ECLI:CZ:US:2010:4.US.2214.10.2
sp. zn. IV. ÚS 2214/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 7. září 2010 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera ve věci navrhovatele M. N., zastoupeného JUDr. Josefem Augustinem, advokátem se sídlem Dukelská brána 4, 796 01 Prostějov, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. dubna 2010 sp. zn. 11 Tdo 1402/2009, rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 9. dubna 2009 sp. zn. 7 To 89/2009 a rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne 25. února 2008 č. j. 1 T 54/2002-2706, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti stěžovatel napadl (v rozsahu vůči němu směřujícím) v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů vydaná v jeho trestní věci. Učinil tak s blíže odůvodněným tvrzením, že v řízení před nalézacím a odvolacím soudem byly nesprávně a v jeho neprospěch hodnoceny provedené důkazy, dále že nebyl "důsledně proveden důkaz revizním znaleckým posudkem", jakož následně ani náležitě stanovena výměra jemu nepodmíněně uloženého trestu. Nadto trval, jak uvedl v podaném dovolání, na své osobní účasti při projednání předmětné věci u dovolacího soudu. Z těchto důvodů mělo dle tvrzení stěžovatele dojít k porušení jeho ústavně zaručeného základního práva na soudní ochranu, zakotveného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Proto se domáhal, aby Ústavní soud shora označená rozhodnutí nálezem zrušil.
Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným. Obdobně je povinen postupovat soudce zpravodaj, je-li návrh podán po lhůtě stanovené zákonem pro jeho podání [§43 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Jak bylo zjištěno z obsahu odůvodnění v záhlaví uvedeného usnesení Nejvyššího soudu, označený soud odmítl dovolání stěžovatele jako podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b odst. 1 tr. řádu [v relaci k námitkám stěžovatele uvážil jejich posouzení z pohledu §265b odst. 1 písm. g) a obsahově dovozeno §265b odst. 1 písm. h) tr. řádu].
Kasační návrh stěžovatele ve vztahu k tomuto usnesení Nejvyššího soudu vykazuje znaky zjevné neopodstatněnosti. To z toho důvodu, že rozhodovací důvody v něm vyložené (proti nimž stěžovatel konkrétně ani nebrojil) jsou ústavně souladné a kontradikci vůči rozhodovací praxi Ústavního soudu nezakládají (srov. kupř. nálezy sp. zn. I. ÚS 55/04, II. ÚS 193/04, IV. ÚS 216/04, I. ÚS 670/05, II. ÚS 29/06). Rozhodnout v neveřejném zasedání o dovolání bez souhlasu stěžovatele potom zákon Nejvyššímu soudu v případě odmítnutí tohoto mimořádného opravného prostředku umožňuje [§265r odst. 1 písm. a) tr. řádu].
Ohledně návrhu na zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 9. dubna 2009 sp. zn. 7 To 89/2009 a rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne 25. února 2008 č. j. 1 T 54/2002-2706 promítá se potom stávající procesní situace potud, že pro aplikaci výjimky uvedené v §72 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, z pohledu založení počátku běhu lhůty k podání ústavní stížnosti nejsou splněny náležité předpoklady, když k odmítnutí stěžovatelem podaného dovolání nedošlo v důsledku kvalifikace tohoto odmítnutí jako nepřípustného z důvodů závisejících na uvážení orgánu, jenž o něm rozhodoval. Z toho plyne, že v tomto rozsahu byla ústavní stížnost podána po lhůtě k tomu zákonem stanovené [§72 odst. 3, 4 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Pro uvedené bylo mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků rozhodnuto, jak ve výroku usnesení obsaženo [§43 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. září 2010
Michaela Židlická
předsedkyně senátu Ústavního soudu