení základních lidských práv a k extrémnímu nesouladu mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými zjištěními, tedy i k porušení §2 odst. 5 a 6 tr. řádu. Obviněný tvrdí, že ze všech provedených důkazů mohl být relevantně ztotožněn pouze na základě odborných vyjádření z oboru pachové identifikace, ačkoli soudy přikládaly váhu i podpůrným důkazům, jakými jsou výpisy dopravní dostupnosti, rozporné výpovědi svědků a shodný modus operandi. Domnívá se proto, že byl uznán vinným i skutky, kterých se dopustil jiný pachatel. Pachová identifikace totiž hlavním důkazem podle obviněného být nemůže, přičemž ostatní důkazy byly paušalizovány a nebyly hodnoceny u každého skutku zvlášť. Navíc skutek ze dne 3. 10. 2012, k němuž se doznal, vykazuje odlišné rysy. Následně se obviněný podrobněji vyjadřuje k jednotlivým dílčím útokům kladenými mu za vinu a dovozuje, že mu jejich pachatelství nebylo dostatečně prokázáno.
Z uvedených důvodů obviněný závěrem svého mimořádného opravného prostředku navrhl, aby Nejvyšší soud dovoláním napadené rozhodnutí i rozsudek soudu prvního stupně zrušil.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého zákonného práva a k dovolání obviněného se vyjádřil. Ve svém vyjádření stručně shrnul dosavadní průběh trestního řízení a dále uvedl, že předložená dovolací argumentace, jejíž podstatou je toliko zpochybnění učiněných skutkových zjištění v tom smyslu, že obviněný popírá spáchání projednávaných skutků, není relevantní, tedy není přiřaditelná pod žádný (ani uplatněný) dovolací důvod. Podotkl, že dle jeho názoru jsou zjištěné skutečnosti dostatečné pro usvědčení obviněného a nelze tedy dovodit ani existenci extrémního rozporu mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními rozhodujících soudů. Soudy činné dříve ve věci sice vycházely z výsledků odborných vyjádření v oboru kriminalistika, odvětví metody pachové identifikace, nicméně přihlédly i k výpovědím svědků stran chování pachatele, který se kontinuálně dopouštěl opakující se trestné činnosti a bylo přihlédnuto i k opakujícímu se shodnému postupu pachatele, tedy shodnému modu operandi. V dané souvislosti odkázal na rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 9. 2011, sp. zn. 5 To 84/2011 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tdo 161/2013.
Závěrem svého vyjádření proto státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu a aby tak učinil za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu v neveřejném zasedání. Pro případ odlišného stanoviska Nejvyššího soudu vyjádřil současně ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. řádu souhlas s tím, aby případně i jiné rozhodnutí bylo učiněno v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. řádu) shledal, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. a) tr. řádu], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou, prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. řádu], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. řádu). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v §265f odst. 1 tr. řádu.
Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. řádu, bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněným naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod, jehož existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. řádu.
Ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. řádu je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3, §263 odst. 6, 7 tr. řádu). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle §265r odst. 7 tr. řádu). Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by katalog dovolacích důvodů. Už samo chápání dovolání jako mimořádného opravného prostředku ospravedlňuje restriktivní pojetí dovolacích důvodů Nejvyšším soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§265f odst. 1 tr. řádu) a není povolán k revizi napadeného rozsudku z vlastní iniciativy. Právně fundovanou argumentaci má přitom zajistit povinné zastoupení odsouzeného obhájcem – advokátem (§265d odst. 2 tr. řádu).
Obviněný v dovolání uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, podle kterého lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V mezích tohoto dovolacího důvodu je pak možno namítat, že skutek zjištěný soudem byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, třebaže nejde o trestný čin nebo sice jde o trestný čin, ale jeho právní kvalifikace neodpovídá tomu, jak byl skutek ve skutkové větě výroku o vině popsán. Z těchto skutečností pak vyplývá, že Nejvyšší soud se nemůže odchýlit od skutkového zjištění, které bylo provedeno v předcházejících řízeních, a protože není oprávněn v rámci dovolacího řízení jakýmkoliv způsobem nahrazovat činnost nalézacího soudu, je takto zjištěným skutkovým stavem vázán (srov. rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 760/02, IV. ÚS 449/03). Povahu právně relevantních námitek nemohou tedy mít námitky, které směřují do oblasti skutkového zjištění, hodnocení důkazů či takové námitky, kterými dovolatel vytýká soudu neúplnost provedeného dokazování. Nejvyššímu soudu tedy v rámci dovolacího řízení nepřísluší hodnotit správnost a úplnost zjištěného skutkového stavu věci podle §2 odst. 5 tr. řádu ani přezkoumávání úplnosti provedeného dokazování či se zabývat otázkou hodnocení důkazů ve smyslu §2 odst. 6 tr. řádu. Námitky týkající se skutkového zjištění, tj. hodnocení důkazů, neúplnosti dokazování apod. nemají povahu právně relevantních námitek.
Vedle případů, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení, uplatněnému dovolacímu důvodu ve smyslu ustálené judikatury odpovídají rovněž námitky tzv. extrémního nesouladu mezi provedenými důkazy a z nich učiněnými skutkovými zjištěními a námitky týkající se nezákonnosti postupu orgánů činných v trestním řízení v intenzitě narušující zásady spravedlivého procesu. O extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a z nich učiněnými skutkovými zjištěními se jedná v případech objektivně zjištěné a zcela zjevné absence srozumitelného odůvodnění rozsudku, při zásadních logických rozporech ve skutkových zjištěních a z nich vyvozených právních závěrech, opomenutí a nehodnocení stěžejních důkazů, apod.
Nejvyšší soud po prostudování předloženého trestního spisu předně shledal, že námitky deklarované v dovolání obviněný uplatnil již v předchozích stádiích trestního řízení, a to i v odvolání proti rozsudku nalézacího soudu. Jde tak pouze o opakování obhajoby, se kterou se již vypořádaly rozhodující soudy v odůvodnění svých rozhodnutí. Konstantní judikatura pamatuje na takovýto případ rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 86/2002, z něhož vyplývá, že „opakuje-li obviněný v dovolání v podstatě jen námitky uplatněné již v řízení před soudem prvního stupně a v odvolacím řízení, se kterými se již soudy obou stupňů v dostatečné míře a správně vypořádaly, jde zpravidla o dovolání, které je zjevně neopodstatněné ve smyslu §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu“ (srov. rozhodnutí č. 408, Soubor rozhodnutí Nejvyššího soudu, svazek 17, C. H. Beck).
V případě projednávané věci obviněný S. H. navíc sice v dovolání uplatnil důvod podle ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, v dovolání však ve skutečnosti nenamítá nesprávnost právního posouzení skutku, ale pouze napadá soudy učiněná skutková zjištění v tom smyslu, že projednávané skutky nespáchal. Tyto námitky je však třeba považovat za námitky čistě skutkové. Je zřejmé, že obviněný se svým dovoláním pouze domáhá, aby byl jiným způsobem posouzen skutek, pro který je stíhán, nabízí svoji verzi skutkového děje, že se uvedeného jednání nedopustil a domáhá se změny skutkových zjištění. Uvedenou skutečnost však nelze podřadit pod deklarovaný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu ani pod žádný jiný (byť neuplatněný) důvod dovolání. Dovolací soud je oprávněn přezkoumat napadené rozhodnutí pouze v případě námitek odpovídajících důvodům dovolání taxativně uvedeným v §265b tr. řádu.
Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že ve vztahu k použitelnosti důkazu pachovými stopami byly plně respektovány podmínky vycházející z judikatury Ústavního soudu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 4. 3. 1998, sp. zn. I. ÚS 394/1997) i Nejvyššího soudu. Metoda pachové identifikace nebyla v dané věci ojedinělým důkazem, ale soudy při svém rozhodování přihlížely také k řadě dalších důkazů, a to k výpovědím svědků, závěrům vypracovaných znaleckých posudků, protokolům o provedení domovních prohlídek, hlasovým a video záznamům, fotografiím, revolveru Holek, útočného granátu RG-F1, shodnému modu operandi, apod. Zde je třeba zdůraznit, že ač je možno zjednodušeně vycházet z toho, že postup pachatelů toho kterého trestného činu je v podstatě obdobný, téměř vždy jsou dány jisté podrobnější okolnosti každého konkrétního případu, které jednání pachatele individualizují. Z tohoto hlediska je v nyní posuzované věci významné např. maskování obviněného, tj. jakým způsobem měl na hlavě nasazenou kuklu, dále jeho verbální projevy, charakter pohrůžek, způsob komunikace s obsluhou v jednotlivých podnicích, užitá zbraň, apod. Souhrn jednotlivých důkazů umožnil soudům prvního a druhého stupně učinit závěr o tom, že vina obviněného v popsaných skutcích byla bez pochybností prokázána.
Důkazy vedoucí k závěru o vině obviněného byly ze strany soudů nižších stupňů logicky a pečlivě popsány a v případech, kdy nebyly k dispozici vedle pachových stop i jiné usvědčující důkazy, bylo postupováno vždy ve prospěch obviněného. Dovolatel proto nebyl paušálně odsouzen pro všechny skutky popsané v obžalobě, ale u řady z nich byl obžaloby zproštěn.
Na základě shora uvedených skutečností je tak možno učinit závěr, že obviněným uplatněné námitky nejsou podřaditelné pod zákonný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu a stojí mimo jeho rámec. Obviněný na jedné straně deklaroval zákonný dovolací důvod, avšak uplatnil námitky, které ho svým obsahem nenaplňují, nespadají pod něj a nijak mu neodpovídají.
K problematice formálně uplatněného dovolacího důvodu se rovněž vyjádřil Ústavní soud České republiky, a to v rozhodnutí ze dne 2. 6. 2005, sp. zn. III. ÚS 78/05, kde tento mj. uvedl, že označení konkrétního dovolacího důvodu uvedeného v ustanovení §265b tr. řádu nemůže být pouze formální. Nejvyšší soud je povinen vždy nejdříve posoudit otázku, zda dovolatelem uplatněný dovolací důvod lze i podle jím vytýkaných vad podřadit pod některý ze specifických dovolacích důvodů uvedených v §265b tr. řádu, neboť pouze skutečná existence zákonného dovolacího důvodu, nikoli jen jeho označení, je zároveň podmínkou i rámcem, v němž dochází k přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem.
Nejvyšší soud se proto ztotožnil s názorem nalézacího i odvolacího soudu v tom, že obviněný S. H. předmětným jednáním naplnil všechny zákonné znaky skutkových podstat zvlášť závažného zločinu loupeže podle §173 odst. 1 tr. zákoníku (pod bodem I.), zvlášť závažného zločinu loupeže podle §173 odst. 1 tr. zákoníku (pod bodem II.) a zvlášť závažného zločinu loupeže podle §173 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku (pod bodem III.). Závěr o vině obviněného byl učiněn na podkladě důkazů, které ve svém důsledku jednoznačně prokazují jeho vinu, z odůvodnění rozhodnutí vyplývá logická návaznost mezi provedenými důkazy, jejich hodnocením a učiněnými skutkovými zjištěními na straně jedné a hmotně právními závěry na straně druhé, přičemž dovolací soud mezi nimi neshledal žádný rozpor. Příslušné skutky tak byly bez jakýchkoliv pochybností objasněny a právně kvalifikovány a uložené tresty odpovídají všem zákonným kritériím. O žádný extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými zjištěními se tak v předmětné věci nejedná.
S ohledem na skutečnosti shora rozvedené Nejvyšší soud dovolání obviněného S. H. odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu, aniž by musel věc meritorně přezkoumávat podle §265i odst. 3 tr. řádu. O odmítnutí dovolání bylo rozhodnuto v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu. Pokud jde o rozsah odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu, odkazuje tento na znění §265i odst. 2 tr. řádu.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 15. října 2014
Předsedkyně senátu
JUDr. Danuše Novotná