ECLI:CZ:NS:2019:4.TDO.175.2019.1
sp. zn. 4 Tdo 175/2019- 5403
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 13. 3. 2019 o dovoláních obviněných J. M. , nar. XY, bytem XY a J. K. , nar. XY, bytem XY, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 12. 2017, sp. zn. 3 To 9/2017, v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 4 T 8/2014, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. M. odmítá .
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. K. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2016, sp. zn. 4 T 8/2014, byli obvinění J. M. a J. K. uznáni vinnými ze spáchání zvlášť závažného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku spáchaného ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, kterého se dopustili jednáním popsaným ve skutkové větě výroku o vině daného rozsudku.
Za uvedené jednání byl obviněný J. M. odsouzen podle §240 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 5 let. Podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku byl obviněný pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou.
Za uvedené jednání byl obviněný J. K. odsouzen podle §240 odst. 3 tr. zákoníku za použití §58 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 3 let. Podle §81 odst. 1, §82 odst. 1 a §84 tr. zákoníku byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu 5 let.
Tímto rozsudkem bylo rovněž rozhodnuto o vině a trestu obviněných T. H., J. Š., D. V., V. P., D. Š., M. Z., M. L. a V. C.
Proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2016, sp. zn. 4 T 8/2014, podali obvinění J. M., J. K., T. H., J. Š., D. V., V. P., D. Š., M. Z. a M. L. odvolání, o kterých rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 15. 12. 2017, sp. zn. 3 To 9/2017, tak, že podle §258 odst. 1 písm. b), d) tr. ř. a v případě obviněného V. C. i podle §261 tr. ř. zrušil napadený rozsudek v celém rozsahu a podle §259 odst. 3 písm. a), b) tr. ř. rozhodl znovu tak, že obvinění J. M. a J. K. byli uznáni vinnými ze spáchání zvlášť závažného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku spáchaného ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, kterého se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustili spolu s dalšími obviněnými tím, že (včetně pravopisných chyb a překlepů):
„v době od září 2011 do prosince 2011 v Praze i jinde, obžalovaní J. Š., V. P., D. Š., ve společném úmyslu zkrátit stát na spotřební dani (dále i SPD) a na dani z přidané hodnoty (dále i DPH) dopravili na daňové území České republiky minerální olej biosepar, nomenklaturního zařazení 27101991 až 27101999, který je podmíněně osvobozen od spotřební daně, přičemž povinnost spotřební daň přiznat a zaplatit je vázána dle ustanovení §45 odst. 4 zákona č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních, v platném znění, na účel použití a vzniká po uvedení vybraných výrobků do volného oběhu pouze tehdy, pokud jsou vybrané výrobky určeny k použití či pokud jsou nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů, k výrobě tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v §45 odst. 2 zákona o spotřební dani, a to dnem kdy k tomuto použití nebo prodeji došlo,
jednak z Polské republiky ve spolupráci s neztotožněným spolupachatelem, který nákup organizoval a zajištoval, od polského dodavatele B. T. S. K. (dále jen B. T.), pro odběratele společnost M. P., IČ: XY, se sídlem XY (dále jen M. P.),
jednak ze Slovenské republiky od slovenského dodavatele S. P. C. (dále jen S. P. C.), kdy nákup zajistil a zorganizoval obžalovaný J. Š., pro společnost E., IČ: XY se sídlem XY (dále jen E.) a pro společnost P., IČ XY se sídlem XY (dále jen P.), kdy v pozici jednatele těchto společností vystupoval obžalovaný D. V., fakticky v pozici tzv. bílého koně, za něhož fakticky jednali nejméně obžalovaní J. Š. a V. P.,
přičemž dovezený minerální olej biosepar byl dále prostřednictvím společností :
- H., IČ: XY se sídlem XY (dále jen H.), v níž v roli jednatele vystupoval obžalovaný V. C., fakticky v pozici tzv. bílého koně, kterého za tímto účelem najal obžalovaný M. Z., který jeho činnost řídil, když sám byl řízen obžalovanými M. L. a J. M., přičemž v pozici obchodního ředitele této společnosti vystupoval V. P. a obž. J. K. se na krácení spotřební daně u této společnosti podílel tím, že společnost zastupoval na základě plné moci od jednatele obžalovaného V. C. při jednáních s celním úřadem a informace o stavu celních řízení předával obžalovaným J. Š. a M. L.,
- K., IČ: XY se sídlem XY (dále jen K.), jejímž jednatelem byl obžalovaný V. P.,
prodáván jako motorová nafta, aniž by však zástupci společností H. a K. přiznali a uhradili správci daně spotřební daň, kdy zároveň zástupci společností M. P., E. a P. zatajili příjmy z prodeje minerálních olejů jako motorové nafty, kdy
z tohoto prodeje nebyla odvedena ani DPH, přičemž následně
- H. tento minerální olej prodal jako motorovou naftu společnostem A. G., IČ: XY se sídlem XY (dále jen A. G.), J. s. O., IČ: XY se sídlem XY (dále jen J. s. O.) a K. O. k., IČ: XY se sídlem XY (dále jen K. O. k.),
- K. prodala tento biosepar jako motorovou naftu společnostem A. G. a M. D., IČ: XY,
kdy po takovéto předchozí přípravě, domluvě a rozdělení úloh :
s pomocí nezjištěného spolupachatele jednajícího za jednatele M. P. R. Š., nar. XY, realizovali nákup formových olejů zařazených do nomenklatury zboží 27101991 až 27101999 - bioseparu - od polského dodavatele B. T., k čemuž využili společnost M. P., do které dosadili jako jednatele R. Š., za kterého jednal se zástupcem B. T. neztotožněný spolupachatel obžalovaných, který se účastnil vykládky, potvrzoval doklady o ukončení přepravy a vkládal za M. P. v hotovosti částky na úhradu za nákup bioseparu na účet B. T. vedený u ČSOB a. s., kdy v září 2011 byl dovezen biosepar v množství 151,48 tun (178.700 litrů) v celkové hodnotě 3,537.112,- Kč, v říjnu 2011 v množství 380,42 tun (448.909 litrů) v celkové hodnotě 9,143.275,- Kč, v listopadu 2011 biosepar v množství 431,16 tun (508.290 litrů) v celkové hodnotě 10,947.966,- Kč a v prosinci 2011 biosepar v množství 99.76 tun (118.824 litrů) v celkové hodnotě 2,522.583,- Kč, přičemž :
a) za zdaňovací období září 2011 M. P. nepodala přiznání k DPH, ačkoli prokazatelně nakoupila od B. T. zboží - minerální olej biosepar v celkové hodnotě 3,537.112,- Kč, z jehož následného prodeje společnostem H. a K. měla být přiznána a odvedena DPH ve výši nejméně 707.422,-Kč, jak vyplývá z níže popsaných dokladů:
CMR č.
| Tahač, návěs
| Faktura dod. č.
| Datum vystavení fa a dovozu
| Množství (v tunách)
| Částka v EUR
| Směnný kurs ke dni
| Částka v Kč
| DPH 20%
|
01/MKDS
| XY
| 1/MKD/MWG/09/2011
| 15.9.2011
| 25,12
| 23763,52
| 24,525
| 582800,328
| 116560,0656
|
02/MKDS
| XY
| 2/MKD/MWG/09/2011
| 20.9.2011
| 25,04
| 23036,8
| 24,655
| 567972,304
| 113594,4608
|
03/MKDS
| XY
| 3/MKD/MWG/09/2011
| 22.9.2011
| 25,1
| 23995,6
| 24,875
| 596890,55
| 119378,11
|
04/MKDS
| XY
| 4/MKD/MWG/09/2011
| 25.9.2011
| 26,06
| 24135,2
| 24,87
| 600242,424
| 120048,4848
|
05/MKDS
| XY
| 5/MKD/MWG/09/2011
| 26.9.2011
| 25,12
| 24190,4
| 24,675
| 596898,12
| 119379,624
|
06/MKDS
| XY
| 6/MKD/MWG/09/2011
| 29.9.2011
| 25,04
| 24116,8
| 24,56
| 592308,608
| 118461,7216
|
| | | | | | | 3537112,334
| 707422,4668
|
b) za zdaňovací období října 2011 podala M. P. u Finančního úřadu pro Prahu 2 dne 12.1.2012 přiznání k DPH, ve kterém uvedla fiktivní údaje deklarující dodání zboží (minerálního oleje bioseparu) do jiného členského státu tak, aby MKDS vznikla nulová vlastní daňová povinnost, ačkoli zboží ve skutečnosti neopustilo území České republiky a bylo prodáno dalším odběratelům (H. a K.) jako motorová nafta, a tím M. P. zatajila příjmy z prodeje bioseparu v hodnotě nejméně 9,143.275,-Kč, z nichž měla být přiznána a odvedena DPH ve výši nejméně 1,828.655,-Kč, jak vyplývá z níže popsaných dokladů:
CMR č.
| Tahač, návěs
| Faktura dod. č.
| Datum vystavení fa a dovozu
| Množství (v tunách)
| Částka v EUR
| Směnný kurs ke dni
| Částka v Kč
| DPH 20%
|
07/MKDS
| XY
| 7/MKD /MWG/09/2011
| 2.10.2011
| 25,04
| 24367,2
| 24,875
| 606134,1
| 121226,82
|
08/MKDS
| XY
| 8/MKD/MWG/09/2011
| 4.10.2011
| 25,04
| 24337,2
| 24,91
| 606239,652
| 121247,9304
|
09/MKDS
| XY
| 9/MKD/MWG/09/2011
| 5.10.2011
| 25,06
| 24355,8
| 24,815
| 604389,177
| 120877,8354
|
10/MKDS
| XY
| 10/MKD/MWG/09/2011
| 7.10.2011
| 25,08
| 24374,4
| 24,78
| 603997,632
| 120799,5264
|
11/MKDS
| XY
| 11/MKD/MWG/09/2011
| 9.10.2011
| 25,24
| 24649,4
| 24,78
| 610812,132
| 122162,4264
|
12/MKDS
| XY
| 12/MKD/MWG/09/2011
| 11.10.2011
| 25
| 24425
| 24,785
| 605373,625
| 121074,725
|
13/MKDS
| XY
| 13/MKD/MWG/09/2011
| 13.10.2011
| 25,08
| 24499,8
| 24,745
| 606247,551
| 121249,5102
|
14/MKDS
| XY
| 14/MKD/MWG/09/2011
| 14.10.2011
| 25,02
| 24443,7
| 24,74
| 604737,138
| 120947,4276
|
15/MKDS
| XY
| 15/MKD/MWG/09/2011
| 19.10.2011
| 25,08
| 24499,8
| 24,87
| 609310,026
| 121862,0052
|
16/MKDS
| XY
| 16/MKD/MWG/09/2011
| 20.10.2011
| 25,14
| 24555,9
| 24,9
| 611441,91
| 122288,382
|
17/MKDS
| XY
| 17/MKD/MWG/09/2011
| 21.10.2011
| 25,2
| 24612
| 24,995
| 615176,94
| 123035,388
|
18/MKDS
| XY
| 18/MKD/MWG/09/2011
| 23.10.2011
| 25,02
| 24568,8
| 24,995
| 614097,156
| 122819,4312
|
19/MKDS
| XY
| 19/MKD/MWG/09/2011
| 25.10.2011
| 25,22
| 24756,8
| 24,905
| 616568,104
| 123313,6208
|
20/MKDS
| XY
| 20/MKD/MWG/09/2011
| 26.10.2011
| 25,14
| 24681,6
| 24,93
| 615312,288
| 123062,4576
|
21/MKDS
| XY
| 21/MKD/MWG/09/2011
| 26.10.2011
| 25,06
| 24606,4
| 24,93
| 613437,552
| 122687,5104
|
| | | | | | | 9143274,983
| 1828654,997
|
c) za zdaňovací období listopadu 2011 podala M. P. u Finančního úřadu pro Prahu 2 dne 12.1.2012 přiznání k DPH, ve kterém uvedla fiktivní údaje deklarující dodání zboží do jiného členského státu (minerálního oleje bioseparu) tak, aby společnosti M. P. vznikla nulová vlastní daňová povinnost, ačkoli zboží ve skutečnosti neopustilo území České republiky a bylo prodáno H. jako motorová nafta, čímž M. P. zatajila příjmy z prodeje v hodnotě nejméně 10,947.966,-Kč, z nichž měla být přiznána a odvedena DPH ve výši nejméně 2,189.593,-Kč, jak vyplývá z níže popsaných dokladů:
CMR č.
| Tahač, návěs
| Faktura dod. č.
| Datum vystavení fa a dovozu
| Množství (v tunách)
| Částka v EUR
| Směnný kurs ke dni
| Částka v Kč
| DPH 20%
|
22/MKDS
| XY
| 22/MKD/MWG/09/2011
| 14.11.2011
| 25,06
| 24606,4
| 25,74
| 633368,736
| 126673,747
|
23/MKDS
| XY
| 23/MKD/MWG/09/2011
| 15.11.2011
| 25,16
| 24700,4
| 25,77
| 636529,308
| 127305,862
|
24/MKDS
| XY
| 24/MKD/MWG/09/2011
| 17.11.2011
| 25,14
| 25184,4
| 25,59
| 644468,796
| 128893,759
|
25/MKDS
| XY
| 25/MKD/MWG/09/2011
| 21.11.2011
| 25,08
| 25126,8
| 25,58
| 642743,544
| 128548,709
|
26/MKDS
| XY
| 26/MKD/MWG/09/2011
| 22.11.2011
| 25,08
| 25126,8
| 25,485
| 640356,498
| 128071,3
|
27/MKDS
| XY
| 27/MKD/MWG/09/2011
| 23.11.2011
| 25,22
| 25261,2
| 25,64
| 647697,168
| 129539,434
|
28/MKDS
| XY
| 28/MKD/MWG/09/2011
| 23.11.2011
| 25,1
| 25146
| 25,64
| 644743,44
| 128948,688
|
29/MKDS
| XY
| 29/MKD/MWG/09/2011
| 24.11.2011
| 25,14
| 25184,4
| 25,695
| 647113,158
| 129422,632
|
30/MKDS
| XY
| 30/MKD/MWG/09/2011
| 24.11.2011
| 25,16
| 25203,6
| 25,695
| 647606,502
| 129521,3
|
31/MKDS
| XY
| 31/MKD/MWG/09/2011
| 25.11.2011
| 25,22
| 25261,2
| 26,025
| 657422,73
| 131484,546
|
32/MKDS
| XY
| 32/MKD/MWG/09/2011
| 25.11.2011
| 25,2
| 25242
| 26,025
| 656923,05
| 131384,61
|
33/MKDS
| XY
| 33/MKD/MWG/09/2011
| 28.11.2011
| 25,12
| 25165,2
| 25,75
| 648003,9
| 129600,78
|
34/MKDS
| XY
| 34/MKD/MWG/09/2011
| 28.11.2011
| 25,12
| 25165,2
| 25,75
| 648003,9
| 129600,78
|
35/MKDS
| XY
| 35/MKD/MWG/09/2011
| 29.11.2011
| 25,02
| 25069,2
| 25,54
| 640267,368
| 128053,474
|
36/MKDS
| XY
| 36/MKD/MWG/09/2011
| 29.11.2011
| 25,16
| 25203,6
| 25,54
| 643699,944
| 128739,989
|
37/MKDS
| XY
| 37/MKD/MWG/09/2011
| 30.11.2011
| 25
| 25050
| 25,32
| 634266
| 126853,2
|
38/MKDS
| XY
| 38/MKD/MWG/09/2011
| 30.11.2011
| 25,02
| 25069,2
| 25,32
| 634752,144
| 126950,429
|
| | | | | | | | |
| | | | | Celkem
| | 10947966,2
| 2189593,24
|
d) za zdaňovací období prosince 2011 nepodala přiznání k DPH, ačkoli prokazatelně nakoupila od B. T. minerální olej biosepar v celkové hodnotě 2,522.583,-Kč, z jehož prodeje měla být přiznána a odvedena DPH ve výši nejméně 504.517,-Kč, jak vyplývá z níže popsaných dokladů:
CMR č.
| Tahač, návěs
| Faktura dod. č.
| Datum vystavení fa a dovozu
| Množství (v tunách)
| Částka v EUR
| Směnný kurs ke dni
| Částka v Kč
| DPH 20%
|
39/MKDS
| XY
| 39/MKD/MWG/09/2011
| 1.12.2011
| 25,04
| 25088,4
| 25,28
| 634234,752
| 126846,95
|
40/MKDS
| XY
| 40/MKD/MWG/09/2011
| 1.12.2011
| 24,56
| 24627,6
| 25,28
| 622585,728
| 124517,146
|
41/MKDS
| XY
| 41/MKD/MWG/09/2011
| 5.12.2011
| 25,08
| 25126,8
| 25,14
| 631687,752
| 126337,55
|
42/MKDS
| XY
| 42/MKD/MWG/09/2011
| 6.12.2011
| 25,08
| 25126,8
| 25,235
| 634074,798
| 126814,96
|
| | | | | Celkem
| | 2522583,03
| 504516,606
|
čímž fakticky M. P. vznikla daňová povinnost k DPH v celkové výši nejméně 5,230.187,-Kč, kterou nepřiznala a neuhradila,
dále současně obžalovaný J. Š. zorganizoval nákup minerálních olejů zařazených do nomenklatury zboží 27101991 až 27101999 - bioseparu - od slovenské S. P. C., k čemuž využil společnosti E. a P., do nichž byl dosazen jako jednatel obžalovaný D. V., za něhož jednal se zástupcem S. P. C. a podepsal smluvy mezi S. P. C. na straně jedné a E. a P., na straně druhé, kdy dále prováděl i hotovostní vklady na účet S. P. C. za E. a P. a vybíral hotovost z účtu D., na který byly hrazeny platby od odběratelů za prodej motorové nafty H., kdy obžalovaný D. V. byl jednatelem P. od 9.3.2011 do 5.1.2012 a jednatelem E. od 29.6.2011 do 12.4.2012 a v důsledku uzavřené smlouvy s dodavatelem S. P. C. na nákup minerálních olejů - bioseparu byl pro E. dovezen od S. P. C. v říjnu 2011 biosepar v množství 696 tun v celkové hodnotě 19,549.806,-Kč a pro P. v říjnu 2011 biosepar v celkové hodnotě 4,399.944,- Kč, v listopadu 2011 biosepar v celkové hodnotě 24,339.686,64 Kč a v prosinci 2011 biosepar v celkové hodnotě 10,196.140,53 Kč, v celkovém množství 1.347,54 tun, přičemž D. V. ve spojení s dalšími obžalovanými J. Š., V. P. a D. Š.:
a) u daňového subjektu E. za zdaňovací období 4. čtvrtletí 2011 podal u Finančního úřadu pro Prahu 10 dne 6.2.2012 přiznání k DPH, do kterého nezahrnul dovoz zboží a v němž uvedl fiktivní údaje a vykázal vlastní daňovou povinnost ve výši 40.445,-Kč, kterou neuhradil, přičemž daňové přiznání podal pouze účelově v úmyslu zatajit reálné příjmy z prodeje dovezeného minerálního oleje v celkové hodnotě 19,549.806,42 Kč, ze kterých měla být přiznána a odvedena DPH ve výši nejméně 3,909.961,-Kč, jak vyplývá z níže popsaných dokladů, v důsledku čehož po odpočtu DPH přiznané. zkrátili daňovou povinnost k DPH u tohoto daňového subjektu v rozsahu 3.869.516,-Kč :
CMR č.
| Dovoz dne
| Místo vykládky
| Tahač,
návěs
| Faktura dod. č.
| Datum vystavení
| Množství (v tunách)
| Částka v Kč
| DPH 20%
|
9036298
| 28.9.2011
| Praha
| XY
| 110100014
| 1.10.2011
| 26
|
733738,2
|
146747,64
|
9036307
| 1.10.2011
| Praha
| XY
| 110100015
| 1.10.2011
| 26
|
733738,2
|
146747,64
|
9036305
| 2.10.2011
| Praha
| XY
| 110100016
| 2.10.2011
| 26
|
733738,2
|
146747,64
|
9036299
| 2.10.2011
| Praha
| XY
| 110100017
| 2.10.2011
| 25,3
|
713839,5
|
142767,9
|
9036301
| 3.10.2011
| Praha
| XY
| 110100018
| 3.10.2011
| 26
|
737295
|
147459
|
9036308
| 4.10.2011
| Praha
| XY
| 110100019
| 5.10.2011
| 52,3
|
1485184,02
|
297036,804
|
9036311
| 5.10.2011
| Praha
| XY
| 110100019
| | | |
0
|
9036303
| 6.10.2011
| Praha
| XY
| 110100020
| 6.10.2011
| 26
|
738332,4
|
147666,48
|
9036319
| 6.10.2011
| Praha
| XY
| 110100021
| 6.10.2011
| 2
|
56794,8
|
11358,96
|
9036321
| 6.10.2011
| Praha
| XY
| 110100023
| 7.10.2011
| 26
|
736554
|
147310,8
|
9036320
| 7.10.2011
| Praha
| XY
| 110100024
| 7.10.2011
| 26
|
736554
|
147310,8
|
9036323
| 7.10.2011
| Praha
| XY
| 110100025
| 7.10.2011
| 26
|
736554
|
147310,8
|
9036324
| 9.10.2011
| Praha
| XY
| 110100026
| 9.10.2011
| 26
|
734479,2
|
146895,84
|
9036325
| 10.10.2011
| Praha
| XY
| 110100027
| 10.10.2011
| 26
|
734479,2
|
146895,84
|
9036322
| 11.10.2011
| Praha
| XY
| 110100028
| 11.10.2011
| 26
|
734479,2
|
146895,84
|
9036327
| 11.10.2011
| Praha
| XY
| 110100029
| 11.10.2011
| 20
|
564984
|
112996,8
|
9036330
| 12.10.2011
| Praha
| XY
| 110100030
| 11.10.2011
| 26
|
734627,4
|
146925,48
|
9036331
| 12.10.2011
| Praha
| XY
| 110100031
| 12.10.2011
| 25
|
706372,5
|
141274,5
|
9036379
| 14.10.2011
| Praha
| XY
| 110100032
| 14.10.2011
| 25
|
706800
|
141360
|
9036381
| 14.10.2011
| Praha
| XY
| 110100034
| 14.10.2011
| 25
|
706800
|
141360
|
9036385
| 18.10.2011
| Praha
| XY
| 110100033
| 18.10.2011
| 25
|
705945
|
141189
|
9036386
| 18.10.2011
| Praha
| XY
| 110100035
| 18.10.2011
| 25
|
705945
|
141189
|
9036384
| 18.10.2011
| Praha
| XY
| 110100036
| 18.10.2011
| 25
|
705945
|
141189
|
9036387
| 19.10.2011
| Praha
| XY
| 110100037
| 19.10.2011
| 27
|
766729,8
|
153345,96
|
9036388
| 20.10.2011
| Praha
| XY
| 110100038
| 20.10.2011
| 26
|
737146,8
|
147429,36
|
9036389
| 21.10.2011
| Praha
| XY
| 110100039
| 21.10.2011
| 26
|
738036
|
147607,2
|
9036390
| 24.10.2011
| Praha
| XY
| 110100040
| 24.10.2011
| 25
|
712357,5
|
142471,5
|
9036391
| 24.10.2011
| Praha
| XY
| 110100041
| 24.10.2011
| 25
|
712357,5
|
142471,5
|
| | | | | Celkem
| |
19 549 806,42
|
3 909 961
|
b) u daňového subjektu P. za zdaňovací období 4. čtvrtletí roku 2011 nepodal přiznání k DPH, ačkoli prokazatelně došlo k nákupu od slovenského dodavatele S. P. C. zboží - minerálního oleje bioseparu v celkové hodnotě 38,935.771,17 Kč, z jehož prodeje měla být přiznána a odvedena DPH ve výši nejméně 7,787.154,- Kč, jak vyplývá z níže popsaných dokladů,
CMR č.
| Dovoz dne
| Místo vykládky
| Tahač, návěs
| Faktura dod. č.
| Datum vystavení
| Množství (v tunách)
| Částka v Kč
| DPH 20%
|
9036397
| 26.10.2011
| Kralupy
| XY
| 110100044
| 26.10.2011
| 26
| 738184,2
| 147636,84
|
9036398
| 26.10.2011
| Kralupy
| XY
| 110100045
| 26.10.2011
| 26
| 738184,2
| 147636,84
|
9036399
| 26.10.2011
| Kralupy
| XY
| 110100046
| 26.10.2011
| 26
| 738184,2
| 147636,84
|
9036400
| 27.10.2011
| Kralupy
| XY
| 110100047
| 27.10.2011
| 25
| 710505
| 142101
|
9036338
| 27.10.2011
| Kralupy
| XY
| 110100048
| 27.10.2011
| 26
| 738925,2
| 147785,04
|
9199907
| 29.10.2011
| Kralupy
| XY
| 110100049
| 29.10.2011
| 26
| 735961,2
| 147192,24
|
9199909
| 1.11.2011
| Kralupy
| XY
| 110100050
| 1.11.2011
| 26
| 735961,2
| 147192,24
|
9199910
| 1.11.2011
| Kralupy
| XY
| 110100051
| 1.11.2011
| 26
| 735072
| 147014,4
|
9199911
| 2.11.2011
| Kralupy
| XY
| 110100052
| 2.11.2011
| 26
| 735072
| 147014,4
|
9199914
| 3.11.2011
| Kralupy
| XY
| 110100054
| 3.11.2011
| 26
| 742185,6
| 148437,12
|
9199915
| 3.11.2011
| Kralupy
| XY
| 110100055
| 3.11.2011
| 25
| 716775
| 143355
|
9199917
| 3.11.2011
| Kralupy
| XY
| 110100056
| 3.11.2011
| 22
| 630762
| 126152,4
|
9199919
| 4.11.2011
| Kralupy
| XY
| 110100057
| 4.11.2011
| 26
| 745446
| 149089,2
|
9199920
| 4.11.2011
| Kralupy
| XY
| 110100058
| 4.11.2011
| 25
| 710077,5
| 142015,5
|
9199921
| 4.11.2011
| Kralupy
| XY
| 110100059
| 4.11.2011
| 25
| 710077,5
| 142015,5
|
9199922
| 6.11.2011
| Kralupy
| XY
| 110100060
| 6.11.2011
| 26
| 740851,8
| 148170,36
|
9199925
| 8.11.2011
| Kralupy
| XY
| 110100061
| 8.11.2011
| 25,5
| 726750
| 145350
|
9199926
| 8.11.2011
| Kralupy
| XY
| 110100062
| 8.11.2011
| 25,02
| 712932,39
| 142586,478
|
9199928
| 9.11.2011
| Kralupy
| XY
| 110100063
| 9.11.2011
| 25
| 712500
| 142500
|
9199929
| 9.11.2011
| Kralupy
| XY
| 110100064
| 9.11.2011
| 25,02
| 718066,53
| 143613,306
|
9199930
| 10.11.2011
| Kralupy
| XY
| 110100065
| 10.11.2011
| 25
| 717630
| 143526
|
9199931
| 10.11.2011
| Kralupy
| XY
| 110100066
| 10.11.2011
| 25,1
| 727940,16
| 145588,032
|
9199934
| 11.11.2011
| Kralupy
| XY
| 110100068
| 11.11.2011
| 26
| 754041,6
| 150808,32
|
9199936
| 11.11.2011
| Kralupy
| XY
| 110100069
| 11.11.2011
| 26
| 754041,6
| 150808,32
|
9199940
| 11.11.2011
| Kralupy
| XY
| 110100070
| 11.11.2011
| 25,8
| 756035,46
| 151207,092
|
9199942
| 12.11.2011
| Kralupy
| XY
| 110100071
| 12.11.2011
| 25
| 732592,5
| 146518,5
|
9199949
| 15.11.2011
| Kralupy
| XY
| 110100072
| 15.11.2011
| 28
| 821620,8
| 164324,16
|
9199945
| 15.11.2011
| Kralupy
| XY
| 110100073
| 15.11.2011
| 28
| 821620,8
| 164324,16
|
9199944
| 15.11.2011
| Kralupy
| XY
| 110100075
| 16.11.2011
| 28
| 822578,4
| 164515,68
|
9199953
| 16.11.2011
| Kralupy
| XY
| 110100076
| 16.11.2011
| 28
| 822578,4
| 164515,68
|
9199952
| 18.11.2011
| Kralupy
| XY
| 110100077
| 16.11.2011
| 28
| 822578,4
| 164515,68
|
9199955
| 18.11.2011
| Kralupy
| XY
| 110100079
| 18.11.2011
| 28
| 831163,2
| 166232,64
|
9199959
| 19.11.2011
| Kralupy
| XY
| 110100081
| 19.11.2011
| 28
| 827428
| 165485,6
|
9199962
| 20.11.2011
| Kralupy
| XY
| 110100082
| 20.11.2011
| 28
| 827428
| 165485,6
|
9199967
| 21.11.2011
| Kralupy
| XY
| 110100083
| 21.11.2011
| 25
| 738775
| 147755
|
9199966
| 22.11.2011
| Kralupy
| XY
| 110100084
| 22.11.2011
| 28
| 827428
| 165485,6
|
9199969
| 22.11.2011
| Kralupy
| XY
| 110100086
| 22.11.2011
| 28
| 830838,4
| 166167,68
|
9199970
| 22.11.2011
| Kralupy
| XY
| 110100087
| 22.11.2011
| 28
| 830838,4
| 166167,68
|
9199984
| 13.12.2011
| Kralupy
| XY
| 110100094
| 13.12.2011
| 26,1
| 755315,73
| 151063,146
|
9199985
| 13.12.2011
| Kralupy
| XY
| 110100095
| 13.12.2011
| 26,085
| 754905,97
| 150981,194
|
9199989
| 14.12.2011
| Kralupy
| XY
| 110100096
| 14.12.2011
| 25
| 724584,25
| 144916,85
|
9199989
| 14.12.2011
| Kralupy
| XY
| 110100097
| 14.12.2011
| 24
| 695600,88
| 139120,176
|
9199990
| 15.12.2011
| Kralupy
| XY
| 110100098
| 15.12.2011
| 28
| 811407,8
| 162281,56
|
227399
| 16.12.2011
| Kralupy
| XY
| 110100099
| 16.12.2011
| 28
| 807895,76
| 161579,152
|
9199894
| 17.12.2011
| Strašov
| XY
| 110100102
| 17.12.2011
| 28
| 801757,6
| 160351,52
|
9199991
| 18.12.2011
| Kralupy
| XY
| 110100100
| 18.12.2011
| 28
| 801915,8
| 160383,16
|
9199992
| 18.12.2011
| Kralupy
| XY
| 110100101
| 18.12.2011
| 28
| 801852,52
| 160370,504
|
9199893
| 18.12.2011
| Kralupy
| XY
| 110100103
| 18.12.2011
| 28
| 801757,6
| 160351,52
|
9199892
| 25.12.2011
| Strašov
| XY
| 110100104
| 20.12.2011
| 28
| 806535,24
| 161307,048
|
9199890
| 25.12.2011
| Strašov
| XY
| 110100105
| 23.12.2011
| 28
| 817545,96
| 163509,192
|
9199891
| 26.12.2011
| Strašov
| XY
| 110100106
| 26.12.2011
| 27,915
| 815065,42
| 163013,084
|
| | | | | Celkem
| | 38935771,17
| 7787154,-
|
přičemž vklady ve prospěch účtu S. P. C. za odběratele E. a P. prováděl i obž. V. P., který zároveň
a) vystupoval jako obchodní ředitel H. v souvislosti s pronájmem stáčiště v Praze 9, XY, a
b) jako jednatel K., kterým byl od 1.8.2011 do 2.11.2011, kdy za tento daňový subjekt nepodal za zdaňovací období:
- září 2011 přiznání ke spotřební dani, ačkoli v tomto období K. prodala dovezený biosepar jako motorovou naftu na základě níže vydaných faktur odběratelům A. G. a M. D., což dokladují faktury:
Číslo faktury
| DUZP
| Množství (litrech)
| Odběratel
| SPD (1l/10,95)
|
| | | | |
201108029
| 16.9.2011
| 31895
| M. D.
| |
201108030
| 16.9.2011
| 31817
| M. D.
| |
201108031
| 22.9.2011
| 30906
| M. D.
| |
201109032
| 22.9.2011
| 25815
| A. G.
| |
201108033
| 23.9.2011
| 29629
| M. D.
| |
201109034
| 23.9.2011
| 24592
| A. G.
| |
201108035
| 27.9.2011
| 29878
| M. D.
| |
201109036
| 28.9.2011
| 20080
| A. G.
| |
201108037
| 29.9.2011
| 29604
| M. D.
| |
201109040
| 29.9.2011
| 20057
| A. G.
| |
201108038
| 30.9.2011
| 31623
| M. D.
| |
201108039
| 30.9.2011
| 29393
| M. D.
| |
201108041
| 30.9.2011
| 31699
| M. D.
| |
201109042
| 30.9.2011
| 19630
| A. G.
| |
201109043
| 30.9.2011
| 15723
| A. G.
| |
| | | | |
| Celkem
| 402341
| | 4405633,95
|
- říjen 2011 přiznání ke spotřební dani, ačkoli ve zmíněném období K. prodala dovezený biosepar jako motorovou naftu na základě níže vydaných faktur odběratelům A. G. a M. D.:
Číslo faktury
| DUZP
| Množství (litrech)
| Odběratel
| SPD (1l/10,95)
|
| | | | |
201109044
| 1.10.2011
| 19935
| A. G.
| |
201109045
| 3.10.2011
| 10008
| A. G.
| |
201109046
| 3.10.2011
| 20000
| A. G.
| |
201109047
| 4.10.2011
| 20016
| A. G.
| |
201109048
| 4.10.2011
| 19967
| A. G.
| |
201108049
| 4.10.2011
| 31733
| M. D.
| |
201110051
| 5.10.2011
| 31790
| M. D.
| |
201109052
| 5.10.2011
| 9983
| A. G.
| |
201110053
| 5.10.2011
| 31753
| M. D.
| |
201109056
| 5.10.2011
| 19102
| A. G.
| |
201110054
| 6.10.2011
| 31883
| M. D.
| |
201110055
| 6.10.2011
| 31895
| M. D.
| |
201109057
| 6.10.2011
| 19983
| A. G.
| |
201110058
| 7.10.2011
| 31928
| M. D.
| |
201110059
| 7.10.2011
| 5008
| A. G.
| |
201110060
| 7.10.2011
| 31959
| M. D.
| |
201110061
| 7.10.2011
| 19640
| A. G.
| |
201110062
| 7.10.2011
| 30000
| A. G.
| |
201110063
| 7.10.2011
| 12194
| A. G.
| |
201110064
| 10.10.2011
| 32135
| M. D.
| |
201110065
| 10.10.2011
| 27097
| M. D.
| |
201110066
| 10.10.2011
| 19038
| A. G.
| |
201110067
| 11.10.2011
| 19860
| A. G.
| |
201110068
| 11.10.2011
| 31939
| M. D.
| |
201110069
| 11.10.2011
| 30000
| A. G.
| |
201110070
| 12.10.2011
| 18589
| A. G.
| |
201110071
| 12.10.2011
| 30122
| A. G.
| |
201110072
| 12.10.2011
| 17247
| A. G.
| |
201110073
| 13.10.2011
| 32025
| M. D.
| |
201110074
| 13.10.2011
| 32051
| M. D.
| |
201110075
| 13.10.2011
| 32040
| M. D.
| |
201110076
| 13.10.2011
| 20558
| A. G.
| |
201110077
| 14.10.2011
| 32115
| M. D.
| |
201110078
| 14.10.2011
| 19997
| A. G.
| |
201110079
| 14.10.2011
| 31229
| A. G.
| |
201110080
| 14.10.2011
| 20164
| A. G.
| |
201110081
| 16.10.2011
| 26515
| A. G.
| |
201110082
| 18.10.2011
| 10220
| A. G.
| |
201110083
| 20.10.2011
| 32237
| A. G.
| |
201110084
| 20.10.2011
| 19140
| A. G.
| |
201110085
| 20.10.2011
| 31229
| A. G.
| |
201110086
| 21.10.2011
| 20015
| A. G.
| |
201110089
| 22.10.2011
| 4473
| A. G.
| |
201110087
| 23.10.2011
| 32288
| A. G.
| |
201110088
| 23.10.2011
| 32288
| A. G.
| |
201110090
| 24.10.2011
| 30228
| A. G.
| |
201110091
| 24.10.2011
| 32243
| A. G.
| |
201110092
| 24.10.2011
| 4030
| A. G.
| |
201110093
| 24.10.2011
| 20119
| A. G.
| |
| | | | |
| Celkem
| 1170008
| | 12811587,6
|
čímž daňovému subjektu K. vznikla daňová povinnost ke spotřební dani v celkové výši 17,217.221,55 Kč, kterou nepřiznala a neuhradila, přičemž
obžalovaný D. Š. jako obsluha stáčiště v Kralupech nad Vltavou, XY a v Praze 9, XY, naskladňoval minerální oleje zařazené do nomenklatury zboží 27101991 až 27101999 - biosepar a potvrzoval ukončování těchto přeprav na přepravních dokladech firemními razítky P. a E. a následně vystavoval za K. a H. přepravní nákladové listy pro přepravu motorové nafty s vědomím, že se o motorovou naftu nejedná, přičemž
obžalovaný M. Z. fakticky jednal za H., do které dosadil obžalovaného V. C. jako jednatele a jediného společníka, kterého pak instruoval k založení firemních účtů H. a poté společně s obžalovaným V. C. realizovali výběry hotovosti z účtů společnosti u banky, předkládal obžalovanému V. C. k podpisu doklady, týkající se obchodů s minerálními oleji, které bylo třeba z titulu jednatele společnosti podepsat, a které předtím obžalovanému M. Z. předával
obžalovaný M. L. , který inicioval převod H. na obž. V. C., instruoval tohoto jednatele H. prostřednictvím M. Z. k podpisu smluv, faktur a dalších dokumentů, týkajících se obchodů s minerálními oleji, k výběru hotovosti došlé na účty H. od odběratelů motorové nafty, kdy na tomto jednání se podílel i
obžalovaný J. M., který inicioval společně s obžalovaným M. L. převod H. na V. C., instruoval jej přes M. Z. k podpisu smluv, faktur a dalších dokumentů, týkajících se nelegálních obchodů s minerálními oleji, měl přístup k firemnímu účtu H. prostřednictvím internetbankingu, na základě čehož dával pokyny V. C. prostřednictvím M. Z. k výběru došlých finančních prostředků na účty H. od odběratelů bioseparu prodávaného jako motorová nafta, a to jak samostatně, tak společně s M. L., přičemž předával M. Z. finanční odměny za podpis dokumentů týkajících se H., spolupracoval ve věci nelegálních obchodů s minerálními oleji za účelem podílu na zisku i s obž. J. Š., přičemž i přebíral hotovost od M. Z. a řešil za H. s pomocí obžalovaného J. K. problémy s celní správou, kdy
obžalovaný J. K. zastupoval na základě plné moci od V. C. H. při jednáních s celním úřadem a informace o stavech jednotlivých řízení předával následně obžalovaným J. Š. a M. L.,
kdy takto všichni obžalovaní jednali s cílem, aby obžalovaný V. C. jako jednatel daňového subjektu H., kterým byl od 15.8.2011 do 7.2.2012, nepodal za tento daňový subjekt za zdaňovací období:
a) října 2011 přiznání ke spotřební dani, ačkoli v tomto období H. prodala dovezený biosepar jako motorovou naftu na základě níže vydaných faktur odběrateli A. G.:
Číslo faktury
| DUZP
| Množství (v litrech)
| Odběratel
| SPD (1l/10,95)
|
| | | | |
201110002
| 25.10.2011
| 20113
| A. G.
| |
201110003
| 26.10.2011
| 20256
| A. G.
| |
201110004
| 26.10.2011
| 15459
| A. G.
| |
201110005
| 27.10.2011
| 20033
| A. G.
| |
201110006
| 27.10.2011
| 20030
| A. G.
| |
201110007
| 27.10.2011
| 20050
| A. G.
| |
201110008
| 28.10.2011
| 19811
| A. G.
| |
201110009
| 29.10.2011
| 20094
| A. G.
| |
201110010
| 29.10.2011
| 20085
| A. G.
| |
201110011
| 29.10.2011
| 20104
| A. G.
| |
201110012
| 30.10.2011
| 20077
| A. G.
| |
201110013
| 31.10.2011
| 20084
| A. G.
| |
201110014
| 31.10.2011
| 13044
| A. G.
| |
| | | | |
| Celkem
| 249240
| | 2,729.178,- Kč
|
b) listopadu 2011 přiznání ke spotřební dani, ačkoli v tomto období H. prodala dovezený biosepar jako motorovou naftu na základě níže vydaných faktur odběratelům A. G., J. s. O. a K.-O. k.:
Číslo faktury
| DUZP
| Množství (v litrech)
| Odběratel
| SPD (1l/10,95)
|
| | | | |
201111001
| 1.11.2011
| 20068
| A. G.
| |
201111002
| 1.11.2011
| 14036
| A. G.
| |
201111003
| 1.11.2011
| 32081
| A. G.
| |
201111004
| 2.11.2011
| 32131
| A. G.
| |
201111005
| 2.11.2011
| 20052
| A. G.
| |
201111006
| 3.11.2011
| 32108
| A. G.
| |
201111007
| 3.11.2011
| 8027
| A. G.
| |
201111008
| 3.11.2011
| 30398
| A. G.
| |
201111009
| 4.11.2011
| 33298
| J. s. O.
| |
201111010
| 4.11.2011
| 31104
| A. G.
| |
201111011
| 5.11.2011
| 35081
| A. G.
| |
201111012
| 7.11.2011
| 33531
| J. s. O.
| |
201111013
| 7.11.2011
| 32053
| A. G.
| |
201111014
| 7.11.2011
| 19444
| A. G.
| |
201111015
| 8.11.2011
| 32080
| A. G.
| |
201111016
| 8.11.2011
| 33083
| A. G.
| |
201111017
| 8.11.2011
| 20650
| A. G.
| |
201111018
| 8.11.2011
| 34085
| A. G.
| |
201111019
| 8.11.2011
| 19848
| A. G.
| |
201111020
| 9.11.2011
| 33055
| A. G.
| |
201111021
| 9.11.2011
| 32081
| A. G.
| |
201111022
| 9.11.2011
| 20245
| A. G.
| |
201111023
| 9.11.2011
| 19960
| A. G.
| |
201111024
| 10.11.2011
| 32078
| A. G.
| |
201111025
| 10.11.2011
| 32105
| A. G.
| |
201111026
| 10.11.2011
| 19913
| A. G.
| |
201111027
| 11.11.2011
| 33428
| J. s. O.
| |
201111028
| 11.11.2011
| 29915
| A. G.
| |
201111029
| 11.11.2011
| 32243
| A. G.
| |
201111030
| 11.11.2011
| 20229
| A. G.
| |
201111031
| 12.11.2011
| 21112
| A. G.
| |
201111032
| 13.11.2011
| 20322
| A. G.
| |
201111033
| 14.11.2011
| 20197
| A. G.
| |
201111034
| 14.11.2011
| 32323
| A. G.
| |
201111035
| 14.11.2011
| 13636
| A. G.
| |
201111036
| 15.11.2011
| 20202
| A. G.
| |
201111037
| 15.11.2011
| 33333
| A. G.
| |
201111038
| 15.11.2011
| 6061
| A. G.
| |
201111039
| 15.11.2011
| 17171
| A. G.
| |
201111040
| 15.11.2011
| 32326
| A. G.
| |
201111041
| 16.11.2011
| 20297
| A. G.
| |
201111042
| 17.11.2011
| 20434
| A. G.
| |
201111043
| 17.11.2011
| 20663
| A. G.
| |
201111044
| 18.11.2011
| 29511
| K.-O. k.
| |
201111045
| 18.11.2011
| 32269
| A. G.
| |
201111046
| 18.11.2011
| 35295
| A. G.
| |
201111047
| 18.11.2011
| 35266
| A. G.
| |
201111048
| 18.11.2011
| 32249
| A. G.
| |
201111049
| 18.11.2011
| 18841
| A. G.
| |
201111050
| 19.11.2011
| 30333
| A. G.
| |
201111051
| 19.11.2011
| 20010
| A. G.
| |
201111052
| 19.11.2011
| 20134
| A. G.
| |
201111053
| 21.11.2011
| 34257
| A. G.
| |
201111054
| 21.11.2011
| 32211
| J. s. O.
| |
201111055
| 21.11.2011
| 32216
| A. G.
| |
201111056
| 21.11.2011
| 33282
| A. G.
| |
201111057
| 21.11.2011
| 20314
| A. G.
| |
201111059
| 22.11.2011
| 32189
| A. G.
| |
201111060
| 22.11.2011
| 29911
| A. G.
| |
201111061
| 22.11.2011
| 13076
| A. G.
| |
201111062
| 23.11.2011
| 32297
| A. G.
| |
201111064
| 23.11.2011
| 32296
| A. G.
| |
20111065
| 24.11.2011
| 29509
| K.-O. k.
| |
201111066
| 24.11.2011
| 20185
| A. G.
| |
201111067
| 24.11.2011
| 32297
| A. G.
| |
201111068
| 24.11.2011
| 32297
| A. G.
| |
201111069
| 25.11.2011
| 32296
| A. G.
| |
201111070
| 25.11.2011
| 19950
| A. G.
| |
201111071
| 25.11.2011
| 32089
| A. G.
| |
201111072
| 26.11.2011
| 32282
| A. G.
| |
201111073
| 26.11.2011
| 20273
| A. G.
| |
201111074
| 27.11.2011
| 14544
| A. G.
| |
201111075
| 28.11.2011
| 29509
| J. s. O.
| |
201111076
| 28.11.2011
| 26890
| A. G.
| |
201111077
| 28.11.2011
| 19046
| A. G.
| |
201111078
| 29.11.2011
| 29737
| A. G.
| |
201111079
| 29.11.2011
| 29625
| A. G.
| |
201111080
| 29.11.2011
| 20332
| A. G.
| |
201111081
| 30.11.2011
| 29769
| A. G.
| |
201111082
| 30.11.2011
| 29624
| A. G.
| |
201111083
| 30.11.2011
| 19952
| A. G.
| |
201111084
| 30.11.2011
| 17322
| A. G.
| |
| | | | |
| Celkem
| 2159972
| | 23,651.693,4
|
c) prosince 2011 přiznání ke spotřební dani, ačkoli v tomto období H. prodala dovezený biosepar jako motorovou naftu na základě níže vydaných faktur odběratelům A. G. a K.-O. k.:
Číslo faktury
| DUZP
| Množství (v litrech)
| Odběratel
| SPD (1l/10,95)
|
| | | | |
20111083
| 1.12.2011
| 29511
| K.-O. k.
| |
201112001
| 1.12.2011
| 20335
| A. G.
| |
201112002
| 2.12.2011
| 20680
| A. G.
| |
201112003
| 3.12.2011
| 29703
| A. G.
| |
201112004
| 3.12.2011
| 13837
| A. G.
| |
201112005
| 4.12.2011
| 29161
| A. G.
| |
201112006
| 5.12.2011
| 20648
| A. G.
| |
20111085
| 6.12.2011
| 29512
| K.-O. k.
| |
201112007
| 6.12.2011
| 29878
| A. G.
| |
201112008
| 6.12.2011
| 20048
| A. G.
| |
201112009
| 7.12.2011
| 29657
| A. G.
| |
201112010
| 7.12.2011
| 19840
| A. G.
| |
201112011
| 7.12.2011
| 20397
| A. G.
| |
201112012
| 8.12.2011
| 20318
| A. G.
| |
201112013
| 9.12.2011
| 20582
| A. G.
| |
201112014
| 9.12.2011
| 20102
| A. G.
| |
201112015
| 10.12.2011
| 18541
| A. G.
| |
201112016
| 11.12.2011
| 20195
| A. G.
| |
201112017
| 11.12.2011
| 18735
| A. G.
| |
201112018
| 11.12.2011
| 30465
| A. G.
| |
201112019
| 12.12.2011
| 20634
| A. G.
| |
201112020
| 13.12.2011
| 19964
| A. G.
| |
201112021
| 14.12.2011
| 33181
| A. G.
| |
201112022
| 14.12.2011
| 20202
| A. G.
| |
201112023
| 14.12.2011
| 20159
| A. G.
| |
201112024
| 15.12.2011
| 32215
| A. G.
| |
201112025
| 15.12.2011
| 20261
| A. G.
| |
201112026
| 16.12.2011
| 32229
| A. G.
| |
201112027
| 16.12.2011
| 20280
| A. G.
| |
201112028
| 17.12.2011
| 32243
| A. G.
| |
201112029
| 17.12.2011
| 32257
| A. G.
| |
201112030
| 17.12.2011
| 19941
| A. G.
| |
201112031
| 18.12.2011
| 20143
| A. G.
| |
201112033
| 19.12.2011
| 20235
| A. G.
| |
201112034
| 20.12.2011
| 20843
| A. G.
| |
201112035
| 20.12.2011
| 20353
| A. G.
| |
201112021
| 21.12.2011
| 29509
| K.-O. k.
| |
201112036
| 21.12.2011
| 20132
| A. G.
| |
201112037
| 22.12.2011
| 19961
| A. G.
| |
201112038
| 23.12.2011
| 9349
| A. G.
| |
201112028
| 28.12.2011
| 26973
| K.-O. k.
| |
201112029
| 29.12.2011
| 29000
| K.-O. k.
| |
| | | | |
| Celkem
| 982209
| | 10,755.188,55
|
čímž daňovému subjektu H. vznikla daňová povinnost ke spotřební dani v celkové výši 37,136.059,95 Kč, kterou nepřiznala a neuhradila,
kdy
obžalovaní J. Š., V. P. a D. Š. se svým jednáním shora popsaným podíleli na zkrácení DPH u daňového subjektu M. P. v rozsahu 5.230.187,-Kč, u daňového subjektu E. v rozsahu 3.869.516,-Kč a u daňového subjektu P. v rozsahu 7.787.154,-Kč a na zkrácení SPD u daňového subjektu K. v rozsahu 17.217.221,55 Kč a u daňového subjektu H. v rozsahu 37.136.059,95 Kč,
celkem tedy na zkrácení daní v rozsahu 71.240.138,50 Kč,
obžalovaný D. V. se svým jednáním shora popsaným podílel na zkrácení DPH u daňového subjektu E. v rozsahu 3.869.516,-Kč a u daňového subjektu P. v rozsahu 7.787.154,-Kč a na zkrácení SPD u daňových subjektů K. a H. v rozsahu 43.917.882,61 Kč (bez SPD, k jejíž povinnosti úhrady došlo v důsledku dovozu z Polska pro M. P. celkem 1.254.883 litrů bioseparu následně prodávaného těmito daňovými subjekty jako motorová nafta, kdy v souvislosti s tímto dovozem představuje SPD částku 10.435.398,89 Kč, kterou bylo nutno odečíst od součtu SPD nepřiznané a neuhrazené oběma těmito daňovými subjekty, která představuje částku 54.353.281,50 Kč), celkem tedy na zkrácení daní v rozsahu 55.574.552,61 Kč,
obžalovaní M. L., J. M., J. K., M. Z. a J. C. se svým jednáním shora popsaným podíleli nejméně na zkrácení SPD u daňového subjektu H. v rozsahu 37.136.059,95 Kč“.
Za uvedené jednání byl obviněný J. M. odsouzen podle §240 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 4,5 roku. Podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněný pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou.
Za uvedené jednání byl obviněný J. K. odsouzen podle §240 odst. 3 tr. zákoníku za použití §58 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2,5 roku. Podle §81 odst. 1 a §82 odst. 1 tr. zákoníku byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu 5 let.
Tímto rozsudkem bylo rovněž rozhodnuto o vině a trestu obviněných J. Š., D. V., V. P., D. Š., M. Z., M. L. a V. C. Ohledně obviněného T. H. byla věc podle §259 odst. 1 tr. ř. vrácena Městskému soudu v Praze k novému projednání a rozhodnutí.
Proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 12. 2017, sp. zn. 3 To 9/2017, podali následně obvinění J. M. a J. K. prostřednictvím svých obhájců dovolání opírající se o důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Obviněný J. M. v dovolání po rekapitulaci jednání, jímž ho soud prvního stupně uznal vinným, soudům vytkl, že porušily jeho právo na spravedlivý proces garantované čl. 36 Listiny základních práv a svobod a dále to, že provedly dokazování v příkrém rozporu s judikaturou Ústavního soudu, přičemž v této souvislosti cituje a odkazuje na judikaturu Ústavního soudu i Nejvyššího soudu. Rovněž namítl extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy, skutkovými zjištěními a právním posouzením věci, který dovozuje z výpovědí obviněných M. Z. a V. C. Dále dovolatel uvedl, že skutková věta je formulována značně nesrozumitelně, když zde není přesně uvedeno, k jakým „podpisům smluv, faktur a dalších dokumentů týkajících se nelegálních obchodů s minerálními oleji“ měl prostřednictvím obviněného M. Z. instruovat obviněného V. C. V této souvislosti vyjádřil názor, že jeho zavinění ve vztahu ke krácení daně nebylo prokázáno, když obviněným je kladeno za vinu pouze to, že „ve větším rozsahu zkrátili daň a tento čin spáchali ve velkém rozsahu“. Dle názoru obviněného mělo být konkrétně vymezeno, jaká škoda vznikla trestnou činností jednotlivých pachatelů již ve skutkové větě, neboť není vyloučeno, že někteří, nejsouce spolupachateli, spáchali pouze značnou škodu a měli být tedy uznání vinnými podle ustanovení zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku s mírnější sazbou. Obviněný dále vytkl, že odvolací soud se dostatečně nevypořádal s jeho námitkami stran provedeného dokazování, když nevysvětlil, proč nemůže navržený důkaz diskem (se složkou s 800 fotografiemi s názvem Itálie 2011) přispět k závěru o jeho vině či nevině.
Soudy rovněž opomenuly zásadu subsidiarity trestní represe ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 tr. zákoníku, neboť v řízení se nepřihlásil žádný poškozený.
Z uvedených důvodů obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil, a věc přikázal Vrchnímu soudu v Praze k novému projednání a rozhodnutí.
Obviněný J. K. v dovolání shrnul dosavadní průběh trestního řízení a namítl, že na základě výše vymezených skutkových zjištění nebylo možno učinit takové právní závěry, jaké učinil odvolací soud, zejména subsumpci jednání obviněného pod ust. §240 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku. Obviněný vyjádřil názor, že odvolací soud nerespektoval povinnosti stanovené v ustanovení §2 odst. 5 tr. ř., čímž porušil základní zásady trestního řízení. Ze slovních obratů užitých odvolacím soudem dle dovolatele vyplývá, že odvolací soud nahrazuje absenci důkazních prostředků svými vlastními úvahami a fabulacemi, což je nepřípustné. V této souvislosti citoval část odůvodnění napadeného rozsudku, že „informoval ostatní spoluobžalované o zjištěních správce daně, ale aktivně radil spoluobžalovaným, kteří tuto trestnou činnost organizovali a řídili v tom, jak dosáhnout zkrácení SPD nejméně u daňového subjektu H.,“ a namítl, že tento závěr učinil odvolací soud toliko na základě faktu, že obviněný zastupoval dotčený daňový subjekt v celních řízeních, když nebyl proveden žádný důkaz, ze kterého by vyplývalo popsané jednání obviněného. Dále poukázal na to, že odvolací soud nijak nekonkretizuje, jakým způsobem měl obviněný naplnit skutkovou podstatu předmětného trestného činu, pouze obecně uvedl, že „obžalovaný J. K. zastupoval na základě plné moci od V. C. H. při jednáních s celním úřadem a informace o stavech jednotlivých řízení předával následně obžalovaným J. Š. a M. L.“, přičemž v samotném zastupování daňového subjektu v rámci celních řízení nelze shledávat jakoukoli protiprávní činnost. Z těchto důvodů namítl také porušení presumpce neviny a porušení zásady in dubio pro reo.
V rámci námitky týkající se spolupachatelství pak obviněný uvedl, že při zohlednění prokázaných skutečností ve vztahu k jednání dovolatele, tj. že na na základě plné moci od jednatele V. C. společnosti H. zastupoval tuto společnost při jednáních s celním úřadem a informace o stavech jednotlivých řízení předával následně obviněnému J. Š. a obviněnému M. L., lze uzavřít, že tímto jednáním nemohl obviněný naplnit skutkovou podstatu zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, jakož ani některý z jejích znaků uvedených v předmětném ustanovení. Proto je nutno zkoumat, zda jednání obviněného lze považovat za článek řetězu společných činností, ve kterém by byla jeho činnost bezprostřední a nutnou součástí další činnosti. Ve vztahu k obviněnému však nebylo prokázáno, že by věděl o prodeji bioseparu jako nafty odběratelům.
Z uvedených důvodů obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil, a aby sám rozhodl ve věci tak, že se obviněný J. K. zprošťuje obžaloby.
Do dne konání neveřejného zasedání neměl Nejvyšší soud k dispozici vyjádření státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství k uvedenému dovolání ve smyslu §265h odst. 2 tr. ř.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněných jsou přípustná [§265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř.], byla podána osobami oprávněnými prostřednictvím obhájců, tedy podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. a v souladu s §265d odst. 2 tr. ř., přičemž lhůta k podání dovolání byla ve smyslu §265e tr. ř. zachována.
Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněnými naplňují jimi uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod, jehož existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. ř.
Ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotněprávních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3, §263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle §265r odst. 7 tr. ř.). Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by katalog dovolacích důvodů. Už samo chápání dovolání jako mimořádného opravného prostředku ospravedlňuje restriktivní pojetí dovolacích důvodů Nejvyšším soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozsudku z vlastní iniciativy. Právně fundovanou argumentaci má přitom zajistit povinné zastoupení odsouzeného obhájcem – advokátem (§265d odst. 2 tr. ř.).
Obvinění ve svém dovolání uplatnili dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., podle kterého lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. V mezích tohoto dovolacího důvodu je pak možno namítat, že skutek zjištěný soudem byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, třebaže nejde o trestný čin nebo sice jde o trestný čin, ale jeho právní kvalifikace neodpovídá tomu, jak byl skutek ve skutkové větě výroku o vině popsán. Z těchto skutečností pak vyplývá, že Nejvyšší soud se nemůže odchýlit od skutkového zjištění, které bylo provedeno v předcházejících řízeních, a protože není oprávněn v rámci dovolacího řízení jakýmkoliv způsobem nahrazovat činnost nalézacího soudu, je takto zjištěným skutkovým stavem vázán (srov. rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 760/02, IV. ÚS 449/03). Povahu právně relevantních námitek nemohou tedy mít námitky, které směřují do oblasti skutkového zjištění, hodnocení důkazů či takové námitky, kterými dovolatel vytýká soudu neúplnost provedeného dokazování. Ke shora uvedenému je dále vhodné uvést, že závěr obsažený ve výroku o vině je výsledkem určitého procesu. Tento proces primárně spadá do pravomoci nalézacího soudu a v jeho průběhu soudy musí nejprve zákonným způsobem provést důkazy, tyto pak hodnotit podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu a výsledkem této činnosti je zjištění skutkového stavu věci. Nejvyššímu soudu tedy v rámci dovolacího řízení nepřísluší hodnotit správnost a úplnost zjištěného skutkového stavu věci podle §2 odst. 5 tr. ř. ani přezkoumávání úplnosti provedeného dokazování či se zabývat otázkou hodnocení důkazů ve smyslu §2 odst. 6 tr. ř. Námitky týkající se skutkového zjištění, tj. hodnocení důkazů, neúplnosti dokazování apod. nemají povahu právně relevantních námitek.
Směřuje-li dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí, pak tomuto dovolacímu důvodu obsahově odpovídají pouze takové námitky, v nichž se tvrdí, že skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, nevykazuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Předmětem právního posouzení tu je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. Jestliže se dovolatel snaží skutkovými námitkami prosadit svou vlastní verzi skutkového stavu, odlišnou od skutkových zjištění soudů, pak se ocitá mimo rámec uvedeného dovolacího důvodu.
Nejvyšší soud z pozice dovolacího soudu nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně, ledaže by tato zjištění byla v tak extrémním rozporu s důkazy, že by tím bylo porušeno ústavně garantované základní právo obviněného na spravedlivý proces. V takovém případě má zásah Nejvyššího soudu podklad v ustanoveních čl. 4, čl. 90 Ústavy a směřuje k dodržení zásady, že předmětem právního posouzení může být jen takový skutek, který byl zjištěn při dodržení ústavně zaručených základních práv a svobod, zejména práva na spravedlivé řízení.
Extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy se projevuje zejména tím, že skutková zjištění soudů postrádají obsahovou spojitost s důkazy, že nevyplývají z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení, že jsou opakem toho, co je obsahem důkazů, na jejichž podkladě byla učiněna, apod.
Mezi skutkovými zjištěními Městského soudu v Praze, z nichž v napadeném rozsudku vycházel také Vrchní soud v Praze, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně není žádný extrémní rozpor. Skutková zjištění soudů mají v důkazech odpovídající obsahové zakotvení a jsou výsledkem takového hodnocení důkazů, které je z hlediska ustanovení §2 odst. 6 tr. ř. přijatelné.
Není úkolem Nejvyššího soudu jako soudu dovolacího, aby jednotlivé důkazy znovu reprodukoval, rozebíral, porovnával, přehodnocoval a vyvozoval z nich vlastní skutkové závěry. Podstatné je, že soudy prvního a druhého stupně hodnotily důkazy v souladu s jejich obsahem, že se nedopustily žádné deformace důkazů, že ani jinak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř., že své hodnotící úvahy jasně, srozumitelně, přehledně a logicky výstižně zhodnotily a že v souladu s důkazní situací přijatelně zdůvodnily dostatečnost provedeného dokazování a nadbytečnost provádění dalších důkazů. V zevrubném odůvodnění Vrchního soudu v Praze je ve vztahu k výroku o vině podrobně rozvedeno, k jakým zjištěním soud dospěl, z jakých důkazů vycházel a jak je hodnotil. Za tohoto stavu nevidí Nejvyšší soud žádný důvod k tomu, aby obsah důkazů znovu opakoval a komentoval je shodnými hodnotícími úvahami. Námitky obviněných J. M. a J. K. zaměřené proti skutkovým zjištěním, která se stala podkladem výroku o vině, nejsou ničím jiným než polemikou s tím, jak soudy v rámci ustanovení §2 odst. 6 tr. ř. hodnotily důkazy. Tento rámec soudy nijak nepřekročily, jejich skutková zjištění nevykazují žádný extrémní rozpor s důkazy, takže nebylo dotčeno ústavně zaručené základní právo obviněných na spravedlivé řízení.
Právní posouzení skutku uvedeného ve výroku o vině jako zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku je u obviněných J. M. a J. K. ve shodě se zákonem. Tohoto trestného činu se dopustí mimo jiné ten, kdo ve větším rozsahu zkrátí daň, spáchá-li uvedený čin ve velkém rozsahu. Uvedené znaky byly jednáním obou obviněných jako spolupachatelů evidentně naplněny. Podle §23 tr. zákoníku byl-li trestný čin spáchán úmyslným společným jednáním dvou nebo více osob, odpovídá každá z nich, jako by trestný čin spáchala sama (spolupachatelé).
Zkrácením daně se rozumí každé jednání, jehož následkem je to, že daň nebyla vyměřena vůbec nebo byla vyměřena v nižší částce, než jaká správně odpovídala zákonu. Pachatelem může být kdokoli bez ohledu na to, zda je osobou, která má povinnost daň přiznat a zaplatit. Jestliže byla daň zkrácena jednáním spolupachatelů podle §23 tr. zákoníku, odpovídá každý z nich jak za celý rozsah společného jednání, tak za celý rozsah způsobeného následku.
Aplikují-li se uvedené zásady na posuzovaný případ, je zřejmé, že výrok o vině obviněných J. M. a J. K. je správný. Z celkového kontextu věci jasně vyplývá, že šlo o organizovanou, plánovitou, promyšlenou, koordinovanou a soustředěně provedenou akci. V relativně krátké době tří měsíců byl třemi obchodními společnostmi dovezen z Polské a Slovenské republiky minerální olej biosepar a tento minerální olej byl dále prostřednictvím společností H., K. a M. P. prodáván jako motorová nafta (přestože se o motorovou naftu nejednalo) dalším odběratelům.
K dovolání obviněného J. M.
V posuzované věci uplatněné dovolací námitky obviněného směřují z větší části (s výjimkou námitky opomenutí zásady subsidiarity trestní represe a částečně námitky týkající se spolupachatelství) primárně do oblasti skutkové a procesní. Přestože obviněný deklaruje svůj nesouhlas s právními závěry soudů nižších stupňů, v prvé řadě jim de facto vytýká nesprávné hodnocení důkazů a vadná (nesprávná) skutková zjištění, přičemž dovozuje a prosazuje závěr, že se skutku tvrzeného v rozsudku soudu prvního stupně nedopustil, resp. že nebylo jasně a jednoznačně prokázáno, že se skutečně dopustil jednání, které by směřovalo k neoprávněnému zkrácení spotřební daně u daňového subjektu H. v částce uvedené ve zmíněném rozsudku. Obviněný sice také tvrdí, že jednání popsané v odsuzující části výroku rozsudku odvolacího soudu nemohlo vést k závěru o naplnění všech znaků skutkové podstaty zvlášť závažného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, v tomto směru však neuplatňuje žádné hmotněprávní argumenty. Tato námitka tak je pouze formální deklarací, přičemž z kontextu dovolací argumentace je zřejmé, že ve skutečnosti obviněný vyvozuje nesprávné právní posouzení skutku ze skutkových a procesních tvrzení zmíněných výše.
Z tohoto pohledu je zřejmé, že pokud dovolatel ve svém podání vyslovoval námitky, v nichž zpochybňoval hodnotící závěry soudů nižších stupňů, když vykresloval skutkové okolnosti případu odlišně od stavu jimi zjištěného a nastiňoval pomocí nich jiný obraz výsledků a dokazování a jiného skutkového stavu, byly takovéto výhrady z hlediska dovolacího řízení a uplatněných dovolacích důvodů irelevantní. Takto pojatými námitkami totiž směřoval do oblasti skutkových zjištění a napadal proces dokazování a hodnocení důkazů, jak je upraveno v §2 odst. 5 a 6 tr. ř., tedy namítal nedostatky skutkové a procesní. Jelikož námitky skutkové žádný z důvodů dovolání podle §265b tr. ř. nezakládají, neexistuje ve vztahu k nim ani zákonná povinnost Nejvyššího soudu dovolání přezkoumat (srov. například usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 1. 2004, sp. zn. II. ÚS 651/02, ze dne 2. 6. 2005, sp. zn. III. ÚS 78/05 aj.) a námitky procesní (skutkové) nelze podřadit pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Nad rámec výše uvedeného lze dodat, že Nejvyšší soud zásadně nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně. Jen zcela výjimečně tak může učinit – a to s ohledem na principy vyplývající z ústavně garantovaného práva na spravedlivý proces – jestliže mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy je extrémní nesoulad, a namítne-li dovolatel (současně) tento nesoulad ve svém dovolání. V daném případě se o takovou situaci nejednalo. Námitky obviněného ve vztahu ke správnosti a úplnosti skutkových zjištění nevybočily z rámce prostých námitek skutkové povahy, jimiž obviněný zpochybňuje pouze způsob hodnocení provedených důkazů. Obviněný se omezil pouze na vlastní přístup k některým provedeným důkazům bez ohledu na celkový rozsah provedeného dokazování, jakož i jeho skutečnou vypovídací hodnotu. K výjimečnému zásahu dovolacího soudu, zaměřenému na správnost opatřených skutkových zjištění tak neposkytl kvalifikovaný podklad.
Nejvyšší soud pak stručně dodává, že je správným závěr soudů nižších stupňů, podle něhož obviněný skutkem popsaným ve skutkové větě výroku rozsudku soudu prvního stupně naplnil všechny znaky skutkové podstaty zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku. Přitom pouze v případě, kdy jsou právní závěry soudu v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními anebo z nich v žádné možné interpretaci odůvodnění soudního rozhodnutí nevyplývají, nutno takovéto rozhodnutí považovat za stojící v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i s čl. 90 Ústavy (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 2. 2005, sp. zn. III. ÚS 578/04). O takový případ se však v posuzované trestní věci nejedná.
V části svého dovolání obviněný J. M. zpochybnil i závěr soudů nižších stupňů o tom, že spáchal zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku ve spolupachatelství ve smyslu §23 tr. zákoníku. Třebaže i tyto námitky obviněný převážně založil na výhradách zaměřených proti skutkovým zjištěním a hodnocení provedených důkazů, odpovídají částečně dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Nejvyšší soud však nepovažuje tyto námitky za důvodné a uvádí k nim následující.
O spolupachatelství trestného činu jde tehdy, byl-li trestný čin spáchán úmyslným společným jednáním dvou nebo více osob. V takovém případě odpovídá každá z nich, jako by spáchala trestný čin sama (viz §23 tr. zákoníku). O spáchání trestného činu společným jednáním (v rámci společného naplnění zákonných znaků skutkové podstaty určitého trestného činu) jde podle první alternativy tehdy, jestliže každý ze spolupachatelů svým jednáním naplnil všechny znaky jednání uvedeného v určitém ustanovení ve zvláštní části trestního zákoníku. Druhá alternativa společného jednání přichází v úvahu v případě, když každý ze spolupachatelů naplnil jen některý ze znaků jednání uvedeného v příslušném ustanovení zvláštní části trestního zákoníku, avšak souhrn jednání spolupachatelů naplňuje souhrn znaků jednání uvedeného v tomto ustanovení. Konečně třetí alternativu společného jednání lze dovodit za situace, pokud jednotlivé složky společné trestné činnosti spolupachatelů sice samy o sobě nenaplňují znaky jednání uvedeného v příslušném ustanovení zvláštní části trestního zákoníku, ale všechna dílčí jednání každého ze spolupachatelů ve svém souhrnu představují jednání popsané v tomto ustanovení zvláštní části trestního zákoníku (viz přiměřeně rozhodnutí uveřejněné pod č. 15/1967 Sb. rozh. tr. v odůvodnění). Posléze uvedená třetí alternativa spolupachatelství je tedy dána i tehdy, když jednání každého ze spolupachatelů je alespoň tzv. článkem řetězu, přičemž jednotlivé činnosti spolupachatelů – jako články řetězu – působí současně nebo postupně ve vzájemné návaznosti, směřují k přímému vykonání trestného činu a jen ve svém celku naplňují jeho skutkovou podstatu (viz přiměřeně rozhodnutí uveřejněné pod č. 36/1973 Sb. rozh. tr. v odůvodnění). O takový případ šlo právě u obviněného J. M., jehož jednání bylo nezbytným článkem řetězu společného jednání, přičemž v souhrnu s jednáním ostatních spolupachatelů a v souladu s jejich společně pojatým úmyslem vedlo ke zkrácení daně z přidané hodnoty, a tím i k naplnění objektivní stránky skutkové podstaty zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku. Ostatně právě proto byl vytvořen celý systém obchodních společností, aby bylo možné dílčími aktivitami jednotlivých obchodních společností zastřít skutečný cíl prováděných činností.
Podle názoru Nejvyššího soudu tedy rozhodná skutková zjištění v nyní posuzované trestní věci obsažená ve výroku o vině v rozsudku soudu prvního stupně a dále rozvedená v odůvodnění rozhodnutí soudů obou stupňů jednoznačně svědčí o tom, že obviněný J. M. byl spolupachatelem zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku. Podrobnou konkretizaci společného jednání všech spoluobviněných jako spolupachatelů i jejich společného úmyslu pak obsahuje nejen tzv. uvozovací věta v popisu skutku v rozsudku soudu prvního stupně, ale též další formulace uvedené v těchto výrocích, a to včetně podílu jednotlivých obviněných. Obecné námitky obviněného J. M., jimiž ve svém dovolání zpochybnil správnost závěru o spolupachatelství ve smyslu §23 tr. zákoníku, jsou proto nedůvodné.
Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že obviněný J. M. nemohl úspěšně namítat ani absenci úmyslného zavinění. Ze skutkových zjištění soudů je patrno, že jednání obviněného J. M. bylo částí celého řetězu na sebe navazujících a vzájemně souvisejících činností směřujících k dovozu minerálního oleje a následně jeho rozprodeji jako motorové nafty. Ve vztahu k prodeji minerálního oleje uskutečněným obchodní společností H., jak je popsán ve výroku o vině, spočívala účast obviněného J. M. v tom, že řídil prostřednictvím obviněného Z. podpisy smluv, faktur a dalších dokumentů, týkajících se obchodů s minerálními oleji, výběry hotovosti došlé na účty spol. H., od odběratelů motorové nafty, měl přístup k firemnímu účtu společnosti H. prostřednictvím internetbankingu a řešil za společnost H., ve spolupráci s obviněným K. problémy s celní správou a přebíral finanční hotovost od obviněného Z. Z těchto skutkových zjištění je patrné i spolupachatelství podle ustanovení §23 tr. zákoníku.
Z výše uvedeného je zřejmé, že činnost obviněného J. M. byla dílčí částí celé akce směřující k tomu, aby dovážený minerální olej (motorová nafta) nebyl zdaněn. Jeho činnost měla vedle jednání ostatních aktérů povahu jedné z více příčin spolupůsobících při vzniku škodlivého následku. Zároveň to ale byla příčina dostatečně významná z hlediska zdárného dosažení zamýšleného cíle, jímž byl prodej minerálního oleje bez zdanění. Činnost obviněného v souhrnu vykazovala takovou míru příčinného významu, která již nabyla trestněprávní relevance. Byla tudíž splněna podmínka trestní odpovědnosti obviněného J. M., která spočívá v příčinné souvislosti mezi jeho jednáním a následkem.
Úmyslné zavinění i spolupachatelství obviněného J. M. očividně vyplývá z okolností, které provázely dovoz minerálního oleje a jeho prodeje jako motorové nafty obchodní společností H. Jednotlivé případy prodeje byly zcela pod faktickou kontrolou osob stojících mimo organizační rámec uvedené společnosti a probíhaly bez toho, že by na ně měl statutární orgán této společnosti jakýkoli vliv. Ostatně sám obviněný J. M. působil tak, že kontroloval obviněného Z., zda s vybranými finančními prostředky nakládá způsobem, který mu byl uložen, a jak mu bylo nařízeno, z obavy, že by s penězi mohl utéci či si je ponechat. Z výpovědi obviněného Z. vyplývá, že role obviněných L. a M. byla obdobná, neboť se vzájemně zastupovali a doplňovali při řízení jeho osoby, přičemž zpravidla o problémech se správcem daně informoval M., který poté pověřoval jednáním se správcem daně obviněného K. Za daných okolností bylo i ze subjektivního hlediska obviněného J. M. snadno seznatelné, že cílem popsaného způsobu prodeje minerálních olejů je vyhnout se zdanění. Způsob, jímž se obviněný zapojil do prodeje minerálních olejů, svědčí o tom, že se s uvedeným cílem ztotožnil. O úmyslném zavinění obviněného J. M. tak není důvodných pochyb.
V posuzované věci uplatnil dovolatel formálně relevantně tu námitku, kterou tvrdil, že v jeho věci bylo namístě aplikovat zásadu subsidiarity trestní represe. Obviněný tyto námitky spojoval zejména s okolností, že se žádný poškozený nepřihlásil.
Tomuto tvrzení není možno přisvědčit. Skutek obviněného totiž vykazuje znaky trestné činnosti daňového charakteru, když dochází k úmyslnému zásahu do objektu trestného činu, jímž je ochrana majetku (daňových práv). Nutno zdůraznit, že z hlediska obviněného bylo podstatou popsaného případu jeho úmyslné protiprávní jednání, které zásadním způsobem vybočilo z rámce netrestních (správních) právních vztahů. Obviněný úmyslně zkrátil uvedený druh daně o částku v řádu milionů korun českých a jím spáchaný skutek byl důvodně posouzen dokonce již podle kvalifikované skutkové podstaty – naplnil, jak již výše uvedeno, znaky zvlášť závažného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku. Následek v podobě škody není znakem trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Z nedostatku škody tedy sotva lze ve vztahu k zásadě subsidiarity trestní represe dovozovat cokoli podstatného. Za shora popsaných okolností se jednání obviněného dostalo, i přes jinak platnou zásadu subsidiarity trestní represe, resp. platné pojetí trestní represe jako „ultima ratio“, do oblasti trestního práva, protože obviněný jednal způsobem a za podmínek stanovených trestním zákonem tak, že jím spáchaný skutek mohl a musel být posouzen jako trestný čin, za který lze uložit trest podle trestního zákona.
Princip subsidiarity trestní represe (chápání trestní represe jako prostředku ultima ratio), kterého se obviněný ve svém mimořádném opravném prostředku dovolával, sice na straně jedné vyžaduje, aby stát uplatňoval prostředky trestního práva zdrženlivě, tj. především v těch případech, kde jiné právní prostředky selhávají nebo nejsou efektivní, na straně druhé však nevylučuje závěr o spáchání trestného činu a uložení trestu také v případě závažného porušení takových povinností, které lze sankcionovat i mimotrestními prostředky. Byl-li spáchán trestný čin, jehož skutková podstata byla beze zbytku ve všech znacích naplněna, jak je tomu v posuzovaném případě, nemůže stát rezignovat na svou roli při ochraně oprávněných zájmů (fyzických a právnických osob) poukazem na existenci institutů správního práva či jiných právních odvětví (občanského, obchodního práva), jimiž lze zajistit navrácení finančních prostředků, k jejichž úbytku prostřednictvím trestného činu došlo.
Jak uvedl Ústavní soud ve svém usnesení ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. IV. ÚS 366/2015, princip subsidiarity trestní represe nelze chápat tak, že trestní odpovědnost je vyloučena vždy, pokud existuje paralelně nějaký jiný druh odpovědnosti za protiprávní jednání, např. odpovědnost správněprávní, občanskoprávní či pracovněprávní. Jinými slovy řečeno, není vyloučeno ani souběžné uplatnění trestní odpovědnosti spolu s jiným druhem odpovědnosti. Trestní odpovědnost je vyloučena pouze v situacích, kdy uplatněním jiného druhu odpovědnosti lze dosáhnout splnění všech funkcí vyvození odpovědnosti, tj. splnění cíle reparačního a preventivního, a přitom funkce represivní není v daném případě nezbytná (srov. usnesení sp. zn. III. ÚS 2550/12). Nejvyšší soud k tomu připomíná, že uplatněním pouze správněprávní odpovědnosti by nebyla náležitě vystižena povaha a závažnost shora uvedeného trestného činu, které vyžadují naplnění i funkce represivní.
Nejvyšší soud tedy dospěl k závěru, že v posuzované trestní věci použití prostředků trestního práva se zásadou subsidiarity trestní represe, resp. zásadou ultima ratio nekoliduje a že námitka o nutnosti aplikace těchto principů (jež ani nebyla podložena zcela konkrétními argumenty) postrádá jakékoliv opodstatnění.
K dovolání obviněného J. K.
Nejvyšší soud po prostudování předmětného spisového materiálu shledal, že obviněný J. K. sice podal dovolání z důvodu podle ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., v dovolání však z větší části nenamítá nesprávnost právního posouzení skutku, ale pouze napadá soudy učiněná skutková zjištění. Námitky obviněného, v jejichž rámci namítal nesprávné hodnocení důkazů a vytýkal nedostatečně zjištěný skutkový stav věci (resp. absenci důkazů), je nutno považovat za námitky skutkového charakteru týkající se úplnosti a hodnocení provedeného dokazování. V této části podaného dovolání tedy obviněný neuplatnil žádnou námitku v tom smyslu, že by uvedená skutková zjištění v rozsudku soudu druhého stupně nenaplňovala znaky zvlášť závažného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku. Pouze takto koncipované námitky by obsahově odpovídaly dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný sice formálně deklaroval tento zákonný dovolací důvod, ale uplatnil námitky, které mu obsahově neodpovídají a nejsou pod něj podřaditelné. Stejně tak nelze za relevantní výhradu považovat ani námitku, že soudy nepostupovaly v souladu se zásadou in dubio pro reo. Tato námitka totiž směřuje rovněž výlučně do skutkových zjištění a potažmo proti způsobu hodnocení provedených důkazů. Je tomu tak proto, že pravidlo „in dubio pro reo“ vyplývá ze zásady presumpce neviny zakotvené v čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a §2 odst. 2 tr. ř. a má tedy vztah pouze ke zjištění skutkového stavu věci na základě provedeného dokazování, a to bez důvodných pochybností (§2 odst. 5 tr. ř.), kdy platí „v pochybnostech ve prospěch obviněného“. Je tudíž zjevné, že pravidlo má procesní charakter, týká se jen otázek skutkových a jako takové není způsobilé naplnit obviněným zvolený (avšak ani žádný jiný) dovolací důvod.
Právně relevantní námitku vznesl obviněný J. K. v dovolání, v němž ve vztahu ke skutkové větě výroku o vině soudům vytýká, že popis jeho jednání nenaplňuje znaky spolupachatelství. Této námitce však nelze přisvědčit.
V prvé řadě je třeba obecně uvést, že spolupachatelství je upraveno v §23 tr. zákoníku, podle něhož „byl-li trestný čin spáchán úmyslným společným jednáním dvou nebo více osob, odpovídá každá z nich, jako by trestný čin spáchala sama (spolupachatelé)“ . Spolupachatelství je případem trestní součinnosti (tzv. účastenství v širším smyslu) a je založeno na společném jednání a úmyslu k tomu směřujícímu. O společné jednání, ať již současně probíhající nebo postupně na sebe navazující, jde tehdy, jestliže každý ze spolupachatelů naplnil svým jednáním všechny znaky skutkové podstaty trestného činu, nebo pokud každý ze spolupachatelů svým jednáním uskutečnil jen některý ze znaků skutkové podstaty trestného činu, jež je pak naplněna jen souhrnem těchto jednání [srov. rozhodnutí uveřejněné pod číslem 66/1955 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a stanovisko Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 19. 1. 1982 č. Tpjf 158/80 (uveřejněné pod číslem 17/1982 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)], anebo pokud jednání každého ze spolupachatelů je alespoň článkem řetězu, přičemž jednotlivé činnosti – články řetězu – působí současně nebo postupně ve vzájemné návaznosti a směřují k přímému vykonání trestného činu a jen ve svém celku tvoří jeho skutkovou podstatu [srov. rozsudek Nejvyššího soudu SSR ze dne 23. 11. 1972, sp. zn. 1 Tz 68/72 (uveřejněné pod číslem č. 36/1973 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) nebo ze dne 30. 11. 1966, sp. zn. 8 Tz 77/66 (uveřejněné pod číslem 15/1967 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)].
K naplnění pojmu spolupachatelství není třeba, aby se všichni spolupachatelé zúčastnili na trestné činnosti stejnou měrou. Stačí i částečné přispění, třeba i v podřízené roli, jen když je vedeno stejným úmyslem jako činnost ostatních pachatelů, a je tak objektivně i subjektivně složkou děje, tvořícího ve svém celku trestné jednání [viz např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 11. 1993, sp. zn. 7 To 168/93 (uveřejněný pod číslem 18/1994 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)]. Společný úmysl spolupachatelů musí zahrnovat jak jejich společné jednání, tak sledování společného cíle, přičemž předchozí vzájemná výslovná dohoda není vyžadována a postačí, jde-li o dohodu konkludentní. Každý spolupachatel si však musí být vědom alespoň možnosti, že jednání jeho i ostatních spolupachatelů směřuje ke spáchání trestného činu společným jednáním, a být s tím pro tento případ srozuměn.
S ohledem na charakteristiku spolupachatelství je nezbytné připomenout roli, která je obviněnému J. K. ve skutkové větě – dále rozvedené v odůvodnění napadených rozhodnutí – přisuzována. Obviněný – byť se do této role stylizuje – nefiguroval pouze jako zástupce daňového subjektu v celním řízení, který by si nebyl vědom toho, k jakému účelu jmenovaná společnost vlastně slouží. Obviněný ve své dovolací argumentaci zaujímá postoj, který zjevně neodpovídá jemu přisuzované roli, a pouze vede polemiku se závěry, které soudy ve vztahu k závěru o spolupachatelství učinily. Tím se ve stadiu dovolacího řízení snaží Nejvyšší soud přesvědčit o tom, že jeho úloha byla spojena pouze s rolí zástupce daňového subjektu, který si nebyl vědom nelegální činnosti ostatních spoluobviněných.
To však objektivnímu stavu věci zjevně neodpovídá, neboť úloha obviněného v celé věci je věrně dokreslována právě vyjádřením obsaženým v tzv. skutkové větě výroku o vině, podle něhož „… dovezený minerální olej biosepar byl dále prostřednictvím společností:
- H., v níž v roli jednatele vystupoval obžalovaný V. C., fakticky v pozici tzv. bílého koně, kterého za tímto účelem najal obžalovaný M. Z., který jeho činnost řídil, když sám byl řízen obžalovanými M. L. a J. M., přičemž v pozici obchodního ředitele této společnosti vystupoval V. P. a obž. J. K. se na krácení spotřební daně u této společnosti podílel tím, že společnost zastupoval na základě plné moci od jednatele obžalovaného V. C. při jednáních s celním úřadem a informace o stavu celních řízení předával obžalovaným J. Š. a M. L., ……
- H. tento minerální olej prodal jako motorovou naftu společnostem A. G., J. s. O., a K.-O. k., ……………kdy po takovéto předchozí přípravě, domluvě a rozdělení úloh ………. obviněný J. M., který inicioval společně s obžalovaným M. L. převod H. na V. C., instruoval jej přes M. Z. k podpisu smluv, faktur a dalších dokumentů, týkajících se nelegálních obchodů s minerálními oleji, měl přístup k firemnímu účtu H. prostřednictvím internetbankingu, na základě čehož dával pokyny V. C. prostřednictvím M. Z. k výběru došlých finančních prostředků na účty H. od odběratelů bioseparu prodávaného jako motorová nafta, a to jak samostatně, tak společně s M. L., přičemž předával M. Z. finanční odměny za podpis dokumentů týkajících se H., spolupracoval ve věci nelegálních obchodů s minerálními oleji za účelem podílu na zisku i s obviněným J. Š., přičemž i přebíral hotovost od M. Z. a řešil za H. s pomocí obviněného J. K. problémy s celní správou, kdy obviněný J. K. zastupoval na základě plné moci od V. C. H. při jednáních s celním úřadem a informace o stavech jednotlivých řízení předával následně obviněným J. Š. a M. L. … “.
Tento výňatek skutkové věty výroku o vině věrně popisuje roli a postavení obviněného J. K. v organizované soustavě, kterou za účelem páchání trestné činnosti a jejího rozvíjení spoluobvinění vytvořili. Znaky spolupachatelství byly v posuzované věci naplněny po formální stránce již tím, že na organizované trestné činnosti se (u obchodní společnosti H.) podílelo celkem pět fyzických osob, které mezi sebou měly navzájem rozděleny role, jejichž naplňování bylo předpokladem řádného fungování celé skupiny. Jak bylo výše uvedeno, spolupachatelství je založeno na společném jednání a úmyslu k tomu směřujícímu. O společné jednání jde tehdy, jestliže každý ze spolupachatelů uskuteční svým jednáním všechny znaky skutkové podstaty trestného činu nebo jestliže každý ze spolupachatelů svým jednáním uskutečnil jen některý ze znaků skutkové podstaty trestného činu, jež je pak naplněna jen souhrnem těchto jednání, anebo i tehdy, pokud jednání každého ze spolupachatelů je alespoň článkem řetězu, přičemž jednotlivé činnosti – články řetězu směřují k přímému spáchání trestného činu a jen ve svém celku naplňují jeho skutkovou podstatu a působí současně. Úmysl při spolupachatelství musí směřovat ke spáchání trestného činu společným jednáním. Tím se odlišuje spolupachatelství od souběžného pachatelství několika osob (srov. rozhodnutí pod č. 36/1973-I. Sb. rozh. tr.). V případě dovolatele s ohledem na učiněná skutková zjištění nevzniká pochybnost o tom, že se jako spolupachatel na činu podílel nejméně v třetí vyjmenované formě spolupachatelství.
V posuzované věci obviněný J. K. naplňoval znaky společného jednání již tím, že úmyslně a při vědomosti skutečného stavu věci, že byl dovezen minerální olej a následně prodán jako motorová nafta, aniž by byla splněna daňová povinnost, nepochybně přispěl svým jednáním k naplnění všech znaků skutkové podstaty §240 tr. zákoníku. Z dokazování vyplynulo, že obviněný V. C. plnou moc pro obviněného J. K. k zastupování společnosti H. nepodepsal, ani s obviněným J. K. nikdy o zastupování společnosti H. v daňových a celních řízeních nejednal. Ze skutečnosti, že jej zastupováním společnosti H. nepověřil její jednatel a o daňových a celních problémech společnosti nejednal se statutárním orgánem daňového subjektu, ale se svými známými zejména s obviněnými M. L., J. Š. a J. M., kteří jej o zjištěních a krocích správce daní informovali, lze dovodit vědomou účast na předmětném jednání. Námitka obviněného, že nejednal ve spolupachatelství, je tedy zjevně nedůvodná, jelikož provedeným dokazováním byl vztah trestné součinnosti obviněných nepochybně prokázán.
Na podkladě všech popsaných skutečností Nejvyšší soud shledal, že napadené rozhodnutí ani řízení, které mu předcházelo, netrpí vytýkanými vadami, a proto dovolání obviněných J. M. a J. K. podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněná odmítl. O dovoláních rozhodl za podmínek ustanovení §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Pokud jde o podnět obviněného J. M., aby předseda senátu Nejvyššího soudu rozhodl o odložení výkonu rozhodnutí napadeného dovoláním, je třeba zmínit, že předseda senátu soudu prvního stupně neučinil návrh ve smyslu §265h odst. 3 tr. ř., přičemž vzhledem ke způsobu rozhodnutí o podaných dovoláních ani předseda senátu Nejvyššího soudu neshledal důvody k postupu podle §265o odst. 1 tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 13. 3. 2019
JUDr. Jiří Pácal
předseda senátu