ECLI:CZ:NSS:2022:NAO.89.2022:131
sp. zn. Nao 89/2022 - 131
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Ivo Pospíšila, soudce
JUDr. Josefa Baxy a soudkyně JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobkyně: YOLT Services
s. r. o., sídlem Sokolská 1605/66, Praha 2, zastoupená Mgr. Miroslavem Kadlecem, advokátem
se sídlem Zakšín 4, Dubá, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, sídlem Masarykova
427/31, Brno, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 7. 2017,
č. j. 29653/17/5200-11431-706871, o námitce podjatosti soudce Krajského soudu v Ostravě
Mgr. Jiřího Gottwalda ve věci vedené pod sp. zn. 22 Af 114/2017,
takto:
Soudce Krajského soudu v Ostravě Mgr. Jiří Gottwald ne ní v yl o u čen z projednávání
a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 22 Af 114/2017.
Odůvodnění:
[1] V řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného, které je specifikováno v záhlaví, namítla
žalobkyně v podání ze dne 27. 5. 2022 podjatost předsedy rozhodujícího senátu Krajského soudu
v Ostravě (dále jen „krajský soud“) Mgr. Jiřího Gottwalda.
[2] Námitku podjatosti žalobkyně zdůvodnila tak, že již dne 6. 5. 2022 podala návrh
na přerušení řízení s ohledem na to, že aktuálně probíhá před rozšířeným senátem řízení ve věci
sp. zn. 9 Afs 95/2021, které se týká výkladu prekluze práva správce daně stanovit daň. Žalobkyně
měla za to, že výsledek tohoto řízení může mít vliv i na posouzení její žaloby. S ohledem
na to, že na den 1. 6. 2022 bylo nařízeno v její věci jednání, dotazovala se dne 26. 5. 2022
telefonicky na aktuální stav rozhodování o jejím návrhu na přerušení řízení. Dozvěděla se však,
že řízení přerušeno nebude a účastníci o tom nebudou ani písemně vyrozuměni.
[3] Žalobkyně se s ohledem na to domnívá, že předseda rozhodujícího senátu Mgr. Jiří
Gottwald nestandardně a tendenčně krátí její práva, neboť zřejmě za účelem co nejrychlejšího
rozhodnutí věci se odmítá zabývat jejími návrhy, které naopak sledují ochranu ústavně
zaručených práv (vlastnického práva a práva na spravedlivý proces). To vyplývá nejen z jeho
současného postoje k návrhu na přerušení řízení, ale též k předchozím návrhům na položení
předběžné otázky k Soudnímu dvoru EU nebo k návrhům na odročení jednání. Jakkoliv může
být snaha o včasné a co nejrychlejší rozhodování žádoucí, nelze tak činit způsobem, který
by zhoršoval postavení a procesní pozici jednoho z účastníků řízení. To tím spíše v případě,
v němž žalobkyni hrozí nenapravitelná (a fakticky likvidační) újma. Žalobkyně má proto
za to, že je dán důvod pochybovat o nepodjatosti předsedy senátu.
[4] Žalobkyně dále poukázala na to, že Mgr. Jiří Gottwald předsedá senátu, který projednává
jiný její spor, a také v tomto případě nevyhověl jejím návrhům na položení předběžné otázky
či přerušení řízení z důvodu, že rozšířený senát aktuálně rozhoduje ve věci, která může mít vliv
na posouzení její žaloby. Žalobkyně v této souvislosti odkázala na usnesení rozšířeného senátu
ze dne 3. 2. 2021, č. j. Nao 173/2020 – 119, č. 4235/2021 Sb. NSS, podle něhož „zjištěný poměr
soudce k účastníkům řízení daný vedením sporu v jiné věci (§8 odst. 1 s. ř. s.) je indikátorem pro zkoumání
dalších okolností tohoto poměru… Okolnostmi mohou být i procesní postoje, vyjádření a stanoviska soudce v jeho
vlastním sporu vedeném s týmž účastníkem a v jiném sporu, o němž soudce rozhoduje a kde některý z účastníků
řízení již také vznesl námitku podjatosti tohoto soudce, na niž soudce reagoval.“. Z toho dovozuje,
že procesní postoje a stanoviska soudu v jiném sporu účastníka řízení vedeném před týmž
senátem mohou být relevantní pro úvahy o nepodjatosti. Pokud předseda téhož senátu v jiné její
věci rovněž opakovaně a bezdůvodně odmítá vyhovět návrhům žalobkyně, svědčí to o jeho
podjatosti v této věci.
[5] S ohledem na to, že Mgr. Gottwald je podle zjištění žalobkyně současně „předsedou“
celého soudního oddělení, jemuž byla věc přidělena, je podle žalobkyně dán důvod pochybovat
o nepodjatosti také všech ostatních členů senátu a oddělení, kteří mohou být ovlivněni stejným
způsobem a mohou mít obdobný zájem v projednávané věci.
[6] K námitce podjatosti se vyjádřil předseda senátu krajského soudu, jakož i všichni jeho
členové a jejich případní zástupci zařazení do jiných senátů. Všichni uvedli, že nemají žádný
poměr k projednávané věci, účastníkům a jejich zástupcům a necítí se být ve věci podjatí.
[7] Krajský soud postoupil námitku podjatosti podle §8 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb.,
soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu, který
po seznámení se s jejím obsahem dospěl k závěru, že není důvodná.
[8] Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
„jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich
nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu
nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají
v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech“
(zvýrazněno Nejvyšším správním soudem).
[9] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Postup, kterým
je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako výjimečný.
Proto lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z opravdu závažných
důvodů, které mu skutečně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě
(srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 – 16, ze dne
18. 2. 2010, č. j. Nao 2/2010 – 91, ze dne 17. 6. 2015, Nao 135/2015 – 59, ze dne 28. 5. 2020,
č. j. Nao 68/2020 – 55, ze dne 18. 2. 2021, č. j. Nao 180/2020 – 23 a řadu dalších).
[10] V projednávané věci založila žalobkyně námitku podjatosti na důvodech, které spočívají
v procesním postupu předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda v projednávané věci, jakož i v řízení
o její další věci. Konkrétně se jedná o to, že předseda senátu údajně odmítá vyhovět jejím
procesním návrhům na přerušení řízení za účelem položení předběžné otázky k Soudnímu dvoru
EU, resp. za účelem vyčkání na rozhodnutí rozšířeného senátu, které může ovlivnit posouzení
i její žaloby.
[11] Tento důvod je však plně podřaditelný pod okolnosti, které podle §8 odst. 1 poslední
věty s. ř. s. nejsou způsobilé založit vyloučení soudců. Postup soudce v řízení o projednávané
věci, jakož i v jiných věcech téhož účastníka, nemůže zpochybnit jeho nestrannost a být důvodem
pro jeho vyloučení z rozhodování. I v případě, v němž by takovým procesním postupem soudce
založil porušení ústavně zaručených základních práv, nejsou tyto skutečnosti samy o sobě
důvodem pro jeho vyloučení z rozhodování. K posouzení toho, zda tento postup skutečně
porušil práva účastníka řízení a odrazil se v nezákonnosti či neústavnosti konečného rozhodnutí,
slouží případně opravné prostředky (kasační stížnost), nikoliv námitka podjatosti. Nejvyšší
správní soud proto neshledal důvody, pro které by byl soudce Mgr. Jiří Gottwald vyloučen
z rozhodování v této věci.
[12] Za nerelevantní pak soud považuje odkaz žalobkyně na usnesení rozšířeného senátu
č. j. Nao 173/2020 – 119. Toto usnesení se totiž týkalo posouzení důvodů pro vyloučení
v případě, kdy soudce rozhoduje ve věci účastníka řízení, s nímž sám v jiné věci jakožto účastník
soudního řízení vedl či vede soudní spor. Citace odůvodnění tohoto usnesení uváděná žalobkyní
je vytržena z kontextu, neboť se týká zcela jiné situace, než je tomu v tomto případě. Usnesení
rozšířeného senátu nic nezměnilo na tom, že postup soudce v jiném soudním řízení s týmž
účastníkem sám o sobě nezakládá důvody pochybovat o jeho nepodjatosti a není důvodem
pro jeho vyloučení.
[13] Pokud jde o námitku podjatosti ostatních soudců krajského soudu, zařazených do úseku
správního soudnictví, založila ji žalobkyně na zcela obecné úvaze o tom, že také oni mohou
mít údajně stejný zájem jako předseda senátu Mgr. Gottwald. Podle Nejvyššího správního soudu
však tato ničím nepodložená spekulace žalobkyně nenaplňuje požadavky §8 odst. 5 s. ř. s.,
podle něhož musí být námitka podjatosti zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti,
z nichž je dovozována. Soud se proto těmito tvrzeními žalobkyně ve vztahu k dalším soudcům
krajského soudu nezabýval. Ze spisu krajského soudu však Nejvyšší správní soud zjistil, že soud
doposud nepoučil účastníky řízení o složení rozhodujícího senátu (ostatně tak neučinil
ani v předchozím řízení, které vyústilo ve vydání rozsudku ze dne 12. 2. 2019,
č. j. 22 Af 114/2017 - 57, jenž kasační soud zrušil). Nejvyšší správní soud proto ukládá krajskému
soudu, aby dostál této povinnosti a poučil účastníky řízení o složení rozhodujícího senátu v této
věci. Bez toho může účastník řízení jen stěží namítat konkrétní důvody podjatosti soudců,
již budou v souladu s rozvrhem práce rozhodovat v jeho věci.
[14] S ohledem na výše uvedené dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že nejsou naplněny
podmínky pro to, aby byl soudce Mgr. Jiří Gottwald vyloučen z projednání a rozhodnutí věci
specifikované ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 24. června 2022
JUDr. Ivo Pospíšil
předseda senátu