Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 06.06.2018, sp. zn. 6 Tdo 684/2018 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2018:6.TDO.684.2018.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2018:6.TDO.684.2018.1
sp. zn. 6 Tdo 684/2018-47 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 6. 6. 2018 o dovolání, které podal obviněný J. V. , proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. 9 To 290/2017, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 3 T 93/2016, takto: Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá . Odůvodnění: I. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 13. 4. 2017, sp. zn. 3 T 93/2016, byl obviněný J. V. (dále též „obviněný“, příp. „dovolatel“) uznán vinným [Ad I.)1)] přečinem legalizace výnosů z trestné činnosti podle §216 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a [Ad II) 2 - 64)] zločinem podílnictví podle §214 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. d) tr zákoníku. Podle skutkových zjištění nalézacího soudu se této trestné činnosti obviněný dopustil tím, že „ I. 1) dne 13.10.2010 v Ř., M. n. na Odboru správních agend a dopravy Městského úřadu Říčany, s úmyslem ztížit zjištění původu vozidla získaného v České republice trestným činem, přihlásil do evidence motorových vozidel na své jméno, prostřednictvím jím zplnomocněné osoby K. P., odcizené vozidlo zn. Renault Megane Scenic, s původními identifikátory rz, VIN, béžové metalické barvy, v hodnotě 406.200,-Kč, které si nezjištěným způsobem obstaral a které bylo v době od 26.9.2010 do 27.9.2010 v P., ul. J. J. před domem neznámým pachatelem odcizeno pošk. Z. K. (vedeno na MOP Modřany pod č.j. ORIV-20110/TČ-2010), ačkoli si byl vědom, že mu toto vozidlo nepatří, přičemž se záměrem znesnadnit zjištění těchto skutečností, toto vozidlo přihlásil pod jinými identifikátory VIN, které předtím vědomě úmyslně pozměnil tak, že za částku 54.000,-Kč zakoupil vrak vozidla shodného typu zn. Renault Scenic, VIN, modré barvy, které bylo znehodnoceno po autonehodě, a zajistil z něj vymontování dílu nesoucího jednoznačný identifikátor VIN a jeho montáž do odcizeného vozidla, kdy rovněž zajistil nalakování tohoto dílu do barvy odcizeného vozidla, které dále opatřil padělky typových štítků, aby tak zastřel jeho skutečný původ, o kterém věděl, a poté, co správnímu orgánu nahlásil změnu barvy z modré na béžovou metalickou, vozidlo nadále vydával za vozidlo s VIN, ke kterému následně obdržel registrační značku, čímž ho zlegalizoval do provozu pod identitou autonehodou znehodnoceného vozidla, přičemž vozidlo takto upravené vydával za legálně nabyté a používal pro svoji potřebu až do 25.2.2014, kdy bylo vozidlo zajištěno policejním orgánem. II. v blíže nezjištěné době od roku 2008, nejpozději do 25.2.2014, na blíže nezjištěných místech si nelegálně opatřil a následně jako provozovatel autovrakoviště vozidel továrních značek Renault a Dacia v P. – L., ul. Ž. (resp. B.) přechovával a ukrýval za účelem jejich dalšího prodeje, případně za účelem použití při opravách jiných vozidel, jednotlivé komponenty z původně odcizených vozidel, ačkoliv si byl vědom toho, že tyto komponenty pochází z trestné činnosti, kdy nabytí části těchto komponentů zastřel falešnými a padělanými fakturami za nákup těchto autodílů od polské obchodní spol. P.O.H. Rozruch M. S. a nákup dalších dílů nedoložil vůbec, přičemž i ze samotného množství odcizených dílů, které nashromáždil a nabízel k prodeji jako náhradní díly, a z nichž některé mají vybroušená výrobní čísla je zřejmé, že mu jejich nelegální původ byl znám, takže věděl, že se uvedené věci dostaly do jeho dispozice v důsledku trestného činu krádeže spáchaného jinou osobou, když jednotlivé komponenty pocházely z vozidel převážně odcizených v P. a okolí, přičemž ukrýval, měl k prodeji a prodával minimálně následující náhradní díly z dříve odcizených vozidel: 2) motor č. v hodnotě 27.158,-Kč z vozidla zn. Dacia Duster, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 12.5.2013, 18.00 hod do 13.5.2013, 6.40 hod v P., ul. K., ke škodě spol. Stilvi, s.r.o. se sídlem Praha 4, ul. Zálesí č.p. 1129, (vedeno na MOP Jižní Město, č.j. KRPA-183180/TČ-2013), 3) motor č. v hodnotě 32.926-Kč, převodovku č. v hodnotě 9.561,-Kč, páté zadní dveře v hodnotě 4.800,-Kč a řídící jednotku airbagu č. v hodnotě 801,-Kč, tedy věci v celkové hodnotě 48.088,-Kč z vozidla zn. Dacia Duster, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 7.10.2013, 22.00 hod do 8.10.2013, 6.50 hod v P., Ž. n., ke škodě pošk. M. S.,(vedeno na MOP Žižkov, č.j. KRPA- 381421/TČ-2013), 4) převodovku č. v hodnotě 8.769,-Kč z vozidla zn. Dacia Duster, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 1.11.2010, 19.00 hod do 2.11.2010, 14.30 hod v P., ul. R., ke škodě pošk. J. N., (vedeno na MOP Uhříněves, č.j. ORIV-22937/TČ-2010), 5) převodovku č. v hodnotě 18.371,-Kč, motor č. v hodnotě 36.117,-Kč, palubní přístrojovou desku č. v hodnotě 2.319,-Kč a pravé dveře č. v hodnotě 6.000,-Kč, tedy věci v celkové hodnotě 62.807,-Kč z vozidla zn. Dacia Duster, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 10.1.2014, 21.00 hod do 13.1.2014, 10.00 hod v P. , ul. P., ke škodě pošk. P. B., (vedeno na MOP Modřany, č.j. KRPA-17150/TČ-2014), 6) převodovku č. v hodnotě 9.561,-Kč z vozidla zn. Dacia Duster, rz , které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 1.4.2013, 16.00 hod do 2.4.2013, 7.07 hod v P., ul. Z., ke škodě pošk. Z. R., (vedeno na MOP Řepy, č.j. KRPA-127097/TČ-2013), 7) motor č. v hodnotě 36.392,-Kč, převodovku č. v hodnotě 11.750,-Kč, palubní přístrojovou desku č. v hodnotě 2.072,-Kč a levé dveře č. v hodnotě 4.160,-Kč, tedy věci v celkové hodnotě 54.374,-Kč, z vozidla zn. Dacia Duster, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 20.1.2014, 18.00 hod do 21.1.2014, 12.00 hod v P., ul. M. ke škodě pošk. M. Š., (vedeno na MOP Jižní Město, č.j. KRPA-28927/TČ-2014), 8) převodovku č. v hodnotě 9.561,-Kč z vozidla zn. Dacia Duster, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 7.1.2013, 21.00 hod do 8.1.2013, 10.30 hod v P., ul. N. l. d., ke škodě pošk. J. N., (vedeno na MOP Lhotka, č.j. KRPA-12564/TČ-2013), 9) převodovku č. v hodnotě 9.561,-Kč a topení č. v hodnotě 3.418,-Kč, tedy věci v celkové hodnotě 12.979,-Kč, z vozidla zn. Dacia Duster, rz , které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 19.10.2011, 17.00 hod do 20.10.2011, 7.05 hod v P., ul. R., ke škodě pošk. spol. Auto Karlín, s.r.o.,(vedeno na MOP Hostivař, č.j. ORIV-20177/TČ-2011), 10) převodovku č. v hodnotě 9.561,-Kč z vozidla zn. Dacia Duster, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 22.10.2012, 17.30 hod do 7.11.2012, 15.00 hod v obci Ch., ul. F., ke škodě pošk. P. K., (vedeno na OOP Chotěboř, č.j. KRPJ-120125/TČ-2012), 11) převodovku č. v hodnotě 15.557,-Kč z vozidla zn. Dacia Duster, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 14.10.2012, 16.30 hod do 15.10.2012, 15.30 hod v P., ul. G., ke škodě pošk. J. O., (vedeno na MOP Jižní Město I, č.j. ORIV-64382/TČ-2012), 12) motor č. v hodnotě 56.217,-Kč, topení č. v hodnotě 4.272,-Kč a palubní desku č. v hodnotě 2.319,-Kč, tedy věci v celkové hodnotě 62.808,-Kč, z vozidla zn. Dacia Duster, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 28.8.2013, 00.00 hod do 28.8.2013, 05.00 hod v P., ul. M., ke škodě pošk. O. M.,(vedeno na MOP Jižní Město, č.j. KRPA-323683/TČ-2013), 13) motor č. v hodnotě 56.217,-Kč, topení č. v hodnotě 4.272,-Kč, palubní přístrojovou desku č. v hodnotě 2.319,-Kč a řídící jednotku airbagu č. v hodnotě 1.002,-Kč, tedy věci v celkové hodnotě 63.810,-Kč, z vozidla zn. Dacia Duster, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 6.8.2013, 19.30 hod do 7.8.2013, 06.50 hod v P., ul. P., ke škodě pošk. M. J., (vedeno na MOP Spořilov, č.j. KRPA-295161/TČ-2013), 14) motor č. v hodnotě 32.590,-Kč z vozidla zn. Dacia Duster, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 12.6.2012, 17.00 hod do 13.6.2012, 05.00 hod v P., ul. B., ke škodě pošk. E. N., (vedeno na MOP Hostivař, č.j. ORIV-37177/TČ-2012), 15) převodovku č. v hodnotě 8.511,-Kč a topení č. v hodnotě 1.128,-Kč, tedy věci v celkové hodnotě 9.639,-Kč, z vozidla zn. Dacia Sandero, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 26.9.2010, 19.10 hod do 27.9.2010, 05.30 hod v P., ul. P., ke škodě pošk. J. Č., (vedeno na MOP Lhotka, č.j. ORIV-20099/TČ-2010), 16) převodovku č. v hodnotě 5.716,-Kč z vozidla zn. Dacia Logan, rz , které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 15.2.2010, 16.00 hod do 16.2.2010, 12.30 hod v P., ul. K., ke škodě pošk. spol. Renault leasing CZ, s.r.o. IČ 25722328, (vedeno na MOP Jižní Město I, č.j. ORIV-3374/TČ-2010), 17) převodovku č. v hodnotě 5.273,-Kč z vozidla zn. Renault Megane, rz , které bylo odcizeno neznámým pachatelem v době od 2.12.2008, 23.00 hod do 3.12.2008, 14.30 hod v P., ul. O., ke škodě pošk. L. D., (vedeno na MOP Uhříněves, č.j. ORIV-25683/TČ-2008), 18) převodovku č. v hodnotě 8.625,-Kč, motor č. v hodnotě 13.578,-Kč, topení č. v hodnotě 1.598,-Kč a řídící jednotku č. v hodnotě 1.746,-Kč, tedy věci v celkové hodnotě 25.547,-Kč, z vozidla zn. Dacia Sandero, rz, které bylo odcizeno neznámým pachatelem v době od 8.1.2013, 17.30 hod do 9.1.2013, 08.45 hod v P., ul. P., ke škodě pošk. L. K.,(vedeno na MOP Modřany, č.j. KRPA-10809/TČ-2014), 19) převodovku č. v hodnotě 13.184,-Kč z vozidla zn. Renault Thalia, rz , které bylo odcizeno neznámým pachatelem v době od 10.12.2013, 19.00 hod do 11.12.2013, 08.00 hod v P., ul. H., ke škodě pošk. J. K., (vedeno na MOP Jižní Město, č.j. KRPA- 488765/TČ-2013), 20) převodovku č. v hodnotě 8.436,-Kč z vozidla zn. Renault Megane, rz, které bylo odcizeno neznámým pachatelem v době od 24.1.2013, 23.00 hod do 26.1.2013, 18.00 hod v obci K. V., ul. K., ke škodě pošk. L. B., (vedeno na SKPV OHK Karlovy Vary, č.j. KRPK-7955/TČ-2013), 21) převodovku č. v hodnotě 9.646,-Kč z vozidla zn. Dacia Logan, rz, které bylo odcizeno neznámým pachatelem v době od 26.11.2012, 13.00 hod do 27.11.2012, 08.15 hod v P., ul. H., ke škodě pošk. T. J., (vedeno na MOP Stodůlky, č.j. ORII-65006/TČ-2012), 22) převodovku č. v hodnotě 8.047,-Kč a řídící jednotku airbagu č. v hodnotě 1.047,-Kč, tedy věci v celkové hodnotě 9.094,-Kč, z vozidla zn. Renault Clio, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 22.6.2013, 15.00 hod do 26.6.2013, 13.45 hod v P., ul. D., ke škodě pošk. R. J., (vedeno na MOP Jižní město, č.j. KRPA-241297/TČ-2013), 23) převodovku č. v hodnotě 7.892,-Kč a topení č. v hodnotě 1.015,-Kč, tedy věci v celkové hodnotě 8.907,-Kč, z vozidla zn. Dacia Logan, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 25.5.2010, 22.00 hod do 26.5.2010, 07.45 hod v P., ul. K., ke škodě pošk. spol. T.A.S. Praha s.r.o., IČ 62915096, (vedeno na MOP Jarov, č.j. ORIII-7297/TČ-2010), 24) převodovku č. v hodnotě 10.785,-Kč z vozidla zn. Renault Kangoo, rz , které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 1.11.2010, 17.00 hod do 2.11.2010, 07.00 hod v P., ul. K., ke škodě pošk. Unicredit Fleet Management, s.r.o., IČO 62582836, (vedeno na MOP Strašnice, č.j. ORIV-22885/TČ-2010), 25) převodovku č. v hodnotě 6.231,-Kč z vozidla zn. Renault Megane Scenic, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 2.9.2009, 07.00 hod do 2.9.2009, 09.05 hod v P., ul. N., ke škodě pošk. F. V., (vedeno na MOP Uhříněves, č.j. ORIV-19637/TČ-2009), 26) převodovku č. v hodnotě 9.641,-Kč z vozidla zn. Renault Megane, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 16.8.2010, 20.00 hod do 17.8.2010, 6.30 hod v P., na křižovatce ulic B. –R., ke škodě pošk. M. B., (vedeno na MOP Podolí, č.j. ORIV-17059/TČ-2010), 27) převodovku č. v hodnotě 26.775,-Kč a autorádio zn. Renault č. v hodnotě 484,-Kč, tedy věci v celkové hodnotě 8.517,-Kč, z vozidla zn. Renault Laguna, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 16.1.2012, 19.45 hod do 18.1.2012, 11.00 hod v P., ul. K., ke škodě pošk. K. P., (vedeno na MOP Strašnice, č.j. ORIV-4383/TČ-2012), 28) převodovku č. v hodnotě 6.231,-Kč z vozidla zn. Renault Megane, rz , které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 13.4.2009, 20.00 hod do 14.4.2009, 07.00 hod v P., ul. M., ke škodě pošk. J. K., (vedeno na MOP Uhříněves, č.j. ORIV-8017/TČ-2009), 29) převodovku č. v hodnotě 8.511,-Kč a motor č. v hodnotě 14.658,-Kč, tedy věci v celkové hodnotě 23.169,-Kč, z vozidla zn. Dacia Logan, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 13.8.2013, 19.30 hod do 14.8.2013, 05.25 hod v P., ul. T., ke škodě pošk. J. P., (vedeno na MOP Hostivař, č.j. KRPA-304157/TČ-2013), 30) převodovku č. v hodnotě 11.983,-Kč a motor č. v hodnotě 32.518,-Kč, tedy věci v celkové hodnotě 44.501,-Kč, z vozidla zn. Renault Clio, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 24.6.2014, 20.30 hod do 25.6.2013, 7.30 hod v P., ul. L., ke škodě pošk. V. Č., (vedeno na MOP Prosek, č.j. KRPA-238924/TČ-2013), 31) převodovku č. v hodnotě 6.231,-Kč z vozidla zn. Renault Megane, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 28.7.2008, 22.00 hod do 29.7.2008, 06.00 hod v P., ul. S., ke škodě pošk. M. B., (vedeno na MOP Jižní Město I, č.j. ORIV-16115/TČ-2008), 32) motor č. v hodnotě 41.226,-Kč a řídící jednotku airbagu č. v hodnotě 735,-Kč, tedy věci v celkové hodnotě 41.961,-Kč, z vozidla zn. Dacia Logan, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 19.11.2013, 09.00 hod do 20.11.2013, 06.30 hod v P., ul. T., ke škodě pošk. spol. AB Clima s.r.o., IČ 27386899, (vedeno na MOP Zahradní Město, č.j. KRPA-449252/TČ-2013), 33) motor č. v hodnotě 17.590,-Kč z vozidla zn. Dacia Sandero, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 22.11.2013, 18.00 hod do 6.12.2013, 20.00 hod v P., ul. P., ke škodě pošk. J. H., (vedeno na MOP Modřany, č.j. KRPA-481047/TČ-2013), 34) motor č. v hodnotě 14.658,-Kč z vozidla zn. Dacia Sandero, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 19.1.2011, 17.30 hod do 20.1.2011, 06.00 hod v obci K. H., ul. O., ke škodě pošk. Renault Leasing CZ s.r.o., IČ 25722328, (vedeno na OOP Kutná Hora, č.j. KRPS-2182/TČ-2011), 35) motor č. v hodnotě 13.192,-Kč z vozidla zn. Dacia Sandero, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 10.10.2012, 20.30 hod do 11.10.2012, 07.30 hod v P., ul. D., ke škodě pošk. T. G., (vedeno na MOP Bohnice, č.j. ORIII-58055/TČ-2012), 36) motor č. v hodnotě 13.578,-Kč a řídící jednotku airbagu č. v hodnotě 501,-Kč, tedy věci v celkové hodnotě 14.079,-K, z vozidla zn. Dacia Sandero, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 18.6.2012, 22.00 hod do 19.6.2012, 11.00 hod v P., ul. M., ke škodě pošk. F. P., (vedeno na MOP Lhotka, č.j. ORIV-38499/TČ-2012), 37) motor č. v hodnotě 8.795,-Kč z vozidla zn. Dacia Logan, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 6.7.2010, 14.00 hod do 9.7.2010, 08.00 hod v P., ul. V., ke škodě pošk. J. Š., (vedeno na MOP Lhotka, č.j. ORIV-14548/TČ-2010), 38) motor č. v hodnotě 12.220,-Kč z vozidla zn. Dacia Logan, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 8.3.2011, 15.30 hod do 9.3.2011, 08.00 hod v P., ul. S., ke škodě pošk. A. S., (vedeno na MOP Ďáblice, č.j. ORIII-3613/TČ-2011), 39) motor č. v hodnotě 28.240,-Kč z vozidla zn. Renault Thalia, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 12.9.2010, 21.00 hod do 13.9.2010, 07.30 hod v P., ul. T., ke škodě pošk. T. L., (vedeno na MOP Ďáblice, č.j. ORIII-12709/TČ-2010), 40) motor č. v hodnotě 16.124,-Kč z vozidla zn. Dacia Logan, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 3.1.2011, 17.30 hod do 4.1.2011, 07.45 hod v P., ul. R., ke škodě pošk. M. M., (vedeno na MOP Strašnice, č.j. ORIV-164/TČ-2011), 41) motor č. v hodnotě 37.078,-Kč z vozidla zn. Renault Megane, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 22.6.2009, 23.30 hod do 23.6.2009, 09.30 hod v P., ul. U., ke škodě pošk. T. K., (vedeno na MOP Modřany, č.j. ORIV- 14057/TČ-2009), 42) motor č. v hodnotě 14.658,-Kč z vozidla zn. Dacia Sandero, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 31.1.2012, 16.00 hod do 1.2.2012, 08.15 hod v P., ul. M., ke škodě pošk. spol. H Market, s.r.o. IČ 27142736, (vedeno na MOP Prosek, č.j. ORIII-5537/TČ-2012), 43) motor č. v hodnotě 14.658,-Kč z vozidla zn. Dacia Logan, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 29.5.2013, 19.00 hod do 30.5.2013, 08.49 hod v P., ul. H., ke škodě pošk. spol. Pražský Partner, s.r.o. IČ 28437136, (vedeno na MOP Stodůlky, č.j. KRPA-207588/TČ-2013), 44) převodovku č. v hodnotě 10.785,-Kč z vozidla zn. Renault Clio, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 10.5.2010, 17.00 hod do 11.5.2010, 07.00 hod v P., ul. M., ke škodě pošk. V. Š., (vedeno na MOP Jižní Město I, č.j. ORIV-10266/TČ-2010), 45) převodovku č. v hodnotě 7.015,-Kč a topení č. v hodnotě 1.002,-Kč, tedy věci v celkové hodnotě 8.017,-Kč, z vozidla zn. Dacia Logan, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 6.1.2010, 21.10 hod do 7.1.2010, 09.30 hod v P., ul. N., ke škodě pošk. spol. Credium, a.s. IČ 25139886, (vedeno na MOP Jižní Město I, č.j. ORIV-394/TČ-2010), 46) převodovku č. v hodnotě 6.138,-Kč z vozidla zn. Renault Megane, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 9.3.2010, 19.00 hod do 10.3.2010, 06.30 hod v P., V. n., ke škodě pošk. spol. Pramacom Prague s.r.o. IČ 18630782, (vedeno na MOP Uhříněves, č.j. ORIV-5165/TČ-2010), 47) převodovku č. v hodnotě 8.769,-Kč a řídící jednotku airbagu č. v hodnotě 1.746,-Kč, tedy věci v celkové hodnotě 10.515,-K, z vozidla zn. Dacia Logan, rz, které bylo odcizeno neznámým pachatelem v době od 30.9.2013, 12.00 hod do 1.10.2013, 06.45 hod v P., ul. T., ke škodě pošk. spol. Hejtman, s.r.o. IČ 62525531, (vedeno na MOP Lhotka, č.j. KRPA-371304/TČ-2013), 48) převodovku č. v hodnotě 8.511,-Kč a motor č. v hodnotě 14.658,-Kč, tedy věci v celkové hodnotě 23.169,-Kč, z vozidla zn. Dacia Sandero, rz, které bylo odcizeno neznámým pachatelem v době od 22.11.2011, 16.30 hod do 23.11.2011, 08.30 hod v P., ul. R., ke škodě pošk. J. D., (vedeno na MOP Kobylisy, č.j. ORIII-16665/TČ-2011), 49) převodovku č. v hodnotě 7.892,-Kč z vozidla zn. Dacia Logan, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 23.11.2010, 17.00 hod do 24.11.2010, 6.15 hod v P., ul. P., ke škodě pošk. J. S., (vedeno na MOP Kyje, č.j. ORIII-16384/TČ-2010), 50) převodovku č. v hodnotě 7.892,-Kč z vozidla zn. Dacia Logan, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 21.9.2010, 18.00 hod do 22.9.2010, 9.44 hod v P., ul. Z., ke škodě pošk. ČSOB Leasing, a.s. IČ 63998980, (vedeno na MOP Lhotka, č.j. ORIV-19801/TČ-2010), 51) převodovku č. z vozidla zn. Dacia Sandero, rz, v hodnotě 8.625,-Kč, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 20.3.2011, 19.00 hod do 21.3.2011, 11.00 hod v P., ul. H., ke škodě pošk. J. J., (vedeno na MOP Jižní Město, č.j. ORIV-5384/TČ-2011), 52) převodovku č. v hodnotě 9.646,-Kč z vozidla zn. Dacia Logan, rz , které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 1.11.2011, 22.45 hod do 2.11.2011, 07.15 hod v P., ul. K., ke škodě pošk. spol. Czech Consult s.r.o., IČ 63073463, (vedeno na MOP Jarov, č.j. ORIII-15638/TČ-2011), 53) převodovku č. v hodnotě 9.587,-Kč z vozidla zn. Renault Megane Scenic, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 28.7.2010, 00.00 hod do 28.7..2010, 09.00 hod v P., ul. M., ke škodě pošk. spol. Silnice MP s.r.o. IČ60849622, (vedeno na MOP Lhotka, č.j. ORIV-15738/TČ-2010), 54) převodovku č. v hodnotě 9.388,-Kč z vozidla zn. Renault Clio, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 18.2.2009, 20.15 hod do 19.2.2009, 13.00 hod v P., ul. R., ke škodě pošk. spol. TVNET s.r.o. IČ 25052349, (vedeno na MOP Uhříněves, č.j. ORIV-3636/TČ-2009), 55) převodovku č. v hodnotě 14.649,-Kč z vozidla zn. Renault Thalia, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 20.7.2011, 20.15 hod do 21.7.2011, 06.20 hod v P., ul. B., ke škodě pošk. J. K., (vedeno na MOP Hostivař, č.j. ORIV-13731/TČ-2011), 56) převodovku č. v hodnotě 7.190,-Kč z vozidla zn. Renault Megane, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 24.5.2011, 14.30 hod do 25.5.2011, 13.45 hod v P., ul. L., ke škodě pošk. M. H., (vedeno na MOP Modřany, č.j. ORIV-9940/TČ-2011), 57) převodovku č. v hodnotě 8.388,-Kč z vozidla zn. Renault Megane, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 8.11.2009, 21.00 hod do 10.11.2009, 08.00 hod v P., ul. R., ke škodě pošk. I. V., (vedeno na MOP Prosek, č.j. ORIII-17071/TČ-2009), 58) převodovku č. v hodnotě 16.094,-Kč z vozidla zn. Renault Clio, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 6.2.2012, 8.30 hod do 7.2..2012, 07.50 hod v P., ul. J., ke škodě pošk. M. H., (vedeno na MOP Lhotka, č.j. ORIV-8930/TČ-2012), 59) převodovku č. v hodnotě 4.831,-Kč z vozidla zn. Renault Clio, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 27.8.2013, 20.15 hod do 28.8.2013, 05.10 hod v P., ul. P., ke škodě pošk. V. Z., (vedeno na MOP Modřany, č.j. KRPA-323055/TČ-2013), 60) pravé zadní dveře se štítkem VIN v hodnotě 2.368,-Kč z vozidla zn. Renault Megane, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 19.5.2009, 19.00 hod do 20.5.2009, 06.30 hod v P., ul. P., ke škodě pošk. spol. Auto K. s.r.o., (vedeno na MOP Uhříněves, č.j. ORIV-11033/TČ-2009), 61) řídící jednotku airbagu č. v hodnotě 801,-Kč a motor č. v hodnotě 32.926,-Kč, tedy věci v celkové hodnotě 33.727,-Kč, z vozidla zn. Dacia Duster, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 7.5.2012, 20.00 hod do 8.5.2012, 10.30 v P., ul. H., ke škodě pošk. K. L., (vedeno na MOP Strašnice, č.j. ORIV-29120/TČ-2012), 62) autorádio zn. Renault č. v hodnotě 308,-Kč z vozidla zn. Renault Laguna, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 8.2.2011, 17.00 hod do 9.2.2011, 07.00 hod v P., ul. H., ke škodě pošk. K. M., (vedeno na MOP Jižní Město I, č.j. ORIV-2612/TČ-2011), 63) řídící jednotku airbagu č. v hodnotě 1.555,-Kč z vozidla zn. Renault Kangoo, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 14.9.2009, 19.15 hod do 15.9.2009, 07.15 hod v P., ul. P., ke škodě pošk. spol. Auto K., s.r.o., IČ 62245830, (vedeno na MOP Spořilov, č.j. ORIV-20738/TČ-2009), 64) převodovku č. v hodnotě 7.892,-Kč z vozidla zn. Dacia Logan, rz, které bylo neznámým pachatelem odcizeno v době od 12.3.2012, 22.20 hod do 13.3.2012, 05.15 hod v P., ul. P., ke škodě pošk. J. H., (vedeno na MOP Modřany, č.j. ORIV-16601/TČ-2012), čímž získal prospěch v celkové výši 1.070.279 Kč.“ Za to byl odsouzen podle §214 odst. 3 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 36 měsíců. Podle §81 odst. 1 tr. zákoníku za použití §82 odst. 1 tr. zákoníku byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 60 měsíců. Podle §73 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu podnikatelské činnosti, jejímž předmětem je maloobchod a velkoobchod s motorovými vozidly a jejich příslušenstvím a údržba a servis motorových vozidel a jejich příslušenství na dobu 5 let. Podle §70 odst. 1 tr. zákoníku mu byl dále uložen trest propadnutí věci, a to 1ks motoru a 1 ks převodky pocházejících z vozidla zn. Renault Clio, rz, které bylo odcizené ke škodě pošk. V. Č., a 1 ks řídící jednotky pocházející z vozidla zn. Renault Kangoo, rz, které bylo odcizeno ke škodě poškozené společnosti Auto K, s.r.o., IČ: 622 45 830, a které jsou uloženy na parkovišti na adrese P., P. Podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku mu byl dále uložen trest propadnutí věci, a to sady 3 ks planžet v krabičce, 2 ks vysílaček a 1 ks kapesní svítilny. Podle §229 odst. 1 tr. řádu byli poškození Uniqa pojišťovna a.s., Kooperativa pojišťovna a.s., Generali pojišťovna a.s., Allianz pojišťovna a.s., Česká pojišťovna a.s., Česká podnikatelská pojišťovna a.s., ČSOB Pojišťovna a.s., AB Clima s.r.o., DIRECT pojišťovna a.s., K. M., V. Z., V. Č., M. B., M. H., F. V., M. H., L. D., J. Č., J. D., T. L., O. M., T. G., M. Š., J. J. odkázáni se svými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. O odvoláních, která proti tomuto rozsudku podali obviněný a v jeho neprospěch státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9, rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. 9 To 290/2017. Podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil pouze ve výroku o podmíněném odkladu výkonu trestu odnětí svobody a podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že při nezměněném výroku o vině přečinem legalizace výnosů z trestné činnosti podle §216 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a zločinem podílnictví podle §214 odst. 1 písm. a), odst. 2, písm. a), odst. 3 písm. d) tr. zákoníku a při nezměněném výroku o úhrnném trestu odnětí svobody v trvání 36 měsíců zařadil obviněného podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku ve znění zák. č. 58/2017 Sb. do věznice s ostrahou. Jinak zůstal napadený rozsudek nedotčen. Odvolání obviněného podle §256 tr. ř. zamítl. II. Proti citovanému rozsudku Městského soudu v Praze podal obviněný dovolání, přičemž uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Ve svém mimořádném opravném prostředku uvedl, že dovolání směřuje částečně do výroku o vině, zejména však do výroku o trestu. Napadenému rozsudku vytkl nesprávné právní zhodnocení a kvalifikaci skutku a z toho plynoucí věcně nesprávné rozhodnutí o vině a především o trestu. Vyjádřil přesvědčení, že rozsudkem odvolacího soudu došlo k zásahu do jeho práv, když byl předmětným rozhodnutím změněn rozsudek nalézacího soudu pouze co do trestu, ač rozhodnutí o vině zůstalo zachováno. Nalézacím soudem uložený trest je ve vztahu k právní kvalifikaci, za kterou byl shledán vinným, sice mírný, avšak není nepřiměřeně mírný. Pokud odvolací soud uložený trest odnětí svobody změnil na nepodmíněný, ač ostatní výroky zůstaly zachovány, jeví se tento trest vzhledem ke všem okolnostem (obviněný nebyl dosud soudně trestán, před činem i po něm vedl řádný život, podnikatelské činnosti zanechal, má rodinu, je trvale zaměstnán) naopak jako příliš přísný a neadekvátní. Obviněný se domnívá, že vzhledem k provedeným důkazům a svědectvím by měl mít jeho skutek minimálně jinou právní kvalifikaci, a to jako trestný čin podílnictví z nedbalosti podle §215 odst. 2 tr. zákoníku. Obecně poukázal na nesprávné hodnocení důkazů, což vedlo k nesprávnému rozhodnutí jak soudu nalézacího, tak soudu odvolacího. Zdůraznil, že se v průběhu řízení nepodařilo obžalobě jeho vinu nade vší pochybnost prokázat, když předložil nalézacímu soudu svou vlastní verzi, která byla podpořena řadou svědectví a důkazů. Poté dovolatel zrekapituloval vlastní skutkovou verzi ve vztahu ke skutku pod bodem I)., podle které zakoupil havarované vozidlo za 54.000,- Kč s úmyslem, že toto vozidlo rozebere. Později předal toto vozidlo J. H., který nabídl, že za částku 75.000,- Kč opraví vozidlo do pojízdného stavu. Následně dotyčný přivezl obviněnému již opravené a přestříkané vozidlo. Obviněný vozidlo zběžně zkontroloval včetně dostupných VIN kódů, přičemž vozidlo odpovídalo automobilu, který nechal u J. H. opravit. Opravené vozidlo prošlo několika technickými kontrolami, které nikdy neodhalily, že by s automobilem bylo něco v nepořádku. K tomu se měl vyjádřit i svědek K. P., který měl uvést, že pokud je změna VIN dobře udělaná, není možné takovou změnu poznat ani při odborné kontrole STK. Také ve vztahu ke skutku pod bodem II) výroku o vině popsal dovolatel vlastní skutkovou verzi. Podle něj motory a převodovky nalezené u něj při prohlídce nebytových prostor nebyly v jeho vlastnictví a nevěděl o jejich původu. Tyto součástky byly ve vlastnictví zesnulého pana H., který s obviněným obchodoval a měl v úmyslu se k obviněnému přidat jako podílník, kdy právě tyto díly měly být jeho přínosem. Měl od J. H. přislíbeno dodání faktur a dokumentů k těmto dílům, avšak ten mu je již nestihl dodat. Měl na dodání potřebných dokumentů trvat, avšak vzhledem k jejich dlouholeté známosti jmenovanému zcela důvěřoval. K ostatním dílům, které se na vrakovišti nacházely, měl veškeré faktury a další doklady, kdy jeho autovrakoviště bylo opakovaně kontrolováno. Není tudíž možné, aby se mezi díly, které byly v jeho vlastnictví, nacházel některý, který by pocházel z trestné činnosti. Není si vědom, že by se podílel na uvedené trestné činnosti, avšak uznal, že měl být důslednější a zjistit si původ motorů a převodovek, které pan H. na vrakoviště dovezl, a jeho přístup byl nezodpovědný a měl minimálně povinnost si zkontrolovat, jestli na dílech není něco podezřelého. Jeho činnost měla být posouzena maximálně jako trestný čin podílnictví z nedbalosti podle §215 odst. 2 tr. zákoníku a stanoven podmíněný trest v dolní třetině zákonné trestní sazby s přiměřenou zkušební dobou. V dalším se obviněný znovu zabýval uloženým trestem. Poznamenal, že nalézací soud za předpokladu uvedené právní kvalifikace správně přihlédl k jeho dosavadnímu způsobu života a jeho rodinným poměrům. Uložený trest byl podle něj přiměřený a dostatečně naplňoval výchovný účel trestu. Naproti tomu postoj odvolacího soudu odporoval zásadě subsidiarity trestní represe. Je si vědom, že nelze podat dovolání pouze do trestu, pokud nebyl uložen trest, který zákon nepřipouští, nebo trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným, avšak za situace, kdy se domnívá, že jak soudem nalézacím, tak soudem odvolacím byly nesprávně posouzeny důkazy, kdy nebylo podle jeho názoru prokázáno bez důvodné pochybnosti, že spáchal předmětné trestné činy, popř. že je spáchal vědomě, mělo být jeho jednání posouzeno jako nedbalostní trestný čin a i samotný trest měl nedbalostnímu trestnému činu odpovídat. Vzhledem k uvedeným skutečnostem navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. napadený rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. 9 To 290/2017, zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Po uplynutí lhůty k podání dovolání podal obviněný prostřednictvím jiného obhájce zvoleného po uplynutí dovolací lhůty doplnění odůvodnění dovolání, v němž rozvedl svou předchozí argumentaci. (Nutno uvést, že nezměnil rozsah, ani důvody dovolání, což by bylo ve smyslu §265f odst. 2 tr. ř. nepřípustné.) Zdůraznil, že dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. spatřuje v nesprávné interpretaci a aplikaci ustanovení §15 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku o nepřímém úmyslu. Poukázal přitom na odbornou literaturu, kterou zmínil ve svém podání, a na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 7. 2003, sp. zn. 9 Tdo 704/2003, přičemž zdůraznil, že srozumění (smíření) s možností poruchy nebo ohrožení chráněného zájmu je standardně interpretováno tak, že na rozdíl od spoléhání se, že k poruše nebo k ohrožení chráněného zájmu nedojde, tj. že trestně právně relevantní následek nenastane, pachatel nepředpokládá žádnou konkrétní skutečnost, která by následek mohla odvrátit. Pokud takovou konkrétní skutečnost předpokládá, byť mylně, nejde již o srozumění ve smyslu úmyslu nepřímého, ale o spoléhání se, že následek nenastane, ve smyslu nedbalosti vědomé. Obviněný podle svého vyjádření neměl důvod pro podezření, že k opravě jím zakoupeného vozidla byla použita část z jiného vozidla, které bylo získáno trestným činem. Pan H. byl dlouholetým známým obviněného, který věděl, že se zabývá opravami motorových vozidel a vozidlo Renault Megane Scenic bylo po celou dobu opravováno v nepřítomnosti obviněného, tj. mimo jeho dohled. Obviněný nemohl vědět, z jakého zdroje pocházejí náhradní díly, které byly použity k opravě. Barevné sjednocení celé karoserie bylo pak logickým důsledkem nahrazení poškozených dílů díly jiného barevného provedení. Obviněný měl naopak důvody spoléhat se, že oprava vozidla byla provedena legálním způsobem a z legálně opatřených dílů neboť štítky VIN odpovídaly údajům v technickém průkazu vozidla, které zakoupil, a při kontrole v rámci přihlašování vozidla, ani při kontrolách na STK nebyly zjištěny žádné nesrovnalosti. Měl-li obviněný uvedené důvody pro domnění, že oprava vozidla byla provedena legálním způsobem a z legálně opatřených dílů, potom se jednalo, pokud se později tyto důvody ukázaly jako liché, nikoliv přiměřené a dostatečné, je toliko o spoléhání se bez přiměřených důvodů ve smyslu ustanovení o nedbalosti vědomé §16 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Hmotně právní kvalifikace skutku jako úmyslné formy legalizace výnosů z trestné činnosti podle §216 tr. zákoníku tedy podle něj není správná. Následně pak dovodil, že za situace, kdy podle něj ani dalším dokazováním nelze jednoznačně prokázat, zda pan H. vozidlo skutečně opravoval nebo neopravoval, je na místě aplikovat pravidlo in dubio pro reo, vyplývající ze zásady presumpce neviny vyjádřené v §2 odst. 2 tr. ř. Námitku nesprávné interpretace a aplikace ustanovení §15 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku vznesl i ohledně hmotně právního posouzení skutku záležejícího v opatření a přechovávání komponentů vozidel pocházejících z vozidel získaných trestnou činností, a to za účelem jejich dalšího prodeje nebo použití při opravách jiných vozidel jako zločinu podílnictví podle §214 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. d) tr. zákoníku. Existenci důvodů, které měl obviněný pro své domnění, že jednotlivé komponenty vozidel, které byly zajištěny na jím provozovaném vrakovišti a které byly vlastnictvím J. H., nepocházely z trestné činnosti, prokazuje několik svědků - svědkyně Ř. (potvrzuje obchodování odsouzeného s J. H. a s partnery z Polska), svědkyně H. (potvrzuje obchodování jejího manžela s obviněným a s partnery v Polsku) a svědek S. (potvrzuje obchodní spolupráci obviněného s J. H. a rovněž dovezení autodílů panem H. na vrakoviště v L.). V dalším textu dovolatel opětně vyslovoval výhrady k argumentaci soudů. Dovodil, že za situace, kdy podle něj ani dalším dokazováním nelze jednoznačně prokázat, zda pan H. své autodíly na vrakoviště provozované obviněným v L. přivezl nebo nepřivezl, je opět na místě aplikovat pravidlo in dubio pro reo. Právní kvalifikace skutku jako úmyslné formy podílnictví podle §214 tr. zákoníku tedy podle něj není správná. Závěrem učinil stejný návrh jako ve svém předchozím podání. K dovolání obviněného se vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“), který uvedl, že dovolatel sice deklaroval svoji vědomost rozsahu výše uvedeného dovolacího důvodu, obsah jeho dovolání však tomuto tvrzení neodpovídal. Formálně se sice domáhal použití mírnější právní kvalifikace trestného činu podílnictví z nedbalosti podle §215 tr. zákoníku, fakticky však nevznesl jedinou námitku, kterou by vytkl nesoulad skutkových zjištění vymezených v tzv. skutkové větě a v odůvodnění soudních rozhodnutí a zákonných znaků trestných činů, jimiž byl uznán vinným. Dovolatel odmítá většinu (pro závěr o jeho vině) relevantních skutkových zjištění ve skutkové větě uvedených a prezentuje vlastní skutkové verze, ve kterých zdůrazňuje úlohu již zemřelého J. H. Ačkoli to dovolatel neříká otevřeně, vyplývá z jeho skutkových tvrzení, že pokud se vůbec někdo dopustil úmyslné trestné činnosti, byl to J. H., který provedl namísto opravy záměnu vozidel a uskladnil u obviněného nelegálně získané autodíly. Dovolatel se tedy domáhá zásadní změny skutkového základu soudních rozhodnutí a teprve na základě vlastní verze skutkového stavu mírnější právní kvalifikace. Jeho námitky formálně deklarovanému dovolacímu důvodu obsahově neodpovídají. Obviněný neučinil navíc součástí svého dovolání námitku týkající se tzv. rozporu mezi provedenými důkazy a soudy učiněnými skutkovými zjištěními. Některé „nehodící se“ skutečnosti přitom dovolatel pominul, např. okolnost, že v trestním stíhání zahájeném dne 29. 5. 2015 se nejdříve snažil doložit legální původ autodílů falešnými fakturami údajných polských dodavatelů a na úlohu J. H. začal poukazovat až po H. smrti dne 25. 5. 2016. Dovolací námitky obviněného tedy nejsou způsobilé založit přezkumnou povinnost dovolacího soudu ve vztahu ke skutkovým zjištěním ani z důvodu porušení dovolatelova práva na spravedlivý proces. Uplatněnému dovolacímu důvodu neodpovídají ani námitky směřující proti výroku o trestu. Pro úplnost státní zástupce dodal, že zpřísnění trestu odvolacím soudem je procesně podmíněno pouze skutečností, že výrok o trestu byl napaden odvoláním státního zástupce podaným v neprospěch obviněného. Není nutné, aby odvolací soud měnil rozhodnutí soudu prvního stupně i v některém dalším výroku, nebo aby trest uložený soudem prvního stupně trpěl nějakou „kvalifikovanou mírností“, např. v podobě zjevného nepoměru k povaze a závažnosti trestného činu nebo k poměrům pachatele. Za zcela nepřiléhavý považoval státní zástupce odkaz obviněného na zásadu subsidiarity trestní represe, která má význam pro posouzení, zda skutek je či není trestným činem, nikoli pro rozhodování o trestu. Vzhledem k výše uvedenému státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl a aby podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. učinil rozhodnutí v neveřejném zasedání. S rozhodnutím věci v neveřejném zasedání souhlasil i pro případ jiného nežli navrhovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř.. Ve vztahu k dodatečnému doplnění odůvodnění dovolání státní zástupce poukázal na své předchozí podání. III. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) především zkoumal, zda je výše uvedené dovolání přípustné, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou, zda má všechny obsahové a formální náležitosti a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí či zda tu nejsou důvody pro odmítnutí dovolání. Přitom dospěl k následujícím závěrům. Dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. 9 To 290/2017, je přípustné z hlediska ustanovení §265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř. Obviněný je osobou oprávněnou k podání dovolání podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. Dovolání, které splňuje náležitosti obsahu dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř., podal prostřednictvím svého obhájce, tedy v souladu s ustanovením §265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. a na místě určeném týmž zákonným ustanovením. Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda konkrétní argumenty, o něž se dovolání opírá, lze podřadit pod (uplatněný) důvod uvedený v předmětném zákonném ustanovení. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen v zásadě pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Dovolací soud musí - s výjimkou případu tzv. extrémního nesouladu - vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav. Nejvyšší soud dále zdůrazňuje, že ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3, §263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jenÚmluva“) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Ze skutečností blíže rozvedených v předcházejících odstavcích tedy vyplývá, že východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. jsou zásadně v pravomocně ukončeném řízení stabilizovaná skutková zjištění vyjádřená především v popisu skutku v příslušném výroku rozhodnutí ve věci samé, popř. i další soudem (soudy) zjištěné okolnosti relevantní z hlediska norem hmotného práva (trestního, ale i jiných právních odvětví). Obecně pak platí, že obsah konkrétních uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení tohoto dovolacího důvodu podle §256b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů. IV. Ačkoliv obviněný deklaroval podání dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jeho námitky směřují primárně do oblasti skutkové a procesní. Obviněný totiž soudům obou stupňů vytýká vadné a nesprávné (jednostranné) hodnocení důkazů (včetně nerespektování zásady in dubio pro reo) a vadná skutková zjištění, přičemž předkládá vlastní skutkové hodnotící závěry, z nichž lze vyvodit, že domáhá zjištění, že se skutku uvedeného ve výroku rozsudku soudu prvního stupně nedopustil. Jak bylo výše zmíněno, obviněný obsáhle popisuje a hodnotí důkazy ze svého pohledu. Právě z uvedených skutkových a procesních výhrad (sekundárně) vyvozuje závěr o nesprávném právním posouzení skutku a jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Obviněný se tedy popsaným způsobem snaží zpochybnit soudy nižších stupňů zjištěný skutkový stav. Nenamítá rozpor mezi skutkovými závěry (vykonanými soudy po zhodnocení provedených důkazů) a užitou právní kvalifikací. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ve skutečnosti spatřuje v porušení procesních zásad vymezených zejména v ustanovení §2 odst. 2, 5, 6 tr. ř. Takové námitky však pod výše uvedený (ani jiný) dovolací důvod podřadit nelze. I jeho výhrady k závěru o úmyslném zavinění vycházejí z odlišného hodnocení provedených důkazů a prosazování verze (vyvrácené provedeným dokazováním), že úpravy na vozidle před jeho přihlášením do evidence provedl bez vědomí obviněného zemřelý J. H. a uskladněné díly pocházející z odcizených vozidel si u obviněného uložila rovněž tato osoba. Zásadu, že ve vztahu k výše popsaným námitkám neexistuje přezkumná povinnost dovolacího soudu, nelze podle judikatury Ústavního soudu uplatnit v případě zjištění, že nesprávná realizace důkazního řízení se dostává do kolize s postuláty spravedlivého procesu. Vadami důkazního řízení se zde rozumějí případy tzv. opomenutých důkazů (jde o situace, v nichž bylo procesními stranami navrženo provedení konkrétního důkazu, přičemž tento návrh byl soudem bez věcně adekvátního odůvodnění zamítnut, eventuálně zcela opomenut nebo o situace, kdy v řízení provedené důkazy nebyly v odůvodnění meritorního rozhodnutí, ať již negativně či pozitivně, zohledněny při ustálení jejich skutkového závěru), nezákonných důkazů (důkazů získaných procesně nepřípustným způsobem, které musí být soudem z předmětu úvah směřujících ke zjištění skutkového základu věci vyloučeny) a v neposlední řadě případy, kdy z odůvodnění rozhodnutí nevyplývá vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé, resp. případy, kdy jsou v soudním rozhodování učiněná skutková zjištění v extrémním nesouladu s provedenými důkazy, tj. když skutková zjištění postrádají obsahovou spojitost s důkazy, když skutková zjištění soudů nevyplývají z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení, nebo když skutková zjištění soudů jsou opakem toho, co je obsahem provedených důkazů. Se zřetelem k výše uvedenému Nejvyšší soud konstatuje, že v nyní projednávané věci není dána žádná vada důkazního řízení, jež by odůvodňovala jeho výjimečný zásah do skutkového stavu zjištěného soudy nižších stupňů. Na tomto místě lze zmínit, že námitky obviněného nejsou ve věci novými. Uvedl je již v předcházejících fázích řízení, přičemž soudy obou stupňů se s jeho obhajobou náležitě a dostatečně přesvědčivě vypořádaly (str. 15 – 16 rozsudku nalézacího soudu, str. 11 – 14 rozsudku odvolacího soudu). Na případ, kdy obviněný v dovolání uplatňuje obsahově shodné námitky s námitkami, které byly již uplatněny v řízení před soudem prvního a druhého stupně, pamatuje rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2002, sp. zn. 5 Tdo 86/2002, publikované v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu [C. H. BECK, ročník 2002, svazek 17, pod T 408], podle něhož „opakuje-li obviněný v dovolání v podstatě jen námitky uplatněné již v řízení před soudem prvního stupně a v odvolacím řízení, s kterými se soudy obou stupňů dostatečně a správně vypořádaly, jde zpravidla o dovolání zjevně neopodstatněné ve smyslu §265i odst. 1 písm. e) tr. ř.“ Tím spíše nemohou obstát námitky, které nejsou s to deklarovaný dovolací důvod naplnit. Dále je nutno uvést, že mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními soudů nižších stupňů není podle Nejvyššího soudu extrémní rozpor (nesoulad) dán. Soudy obou stupňů si byly vědomy důkazní situace a z odůvodnění jejich rozhodnutí je zřejmé, jak hodnotily provedené důkazy a k jakým závěrům přitom dospěly – je zjevná logická návaznost mezi provedenými důkazy, jejich hodnocením (neodporujícím ustanovení §2 odst. 6 tr. ř.), učiněnými skutkovými zjištěními a právními závěry. Nad rámec uvedeného lze stručně poznamenat, že obviněný původně argumentoval tím, že autodíly (pocházející z odcizených vozidel) získal z obchodu s polskou společností, na podkladě tohoto tvrzení se také domáhal vrácení zajištěných věcí. Až poté, kdy provedené důkazy prokázaly, že předložené faktury jsou falešné a polská společnost je nevystavila, uplatnil obviněný obhajobu, že šlo o věci patřící J. H., který mezitím zemřel. I v případě prvého skutku obviněný využil smrti J. H., aby jej označil za pachatele, přestože to byl právě obviněný, kdo pověřil další osobu přihlášením vozidla do evidence, k čemuž došlo jen krátce po odcizení tohoto vozidla, na němž byly v mezidobí provedeny úpravy VIN kódu za pomoci dílů z jiného vozidla (vraku) získaného obviněným. Za těchto okolností mohly soudy obou stupňů oprávněně vyvodit závěr o nevěrohodnosti jeho obhajoby. Za této situace nelze konstatovat, že by skutková zjištění soudů nižších stupňů byla založena na svévolných či spekulativních úvahách, resp. že by se mohlo jednat o extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními soudů (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 11. 2016, sp. zn. III. ÚS 3137/16). Možno rovněž připomenout, že existence případného extrémního nesouladu mezi učiněnými skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy nemůže být založena jen na tom, že obviněný předkládá vlastní hodnocení důkazů a dovozuje z toho jiné skutkové i právní závěry (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2013, sp. zn. 8 Tdo 1268/2013). Pokud přitom soudy po vyhodnocení důkazní situace dospěly k závěru, že jedna ze skupiny důkazů je pravdivá, že její věrohodnost není ničím zpochybněna a úvahy vedoucí k tomuto závěru zahrnuly do odůvodnění svých rozhodnutí, nejsou splněny ani podmínky pro uplatnění zásady „v pochybnostech ve prospěch“ (in dubio pro reo), neboť soudy tyto pochybnosti neměly (viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. II. ÚS 3068/17). V kontextu uvedeného je pak třeba uvést, že není úkolem Nejvyššího soudu jako soudu dovolacího, aby jednotlivé důkazy znovu reprodukoval, rozebíral, porovnával, přehodnocoval a vyvozoval z nich nějaké vlastní skutkové závěry. Určující je, že mezi skutkovými zjištěními soudu prvého stupně potvrzenými rozhodnutím soudu druhého stupně na straně jedné a provedenými důkazy (a souvisejícími právními závěry) na straně druhé není extrémní nesoulad (rozpor) ve shora vymezeném pojetí dán. V této souvislosti je vhodné poukázat také na závěry Ústavního soudu vyslovené v jeho usnesení ze dne 19. 7. 2016, sp. zn. III. ÚS 1157/16, že ústavní pořádek garantuje obviněným osobám právo na odvolání (srov. čl. 2 Protokolu č. 7 k Úmluvě), nikoliv na další soudní přezkum. Ačkoliv i Nejvyšší soud musí při výkladu procesních předpisů ctít povinnost chránit základní práva a svobody (srov. čl. 4 Ústavy České republiky), nedávají mu zákonné ani ústavní předpisy prostor pro vlastní přehodnocování obvyklých rozporů mezi provedenými důkazy. Článek 13 Úmluvy, který každému přiznává právo na účinné právní prostředky nápravy porušení práv zakotvených Úmluvou, takový prostor Nejvyššímu soudu nedává. Takovými prostředky jsou totiž především procesní instituty v řízení před soudy nižších stupňů. Činí-li za této situace obviněný kroky ke zpochybnění skutkových závěrů a vyvozuje-li právě z toho vadnost právního posouzení skutku a jiné nesprávné hmotně právní posouzení, pak je nutno zdůraznit, že jde o námitky z pohledu uplatněného dovolacího důvodu irelevantní. V této souvislosti lze zmínit usnesení Ústavního soudu ze dne 4. 5. 2005, sp. zn. II. ÚS 681/04, podle něhož právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod není možno vykládat tak, že garantuje úspěch v řízení či zaručuje právo na rozhodnutí, jež odpovídá představám obviněného. Uvedeným základním právem je „pouze“ zajišťováno právo na spravedlivé soudní řízení, v němž se uplatní všechny zásady soudního rozhodování podle zákona v souladu s ústavními principy. Námitku dovolatel zaměřil i na údajnou nepřiměřenost uloženého trestu, který mu byl uložen odvolacím soudem. I v této části dovolání však vybočil z rámce zákonem vymezených dovolacích důvodů. Námitky vůči druhu a výměře uloženého trestu s výjimkou trestu odnětí svobody na doživotí lze v dovolání úspěšně uplatnit jen v rámci zákonného důvodu uvedeného v ustanovení §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., tedy jen tehdy, jestliže byl obviněnému uložen druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou zákonem na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Jiná pochybení soudu spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména nesprávné vyhodnocení hledisek významných pro stanovení trestu uvedených v 38 až 42 tr. zákoníku a v důsledku toho uložení nepřiměřeného přísného nebo naopak mírného trestu, nelze v dovolání namítat prostřednictvím tohoto ani jiného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 tr. ř. (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 9. 2002, sp. zn. 11 Tdo 530/2002, publikované pod č. 22/2003 Sb. rozh. tr.). Pro úplnost lze stručně dodat, že by v dané věci nemohl být naplněn ani dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., neboť trest byl obviněnému uložen v rámci stanovené trestní sazby a šlo o přípustný druh trestu. Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Jelikož Nejvyšší soud v posuzované věci shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, rozhodl v souladu s §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí bez věcného projednání. Za podmínek uvedených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.). V Brně dne 6. 6. 2018 JUDr. Vladimír Veselý předseda senátu Vypracoval: JUDr. Aleš Holík

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:§265b odst.1 písm. g) tr.ř.
Datum rozhodnutí:06/06/2018
Spisová značka:6 Tdo 684/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:6.TDO.684.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Řízení o dovolání
Dotčené předpisy:§265i odst. 1 písm. b) tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2018-09-07