ECLI:CZ:NS:2023:33.CDO.507.2023.1
sp. zn. 33 Cdo 507/2023-249
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Zlatohlávkovou ve věci žalobce P. R. , bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 520 000 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 29 C 175/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 1. 2022, č. j. 28 Co 26/2017-214, 28 Co 126/2018, a proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 4. 2022, č. j. 5 Co 42/2022-224, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze (soud prvního stupně) usnesením ze dne 21. 1. 2022, č. j. 28 Co 26/2017-214, 28 Co 126/2018, zamítl návrh žalobce na odklad vykonatelnosti a právní moci usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 7. 2. 2018, č. j. 29 C 175/2016-28, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 4. 2018, č. j. 28 Co 126/2018-45, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 12. 2020, č. j. 28 Co 26/2017-164, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 2. 2021, č. j. 4 Co 8/2021-175, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 4. 2021, č. j. 28 Co 26/2017-183, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 8. 2021, č. j. 4 Co 211/2021-194 (výrok I); zároveň vyzval žalobce, aby do 15 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek ve výši 5 000 Kč za žalobu pro zmatečnost podanou dne 20. 8. 2018 (výrok II), soudní poplatek ve výši 4 000 Kč za dovolání ze dne 3. 5. 2021 (výrok III), soudní poplatek ve výši 4 000 Kč za dovolání ze dne 26. 10. 2021 (výrok IV), soudní poplatek ve výši 5 000 Kč za žalobu pro zmatečnost ze dne 3. 5. 2021 (výrok V) a soudní poplatek ve výši 5 000 Kč za žalobu pro zmatečnost ze dne 26. 10. 2021 (výrok VI). Současně žalobce poučil o tom, že nebudou-li soudní poplatky ve stanovené lhůtě zaplaceny, budou řízení zastavena, že k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží a že k dalším opakovaným žádostem o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů soud nepřihlédne.
Vrchní soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 21. 4. 2022, č. j. 5 Co 42/2022 224, usnesení soudu prvního stupně ve výroku o zamítnutí návrhu na odklad vykonatelnosti a právní moci vyjmenovaných rozhodnutí potvrdil a ve zbývajícím rozsahu odvolání pro nepřípustnost odmítl.
Proti usnesením soudů obou stupňů podal žalobce - nezastoupen advokátem - dne 4. 7. 2022 dovolání, jehož součástí je opětovná žádost o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů.
Usnesením ze dne 8. 7. 2022, č. j. 28 Co 26/2017-237, 28 Cdo 126/2018, Městský soud v Praze vyzval dovolatele k zaplacení soudního poplatku za dovolání ve výši 4.000 Kč, s tím, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, bude dovolací řízení zastaveno. Poučil jej, že k opakovaným žádostem osvobození od soudních poplatků či o ustanovení zástupce, soud nepřihlédne a nebude o nich již znovu rozhodovat, neboť v rámci řízení bylo o takových žádostech již opakovaně rozhodováno. Akcentoval, že podání dovolání je zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva, neboť dovolání směřuje proti rozhodnutí, kterým soud prvního stupně zamítl návrh na odklad právní moci a vykonatelnosti rozhodnutí, které žalobci žádnou povinnost neukládá, dále proti výzvě k zaplacení soudního poplatku, proti rozhodnutí, kterým odvolací soud potvrdil závěr o nemožnosti odkladu právní moci a vykonatelnosti rozhodnutí a odmítl odvolání proti výzvě k zaplacení soudního poplatku. Odložení právní moci v řízení o žalobě pro zmatečnost zákon neumožňuje. Usnesení bylo dovolateli doručeno 14. 7. 2022, avšak dovolatel ve stanovené lhůtě (ani později) soudní poplatek za dovolání nezaplatil.
Vrchní soud v Praze poté usnesením ze dne 10. 10. 2022, č. j. 5 Co 142/2022-241 potvrdil usnesení ze dne 27. 5. 2022, č. j. 28 Co 26/2017-228, 28 Co 126/2018, kterým Městský soud v Praze zastavil řízení o
- žalobě pro zmatečnost podané žalobcem dne 20. 8. 2018 proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 7. 2. 2018, č. j. 29 C 175/2016-28 a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 4. 2018, č. j. 28 Co 126/2018-45,
- dovolání žalobce ze dne 3. 5. 2021 proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 12. 2020, č. j. 28 Co 26/2017-164, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 2. 2021, č. j. 4 Co 8/2021-175,
- dovolání žalobce ze dne 26. 10. 2021 proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 4. 2021, č. j. 28 Co 26/2017-183 a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 8. 2021, č. j. 4 Co 211/2021-194,
- žalobě pro zmatečnost podané žalobcem dne 3. 5. 2021 proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 12. 2020, č. j. 28 Co 26/2017-164, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 2. 2021, č. j. 4 Co 8/2021-175,
- žalobě pro zmatečnost podané žalobcem dne 26. 10. 2021 proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 4. 2021, č. j. 28 Co 26/2017-183, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 8. 2021, č. j. 4 Co 211/2021-194,
pro nezaplacení soudních poplatků v dodatečné lhůtě stanovené usnesením ze dne 21. 1. 2022, č. j. 28 Co 26/2017-214, které bylo žalobci doručeno dne 27. 1. 2022, a proti kterému směřovalo dovolání, o kterém je v tomto dovolacím řízení rozhodováno.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „o. s. ř.“).
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, jímž lze napadnout výhradně rozhodnutí odvolacího soudu. Občanský soudní řád tudíž ani neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Nedostatek funkční příslušnosti je takovým nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem je vždy zastavení řízení (srov. §104 odst. 1 věta první o. s. ř.). Nejvyšší soud jako vrcholný článek soustavy obecných soudů a soud, který je funkčně příslušný k rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutím odvolacích soudů, proto řízení o dovolání žalobce směřujícímu proti rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 21. 1. 2022, č. j. 28 Co 26/2017-214, 28 Co 126/2018, podle §104 odst. 1 o. s. ř. zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2001, sp. zn. 20 Cdo 1535/99, ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 433/2002, ze dne 26. 10 2011, sp. zn. 20 Cdo 3313/2011, nebo ze dne 21. 12. 2016, sp. zn. 33 Cdo 4856/2016).
Dovolání proti výroku usnesení ze dne 21. 4. 2022, č. j. 5 Co 42/2022-224, kterým Vrchní soud v Praze odmítl odvolání žalobce směřující proti výrokům II, III, IV, V, VI a VII usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 1. 2022, č. j. 28 Co 26/2017-214, 28 Co 126/2018, je objektivně nepřípustné (§238 odst. 1 písm. e) o. s. ř.). Jde sice o rozhodnutí, jímž se odvolací řízení končí, nicméně proti takovému rozhodnutí není dovolání přípustné, když mimořádným opravným prostředkem, jenž v takovém případě slouží k prověření správnosti rozhodnutí odvolacího soudu, je žaloba pro zmatečnost podle §229 odst. 4 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2013, sen. zn. 29 NSČR 35/2013, ze dne 30. 3. 2016, sen. zn. 29 NSCR 57/2016, nebo ze dne 28. 4. 2016, sp. zn. 33 Cdo 1398/2016). O tom byl žalobce poučen v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí. Ve zbývajícím rozsahu (výrok I výše uvedeného rozhodnutí Vrchního soudu v Praze) ustanovení §238 o. s. ř. přípustnost dovolání nevylučuje.
Podáním dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu vznikla dovolateli povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [§4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“)].
Jelikož dovolatel soudní poplatek za dovolání přes poučení o následcích jeho nezaplacení ani po výzvě soudu prvního stupně neuhradil, Nejvyšší soud v souladu s ustanovením §243f odst. 2 o. s. ř. dovolací řízení podle §9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích zastavil.
Právní mocí usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku poplatková povinnost dovolatele zaniká (viz §9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích).
Nerozhodoval-li soud prvního stupně o opakované – mechanické a novými skutečnostmi neodůvodněné – žádosti dovolatele o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení a předložil-li věc přímo Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o podaném dovolání, postupoval v souladu s ustálenou judikaturou (srov. usnesení Ústavního soudu z 19. 10. 2011, sp. zn. I. ÚS 1901/11, usnesení Nejvyššího soudu z 27. 3. 2018, sp. zn. 23 Cdo 797/2018, ze dne 7. 6. 2022, sp. zn. 26 Cdo 873/2022). Dovolacímu soudu je z jiné úřední činnosti známo, že žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, přičemž po zahájení řízení podává mimořádné množství vesměs neodůvodněných procesních podání (včetně opakovaně zamítaných návrhů na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce), jakož i opravných prostředků včetně těch, které nejsou přípustné. Takové dlouhodobé a cílené počínání žalobce lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06 , či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08 ).
Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být zdůvodněn (§243f odst. 3 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. 3. 2023
JUDr. Ivana Zlatohlávková
předsedkyně senátu