ECLI:CZ:NSS:2022:NAO.119.2022:49
sp. zn. Nao 119/2022 - 49
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Ivo Pospíšila, soudce
JUDr. Josefa Baxy a soudkyně JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: I. E.,
proti žalovanému: Exekutorský úřad pro Prahu 3 – JUDr. Ingrid Švecová, soudní exekutor,
se sídlem Vinohradská 174, Praha 3, o žalobě proti všem úkonům žalovaného
ve věci č. j. 091 EX 16470/14 a proti povolení exekuce vydané Okresním soudem ve Zlíně
č. j. 091 EX 16470/14, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně
ze dne 18. 5. 2022, č. j. 31 A 53/2022-14, o námitce podjatosti soudců Nejvyššího správního
soudu JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D. a Mgr. Jitky Zavřelové
ve věci vedené pod sp. zn. 8 As 152/2022,
takto:
Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Petr Mikeš, Ph.D., JUDr. Milan Podhrázký, Ph.D.
a Mgr. Jitka Zavřelová ne j s ou v yl o u čen i z projednávání a rozhodování věci vedené
u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 8 As 152/2022.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal kasační stížnost proti výše uvedenému usnesení
Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), jímž byla odmítnuta žaloba proti blíže
specifikovaným postupům žalovaného. Krajský soud dospěl k závěru, že k projednání žaloby
není dána pravomoc soudů ve správním soudnictví. Nejvyšší správní soud usnesením
ze dne 20. 7. 2022, č. j. 8 As 152/2022 - 32, zamítl žádost stěžovatele o osvobození od soudních
poplatků a návrh na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti a vyzval jej k doložení plné
moci a zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost.
[2] Stěžovatel na toto usnesení reagoval podáním ze dne 27. 7. 2022, v němž (ovšem na samé
hranici srozumitelnosti) brojí proti neosvobození od soudních poplatků a neustanovení zástupce
(namítá, že je v „tristní“ ekonomické a sociální situaci a že výroky usnesení kasačního soudu jsou
„irelevantní“ z důvodu nepochopení merita věci a „nekalého“ úsudku rozhodujícího senátu,
zjevně ovlivněném „pletichami“). V tomto podání pak stěžovatel výslovně uplatnil i námitku
podjatosti rozhodujícího senátu, kterou zdůvodnil tak, že jeho soudci byli uvedeni v omyl
a „podprahově“ byli ovlivněni i dehonestací jeho osoby v masmédiích. Výzvu k zaplacení
soudního poplatku a doložení plné moci proto vydal podjatý a vůči osobě stěžovatele zaujatý
senát, který nesplňuje podmínku nestrannosti. Navrhl proto, aby bylo řízení předáno jinému
senátu Nejvyššího správního soudu.
[3] K námitce podjatosti se vyjádřili soudci osmého senátu Nejvyššího správního soudu, kteří
uvedli, že nemají žádný poměr k projednávané věci ani účastníkům řízení a nejsou si vědomi
ani jiných okolností, pro které by byl dán důvod zakládající pochybnosti o jejich nepodjatosti.
Výslovně pak odkázali na §8 odst. 1 zákona č. 150/2022 Sb., soudního řádu správního
(dále jen „s. ř. s.“), podle něhož k vyloučení soudce nemohou vést okolnosti, které spočívají
v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[4] Námitka podjatosti byla dle rozvrhu práce přidělena k rozhodnutí prvnímu
senátu Nejvyššího správního soudu, který po nezbytných procesních úkonech a seznámení
se s jejím obsahem dospěl k závěru, že není důvodná.
[5] Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
„jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich
nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu
nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají
v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech“
(zvýrazněno Nejvyšším správním soudem).
[6] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Postup, kterým
je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako výjimečný.
Proto lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z opravdu závažných
důvodů, které mu skutečně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě
(srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 – 16,
ze dne 18. 2. 2010, č. j. Nao 2/2010 – 91, ze dne 17. 6. 2015, Nao 135/2015 – 59,
ze dne 28. 5. 2020, č. j. Nao 68/2020 – 55, ze dne 18. 2. 2021, č. j. Nao 180/2020 – 23 a řadu
dalších).
[7] V projednávané věci založil stěžovatel námitku podjatosti na důvodech, které spočívají
v usnesení kasačního soudu, jímž byly zamítnuty žádost o osvobození od soudních poplatků
a návrh na ustanovení zástupce a stěžovatel byl vyzván k doložení plné moci a zaplacení
soudního poplatku. Stěžovatel z toho vyvozuje, že rozhodující soudci byli uvedeni v omyl
a jsou vůči němu „zaujatí“.
[8] Uváděné důvody jsou však plně podřaditelné pod okolnosti, které podle §8 odst. 1
poslední věty s. ř. s. nejsou způsobilé založit vyloučení soudců. Postup a rozhodování soudce
v řízení o projednávané věci nemůže zpochybnit jeho nestrannost a být důvodem
pro jeho vyloučení z rozhodování. I v případě, že by soudce rozhodoval nesprávně či v důsledku
jeho „uvedení v omyl“, jak konkrétně namítá stěžovatel, nejsou tyto skutečnosti samy o sobě
důvodem pro jeho vyloučení z rozhodování. K posouzení toho, zda je rozhodování nesprávné
či důsledkem omylu, slouží případně opravné prostředky (byť v dané věci případně uplatněné
až vůči konečnému rozhodnutí kasačního soudu), nikoliv námitka podjatosti.
[9] Stěžovatelova námitka, že rozhodující soudci byli ovlivněni blíže neupřesněnými
dehonestačními informacemi v masmédiích, je pak čistě spekulativní a nepodložená žádným
konkrétním tvrzením, natož důkazem. Ani z této námitky proto nelze dovozovat podjatost
rozhodujících soudců.
[10] S ohledem na to dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že nejsou naplněny podmínky
pro to, aby byli soudci osmého senátu JUDr. Petr Mikeš, Ph.D., JUDr. Milan Podhrázký, Ph.D.
a Mgr. Jitka Zavřelová vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci specifikované ve výroku
tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. srpna 2022
JUDr. Ivo Pospíšil
předseda senátu