ECLI:CZ:NS:2016:6.TDO.699.2016.1
sp. zn. 6 Tdo 699/2016-18
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 5. 2016 o dovolání, které podal obviněný J. V. proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 5. 1. 2016, sp. zn. 8 To 580/2015, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 14 T 172/2015, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá .
Odůvodnění:
I.
1. Rozsudkem Okresního soudu v Blansku ze dne 9. 11. 2015, sp. zn. 14 T 172/2015, byl obviněný J. V. (dále jen „ obviněný“) uznán vinným tím, že
v přesně nezjištěné době nejméně od počátku roku 2011 do 22. 1. 2015 v obci R., okr. Ž. n. S. a v obci K., N., okr. B., zcela nepřiměřeně, hrubě a bezcitně nakládal s dětmi své manželky K. V., poškozeným nezletilým „NARCISEM“ *) a poškozenou nezletilou „PIVOŇKOU“ *), a to tím způsobem, že je opakovaně, nezl. „NARCISE“ *) nejméně ve dvaceti pěti případech a nezl. „PIVOŇKU“ *) nejméně v patnácti případech, ze zcela malicherných příčin, bil otevřenou dlaní, rákoskou nebo dřevěnou lžíci na boty do různých části těla, čímž jim způsobil četné hematomy, vulgárně je urážel slovy „ kunda, piča“, nezletilého „NARCISE“ *) slovy „kokot, debil, dement, kretén, pizda“, vyhrožoval dětem slovy, že „ je zmlátí, až jim vystříkne červená“, nezl. „NARCISE“ *) ve dvou případech odvezl do lesa, kde ho zbil kopřivami po holém těle, v přesně nezjištěné době nutil „PIVOŇKU“ *) jíst zkaženou zapáchající paštiku, když toto odmítla, zbil ji údery do hlavy, čímž jí způsobil krvácení ze rtu, nezl. „NARCISE“ *) nepřiměřeně trestal tím, že mu nařídil 300 – 500 napsat uložený text, oběma dětem ukládal nepřiměřené povinnosti, které měly přednost před přípravou do školy, vyhazoval jim věci z poliček, které musely ukládat do komínku, dělal tzv. kontrolní body, kdy z alobalu vytvořil kuličky, tyto rozprostřel po bytě a kontroloval důslednost dětí při úklidu, v jednom případě dětem uložil čistit kartáčkem na zuby spáry mezi kachličkami v chodbě bytu, dne 22. 1. 2015 v přesně nezjištěné době kolem 19:30 hod., poté co zakřičel na děti, že již chtějí s manželkou spát nezletilý „NARCIS“ *) mu odpověděl, že musí počkat, jej chytil za zápěstí a následně ohodil otevřenou dlaní pře obličej, následkem čehož se nezl. „NARCIS“ *) uhodil hlavou o zeď, poté, co nezl. „NARCIS“ *) hovořil se svým otcem V. R., rozbil nezletilému jeho mobilní telefon zn. Alcatel Netouch 101D o roh postele, čímž způsobil poškozenému V. R., trvale bytem R., F.-M., t. č. M. n., K., škodu ve výši 200 Kč, nezl. „NARCISOVI“ *)způsobil hematom na pravé tváři a pravém horním víčku, vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byly na základě usnesení Okresního soudu v Blansku, č.j. Nc 3404/2015-18, ze dne 3. 2. 2015, děti dne 4. 2. 2015 předány do péče otce V. R.
2. Shora uvedené jednání bylo kvalifikováno jako zločin týrání svěřené osoby podle §198 odst. 1, odst. 2 písm. c), d) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, účinného od 1. 1. 2010 (dále jen tr. zákoník").
3. Podle §198 odst. 2 tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest odnětí svobody v trvání 24 měsíců, jehož výkon mu byl podle §81 odst. 1 a 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 36 měsíců.
4. Dále soud prvního stupně rozhodl podle §229 odst. 1 tr. ř. tak, že poškozená nezletilá „PIVOŇKA“ *) a nezletilý „NARCIS“
*)
se odkazují s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
5. Vzhledem k tomu, že se obviněný a státní zástupce se po vyhlášení rozsudku vzdali práva odvolání, a zároveň prohlásili, že netrvají na vyhotovení rozsudku, a obviněný zároveň prohlásil, že si nepřeje, aby v jeho prospěch podali odvolání jiné oprávněné osoby, byl podle §129 odst. 2 tr. ř. , vyhotoven zjednodušený písemný rozsudek, který neobsahoval odůvodnění.
6. Proti shora citovanému rozsudku využil svého práva podat řádný opravný prostředek kolizní opatrovník nezletilých dětí, který podal odvolání do výroku o odkázání poškozených s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Na podkladě jeho odvolání rozhodl Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 5. 1. 2016, sp. zn. 8 To 580/2015, jímž částečně zrušil rozsudek soudu prvního stupně podle §258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. ve výroku o náhradě škody a znovu rozhodl podle §259 odst. 3 tr. ř. tak, že obviněný je povinen podle §228 odst. 1 tr. ř. uhradit nezletilému „NARCISOVI“
*)
nemajetkovou újmu ve výši 200 000 Kč a nezletilé „PIVOŇCE“ *) ve výši 400 000 Kč.
II.
7. Proti rozsudku Krajského soudu v Brně podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně Mgr. Bc. A. Novosadové dovolání, přičemž uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
8. Obviněný namítá, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Naplnění uvedeného dovolacího důvodu spatřuje v tom, že soud druhého stupně nesprávně aplikoval hmotné právo, zejména ustanovení týkající se přiznání náhrady na újmě na přirozených právech člověka podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Podle obviněného soud druhého stupně při rozhodování o přiznání nemajetkové újmy nevzal v úvahu, zda existence takového nároku byla v řízení řádně prokázána. Z odůvodnění rozhodnutí soudu druhého stupně nelze dovodit na základě, jakých konkrétních úvah dospěl k přiznání požadované nemajetkové újmy v celé výši. Soud toliko odkazuje na závěry znaleckého posudku z oboru psychologie, jehož závěry jsou příliš obecné a nedostatečné. Nebylo také vzato v úvahu, že podle výpovědi biologického otce nezletilé děti na žádnou psychoterapii nedochází. Obviněný poukazuje i na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2013, č.j. 8 Tdo 46/2013, a ze dne 30. 7. 2014, č. j. 6 Tdo 347/2014k, které otázku náhrady nemajetkové újmy řeší. Podle obviněného soud druhého stupně při rozhodování o nároku na nemajetkovou újmu nedodržel princip proporcionality. Výše přiznané nemajetkové újmy rovněž nepřiměřeně zasáhne do života jeho manželky, ze kterou sdílí společnou domácnost, a ke které má vyživovací povinnost, neboť je v současné době nezaměstnaná.
9. V závěru podaného dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudu druhého stupně a sám rozhodl, že se poškození podle §229 odst. 1 tr. ř. odkazují s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
III.
10. Nejvyšší soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou v posuzované věci splněny podmínky přípustnosti dovolání. Podle §265a odst. 1 tr. ř. lze napadnout dovoláním pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Ustanovení §265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř. taxativně vymezuje, která soudní rozhodnutí se považují pro účely řízení o dovolání za rozhodnutí ve věci samé. Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, který umožňuje průlom do právní moci rozhodnutí, a už z tohoto důvodu je přípustnost jeho podání omezena (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2005, sp. zn. 11 Tdo 1390/2005).
11. Pokud bylo rozhodnuto rozsudkem o vině a trestu, případně bylo uloženo ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání, jde o rozhodnutí ve věci samé uvedené v ustanovení §265a odst. 2 písm. a) tr. ř. Odsuzujícím rozsudkem pak může být i rozsudek odvolacího soudu vydaný podle §259 odst. 3 tr. ř. po zrušení rozsudku soudu prvního stupně z některého z důvodů uvedených v §258 odst. 1 tr. ř., vždy však musí jít o odsuzující rozsudek v uvedeném smyslu. Rozsudek, kterým odvolací soud rozhoduje výlučně na podkladě odvolání poškozeného tak, že rozsudek soudu prvního stupně zčásti zruší, a to ve výroku o náhradě škody [§258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř.], a sám ve věci znovu rozhodne o náhradě škody (§259 odst. 3, §228, §229 tr. ř.), nejde považovat za odsuzující rozhodnutí uvedené v citovaném §265a odst. 2 písm. a) tr. ř. Takový rozsudek nelze podřadit ani pod žádné jiné z taxativně vyjmenovaných typů rozhodnutí ve věci samé podle §265a odst. 2 písm. b) až h) tr. ř. (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2012, sp. zn. 5 Tdo 266/2012).
12. Dovolání obviněného směřuje proti rozsudku soudu druhého stupně, kterým tento soud k odvolání kolizního opatrovníka nezletilých poškozených podle §258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o náhradě škody, sám pak znovu rozhodl podle §259 odst. 3 tr. ř. tak, že podle §228 odst. 1 tr. ř. uložil obviněnému povinnost nahradit nezletilým poškozeným nemajetkovou újmu. Rozsudkem soudu druhého stupně tak v posuzovaném případě nebylo rozhodnuto o vině a trestu obviněného, tyto výroky nabyly právní moci již v řízení před soudem prvního stupně. Předmětem odvolacího řízení se stal toliko nárok nezletilých poškozených na náhradu nemajetkové újmy, o němž soud prvního stupně rozhodoval v tzv. adhezním řízení. Rozhodnutí odvolacího soudu tudíž nelze považovat za rozhodnutí ve věci samé ve smyslu §265a odst. 2 tr. ř.
13. Dovolání obviněného, které směřuje proti takovému druhu rozhodnutí soudu druhého stupně, je proto nepřípustné. Uvedený výklad zaujal Nejvyšší soud např. ve svém usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 8. 2006, sp. zn. 3 Tdo 489/2006, publikovaném pod č. T 899 v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, sešit 26, ročník 2006; nebo v usnesení ze dne 28. července 2010, sp. zn. 8 Tdo 907/2010 a usnesení ze dne 16. 11. 2010, sp. zn. 11 Tdo 1310/2010. Akceptoval jej i Ústavní soud např. ve svém usnesení ze dne 13. 7. 2011, sp. zn. IV. ÚS 1435/2011.
14. Změna rozhodnutí soudu druhého stupně, který přezkoumával v odvolacím řízení jen výrok o náhradě škody, nikoli výroky o vině a trestu rozhodnutí soudu prvního stupně, je tak možná pouze v rámci řízení o stížnosti pro porušení zákona nebo obnovy řízení samozřejmě za splnění zákonných podmínek pro konání řízení o těchto dalších mimořádných opravných prostředcích.
15. Nejvyšší soud proto dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. jako nepřípustné. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek
přípustný (§265n tr. ř.)
V Brně dne 26. 5. 2016
JUDr. Vladimír Veselý
předseda senátu
Zpracovala:
JUDr. Marta Ondrušová
________________________________
*) Byl použit pseudonym ve smyslu zákona č. 218/2003 Sb.