ECLI:CZ:NSS:2022:7.AFS.122.2022:31
sp. zn. 7 Afs 122/2022 - 31
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců
Mgr. Lenky Krupičkové a Mgr. Michala Bobka v právní věci žalobce: Ing. J. H., proti
žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. 4. 2022,
č. j. 16 Af 9/2022 - 53,
takto:
I. Kasační stížnost proti výroku I usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne
28. 4. 2022, č. j. 16 Af 9/2022 - 53, se o d mí t á.
II. Ve zbytku se řízení za s t av u j e.
III. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce (dále též „stěžovatel“) domáhá
zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále též „krajský
soud“), a to v rozsahu všech jeho výroků.
[2] Napadeným usnesením krajský soud zamítl žádost stěžovatele o prominutí zmeškání lhůty
k podání žaloby (výrok I usnesení), žalobu pro opožděnost odmítl (výrok II usnesení) a žádnému
z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení (výrok III usnesení).
[3] Nejvyšší správní soud se předně zabýval tím, zda je kasační stížnost (jako celek) přípustná.
[4] Co se týče výroků II a III usnesení krajského soudu (odmítnutí žaloby pro opožděnost
a související nepřiznání náhrady nákladů řízení), proti těmto kasační stížnost obecně přípustná je.
Nejedná se totiž o žádnou ze zákonných výluk z přípustnosti kasační stížnosti.
[5] Jinak je tomu ovšem ve vztahu k výroku I napadeného usnesení. Tímto výrokem krajský
soud zamítl žádost stěžovatele o prominutí zmeškání lhůty k podání žaloby podle §40
odst. 5 s. ř. s. Nejvyšší správní soud přitom již v usnesení ze dne 12. 1. 2018,
č. j. 2 As 141/2017 - 19, č. 3689/2018 Sb. NSS, dovodil, že proti takovému rozhodnutí není
kasační stížnost přípustná (k tomu viz dále např. i usnesení zdejšího soudu ze dne 24. 5. 2018,
č. j. 8 As 74/2018 - 31, či rozsudky zdejšího soudu ze dne 15. 7. 2022, č. j. 4 Afs 114/2022 - 23,
a ze dne 23. 9. 2021, č. j. 7 Ads 163/2021 - 19). Shodný názor zastává i odborná literatura.
Např. podle komentáře od Potěšil, L.; Šimíček, V. a kol. Soudní řád správní. Komentář. Praha, Leges,
2014, komentář k §40 odst. 5 s. ř. s., se o prominutí zmeškání lhůty rozhoduje usnesením, proti
kterému není přípustný žádný opravný prostředek [§104 odst. 3 písm. b) a §114 s. ř. s.]. Je proto
namístě kasační stížnost v daném rozsahu odmítnout (výrok I usnesení). Ostatně, kasační stížnost
směřující proti výroku o neprominutí zmeškání lhůty by nebylo lze věcně projednat i z důvodu,
že stěžovatel neuhradil soudní poplatek a není zastoupen advokátem (viz dále).
[6] Nejvyšší správní soud dále uvádí, že s podáním kasační stížnosti je spojen vznik
poplatkové povinnosti [§4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích].
Dle položky č. 19 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou uvedeného zákona, je kasační
stížnost zpoplatněna částkou 5 000 Kč.
[7] Stěžovatel spolu s podáním kasační stížnosti tento soudní poplatek nezaplatil a požádal
o osvobození od soudního poplatku (a o ustanovení zástupce). Usnesením ze dne 23. 6. 2022,
č. j. 7 Afs 122/2022 - 18, Nejvyšší správní soud návrh na osvobození od soudních poplatků
(a i návrh na ustanovení zástupce) zamítl a současně stěžovatele vyzval k zaplacení soudního
poplatku ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení. Zároveň jej poučil o tom,
že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, Nejvyšší správní soud řízení o kasační
stížnosti zastaví. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 27. 6. 2022. Posledním dnem lhůty
k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost bylo tedy úterý dne 12. 7. 2022.
[8] Stěžovatel v uvedené lhůtě poplatek nezaplatil a namísto toho dne 12. 7. 2022 zaslal
Nejvyššímu správnímu soudu podání, ve kterém znovu požádal o osvobození od soudních
poplatků (a o ustanovení zástupce). Poukázal zejména na svůj nepříznivý zdravotní stav a na jím
doložené podklady k jiným řízením vedeným zdejším soudem v jeho věcech (řízení vedená
pod sp. zn. 7 Afs 90/2022 a sp. zn. 8 Afs 85/2022).
[9] Nejvyšší správní soud neshledal důvod o opakované žádosti stěžovatele o osvobození
od soudních poplatků rozhodnout samostatným usnesením. Byť obecně platí, že o žádosti
o osvobození od soudního poplatku musí soud rozhodnout dříve, než pro nezaplacení soudního
poplatku řízení zastaví, toto obecné pravidlo má své výjimky. Mechanické uplatňování tohoto
pravidla by mohlo v některých případech vést ke zbytečnému prodlužování řízení opakováním
stále stejných žádostí a rozhodováním o nich. Jak zdejší soud konstantně judikuje, požádá-li
účastník v témže řízení o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce znovu poté,
co již bylo o jeho předchozí žádosti pravomocně rozhodnuto, je soud povinen rozhodnout o této
opakované žádosti pouze tehdy, pokud účastník doloží, že od doby rozhodování o jeho
předchozí žádosti došlo k podstatné změně skutečností, jež byly relevantní pro posouzení jeho
předchozí žádosti (viz např. rozsudky ze dne 17. 6. 2008, č. j. 4 Ans 5/2008 - 65,
ze dne 16. 12. 2015, č. j. 8 As 145/2015 - 12, nebo ze dne 12. 10. 2016, č. j. 5 As 120/2016 - 32,
a nález Ústavního soudu ze dne 20. 1. 2010, sp. zn. I. ÚS 1439/09, č. 10/2010 Sb. ÚS, odst. 17).
Nic takového stěžovatel nedoložil. Pokud stěžovatel odkazoval na jiná řízení, je nutno
připomenout rozsudek ze dne 9. 10. 2013, č. j. 1 Aps 6/2013 - 21, ve kterém zdejší soud vyslovil,
že „posuzování žádosti o osvobození od soudních poplatků musí být provedeno vždy individuálně ve vztahu
ke konkrétnímu předmětu řízení a k okamžiku, v němž je vedeno. Na rozhodnutí městského soudu
v projednávané věci proto nemůže mít žádný vliv skutečnost, že stěžovatel údajně potřebné dokumenty doložil
v jiném řízení a že v tomto jiném řízení městský soud rozhodl o jeho osvobození od soudních poplatků […]
Pokud městský soud opakovaně zaslal stěžovateli příslušný formulář, mohl jen stěží dospět k závěru,
že jej vyplňovat nemusí a že jeho žádosti bude i bez toho vyhověno.“
[10] Jelikož tedy opakovaná žádost neobsahovala žádné nové skutečnosti,
které by odůvodňovaly stěžovatelovo osvobození od soudních poplatků (nebo ustanovení
zástupce), soud o ní znovu nerozhodoval. Ani řádné uvedení nových skutečností by však v tomto
případě nemohlo vést k osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, a to vzhledem
k tomu, že zdejší soud žádost o osvobození od soudních poplatků a návrh na ustanovení
zástupce primárně zamítl z důvodu zjevné neúspěšnosti kasační stížnosti, která přetrvává
(viz usnesení zdejšího soudu ze dne 23. 6. 2022, č. j. 7 Afs 122/2022 - 18).
[11] Z důvodu, že v daném případě nebyl soudní poplatek na výzvu soudu zaplacen, Nejvyšší
správní soud podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, ve spojení s §47 písm. c) s. ř. s.
řízení o kasační stížnosti v rozsahu, ve kterém směřuje proti výrokům II a III usnesení krajského
soudu, zastavil.
[12] Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že ačkoli stěžovatel neodstranil ani další vadu
své kasační stížnosti, a to nedostatek právního zastoupení ve smyslu §105 odst. 2 s. ř. s., přestože
k tomu byl usnesením ze dne 23. 6. 2022, č. j. 7 Afs 122/2022 - 18, rovněž vyzván, nepostupoval
podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ale v režimu §47 písm. c) s. ř. s., neboť postup spočívající
v zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku má přednost před odmítnutím návrhu
pro nesplnění podmínky řízení spočívající v zastoupení advokátem (srov. např. usnesení zdejšího
soudu ze dne 3. 8. 2016, č. j. 2 Afs 111/2016 - 29, ze dne 19. 10. 2016, č. j. 3 As 207/2016 - 35,
či ze dne 22. 3. 2017, č. j. 3 As 240/2016 - 70).
[13] O návrhu stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní
soud samostatně nerozhodoval, protože o kasační stížnosti bylo rozhodnuto bez zbytečného
prodlení po nezbytném poučení účastníků řízení a učinění dalších nezbytných procesních úkonů
(srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 1. 2017, č. j. 5 As 278/2016 - 16,
ze dne 16. 2. 2017, č. j. 9 As 308/2016 - 35).
[14] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl podle §60
odst. 3 věty první ve spojení s §120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení, neboť kasační stížnost byla částečně odmítnuta a ve zbytku bylo řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. srpna 2022
JUDr. Tomáš Foltas
předseda senátu