ECLI:CZ:NSS:2022:NAO.59.2022:123
sp. zn. Nao 59/2022 - 123
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Ivo Pospíšila, soudce
JUDr. Josefa Baxy a soudkyně JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: Mgr. M. Š.,
proti žalovanému: Celní úřad pro Středočeský kraj, se sídlem Washingtonova 1621/11, Praha
1, o žalobách proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 7. 2021, č. j. 191663-3/2021-610000-12,
vedených u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 54 Af 17/2021, v řízení o námitce podjatosti
soudce Krajského soudu v Praze Mgr. Ing. Petra Šuránka, vedeném u Nejvyššího správního
soudu pod sp. zn. Nao 33/2022, o námitce podjatosti vznesené žalobcem v posledně uvedeném
řízení proti soudcům Nejvyššího správního soudu JUDr. Miluši Doškové, JUDr. Karlu Šimkovi,
Ph.D. a Mgr. Evě Šonkové,
takto:
Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Miluše Došková, JUDr. Karel Šimka, Ph.D.
a Mgr. Eva Šonková ne j s ou v y l o u čen i z rozhodování v řízení vedeném u Nejvyššího
správního soudu pod sp. zn. Nao 33/2022 o námitce podjatosti směřující proti soudci Krajského
soudu v Praze Mgr. Ing. Petru Šuránkovi ve věci vedené u Krajského soudu v Praze
pod sp. zn. 54 Af 17/2021.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se domáhá před Krajským soudem v Praze (dále jen „krajský soud“) celkem šesti
žalobami zrušení rozhodnutí žalovaného, jímž žalovaný vyslovil zabrání jednotlivých balení
cigaret z důvodu jejich nesprávného značení podle zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních
(dále jen „zákon o spotřebních daních“). Tato balení byla původně zajištěna v provozovně
společnosti GOLDEN FLEECE COMPANY s. r. o., s níž bylo zahájeno přestupkové řízení.
Žalobce však doložil, že společnost, jíž je jediným společníkem, na něj dne 30. 4. 2021 převedla
k cigaretám vlastnické právo (balení mu darovala, aby si je vykouřil, neboť ona sama je nesmí
prodávat ani skladovat). Žalobce namítá, že žalovaný porušil jeho vlastnické právo v rozporu
s čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, neboť mu neposkytl náhradu. Krajský soud
usnesením ze dne 22. 10. 2021 jednotlivé žaloby spojil ke společnému projednání. Podáním
ze dne 2. 8. 2021 namítl žalobce podjatost soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka, Mgr. Jitky Zavřelové
a Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D. Na výzvu soudu a poučení, že Mgr. Jitka Zavřelová již není
přidělena ke krajskému soudu a Mgr. Tomáš Kocourek, Ph.D. není členem rozhodujícího senátu,
reagoval žalovaný tak, že trvá na námitce podjatosti vůči předsedovi senátu Mgr. Ing. Petru
Šuránkovi. To z důvodu, že nynější případ může prokázat protiústavní rozměr dřívějších
rozsudků tohoto soudce. Podstatou opakovaných sporů žalobce s celním úřadem je zjevná
protiústavnost zákona o spotřebních daních, kterou žalobce namítá v různých řízeních od roku
2015 a kterou soudce Šuránek v předchozích rozhodnutích považoval za akademickou otázku,
a svou nečinností a postupy v dalších řízeních bránil prokázání protiústavnosti.
[2] Nejvyšší správní soud zahájil řízení o námitce podjatosti pod sp. zn. Nao 33/2022,
přičemž žalobce informoval o složení rozhodujícího senátu, jemuž bylo rozhodnutí o námitce
podjatosti přiděleno podle rozvrhu práce. Na tuto informaci žalobce reagoval další námitkou
podjatosti, tentokrát proti soudcům Nejvyššího správního soudu JUDr. Miluši Doškové,
JUDr. Karlu Šimkovi, Ph.D. a Mgr. Evě Šonkové. To z důvodu, že uvedení soudci
přezkoumávali v rozsudku ze dne 29. 8. 2018, č. j. 2 Afs 91/2018 - 26, jeden
ze zpochybňovaných předchozích rozsudků, na nichž se podílel soudce Mgr. Ing. Petr Šuránek.
Nejvyšší správní soud se v uváděném rozsudku nevypořádal s meritem celé žaloby, čímž
neposkytl ochranu vlastnickému právu, a sám přispěl k porušení čl. 4 Ústavy ČR. Žalobce namítal
podjatost soudce krajského soudu, neboť by v současném řízení o žalobách mohl hodnotit
své předchozí protiústavní rozsudky, a stejně tak soudci Nejvyššího správního soudu
by prostřednictvím posouzení námitky podjatosti mohli ovlivňovat své předchozí neústavní
názory. Uvedení soudci mají proto poměr k věci, pro který by měli být vyloučeni z rozhodování
o námitce podjatosti.
[3] Soudci JUDr. Miluše Došková, JUDr. Karel Šimka, Ph.D. a Mgr. Eva Šonková v reakci
na námitku uvedli, že nemají žádný poměr k věci ani účastníkům řízení a nepodíleli
se na projednávání ani rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení
ve smyslu §8 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).
[4] Tato „vnořená“ či „řetězová“ námitka podjatosti vůči soudcům Nejvyššího správního
soudu byla dle rozvrhu práce přidělena k rozhodnutí prvnímu senátu soudu, který dospěl
k závěru, že námitka není důvodná, a neshledal proto ani důvodu k vyloučení uvedených soudců
z rozhodování o námitce podjatosti vedené pod sp. zn. Nao 33/2022.
[5] Podle §8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“),
jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům
nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení.
Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci
nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[6] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Postup, kterým
je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako výjimečný.
Proto lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z opravdu závažných
důvodů, které mu skutečně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě
(srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 – 16, ze dne
18. 2. 2010, č. j. Nao 2/2010 – 91, ze dne 17. 6. 2015, Nao 135/2015 – 59, ze dne 28. 5. 2020,
č. j. Nao 68/2020 – 55, ze dne 18. 2. 2021, č. j. Nao 180/2020 – 23 a řadu dalších).
[7] Jak již soud výše uvedl, důvody podjatosti soudců Nejvyššího správního soudu žalobce
shledává v tom, jakým způsobem rozhodovali ve věci sp. zn. 2 Afs 91/2018 a jaký právní názor
v ní zaujali.
[8] Tento důvod je však plně podřaditelný pod okolnosti, které podle §8 odst. 1 poslední
věty s. ř. s. nejsou způsobilé založit vyloučení soudců. Postup soudců v předchozích řízeních
o kasačních stížnostech společnosti GOLDEN FLEECE COMPANY s. r. o., jakož i právní
názor, který v rozsudcích zaujali, nemohou zpochybnit jejich nestrannost a být důvodem
pro jejich vyloučení z rozhodování nynější věci, která se nota bene ani netýká věci samé, nýbrž
toliko námitky podjatosti vznesené vůči soudci krajského soudu (srov. obdobně bod 7 usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 12. 2019, č. j. Nao 219/2019 – 54). Skutečnost, že uvedení
soudci založili předchozí rozsudek v jiné věci na určitém právním názoru (který byl ostatně
shledán jako ústavně konformní v usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 12. 2018,
sp. zn. I. ÚS 3567/18), byť se žalobci subjektivně jeví jako neústavní, nemůže vyvolat
pochybnosti o jejich nestrannosti v nynější věci a být důvodem pro jejich vyloučení.
[9] S ohledem na výše uvedené dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že nejsou naplněny
podmínky pro to, aby soudci JUDr. Miluše Došková, JUDr. Karel Šimka, Ph.D. a Mgr. Eva
Šonková byli vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci specifikované ve výroku tohoto
rozhodnutí.
[10] Pro úplnost soud uvádí, že o námitce podjatosti rozhodl bez zbytečného odkladu
a bez toho, že by zasílal účastníkům řízení informaci o tom, kterému senátu byla tato „vnořená“
námitka podjatosti dle rozvrhu práce přidělena. Takovým postupem by případně žalobce pouze
podněcoval k dalšímu nedůvodnému a zcela zbytečnému řetězení námitek podjatosti,
což by toliko oddalovalo rozhodování krajského soudu ve věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 7. dubna 2022
JUDr. Ivo Pospíšil
předseda senátu