ECLI:CZ:US:2013:3.US.1830.13.1
sp. zn. III. ÚS 1830/13
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti Josefa Langhammera, proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 6. 3. 2013 sp. zn. 21 Cdo 2039/2012-294, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností ze dne 3. 6. 2013, téhož dne osobně podanou k Okresnímu soudu v Semilech, se stěžovatel domáhal, aby mu byl umožněn spravedlivý soudní proces v řízení o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru, vedeném u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 7 C 23/2007.
Z obsahu ústavní stížnosti a příloh k ní připojených vyplynulo, že stěžovatelovu žalobu proti žalovanému zaměstnavateli ONTEX CZ, s. r. o., Okresní soud v Semilech zamítl rozsudkem ze dne 25. 2. 2010 č. j. 7 C 23/2007-155. K odvolání stěžovatele Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 22. 9. 2010 (správně ze dne 4. 10. 2010) č. j. 24 Co 300/2010-194 rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Dovolání stěžovatele Nejvyšší soud shora označeným rozsudkem zamítl jako neopodstatněné.
Stěžovatel s postupem a rozhodnutími obecných soudů nesouhlasil a brojil proti nim předmětnou ústavní stížností, kterou spojil se žádostí o bezplatné právní zastoupení.
Dříve než Ústavní soud přikročí k věcnému přezkumu stěžovaných rozhodnutí, vždy zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje všechny podmínky kladené na ni zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), tedy mimo jiné též to, zda byla podána včas.
Podle ustanovení §27 odst. 2 a §34 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je řízení před Ústavním soudem zahájeno dnem doručení písemného návrhu Ústavnímu soudu. Z těchto kogentních ustanovení, avšak ani z žádných jiných ustanovení právního řádu České republiky nevyplývá, že by zaslání ústavní stížnosti obecnému soudu bylo schopno vyvolat účinky zahájení řízení před Ústavním soudem (srov. např. usnesení sp. zn. IV. ÚS 24/2000 ze dne 19. 1. 2000, usnesení sp. zn. I. ÚS 438/03 ze dne 5. září 2003, usnesení sp. zn. IV. ÚS 867/07 ze dne 2. 5. 2007, usnesení IV. ÚS 2898/07 ze dne 24. 1. 2008, usnesení II. ÚS 696/10 ze dne 23. 3. 2010 a další, dostupné na http://nalus.usoud.cz). Ústavní soud ostatně mnohokráte judikoval, že není součástí soustavy obecných soudů, řízení před ním je řízením zcela samostatným a nepředstavuje pokračování procesu realizovaného uzavřeně v soustavě soudů obecných.
Lhůta k podání ústavní stížnosti stanovenou v ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu v délce dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, má procesní charakter, a proto postačí, je-li v její poslední den ústavní stížnost podána k přepravě (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 37/93 ze dne 22. 3. 1994 (N 9/1 SbNU 61; 86/1994 Sb.). Byla-li ústavní stížnost nesprávně předána či zaslána obecnému soudu, lze lhůtu pro podání ústavní stížnosti považovat za zachovanou, pouze tehdy, pokud by byla dodržena v okamžiku postoupení ústavní stížnosti Ústavnímu soudu obecným soudem.
Ústavní soud ověřil, že rozsudek Nejvyššího soudu byl doručen právnímu zástupci stěžovatele, JUDr. Jaroslavu Skákalovi, dne 5. 4. 2013. Od tohoto dne počala stěžovateli běžet lhůta k podání ústavní stížnosti, která uplynula dnem 5. 6. 2013. Předmětná ústavní stížnost byla k Ústavnímu soudu podána prostřednictvím Okresního soudu v Semilech, který ji obdržel dne 3. 6. 2013 a dne 7. 6. 2013 ji postoupil (zaslal poštou) Ústavnímu soudu. S ohledem na výše vyložené nelze než konstatovat, že ústavní stížnost byla podána opožděně, neboť v okamžiku jejího předání k poštovní přepravě již lhůta stanovená zákonem pro její podání uplynula.
Ústavní soud nepřehlédl absenci řádného právního zastoupení stěžovatele, nicméně nápravu, jakož i odstranění dalších vad ústavní stížnosti nežádal. Jeho postup by byl formalistický, poněvadž i odstranění všech těchto nedostatků by nic nezměnilo na tom, že ústavní stížnost byla podána opožděně a nemohla být meritorně projednána.
Z výše uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost odmítl podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 17. června 2013
Milada Tomková, v. r.
soudkyně zpravodajka