ECLI:CZ:NS:2021:11.TDO.1377.2020.1
sp. zn. 11 Tdo 1377/2020-1478
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. 1. 2021 o dovolání obviněného R. P., nar. XY v XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Mírov, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 2. 2020, sp. zn. 7 To 11/2020, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 72 T 147/2019, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného R. P. odmítá.
Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 25. 11. 2019, sp. zn. 72 T 147/2019, byl obviněný R. P. (dále též jen „obviněný“) uznán vinným ze spáchání pod bodem 1 – 2), 4 – 5) pokusu zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §283 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, pod bodem 3) přečinu přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle §284 odst. 1, 3 tr. zákoníku, pod bodem 4) přečinu obecného ohrožení z nedbalosti podle §273 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, pod bodem 6) jednak přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku, jednak přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. h) tr. zákoníku a pod bodem 7) pokusu přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §337 odst. 3 písm. b) tr. zákoníku. Za to byl odsouzen podle §283 odst. 2 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šesti let a šesti měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Obviněnému byl dále uložen trest propadnutí věci jednak podle §70 odst. 1 tr. zákoníku, jednak podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Okresní soud v Ostravě dále podle §228 odst. 1 tr. ř. uložil povinnost zaplatit na náhradě škody poškozené Vězeňské službě České republiky částku ve výši 2 052 Kč a poškozené České podnikatelské pojišťovně, a.s., Vienna Insurance Group, částku ve výši 42 673 Kč. Podle §229 odst. 1 tr. ř. byl poškozený D. G. odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
2. Stalo se tak na základě zjištění, že obviněný
pod bodem 1)
v přesně nezjištěném období, nejméně však od počátku října roku 2017 do prosince roku 2017, poté co si na území města Ostravy od dosud nezjištěné osoby opatřil psychotropní látku pervitin, kterou z části užil pro svou vlastní potřebu a z části, na různých místech města Ostravy, s vědomím, že se jedná o psychotropní látku pervitin, a vědom si jejich negativních účinků na lidský organismus ji opakovaně a neoprávněně poskytl za úplatu k dalšímu užití jiným osobám, mezi nimi i M. S., narozenému XY, kterému ve shora uvedeném období nejméně ve třech případech poskytl za finanční částku v rozmezí 200 Kč - 900 Kč psychotropní látku pervitin v množství od 0,2 gramu až 0,3 gramu do 1 gramu v jednotlivých případech,
pod bodem 2)
v přesně nezjištěném období, nejméně však od počátku února roku 2018 do 4. 4. 2018, kdy byl zadržen příslušníky Policie České republiky v bytě č. 8 umístěném v XY na ulici XY, který v té době od května 2017 užíval, a to společně se svou družkou M. L., vědomě neoprávněně přechovával laboratorní techniku, tvořící provizorní zařízení určené k nelegální výrobě psychotropní látky pervitin, jako např. skleněný spirálový chladič s přestupníkem, dózu s 3 ks přestupníků a vatou, plastové víko s plastovou hadicí, skleněnou dózu a sklenici, chemikálie a pomocné látky určené k nelegální výrobě psychotropní látky pervitin, jako např. kyselinu chlorovodíkovou, toluenové rozpouštědlo, které si obstaral sám, a s jejichž pomocí a za použití různého počtu balení farmaceutických přípravků obsahujících pseudoefedrin ve snadno extrahovatelné formě, opakovaně neoprávněně vyráběl a skutečně vyrobil blíže nezjištěné množství směsi psychotropní látky pervitin o blíže nezjištěném množství účinné látky metamfetamin v jednom varu, kdy takto vyrobený pervitin z části užil pro svou vlastní potřebu a z části, s vědomím, že se jedná o psychotropní látku, se znalostí jejich negativních účinků na lidský organismus, tuto poskytoval k užití dalším osobám, se kterými byl pro tyto účely v častém kontaktu,
pod bodem 3)
v přesně nezjištěném období, nejméně však dne 4. 4. 2018, kdy byl zadržen příslušníky Policie České republiky v bytě č. 8 umístěném v XY na ulici XY, který v té době od května 2017 užíval, a to společně se svou družkou M. L., s vědomím, že se jedná o návykovou látku marihuanu, bez povolení u sebe pro vlastní potřebu držel celkem 754,48 gramů sušené rostlinné hmoty zelené barvy využitelné pro toxikomanii, která byla zajištěna ve výše uvedeném bytě při domovní prohlídce provedené na základě příkazu k domovní prohlídce vydaného dne 6. 4. 2018 soudkyní Okresního soudu v Ostravě pod č. j. 0 Nt 15034/2018-5, kdy následným odborným zkoumáním bylo zjištěno, že zajištěná rostlinná hmota zelené barvy o celkové hmotnosti 754,48 gramů obsahuje 1,63 % delta-9-tetrahydrokanabinolu neboli THC, což v uvedeném množství představuje 12,30 gramů THC, které je principiální složkou konopí koncentrovanou v pryskyřici, přičemž konopí a pryskyřice z konopí jsou uvedeny v příloze č. 3 nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, jako omamné látky zařazené do seznamu IV podle Jednotné úmluvy OSN o omamných látkách, a THC je uvedeno v příloze č. 4 nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, jako psychotropní látka zařazená do seznamu II podle Úmluvy OSN o psychotropních látkách, a nakládal tak se jmenovanou látkou bez splnění podmínek nakládání s touto látkou stanovených zákonem, aniž měl v úmyslu tyto podmínky splnit,
pod bodem 4)
dne 9. 5. 2018 kolem 03:15 hodin v XY na ulici XY v 9. nadzemním podlaží domu, v obývacím pokoji bytu č. 63 faktického uživatele D. G., v době jeho nepřítomnosti, za pomoci přechovávané laboratorní techniky tvořící provizorní zařízení určené k nelegální výrobě psychotropní látky pervitin, jako např. skleněných baněk, skleněného chladiče, mís z varného skla, plastových barelů, chemikálií a pomocných látek určených k nedovolené výrobě psychotropní látky pervitin, jako např. kyseliny chlorovodíkové, červeného fosforu, hydroxidu sodného, které si obstaral, a za použití různého počtu balení farmaceutického přípravku obsahující pseudoefedrin ve snadno extrahovatelné formě, ze kterého věděl, že je z něj možno vyrobit psychotropní látku pervitin, vyráběl nezjištěné množství směsi psychotropní látky pervitin o blíže nezjištěném množství účinné látky metamfetamin, což se mu však nepodařilo, neboť došlo k požáru, jenž byl způsoben během procesu výroby a s vědomím, že manipuluje s otevřeným ohněm a s hořlavým materiálem, kdy po vzniku požáru z předmětného bytu utekl, čímž tímto svým jednáním jednak vystavil větší počet osob bezprostřednímu nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví a jednak způsobil I. G., narozené XY, dědičce po zemřelém majiteli bytu I. G., škodu poškozením bytu v přesně nezjištěné výši, Stavebnímu bytovému družstvu Poruba, IČ: 00408441, škodu na prostorách bytového domu ve výši 130 000 Kč, majitelce bytu č. 60 M. M. G., narozené XY, škodu ve výši 43 173 Kč a Ch. P., narozenému XY, uživateli bytu č. 57, škodu ve výši 5 491 Kč, přičemž toliko díky včasnému zásahu HZS Ostrava nedošlo k rozšíření požáru na další bytové jednotky a tím k ohrožení dalších nejméně 32 osob v době požáru se v bytech nacházejících, a tedy uvedenou manipulací s tekutinou obsahující dosud nezjištěnou hořlavou látku porušil obecnou povinnost předcházení škodám ve smyslu §2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, která je v oblasti požární ochrany konkretizována v §17 odst. 1 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně,
pod bodem 5)
v přesně nezjištěném období, nejméně však dne 25. 6. 2018 v XY na ulici XY v bytě č. 9, ve svém tehdejším bydlišti, vědomě neoprávněně přechovával laboratorní techniku, tvořící provizorní zařízení určené k nelegální výrobě psychotropní látky pervitin, jako např. skleněné zapékací mísy, skleněný odměrný válec, skleněné baňky o objemu 10 000 ml, 4 000 ml a 2 000 ml, skleněný chladič, plastové nádobky, chemikálie a pomocné látky určené k nelegální výrobě psychotropní látky pervitin, jako např. kyselinu chlorovodíkovou, jod, červený fosfor, hydroxid sodný, toluen, které si obstaral sám, a za použití různého počtu balení farmaceutického přípravku obsahující pseudoefedrin ve snadno extrahovatelné formě, jako např. Sudafed, Apselan, Ibuprom, Nurofen Zatoki, Grypolek, a Cirrus, ze kterých věděl, že je z nich možno vyrobit psychotropní látku pervitin, vyráběl a vyrobil nezjištěné množství směsi psychotropní látky pervitin o blíže nezjištěném množství účinné látky metamfetamin, kdy takto vyrobený pervitin měl z části pro svou vlastní potřebu a z části, s vědomím, že se jedná o psychotropní látku, se znalostí jejich negativních účinků na lidský organismus, tuto poskytoval k užití dalším osobám, kdy v rámci domovní prohlídky dne 26. 6. 2018 byly v uvedeném bytě zajištěny předměty obsahující stopové množství metamfetaminu a pseudoefedrinu a chemikálie sloužící k výrobě pervitinu, dále 1,96 gramu samotného pervitinu a blistry od léčiva Sudafed, Apselan, Ibuprom Zatoki, Nurofen Zatoki, Grypolek a Cirrus, z nichž bylo možno po odečtení ztrát v praxi vyrobit celkem 241,89 gramů psychotropní látky pervitin,
a tímto svým jednáním bez příslušného povolení k nakládání s návykovými látkami a bez úmyslu splnit zákonné podmínky legálního nakládání s takovými látkami protiprávně nakládal s pervitinem obsahujícím účinnou látku metamfetamin, který je uveden v příloze č. 5 nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, jako psychotropní látka zařazená do seznamu II podle Úmluvy o psychotropních látkách, a dále bez příslušné licence či povolení k nakládání s prekursory drog a bez úmyslu splnit zákonné podmínky legálního nakládání s nimi protiprávně nakládal s farmaceutickými přípravky obsahujícími pseudoefedrin, který je jako prekursor zařazen do tabulky I podle Úmluvy OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami a v návaznosti na to také v kategorii 1 příloh I Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 i Nařízení Rady (ES) č. 111/2005, o nichž věděl, že je z nich možno vyrobit drogu „pervitin“ chemicky definovanou jako metamfetamin, kdy také kyselina chlorovodíková a toluen jsou uvedeny jako pomocné látky v kategorii 3 příloh I Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 i Nařízení Rady (ES) č. 111/2005,
pod bodem 6)
v přesně nezjištěné době od 1. 12. 2018 do 14. 1. 2019 v XY, ve Vazební věznici v XY, na ulici XY, ve XY. poschodí, na oddělení XY, kde vykonával vazbu, poté, co si opatřil z dosud nezjištěného zdroje psychotropní látku pervitin, tuto látku následně s vědomím, že se jedná o psychotropní látku pervitin, a vědom si jejich negativních účinků na lidský organismus, neoprávněně nabídl a poskytl k užití jiným spoluvězňům, mezi nimi také P. F., narozenému XY, kterému v blíže nezjištěnou dobu v uvedeném období v jednom případě nabídl blíže nezjištěné množství psychotropní látky pervitin, M. P., narozenému XY, kterému v době od 21. 12. 2018 do 14. 1. 2019 nejméně v deseti případech poskytl psychotropní látku pervitin v celkovém množství okolo 1 g a rovněž sám psychotropní látku pervitin v blíže nezjištěném počtu případů a v blíže nezjištěném množství v uvedeném období užil,
přičemž pervitin, chemicky definovaný jako metamfetamin, je uveden v příloze č. 5 nařízení vlády číslo 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, jako psychotropní látka zařazená do seznamu II podle Úmluvy o psychotropních látkách, kdy tímto svým jednáním závažným způsobem porušil základní povinnost obviněného podle §21 odst. 2 zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby,
pod bodem 7)
ode dne 17. 12. 2018 do 14. 1. 2019, v XY– XY, ve Vazební věznici v XY, na ulici XY, ve XY poschodí, v cele č. XY, při výkonu vazby, s úmyslem uprchnout z vazby, různými předměty, které si při pobytu ve Vazební věznici opatřil, vykopal ve zdivu levé části cely vazební věznice otvor kruhového tvaru široký 44 cm, vysoký 43 cm a hluboký 100 cm, kdy na konci otvoru se nacházely dva malé otvory, kterými do otvoru pronikalo světlo od narušeného zdiva sousední přilehlé budovy Krajského soudu v Ostravě, přičemž k útěku obžalovaného nedošlo toliko z důvodu odhalení otvoru příslušníky Vězeňské služby ČR, čímž způsobil poškozené Vězeňské službě České republiky, IČ: 00212423, škodu poškozením ve výši 2 052 Kč.
3. Rozsudek soudu prvního stupně napadli odvoláním jednak státní zástupce, jednak obviněný. Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 21. 2. 2020, sp. zn. 7 To 11/2020, rozhodl tak, že k odvolání státního zástupce a obviněného podle §258 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. ř. zrušil v napadeném rozsudku nalézacího soudu výrok o vině pod body 1), 2), 4), 5), celý výrok o trestu a výrok o náhradě škody ohledně poškozených České podnikatelské pojišťovny, a.s., Vienna Insurance Group, a D. G. a podle §259 odst. 3 písm. a), b) tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněného uznal vinným pod body 1) – 4) ze spáchání pokusu zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §283 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, pod bodem 3) ze spáchání přečinu obecného ohrožení z nedbalosti podle §273 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, a to za jednání (v zásadě shodným se shora rozvedenými skutkovými závěry soudu prvního stupně) spočívajícím v podstatě v tom, že
pod bodem 1)
v přesně nezjištěném období, nejméně však od počátku října roku 2017 do prosince roku 2017, poté co si na území města Ostravy od dosud nezjištěné osoby opatřil psychotropní látku pervitin, kterou z části užil pro svou vlastní potřebu a z části, na různých místech města Ostravy, s vědomím, že se jedná o psychotropní látku pervitin, a vědom si jejich negativních účinků na lids ký organismus ji opakovan ě a neoprávněně poskytl za úplatu k dalšímu užití jiným osobám, mezi nimi i M. S., narozenému XY, kterému ve shora uvedeném období nejméně ve třech případech poskytl za finanční částku v rozmezí 200 Kč - 900 Kč psychotropní látku pervitin v množství od 0,2 gramu až 0,3 gramu do 1 gramu v jednotlivých případech,
pod bodem 2)
v přesně nezjištěném období, nejméně však od počátku února roku 2018 do 4. 4. 2018, kdy byl zadržen příslušníky Policie České republiky v bytě č. 8 umístěném v XY na ulici XY, který ́ v té dob ě od května 2017 užíval, a to společně se svou družkou M. L., vědomě neoprávněně přechovával laboratorní techniku, tvořící provizorní zařízení určené k nelegální výrobě psychotropní látky pervitin, jako např. skleněný ́ spirálový ́ chladi č s přestupníkem, dózu s 3 ks přestupníků a vatou, plastové víko s plastovou hadicí, skleněnou dózu a sklenici, chemikálie a pomocné látky určené k nelegální výrobě psychotropní látky pervitin, jako např. kyselinu chlorovodíkovou, toluenové rozpouštědlo, které si obstaral sám, a s jejichž pomocí a za použití různého počtu balení farmaceutických přípravků obsahujících pseudoefedrin ve snadno extrahovatelné formě, opakovaně neoprávněně vyráběl a skutečně vyrobil blíže nezjištěné množství směsi psychotropní látky pervitin o blíže nezjištěném množství účinné látky metamfetamin v jednom varu, kdy takto vyrobeny ́ pervitin z části užil pro svou vlastní potřebu a z části, s vědomím, že se jedná o psychotropní látku, se znalostí jejich negativních účinků na lidsky ́ organismus, tuto poskytoval k u žití dalším osobám,
pod bodem 3)
dne 9. 5. 2018 kolem 03:15 hodin v XY na ulici XY v XY. nadzemním podlaží domu, v obývacím pokoji bytu č. 63 faktického uživatele D. G., v době jeho nepřítomnosti, za pomoci přechovávané laboratorní techniky tvořící provizorní zařízení určené k nelegální výrobě psychotropní látky pervitin, jako např. skleněných baněk, skleněného chladiče, mís z varného skla, plastových barelů, chemikálií a pomocných látek určených k nedovolené výrobě psychotropní látky pervitin, jako např. kyseliny chlorovodíkové, červeného fosforu, hydroxidu sodného, které si obstaral, a za použití různého počtu balení farmaceutického přípravku obsahující pseudoefedrin ve snadno extrahovatelné formě, ze kterého věděl, že je z něj možno vyrobit psychotropní látku pervitin, vyráběl nezjištěné množství směsi psychotropní látky pervitin o blíže nezjištěném množství účinné látky metamfetamin, což se mu však nepodařilo, neboť došlo k požáru, jenž byl způsoben během procesu výroby a s vědomím, že manipuluje s otevřeným ohněm a s hořlavým materiálem, kdy po vzniku požáru z předmětného bytu utekl, čímž tímto svým jednáním jednak vystavil větší počet osob bezprostřednímu nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví a jednak způsobil I. G., narozené XY, dědičce po zemřelém majiteli bytu I. G., škodu poškozením bytu v přesně nezjištěné výši, Stavebnímu bytovému družstvu Poruba, IČ: 00408441, škodu na prostorách bytového domu ve výši 130 000 Kč, majitelce bytu č. 60 M. M. G., narozené XY, škodu ve výši 43 173 Kč a Ch. P., narozenému XY, uživateli bytu č. 57, škodu ve výši 5 491 Kč, přičemž toliko díky včasnému zásahu HZS Ostrava nedošlo k rozšíření požáru na další bytové jednotky a tím k ohrožení dalších nejméně 32 osob v době požáru se v bytech nacházejících, a tedy uvedenou manipulací s tekutinou obsahující dosud nezjištěnou hořlavou látku porušil obecnou povinnost předcházení škodám ve smyslu §2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, která je v oblasti požární ochrany konkretizována v §17 odst. 1 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně,
pod bodem 4)
v přesně nezjištěném období, nejméně však dne 25. 6. 2018 v XY na ulici XY v bytě č. 9, ve svém tehdejším bydlišti, vědomě neoprávněně přechovával laboratorní techniku, tvořící provizorní zařízení určené k nelegální výrobě psychotropní látky pervitin, jako např. skleněné zapékací mísy, skleněný ́ odm ěrný ́ válec, sklen ěné baňky o objemu 10 000 ml, 4 000 ml a 2 000 ml, skleněný ́ chla dič, plastové nádobky, chemikálie a pomocné látky určené k nelegální výrobě psychotropní látky pervitin, jako např. kyselinu chlorovodíkovou, jod, červeny ́ fosfor, hydroxid sodn ý ́, toluen, které si obstaral sám, a za pou žití různého počtu balení farmaceutického přípravku obsahující pseudoefedrin ve snadno extrahovatelné formě, jako např. Sudafed, Apselan, Ibuprom, Nurofen Zatoki, Grypolek, a Cirrus, o kterých věděl, že je z nich možno vyrobit psychotropní látku pervitin, vyráběl nezjištěné množství směsi psychotropní látky pervitin o blíže nezjištěném množství účinné látky metamfetamin, kdy v rámci domovní prohlídky dne 26. 6. 2018 byly v uvedeném bytě zajištěny předměty obsahující stopové množství metamfetaminu a pseudoefedrinu a chemikálie sloužící k výrobě pervitinu, dále 1,96 gramu samotného pervitinu a rovněž blistry od léčiva Sudafed, Apselan, Ibuprom Zatoki, Nurofen Zatoki, Grypolek a Cirrus, z nichž je možno vyrobit psychotropní látku pervitin, přičemž ze zde nalezených léčiv by bylo možno po odečtení ztrát v praxi vyrobit celkem 241,89 gramů psychotropní látky pervitin,
a jednáním popsaným pod body 1)-4) bez příslušného povolení k nakládání s návykovými látkami a bez úmyslu splnit zákonné podmínky legálního nakládání s takovými látkami protiprávně nakládal s pervitinem obsahujícím účinnou látku metamfetamin, který ́ je uveden v příloze č. 5 nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, jako psychotropní látka zařazená do seznamu II podle Úmluvy o psychotropních látkách, a dále bez příslušné licence či povolení k nakládání s prekursory drog a bez úmyslu splnit zákonné podmínky legálního nakládání s nimi protiprávně nakládal s farmaceutickými přípravky obsahujícími pseudoefedrin, který ́ je jako prekursor za řazen do tabulky I podle Úmluvy OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami a v návaznosti na to také v kategorii 1 příloh I Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 i Nařízení Rady (ES) č. 111/2005, o nichž věděl, že je z nich možno vyrobit drogu pervitin chemicky definovanou jako metamfetamin, kdy také kyselina chlorovodíková a toluen jsou uvedeny jako pomocné látky v kategorii 3 příloh I Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 i Nařízení Rady (ES) č. 111/2005.
Krajský soud v Ostravě tak za uvedené trestné činy a dále za přečin přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle §284 odst. 1, 3 tr. zákoníku, přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku, přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. h) tr. zákoníku a pokus přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §337 odst. 3 písm. b) tr. zákoníku, jimiž byl obviněný uznán vinným pod body 3), 6) a 7) rozsudku nalézacího soudu, obviněného odsoudil podle §283 odst. 2 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání sedmi let a šesti měsíců nepodmíněně, pro jehož výkon obviněného zařadil do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku uložil odvolací soud obviněnému trest propadnutí věcí specifikovaných v napadeném rozsudku. Dále podle §228 odst. 1 tr. ř. mu uložil povinnost zaplatit na náhradě škody poškozené České podnikatelské pojišťovně, a.s., Vienna Insurance Group, částku 42 673 Kč. Podle §229 odst. 1 tr. ř. odkázal poškozeného D. G. s jeho nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. V ostatním zůstal napadený rozsudek nalézacího soudu nezměněn.
II.
Dovolání obviněného a vyjádření k němu
4. Proti výše označenému rozsudku odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně včas dovolání. Obviněný své dovolání opřel o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.
5. Po stručném shrnutí dosavadního průběhu řízení obviněný konstatoval, že si je vědom skutečnosti, že Nejvyšší soud zásadně nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně. V posuzované věci však poukazuje na extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy, když vady provedeného důkazního řízení měly za následek porušení jeho základního práva na spravedlivý proces. Obviněný v této souvislosti poukázal na nepřípustné využití důkazních prostředků získaných v bytech ve XY a XY ulici v XY, když tyto důkazy byly opatřeny na základě nezákonných domovních prohlídek. Dále namítal procesní pochybení orgánů přípravného řízení, neboť v rámci seznámení se spisem po ukončení vyšetřování jeho obhájci nebyly předloženy CD nosiče a USB disky. Policejní orgán navíc nedůvodně a účelově zamítl návrhy obviněného na doplnění dokazování v přípravném řízení, a to jen proto, aby obviněný nemusel být propuštěn z vazby. Dalším procesním pochybením soudu bylo nedůvodné vyloučení veřejnosti z účasti na hlavním líčení dne 19. 7. 2019.
6. Obviněný poté v dovolání rozvedl konkrétní námitky k jednotlivým bodům rozsudku soudu prvního a druhého stupně. K bodu 1) výroku rozsudku odvolacího soudu namítl, že závěr o jeho vině je založen pouze na výpovědi svědka S., který v každé ze svých výpovědí uváděl rozdílné skutečnosti. Má za to, že důvodem usvědčující výpovědi tohoto svědka v přípravném řízení byl jejich předchozí vzájemný fyzicky konflikt a tedy snaha svědka se mu pomstít. V hlavním líčení však svědek vypovídal zcela v jeho prospěch a popřel, že by mu obviněný poskytl pervitin. Ze spáchání činu jej neusvědčuje ani svědkyně L., přičemž výpověď svědka Š. je nevěrohodná. Proto neexistuje žádný přímý důkaz ani řetězec nepřímých důkazů, který by usvědčoval jej ze spáchání činu pod bodem 1).
7. Pokud jde o bod 2) výroku rozsudku odvolacího soudu, závěr o jeho vině je založen na absolutně neúčinných důkazech získaných v rámci domovní prohlídky provedené v bytě na ul. XY v XY, neboť příkaz k ní byl vydán na podkladě nezákonného vstupu do tohoto obydlí obviněného v rámci tzv. realizace ze strany policejního orgánu. Ani výsledky této nezákonné domovní prohlídky jej však neusvědčují, a to ani obsah videozáznamu z telefonu obviněného, na němž není zaznamenána výroba pervitinu, ale ředění pervitinu pomocí kloubní výživy MSM, což ještě neprokazuje výrobu pervitinu. Předměty v bytě nalezené jednak neodůvodňují závěr, že sloužily k výrobě pervitinu, jednak mu všechny nepatřily, neboť část z nich byla svědka Š., jehož výpověď i v tomto směru pokládá za nevěrohodnou.
8. Další námitku směřuje obviněný proti jednání pod bodem 3) rozsudku odvolacího soudu, kdy je popsané jednání založeno na nepřímých důkazech, které netvoří ucelený řetězec. Obviněný nepopírá, že byl v předmětném bytě, kde došlo k výbuchu, nicméně ani nález jeho věcí (občanský průkaz, mobil), které zde zanechal, jej ze spáchání činu neusvědčuje. Neexistuje žádný přímý důkaz směřující k závěru, že zrovna obviněný v bytě nelegálně vyráběl pervitin. V souvislosti s touto námitkou opět poukázal na nevěrohodnost výpovědi svědka Š. Dále vytkl, že odvolací soud neopodstatněně zamítl návrh na provedení výslechu svědkyně V., u níž obviněný strávil celý večer, a to až do rána, a která by mu mohla poskytnout alibi. Nadto v případě přítomnosti u výbuchu by obviněný musel být vážně poraněn, což nebylo zjištěno. Svědci R. a G. pak nemuseli mít vědomost o věcech určených k výrobě pervitinu, které se v bytě nacházely.
9. K jednání pod bodem 4) rozsudku odvolacího soudu namítl, že jeho vina je založena na základě důkazů plynoucích z nezákonné domovní prohlídky v bytě na ulici XY v XY. Příkaz k domovní prohlídce byl vydán na základě předchozího nezákonného vstupu do tohoto obydlí policistou P., který tak porušil domovní svobodu obviněného. Jeho přítelkyně - svědkyně L., již byla v režimu zadržení a proto neobstojí úvahy soudů, že výše označený policista mohl do bytu vstoupit s odkazem na §83c odst. 2 písm. c) tr. ř., přičemž bez vstupu do bytu nemohl vidět věci a předměty sloužící k výrobě pervitinu. Stěry z rukou obviněného a z rukou jeho přítelkyně při zadržení byly negativní na přítomnost psychotropní látky a na nalezených věcech nebyly nalezeny jeho daktyloskopické stopy ani stopy DNA. Provedeným dokazováním nebyla vyvrácena obhajoba obviněného, že v bytě s nimi bydlel ještě svědek H., u něhož bylo zjevné, že vypovídal nepravdivě, navíc policie jej z místa činu nechala nepochopitelně odejít, aniž by testovala jeho otisky či DNA. Obviněný navíc namítl, že ani nezná přesný postup výroby pervitinu. Pokud by jej obviněný skutečně vyráběl, pak nelze počítat s výtěžností uváděnou soudy, pročež by nedošlo také k naplnění znaku spáchání činu ve značném rozsahu.
10. K bodu 3) výroku o vině rozsudku nalézacího soudu vytkl, že nebyla vyvrácena jeho obhajoba, že v bytě zajištěné větší množství marihuany mu nepatří a že je v něm zanechala jiná osoba, např. svědkyně L., která byla uživatelkou marihuany. Především však zdůraznil, že marihuana byla zajištěna po nezákonném vstupu policie do jeho bytu na ulici XY v XY v rámci navazující nezákonné domovní prohlídky, což stejně tak namítal i ve vztahu k výroku o vině pod bodem 2) rozsudku odvolacího soudu.
11. Obviněný dále brojil i proti jednání popsanému pod bodem 6) výroku o vině rozsudku nalézacího soudu, neboť považuje za absurdní, aby ve výkonu vazby nabízel nebo užíval pervitin, přičemž byl několikrát negativně testován na přítomnost drog v těle. Za toto jednání byl odsouzen na základě výpovědi svědka C., která jej však neusvědčuje. Soud přitom nevyslechl svědka S., který by se k tomu mohl vyjádřit. Proti obviněnému vypověděl jen svědek P., a to v přípravném řízení. U hlavního líčení vysvětlil, že v přípravném řízení vypovídal pod nátlakem policistů, po příslibu přemístění do lepší věznice a nestíhání pro pokus útěku a užívání drog. Obsáhleji pak obviněný ve svém dovolání rozebírá okolnosti, proč svědek P. nebyl stíhán. Výpověď svědka F. byla hodnocena v přímém rozporu s obsahem tohoto důkazu.
12. K bodu 7) výroku o vině nalézacího soudu obviněný uvedl, že nepopírá vyhloubení otvoru v cele. Avšak namítá, že když zjistil probourání se do budovy krajského soudu, ihned se svým počínáním přestal a žádný útěk nerealizoval, a tak dobrovolně upustil od jednání, které by teoreticky mohlo k útěku směřovat.
13. Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud vyhověl jeho dovolání a podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 2. 2020, sp. zn. 7 To 11/2020, a podle §265l odst. 1 tr. ř. přikázal odvolacímu soudu, aby věc znovu projednal a rozhodl.
14. Opis dovolání obviněného byl soudem prvního stupně za podmínek §265h odst. 2 tr. ř. zaslán k vyjádření nejvyššímu státnímu zástupci. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství po stručné rekapitulaci dosavadního průběhu řízení se vyjádřil k jednotlivým námitkám obviněného.
15. Podle státního zástupce lze z textu dovolání dovodit, že obviněný uplatňuje dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v jeho alternativě směřující proti nesprávnému právnímu posouzení skutku. Konkrétní dovolací argumentace však tomuto důvodu reálně vůbec neodpovídá.
16. Obviněný v dovolání fakticky jen kopíruje odvolací námitky a výlučně vytýká řadu údajných pochybení soudů v procesu hodnocení důkazů a od nich se odvíjejících skutkových zjištění. Obviněný považuje hodnocení důkazů za chybné, a to především v částech týkajících se určení jeho osoby, jakožto pachatele posuzovaných nakládání s drogami. Na základě toho pak činí vlastní, od soudů odlišné, hodnocení vykonaného dokazování, a to zejména prostřednictvím poukazů na nezákonnost opatření některých usvědčujících důkazů či na nevěrohodnost vybraných svědků. Ve svém dovolání obviněný rovněž zdůrazňuje nevyloučení jiných teoreticky možných průběhů skutkových dějů, jakkoli v praxi nepravděpodobných, a to zejména při posouzení všech stíhaných jednání v jejich časových, osobních a věcných souvislostech a návaznostech. K tomu státní zástupce zopakoval, že shodné námitky obviněného se opakují v celém dosavadním průběhu trestního řízení, nicméně byly provedeným dokazováním vyvráceny, jak vyplývá z rozhodnutí nižších soudů. Obviněný tak nabízí jen jinou verzi hodnocení provedených důkazů, přičemž s jeho námitkami se již podrobně vypořádal i odvolací soud, který pouze v popisu skutku napravil drobný nesoulad mezi skutkovými zjištěními nalézacího soudu a jejich popisem v bodech 2) a 5) výroku.
17. Státní zástupce dále uvedl, že nalézací soud velmi podrobně hodnotil i dovolatelem označené důkazy z hlediska jejich důkazních přínosů k jednotlivým prokazovaným skutkovým okolnostem, a doplnil, že obviněný na základě předestírání jiných, údajně nevyloučených průběhů skutkových dějů u všech sedmi bodů, požaduje akceptaci souhrnu nepravděpodobností a náhod v míře, která je v objektivní realitě (a zejména realitě nakládání s drogovým materiálem) zcela absurdní.
18. Závěrem státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání, k jehož konání může přistoupit podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř., dovolání obviněného jako podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř., odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř.
III.
Přípustnost dovolání
19. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř.
20. Nejvyšší soud shledal, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], dovolání bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou, prostřednictvím obhájců [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit [§265e odst. 1, 2 tr. ř.]. Dovolání obsahují i obligatorní náležitosti stanovené v §265f odst. 1 tr. ř.
21. Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo dále zapotřebí posoudit, zda konkrétní důvody, o které obviněný dovolání opírá, lze podřadit pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., na který je v dovolání ve smyslu výše uvedeného odkazováno. Toto zjištění má zásadní význam z hlediska splnění podmínek pro provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (srov. §265i odst. 1, 3 tr. ř.).
IV.
Důvodnost dovolání
22. Ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotněprávních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle §265r odst. 7 tr. ř.). Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by katalog dovolacích důvodů. Už samo chápání dovolání jako mimořádného opravného prostředku ospravedlňuje restriktivní pojetí dovolacích důvodů Nejvyšším soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozsudku z vlastní iniciativy. Právně fundovanou argumentaci má přitom zajistit povinné zastoupení odsouzeného obhájcem – advokátem (§265d odst. 2 tr. ř.).
23. Obviněný v dovolání uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s tím, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku. V jeho mezích lze namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu zásadně nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno, ani prověřovat úplnost a správnost provedeného dokazování ve smyslu ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudů a jejich procesní postup, spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotněprávních.
24. Je zřejmé, že výše rozvedené dovolací námitky obviněný výhradně směřoval do oblasti skutkových zjištění nižších soudů, do rozsahu a hodnocení provedeného dokazování a do jejich procesního postupu v posuzované věci. Nejvyšší soud není další odvolací instancí, a proto nemůže přezkoumávat a posuzovat postup hodnocení důkazů soudy obou stupňů. V takovém případě by se totiž dostával do pozice soudu druhého stupně a suploval jeho činnost (k tomu srov. přiměřeně usnesení Ústavního soudu např. ve věcech sp. zn. I. ÚS 412/02, III. ÚS 732/02, III. ÚS 282/03, II. ÚS 651/02). Dovolací soud je naopak zásadně povinen vycházet ze skutkových zjištění soudů prvního (a event. druhého) stupně a teprve v návaznosti na jimi zjištěný skutkový stav může posuzovat hmotněprávní posouzení skutku.
25. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu je Nejvyšší soud oprávněn a zároveň povinen přezkoumat napadené rozhodnutí z hlediska skutkových námitek pouze v takovém případě, kdy v rozhodování soudů předchozích stupňů byla učiněná skutková zjištění v extrémním nesouladu s vykonanými důkazy a kdy nesprávná realizace důkazního řízení má za následek porušení základních práv a svobod ve smyslu dotčení postulátů spravedlivého procesu. Rozhodování o mimořádném opravném prostředku se totiž nemůže ocitnout mimo rámec ochrany základních práv jednotlivce a tato ústavně garantovaná práva musí být respektována (a chráněna) též v řízení o všech opravných prostředcích (k tomu viz např. nálezy Ústavního soudu ze dne 25. 4. 2005, sp. zn. I. ÚS 125/04, ze dne 18. 8. 2004, sp. zn. I. ÚS 55/04, ze dne 31. 5. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04, stanovisko pléna ze dne 4. 3. 2014, sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14). Ústavní soud vymezil taktéž zobecňující podmínky, za jejichž splnění má nesprávná realizace důkazního řízení za následek porušení základních práv a svobod ve smyslu dotčení postulátů spravedlivého procesu. Podle Ústavního soudu tak lze vyčlenit případy důkazů opomenutých, případy důkazů získaných, a tudíž posléze i použitých v rozporu s procesními předpisy, a konečně případy svévolného hodnocení důkazů provedeného bez jakéhokoliv akceptovatelného racionálního logického základu (k tomu např. nálezy Ústavního soudu ze dne 18. 11. 2004, sp. zn. III. ÚS 177/04, ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. IV. ÚS 570/03).
26. Ostatně obviněný v podaném dovolání výslovně namítal existenci tzv. extrémního nesouladu skutkových závěrů soudů s obsahem vykonaného dokazování, což dovozoval jednak z toho, že soudy svá skutková zjištění opřely o důkazní prostředky získané nezákonným způsobem (konkrétně namítal nezákonnost provedených domovních prohlídek), jednak svévolně a v rozporu s principy logiky hodnotily některé důkazy, a to v jeho neprospěch (např. svědecké výpovědi M. S., M. P., P. F.), a rovněž neprovedly jím navrhované důkazní prostředky naopak svědčící v jeho prospěch (např. nevyslechly svědky L. K., R. K., D. S.).
27. Po prostudování spisového materiálu však Nejvyšší soud musí konstatovat, že ve věci obviněného R. P. nižší soudy provedly dokazování v potřebném rozsahu, dostatečně se vypořádaly s důkazními návrhy obviněného a shromážděné důkazy hodnotily podle vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu. Účelem dokazování v trestním řízení je zjistit skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro rozhodnutí (§2 odst. 5 tr. ř.). Je pak plně na úvaze soudu, jak vyhodnotí jednotlivé důkazy a jakými důkazními prostředky bude okolnosti významné pro zjištění skutkového stavu objasňovat. Nejvyšší soud neshledal ze strany nalézacího a odvolacího soudu jakoukoli snahu o deformaci důkazních prostředků ani tendenčnost v uvažování v neprospěch obviněného při hodnocení jednotlivých důkazů. Z hlediska práva na spravedlivý proces je rovněž klíčový požadavek náležitého odůvodnění rozhodnutí ve smyslu ustanovení §125 odst. 1 tr. ř. nebo §134 odst. 2 tr. ř. (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 6. 2008, sp. zn. III. ÚS 1285/08, str. 3). Soudy obou stupňů i tento požadavek naplnily, když svá rozhodnutí řádně odůvodnily, přičemž v souladu s požadavky na odůvodnění rozsudku uvedenými v §125 odst. 1 tr. ř. vždy náležitě uvedly, které skutečnosti vzaly za prokázané, o které důkazy svá skutková zjištění opřely, jakými úvahami se řídily při hodnocení provedených důkazů i jak se vypořádaly s obhajobou. Ve věci také nelze učinit závěr, že je dána vada tzv. opomenutých důkazů, neboť soudy náležitě odůvodnily zamítnutí důkazních návrhů obviněného, přičemž rozhodně není povinností soudů provést veškeré navrhované důkazy, pokud takový postup rozumně odůvodní.
28. Stěžejní dovolací námitkou, ovšem procesní povahy, je tvrzení obviněného, že soudy své skutkové závěry v bodech 2), 3) a 5) rozsudku nalézacího soudu opřely o důkazní prostředky zajištěné v rámci nezákonné domovní prohlídky v bytech na ulici XY a XY v XY. Touto námitkou se již bezezbytku vypořádal jak nalézací, tak odvolací soud (viz bod 58. odůvodnění rozsudku nalézacího soudu, body 14. až 16. odůvodnění napadeného rozsudku) a Nejvyšší soud k této výstižné a věcně správné argumentaci nemá co dodat, a proto na ni může v podrobnostech plně odkázat. Stejně tak se již oba nižší soudy dostatečně vypořádaly (viz bod 58. odůvodnění rozsudku nalézacího soudu, body 17. a 18. odůvodnění napadeného rozsudku) se zbývajícími dovolacími námitkami čistě procesní povahy (tj. s nepředložením celého obsahu spisu v rámci jeho prostudování při skončení přípravného řízení a s údajně nedůvodným vyloučením veřejnosti u jednoho z hlavních líčení). Lze uzavřít, že Nejvyšší soud ve věci obviněného nezjistil žádný, natož obviněným namítaný extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními a provedeným dokazováním.
29. Ze spisového materiálu navíc vyplývá, že v zásadě všechny výše uvedené dovolací námitky obviněný uplatnil již v předcházejícím řízení před nižšími soudy, a jedná se tak pouze o opakování jeho dosavadní obhajoby, se kterou se oba soudy přesvědčivě vypořádaly. Nejvyšší soud není oprávněn, a potažmo ani povinen v dovolacím řízení znovu hodnotit výsledky dokazování provedeného v řízení nalézacím, popřípadě v řízení odvolacím, a ve svém rozhodnutí opětovně rozebírat důkazní situaci. Lze jen znovu připomenout, že s procesními i skutkovými námitkami obsaženými v podaném dovolání se dostatečně vypořádal jak nalézací soud (viz body 49. – 58. odůvodnění jeho rozsudku), tak odvolací soud (viz bod 7. – 18. odůvodnění napadeného rozsudku). Nejvyšší soud se ztotožnil se závěry nižších soudů a v podrobnostech na ně odkazuje.
30. Je zřejmé, že obviněný svými námitkami kontinuálně v průběhu trestního řízení polemizuje s hodnocením důkazů nižšími soudy a vyvozenými skutkovými závěry, přičemž vždy předkládá vlastní verzi pro něj příznivého skutkového děje, který však nemá oporu v provedeném dokazování. V souvislosti s předkládáním vlastní verze průběhu skutkového děje lze pro úplnost připomenout rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 4. 5. 2005, sp. zn. II. ÚS 681/04, s tím, že právo na spravedlivý proces není možno vykládat tak, že garantuje úspěch v řízení či zaručuje právo na rozhodnutí, jež odpovídá představám stěžovatele. Uvedeným právem je pouze zajišťováno právo na spravedlivé soudní řízení, v němž se uplatní všechny zásady soudního rozhodování podle zákona a v souladu s ústavními principy.
31. Dále v obecné rovině, s ohledem na charakter dovolacích námitek obviněného, považuje Nejvyšší soud pro odůvodnění svého rozhodnutí (viz §265i odst. 2 tr. ř.) a v reakci na opakování shodných námitek, za dostatečné, poukázat na usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 12. 2008, sp. zn. II. ÚS 2947/08, ze kterého mj. vyplývá, že i Evropský soud pro lidská práva zastává stanovisko, že soudům adresovaný závazek, plynoucí z čl. 6 odst. 1 Úmluvy, promítnutý do podmínek kladených na odůvodnění rozhodnutí, "nemůže být chápán tak, že vyžaduje podrobnou odpověď na každý argument" a že odvolací soud "se při zamítnutí odvolání v principu může omezit na převzetí odůvodnění nižšího stupně" (např. věc García proti Španělsku). Pokud uvedené platí pro odvolací řízení, tím spíše je aplikovatelné pro dovolací řízení se striktně vymezenými dovolacími důvody, při zjištění, že soudy nižších stupňů již shodným námitkám věnovaly dostatečnou pozornost.
32. Nad rámec výše uvedeného Nejvyšší soud k dovolacím námitkám obviněného vztahujícím se k jednotlivým bodům napadených rozhodnutí jen ve stručnosti shrnuje závěry obou nižších soudů. V bodě 1) vycházely zejména z výpovědí svědků S. (z přípravného řízení) a Š., v bodech 2) a 3) opřely své skutkové závěry o důkazy zajištěné při domovní prohlídce v bytě na ulici XY, o výpovědí svědků T., I., H. a P. Ostatně i sám obviněný připustil, že část zajištěné marihuany mu patřila a o výrobě pervitinu v tomto bytě obviněným svědčí i pořízený videozáznam. Nelze též přehlédnout, že kontrolní stěry z rukou obviněného byly v tomto případě pozitivní na metamfetamin (viz č. l. 204 spisu). Pokud jde o bod 4) rozsudku nalézacího soudu skutkové závěry soudy opřely o svědecké výpovědi Š., R. a G., o výsledek domovní prohlídky (stopy na zajištěných předmětech svědčících o výrobě pervitinu) a zajištěné věci na místě činu evidentně náležící obviněnému (např. jeho mobil). V bodě 5) rozsudku nalézacího soudu soudy zejména vycházely jak z výsledků domovní prohlídky v bytě na ulici XY, tak z výpovědí svědků H. a P. V bodech 6) a 7) se skutková zjištění soudů, kromě důkazů objektivní povahy (např. zajištěné předměty sloužící k vykopání otvoru ve vězeňské cele), opírají o svědecké výpovědi P., B. a F. V ostatním lze znovu odkázat na podrobné, přesvědčivé a přiléhavé odůvodnění obou napadených rozhodnutí.
33. Vzhledem ke všemu výše uvedenému dospěl Nejvyšší soud k závěru, že obviněný podal dovolání z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř., a proto postupoval podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. a jeho dovolání odmítl, aniž by se dále zabýval jím napadeným rozhodnutím a řízením jemu předcházejícím podle §265i odst. 3 až 5 tr. ř. O odmítnutí dovolání Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 28. 1. 2021
JUDr. Antonín Draštík předseda senátu