ECLI:CZ:US:2019:3.US.1081.19.1
sp. zn. III. ÚS 1081/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem o ústavní stížnosti stěžovatele Stanislava Mojžíška, bez právního zastoupení, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2019 č. j. 27 Cdo 4620/2018-378, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností, Ústavnímu soudu doručenou dne 29. 3. 2019, se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedeného usnesení.
2. Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a procesní předpoklady jejího meritorního posouzení stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V posuzované věci Ústavní soud shledal, že tomu tak není.
3. Ustanovení §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu fyzickým a právnickým osobám ukládá povinnost, aby byly v řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, což se vztahuje již na samotné sepsání ústavní stížnosti. Dle §31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu v plné moci k zastupování podle §29 a §30 odst. 1 téhož zákona musí být výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem.
4. Stěžovatel při podání ústavní stížnosti nebyl a ani nyní není řádně zastoupen advokátem na základě plné moci splňující náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu a ústavní stížnost nesplňuje ani další náležitosti stanovené v §34 a §72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.
5. Ústavní soud lustrací podání k Ústavnímu soudu zjistil, že stěžovatel podal dosud již značné množství ústavních stížností a v mnoha případech nebyl od počátku řízení zastoupen advokátem. V těchto případech pak byl vyzýván k odstranění vad návrhu a poučen o nutnosti zastoupení advokátem v řízení o ústavní stížnosti s tím, že jinak bude jeho ústavní stížnost odmítnuta. Řada jeho ústavních stížností byla odmítnuta pro neodstranění vad z důvodu, že stěžovatel nebyl v řízení před Ústavním soudem zastoupen právním zástupcem z řad advokátů.
6. Z mnoha řízení vedených před Ústavním soudem vyplývá, že stěžovatel byl opakovaně o nutnosti zastoupení advokátem i o dalších náležitostech ústavní stížnosti poučen (např. ve věcech vedených pod sp. zn. III. ÚS 2579/14, sp. zn. IV. ÚS 3758/14, sp. zn. IV. ÚS 1324/16, sp. zn. III. ÚS XX/16, sp. zn. I. ÚS 2365/17, sp. zn. III. ÚS 157/18 a dalších).
7. Stěžovatel je tedy již dostatečně poučen o tom, jaké náležitosti zákon pro podání řádné ústavní stížnosti vyžaduje. Bylo proto ve vlastním zájmu stěžovatele, aby vady odstranil, resp. aby další jeho návrh již tyto vady neobsahoval. Přístup stěžovatele, který naopak řízení prodlužuje tím, že vyčkává, až ho Ústavní soud vyzve k odstranění vad, nesvědčí o jeho pečlivém zájmu o ochranu svých vlastních práv.
8. Podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.
9. Ústavní soud zastává názor, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v obdobných případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se s ústavní stížností nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a v zákonné lhůtě, pak se jeví setrvání na požadavku poučení dalšího, pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým.
10. Za těchto okolností Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků za přiměřeného použití §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu (stejně jako v řízeních o jiných ústavních stížnostech stěžovatele - viz usnesení ze dne 2. 6. 2016 sp. zn. IV. ÚS 1717/16, ze dne 15. 8. 2016 sp. zn. III. ÚS 2617/16, ze dne 10. 10. 2016 sp. zn. II. ÚS 2931/16, ze dne 27. 6. 2017 sp. zn. III. ÚS 1712/17, ze dne 18. 12. 2017 sp. zn. IV. ÚS 3649/17, ze dne 23. 1. 2018 sp. zn. II. ÚS 4027/17, ze dne 8. 1. 2018 sp. zn. II. ÚS 37/18, ze dne 24. 5. 2018 sp. zn. I. ÚS 1748/18, ze dne 10. 10. 2018 sp. zn. II. ÚS 3221/18, ze dne 13. 12. 2018 sp. zn. II. ÚS 4048/18, ze dne 20. 12. 2018 sp. zn. III. ÚS 4115/18, ze dne 28. 1. 2019 sp. zn. III. ÚS 235/19 a další, dostupná v databázi NALUS na http://nalus.usoud.cz) odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. dubna 2019
JUDr. Radovan Suchánek v.r.
soudce zpravodaj