ECLI:CZ:NS:2023:11.TDO.124.2023.1
sp. zn. 11 Tdo 124/2023-140
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 23. 2. 2023 o dovolání obviněného S. M. , narozeného XY v XY, bytem XY, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 8. 2022, č. j. 9 To 244/2022-110, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 43 T 45/2022, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání obviněného S. M. odmítá.
Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 16. 6. 2022, č. j. 43 T 45/2022-88, byl S. M. (dále také jen „obviněný“) uznán vinným ze spáchání přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle §274 odst. 1 tr. zákoníku. Uvedeného přečinu se dopustil (stručně řečeno) tím, že řídil osobní motorové vozidlo, třebaže věděl, že před jízdou požil drogu pervitin, a při následném lékařském vyšetření byl ve vzorku jeho krevního séra prokázán (mimo jiné) metamfetamin v koncentraci 161 ng/ml, přičemž již při koncentraci 150 ng/ml této látky je vyloučeno bezpečné ovládání motorového vozidla.
2. Za uvedený trestný čin soud prvního stupně obviněnému uložil podle §274 odst. 1 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 3 (tří) měsíců, jehož výkon podle §81 odst. 1 a §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání 12 (dvanácti) měsíců. Současně obviněnému uložil podle §73 odst. 1 tr. zákoníku trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu 12 (dvanácti) měsíců.
3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9 odvolání, které směřovala do výroku o trestu. Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví označeným rozsudkem podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. řádu napadený rozsudek soudu prvního stupně zrušil, a to pouze ve výroku o trestu. Při nezměněném výroku o vině odvolací soud znovu rozhodl tak, že obviněnému uložil podle §274 odst. 1 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 3 (tří) měsíců, jehož výkon podle §81 odst. 1 a §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání 12 (dvanácti) měsíců. Konečně obviněnému uložil podle §73 odst. 1 tr. zákoníku trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu, a to nově na dobu 2 (dvou) let.
II.
Dovolání a vyjádření k němu
4. Proti rozsudku odvolacího soudu podává nyní obviněný prostřednictvím svého obhájce Mgr. Zdeňka Burdy, advokáta, odvolání, v němž výslovně cituje znění dovolacích důvodů podle §265b odst. 1 písm. g), h), i) a m) tr. řádu. Obviněný konkrétně uvádí, že s rozsudkem soudu prvního stupně plně souhlasil, v plném rozsahu se doznal ke spáchanému skutku a učinil rovněž prohlášení o vině. Toho, co se stalo, moc lituje a má z toho velké výčitky. Z podnětu odvolání státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9 mu byl napadeným rozsudkem odvolacího soudu zvýšen trest zákazu činnosti z původních 12 měsíců na dva roky. To obviněný považuje za nepřiměřené, a proto navrhuje, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil zpět k rozhodnutí soudu prvního stupně. Zároveň navrhuje, aby jeho dovolání Nejvyšší soud přiznal odkladný účinek.
5. K dovolání obviněného se vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství JUDr. Michal Basík (dále jen „státní zástupce“). Po shrnutí dosavadního průběhu řízení a obsahu dovolání obviněného státní zástupce uvádí, že toto je z hlediska jeho odůvodnění zjevně nedostatečné, fakticky blanketní. Pouze s jistou mírou benevolence se lze podle něj domnívat, že obviněný není spokojen s délkou jemu uloženého trestu zákazu činnosti spočívajícím v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu.
6. K tomu státní zástupce připomíná závěry ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, reprezentované usnesením Nejvyššího soudu ze dne 2. 9. 2002, sp. zn. 11 Tdo 530/2002, uveřejněným pod č. 22/2003 Sb. rozh. tr., podle nichž lze proti výroku o trestu – nejde-li o otázku jiného hmotněprávního posouzení – brojit pouze skrze dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. i) tr. řádu, přičemž tento dovolací důvod nenaplňují námitky pouhé nepřiměřenosti trestu, nejde-li o nepřípustný druh trestu nebo o překročení zákonné trestní sazby. Jednotlivé tresty uložené obviněnému však zákon nejenže připouští, ale tyto mu byly uloženy také v rámci zákonné trestní sazby. Stran trestu zákazu činnosti poukazuje státní zástupce na skutečnost, že jeho výměra se pohybuje v zákonné sazbě sankce zákazu činnosti stanovené za odpovídající přestupek podle §125c odst. 1 písm. c), odst. 6 písm. a) zákona o silničním provozu. Koresponduje-li uložený trest zákazu činnosti svou výměrou sankci hrozící za přestupek, nelze podle státního zástupce hovořit o trestu nepřiměřeném (ve smyslu trestu nerespektujícího ústavní požadavek proporcionality trestní represe – k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2016, sp. zn. 8 Tdo 1561/2016 a rozhodnutí na něj navazující).
7. Zbývající obviněným uplatněné dovolací důvody [tj. podle §265b odst. 1 písm. g), h) a m) tr. řádu] podle státního zástupce zjevně nereflektují okolnosti daného případu a jejich zahrnutí do dovolání má za písařskou nesprávnost. Z těchto důvodů proto státní zástupce navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu, když uplatněné námitky neodpovídají žádnému dovolacímu důvodu podle §265b tr. řádu.
8. Vyjádření státního zástupce Nejvyšší soud zaslal obhájci obviněného k případné replice . Tu však do dne vydání tohoto usnesení neobdržel.
III.
Přípustnost dovolání
9. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. řádu) nejprve zjišťoval, zda je dovolání obviněného přípustné a zda vyhovuje všem relevantním ustanovením trestního řádu, tedy zda bylo podáno v souladu s §265a odst. 1, 2 tr. řádu, v zákonné dvouměsíční lhůtě a na příslušném místě v souladu s §265e odst. 1, 3 tr. řádu, jakož i oprávněnou osobou ve smyslu §265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. řádu. Dále Nejvyšší soud zkoumal, zda dovolání splňuje obligatorní obsahové náležitosti tohoto mimořádného opravného prostředku upravené v §265f tr. řádu. Nejvyšší soud konstatuje, že dovolání obviněného splňuje shora uvedené zákonné náležitosti.
10. Protože dovolání lze podat jen z některého z důvodů taxativně vymezených v §265b tr. řádu, musel Nejvyšší soud posoudit, zda obviněným uplatněnou argumentaci lze podřadit pod některý ze zákonných dovolacích důvodů, jejichž existence je – mimo jiné – podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí v dovolacím řízení (§265i odst. 3 tr. řádu).
11. Obviněný v dovolání cituje dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g), h), i) a m) tr. řádu. S ohledem na obsah jeho dovolání – když jeho jediným „argumentem“ je tvrzení o nepřiměřené výši uloženého trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu – se Nejvyšší soud vyslovuje pouze k podstatě dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. i) tr. řádu, neboť jak se podává z rozhodovací praxe Nejvyššího soudu vzpomenuté výše ve vyjádření státního zástupce, námitky vůči druhu a výměře uloženého trestu lze v dovolacím řízení uplatnit pouze ve spojení s tímto dovolacím důvodem. S dalšími uvedenými dovolacími důvody se dovolání obviněného na první pohled naprosto míjí.
12. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. i) tr. řádu lze uplatnit jen tehdy, jestliže byl obviněnému uložen druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou zákonem na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Druhem trestu, který zákon nepřipouští, se podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu rozumí zejména případy, v nichž byl obviněnému uložen některý z trestů uvedených v §52 tr. zákoníku bez splnění těch podmínek, které zákon předpokládá, tj. pokud v konkrétním případě určitému pachateli za určitý trestný čin nebylo možno uložit některý druh trestu (blíže srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2004, sp. zn. 11 Tdo 575/2004). Druhá ze shora uvedených alternativ dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. i) tr. řádu se týká jen těch odstupňovaných druhů trestů, které mají sazbu vymezenu přesně definovaným rozpětím. Tak je tomu např. u trestu odnětí svobody, trestu obecně prospěšných prací, trestu zákazu činnosti apod. Trest je přitom uložen mimo zákonnou sazbu jak při nedůvodném překročení horní hranice trestní sazby, tak při nezákonném prolomení její dolní hranice (včetně nesprávného užití §58 tr. zákoníku o mimořádném snížení trestu odnětí svobody – srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2003, sp. zn. 5 Tdo 411/2003).
13. Naopak jiná pochybení soudu spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu (zejména nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v §39 až §42 tr. zákoníku) a v důsledku toho uložení nepřiměřeně přísného nebo naopak mírného trestu, není možné v dovolání namítat prostřednictvím žádného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 tr. řádu (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 9. 2002, sp. zn. 11 Tdo 530/2002, uveřejněné pod č. 22/2003 Sb. rozh. tr. či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2016, sp. zn. 11 Tdo 1586/2015).
14. I při respektování shora uvedeného Nejvyšší soud interpretuje a aplikuje podmínky připuštění dovolání tak, aby dodržel maximy práva na spravedlivý proces vymezené Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a Listinou základních práv a svobod. Je proto povinen v rámci dovolání posoudit, zda nebyla v předchozích fázích řízení porušena základní práva dovolatele (obviněného), včetně jeho práva na spravedlivý proces (k tomu srov. stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 4. 3. 2014, sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14).
IV.
Důvodnost dovolání
15. Nejvyšší soud se seznámil s obsahem napadených rozhodnutí, jakož i s řízením, které předcházelo jejich vydání, a dospěl k závěru, že dovolací námitka obviněného zcela míjí výše uvedený dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. i) tr. řádu. V souladu s §265i odst. 2 tr. řádu k samotnému dovolání jen stručně dodává, že u obviněného byly splněny všechny zákonné podmínky podle §73 odst. 1 tr. zákoníku pro uložení trestu zákazu činnosti spočívajícímu v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu. To proto, že shora označeného trestného činu se obviněný dopustil v souvislosti s činností spočívající v řízení motorového vozidla. Obviněnému byl zároveň tento druh trestu uložen v rámci zákonem stanovené trestní sazby, která podle §73 odst. 1 tr. zákoníku činí jeden rok až deset let. A protože obviněný nijak nerozporuje úvahy, které odvolací soud vedly ke stanovení konkrétní výměry tohoto druhu trestu (viz bod 8. rozsudku odvolacího soudu), přičemž Nejvyššímu soudu nepřísluší domýšlet obsah dovolací argumentace, která se tak pro svou neurčitost stává nepřezkoumatelnou (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 6. 2007, sp. zn. I. ÚS 452/07, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2013, sp. zn. 6 Tdo 94/2013, a ze dne 30. 7. 2014, sp. zn. 6 Tdo 901/2014), nemohl Nejvyšší soud jinak, než jeho dovolání odmítnout.
V.
Návrh na odklad výkonu rozhodnutí
16. Obviněný v rámci podaného dovolání Nejvyšší soud požádal, aby tento přiznal jeho dovolání odkladný účinek. Podle §265o odst. 1 tr. řádu může předseda senátu Nejvyššího soudu před rozhodnutím o dovolání (mimo jiné) odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž bylo podáno dovolání. Vydání rozhodnutí o takovém návrhu však není obligatorní. Aplikace uvedeného ustanovení by přicházela v úvahu toliko tehdy, jestliže by argumentace obviněného s určitou vyšší mírou pravděpodobnosti mohla svědčit závěru, že jeho dovolání bude vyhověno. Předseda senátu však důvody pro odklad výkonu rozsudku odvolacího soudu nezjistil, a z tohoto důvodu, aniž by bylo zapotřebí o podnětu obviněného rozhodnout samostatným rozhodnutím, mu nevyhověl a samostatným (negativním) výrokem nerozhodl.
VI.
Závěrečné zhodnocení Nejvyššího soudu
17. Nejvyšší soud uzavírá, že dovolání obviněného S. M. neodpovídá jím uplatněnému, ale ani žádnému jinému zákonnému dovolacímu důvodu. Jelikož se z obsahu dovolání nepodává ani porušení práva obviněného na soudní a jinou právní ochranu ve smyslu hlavy páté Listiny, nezbylo, než aby dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítnul. V souladu s §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu tak Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu).
V Brně dne 23. 2. 2023
JUDr. Petr Škvain, Ph.D.
předseda senátu