Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.01.2016, sp. zn. 4 Tdo 1628/2015 [ usnesení / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2016:4.TDO.1628.2015.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz

Loupež podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku, nebezpečné vyhrožování podle § 353 odst. 1 tr. zákoníku, spolupachatelství...

ECLI:CZ:NS:2016:4.TDO.1628.2015.1
sp. zn. 4 Tdo 1628/2015-45 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 26. ledna 2016 dovolání obviněného Y. M. , proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 9. 2015, sp. zn. 12 To 277/2015, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 5 T 231/2014, a rozhodl takto: Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 22. 6. 2015, sp. zn. 5 T 231/2014, byl obviněný Y. M. uznán vinným zločinem loupeže dle §173 odt. 1 tr. zákoníku dílem spáchaným ve spolupachatelství dle §23 tr. zákoníku (v bodech 1, 3, 4, 6 - 10) a přečinem nebezpečného vyhrožování dle §353 odst. 1 tr. zákoníku (v bodě 5), kterých se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustil tím, že 1) v prosinci roku 2013 v době od 19:00 do 19:30 hod. poté, co na základě nabídky B. M., přijel poškozený J. V., svým osobním mot. vozidlem do H. K. z důvodu objednaných sexuálních služeb, k němu do vozidla přistoupili B. M. a Y. M., a poté co obviněný ve vozidle s poškozeným zůstal sám, neboť B. M. se vzdálila s tím, že jde pro slíbenou prostitutku, vytáhl obviněný na poškozeného nůž o délce čepele cca 10 cm, který mu přiložil na krk celou délkou ostří a vyzval poškozeného, aby mu vydal finanční hotovost v částce 10 000 Kč, jinak, že ho podřízne, poškozený mu vydal částku 1.000 Kč, kterou měl u sebe a následně z důvodu, že u sebe neměl více peněz, ho obviněný odvedl k bankomatu u hotelu A., kde mu poškozený z obavy o svůj život předal další vybranou hotovost ve výši 4.000 Kč, 3) dne 1. února 2014 okolo 11.00 hod. v H. K., v ulici B. v bytě, kam se poškozený Z. V. dostavil po domluvě s B. M. z důvodu objednaných sexuálních služeb, poté, co zde poškozený B. M. předal předem sjednanou finanční hotovost ve výši 600 Kč na tyto služby a odešel se osprchovat, vešel obviněný za poškozeným do koupelny, v pravé ruce držel za obojek rozdrážděného psa bojového plemene, kterého úmyslně z bezprostřední vzdálenosti nechal dorážet na nahého poškozeného, poté zvedl levou rukou dřevěnou tyč o délce 50 cm, se kterou vedl náznakem nejméně pět úderů proti horní polovině těla poškozeného s požadavkem na vydání peněz, v důsledku čehož poškozený ze strachu o svůj život vydal obviněnému finanční hotovost ve výši 1.000 Kč, 4) dne 15. února 2014 okolo 13.00 hod. v H. K., v ulici B. v bytě, kam se poškozený T. F., dostavil po domluvě s B. M. z důvodu objednaných sexuálních služeb, poté, co zde poškozený B. M. předal předem finanční hotovost ve výši 500 Kč na tyto služby a odešel se osprchovat, během sprchování nejprve obviněný M. vpustil do koupelny psa plemene pitbul, který poškozeného kousl do nártu pravé nohy a způsobil mu krvavé zranění, poté obviněný svíraje v pravé ruce zavřený nůž s vysouvací čepelí, stáhl si psa za obojek k sobě, přistoupil na bezprostřední vzdálenost k poškozenému, proti jehož tělu provedl s nožem nejméně pět výpadů a požadoval po něm vydání finanční hotovosti nebo ho pobodá, načež poškozený v obavě o svůj život odpověděl, že obviněnému dá všechno co má u sebe a shýbl se ke kalhotám, ze kterých vytáhl bankovku v nominální hodnotě 500 Kč, kterou vhodil do umyvadla na výzvu obviněného, že má 20 vteřin na to, aby vypadl z bytu, z bytu utekl, 5) dne 16.února 2014 v době okolo 20.00 hod. v H. K., v ulici B. v bytě, kam se poškozený L. K., dostavil z důvodu objednaných sexuálních služeb, poté, co zde poškozený B. M. předal předem finanční hotovost ve výši 1.000 Kč na tyto služby a odešel se osprchovat do koupelny, obviněný na poškozeného, který stál svlečený v koupelně, pustil psa bojového plemene, který poškozenému prokousl levý nárt nohy a způsobil krvácející zranění, které si vyžádalo lékařské ošetření, poškozenému vyhrožoval, že ho zabije, a následně se poté rozpřáhl pěstí ruky proti tělu poškozeného naznačujíc úder, avšak když viděl, že poškozený z nohy krvácí, útoku zanechal, načež poškozený z obavy o svůj život obviněnému předal bankovku v nominální hodnotě 2.000 Kč, částečně se oblékl a z bytu utekl, 6) dne 21. února 2014 v době okolo 11:00 hod. v H. K., v ulici B. v bytě, kam se poškozený D. Ž., dostavil po domluvě s B. M. z důvodu objednaných sexuálních služeb, poté, co zde poškozený B. M. předal předem finanční hotovost ve výši 2.000 Kč na tyto služby a do naha vysvlečený stál na chodbě bytu, s cílem přivlastnit si jeho peníze přistoupil obviněný M. spolu s dalším dosud neustanoveným pachatelem k poškozenému a se slovy, že ho zabijí, poškozeného udeřili do obličeje a natlačili do koupelny na zeď, kde jej dosud neustanovený pachatel držel rukou pod krkem, obviněný vytáhl vystřelovací nůž s čepelí o délce 15 cm stříbrné barvy, kdy hrot čepele nože poškozenému přiložil na břicho se slovy, že ho zabije, přinutili tak nahého poškozeného kleknout si na zem v koupelně a obviněný pak vzal z peněženky poškozeného odložené na chodbě bytu finanční hotovost ve výši 1.000 Kč, 7) v dosud přesně neustanovené době v měsíci únoru roku 2014 v H. K., v ulici B. v bytě, kam se poškozený P. Š., dostavil z důvodu objednaných sexuálních služeb, poté co zde poškozený B. M. předal předem finanční hotovost ve výši 500 Kč na tyto služby a odešel se osprchovat, obviněný spolu s dalším dosud neustanoveným pachatelem vešel za poškozeným do koupelny, kde nožem, který svíral v ruce, provedl proti břichu poškozeného několik výpadů, se slovy ,,Dej nám prachy", kdy z obavy o svůj život poškozený z kapsy odložených kalhot vytáhl finanční hotovost ve výši nejméně 2.000 Kč, kterou podal obviněnému, který na něho dál řval ,,Dej další peníze nebo bude zle", načež poškozeného obviněný se spolupachatelem doprovodili k zaparkovanému mot. vozidlu poškozeného, kde obviněnému poškozený předal další finanční hotovost ve výši nejméně 2.000 Kč, 8) v dosud přesně neustanovené době v únoru roku 2014 v době kolem 14:00 hod. v H. K., v ulici B. v bytě, kam se poškozený P. Š., po dohodě s B. M. dostavil z důvodu objednaných sexuálních služeb, a poté, co zde poškozený B. M. předal předem finanční hotovost ve výši 1.500 Kč na tyto služby a vysvlékl se na chodbě bytu do naha a odešel se osprchovat, obviněný, který svíral v pravé ruce nůž s čepelí stříbrné barvy o délce 15 cm, s cílem přivlastnit si peníze poškozeného vešel spolu s dalším dosud neustanoveným pachatelem za poškozeným do koupelny, kde otevřeli dveře sprchového koutu, obviněný namířil hrot čepele nože proti horní polovině těla poškozeného a přitom poškozeného vyzvali, aby vyšel ze sprchového koutu a nahý poklekl na zem, načež neustanovený pachatel poškozeného v koupelně hlídal a obviněný odešel na chodbu bytu, kde si ze zde odložené peněženky poškozeného vzal finanční hotovost ve výši 400 Kč, 9) dne 24. března 2014 v době od 13:00 do 14:00 hod., v H. K., v ulici B. v bytě, kam se poškozený P. M., dostavil z důvodu objednaných sexuálních služeb, poté, co zde poškozený B. M., předal finanční hotovost ve výši 2.500 Kč za tyto služby a odešel se osprchovat do koupelny, obviněný inscenoval partnerskou hádku s B. M., přičemž spolu s další dosud neustanovenou osobou fyzicky napadl poškozeného ranami pěstí do horní poloviny těla a hlavy, poté vytáhl zavírací nůž s délkou čepele cca 15 cm, držel ho namířený proti tělu poškozeného, máchal s ním před jeho obličejem s tím, aby mu poškozený vydal finanční hotovost, a když mu poškozený odpověděl, že nemá žádné peníze, vyzýval ho, aby se rychle oblékl, nebo že ho podřízne, 10) v dosud přesně neustanovené době v březnu roku 2014 v H. K., v ulici B. v bytě, kam se poškozený J. P., dostavil po domluvě s B. M. z důvodu objednaných sexuálních služeb, poté, co zde poškozený B. M. předal finanční hotovost ve výši 1 000 Kč na tyto služby a odešel se osprchovat, obviněný M. spolu s dalším dosud neustanoveným pachatelem s cílem přivlastnit si peníze poškozeného vešel do koupelny a svíraje v pravé ruce nůž se stříbrnou čepelí o délce 10 cm na poškozeného řval, že ho zabije, máchal s nožem proti tělu poškozeného, kterého tak společně zatlačili ke zdi koupelny a udeřil ho dvakrát malíkovou hranou dlaně do krku, načež si z odložené peněženky poškozeného vzal finanční hotovost ve výši 900 Kč a zmocnil se odloženého fotoaparátu poškozeného zn. Canon v hodnotě 1.500 Kč. Za to byl obviněný podle §173 odst. 1 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let a šesti měsíců a podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku byl pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. řádu byla obviněnému uložena povinnost zaplatit na náhradě škody poškozeným J. P., částku 1.000 Kč, D. Ž., částku 2.000 Kč, L. K., částku 3.000 Kč, P. Š., částku 1.500 Kč, P. Š., částku 2.500 Kč. Podle §229 odst. 2 tr. řádu byli poškození J. P., D. Ž., L. K., P. Š., P. Š. se zbytky svých nároků na náhradu škody odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle §229 odst. 1 tr. řádu byli poškození J. V. a P. M. se svými nároky na náhradu škody odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních. Současně byl citovaným rozsudkem obviněný podle §226 písm. a) tr. řádu zproštěn obžaloby pro skutek uvedený pod bodem 2), v němž obžaloba spatřovala zločin vydírání dle §175 odst. 1, 2 písm. e) tr. zákoníku, jehož se měl dopustit tím, že v přesně nezjištěné době v průběhu měsíců únor a březen 2014 v H. K. v ulici B., v pronajatém bytě, poté co vložil na internetový portál nabídku sexuálních služeb za úplatu, opakovaně hrozil B. M., že ji zbije a že zařídí, že nikdy neuvidí svoji dceru, přičemž v několika případech ji skutečně fyzicky napadl, a takto ji přiměl k tomu, aby přibližně v 15 případech klientům, kteří se do bytu dostavili, otevřela a vybrala od nich finanční hotovost v celkové výši 9 600 Kč za slíbené sexuální služby, a následně poškozené vyhrožoval, že pokud o tom učiní oznámení na policii, tak ji nalije do betonu a přiváže ke stromu a zařídí, že neuvidí dceru. Proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 22. 6. 2015, sp. zn. 5 T 231/2014, podal obviněný odvolání, které Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 16. 9. 2015, sp. zn. 12 To 277/2015, podle §256 tr. řádu jako nedůvodné zamítl. Proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 9. 2015, sp. zn. 12 To 277/2015, podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně dovolání, v němž uplatnil dovolací důvody vymezené v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) a h) tr. řádu, jejichž prostřednictvím napadl výrok o trestu a výrok o náhradě škody. V rámci dovolací argumentace namítl, že uložený trest považuje za nepřiměřeně přísný, přičemž jeho výše ovlivnila i jeho zařazení pro výkon trestu do věznice s ostrahou. Podle jeho názoru soud dostatečně nezohlednil polehčující okolnost, zejména to, že se skutků dopustil ve věku blízkém věku mladistvých. Poukázal na svou nezkušenost, snadnou ovlivnitelnost, obtížné rodinné poměry i neblahý vliv bývalé partnerky B. M. Zmínil roli jiné osoby na páchaných skutcích, když při rozhodování o výši trestu nebylo zohledněno, že mohl být k páchání skutků naveden. Doplnil rovněž, že soudy nepřihlédly k jeho omluvě poškozeným ani to, že škodu v průběhu hlavního líčení uhradil. Zpochybnil tak výrok o náhradě škody s tím, že přestože škodu zaplatil, byl nesprávně zavázán k její náhradě. Z uvedených důvodů obviněný závěrem svého mimořádného opravného prostředku navrhl, aby Nejvyšší soud po přezkoumání dovolání zrušil výrok, jímž byl podle §228 odst. 1 tr. řádu zavázán k náhradě škody, a aby zrušil resp. změnil také výrok o trestu, uložil mu trest pouze ve výměře tří roků odnětí svobody a pro jeho výkon ho zařadil do věznice s dozorem podle §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého zákonného práva a k dovolání obviněného se vyjádřil. Ve svém vyjádření stručně shrnul dosavadní průběh trestního řízení a jeho výsledky. Pokud jde o námitky proti výroku o trestu, obviněný v dovolání uplatnil výlučně námitky směřující do druhu a výměry uloženého trestu, které však nelze podřadit pod žádný z jím uplatněných dovolacích důvodů. K námitkám týkajícím se výroku o náhradě škody pak podotkl, že jiné nesprávné hmotněprávní posouzení jako důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu se může týkat výroku o povinnosti obviněného nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu způsobenou trestným činem nebo vydat bezdůvodné obohacení získané trestným činem jen tehdy, jestliže dovolatel namítá porušení hmotného práva, k čemuž však v posuzovaném případě nedošlo. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu a aby tak učinil za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu v neveřejném zasedání. Pro případ odlišného stanoviska Nejvyššího soudu rovněž vyjádřil souhlas podle §265r odst. 1 písm. c) tr. řádu s tím, aby i jiné rozhodnutí bylo učiněno v neveřejném zasedání. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. řádu) shledal, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. a) tr. řádu], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou, prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. řádu], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. řádu). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v §265f odst. 1 tr. řádu. Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. řádu, bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněným naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod, jehož existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. řádu. Ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. řádu je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3, §263 odst. 6, 7 tr. řádu). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jenÚmluva“) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle §265r odst. 7 tr. řádu). Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by katalog dovolacích důvodů. Už samo chápání dovolání jako mimořádného opravného prostředku ospravedlňuje restriktivní pojetí dovolacích důvodů Nejvyšším soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§265f odst. 1 tr. řádu) a není povolán k revizi napadeného rozsudku z vlastní iniciativy. Právně fundovanou argumentaci má přitom zajistit povinné zastoupení odsouzeného obhájcem – advokátem (§265d odst. 2 tr. řádu). Obviněný v dovolání uplatnil důvody dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) a h) tr. řádu. Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V mezích tohoto dovolacího důvodu je pak možno namítat, že skutek zjištěný soudem byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, třebaže nejde o trestný čin nebo sice jde o trestný čin, ale jeho právní kvalifikace neodpovídá tomu, jak byl skutek ve skutkové větě výroku o vině popsán. Z těchto skutečností pak vyplývá, že Nejvyšší soud se nemůže odchýlit od skutkového zjištění, které bylo provedeno v předcházejících řízeních, a protože není oprávněn v rámci dovolacího řízení jakýmkoliv způsobem nahrazovat činnost nalézacího soudu, je takto zjištěným skutkovým stavem vázán (srov. rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 760/02, IV. ÚS 449/03). Povahu právně relevantních námitek nemohou tedy mít námitky, které směřují do oblasti skutkového zjištění, hodnocení důkazů či takové námitky, kterými dovolatel vytýká soudu neúplnost provedeného dokazování. Je třeba dodat, že závěr obsažený ve výroku o vině je výsledkem určitého procesu. Tento proces primárně spadá do pravomoci nalézacího soudu a v jeho průběhu soudy musí nejprve zákonným způsobem provést důkazy, tyto pak hodnotit podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu a výsledkem této činnosti je zjištění skutkového stavu věci. Nejvyššímu soudu tedy v rámci dovolacího řízení nepřísluší hodnotit správnost a úplnost zjištěného skutkového stavu věci podle §2 odst. 5 tr. řádu ani přezkoumávání úplnosti provedeného dokazování či se zabývat otázkou hodnocení důkazů ve smyslu §2 odst. 6 tr. řádu. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. řádu je dán tehdy, jestliže obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Druhem trestu, který zákon nepřipouští, se rozumí zejména případy, v nichž by byl uložen některý z druhů trestů uvedených v §52 tr. zákoníku bez splnění těch podmínek, které zákon předpokládá, tj. pokud v konkrétním případě určitému pachateli za určitý trestný čin nebylo možno uložit některý druh trestu s ohledem na jeho zvláštní zákonné podmínky. Trest ve výměře mimo trestní sazbu je pak uložen tehdy, pokud soud při jeho ukládání nedůvodně překročil horní či dolní hranici trestní sazby uvedené v příslušném zákonném ustanovení, pokud je v zákoně určena, a to včetně nesprávného použití ustanovení §58 tr. zákoníku upravujícího mimořádné snížení trestu odnětí svobody. Jiná pochybení, spočívající zejména v nesprávném vyhodnocení kritérií uvedených v §31 až §34 tr. zákoníku a v důsledku toho uložení nepřiměřeně přísného nebo naopak nepřiměřeně mírného trestu, nelze v dovolání namítat prostřednictvím dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. řádu ani prostřednictvím jiného dovolacího důvodu uvedeného v §265b odst. 1 tr. řádu. Jiné vady výroku o trestu spočívající v porušení hmotného práva, než jsou otázky druhu a výměry trestu, jako je např. pochybení soudu v právním závěru o tom, zda měl či neměl být uložen souhrnný nebo úhrnný trest, popř. společný trest za pokračování v trestném činu, je možno považovat za jiné nesprávné hmotněprávní posouzení ve smyslu §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 7. 2014, sp. zn. 11 Tdo 817/2014). Podstatou dovolání obviněného je jeho tvrzení, že při rozhodování o trestu nalézací soud nedostatečně zohlednil polehčující okolnosti, neboť mu byl uložen nepřiměřeně vysoký trest odnětí svobody. Výše trestu také ovlivnila jeho zařazení do věznice s ostrahou, tj. do věznice přísnějšího typu. Tyto námitky však, jak vyplývá z výše uvedeného výkladu, nejsou námitkami, kterými by bylo možno se zabývat v dovolacím řízení. Samotná skutečnost, že uložený trest (a jemu odpovídající zařazení do věznice příslušného typu) obviněný subjektivně pociťuje jako trest nepřiměřeně přísný, uplatněné dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g) a h) tr. řádu nenaplňuje. Totéž platí, i pokud jde o námitku obviněného k nesprávnému určení výše škody, neboť ta je de facto založena jen na zpochybnění skutkových závěrů, které v tomto směru soud prvního stupně učinil na základě provedeného dokazování. Obviněný sice tvrdí, že vzniklou škodu plně uhradil, avšak toto jeho tvrzení neodpovídá zjištěnému skutkovému stavu věci. Obviněný poškozeným při hlavním líčení vrátil jen tu část finanční hotovosti, kterou od nich získal on sám, avšak škoda, která jim byla způsobena, byla vyšší. Další část peněz totiž poškození zaplatili tehdejší přítelkyni obviněného B. M. Obviněný byl proto správně zavázán povinností nahradit škodu poškozeným ve výši celkového zjištěného škodného následku v minimální prokázané výši po případném odpočtu plateb učiněných jím v průběhu hlavního líčení. Bylo uzavřeno, že obviněný předmětný skutek spáchal ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku s tehdejší přítelkyní B. M., proto nelze odlišovat, kterou finanční částku převzal při spáchání skutku od poškozených osobně obviněný a kterou jeho tehdejší přítelkyně B. M. Nejvyšší soud proto konstatuje, že dovolatel se ve svém mimořádném opravném prostředku míjí s uplatněnými dovolacími důvody ve smyslu §265b odst. 1 písm. g) a h) tr. řádu. Nejvyšší soud za popsané situace shledal, že dovolání bylo uplatněno obviněným ryze formálně. Na tento případ dopadá rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 78/05, ze dne 2. 6. 2005, v němž mimo jiné uvedl, že „označení konkrétního dovolacího důvodu uvedeného v ustanovení §265b tr. řádu nemůže být pouze formální“. Nejvyšší soud je povinen vždy nejdříve posoudit otázku, zda dovolatelem uplatněný dovolací důvod lze i podle jím vytýkaných vad podřadit pod některý ze specifických dovolacích důvodů uvedených v §265b tr. řádu, neboť pouze skutečná existence zákonného dovolacího důvodu, nikoli jen jeho označení, je zároveň zákonnou podmínkou i rámcem, v němž dochází k přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem. Na základě shora popsaných skutečností Nejvyšší soud nenabyl pochybností o tom, že obviněný jednal způsobem popsaným ve skutkové větě výroku rozsudku soudu prvního stupně a svým jednáním naplnil všechny zákonné znaky skutkových podstat zločinu loupeže dle §173 odt. 1 tr. zákoníku dílem spáchaným ve spolupachatelství dle §23 tr. zákoníku a přečinu nebezpečného vyhrožování dle §353 odst. 1 tr. zákoníku. Závěr o vině byl učiněn na podkladě důkazů, které ve svém důsledku jednoznačně prokazují jeho vinu, z odůvodnění rozhodnutí soudů prvního i druhého stupně vyplývá logická návaznost mezi provedenými důkazy, jejich hodnocením a učiněnými skutkovými zjištěními na straně jedné a hmotně právními závěry na straně druhé, přičemž dovolací soud mezi nimi neshledal žádný rozpor. Z uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání obviněného Y. M. odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu, aniž by musel věc meritorně přezkoumávat podle §265i odst. 3 tr. řádu. O odmítnutí dovolání bylo rozhodnuto v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu. Pokud jde o rozsah odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu, odkazuje tento na znění §265i odst. 2 tr. řádu. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu). V Brně dne 26. ledna 2016 JUDr. Danuše Novotná předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Název judikátu:Loupež podle §173 odst. 1 tr. zákoníku, nebezpečné vyhrožování podle §353 odst. 1 tr. zákoníku, spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:§265b odst.1 písm. g) tr.ř.
§265b odst.1 písm. h) tr.ř.
Datum rozhodnutí:01/26/2016
Spisová značka:4 Tdo 1628/2015
ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:4.TDO.1628.2015.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Loupež
Nebezpečné vyhrožování
Spolupachatelství
Dotčené předpisy:§265i odst. 1 písm. b) tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:C
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-15