ECLI:CZ:NSS:2022:NAO.118.2022:131
sp. zn. Nao 118/2022 - 131
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců
JUDr. Josefa Baxy a JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobkyně: Mgr. D. J., proti žalovanému:
Magistrát města Brna, se sídlem Malinovského nám. 3, Brno, proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 12. 4. 2022, č. j. MMB/0206808/2022, o námitce podjatosti vznesené žalobkyní
vůči soudci senátu 31 A Krajského soudu v Brně, Mgr. Petru Sedlákovi, Ph.D., ve věci vedené
pod sp. zn. 31 A 77/2022,
takto:
Soudce Mgr. Petr Sedlák, Ph.D., ne n í vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené
u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 31 A 77/2022.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně se žalobou domáhá zrušení výše uvedeného rozhodnutí žalovaného.
V návaznosti na poučení Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) o složení senátu
a o možnosti namítat podjatost podle §8 odst. 5 s. ř. s., namítla podjatost soudce
spolurozhodujícího ve věci, a to Mgr. Petra Sedláka, Ph.D.
[2] Námitku podjatosti zdůvodnila tak, že soudce je „subjektivně nestranný“ (žalobkyně tím
zjevně myslela, že je podjatý, ačkoliv námitku slovně vyjádřila přesně naopak); a to z důvodu
postupu v řízení vedeném u krajského soudu pod sp. zn. 31 A 139/2019. Aniž by soudce vyčkal
avizovaného doplnění žaloby, vyžádal si emailem napadené rozhodnutí od JUDr. E. Ř. (vedoucí
Odboru územního a stavebního řízení Magistrátu města Brna, která zároveň podepsala napadené
rozhodnutí). Email následně potvrdil datovou zprávou k rukám zmíněné vedoucí. Soudce
po doručení vyžádaného rozhodnutí nevyčkal ani vypršení zákonné lhůty, ani k avizovanému
doplnění žaloby a vydal rozhodnutí ve věci. Dále je dle žalobkyně soudce podjatý také z důvodu
netransparentnosti přidělování jejích věcí témuž soudci.
[3] K námitce podjatosti se vyjádřil soudce Mgr. Petr Sedlák, Ph.D., který uvedl, že nemá
žádný poměr k projednávané věci ani k žalobkyni. Uvedl, že si zcela transparentně vyžádal pouze
dokumenty potřebné k posouzení přípustnosti žaloby, namísto vyžadování celého správního
spisu. Správnost jeho rozhodnutí ve věci sp. zn. 31 A 139/2019 pak potvrdil Nejvyšší správní
soud rozsudkem ve věci sp. zn. 7 As 368/2019. K námitce netransparentnosti přidělování věcí
uvedl, že věci žalobkyně napadají dle rozvrhu práce senátu 31 A; a to až do naplnění počtu věcí
stanoveného pravidly rozvrhu práce. O přidělení věcí v rámci senátu pak rozhoduje jeho
předsedkyně; není tedy schopen ovlivnit, která věc mu bude přidělena. Nadto jsou jednotlivé věci
rozhodovány senátem, ve kterém má jako soudce pouze jeden hlas.
[4] Námitka podjatosti byla dle rozvrhu práce přidělena k rozhodnutí prvnímu senátu
Nejvyššího správního soudu, který po nezbytných procesních úkonech a seznámení se s jejím
obsahem dospěl k závěru, že není důvodná.
[5] Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
„jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich
nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu
nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají
v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech“
(zvýrazněno Nejvyšším správním soudem).
[6] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Postup, kterým
je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako výjimečný.
Proto lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze závažných důvodů,
které mu skutečně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov.
usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 – 16, ze dne
18. 2. 2010, č. j. Nao 2/2010 – 91, ze dne 17. 6. 2015, Nao 135/2015 – 59, ze dne 28. 5. 2020,
č. j. Nao 68/2020 – 55, ze dne 18. 2. 2021, č. j. Nao 180/2020 – 23 a řadu dalších).
[7] V projednávané věci je zjevné, že žalobkyně spatřuje důvod podjatosti soudce Mgr. Petra
Sedláka, Ph.D., v nyní souzené věci vedené u krajského soudu pod sp. zn. 31 A 77/2022, zejména
v postupu a rozhodování v jiné věci vedené u krajského soudu pod sp. zn. 31 A 139/2019.
[8] Uváděné důvody lze plně podřadit pod okolnosti, které podle §8 odst. 1 poslední věty
s. ř. s. nejsou způsobilé založit vyloučení soudce z rozhodování o věci. Podjatost soudce nemůže
být dovozována jen z pouhého (byť odůvodněného) nesouhlasu s jeho rozhodováním v jiné věci
(viz rozsudek ze dne 19. 3. 2008, č. j. 6 Ads 123/2007 - 53). I v případě, že by soudce rozhodoval
nesprávně, nejsou tyto skutečnosti samy o sobě důvodem pro jeho vyloučení z rozhodování.
K posouzení toho, zda je rozhodování nesprávné či důsledkem omylu, slouží případně opravné
prostředky, nikoliv námitka podjatosti (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
31. 7. 2017, č. j. Nao 248/2017 – 31); možnosti podat opravný prostředek (kasační stížnost)
ostatně žalobkyně využila, byť bez úspěchu. Kasační soud pak na postupu krajského soudu
neshledal nic nestandardního.
[9] Pokud jde o námitku přidělování žalobkyniných věcí témuž soudci, založila ji na zcela
obecné úvaze. Podle Nejvyššího správního soudu však tato ničím nepodložená spekulace
žalobkyně nenaplňuje požadavky §8 odst. 5 s. ř. s., podle něhož musí být námitka podjatosti
zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. Soud se proto
těmito tvrzeními žalobkyně nezabýval. Z rozvrhu práce krajského soudu však Nejvyšší správní
soud zjistil, že soudce Mgr Petr Sedlák, Ph.D. není předsedou senátu 31 A, nemůže proto
rozhodovat o tom, která věc je mu v rámci věcí napadených senátu jako soudci zpravodaji
přidělena.
[10] Žalobkyní uvedené skutečnosti nemohou být ve smyslu §8 odst. 1 s. ř. s. důvodem
pro vyloučení soudce z rozhodování o věci, Nejvyšší správní soud rozhodl tak, že soudce
Mgr. Petr Sedlák, Ph.D., není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského
soudu v Brně pod sp. zn. 31 A 77/2022.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. srpna 2022
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu