ECLI:CZ:NSS:2022:NAO.60.2022:80
sp. zn. Nao 60/2022 - 80
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové
a soudkyň Mgr. Evy Šonkové a Mgr. Sylvy Šiškeové v právní věci žalobkyně: Josef KVAPIL a.s.,
se sídlem Kubánské náměstí 1391/11, Praha 10, zast. Mgr. Alexandrem Klimešem, advokátem
se sídlem Ve Vinicích 553, Mělník, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství,
se sídlem Masarykova 31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 10. 2016,
č. j. 46207/16/5300-22443-702189, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku
Městského soudu v Praze ze dne 17. 12. 2021, č. j. 9 Af 83/2016 - 178, o námitce podjatosti
soudců Nejvyššího správního soudu JUDr. Tomáše Langáška, JUDr. Filipa Dienstbiera, Ph.D.,
JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D. a JUDr. Viktora Kučery ve věci vedené pod sp. zn. 5 Afs 31/2022,
takto:
Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Jakub Camrda, Ph.D. a JUDr. Viktor Kučera
n e j s ou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího správního soudu
pod sp. zn. 5 Afs 31/2022.
Odůvodnění:
[1] V řízení o kasační stížnosti proti shora označenému rozsudku Městského soudu v Praze
(dále jen „městský soud“) namítla žalobkyně v podání ze dne 24. 2. 2022 podjatost soudců
zařazených do pátého a šestého senátu Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“), konkrétně
JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D., JUDr. Viktora Kučery, JUDr. Tomáše Langáška a JUDr. Filipa
Dienstbiera, Ph.D. Námitka podjatosti sice nebyla směřována výslovně vůči soudkyni
Mgr. Veronice Juřičkové, roz. Baroňové, avšak v závěru podání žalobkyně konstatovala,
že v případě vyhovění její námitce a vyloučení uvedených soudců by mělo být při určení jiných
soudců, jimž bude věc přidělena, přihlédnuto k tomu, že tato soudkyně také rozhodovala
v předešlé věci sp. zn. 6 Afs 154/2020, s níž žalobkyně spojuje důvody podjatosti uvedených
soudců (viz níže).
[2] Námitku podjatosti žalobkyně zdůvodnila tím, že uvedení soudci rozhodovali
v předcházejících řízeních vedených u NSS. V rozsudcích ze dne 16. 12. 2020,
č. j. 6 Afs 154/2020 - 47, a ze dne 23. 7. 2021, č. j. 5 Afs 190/2020 - 60, tito soudci nekriticky
a bez relevantních důkazů preferovali stanoviska Odvolacího finančního ředitelství, zcela
ignorovali žalobní námitky žalobkyně i její vyjádření ke kasačním stížnostem a snažili
se účelovými poznámkami ovlivnit nové rozhodování městského soudu, což se jim i podařilo,
jak je zjevné z nových rozsudků kasačního soudu. Žalobkyně je názoru, že uvedenými rozsudky
ve spojení s odvoláním vrchního státního zastupitelství, které bylo podáno v související trestní
věci, by mohla být naplněna i skutková podstata trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby.
Jde o zjevnou snahu poškodit žalobkyni, přičemž se zdá, že soudci Nejvyššího správního soudu
a městského soudu nerozhodovali nezávisle, neboť svými rozsudky sledovali stejný cíl jako
vrchní státní zastupitelství, tedy bez smysluplné logické úvahy opřené o relevantní důkazy navodit
zdání, že se žalobkyně vědomě dopustila podvodného jednání na dani z přidané hodnoty.
[3] Žalobkyně dále rozsáhle citovala z korespondence, kterou v této věci vedla s bývalým
předsedou Nejvyššího správního soudu JUDr. Michalem Mazancem. V ní zevrubně rozebrala
oba předcházející rozsudky kasačního soudu, s nimiž polemizovala. Zpochybňovala také složení
rozhodujícího senátu ve věci sp. zn. 5 Afs 190/2020, v níž namísto členky pátého senátu
JUDr. Lenky Matyášové, Ph.D. rozhodoval v době její nepřítomnosti soudce šestého senátu
JUDr. Tomáš Langášek.
[4] K námitce podjatosti se vyjádřili výše uvedení soudci zařazení do pátého a šestého senátu
Nejvyššího správního soudu. Všichni uvedli, že žalobkyni, resp. osoby v jejích orgánech, jakož
i zástupce žalobkyně osobně neznají, nemají k nim ani k věci samé žádný vztah a subjektivně
se necítí být podjatými. Mají za to, že zde nejsou ani objektivní důvody pro jejich vyloučení,
neboť žalobkyně svou námitku opírá o předchozí rozhodování senátů, jichž byli členy. Důvodem
pro vyloučení soudce však nemohou být okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[5] Námitka podjatosti byla podle §8 odst. 3 a 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
(dále jen „s. ř. s.“), přidělena k rozhodnutí soudcům druhého senátu Nejvyššího správního soudu,
kteří po seznámení se s obsahem vlastní námitky podjatosti a dalších dokumentů,
na něž žalobkyně v námitce odkazovala, dospěli k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.
[6] Jakkoli žalobkyně svou námitkou míří i proti soudcům zařazeným do šestého senátu
Nejvyššího správního soudu, je třeba ji primárně vztáhnout pouze k zákonným soudcům v dané
věci, tj. vůči soudcům pátého senátu. Z judikatury NSS totiž vyplývá, že účastník řízení může
namítat podjatost pouze u toho soudce, který bude v jeho věci rozhodovat (srov. usnesení NSS
ze dne 21. 10. 2008, č. j. Nao 103/2008 - 79, ze dne 11. 5. 2016, č. j. Nao 58/2016 - 26,
nebo ze dne 6. 8. 2020, č. j. Nao 103/2020 - 48). Soud se proto zabýval pouze námitkou
podjatosti směřující vůči JUDr. Jakubu Camrdovi, Ph.D. a JUDr. Viktoru Kučerovi.
[7] Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich
nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu
nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[8] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Postup, kterým
je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako výjimečný.
Proto lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z opravdu závažných
důvodů, které mu skutečně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě
(srov. usnesení NSS ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 – 16, ze dne 18. 2. 2010,
č. j. Nao 2/2010 – 91, ze dne 17. 6. 2015, č. j. Nao 135/2015 – 59, ze dne 28. 5. 2020,
č. j. Nao 68/2020 – 55, ze dne 18. 2. 2021, č. j. Nao 180/2020 – 23 a řadu dalších).
[9] Nejvyšší správní soud předesílá, že o obdobně formulované námitce podjatosti téže
žalobkyně zastoupené stejným advokátem vznesené z totožných důvodů proti týmž soudcům
pátého a šestého senátu již NSS rozhodl usnesením ze dne 17. 3. 2022, č. j. Nao 31/2022 – 56,
a to tak, že podjatost soudců neshledal. Nejvyšší správní soud nenaznal důvod, proč se od již
učiněného posouzení obdobně precizované argumentace odchýlit.
[10] V projednávaném případě založila žalobkyně námitku podjatosti na důvodech, které
spočívají v rozhodování výše uvedených soudců v řízení o předchozích kasačních stížnostech
v této věci (v rozsudcích NSS č. j. 6 Afs 154/2020 - 47 a č. j. 5 Afs 190/2020 - 60). Těmto
rozsudkům vytýká jednostranné hodnocení ve prospěch žalovaného a snahu ovlivnit následné
rozhodování městského soudu.
[11] Takový důvod je však plně podřaditelný pod okolnosti, které podle §8 odst. 1 poslední
věty s. ř. s. nejsou způsobilé založit vyloučení soudců. Postup soudců v předchozích řízeních
o kasačních stížnostech žalovaného, jakož i právní názor, který v rozsudcích zaujali, nemohou
zpochybnit jejich nestrannost a být důvodem pro jejich vyloučení z rozhodování nynější věci.
Skutečnost, že uvedení soudci založili předchozí rozsudky na určitém hodnocení skutkových
okolností a právním názoru na věc, byť by se žalobkyni jevily jako nesprávné či nespravedlivé,
nemůže vyvolat pochybnosti o jejich nestrannosti v nynější věci a být důvodem pro jejich
vyloučení.
[12] Námitky, jež žalobkyně a její zástupci opakovaně uplatňují vůči předcházejícím
rozsudkům a postupu kasačního soudu také v podáních předsedovi kasačního soudu, může
(při splnění podmínky subsidiarity) případně uplatnit v opravném prostředku (ústavní stížnosti),
ale nemohou být důvodem pro vyloučení zákonných soudců v této věci. Zavázání instančně
podřízeného soudu určitým právním názorem je pak samotnou podstatou a smyslem
rozhodování instančně nadřízených soudů o opravných prostředcích a výkonu soudnictví
(srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. Pl. ÚS 15/14). Proto ani to, že soudci
Nejvyššího správního soudu v předchozích rozsudcích zavázali městský soud určitým právním
názorem a městský soud jej (alespoň dle názoru žalobkyně) respektoval, nemůže založit podjatost
uvedených soudců a být důvodem pro jejich vyloučení.
[13] S ohledem na výše uvedené dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že nejsou naplněny
podmínky pro to, aby soudci JUDr. Jakub Camrda, Ph.D. a JUDr. Viktor Kučera byli vyloučeni
z projednání a rozhodnutí věci specifikované ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. dubna 2022
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu