ECLI:CZ:NS:2021:27.CDO.2759.2020.1
sp. zn. 27 Cdo 2759/2020-372
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyň a) BLUE SKY FILM DISTRIBUTION a. s. , se sídlem v Praze 1, Sněmovní 173/9, PSČ 118 00, identifikační číslo osoby 27401413, b) BONTONFILM a. s. , se sídlem v Praze 1, Na Poříčí 1047/26, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 26737493, c) Cinema City Czech s. r. o. , se sídlem v Praze 4, Arkalycká 951/3, PSČ 149 00, identifikační číslo osoby 26449242, d) Forum Film Czech s. r. o. , se sídlem v Praze 4, Arkalycká 951/3, PSČ 149 00, identifikační číslo osoby 28405277, e) HOLLYWOOD C. E., s. r. o. , se sídlem v Praze 1, Rybná 716/24, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 43872646, f) INTERSONIC RADIO VIVA s. r. o. , se sídlem v Bratislavě, Staré Grunty 36, PSČ 841 04, Slovenská republika, identifikační číslo osoby 17054311, g) AQS, a. s. , se sídlem v Praze 2, Kunětická 2534/2, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 25655922, h) Urania s. r. o. , se sídlem v Praze 8, Sokolovská 47/73, PSČ 186 00, identifikační číslo osoby 25703277, a ch) České protipirátské unie , se sídlem v Praze 8, Sokolovská 37/24, PSČ 186 00, identifikační číslo osoby 45768706, všech zastoupených JUDr. Janem Křivánkem, advokátem, se sídlem v Praze 8, Pernerova 294/13, PSČ 186 00, proti žalovanému M. B. , narozenému XY, bytem v XY, zastoupenému JUDr. Jaroslavem Savkem, advokátem, se sídlem v Proboštově, Slavíkova 625, PSČ 417 12, o zaplacení 191.238 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 34 C 55/2015, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 4. 2020, č. j. 3 Co 59/2019-317, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
[1] Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 14. 1. 2019, č. j. 34 C 55/2015-251, uložil žalovanému zaplatit každé ze žalobkyň ve výrocích blíže specifikované částky (v celkové výši 191.238 Kč) s příslušenstvím (výroky I. – IX.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky X. – XVIII.) a o procesním nástupnictví původní žalobkyně d), Forum Home Entertainment Czech s. r. o., identifikační číslo osoby 27906922 (výrok XIX.).
[2] Vrchní soud v Praze k odvolání žalovaného v záhlaví označeným rozsudkem odmítl odvolání ve vztahu mezi žalovaným a žalobkyněmi a), c), f), h) a ch) [první výrok], potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu mezi žalovaným a žalobkyněmi b), e) a g) ve výrocích II., V., VII., XI., XIV. a XVI. [druhý výrok], zrušil rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu mezi žalovaným a žalobkyní d) ve výrocích IV., XIII. a XIX. a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení [třetí výrok] a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení ve vztahu mezi žalovaným a žalobkyněmi a), b), c), e) f), g), h) a ch) [čtvrtý výrok].
[3] Proti rozsudku odvolacího soudu (vyjma třetího výroku) podal žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §238 odst. 1 písm. c), e) a h) a §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné.
[4] Jde-li o dovoláním napadený první výrok rozsudku odvolacího soudu, dovolání v tomto rozsahu není ve smyslu §238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. přípustné proto, že podle §229 odst. 4 o. s. ř. jej v této části může dovolatel napadnout žalobou pro zmatečnost (k tomu srov. obdobně i důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2013, sen. zn. 29 NSČR 35/2013, ze dne 30. 5. 2013, sen. zn. 29 NSČR 36/2013, ze dne 28. 4. 2016, sp. zn. 29 Cdo 5331/2015, či ze dne 20. 2. 2018, sp. zn. 27 Cdo 3688/2017).
[5] V rozsahu dovoláním napadeného druhého výroku rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl dovolání proto, že jím bylo rozhodnuto o samostatných nárocích žalobkyň b), e) a g) majících odlišný skutkový základ a nepřevyšujících 50.000 Kč.
[6] I po novele občanského soudního řádu provedené s účinností od 30. 9. 2017 zákonem č. 296/2017 Sb. platí, že za rozhodnou pro posouzení přípustnosti dovolání z hlediska finančního limitu je sice třeba považovat výši peněžitého plnění, jež bylo předmětem odvolacího řízení, avšak pouze v rozsahu, jenž může být rozhodnutím dovolacího soudu dotčen, tedy o němž bylo rozhodnuto dovoláním napadeným výrokem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2018, sp. zn. 25 Cdo 2384/2018, a na něj navazující judikaturu).
[7] Přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu s více samostatnými nároky s odlišným skutkovým základem je třeba zkoumat ve vztahu k jednotlivým nárokům samostatně bez ohledu na to, zda tyto nároky byly uplatněny v jednom řízení a zda o nich bylo rozhodnuto jedním výrokem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. 2 Cdon 376/96, ze dne 11. 5. 2004, sp. zn. 29 Odo 209/2003, ze dne 18. 4. 2012, sp. zn. 29 Cdo 532/2011, ze dne 29. 5. 2014, sp. zn. 29 Cdo 2671/2012, a ze dne 27. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1420/2013, uveřejněné pod číslem 85/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Tyto judikatorní závěry jsou použitelné i po změně formulace ustanovení §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. provedené zákonem č. 296/2017 Sb. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2018, sp. zn. 25 Cdo 1791/2018, proti němuž podanou ústavní stížnost Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 4. 6. 2019, sp. zn. IV. ÚS 3187/18).
[8] V poměrech projednávané věci odvolací soud druhým výrokem rozsudku rozhodl o souhrnném nároku na zaplacení částky 162.321 Kč s příslušenstvím, který se však podle tvrzení uvedených v žalobě skládá z více samostatných nároků s odlišným skutkovým základem, a to jednotlivých nároků na náhradu škod způsobených tím, že dovolatel neoprávněně zhotovoval rozmnoženiny autorských děl a poté je prostřednictvím P2P sítě sděloval veřejnosti. Těmito jednáními měly žalobkyním b), e) a g) vzniknout škody sestávající z ušlých zisků („za nerealizovaný prodej rozmnoženin – předloh“ a „za nerealizovaná legitimní užití třetími osobami, které v důsledku protiprávního jednání dovolatele nabyly rozmnoženiny dovolatelem neoprávněně zpřístupněných děl, aniž by žalobkyně obdržely příslušnou odměnu“)
– ve výši 189 Kč a 378 Kč, a to vždy za každou z 281 rozmnoženin filmů (blíže specifikovaných ve spise na č. l. 28 až 34),
– ve výši 399 Kč a 798 Kč za rozmnoženinu 1. série seriálu Dexter a
– ve výši 599 Kč a 1.198 Kč za rozmnoženinu 1. série seriálu Přátelé.
[9] Jelikož neoprávněné užití každého autorského díla bylo v dané věci samostatným případem a o každém z uplatněných („dílčích“) nároků by mohlo být vedeno samostatné řízení s potenciálně rozdílným výsledkem, a to právě vzhledem k tomu, že každý z nároků má odlišný skutkový základ, přičemž ani jedna z výše uvedených částek (nároků se samostatným skutkovým základem), které tvoří předmět dovolacího řízení, nepřevyšuje zákonný limit 50.000 Kč, a jelikož ve věci nejde o vztah ze spotřebitelské smlouvy ani o pracovněprávní vztah, je přípustnost dovolání vyloučena (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2020, sp. zn. 25 Cdo 3484/2019, uveřejněný pod číslem 4/2021 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2020, sp. zn. 25 Cdo 537/2020, a usnesení Ústavního soudu ze dne 10. 4. 2008, sp. zn. III. ÚS 307/05, ze dne 10. 4. 2018, sp. zn. I. ÚS 363/17, či ze dne 4. 6. 2019, sp. zn. IV. ÚS 3187/18).
[10] Přípustnost dovolání nemůže založit ani nesprávné poučení poskytnuté účastníkům odvolacím soudem v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí o tom, že dovolání je přípustné (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2001, sp. zn. 29 Odo 62/2001, a ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 4. 12. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1624/2013, a nález Ústavního soudu ze dne 2. 12. 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07, uveřejněný pod číslem 210/2008 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).
[11] Dovolání v rozsahu, v němž směřuje proti čtvrtému výroku rozsudku odvolacího soudu, není přípustné podle §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř., neboť tímto výrokem odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů řízení.
[12] Protože bylo dovolání odmítnuto, Nejvyšší soud o návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, jenž sdílí osud dovolání, nerozhodoval (srov. obdobně důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 7. 2017, sp. zn. I. ÚS 1785/17).
[13] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 in fine o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. 8. 2021
JUDr. Marek Doležal
předseda senátu