ECLI:CZ:NS:2011:5.TDO.315.2011.1
sp. zn. 5 Tdo 315/2011-37
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 13. 4. 2011 o dovolání obviněné Ing. L. Š. , proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 10. 2010, sp. zn. 3 To 48/2010, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 45 T 16/2007, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněné Ing. L. Š. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2010, sp. zn. 45 T 16/2007, byla obviněná Ing. L. Š. uznána vinnou zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, 3 trestního zákoníku (zák. č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů – dále jen „tr. zákoník“), který spáchala tím, že
1. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š. zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2001 fakturu ze dne 30. 1. 2001, údajně vystavenou dodavatelem – J. H., jejímž předmětem je poradenská činnost v oblasti průzkumu trhu zaměřeného na možnost prodeje majetku z konkurzních podstat v zahraničí, v částce 380.000,- Kč vč. DPH, přičemž dodavatel – J. H., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
2. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š. zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2001 fakturu ze dne 25. 2. 2001, údajně vystavenou dodavatelem – J. H., jejímž předmětem je poradenská činnost v oblasti investic do potravinářského průmyslu v zahraničí, v částce 320.000,- Kč vč. DPH, přičemž dodavatel – J. H., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
3. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š., zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2001 fakturu ze dne 15. 5. 2001, údajně vystavenou dodavatelem – J. H., jejímž předmětem byla poradenská činnost v oblasti zaměřené na průzkum trhu s možností investovat do potravinářského průmyslu a cestovního ruchu, v částce 430.000,- Kč vč. DPH, přičemž dodavatel – J. H., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
4. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š., zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2001 fakturu ze dne 25. 6. 2001, údajně vystavenou dodavatelem – J. H., jejímž předmětem byla poradenská činnost v oblasti průzkumu trhu prodeje majetku z konkurzních podstat a nákupu movitého majetku, v částce 285.000,- Kč vč. DPH, přičemž dodavatel – J. H., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
5. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š., zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2001 fakturu ze dne 19. 8. 2001, údajně vystavenou dodavatelem – J. H., jejímž předmětem bylo ekonomické poradenství v oblasti nákupu majetku z konkurzních podstat v zahraničí se zaměřením na potravinářský průmysl a cestovní ruch, v částce 415.000,- Kč vč. DPH, přičemž dodavatel – J. H., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
6. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š., zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2001 fakturu ze dne 15. 9. 2001, údajně vystavenou dodavatelem – J. H., jejímž předmětem je ekonomické poradenství se zaměřením na nákup majetku z konkurzních podstat v zahraničí zejména se zaměřením na potravinářský průmysl a cestovní ruch, v částce 305.000,- Kč vč. DPH, přičemž dodavatel – J. H., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
7. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š., zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2001 fakturu ze dne 25. 11. 2001, údajně vystavenou dodavatelem – J. H., jejímž předmětem je poradenská činnost v oblasti nákupu objektů v zahraničí se zaměřením na potravinářský průmysl a cestovní ruch, v částce 412.000,- Kč vč. DPH, přičemž dodavatel – J. H., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
8. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š., zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2001 fakturu ze dne 12. 12. 2001, údajně vystavenou dodavatelem – J. H., jejímž předmětem je ekonomické poradenství v oblasti průzkumu trhu při nákupu nemovitostí v zahraničí se zaměřením na cestovní ruch, v částce 307.000,- Kč vč. DPH; přičemž dodavatel – J. H., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
9. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š., zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2001 fakturu ze dne 31. 1. 2001, údajně vystavenou dodavatelem – společností DC-Princip, s. r. o., Zelená 12, Děčín, IČ 25032712, jejímž předmětem je fakturace za zprostředkovatelskou činnost, realizace prodeje pohledávek a náklady vynaložené na činnost, na základě zprostředkovatelské smlouvy ze dne 4. 1. 2001, v celkové částce 141.405,- Kč, přičemž dodavatel - spol. DC-Princip, s. r. o., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
10. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š., zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2001 fakturu ze dne 25. 2. 2001, údajně vystavenou dodavatelem – spol. DC-Princip, s. r. o., Zelená 12, Děčín, IČ 25032712, jejímž předmětem je fakturace za zprostředkovatelskou činnost a náklady vynaložené na činnost na základě zprostředkovatelské smlouvy ze dne 14. 1. 2001, v celkové částce 86.487,- Kč, přičemž dodavatel - spol. DC-Princip, s. r. o., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
11. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š., zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2001 fakturu ze dne 30. 3. 2001, údajně vystavenou dodavatelem - spol. DC-Princip, s. r. o., Zelená 12, Děčín, IČ 25032712, jejímž předmětem je fakturace za zprostředkovatelskou činnost, realizace prodeje pohledávek a náklady vynaložené na činnost, na základě zprostředkovatelské smlouvy ze dne 4. 1. 2001, v celkové částce 372.115,- Kč, přičemž dodavatel - spol. DC-Princip, s. r. o., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
12. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š., zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2001 fakturu ze dne 28. 4. 2001, údajně vystavenou dodavatelem – spol. DC-Princip, s. r. o., Zelená 12, Děčín, IČ 25032712, jejímž předmětem je fakturace za zprostředkovatelskou činnost a náklady vynaložené na činnost, na základě zprostředkovatelské smlouvy ze dne 14. 1. 2001, v celkové částce 458.410,- Kč, přičemž dodavatel – spol. DC-Princip, s. r. o., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
13. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š., zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2001 fakturu ze dne 25. 6. 2001, údajně vystavenou dodavatelem - spol. DC-Princip, s. r. o., Zelená 12, Děčín, IČ 25032712, jejímž předmětem je fakturace za zprostředkovatelskou činnost a náklady vynaložené na činnost, na základě zprostředkovatelské smlouvy ze dne 14. 1. 2001, v celkové částce 253.810,- Kč, přičemž dodavatel - spol. DC-Princip, s. r. o., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
14. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š., zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2001 fakturu ze dne 30. 7. 2001, údajně vystavenou dodavatelem - spol. DC-Princip, s. r. o., Zelená 12, Děčín, IČ 25032712, jejímž předmětem je fakturace za zprostředkovatelskou činnost a náklady vynaložené na činnost, na základě zprostředkovatelské smlouvy ze dne 4. 1. 2001, v celkové částce 48.265,- Kč, přičemž dodavatel - spol. DC-Princip, s. r. o., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
15. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š., zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2001 fakturu ze dne 29. 8. 2001, údajně vystavenou dodavatelem - spol. DC-Princip, s. r. o., Zelená 12, Děčín, IČ 25032712, jejímž předmětem je fakturace za zprostředkovatelskou činnost a náklady vynaložené na činnost, na základě zprostředkovatelské smlouvy ze dne 14. 1. 2001, v celkové částce 371.206,- Kč, přičemž dodavatel - spol. DC-Princip, s. r. o., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
16. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š., zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2001 fakturu ze dne 25. 1. 2001, údajně vystavenou dodavatelem - spol. FOBA, s. r. o., Libušská 3/163, Praha 4, IČ 25055798, jejímž předmětem je fakturace za poradenskou činnost v oblasti nákupu majetku z konkurzních podstat se zaměřením na kvalitu a následné stavební investice, v celkové částce 320.000,- Kč, přičemž dodavatel - spol. FOBA, s. r. o., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
17. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š. zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2001 fakturu ze dne 19. 2. 2001, údajně vystavenou dodavatelem - spol. FOBA, s. r. o., Libušská 3/163, Praha 4, IČ 25055798, jejímž předmětem je fakturace za poradenskou činnost v oblasti stavební se zaměřením na kontrolu stavu majetku z konkurzní podstaty zejména potravinářského průmyslu a cestovního ruchu, stávající stav a následné stavební investice, v celkové částce 380.000,- Kč, přičemž dodavatel - spol. FOBA, s. r. o., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
18. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š. zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2001 fakturu ze dne 25. 4. 2001, údajně vystavenou dodavatelem - spol. FOBA, s. r. o., Libušská 3/163, Praha 4, IČ 25055798, jejímž předmětem je fakturace za poradenskou činnost v oblasti stavební se zaměřením na kontrolu stavu majetku z konkurzních podstat zejména potravinářského průmyslu, cestovního ruchu a dřevozpracujícího průmyslu se zaměřením na výrobu nábytku, v celkové částce 310.000,- Kč, přičemž dodavatel - spol. FOBA, s. r. o., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
19. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š. zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2001 fakturu ze dne 22. 5. 2001, údajně vystavenou dodavatelem - spol. FOBA, s. r. o., Libušská 3/163, Praha 4, IČ 25055798, jejímž předmětem je fakturace za poradenskou činnost v oblasti stavební se zaměřením na kontrolu stavu majetku z konkurzních podstat zejména potravinářského průmyslu, cestovního ruchu a dřevozpracujícího průmyslu se zaměřením na výrobu nábytku, v celkové částce 285.000,- Kč, přičemž dodavatel - spol. FOBA, s. r. o., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
20. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š. zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2001 fakturu ze dne 25. 7. 2001, údajně vystavenou dodavatelem – spol. FOBA, s. r. o., Libušská 3/163, Praha 4, IČ 25055798, jejímž předmětem je fakturace za poradenskou činnost v oblasti stavební se zaměřením na kontrolu stavu majetku z konkurzních podstat zejména potravinářského průmyslu, cestovního ruchu a dřevozpracujícího průmyslu se zaměřením na výrobu nábytku, v celkové částce 295.000,- Kč, přičemž dodavatel - spol. FOBA, s. r. o., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
21. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š. zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2001 fakturu ze dne 28. 8. 2001, údajně vystavenou dodavatelem - spol. FOBA, s. r. o., Libušská 3/163, Praha 4, IČ 25055798, jejímž předmětem je fakturace za poradenskou činnost v oblasti stavební se zaměřením na kontrolu stavu majetku z konkurzních podstat zejména potravinářského průmyslu, cestovního ruchu a dřevozpracujícího průmyslu se zaměřením na výrobu nábytku, v celkové částce 365.000,- Kč, přičemž dodavatel - spol. FOBA, s. r. o., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plněni na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
22. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š. zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2001 fakturu ze dne 18. 10. 2001, údajně vystavenou dodavatelem - spol. FOBA, s. r. o., Libušská 3/163, Praha 4, IČ 25055798, jejímž předmětem je fakturace za poradenskou činnost v oblasti stavební se zaměřením na kontrolu stavu majetku z konkurzních podstat zejména potravinářského průmyslu, cestovního ruchu a dřevozpracujícího průmyslu se zaměřením na výrobu nábytku, v celkové částce 285.000,- Kč, přičemž dodavatel - spol. FOBA, s. r. o., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
23. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š., zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2001 fakturu ze dne 22. 11. 2001, údajně vystavenou dodavatelem - spol. FOBA, s. r. o., Libušská 3/163, Praha 4, IČ 25055798, jejímž předmětem je fakturace za poradenskou činnost v oblasti stavební se zaměřením na kontrolu stavu majetku z konkurzních podstat zejména potravinářského průmyslu, cestovního ruchu a dřevozpracujícího průmyslu se zaměřením na výrobu nábytku, v celkové částce 405.000,- Kč, přičemž dodavatel - spol. FOBA, s. r. o., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
24. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š. zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2001 fakturu ze dne 5. 1. 2001, údajně vystavenou dodavatelem - spol. ALFA Libočany, s. r. o., 439 75 Libočany, IČ 62742396, jejímž předmětem je fakturace za pronájem kanceláří v ulici Magistrů č. p. 16/202 za první čtvrtletí roku 2001, v celkové částce 420.000,- Kč, přičemž dodavatel - spol. ALFA Libočany, s. r. o., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
25. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š. zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2001 fakturu ze dne 5. 2. 2001, údajně vystavenou dodavatelem - spol. ALFA Libočany, s. r. o., 439 75 Libočany, IČ 62742396, jejímž předmětem je fakturace za poradenskou činnost v oblasti vstupu do dřevozpracujícího průmyslu dle smlouvy o zprostředkování ze dne 2. ledna 2001, v celkové částce 305.000,- Kč, přičemž dodavatel - spol. ALFA Libočany, s. r. o., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
26. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š. zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2001 fakturu ze dne 13. 4. 2001, údajně vystavenou dodavatelem - spol. ALFA Libočany, s. r. o., 439 75 Libočany, IČ 62742396, jejímž předmětem je fakturace za pronájem kanceláří v ulici Magistrů č. p. 16/202 za druhé čtvrtletí roku, v celkové částce 360.000,- Kč, přičemž dodavatel - spol. ALFA Libočany, s. r. o., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
27. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š. zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2001 fakturu ze dne 5. 5. 2001, údajně vystavenou dodavatelem - spol. ALFA Libočany, s. r. o., 439 75 Libočany, IČ 62742396, jejímž předmětem je fakturace za poradenskou činnost při výběru majetku z konkurzní podstaty v zahraničí se zaměřením na dřevozpracující průmysl a výrobu nábytku, v celkové částce 355.000,- Kč, přičemž dodavatel - spol. ALFA Libočany, s. r. o., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
28. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š. zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2001 fakturu ze dne 18. 7. 2001, údajně vystavenou dodavatelem - spol. ALFA Libočany, s. r. o., 439 75 Libočany, IČ 62742396, jejímž předmětem je fakturace za poradenskou pomoc při vyhledávání vhodných investic do dřevozpracujícího průmyslu, v celkové částce 360.000,- Kč, přičemž dodavatel - spol. ALFA Libočany, s. r. o., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
29. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š. zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2001 fakturu ze dne 3. 8. 2001, údajně vystavenou dodavatelem - spol. ALFA Libočany, s. r. o., 439 75 Libočany, IČ 62742396, jejímž předmětem je fakturace za zprostředkování informací o majetku z konkurzních podstat v zahraničí v oblasti dřevoprůmyslu, v celkové částce 320.000,- Kč, přičemž dodavatel - spol. ALFA Libočany, s. r. o., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
30. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š. zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2001 fakturu ze dne 3. 10. 2001, údajně vystavenou dodavatelem - spol. ALFA Libočany, s. r. o., 439 75 Libočany, IČ 627 42396, jejímž předmětem je fakturace za pronájem kanceláří v ulici M. za třetí čtvrtletí roku 2001, v celkové částce 210.000,- Kč, přičemž dodavatel - spol. ALFA Libočany, s. r. o., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
31. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š. zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2001 fakturu ze dne 10. 12. 2001, údajně vystavenou dodavatelem - spol. ALFA Libočany, s. r. o., 439 75 Libočany, IČ 62742396, jejímž předmětem je fakturace za pronájem kanceláří v ulici M. za čtvrté čtvrtletí roku 2001, v celkové částce 210.000,- Kč přičemž dodavatel - spol. ALFA Libočany, s. r. o., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
32. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š. zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2002 fakturu ze dne 2. 2. 2002, údajně vystavenou dodavatelem – J. H., jejímž předmětem je fakturace za poradenskou činnost v oblasti průzkumu trhu zaměřeného na možnost prodeje majetku z konkurzních podstat v zahraničí, v částce 395.000,- Kč vč. DPH, přičemž dodavatel – J. H., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
33. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š. zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2002 fakturu ze dne 5. 3. 2002, údajně vystavenou dodavatelem – J. H., jejímž předmětem je fakturace za poradenskou činnost v oblasti možnosti investovat do potravinářského průmyslu v zahraničí, v částce 320.000,- Kč vč. DPH, přičemž dodavatel – J. H., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
34. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š. zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2002 fakturu ze dne 3. 5. 2002, údajně vystavenou dodavatelem – J. H., jejímž předmětem je fakturace za poradenskou činnost v oblasti průzkumu trhu při investicích do potravinářského průmyslu, v částce 380.000,- Kč vč. DPH, přičemž dodavatel – J. H., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
35. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š. zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2002 fakturu ze dne 3. 6. 2002, údajně vystavenou dodavatelem – J. H., jejímž předmětem je fakturace za ekonomické poradenství v oblasti průzkumu trhu při nákupu nemovitostí v zahraničí se zaměřením na cestovní ruch, v částce 315.000,- Kč vč. DPH, přičemž dodavatel – J. H., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
36. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š. zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2002 fakturu ze dne 5. 8. 2002, údajně vystavenou dodavatelem – J. H., jejímž předmětem je fakturace za ekonomické poradenství v oblasti průzkumu trhu při nákupu nemovitostí v zahraničí se zaměřením na cestovní ruch, v částce 425.000,-Kč vč. DPH, přičemž dodavatel – J. H., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
37. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š. zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2002 fakturu ze dne 5. 9. 2002, údajně vystavenou dodavatelem – J. H., jejímž předmětem je fakturace za provedenou činnost v oblasti průzkumu trhu při investicích do potravinářského průmyslu a cestovního ruchu, v částce 295.000,- Kč vč. DPH, přičemž dodavatel – J. H., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
38. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š. zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2002 fakturu ze dne 5. 11. 2002, údajně vystavenou dodavatelem – J. H., jejímž předmětem je fakturace za poradenskou činnost v oblasti zaměřené na průzkum trhu s možností investovat do potravinářského průmyslu a cestovního ruchu, v částce 425.000,- Kč vč. DPH, přičemž dodavatel – J. H., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
39. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š., zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2002 fakturu ze dne 4. 12. 2002, údajně vystavenou dodavatelem – J. H., jejímž předmětem je fakturace za poradenskou činnost v oblasti průzkumu trhu prodeje majetku z konkurzních podstat a nákupu movitého majetku, v částce 295.000,- Kč vč. DPH, přičemž dodavatel – J. H., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
40. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š., zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2002 fakturu ze dne 23. 1. 2002, údajně vystavenou dodavatelem – J. S. – D., jejímž předmětem je fakturace za poradenskou činnost v oblasti posouzení staveb z konkurzních podstat v zahraničí se zaměřením zejména na stávající stav a následné investice, v částce 335.000,- Kč vč. DPH, přičemž dodavatel – J. S. – D., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavil, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržel,
41. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š. zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2002 fakturu ze dne 10. 2. 2002, údajně vystavenou dodavatelem – J. S. – D., jejímž předmětem je fakturace za poradenskou činnost v oblasti posouzení staveb z konkurzních podstat v zahraničí se zaměřením na potravinářský průmysl, cestovní ruch a dřevozpracující průmysl, v částce 390.000,- Kč vč. DPH, přičemž dodavatel – J. S. – D., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavil, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržel,
42. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š. zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2002 fakturu ze dne 13. 4. 2002, údajně vystavenou dodavatelem – J. S. – D., jejímž předmětem je fakturace za poradenskou činnost v oblasti posouzení staveb z konkurzních podstat v zahraničí se zaměřením zejména na stávající stav a následné investice v oblasti cestovního ruchu, potravinářského a dřevozpracujícího průmyslu, v částce 315.000,- Kč vč. DPH, přičemž dodavatel – J. S. –D., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavil, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržel,
43. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š., zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2002 fakturu ze dne 10. 5. 2002, údajně vystavenou dodavatelem – J. S. – D., jejímž předmětem je fakturace za poradenskou činnost v oblasti posouzení staveb z konkurzních podstat v zahraničí se zaměřením zejména na stávající stav a následné investice v oblasti cestovního ruchu, potravinářského a dřevozpracujícího průmyslu, v částce 402.000,- Kč vč. DPH, přičemž dodavatel – J. S. – D., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavil, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržel,
44. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š. zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2002 fakturu ze dne 1. 8. 2002, údajně vystavenou dodavatelem – J. S. – D., jejímž předmětem je fakturace za poradenskou činnost v oblasti nákupu nemovitostí z konkurzních podstat v zahraničí se zaměřením zejména na stav majetku a jeho náklady na následnou rekonstrukci, v částce 333.000,- Kč vč. DPH, přičemž dodavatel – J. S. – D., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavil, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržel,
45. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š., zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2002 fakturu ze dne 13. 12. 2002, údajně vystavenou dodavatelem – J. S. – D., jejímž předmětem je fakturace za poradenskou činnost v oblasti nákupu nemovitostí z konkurzních podstat v zahraničí se zaměřením zejména na stav majetku a jeho náklady na následnou rekonstrukci, v částce 367.000,- Kč vč. DPH, přičemž dodavatel – J. S. – D., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavil, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržel,
46. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š. zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2002 fakturu ze dne 11. 2. 2002, údajně vystavenou dodavatelem - spol. FOBA, s. r. o., Libušská 3/163, Praha 4, IČ 25055798, jejímž předmětem je fakturace za poradenskou činnost v oblasti stavební se zaměřením na kontrolu stavu majetku z konkurzní podstaty zejména potravinářského průmyslu, cestovního ruchu a dřevozpracujícího průmyslu se zaměřením na výrobu nábytku, v částce 287.000,- Kč, přičemž dodavatel - spol. FOBA, s. r. o., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
47. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š. zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2002 fakturu ze dne 12. 3. 2002, údajně vystavenou dodavatelem - spol. FOBA, s. r. o., Libušská 3/163, Praha 4, IČ 25055798, jejímž předmětem je fakturace za poradenskou činnost v oblasti stavební se zaměřením na kontrolu stavu majetku z konkurzní podstaty zejména potravinářského průmyslu, cestovního ruchu a dřevozpracujícího průmyslu se zaměřením na výrobu nábytku, v částce 440.000,- Kč, přičemž dodavatel - spol. FOBA, s. r. o., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
48. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š. zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2002 fakturu ze dne 23. 5. 2002, údajně vystavenou dodavatelem - spol. FOBA, s. r. o., Libušská 3/163, Praha 4, IČ 25055798, jejímž předmětem je fakturace za poradenskou činnost v oblasti stavební se zaměřením na kontrolu stavu majetku z konkurzní podstaty zejména potravinářského průmyslu, cestovního ruchu a dřevozpracujícího průmyslu se zaměřením na výrobu nábytku, v částce 280.000,- Kč, přičemž dodavatel - spol. FOBA, s. r. o., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
49. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š. zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2002 fakturu ze dne 28. 6. 2002, údajně vystavenou dodavatelem - spol. FOBA, s. r. o., Libušská 3/163, Praha 4, IČ 25055798, jejímž předmětem je fakturace za poradenskou činnost v oblasti stavební se zaměřením na kontrolu stavu majetku z konkurzní podstaty zejména potravinářského průmyslu, cestovního ruchu a dřevozpracujícího průmyslu se zaměřením na výrobu nábytku, v částce 435.000,- Kč, přičemž dodavatel - spol. FOBA, s. r. o., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
50. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š. zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2002 fakturu ze dne 25. 8. 2002, údajně vystavenou dodavatelem - spol. FOBA, s. r. o., Libušská 3/163, Praha 4, IČ 25055798, jejímž předmětem je fakturace za poradenskou činnost v oblasti stavební se zaměřením na kontrolu stavu majetku z konkurzní podstaty zejména potravinářského průmyslu, cestovního ruchu a dřevozpracujícího průmyslu se zaměřením na výrobu nábytku, v částce 285.000,- Kč, přičemž dodavatel - spol. FOBA, s. r. o., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
51. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š. zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2002 fakturu ze dne 11. 9. 2002, údajně vystavenou dodavatelem - spol. FOBA, s. r. o., Libušská 3/163, Praha 4, IČ 25055798, jejímž předmětem je fakturace za poradenskou činnost a stavební posouzení při investicích do potravinářského průmyslu na základě smlouvy, v částce 315.000,- Kč, přičemž dodavatel - spol. FOBA, s. r. o., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
52. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š. zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2002 fakturu ze dne 9. 10. 2002, údajně vystavenou dodavatelem - spol. FOBA, s. r. o., Libušská 3/163, Praha 4, IČ 25055798, jejímž předmětem je fakturace za poradenskou činnost a stavební posouzení při investicích do dřevařského průmyslu, v částce 120.000,- Kč, přičemž dodavatel - spol. FOBA, s. r. o., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
53. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š. zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2002 fakturu ze dne 11. 11. 2002, údajně vystavenou dodavatelem - spol. FOBA, s. r. o., Libušská 3/163, Praha 4, IČ 25055798, jejímž předmětem je fakturace za poradenskou činnost v oblasti nákupu nemovitostí z konkurzní podstaty v zahraničí se zaměřením zejména na stav majetku a jeho následná rekonstrukce, v částce 365.000,- Kč, přičemž dodavatel - spol. FOBA, s. r. o., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
54. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š., zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2002 fakturu ze dne 2. 12. 2002, údajně vystavenou dodavatelem - spol. FOBA, s. r. o., Libušská 3/163, Praha 4, IČ 25055798, jejímž předmětem je fakturace za poradenskou činnost při posuzování stavu majetku zejména se zaměřením na statiku a následné investice do majetku, v částce 345.000,- Kč, přičemž dodavatel - spol. FOBA, s. r. o., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
55. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š., zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2002 fakturu ze dne 20. 2. 2002, údajně vystavenou dodavatelem - spol. ALFA Libočany, s. r. o., 439 75 Libočany, IČ 62742396, jejímž předmětem je fakturace za pronájem kanceláří v ulici M. za první čtvrtletí roku 2002, v částce 420.000,- Kč, přičemž dodavatel - spol. ALFA Libočany, s. r. o., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
56. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š., zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2002 fakturu ze dne 3. 3. 2002, údajně vystavenou dodavatelem - spol. ALFA Libočany, s. r. o., 439 75 Libočany, IČ 62742396, jejímž předmětem je fakturace za poradenskou činnost při výběru majetku z konkurzních podstat se zaměřením na výrobu nábytku, v částce 140.000,- Kč, přičemž dodavatel - spol. ALFA Libočany, s. r. o., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
57. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š. zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2002 fakturu ze dne 25. 3. 2002, údajně vystavenou dodavatelem - spol. ALFA Libočany, s. r. o., 439 75 Libočany, IČ 62742396, jejímž předmětem je fakturace za poradenskou činnost v oblasti výběru podniků z konkurzních podstat se zaměřením na dřevovýrobu v částce 160.000,- Kč, přičemž dodavatel - spol. ALFA Libočany, s. r. o., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
58. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š. zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2002 fakturu ze dne 4. 4. 2002, údajně vystavenou dodavatelem - spol. ALFA Libočany, s. r. o., 439 75 Libočany, IČ 62742396, jejímž předmětem je fakturace za pronájem kanceláří v ulici M. za druhé čtvrtletí roku 2002, v částce 420.000,- Kč, přičemž dodavatel - spol. ALFA Libočany, s. r. o., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
59. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š. zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2002 fakturu ze dne 3. 6. 2002, údajně vystavenou dodavatelem - spol. ALFA Libočany, s. r. o., 439 75 Libočany, IČ 62742396, jejímž předmětem je fakturace za poradenskou činnost v oblasti výběru dřevozpracujících podniků v zahraničí z konkurzních podstat, v částce 290.000,- Kč, přičemž dodavatel - spol. ALFA Libočany, s. r. o., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
60. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š. , zahrnula do vého účetnictví za zdaňovací období roku 2002 fakturu ze dne 12. 7. 2002, údajně vystavenou dodavatelem - spol. ALFA Libočany, s. r. o., 439 75 Libočany, IČ 62742396, jejímž předmětem je fakturace za pronájem kanceláří v ulici M. za třetí čtvrtletí roku 2002, v částce 350.000,- Kč, přičemž dodavatel - spol. ALFA Libočany, s. r. o., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
61. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š. zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2002 fakturu ze dne 13. 9. 2002, údajně vystavenou dodavatelem - spol. ALFA Libočany, s. r. o., 439 75 Libočany, IČ 62742396, jejímž předmětem byla fakturace za pronájem kanceláří v ulici M. za čtvrté čtvrtletí roku 2002, v částce 360.000,- Kč, přičemž dodavatel - spol. ALFA Libočany, s. r. o., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
62. jako podnikatelka - fyzická osoba, podnikající pod obchodním jménem Ing. L. Š. zahrnula do svého účetnictví za zdaňovací období roku 2002 fakturu ze dne 9. 11. 2002, údajně vystavenou dodavatelem - spol. ALFA Libočany, s. r. o., 439 75 Libočany, IČ 62742396, jejímž předmětem byla fakturace za poradenskou činnost v oblasti nákupu majetku z konkurzních podstat v zahraničí se zaměřením na dřevoprůmysl, v částce 210.000,- Kč, přičemž dodavatel - spol. ALFA Libočany, s. r. o., tuto fakturu ve skutečnosti nevystavila, ke zdanitelnému plnění na faktuře nedošlo a částku uvedenou na faktuře neobdržela,
přičemž tyto faktury uplatnila jako vydání v daňových přiznáních za uvedená období, v důsledku čehož jí byla vyměřena nižší daň z příjmů fyzických osob, kterou tak za rok 2001 zkrátila o celkem 2.789.748,- Kč a za rok 2002 o celkem 3.151.028,- Kč, ke škodě českého státu, zastoupenému Finančním úřadem pro Prahu 8, kterému tak způsobila škodu v celkové výši 5.940.876,- Kč.
Za tento zločin byla podle §240 odst. 3 tr. zákoníku odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 5 (pěti) let. Podle §56 odst. 3 tr. zákoníku byla pro výkon tohoto trestu zařazena do věznice s dozorem.
Vrchní soud v Praze, který rozhodoval jako soud odvolací o odvolání obviněné Ing. Š., rozhodl rozsudkem ze dne 15. 10. 2010, sp. zn. 3 To 48/2010, tak, že podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2010, sp. zn. 45 T 16/2007, zrušil ve výroku o uloženém trestu. Podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněnou Ing. Š. při nezměněném výroku o vině zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, 3 tr. zákoníku odsoudil podle §240 odst. 3 tr. zákoníku za použití §58 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) let. Podle §81 odst. 1 tr. zákoníku jí byl výkon uloženého trestu podmíněně odložen a podle §82 odst. 1 tr. zákoníku jí byla stanovena zkušební doba v trvání 5 (pěti) let. Podle §82 odst. 2 tr. zákoníku jí bylo uloženo, aby ve zkušební době podle svých sil nahradila škodu, kterou trestným činem způsobila.
Proti uvedenému rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 10. 2010, sp. zn. 3 To 48/2010, podala obviněná Ing. L. Š. prostřednictvím obhájce JUDr. Ivana Werla dovolání z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V podrobnostech se dovolatelka nejprve věnovala podanému odvolání, v němž uvedla následující. Soud prvního stupně rozhodl ve věci, aniž řádně a úplně zjistil skutečný stav věci, neaplikoval zásadu in dubio pro reo, když vina obviněné nebyla provedenými důkazy prokázána a obviněná měla být správně obžaloby zproštěna. Soud prvního stupně neodůvodněně preferoval důkazní váhu výpovědí svědků, kteří podporovali obžalobu, přestože bylo evidentní, že byli různým způsobem napojeni na svědka A. a měli mnoho osobních důvodů vypovídat proti obviněné. Soud prvního stupně navíc na jednu stranu vyslovuje pochybnosti o věrohodnosti svědka A., ale na druhou stranu tam, kde to podporuje verzi obžaloby, tomuto svědkovi věří. Soud prvního stupně hodnotil důkazy ryze účelově, důkazy svědčící ve prospěch obviněné zcela pomíjí, aniž ovšem uvádí proč – např. svědci S., H. i H. potvrdili, že plnění, které obžaloba označuje za fiktivní, ve skutečnosti fiktivním nebylo, přičemž tito svědci na rozdíl od „svědků obžaloby“ byli zcela věrohodní a nezaujatí. Věrohodnost svědka A. byla vyvrácena i písmoznaleckým posudkem. V rámci podaného odvolání bylo poukázáno i na možnost, že svědkem A. mohly být předkládány fiktivní faktury, aby nemusel plnění zahrnovat do svého daňového účetnictví. Dokazování mělo být doplněno i smlouvami, které jsou obsaženy v soudním spise v paralelně probíhajícím civilním řízení. Bylo navrženo doplnění dokazování výslechem svědkyně O., K. a výslech svědků, kteří vypovídali před finančním úřadem. Obviněná v inkriminované době důvěřovala svědku A., nemohla vědět ani předpokládat (ani být srozuměna) s tím, že by faktury, které zaplatila a skutečně přebrala plnění, které jimi bylo fakturováno, byly fakturami fiktivními – pak ovšem nemohla být naplněna subjektivní stránka žalovaného zločinu, když obviněná nemohla jednat v přímém ani nepřímém úmyslu. Soud prvního stupně při hodnocení věrohodnosti svědka A. v zásadních otázkách tomuto svědkovi věří i nevěří. Takovýto postup je v rozporu nejen s trestním řádem, ale i Listinou základních práv a svobod. Také v rámci dovolacího řízení obviněná trvá na tom, že v průběhu odvolacího řízení nebyly provedeny navrhované důkazy, které jsou podle jejího názoru stěžejní. Obviněná setrvala na tom, že za přebraná (skutečně realizovaná) plnění řádně zaplatila a o eventuální fiktivnosti faktur nic nevěděla a ani vědět nemohla, a proto nemohla být naplněna ani subjektivní stránka inkriminovaného zločinu. Rozhodnutí soudů obou stupňů tedy spočívá na nesprávném právním posouzení skutku. Pokud by však dovolací soud přesto dospěl k závěru, že tento dovolací důvod dán není, obviněná poukázala na judikaturu Ústavního soudu České republiky – dále jen „Ústavní soud“ (konkrétně na usnesení ze dne 7. 1. 2004, sp. zn. II. ÚS 651/02, a usnesení ze dne 2. 6. 2005, sp. zn. III. ÚS 78/05), která dopadá na situace, kdy námitky obsažené v dovolání nezakládají explicitně žádný z dovolacích důvodů podle §265b tr. ř., takže ve vztahu k nim by obecně neexistovala zákonná povinnost soudu dovolání přezkoumat, avšak tato zásada může být prolomena v případě zjištění, že mezi soudy zjištěnými skutkovými okolnostmi a jejich právními závěry existuje extrémní nesoulad. Podle obviněné z odůvodnění rozhodnutí obou soudů nevyplývá přesvědčivý vztah mezi učiněnými skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé, a proto podle jejího názoru skutečně v tomto směru existuje extrémní nesoulad.
V závěru dovolání proto obviněná Ing. Š. navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze, podle §265 l odst. 1 tr. ř. věc přikázal Vrchnímu sodu v Praze k novému projednání a rozhodnutí a v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. b), event. c) tr. ř. rozhodl v neveřejném zasedání.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, jemuž bylo dovolání obviněné Ing. L. Š. doručeno ve smyslu §265h odst. 2 tr. ř., se k němu do rozhodnutí Nejvyššího soudu nevyjádřil. V přípise ze dne 5. 4. 2011 naopak sdělil, že se k dovolání obviněné Ing. L. Š. nebude vyjadřovat, přičemž současně vyjádřil výslovný souhlas s tím, aby Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve v souladu se zákonem zkoumal, zda není dán některý z důvodů pro odmítnutí dovolání podle §265i odst. 1 tr. ř., a na základě tohoto postupu shledal, že dovolání ve smyslu §265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř. je přípustné, bylo podáno osobou oprávněnou [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], řádně a včas (§265e odst. 1, 2 tr. ř.) a splňuje náležitosti dovolání. Protože dovolání lze podat jen z důvodů taxativně vymezených v §265b tr. ř., Nejvyšší soud dále posuzoval, zda obviněnou vznesené námitky naplňují jí tvrzené dovolací důvody, a shledal, že dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. byl uplatněn alespoň zčásti v souladu se zákonem vymezenými podmínkami. Následně se Nejvyšší soud zabýval důvodem odmítnutí dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř., tedy zda nejde o dovolání zjevně neopodstatněné.
Obviněná uplatnila dovolací důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., v němž je stanoveno, že tento důvod dovolání je naplněn tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V rámci takto vymezeného dovolacího důvodu je možné namítat buď nesprávnost právního posouzení skutku, tj. mylnou právní kvalifikaci skutku, jak byl v původním řízení zjištěn, v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva, anebo vadnost jiného hmotně právního posouzení. Z takto vymezeného dovolacího důvodu vyplývá, že důvodem dovolání ve smyslu tohoto ustanovení nemůže být samotné nesprávné skutkové zjištění, a to přesto, že právní posouzení (kvalifikace) skutku i jiné hmotně právní posouzení vždy navazují na skutková zjištění vyjádřená především ve skutkové větě výroku o vině napadeného rozsudku a blíže rozvedená v jeho odůvodnění. V rámci dovolání podaného z důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je možné na skutkový stav poukázat pouze z hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Z těchto důvodů nemohl Nejvyšší soud přihlížet k samotným skutkovým námitkám obviněné, zejména pokud měla obviněná za to, že není dostatečně zjištěný skutkový stav, když v rámci odvolacího řízení nebyly provedeny obviněnou navrhované důkazy. Proto Nejvyšší soud nemohl přihlížet k těm námitkám, které mají pouze skutkovou povahu a týkají se hodnocení skutkových okolností, byť jsou i podkladem pro navazující právní závěry. V této souvislosti je proto nutné poznamenat, že Nejvyšší soud je zásadně povinen vycházet ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, případně doplněných nebo pozměněných odvolacím soudem. V návaznosti na tento skutkový stav pak zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž samotné skutkové zjištění učiněné v napadených rozhodnutích nemůže změnit, a to jak na základě případného doplňování dokazování, tak i v závislosti na jiném hodnocení v předcházejícím řízení provedených důkazů. To vyplývá také z toho, že Nejvyšší soud v řízení o dovolání jako specifickém mimořádném opravném prostředku, který je zákonem určen k nápravě procesních a právních vad rozhodnutí vymezených v §265a tr. ř., není a ani nemůže být další (třetí) instancí přezkoumávající skutkový stav věci v celé šíři, neboť v takovém případě by se dostával do role soudu prvního stupně, který je z hlediska uspořádání zejména hlavního líčení soudem zákonem určeným a také nejlépe způsobilým ke zjištění skutkového stavu věci ve smyslu §2 odst. 5 tr. ř., popř. do pozice soudu projednávajícího řádný opravný prostředek, který může skutkový stav korigovat prostředky k tomu určenými zákonem (srov. §147 až §150 a §254 až §263 tr. ř., a taktéž přiměřeně např. usnesení Ústavního soudu ve věcech pod sp. zn. I. ÚS 412/02, III. ÚS 732/02, III. ÚS 282/03 a II. ÚS 651/02, dále viz např. usnesení ze dne 22. 7. 2008, sp. zn. IV. ÚS 60/06). V té souvislosti je třeba zmínit, že je právem i povinností nalézacího soudu hodnotit důkazy v souladu s ustanovením §2 odst. 6 tr. ř., přičemž tento postup ve smyslu §254 tr. ř. přezkoumává odvolací soud, přičemž zásah Nejvyššího soudu jako dovolacího soudu do takového hodnocení přichází v úvahu jen v případě, že by skutková zjištění byla v extrémním nesouladu s právními závěry učiněnými v napadeném rozhodnutí (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 20. 6. 1995, sp. zn. III. ÚS 84/94, Sbírka nálezů a usnesení ÚS, sv. 3, C. H. Beck, 1995, č. 34, str. 257; dále srov. rozhodnutí Ústavního soudu pod sp. zn. III. ÚS 166/95, III. ÚS 376/03 nebo IV. ÚS 554/10). V uvedených rozhodnutích Ústavní soud vyjádřil, že je nezbytná návaznost mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé. V případě, kdy jsou právní závěry soudu v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními anebo z nich v žádné možné interpretaci odůvodnění soudního rozhodnutí nevyplývají, nutno takovéto rozhodnutí považovat za stojící v rozporu s čl. 90 Ústavy České republiky a s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. V posuzované věci odvolací soud konstatoval, že při správnosti skutkových zjištění nalézacího soudu nemůže nic vytknout ani závěrům právním, jak byly učiněny nalézacím soudem. Bylo nepochybně prokázáno, že obviněná v úmyslu zkrátit daň z příjmu fyzických osob zcela vědomě zaváděla do svého účetnictví faktury deklarující vydání, která se neuskutečnila a následně tato neuskutečněná vydání uplatnila ve svých daňových přiznáních a touto činností docílila zkrácení daňové povinnosti za rok 2001 a 2002 jak je uvedeno ve výroku napadeného rozsudku. Nejvyšší soud proto nesouhlasí s obviněnou Ing. Š. ani v tom směru, že by mezi skutkovými zjištěními a právními závěry soudů nižších stupňů existoval extrémní nesoulad. Takový závěr totiž nelze učinit s ohledem na obsah obou citovaných rozsudků a jejich návaznost na provedené dokazování, které je zachyceno v Nejvyšším soudem přezkoumaném spisovém materiálu, jak na to bude ještě dále v podrobnostech poukázáno.
V rámci uplatněného dovolacího důvodu podle ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněná Ing. Š. vznesla jedinou právně relevantní námitku, spočívající v tom, že nemohla být naplněna subjektivní stránka inkriminovaného zločinu za současného vyslovení názoru, že z odůvodnění rozhodnutí obou soudů nižších stupňů nevyplývá přesvědčivý vztah mezi učiněnými skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé a že tedy v tomto směru existuje extrémní nesoulad.
Zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, 3 tr. zákoníku spáchá ten, kdo ve větším rozsahu zkrátí daň, clo, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na úrazové pojištění, pojistné na zdravotní pojištění, poplatek nebo jinou podobnou povinnou platbu anebo vyláká výhodu na některé z těchto povinných plateb, spáchá-li takový čin ve velkém rozsahu. Zkrácení je jakékoli jednání pachatele, v důsledku něhož je mu jako poplatníkovi (povinné osobě) v rozporu se zákonem vyměřena nižší daň, než jaká měla být vyměřena a zaplacena, nebo k vyměření této povinné platby vůbec nedojde. Při zkrácení daně jde zpravidla o zvláštní případ podvodu, jímž se v rozporu se zákonem ovlivňuje daňová povinnost určitého subjektu tak, že ten v rozporu se skutečností předstírá nižší rozsah této povinnosti nebo předstírá, že takovou povinnost vůbec nemá. Pachatel tedy příslušné výkazy či podklady pro stanovení uvedených povinných plateb zfalšuje, nepořídí, úmyslně zkreslí nebo nevede, aby tím dosáhl nižšího výpočtu daně nebo aby vůbec zatajil, že má určitou daňovou povinnost. Pokud jde o větší rozsah zkrácení daně nebo jiné povinné platby a vylákané výhody na některé z těchto povinných plateb, nelze sice přímo použít vykládací pravidlo §138 odst. 1 tr. zákoníku, ale vzhledem k tomu, že jiná hlediska než finanční zde nemají žádný význam, je třeba tento pojem vykládat tak, že jde nejméně o 50.000,- Kč. Vyjádřením finančních orgánů o výši zkrácení daně (event. jiné povinné platby) není soud vázán při posouzení, zda byla daň zkrácena ve větším rozsahu, a zda tedy jde o trestný čin. Soud však není vázán ani pravomocným a vykonatelným rozhodnutím příslušného finančního orgánu o výši zkrácené daně, ale je povinen se jím zabývat a vypořádat se i s celým spisovým materiálem finančního orgánu postupem uvedeným v §2 odst. 5, 6 tr. ř. V praxi dochází často k rozdílům mezi závěrem finančního orgánu a rozhodnutím soudu o zkrácené dani v důsledku toho, že dokazování v daňovém řízení podle zákona o správě daní a poplatků je z hlediska toho, k čemu může správce daně přihlížet, mnohem volnější a širší v porovnání s dokazováním v trestním řízení. Pachatelem i spolupachatelem tohoto trestného činu může být nejen subjekt daně, ale kdokoli, kdo svým úmyslným jednáním způsobí, že zákonná daň nebyla jemu anebo i jinému subjektu vyměřena buď vůbec, anebo ne v zákonné míře, a daň tak byla zkrácena ve větším rozsahu, anebo byla v tomto rozsahu vylákána výhoda na dani nebo jiné povinné platbě, popř. větší rozsah činil jejich součet. Trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby je trestným činem úmyslným, přičemž se nevyžaduje úmysl přímý [§15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku], ale postačí i prokázání úmyslu nepřímého [§15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku]. Úmysl pachatele se musí vztahovat i na to, že daň nebo jiná povinná dávka je zkracována nebo je vylákávána výhoda na dani nebo jiné povinné platbě. Na takový úmysl je třeba usuzovat z celého jednání pachatele, přičemž důležitými signály o jeho úmyslném zavinění mohou být různé formy a způsoby zásahu do účetnictví, způsob vedení a uschovávání účetních a jiných dokladů, projevy ústní i písemné učiněné ke státním orgánům nebo k obchodním partnerům apod. Pokud jde o velký rozsah zkrácení daně nebo jiné povinné platby a vylákané výhody na některé z těchto povinných plateb, jak o nich hovoří odst. 3 §240 tr. zákoníku, nelze sice přímo použít výkladové pravidlo §138 odst. 1 tr. zákoníku, ale vzhledem k tomu, že podobně jako u většího rozsahu jiná hlediska než finanční zde nemají žádný význam, je třeba tento pojem vykládat tak, že jde nejméně o 5.000.000,- Kč. Za velký rozsah lze v tomto případě považovat celou daň, jen jestliže nebyla v důsledku jednání pachatele vyměřena vůbec, jinak jde vždy o rozdíl mezi zkrácenou vyměřenou daní a daní, která měla být podle zákona správně – nebýt jednání pachatele – vyměřena. Ve vztahu k této okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby postačí ve smyslu §17 písm. b) nedbalost.
Obviněná ohledně hodnocení důkazů soudem prvního stupně namítla, že soud prvního stupně hodnotil důkazy ryze účelově, důkazy svědčící ve prospěch obviněné zcela pomíjí, aniž ovšem uvádí proč – např. svědci S., H. i H. potvrdili, že plnění, které obžaloba označuje za fiktivní, ve skutečnosti fiktivním nebylo, přičemž tito svědci na rozdíl od „svědků obžaloby“ byli zcela věrohodní a nezaujatí. Věrohodnost svědka A. byla vyvrácena i písmoznaleckým posudkem. V rámci podaného odvolání bylo poukázáno i na možnost, že svědkem A. mohly být předkládány fiktivní faktury, aby nemusel plnění zahrnovat do svého daňového účetnictví. Dokazování mělo být doplněno i smlouvami, které jsou obsaženy v soudním spise v paralelně probíhajícím civilním řízení. Bylo navrženo doplnění dokazování výslechem svědkyně O., K. a výslech svědků, kteří vypovídali před finančním úřadem.
Soud první instance v odůvodnění svého shora uvedeného rozsudku zejména v jeho závěru odmítl jako nevěrohodnou obhajobu obviněné Ing. L. Š., že veškeré práce a činnosti, které byly předmětem fakturace, byly skutečně provedeny, a proto bylo za ně zaplaceno. V tomto směru poukázal na výpovědi svědků J. H., J. S., J. P., D. F. a Ing. J. D., kteří vyloučili jakoukoli součinnost s obviněnou, stejně tak vyloučili, že by pro ní práce, jež byly fakturovány, vykonávali, přičemž poukázali na nesrovnalosti ve vystavených fakturách stran údajů o jejich firmách a uvedli, že je nevystavili. Pokud jde o svědka L. A., i ten vyloučil, že by se na vystavování faktur pro obviněnou podílel, práce na nich uvedené nevykonal, stejně tak nebyl vlastníkem nemovitosti v ulici M. a neměl zde ve sledovaném období tyto prostory ani pronajmuty, takže je nemohl dále pronajímat obviněné. Svědek však připustil, že byl obviněnou požádán, zda by jí nesdělil jména firem, které by mohla použít při snižování daňového základu, přičemž jediným jejím požadavkem v tomto směru bylo, aby se nejednalo o plátce DPH. V daném případě došlo k využití společnosti Alfa Libočany, s. r. o., kde byl společníkem a jednatelem právě zmíněný A., stejně tak došlo k obdobnému využití společnosti Foba, s. r. o., tedy společnosti, ve které A. zakoupil obchodní podíly. Za tohoto stavu nelze vyloučit určitý podíl A. na trestné činnosti obviněné, neboť většina firem či osob, jejichž faktury byly využity v účetnictví obviněné, byly A. známé. Jedná se o svědkyni H., která potvrdila, že A. zná, neboť v minulosti spolupracoval s jejím manželem, svědek S. potvrdil, že A. rovněž zná a svědci D. a F. byli osobami, které převedly na A. svůj obchodní podíl ve společnosti FOBA. Lze proto dovodit, že jména těchto firem získala obviněná právě od A. Za tohoto stavu nelze tudíž vyloučit spojitost jednání obviněné a svědka A., přičemž v jeho případě by se mohlo jednat minimálně o součinnost ve formě pomoci. Tomuto závěru by ostatně nasvědčovalo i zjištění ze znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, ze kterého jednoznačně vyplývá, že podpisy na vystavených fakturách jsou pravými podpisy L. A. Nicméně obžaloba na L. A. podána nebyla a jmenovaný vystupoval v trestním řízení toliko jako svědek. V této svědecké výpovědi pak jednoznačně popřel, že by pro obviněnou vykonával jakékoliv práce a činnosti, jež měly být údajně fakturovány, stejně tak popřel, že by jí pronajímal prostory, které by společnost Alfa Libočany buď vlastnila nebo je měla sama pronajaté. Jeho výpověď soud, i přes výše uvedené, hodnotil, pokud jde o údaje uvedené na zmíněných fakturách, jako věrohodnou, neboť koresponduje s dalšími provedenými důkazy, jež měl v této souvislosti k dispozici. Je sice pravda, že část svědků, které navrhla obviněná vyslechnout (a jedná se právě o svědky S., H. i H., na které obviněná poukazuje v dovolání) potvrzuje její kontakty s A., jakož i okolnost, že mezi nimi docházelo k předávání listin a příp. i peněz, ale tito svědci hovoří nekonkrétně a jedná se o osoby, které jsou z větší části s obviněnou v přátelských vztazích. Navíc, i v případě, že by bylo zcela jednoznačně zjištěno, že obviněná tyto faktury do svého účetnictví zařadila po předchozí dohodě a v součinnosti s A., nic to nemění na její vlastní trestní odpovědnosti. Nalézací soud dále upozornil na dopis svědka A. adresovaný dne 24. 2. 2006 Finančnímu úřadu pro Prahu 8, kde svědek odmítá spojení s daňovým subjektem Ing. L. Š. Výpověď svědka koresponduje se smlouvou o převodu obchodního podílu svědka na B. S. ze dne 17. 8. 1998 a návrh na změnu zápisu v obchodním rejstříku, kterému však nebylo vyhověno (srov. č. l. 10 až 14 spisu).
K tomu Nejvyšší soud uvádí, že tyto závěry soudu prvního stupně jsou zcela správné a hodnocení svědeckých výpovědí svědků S., H. i H. odpovídá obsahu jejich výpovědí (srov. i str. 22 a 23 rozsudku nalézacího soudu), když rozhodně není pravdou, že by nalézací soud tyto důkazy pominul a s nimi se nevypořádal, když opak je pravdou. Z těchto výpovědí totiž nelze i přes tvrzení obviněné v podaném dovolání ani podle Nejvyššího soudu dovodit, že by tito svědci potvrzovali, že plnění, které obžaloba označuje za fiktivní, ve skutečnosti fiktivním nebylo, neboť v zásadě potvrdili pouze určité styky obviněné s L. A. a zčásti i předávání peněz mezi nimi. Rozhodně tedy ve svých výpovědích, které podle obsahu spisu byly značně neurčité, neuvedli, že by byli u předávání plnění ze strany dodavatelů J. H., společnosti DC-Princip, s. r. o., společnosti FOBA, s. r. o., J. S. – D. atd., když naopak bylo jednoznačně prokázáno, že žádné plnění z jejich strany nebylo obviněné Ing. L. Š. poskytnuto. Pokud jde o její vztahy s L. A., nemohl tento ve výrocích uvedenou poradenskou činnost prostřednictvím společnosti ALFA Libočany, s. r. o., poskytovat, neboť tato společnost v letech 2001 až 2002 již nevyvíjela žádnou činnost a neměla ani žádný vztah k údajně pronajímaným nemovitostem, resp. jejich částem (srov. i str. 25 až 32 rozsudku nalézacího soudu).
Nalézací soud dále důvodně odmítl i obhajobu obviněné, ve které zpochybňovala pravost a správnost dokladů, jež byly finančním úřadem předloženy v souvislosti s trestním oznámením, zejména správnost faktur a údajů na nich a její tvrzení, že doklady jí nebyly finančním úřadem řádně vráceny a není tudíž možné provést kontrolu správnosti, přičemž některé z takových dokladů, zejména pokud jde o smlouvy, dokonce i chybí. Nalézací soud totiž dospěl k závěru, že správnost těchto dokladů nebyla v řízení před soudem nijak zpochybněna, v podrobnostech pak odkázal na své zdůvodnění na straně 21 rozsudku (srov. str. 31 až 32 rozsudku nalézacího soudu). V učiněném odkazu na stranu 21 svého rozsudku nalézací soud rozvedl, že obhajoba obviněné, v níž zpochybňovala správnost a úplnost faktur předložených finančním úřadem, byla jednoznačně vyvrácena. I když nelze zcela vyloučit, že při ověřování originálních dokladů na Finančním úřadu pro Prahu 8 došlo k určitým nesrovnalostem, zejména v případě, kdy finanční úřad opatřil vyhotovené kopie razítkem, že ověřená kopie souhlasí s originálem a to i v době, kdy originální doklady již neměl k dispozici, takže na místě by bylo uvést, že souhlasí s kopií ověřenou finančním úřadem, přesto nelze správnost dokladů, z nichž finanční úřad vycházel při své kontrole, příp. dokladů, jež jsou součástí trestního spisu, jakkoli zpochybňovat a nejde tudíž o „jiné doklady“, jak uváděla v dovolání obviněná. Nelze pak ani přehlédnout, že obviněná v přípravném řízení a stejně tak i svědkyně T. H. a J. Ř. potvrdily pravost těchto dokladů. Obě zmíněné svědkyně pak u hlavního líčení popsaly poznámky na těchto fakturách včetně jejich podpisu, které jednoznačně svědčí tomu, že tyto faktury skutečně prošly účetnictvím obviněné a byly také proplaceny a to jako výdaj pro základ daně, což bylo zjištěno i ze zálohovaného účetnictví, které soudu předložila svědkyně H., neboť v tomto účetnictví se nacházejí doklady, jež odpovídají dokladům v trestním spise, a to pokud jde o jejich výstavce i částky, na které byly vystaveny.
Odvolací soud pak ve svém rozsudku v reakci na odvolání obviněné Ing. L. Š., na které poukazovala i v dovolání, uvedl, že soud prvního stupně správně odkázal na výpovědi svědků, kteří zásadně odmítli, že by poskytovali obviněné plnění podle předložených faktur, a na to, že tyto výpovědi jsou v souladu se závěry soudního znalce v oboru písmoznalectví, které byly jako důkaz provedeny před soudem, a proto není důvod o jejich správnosti pochybovat. Zabýval se v odpovídajícím rozsahu též výpověďmi svědků, kteří potvrzovali kontakty obviněné se svědkem L. A. a předávání materiálů, když správně uzavřel, že ani tito svědci nemohli potvrdit o jaké materiály se konkrétně jednalo, ani jejich obsah a rozsah (srov. str. 5 až 6 rozsudku odvolacího soudu). Odvolací soud nespatřoval pochybení ani v tom, že soud prvního stupně vzal část výpovědi svědka A. podporovanou dalšími důkazy za věrohodnou, když v té části, kdy popírá předávání jakýchkoliv dokladů obviněné, případně přebírání peněžní hotovosti věrohodnost jeho výpovědi zpochybnil, a to mimo jiné i s ohledem na závěry znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, ze kterého jednoznačně vyplývá, že podpisy na vystavených fakturách od firmy ALFA Libočany, s. r. o., jsou jeho pravými podpisy. Obviněná ve svém odvolání také poukázala na určitou provázanost a spřízněnost osob, které měly sporné faktury vystavovat, se svědkem A., kdy tato skutečnost podle ní mohla ovlivnit jejich výpovědi a domáhala se znaleckého zkoumání dalších listin. Odvolací soud připomenul, že pokud tito svědci popírají uskutečnění fakturovaných služeb a vystavování faktur, nelze obsah jejich výpovědí jednoznačně označit jako příznivý pro svědka A., naopak svými výpověďmi jej vystavují možnému podezření ze spáchání trestné činnosti, pokud by platilo, že ten skutečně zmíněné faktury, případně další materiály obviněné předával. Dokazováním bylo prokázáno, že tyto osoby nic neplnily a ani nefakturovaly, potom však ani svědek A., s ohledem na obsah a rozsah deklarovaných plnění uvedených na fakturách, nemohl toto vlastními silami obsáhnout a tvrzení obviněné o přijatých plněních proto musel odvolací soud označit za nevěrohodné (srov. str. 6 rozsudku odvolacího soudu). S tímto hodnocením svědecké výpovědi L. A. v návaznosti na již citované závěry soudu prvního stupně se plně ztotožňuje i Nejvyšší soud, neboť neodporuje zásadám logiky a plně odpovídá jak vystupování svědka A. v průběhu trestního řízení a obsahu je výpovědí obsaženým ve spise, tak ostatním ve věci provedeným důkazům, na které v té souvislosti odkazují oba nižší soudy ve svých rozsudcích.
Pokud obviněná v průběhu odvolacího řízení navrhla doplnění dokazování, považuje k tomu Nejvyšší soud za nutné zdůraznit, že podle ustálené judikatury jak obecných soudů, tak i Ústavního soudu není soud v zásadě povinen každému důkaznímu návrhu vyhovět (např. nález Ústavního soudu pod sp. zn. I. ÚS 362/96 – viz Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 8, nález č. 60), přičemž důkazy před odvolacím soudem se zpravidla neprovádějí a odvolací soud může řízení doplnit důkazy nezbytnými k tomu, aby mohl o odvolání rozhodnout, pouze v rámci §263 odst. 6, 7 tr. ř. Je-li rozsudek odvolacího soudu přesvědčivý, zabýval-li se v něm soud podrobně skutečnostmi a důkazy, o něž se opíral, a vypořádal-li se odpovídajícím způsobem s důvody, proč nevyhověl návrhům obhajoby na výslech svědků a provedení dalších důkazů, nebyl neprovedením navrhovaných důkazů porušen zákon a zásady spravedlivého procesu (srov. nález ze dne 17. března 1999, sp. zn. I. ÚS 425/97, uveřejněn pod č. 42, ve sv. 13 Sb. nál. a usn. ÚS ČR a nález ze dne 16. 7. 2002, sp. zn. I. ÚS 459/2000, uveřejněn pod č. 89 ve sv. 27 Sb. nál. a usn. ÚS ČR). Ústavní soud v řadě svých nálezů (sp. zn. III. ÚS 61/94, sp. zn. III. ÚS 95/97, sp. zn. III. ÚS 173/02 – Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 3, nález č. 10; svazek 8, nález č. 76; svazek 28, nález č. 127 – a další) podrobně vyložil pojem tzv. opomenutých důkazů ve vazbě na zásadu volného hodnocení důkazů a kautely, jež zákon klade na odůvodnění soudních rozhodnutí. Zásada volného hodnocení důkazů tudíž neznamená, že by soud ve svém rozhodování (v úvahách nad ním) měl na výběr, které z provedených důkazů vyhodnotí a které nikoli nebo o které z provedených důkazů své skutkové závěry (zjištění) opře a které opomene. Neakceptování důkazního návrhu obviněného lze založit toliko třemi důvody: Prvním je argument, podle něhož tvrzená skutečnost, k jejímuž ověření nebo vyvrácení je navrhován důkaz, nemá relevantní souvislost s předmětem řízení. Dalším je argument, podle kterého důkaz není s to ani ověřit ani vyvrátit tvrzenou skutečnost, čili ve vazbě na toto tvrzení nedisponuje vypovídací potencí. Konečně třetím je pak nadbytečnost důkazu, tj. argument, podle něhož určité tvrzení, k jehož ověření nebo vyvrácení je důkaz navrhován, bylo již v dosavadním řízení bez důvodných pochybností (s praktickou jistotou) ověřeno nebo vyvráceno (nález ze dne 24. února 2004, sp. zn. I. ÚS 733/01, uveřejněn pod č. 26, ve sv. 32 Sb. nál. a usn. ÚS ČR, usnesení ze dne 23. září 2005, sp. zn. III. ÚS 359/05, uveřejněno pod č. 22, ve sv. 38 Sb. nál. a usn. ÚS ČR, usnesení ze dne 25. srpna 2005, sp. zn. I. ÚS 152/05, uveřejněno pod č. 18, ve sv. 38 Sb. nál. a usn. ÚS ČR a řada dalších nálezů a usnesení).
Vrchní soud v Praze odmítl provedení dalších důkazů navržených obviněnou, a to s konkrétním odůvodněním. Výpověď navrhované svědkyně V. O., která měla vést účetnictví do 15. 7. 2001, by nemohla, s ohledem na důkazy další, včetně výpovědí svědkyň Ř. a H., přinést nic nového, a to právě s ohledem na to, že z pozice účetní, v jejíž náplni bylo pracovat s účetními doklady, by nemohla nic podstatného sdělit k tomu, zda k plnění došlo, či nikoliv. V tomto smyslu by nemohla uvést nic podstatného ani další navrhovaná svědkyně A. K., jež by měla vypovídat pouze o toku peněz přes pokladny, nikoliv o konkrétních výstupech (srov. str. 7 až 8 rozsudku odvolacího soudu). Nejvyšší soud se s uvedeným závěrem odvolacího soudu ztotožňuje s tím, že totéž platí také o výslechu konkrétně neuvedených svědků, kteří vypovídali před finančním úřadem, zvláště když i v návaznosti na jejich výpovědi učinil finanční úřad své závěry o výsledku daňové kontroly u daňového subjektu Ing. L. Š. a podal na ni trestní oznámení (viz č. l. 15 a násl., 923 a 924 a 959 a násl. spisu). Podobně je tomu i s návrhem na doplnění dokazování o smlouvy, které jsou obsaženy v soudním spise v paralelně probíhajícím civilním řízení, aby podpisy na těchto smlouvách mohly být podrobeny písmoznaleckému zkoumání. Takové zkoumání není nutné s ohledem na provedené písmoznalecké zkoumání rozhodných faktur – daňových dokladů (srov. č. l. 1136 až 1226 spisu; znalecký posudek je obsažen na č. l. 1147 a násl. spisu). Z toho vyplývá, že ohledně navržených důkazů je třeba uplatnit argumenty, že navržené důkazy nejsou s to ani ověřit ani vyvrátit tvrzenou skutečnost, čili ve vazbě na toto tvrzení nedisponují vypovídací potencí, a že jsou i nadbytečné, neboť tvrzení, k jehož ověření nebo vyvrácení byly tyto důkazy navrhovány, bylo již v dosavadním řízení bez důvodných pochybností (s praktickou jistotou) ověřeno či vyvráceno.
Nejvyšší soud se v návaznosti na oba uvedené rozsudky nižších soudů a obsah přezkoumávaného spisu podrobně zabýval i námitkou obviněné o nenaplnění subjektivní stránky, když uváděla, že důvěřovala svědkovi L. A. a nemohla vědět ani předpokládat, že by faktury, které zaplatila a skutečně přebrala plnění, které jimi bylo fakturováno, byly fakturami fiktivními. Tato námitka je v rozhodnutí nalézacího soudu vyvracena následujícími skutečnostmi. Z výpovědi jednotlivých svědků, kteří měli obviněné poskytovat údajné plnění (ale ve skutečnosti ho neposkytovali) a následně jej fakturovat, včetně výpovědi svědka A. je zřejmé, že obviněná si byla vědoma toho, že k poskytnutému plnění ve skutečnosti nedošlo. Svědkyně H. vyloučila, že by se kdy zabývala poradenskou činností v oblasti průzkumu trhu, kdy toto její tvrzení je podporováno i tím, že trpí roztroušenou sklerózou a nemá žádné větší znalosti z oboru ekonomiky. Jmenovaná svědkyně také přesvědčivě vysvětlila, z jakých důvodů se nejedná o jí vystavené faktury (srov. str. 25 rozsudku nalézacího soudu). Svědek P. potvrdil, že vlastnil společnost DC – Princip, s. r. o., která se však zabývala nákupem a prodejem, nikoliv vymáháním pohledávek, když ani neví, jak by případně vymáhal pohledávky, neboť to nikdy nedělal, pohledávky byly spíše vymáhány na něm, protože dlužil. Nikdy také nevykonával žádnou zprostředkovatelskou činnost. I tento svědek vysvětlil, na základě jakých nesrovnalostí dospěl k závěru, že předložené faktury nikdy nevystavil (srov. str. 26 nalézacího soudu). Svědci Ing. D. a Ing. F., spoluzakladatelé společnosti FOBA, s. r. o., uvedli, že tato společnost nikdy ani nezahájila podnikatelskou činnost, tedy nikdy ani nevystavovala faktury. Jejich výpověď je potvrzována i tím, co uvedl JUDr. H., který zakládal a následně i rušil jmenovanou společnost. K tomu nalézací soud poznamenal, že s těmito výpověďmi korespondují i listinné důkazy, které vyjmenovává na str. 27 až 28 svého rozsudku. Pokud jde o faktury, které měl vystavit svědek S., tento vyvrátil, že by prováděl poradenskou činnost v souvislosti s nemovitostmi z konkursních podstat, potravinářstvím, cestovním ruchem nebo dřevozpracujícím průmyslem. Ing. Štětina, správce konkurzní podstaty společnosti J. S. – D. také potvrdil fiktivnost předložených faktur a dodal, že v průběhu konkurzu nenarazil na žádné doklady, které by prokazovaly, že se svědek S. kdy zabýval rozbory a posudky, když bylo zřejmé, že provozoval stavební výrobu, dodávky stavebních hmot a autodopravu (srov. str. 28 rozsudku nalézacího soudu). Pokud se týká samotného svědka A., nalézací soud zachytil jeho výpověď tak, že byl obviněnou někdy v letech 1999 až 2000 požádán o provedení ekonomických rozvah o stavu podniku, analýzu výtěžnosti prodeje a podmínky fungování společnosti. Zřejmě mělo jít o podnik provozující dřevařskou výrobu. Žádala, aby to zpracoval jménem firmy Alfa Libočany, která nebyla plátcem DPH. Sdělil jí, že v této společnosti již nepůsobí. Byl tedy požádán o typ na takovou firmu, těch dal asi deset. Figurovala tam jména S., H. nebo H. a další. K fakturám z let 2001-2003 za zprostředkování, poradenství a pronájem nebytových prostor uvedl, že je nevystavil, používal se jiný typ faktury, podpisy a ručně psané texty nejsou jeho, společnost neměla v P. pronajaty žádné prostory a žádnou nemovitost nevlastnila. Podstatná je také poznámka nalézacího soudu k oné nemovitosti v Praze 4 na ulici M., ze které se podává, že soud zjistil, že vlastníkem zmíněné nemovitosti byla v rozhodné době společnost Spojstav, s. r. o., se sídlem tamtéž. Z písemného vyjádření (č. l. 1859 spisu) vyplývá, že v letech 2001 až 2002 předmětná nemovitost nebo její část nebyla nikdy pronajata obviněné Ing. L. Š. či L. A., příp. spol. Alfa Libočany. Nalézací soud k tomu posléze vyslechl jako svědka i jednatele uvedené společnosti Ing. I. H., který uvedené skutečnosti potvrdil. Svědek k tomu uvedl, že prověřením dokladů nezjistil, že by skutečně došlo k jakémukoli pronajímání uvedeným osobám v letech 2000 až 2002. V reakci na výpověď svědka obviněná následně při hlavním líčení ve své výpovědi uvedla, že si byla ověřit v ulici M., který objekt měla vlastně pronajatý, přičemž zjistila, že se ve skutečnosti jednalo o objekt č. … V návaznosti na vyjádření obviněné nalézací soud i toto tvrzení obviněné prověřil a zjistil, že tuto nemovitost vlastnila do 21. 2. 2001 společnost Regula Praha, a. s., která jí posléze prodala společnosti Narek, s. r. o (č. l. 2001 spisu). Ze zprávy společnosti Regula, a. s., vyplývá, že při kontrole dokladů za období let 2000 až 2001 nebyly nalezeny žádné písemnosti, jež by prokazovaly pronájem ať již L. A. či společnosti Alfa Libočany. Ze zprávy společnosti Narek, s. r. o (č. l 2001 až 2000a spisu) soud zjistil, že žádné nebytové prostory, nebyly v době od jejího zakoupení do jejího prodeje v roce 2003 pronajímány L. A., příp. společnosti Alfa Libočany (srov. str. 30 až 31 rozsudku).
V návaznosti na vymezení závěrů soudů nižších stupňů, jak bylo učiněno shora, je možné hovořit o jednoznačném souladu mezi skutkovým stavem zjištěným procesně zákonným způsobem a z něj vyvozenými právními závěry. Z hlediska principu presumpce neviny je závěr o zavinění obviněné Ing. Š., který je závěrem právním, prokázán výsledky dokazování a logicky z nich vyplývá (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 27. 9. 2005, sp. zn. II. ÚS 460/04, Sbírka nálezů a usnesení ÚS, sv. 38, ročník 2005, C. H. Beck, 2007, č. 185, str. 489). Úmyslné zavinění vyplývá již z popisu skutku (včetně jednotlivých dílčích útoků) v rozsudku nalézacího soudu, z kterého se podává, že zařadila do svého účetnictví za shora uvedená zdaňovací období falešné faktury, údajně vystavené uvedenými dodavateli, přičemž tito tyto faktury ve skutečnosti nevystavili, ke zdanitelnému plnění na fakturách vůbec nedošlo a částky uvedené na fakturách neobdrželi, tyto faktury uplatnila v úmyslu zkrátit daň jako vydání v daňových přiznáních za uvedená období, v důsledku čehož jí byla vyměřena nižší daň z příjmů fyzických osob, kterou tak v přímém úmyslu za rok 2001 zkrátila o celkem 2.789.748,- Kč a za rok 2002 o celkem 3.151.028,- Kč, ke škodě českého státu, zastoupenému Finančním úřadem pro Prahu 8, kterému tak způsobila škodu v celkové výši 5.940.876,- Kč. V souladu s tím odvolací soud uvedl, že „bylo nepochybně prokázáno, že obžalovaná v úmyslu zkrátit daň z příjmu fyzických osob zcela vědomě zaváděla do svého účetnictví faktury deklarující vydání, která se neuskutečnila a následně tato neuskutečněná vydání uplatnila ve svých daňových přiznáních a touto činností docílila zkrácení daňové povinnosti za rok 2001 a 2002 jak je uvedeno ve výroku napadeného rozsudku.“ Městský soud v Praze ji tedy zcela důvodně uznal vinnou zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, 3 tr. zákoníku. Nejvyšší soud přezkoumal na podkladě spisu tyto závěry a vzhledem k tomu, že se ze shora uvedených důvodů ztotožnil se skutkovými závěry obou nižších soudů, které tvoří podklad pro rozhodnutí o subjektivní stránce zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, 3 tr. zákoníku, kterým byla obviněná uznána vinnou, přičemž ani navazující právní závěry nevykazují žádných vad, považuje za nutné zdůraznit, že o přímém úmyslu ve smyslu §15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku nevznikají žádné pochybnosti.
Ze všech těchto důvodů je třeba učinit závěr, že dovolatelkou uplatněné námitky nenaplňují jí tvrzený dovolací důvod podle ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., zvláště když Nejvyšším soudem nebyl v rozsudcích obou soudů nižších stupňů shledán takový extrémní rozpor skutkových zjištění s právním posouzením, který by odůvodňoval zásah Nejvyššího soudu v podobě zrušení napadených rozhodnutí. Obviněná Ing. Š. ve svém dovolání argumentovala převážně skutkovými námitkami. Vzhledem k tomu, že jednání obviněné Ing. Š. bylo ve výroku napadeného rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2010, sp. zn. 45 T 16/2007, náležitě popsáno, a to včetně uvedení všech rozhodných skutkových okolností z hlediska použité právní kvalifikace, přičemž naplnění znaků zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, 3 tr. zákoníku bylo jak v odůvodnění nalézacího, tak i odvolacího soudu náležitě vysvětleno, nelze soudům nižších stupňů nic podstatného vytknout. Skutkové i právní závěry nalézacího soudu, jakož i na ně navazující závěry odvolacího soudu, proto v případě obviněné Ing. Š. zcela jednoznačně a nepochybně svědčí o její vině v rozsahu, v němž byl uznána vinnou. Odvolací soud pak ve svém rozsudku ze dne 15. 10. 2010, sp. zn. 3 To 48/2010, nalézacím soudem uložený nepodmíněný trest odnětí svobody obviněné s přihlédnutím k její dosavadní bezúhonnosti, zdravotním problémům a k délce řízení, jakož i vzhledem k době, která uplynula od spáchání trestné činnosti, výrazně zmírnil, když jí uložil za použití §58 odst. 1 tr. zákoníku podmíněný trest odnětí svobody v trvání 3 let při stanovení zkušební doby v trvání 5 (pěti) let.
Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že napadený rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 10. 2010, sp. zn. 3 To 48/2010, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2010, sp. zn. 45 T 16/2007, nevykazuje takové vady, pro které by jej bylo nutno z některého důvodu uvedeného v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. zrušit. Soud prvního stupně jako soud nalézací objasnil a posoudil všechny skutečnosti rozhodné z hlediska skutkového zjištění i právního posouzení, které posléze náležitě přezkoumal i soud druhého stupně, jako soud odvolací, který po řádném a důkladném přezkoumání odvolání obviněné Ing. Š. podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2010, sp. zn. 45 T 16/2007, zrušil ve výroku o uloženém trestu a podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněnou Ing. Š. při nezměněném výroku o vině zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, 3 tr. zákoníku odsoudil podle §240 odst. 3 tr. zákoníku za použití §58 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 3 let, podle §81 odst. 1 tr. zákoníku jí výkon uloženého trestu podmíněně odložil, přičemž jí podle §82 odst. 1 tr. zákoníku stanovil zkušební dobu v trvání 5 let. V odůvodnění svého rozsudku se pak odvolací soud bez pochybností a logicky vypořádal se všemi relevantními námitkami uplatněnými obviněnou v rámci odvolacího řízení.
Z obsahu dovolání a po porovnání námitek v něm uvedených s námitkami uplatněnými v odvolání, jakož i s přihlédnutím k tomu, jakým způsobem se s nimi vypořádal odvolací soud, je patrné, že rozhodnutí dovoláním napadené a řízení jemu předcházející netrpí vytýkanými vadami, které by odůvodňovaly zrušení napadeného rozhodnutí. Z těchto důvodů je třeba jednoznačně dospět k závěru, že jde v případě obviněné Ing. L. Š. o dovolání zjevně neopodstatněné, a proto je Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl. Své rozhodnutí přitom učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. dubna 2011
Předseda senátu:
Prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph. D.