Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24.09.2019, sp. zn. 4 Tdo 1090/2019 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2019:4.TDO.1090.2019.1

sp. zn. 4 Tdo 1090/2019- 2661 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. 9. 2019 o dovolání obviněného A. Ch. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Vinařice, proti rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně ze dne 14. 2. 2019 sp. zn. 6 To 302/2018, v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 1 T 62/2018, takto: Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného A. Ch. odmítá . Odůvodnění: Okresní soud ve Zlíně rozsudkem ze dne 15. 10. 2018 sp. zn. 1 T 62/2018 uznal obviněného A. Ch. v bodech 1) až 9), 11) až 15), 17) a 19) výrokové části rozsudku vinným pokračujícím zločinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, z části v bodě 15) nedokonaným ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, spáchaného ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku; v bodech 3), 4), 9), 10), 12), 13), 15), 16), 18) výrokové části rozsudku vinným pokračujícím přečinem neoprávněného užívání cizí věci podle §207 odst. 1 tr. zákoníku, z části v bodech 9), 10), 15) a 18) nedokonaným ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, spáchaného ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku; v bodech 3), 4), 9), 10), 12), 13), 15), 16) a 18) výrokové části rozsudku vinným pokračujícím přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku spáchaného ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku; obviněného J. G. v bodech 1) až 5) výrokové části rozsudku uznal vinným pokračujícím přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku spáchaného ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku; v bodech 3) a 4) výrokové části rozsudku vinným pokračujícím přečinem neoprávněného užívání cizí věci podle §207 odst. 1 tr. zákoníku spáchaného ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku; v bodech 3) a 4) výrokové části rozsudku vinným pokračujícím přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku spáchaného ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku; obviněného D. Č. uznal v bodech 6) až 9), 11) až 13) výrokové části rozsudku vinným pokračujícím zločinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku spáchaného ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku; v bodech 9), 10), 12) a 13) výrokové části rozsudku vinným pokračujícím přečinem neoprávněného užívání cizí věci podle §207 odst. 1 tr. zákoníku, zčásti v bodech 9) a 10) nedokonaným ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, spáchaného ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku; v bodech 9) 10) 12) a 13) výrokové části rozsudku vinným pokračujícím přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku spáchaného ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku. Za to byl obviněnému A. Ch. uložen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání pěti let a šesti měsíců. Podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku mu byl dále uložen trest propadnutí věci, a to: - kovové planžety na zámky zn. GOSO na vozidla koncernu VW Group, zajištěné při domovní prohlídce konané dne 1. 10. 2017 na základě příkazu Okresního soudu ve Zlíně ze dne 28. 9. 2017, č. j. 0 Nt 17/2017-11, dále: - 6 ks písemností A4 k nástrojům sloužícím k překonání zámků a imobilizérů vozidel, - návodu k použití zařízení pro odblokování imobilizéru motorového vozidla – 15 ks listů A4, - zařízení pro bluetooth analýzu aktuálního stavu vozidla zn. Interface Supports All OBD II Protocols, vše zajištěno při prohlídce konané dne 1. 10. 2017 na základě příkazu Okresního soudu ve Zlíně ze dne 28. 9. 2017, č. j. 0 Nt 17/2017-9, a dále: - kovového vylamováku, - CD KAILONG s návodem k zařízení k odblokování imobilizéru vozidla, - 2 ks radiostanice zn. MOTOROLA, - hliníkového kufříku s nářadím k mechanickému násilnému překonání zámku a skleněné výplně vozidla, - zařízení k odblokování imobilizéru vozidla zn. OBD II, - sady nářadí k mechanickému překonání zámku vozidla v pouzdru na mobilní telefon, - vytrhováku k odstranění zámku dveří vozidla, - nabíjecího zařízení k radiostanicím MOTOROLA, vše zajištěno při prohlídce osobního motorového vozidla Škoda Octavia combi, RZ XY, majitelky V. S., konané dne 2. 10. 2017 na základě příkazu Okresního soudu ve Zlíně ze dne 28. 9. 2017, č. j. 0 Nt 17/2017-10. Obviněnému J. G. byl uložen podle §205 odst. 3 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání dvou let. Podle §81 odst. 1 tr. zákoníku a §82 odst. 1 tr. zákoníku mu byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří let a šesti měsíců. Obviněnému D. Č. byl uložen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání tří let a šesti měsíců. Podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněnému D. Č. dále uložen trest propadnutí věci, a to přípravku nahrazujícímu klíče od vozidla, sloužícímu k nastartování vozidla po vylomení spínací skříňky, kterýžto byl obviněným vydán policejnímu orgánu dne 1. 10. 2017. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému A. Ch. uložena povinnost nahradit poškozeným: - L. J., nar. XY, trvale bytem XY, škodu ve výši 25 586 Kč, - T. W., nar. XY, trvale bytem XY, škodu ve výši 11 000 Kč, - Generali pojišťovně a. s., IČO: 61859869, se sídlem Bělehradská 299/132, 120 00 Praha 2, škodu ve výši 123 500 Kč, - M. F., nar. XY, trvale bytem XY, škodu ve výši 2 635 Kč, - AUTOREA AUTO s. r. o., IČO: 27817016, se sídlem Valašská Polanka 183, škodu ve výši 2 800 Kč, - R. S., nar. XY, trvale bytem XY, škodu ve výši 1 906 Kč, - A. M., nar. XY, trvale bytem XY, škodu ve výši 6 500 Kč, - Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group, IČO: 47116617, se sídlem Praha 8, Pobřežní 665/21, škodu ve výši 123 500 Kč, - L. K., nar. XY, trvale bytem XY, škodu ve výši 150 000 Kč, - R. V., nar. XY, trvale bytem XY, škodu ve výši 101 400 Kč, - V. V., nar. XY, trvale bytem XY, škodu ve výši 6 383 Kč. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla uložena obviněnému A. Ch. a obviněnému J. G. povinnost společně a nerozdílně nahradit poškozeným: - R. S., nar. XY, trvale bytem XY, okres Kroměříž, škodu ve výši 11 700 Kč, - Generali Pojišťovně a. s., IČO: 61859869, se sídlem Praha 2, Bělehradská 299/132, škodu ve výši 108 300 Kč, - R. Š., nar. XY, trvale bytem XY, škodu ve výši 132 450 Kč, - Allianz pojišťovně, IČO: 47115971, se sídlem Praha 8, Ke Štvanici 656/3, škodu ve výši 26 100 Kč, - D. S., nar. XY, trvale bytem XY, škodu ve výši 47 255 Kč, - J. M., nar. XY, trvale bytem XY, škodu ve výši 26 700 Kč, - České podnikatelské pojišťovně, a. s., Vienna Insurance Group, IČO: 63998530, se sídlem Praha 8, Pobřežní 665/23, škodu ve výši 123 300 Kč. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému A. Ch. a obviněnému D. Č. uložena povinnost nahradit společně a nerozdílně poškozeným: - J. H., nar. XY, trvale bytem XY, škodu ve výši 26 380 Kč, - Generali Pojišťovně a. s., IČO: 61859869, se sídlem Praha 2, Bělehradská 299/132, škodu ve výši 114 000 Kč, - Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO: 65993390, se sídlem Praha 4, Nusle, Na Pankráci 546/56, škodu ve výši 186 050 Kč, - VACUTEC Slovakia, s. r. o., IČO: 04734513, se sídlem Kroměříž, Kojetínská 3881/84, škodu ve výši 324 Kč, - ČSOB Pojišťovně, a. s., člen holdingu ČSOB, IČO: 45534306, se sídlem Pardubice, Masarykovo náměstí 1458, škodu ve výši 5 175 Kč, - M. S., nar. XY, trvale XY, škodu ve výši 9 000 Kč. Poškozeného T. V., nar. XY, trvale bytem XY, okres Frýdek-Místek, podle §229 odst. 1 tr. ř. soud prvního stupně odkázal s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle §229 odst. 2 tr. ř. soud poškozené R. S., gen. shora, J. H., gen. shora, R. Š., gen. shora, D. S., gen. shora, J. M., gen. shora, T. W., gen. shora, M. F., gen. shora, AUTOREA AUTO, s. r. o., gen. shora, R. V., gen. shora, A. M., gen. shora, Ředitelství silnic a dálnic ČR, gen. shora, VACUTEC Slovakia, s. r. o., gen. shora, V. V., gen. shora, a M. S., gen. shora, odkázal se zbytkem nároků na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Soud prvního stupně též podle §226 písm. c) tr. ř. v části obžaloby okresního státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve Zlíně ze dne 20. 3. 2018 sp. zn. ZT 318/2017 obviněného A. Ch. zprostil, jelikož nebylo prokázáno, že tyto skutky spáchal tento obviněný. Ze stejného důvodu podle §226 písm. c) tr. ř. pak zprostil části obžaloby i obviněné D. Č., V. S. a S. P. Podle §229 odst. 3 tr. ř. poškozeného V. D., nar. XY, trvale bytem XY, okres Vsetín, poškozenou A. P., nar. XY, trvale bytem XY, a poškozeného J. K., nar. XY, trvale bytem XY odkázal s nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Tento rozsudek soudu prvního stupně napadli obvinění A. Ch. a D. Č. odvoláními. Z podnětu odvolání obviněného A. Ch. Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně rozsudkem ze dne 14. 2. 2019 sp. zn. 6 To 302/2018 podle §258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. rozsudek soudu prvního stupně zrušil ohledně tohoto obviněného v odsuzující části. Podle §259 odst. 3 tr. ř. pak znovu rozhodl tak, že uznal obviněného A. Ch. v bodech 1) až 9), 11) až 15), 17) a 19) vinným pokračujícím zločinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, zčásti v bodě 15) nedokonaným ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, spáchaným ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku; v bodech 3), 4), 9), 10) 12), 13), 15), 16) a 18) vinným pokračujícím přečinem neoprávněného užívání cizí věci podle §207 odst. 1 tr. zákoníku, zčásti v bodech 9), 10), 15) a 18) nedokonaným ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, spáchaným ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku a v bodech 3), 4) 9), 10), 12), 13), 15), 16) a 18) vinným pokračujícím přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku spáchaným ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, jichž se dopustil tím, že společně s již odsouzeným J. G., nar. XY, 1) v XY, okres Kroměříž, na ulici XY na parkovišti před prodejnou Penny market v přesně nezjištěné době od 19:00 hodin dne 18. 6. 2017 do 10:30 hodin dne 19. 6. 2017 odcizili motorové vozidlo zn. Škoda Octavia, modré barvy, RZ XY, VIN: XY, v němž byly uloženy technický průkaz, osvědčení o registraci vozidla a zelená karta, když rozlomili zámek levých předních dveří, poté vozidlo nastartovali a odjeli, čímž majiteli vozidla R. S., nar. XY, způsobili škodu odcizením ve výši 120 000 Kč, 2) ve XY, okres Vsetín, na křižovatce ulic XY a XY v přesně nezjištěné době od 21:15 hodin dne 14. 6. 2017 do 08:15 hodin dne 15. 6. 2017, odcizili motorové vozidlo zn. Škoda Octavia, černé barvy, RZ XY, VIN: XY, v němž byly uloženy nerezový kontaktní gril Cetler, dětská autosedačka červené barvy, taška na badminton, sportovní triko, sportovní kraťasy UMBRO, sportovní boty NIKE a badmintonová raketa, čímž majiteli vozidla R. Š., nar. XY, způsobili škodu odcizením v celkové výši 132 450 Kč, 3) ve XY, okres Vsetín, poblíž rodinného domu č. p. XY v přesně nezjištěné době od 23:30 hodin dne 1. 7. 2017 do 7:45 hodin dne 2. 7. 2017, se zmocnili motorového vozidla zn. VW Touran, stříbrné barvy, RZ XY, VIN: XY, když rozlomili zámek levých předních dveří, vozidlo nastartovali a odjeli, následně vozidlo odstavili na zpevněné ploše v lese vedle komunikace ve XY, část XY, v místě zvaném XY, poté z vozu demontovali a odcizili čtyři kompletní kola, originální ALU disky VW, velikost 16“ s pneumatikami zn. Continental rozměru 225/65/R16, pokosovou pilu Parkside, pár běžecké obuvi Run Active Grip a opravnou sadu na pneumatiky, na vozidle poškodili vytržením přední nárazník a přední masku vozidla, čímž majiteli vozidla T. V., nar. XY, způsobili škodu odcizením v celkové výši 16 200 Kč a škodu poškozením v celkové výši 14 100 Kč, 4) ve XY na ulici XY před domem č. p. XY v přesně nezjištěné době od 21:00 hodin dne 8. 7. 2017 do 08:10 hodin dne 9. 7. 2017 se zmocnili motorového vozidla zn. Škoda Octavia, bílé barvy, RZ XY, VIN: XY, když přesně nezjištěným způsobem překonali zámek levých předních dveří, vozidlo nastartovali a odjeli, vůz následně odstavili na lesní cestě v obci XY, místní část XY, okres Frýdek-Místek, poté z vozidla demontovali a odcizili 4 ks kompletních 17“ kol, 2 ks kompletních předních světlometů, přední masku z vozidla, pár dámských in-line bruslí Filla, pár pánských in-line bruslí K2, dalekohled Olympus, peněženku GANT s finanční hotovostí ve výši 10 000 Kč, občanský průkaz, řidičský průkaz, kartičku pojištěnce Všeobecné zdravotní pojišťovny, osvědčení o registraci vozidla s platební kartu MONETA Money Bank a. s. č. XY, čímž poškozenému D. S., nar. XY, způsobili škodu odcizením v celkové výši 51 600 Kč a škodu poškozením v celkové výši 1 155 Kč, 5) v XY na ulici XY před domem č. p. XY v přesně nezjištěné době od 22:30 hodin dne 16. 7. 2017 do 05:00 hodin dne 17. 7. 2017 odcizili motorové vozidlo zn. Škoda Octavia, šedé barvy, RZ XY, VIN: XY, v němž byly uloženy nosič na kola a zimní řetězy na kola, čímž majiteli vozidla J. M., nar. XY, způsobili škodu odcizením v celkové výši 157 000 Kč, společně s obžalovaným D. Č., nar. XY, 6) v XY, okres Zlín, na ulici XY na parkovišti před zadním vstupem domu č. p. XY v přesně nezjištěné době od 23:00 hodin dne 19. 8. 2017 do 14:07 hodin dne 20. 8. 2017 odcizili motorové vozidlo zn. Škoda Octavia, černé barvy, RZ XY, VIN: XY, v němž byly uloženy osvědčení o registraci vozidla, ústřižek dálniční známky pro rok 2017, 2 ks reflexních pásků zelené barvy, 10 ks hudebních CD, 3 ks deštníků a 3 ks skládacích karimatek v celkové hodnotě 210 Kč, když rozlomili zámek levých předních dveří, poté vozidlo nastartovali a odjeli, čímž majiteli vozidla J. H., nar. XY, způsobili škodu odcizením v celkové výši 140 380 Kč, 7) ve XY na ulici XY na parkovišti u domu č. p. XY v přesně nezjištěné době od 16:00 hodin dne 30. 9. 2017 do 08:15 hodin dne 1. 10. 2017 odcizili motorové vozidlo zn. Škoda Octavia, modré pastelové metalízy, RZ XY, VIN: XY, v němž byly uloženy osvědčení o registraci vozidla, klubové kartičky Bestdrive, karty k homologaci okenní fólie, doklad o pojištění vozidla, zelená karta, doklad o koupi baterie, svazek 3 ks klíčů od garáže, ústřižek dálniční známky pro rok 2017, autonabíječka k mobilnímu telefonu, prodlužovací kabel se vstupem na zapalovač, držák na mobilní telefon, šanon na CD, 4 ks reflexních vest, sedák pro děti s motivem Spidermana, dětská autosedačka Ferrari, pár pánských tenisek Nike, pár dětských papučí, ozdobné svatební srdce na kapotu, roztahovací držák na tablet Trust, čistící ubrousky na palubní desku, čistící ubrousky na potahy a plechovka aditiva do motorové nafty, tak, že rozlomili zámek levých předních dveří, poté vozidlo nastartovali a odjeli, čímž majiteli vozidla L. J., nar. XY, způsobili škodu odcizením v celkové výši 166 670 Kč, 8) ve XY na ulici XY v přesně nezjištěné době od 17:00 hodin dne 9. 9. 2017 do 09:00 hodin dne 10. 9. 2017 odcizili motorové vozidlo zn. Škoda Octavia, bílé barvy, RZ XY, VIN: XY, v němž byly uloženy dálkové ovládání a klíč od garážového stání, osvědčení o registraci vozidla a zelená karta od pojištění vozidla, čímž majiteli vozidla příspěvkové organizaci Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČ: 65993390, způsobili škodu odcizením v celkové výši 186 050 Kč, 9) v XY, okres Kroměříž, na ulici XY u domu č. p. XY v přesně nezjištěné době od 04:00 hodin do 04:15 hodin dne 20. 9. 2017, se pokusili zmocnit motorového vozidla zn. Škoda Octavia, bílé barvy, RZ: XY, VIN: XY, když rozlomili zámek levých předních dveří, vozidlo se jim však nepodařilo nastartovat a ponechali je na místě, vůz následně prohledali a odcizili GPS navigaci TOM TOM, čímž poškozené společnosti VACUTEC Slovakia, s. r. o., IČ: 04734513, způsobili škodu odcizením ve výši 2 700 Kč a škodu poškozením zámku dveří a spínací skříňky škodu ve výši 5 499 Kč, 10) ve XY, okres Zlín, na ulici XY u bytového domu č. p. XY v přesně nezjištěné době od 19:45 hodin dne 22. 9. 2017 do 09:00 hodin dne 23. 9. 2017 se pokusili zmocnit motorového vozidla zn. Škoda Octavia, černé barvy, RZ XY, VIN: XY, tak, že rozlomili zámek levých předních dveří, vozidlo se jim však nepodařilo nastartovat a ponechali je na místě, čímž majiteli vozidla M. Š., nar. XY, způsobili poškozením zámku dveří a spínací skříňky škodu ve výši 5 917 Kč, 11) ve XY na ulici XY u panelového domu č. p. XY v přesně nezjištěné době od 18:00 hodin dne 22. 9. 2017 do 10:20 hodin dne 23. 9. 2017 odcizili motorové vozidlo zn. Škoda Octavia, stříbrné barvy, RZ XY, VIN: XY, ve kterém byly uloženy dětská autosedačka pro dvouleté dítě Concord Ultimax a osvědčení o registraci vozidla, čímž majiteli vozidla L. K., nar. XY, způsobili škodu odcizením v celkové výši 151 000 Kč, 12) v XY, okres Kroměříž, na ulici XY č. p. XY v přesně nezjištěné době od 18:15 hodin dne 27. 9. 2017 do 07:00 hodin dne 28. 9. 2017 se zmocnili motorového vozidla zn. Škoda Octavia, šedé metalízy, RZ XY, VIN: XY, když rozlomili zámek levých předních dveří, poté vůz nastartovali a odjeli, na polní cestě u zemědělského družstva v obci XY, okr. Přerov, vozidlo následně odstavili a demontáží z něj odcizili vestavěné autorádio zn. Škoda s CD, textilní brašničku s nářadím, osvědčení o registraci vozidla, doklad o zaplacení pojištění k vozidlu a osvědčení o registraci přívěsného vozíku RZ XY, čímž majiteli vozidla V. V., nar. XY, způsobili škodu odcizením ve výši 485 Kč a škodu poškozením zámku dveří ve výši 5 898 Kč, 13) v XY, okres Vsetín, na ulici XY u domu č. p. XY v přesně nezjištěné době od 01:30 hodin do 10:30 hodin dne 29. 9. 2017 se zmocnili motorového vozidla zn. Škoda Octavia, stříbrné barvy, RZ XY, VIN: XY, když nezjištěným způsobem vnikli do vozidla, poté jej nastartovali, a odjeli; u domu č. p. XY na XY v XY vůz následně odstavili a odcizili z něj dětskou autosedačku Cybex Pallas šedé barvy, elektrický prodlužovací 220 V kabel na bubnu, teleskopickou tyčku ke sběru odpadků a hokejovou tašku se špinavým prádlem, čímž majiteli vozidla M. S., nar. XY, způsobili škodu odcizením ve výši 6 000 Kč a škodu poškozením zámku dveří ve výši 3 000 Kč, společně s neustanoveným pachatelem 14) v XY, okres Vsetín, na ulici XY u domu č. p. XY v přesně nezjištěné době od 21:00 hodin dne 11. 8. 2017 do 09:30 hodin dne 12. 8. 2017 odcizili motorové vozidlo zn. Škoda Octavia, černé metalízy, RZ XY, VIN: XY, v němž byly uloženy pánská bunda TimeOut tmavě modré barvy, dětský podsedák šedé barvy, stan a stanový přístřešek K-WAY fialové barvy a střední nosiče, čímž majiteli vozidla T. W., nar. XY, způsobili škodu odcizením v celkové výši 139 500 Kč, 15) ve XY na ulici XY před domem č. p. XY v přesně nezjištěné době od 19:30 hodin dne 16. 8. 2017 do 05:00 hodin dne 17. 8. 2017 se pokusili zmocnit motorového vozidla zn. Škoda Octavia, zlaté barvy, RZ XY, VIN: XY, když nezjištěným způsobem vnikli do vozidla, poté rozlomili spínací skříňku, vozidlo se jim však nepodařilo nastartovat a ponechali je na místě, následně vůz prohledali, aniž by cokoliv odcizili, čímž majiteli vozidla M. F., nar. XY, způsobili popsaným jednáním škodu poškozením spínací skříňky ve výši 2 635 Kč, 16) ve XY, místní části XY, v křižovatce ulic XY a XY v přesně nezjištěné době od 22:15 hodin dne 16. 8. 2017 do 08:00 hodin dne 17. 8. 2017 se zmocnili motorového vozidla zn. Škoda Octavia, černé barvy, převozní značky XY, VIN: XY, když rozlomili zámek levých předních dveří, poté vozidlo nastartovali, odjeli a vůz následně odstavili ve XY na ulici XY před domem č. p. XY, čímž majiteli vozidla společnosti AUTOREA AUTO s. r. o., IČ: 27817016, způsobili škodu poškozením zámku dveří ve výši 2 800 Kč, 17) v XY, okres Kroměříž, na ulici XY před domem č. p. XY v přesně nezjištěné době od 16:00 hodin dne 19. 8. 2017 do 09:00 hodin dne 20. 8. 2017 odcizili osobní motorové vozidlo zn. Škoda Octavia, šedé metalízy, RZ XY, VIN: XY, majiteli vozidla R. V., nar. XY, způsobili popsaným jednáním škodu odcizením ve výši 101 400 Kč, 18) v XY, okres Vsetín, na ulici XY před domem č. p. XY v přesně nezjištěné době od 18:00 hodin dne 3. 9. 2017 do 10:00 hodin dne 4. 9. 2017 se pokusili zmocnit motorového vozidla zn. Škoda Octavia, bílé barvy, RZ XY, VIN: XY, když do zámků dveří zasunuli vrut, pomocí kterého se snažili překonat zámek dveří, což se jim nepodařilo a vozidlo ponechali na místě, čímž majiteli vozidla R. S., nar. XY, způsobili poškozením zámku dveří škodu ve výši 1 906 Kč, 19) v XY na ulici XY mezi domy č. p. XY a XY v přesně nezjištěné době od 20:00 hodin dne 5. 9. 2017 do 06:25 hodin dne 6. 9. 2017 odcizili motorové vozidlo zn. Škoda Octavia, černé metalízy, RZ XY, VIN: XY, v němž byla uložena GPS navigace Garmin, čímž majiteli vozidla A. M., nar. XY, způsobili škodu odcizením ve výši 134 000 Kč. Za to byl obviněnému A. Ch. soudem druhého stupně uložen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání pěti let. Podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen trest propadnutí věci, a to: - kovové planžety na zámky zn. GOSO na vozidla koncernu VW Group, zajištěné při domovní prohlídce konané dne 1. 10. 2017 na základě příkazu Okresního soudu ve Zlíně dne 28. 9. 2017, č. j. 0 Nt 17/2017-11, a dále: - 6 ks písemností A4 nástrojům sloužícím k překonání zámků a imobilizérů vozidel, - návodu k použití zařízení pro odblokování imobilizéru motorového vozidla – 15 ks listů A4, - zařízení pro bluetooth analýzu aktuálního stavu vozidla zn. Interface Supports All OBD II Protocols, vše zajištěno při prohlídce konané dne 1. 10. 2017 na základě příkazu Okresního soudu ve Zlíně ze dne 28. 9. 2017, č. j. 0 Nt 17/2017-9, a dále: - kovového vylamováku, - CD KAILONG s návodem k zařízení k odblokování imobilizéru vozidla, - 2 ks radiostanice zn. MOTOROLA, - hliníkového kufříku s nářadím k mechanickému násilnému překonání zámku a skleněné výplně vozidla, - zařízení k odblokování imobilizéru vozidla zn. OBD II, - sady nářadí k mechanickému překonání zámku vozidla v pouzdru na mobilní telefon, - vytrhováku k odstranění zámku dveří vozidla, - nabíjecího zařízení k radiostanicím MOTOROLA, vše zajištěno při prohlídce osobního motorového vozidla Škoda Octavia combi, RZ XY, majitelky V. S., konané dne 2. 10. 2017 na základě příkazu Okresního soudu ve Zlíně ze dne 28. 9. 2017, č. j. 0 Nt 17/2017-10. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému A. Ch. uložena povinnost uhradit poškozeným: - L. J., nar. XY, trvale bytem XY, škodu ve výši 25 586 Kč, - T. W., nar. XY, trvale bytem XY, škodu ve výši 11 000 Kč, - Generali pojišťovně a. s., IČO: 61859869, se sídlem Bělehradská 299/132, 120 00 Praha 2, škodu ve výši 123 500 Kč, - M. F., nar. XY, trvale bytem XY, škodu ve výši 2 635 Kč, - AUTOREA AUTO s. r. o., IČO: 27817016, se sídlem Valašská Polanka 183, škodu ve výši 2 800 Kč, - R. S., nar. XY, trvale bytem XY, škodu ve výši 1 906 Kč, - A. M., nar. XY, trvale bytem XY, škodu ve výši 6 500 Kč, - Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group, IČO: 47116617, se sídlem Praha 8, Pobřežní 665/21, škodu ve výši 123 500 Kč, - L. K., nar. XY, trvale bytem XY, škodu ve výši 150 000 Kč, - R. V., nar. XY, trvale bytem XY, škodu ve výši 101 400 Kč, - V. V., nar. XY, trvale bytem XY, škodu ve výši 6 383 Kč. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému A. Ch. uložena povinnost společně a nerozdílně s obviněným J. G. nahradit poškozeným: - R. S., nar. XY, trvale bytem XY, okres Kroměříž, škodu ve výši 11 700 Kč, - Generali Pojišťovně a. s., IČO: 61859869, se sídlem Praha 2, Bělehradská 299/132, škodu ve výši 108 300 Kč, - R. Š., nar. XY, trvale bytem XY, škodu ve výši 132 450 Kč, - Allianz pojišťovně, IČO: 47115971, se sídlem Praha 8, Ke Štvanici 656/3, škodu ve výši 26 100 Kč, - D. S., nar. XY, trvale bytem XY, škodu ve výši 47 255 Kč, - J. M., nar. XY, trvale bytem XY, škodu ve výši 26 700 Kč, - České podnikatelské pojišťovně, a. s., Vienna Insurance Group, IČO: 63998530, se sídlem Praha 8, Pobřežní 665/23, škodu ve výši 123 300 Kč. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému A. Ch. uložena povinnost společně a nerozdílně s obviněným D. Č. nahradit poškozeným: - J. H., nar. XY, trvale bytem XY, škodu ve výši 26 380 Kč, - Generali Pojišťovně a. s., IČO: 61859869, se sídlem Praha 2, Bělehradská 299/132, škodu ve výši 114 000 Kč, - Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO: 65993390, se sídlem Praha 4, Nusle, Na Pankráci 546/56, škodu ve výši 186 050 Kč, - VACUTEC Slovakia, s. r. o., IČO: 04734513, se sídlem Kroměříž, Kojetínská 3881/84, škodu ve výši 324 Kč, - ČSOB Pojišťovně, a. s., člen holdingu ŠSOB, IČO: 45534306, se sídlem Pardubice, Masarykovo náměstí 1458, škodu ve výši 5 175 Kč, - M. S., nar. XY, trvale bytem XY, škodu ve výši 9 000 Kč. Poškozený T. V., nar. XY, trvale bytem XY, okres Frýdek-Místek, byl podle §229 odst. 1 tr. ř. odkázán s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle §229 odst. 2 tr. ř. poškozené R. S., gen. shora, J. H., gen. shora, R. Š., gen. shora, D. S., gen. shora, J. M., gen. shora, T. W., gen. shora, M. F., gen. shora, AUTOREA AUTO, s. r. o., gen. shora, R. V., gen. shora, A. M., gen. shora, Ředitelství silnic a dálnic ČR, gen. shora, VACUTEC Slovakia, s. r. o., gen. shora, V. V., gen. shora, a M. S., gen. shora, odkázal soud druhého stupně se zbytkem nároků na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Odvolání obviněného D. Č. bylo Krajským soudem v Brně, pobočkou ve Zlíně tímto rozhodnutím podle §256 tr. ř. zamítnuto. Proti citovanému rozhodnutí Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně podal následně obviněný A. Ch. dovolání, v němž uplatnil dovolací důvod ve smyslu §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný je přesvědčen o pochybeních orgánů činných v trestním řízení včetně soudů obou stupňů při dokazování rozhodných skutečností, které mají za následek porušení jeho ústavního práva na spravedlivý proces a práva na rovné postavení stran v soudním procesu. Sám se přiznal ke spáchání celkem šestnácti skutků, popřel však, že by se jakkoliv podílel na páchání skutků uvedených v rozsudcích soudů obou stupňů pod body 2), 3) a 18). Co se týče skutku uvedeného pod bodem 2) výrokové části rozsudku soudu druhého stupně, tak soud vůbec nevěnoval pozornost tomu, že se obviněný pravidelně ve XY vyskytoval, jelikož bydlel v XY. Na těchto místech poté venčil psa, vyzvedával přítelkyni z práce a navštěvoval své přátele. V případě skutku uvedeného pod bodem 3) výrokové části rozsudku soudu druhého stupně obviněný namítá, že důkaz vzorkem DNA, který se našel na části latexové rukavice, je nespolehlivý a nelze vyloučit jeho úmyslné podsunutí. Zcela v rozporu s hodnocením pachových stop zjištěných policií, je pak konstatování soudů obou stupňů, že se tyto pachové stopy nalezly na sedadle vozidla VW Touran. Obviněný uvádí, že se soudy opřely o výpověď spoluobviněného G., i když se jedná o osobu zcela nevěrohodnou. Snažil se totiž svou vinu minimalizovat tím, že ji svalí na obviněného i v případě trestných činů, které ve skutečnosti nespáchal. Soudy obou stupňů zcela nedůvodně přistoupily na obhajobu J. G., že autům nerozumí a neuměl by prý vozidlo odcizit. Důkazy, které vedly k vyslovení viny obviněného u skutku pod bodem 18) výrokové části rozsudku odvolacího soudu, jsou zcela nedostatečné. Jeho přítomnost v blízkosti místa činu vůbec nic nedokazuje, jelikož obviněný se pravidelně zdržoval na trase mezi XY a XY. Dalším důkazem má být biologická stopa nacházející se na vrutu zastrčeném v zámku vozidla, která podle rozboru DNA patří obviněnému. Vrutu se podle odborného vyjádření policie dotkl ovšem i poškozený na jeho hlavici. Důkaz, komu patří DNA na hlavě vrutu, však proveden nebyl. Obviněný je přesvědčen, že postupem orgánů činných v trestním řízení bylo porušeno jeho ústavní právo na spravedlivý proces, neboť soudy nerespektovaly ani zásadu in dubio pro reo a ani zásadu procesní rovnosti stran v soudním řízení při hodnocení důkazů. Výši uloženého trestu považuje vzhledem k trestům uloženým dalším spolupachatelům za zcela nepřiměřenou, kdy je mu odejmuta možnost napravit své protizákonné jednání úhradou způsobené škody. Uložení mírnějšího trestu by bylo v zájmu jak poškozených, tak i společnosti. Obviněný během trestního řízení také opakovaně zpochybnil „odborná vyjádření“ ohledně ceny odcizených vozidel a věcí v nich uložených nebo z vozidel odcizených. Podle něj takto stanovená cena přesahuje obvyklou cenu v řádech sta tisíců korun, kdy výše způsobené škody má nejen dopad na úvahy soudu o výši trestu, ale i na výrok o náhradě škody poškozeným. Navíc policejní orgán pověřil provedením těchto odborných vyjádření osoby, které stanovily cenu obvyklou pouze na základě sdělení osob poškozených a tiskopisů používaných pro tyto účely Policií ČR. Tímto bylo porušeno právo obviněného na spravedlivý proces. V důsledku výše uvedeného v závěru podaného dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně ze dne 14. 2. 2019 sp. zn. 6 To 302/2018, a aby v souladu s §265 l odst. 1 tr. ř. přikázal soudu druhého stupně, aby věc nově projednal a rozhodl. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství po seznámení s obsahem podání obviněného, obsahem rozhodnutí Okresního soudu ve Zlíně ze dne 15. 10. 2018 sp. zn. 1 T 62/2018, rozhodnutí Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, ze dne 14. 2. 2019 sp. zn. 6 To 302/2018, jakož i s předchozím průběhem trestního řízení, sdělil, že se k dovolání obviněného nebude věcně vyjadřovat. Současně vyslovil souhlas s tím, aby ve věci Nejvyšší soud rozhodl za podmínek uvedených v §265r odst. 1 tr. ř. v neveřejném zasedání, a to i ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. Nejvyšší soud nejprve konstatoval, že dovolání obviněného proti rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně ze dne 14. 2. 2019 sp. zn. 6 To 302/2018 je přípustné z hlediska ustanovení §265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř. Obviněný je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání (pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká). Dovolání, které splňuje náležitosti obsahu dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř., obviněný podal prostřednictvím svého obhájce, tedy v souladu s ustanovením §265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě uvedené v ustanovení §265e odst. 1 tr. ř. a na místě určeném týmž zákonným ustanovením. Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. , lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. V mezích tohoto dovolacího důvodu je pak možno namítat, že skutek zjištěný soudem byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, třebaže nejde o trestný čin nebo sice jde o trestný čin, ale jeho právní kvalifikace neodpovídá tomu, jak byl skutek ve skutkové větě výroku o vině popsán. Z těchto skutečností pak vyplývá, že Nejvyšší soud se nemůže odchýlit od skutkového zjištění, které bylo provedeno v předcházejících řízeních, a protože není oprávněn v rámci dovolacího řízení jakýmkoliv způsobem nahrazovat činnost nalézacího soudu, je takto zjištěným skutkovým stavem vázán (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 12. 2003, sp. zn. II. ÚS 760/02 a usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2004 sp. zn. IV. ÚS 449/03). Povahu právně relevantních námitek nemohou tedy mít námitky, které směřují do oblasti skutkového zjištění, hodnocení důkazů či takové námitky, kterými by obviněný vytýkal soudu neúplnost provedeného dokazování. Ke shora uvedenému je dále vhodné uvést, že závěr obsažený ve výroku o vině je výsledkem určitého procesu. Tento proces primárně spadá do pravomoci nalézacího soudu a v jeho průběhu soudy musí nejprve zákonným způsobem provést důkazy, tyto pak hodnotit podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu a výsledkem této činnosti je zjištění skutkového stavu věci. Nejvyššímu soudu tedy v rámci dovolacího řízení nepřísluší hodnotit správnost a úplnost zjištěného skutkového stavu věci podle §2 odst. 5 tr. ř., ani přezkoumávání úplnosti provedeného dokazování či se zabývat otázkou hodnocení důkazů ve smyslu §2 odst. 6 tr. ř. Námitky týkající se skutkového zjištění, tj. hodnocení důkazů, neúplnosti dokazování apod. nemají povahu právně relevantních námitek. Nejvyšší soud dále zdůrazňuje, že ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotněprávních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3, §263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle §265r odst. 7 tr. ř.). Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by katalog dovolacích důvodů. Už samo chápání dovolání jako mimořádného opravného prostředku ospravedlňuje restriktivní pojetí dovolacích důvodů Nejvyšším soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozsudku z vlastní iniciativy. Právně fundovanou argumentaci má přitom zajistit povinné zastoupení odsouzeného obhájcem – advokátem (§265d odst. 2 tr. ř.). Předně musí Nejvyšší soud uvést, že námitky uplatněné obviněným v dovolání jsou obsahově shodné s námitkami, se kterými se již musely vypořádat soudy nižších stupňů (viz str. 14-15 rozsudku soudu druhého stupně). K okruhu takto uplatněných námitek je potřebné odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2002, sp. zn. 5 Tdo 86/2002, publikované v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu (C. H. BECK, ročník 2002, svazek 17, pod T 408), podle něhož „opakuje-li obviněný v dovolání v podstatě jen námitky uplatněné již v řízení před soudem prvního stupně a v odvolacím řízení, s kterými se soudy obou stupňů dostatečně a správně vypořádaly, jde zpravidla o dovolání zjevně neopodstatněné ve smyslu §265i odst. 1 písm. e) tr. ř.“ Na tomto místě je však třeba dodat, že se musí jednat o námitky podřaditelné pod uplatněný dovolací důvod, čemuž tak v posuzovaném případě není, jak ještě bude vysvětleno níže. Obviněný tak argumentuje obdobně jako v odvolání tím, že jeho vina byla postavena pouze na nepřímých důkazech, které soudy obou stupňů nekriticky přijaly a které byly naprosto nedostatečné pro vyslovení viny u skutků uvedených pod body 2), 3) a 18) výrokové části rozsudku odvolacího soudu. Zde je hned ze začátku nutno konstatovat, že jde o námitky procesní, které nespadají pod obviněným uplatněný dovolací důvod. I přes výše uvedené považuje Nejvyšší soud za potřebné uvést, že závěry soudu prvního stupně, na něž odkázal i soud druhého stupně, vylučují jakoukoli možnou úvahu obviněného, že skutková zjištění jsou v extrémním rozporu s provedenými důkazy. Soudy obou stupňů své závěry logickým způsobem odůvodnily a vyloučily tak jakoukoliv případnou možnost ohledně existence extrémního nesouladu mezi učiněnými skutkovými zjištěními ze strany soudů obou stupňů na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé. Pokud jde o námitku týkající se porušení zásady in dubio pro reo, pak je možno obecně uvést, že tato námitka obsahově nenaplňuje uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak ani jiný zákonný dovolací důvod uvedený v §265b tr. ř. Zásada in dubio pro reo, která vyplývá ze zásady presumpce neviny (§2 odst. 2 tr. ř.), znamená, že za situace, kdy nelze odstranit dalším dokazováním důvodné pochybnosti o skutkové otázce významné pro rozhodnutí ve věci, je třeba rozhodnout ve prospěch obviněného. Z uvedeného vymezení vyplývá, že tato zásada se vztahuje výlučně k otázce zjišťování skutkových okolností případu, nikoliv k právnímu posouzení skutku, jak má na mysli §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. S ohledem na námitku obviněného týkající se porušení zmíněné zásady in dubio pro reo a s tím související existence tzv. extrémního rozporu považuje Nejvyšší soud za vhodné uvést, že extrémní nesoulad není dovolacím důvodem vyjádřeným v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. I přes tuto skutečnost Ústavní soud v řadě svých rozhodnutí (stejně jako Nejvyšší soud např. i v souvislosti s otázkou práva na spravedlivý proces) připustil zásah do pravomocného rozhodnutí s tím, že byl dovolací důvod naplněn, avšak za situace, kdy existuje extrémní rozpor ve smyslu ustálené judikatury či svévole na straně obecných soudů. Ústavní soud (stejně jako Nejvyšší soud) však konstatoval, že uvedený zásah lze akceptovat za striktně vymezených důvodů. Zmíněné soudy v celé řadě svých rozhodnutí mj. také uvádí, že pokud napadená rozhodnutí a jejich odůvodnění jsou jasná, logická a přesvědčivá a soudy v souladu s procesními předpisy náležitě zjistily skutkový stav věci a vyvodily z něj odpovídající právní závěry, které jsou výrazem nezávislého rozhodování obecných soudů, pak dovoláním napadená rozhodnutí nevykazují shora zmíněnou vadu. Stejné závěry vyplývají také z níže uvedených rozhodnutí Ústavního soudu (např. usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. I. ÚS 1717/09, usnesení Ústavního soudu ze dne 29. 12. 2009, sp. zn. I. ÚS 1601/07 a usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 11. 2009, sp. zn. IV. ÚS 2651/09). V souvislosti s uvedenou problematikou považuje Nejvyšší soud za potřebné ještě odkázat na rozhodnutí Ústavního soudu, ze kterého mj. vyplývá, že z hlediska ústavněprávního může být posouzena pouze otázka, zda skutková zjištění mají dostatečnou a racionální základnu, zda právní závěry těchto orgánů veřejné moci nejsou s nimi v extrémním nesouladu, a zda interpretace použitého práva je i ústavně konformní; její deficit se pak nezjevuje jinak než z poměření, zda soudy podaný výklad rozhodných právních norem je předvídatelný a rozumný, koresponduje-li fixovaným závěrům soudní praxe, není-li naopak výrazem interpretační svévole (libovůle), jemuž chybí smysluplné odůvodnění, případně zda nevybočuje z mezí všeobecně (konsensuálně) akceptovaného chápání dotčených právních institutů, resp. není v rozporu s obecně sdílenými zásadami spravedlnosti (viz teze přepjatého formalizmu). Ústavněprávním požadavkem též je, aby soudy vydaná rozhodnutí byla řádně, srozumitelně a logicky odůvodněna (srovnej usnesení ze dne 21. 5. 2014, sp. zn. III. ÚS 3884/13). Přestože, jak již bylo řečeno, Nejvyšší soud připouští, že je oprávněn zasáhnout do skutkového zjištění v případě extrémního nesouladu, v předmětné trestní věci takovýto extrémní rozpor shledán nebyl. Odůvodnění soudů obou stupňů jsou jasná, logická a přesvědčivá a nevykazují znaky libovůle. Soud prvního stupně velmi podrobně v odůvodnění svého rozsudku rozvedl jednotlivé důkazy a jejich hodnocení provedl zákonu odpovídajícím způsobem na str. 30 až 32 svého rozsudku. Obdobně také soud odvolací, který se s vyslovenými závěry o vině obviněného zcela ztotožnil a na hodnotící závěry soudu prvního stupně plně odkázal, navíc v odůvodnění svého rozsudku na str. 14 až 15 úvahy soudu prvního stupně korigoval ohledně zjištěné pachové stopy v případě skutku uvedeného pod bodem 3) výroku rozsudku soudu prvního stupně. Z provedeného dokazování před nalézacím soudem je však nepochybné, že právě obviněný je pachatelem jednotlivých trestných činů uvedených ve výrokové části rozsudku soudu druhého stupně. Jen v krátkosti Nejvyšší soud uvádí, že obviněný je v prvé řadě usvědčován výpovědí spoluobviněného J. G., kdy soud prvního stupně zcela přesvědčivě zdůvodnil, proč má jeho výpověď za pravdivou. S výpovědí J. G. poté korespondují další provedené důkazy usvědčující obviněného, které dokreslují ucelený obraz toho, jakým způsobem k trestné činnosti došlo a kdo byl jejím pachatelem, a to protokol o vyhodnocení telekomunikačního provozu, výpis telefonních účastnických čísel v případě skutků uvedených pod body 2) a 18) výrokové části rozsudku soudu druhého stupně, ze kterého je patrno, že se obviněný se spoluobviněným G. v inkriminovanou dobu nacházeli v bezprostřední blízkosti místa činu. Že se obviněný dopustil skutků uvedených pod body 3) a 18) výrokové části rozsudku soudu druhého stupně dokládají i biologické stopy, kdy DNA obviněného byla nalezena na rukavici zajištěné ve vozidle poškozeného V. v případě skutku uvedeného pod bodem 3) a na vrutu, který byl nalezen v zámku vozidla poškozeného S., v případě skutku uvedeného pod bodem 18). Nejen ze strany obviněného, ale ani z jiných důkazů nevyplynula žádná jiná reálná alternativa, která by napověděla, jakým způsobem se jeho DNA mohla objevit na věcech, které byly předmětem trestné činnosti. Jednotlivé důkazy tak v souhrnu vytvořily ucelený řetězec pro závěr, že obviněný Ch. je pachatelem trestné činnosti, pro kterou byl uznán vinným. Jde o hodnocení důkazů, které zcela konvenuje zákonným požadavkům stanoveným v §2 odst. 6 tr. ř., a je plně v souladu se zásadami formální logiky a nelze z něj v žádném případě dovodit případný projev libovůle nalézacího ani odvolacího soudu. Nejvyšší soud tak konstatuje, že rozhodnutí soudů obou stupňů plně odrážejí úplná skutková zjištění, adekvátní hodnocení důkazů a z toho vyvozené hmotněprávní posouzení skutku. Nejvyšší soud se tak ztotožnil s názorem soudů prvního a druhého stupně v tom, že obviněný svým jednáním naplnil všechny zákonné znaky skutkové podstaty pokračujícího zločinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, zčásti nedokonaného ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, spáchaného ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, skutkové podstaty přečinu neoprávněného užívání cizí věci podle §207 odst. 1 tr. zákoníku, zčásti nedokonaného ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, spáchaného ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku a skutkové podstaty pokračujícího přečinu poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku spáchaného ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku. Tento závěr byl učiněn na podkladě důkazů, které ve svém důsledku jednoznačně prokazují vinu obviněného, z odůvodnění rozhodnutí soudů prvního i druhého stupně pak vyplývá i logická návaznost mezi provedenými důkazy, jejich hodnocením a učiněnými skutkovými zjištěními na straně jedné a hmotněprávními závěry na straně druhé, přičemž dovolací soud mezi nimi neshledal žádný, natožpak extrémní rozpor. Jestliže v další části svého mimořádného opravného prostředku obviněný vytýkal, že neměl být ve výroku o náhradě škody zavázán k povinnosti poškozeným zaplatit stanovenou částku, je třeba zdůraznit, že uvedená výše škody je výsledkem procesu dokazování a má podklad ve výroku o vině, kde je výše škody součástí popisu skutku uvedeného ve výroku rozsudku soudu druhého stupně (srov. §228 odst. 1 tr. ř.). Obviněný poukazuje, že stanovená výše škody přesahuje cenu obvyklou, za jakou se odcizené věci v době a místě spáchání činu prodávají. Nejvyšší soud k tomu uvádí, že obviněný opět i v této otázce polemizuje s provedenými důkazy, kdy je hodnotí jiným způsobem než soud prvního a druhého stupně a snaží se tak prosadit vlastní skutkový stav, na základě kterého by měl poškozený svým jednáním způsobit menší škodu, než jakou stanovil soud prvního, resp. druhého stupně ve svém rozsudku. Snaží se zpochybnit odborná vyjádření, kterými byly stanoveny hodnoty jednotlivých vozidel a dalších věcí, které obviněný odcizil. Jak správně uvedl již odvolací soud, pokud byl rozsah škody stanoven odbornými vyjádřeními, jedná se o postup zcela standardní při projednávání obdobné majetkové trestné činnosti, kdy neexistuje důvod tuto skutečnost prokazovat znaleckými posudky. Nejvyšší soud konstatuje, že nebyly shledány žádné okolnosti, které by měly věrohodnost a správnost těchto odborných vyjádření narušovat. Ani sám obviněný žádné takové skutečnosti ve svém mimořádném opravném prostředku nenabízí, pouze subjektivně nesouhlasí s výší způsobené škody a hodnotí ji jako nepřiměřenou, i když k tomuto závěru nemá žádný odborný podklad. I v případě výtek proti stanovené výši způsobené škody se tak jedná o námitky procesního charakteru, které z důvodů uvedených již dříve, nelze podřadit pod obviněným uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Vzhledem k tomu, že obviněný vznesl i výhrady proti výroku o trestu, který považoval za nepřiměřeně přísný, je třeba uvést, že i v této části obviněný dovolání neuplatnil v souladu s důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., protože vytýká vady, které pod něj podřadit nelze. Pro nápravu vad ve vztahu k výroku o trestu slouží především důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., jenž však obviněný v dovolání neuvedl, a proto je třeba jen v zájmu úplnosti uvést, že ten se vztahuje na případy, když byl obviněnému uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou zákonem za trestný čin, jímž byl uznán vinným. Jiná pochybení soudu spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v §39 až §42 tr. zákoníku, a v důsledku toho uložení údajně nepřiměřeně přísného trestu nebo naopak mírného trestu, nelze v dovolání namítat prostřednictvím tohoto ani jiného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 tr. ř. [viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 9. 2002, sp. zn. 11 Tdo 530/2002 (uveřejněné pod č. 22/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)]. Lze tak prohlásit, že obviněný uvedený dovolací důvod obsahově relevantními výhradami proti výši trestu nenaplnil, protože nevyhověl zásadám pro uplatnění dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale ani podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., když brojil výhradně proti hodnocení a posouzení skutečností rozhodných z hlediska obecných zásad určujících druh trestu (srov. přiměřeně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2013 sp. zn. 3 Tdo 257/2013, ze dne 22. 12. 2010 sp. zn. 3 Tdo 1580/2010, či ze dne 27. 11. 2013 sp. zn. 7 Tdo 1267/2013). Nejvyšší soud pak dodává, že v posuzované věci neshledal ani žádný exces při vyměření trestu, neboť odvolací soud, jenž výši trestu uloženého soudem prvního stupně zmírnil, zároveň pečlivě zkoumal podmínky rozhodné pro jeho ukládání, když uvedl, že se plně ztotožňuje se závěry nalézacího soudu a odkázal na ně. Nalézací soud jasně vysvětlil úvahy, jimiž se při svém rozhodování řídil a na jejichž základě dospěl k závěru o nutnosti uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody, a v jaké výši. Tento způsob posouzení všech skutečností významných pro uložení trestu odnětí svobody co do jeho výše i nepodmíněnosti včetně důvodnosti zařazení obviněného do věznice s ostrahou, lze považovat za dostatečný pro zhodnocení všech potřebných hledisek [srov. přiměřeně nálezy Ústavního soudu ze dne 4. 4. 2007 sp. zn. III. ÚS 747/06 (N 62/45 SbNU 53), ze dne 11. 6. 2014 sp. zn. I. ÚS 4503/12 (N 119/73 SbNU 827)]. Na základě všech výše uvedených poznatků a závěrů učiněných dovolacím soudem lze konstatovat, že druh i výše uloženého trestu obviněnému odpovídá kritériím uvedeným v §37 až §39 tr. zákoníku, a nemůže se tak v žádném případě jednat o extrémní nesoulad mezi výší uloženého trestu a učiněnými skutkovými zjištěními, (tím méně hmotněprávními závěry), jak se snažil prosadit obviněný. Vzhledem k tomu, že obviněný v rámci dovolání pouze zpochybnil hodnotící závěry soudů, aniž by ve skutečnosti uplatnil jedinou relevantní hmotněprávní námitku, za kterou nebylo možno označit ani odkaz obviněného na tzv. „extrémní rozpor“, ani na nepřiměřenost uloženého trestu, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že námitky uvedené v dovolání se s uplatněným dovolacím důvodem míjí, a proto dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Z toho důvodu Nejvyšší soud nemusel věc obviněného meritorně přezkoumávat podle §265i odst. 3 tr. ř. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. pak Nejvyšší soud o odmítnutí dovolání rozhodl v neveřejném zasedání. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.). V Brně dne 24. 9. 2019 JUDr. František Hrabec předseda senátu