| spisová značka |
datum rozhodnutí |
význam | právní věta |
| Pst 36/2017 - 21 | 29. 3. 2017 | B | Podle §13 odst. 5 in fine zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, soud v rozhodnutí o rozpuštění politické strany či hnutí určí současně likvidátora, kterým nesmí být osoba, jež byla členem této strany a hnutí. Jako likvidátor tak nepřichází v úvahu člen statutárního orgánu politické strany nebo hnutí ve smyslu §191 odst. 3 občanského zákoníku z roku 2012. Soud proto jmenuje likvidátora z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců podle §191 odst. 4 téhož zákona. |
| 8 Afs 96/2013 - 111 | 29. 3. 2017 | B | Dle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 10. 11. 2016, C-432/15, Baštová, platí, že: „Článek 2 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že poskytnutí koně jeho majitelem, který je osobou povinnou k dani z přidané hodnoty, pořadateli dostihu za účelem účasti tohoto koně v dostihu není poskytnutím služby za úplatu ve smyslu tohoto ustanovení v případě, kdy se za toto jeho poskytnutí nevyplácí odměna za účast nebo jiná přímá odměna a kdy cenu za umístění obdrží pouze majitelé těch koní, kteří se v dostihu umístili na ocenitelném místě, i kdyby tato cena za umístění byla stanovena dopředu. Takové poskytnutí koně je naproti tomu poskytnutím služby za úplatu v případě, že za ně pořadatel poskytne odměnu nezávislou na umístění daného koně v dostihu.Směrnice 2006/112/ES musí být vykládána v tom smyslu, že nárok osoby povinné k dani, která podniká v oboru chov a trénink vlastních i cizích dostihových koní, na o ... |
| 7 Azs 24/2017 - 29 | 28. 3. 2017 | B | I. Na rozhodnutí o povinnosti opustit území podle §50a zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, nedopadá výluka ze soudního přezkumu podle §171 písm. d) téhož zákona. II. I v případě vydání rozhodnutí o ukončení pobytu cizince podle §50a odst. 3 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, je třeba posuzovat přiměřenost dopadů tohoto rozhodnutí podle §174a téhož zákona. |
| 7 Afs 347/2016 - 34 | 28. 3. 2017 | B | Rozhodnutí o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku podle §42 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, není rozhodnutím předběžné povahy ve smyslu §70 písm. b) s. ř. s., a proto podléhá soudnímu přezkumu. |
| 7 As 311/2016 - 31 | 28. 3. 2017 | B | Ekologické spolky se nemohou domáhat účasti v řízeních o uložení pokuty právnickým osobám a fyzickým osobám při výkonu podnikatelské činnosti podle §88 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, neboť v těchto řízeních nemůže dojít k dotčení zájmů ochrany přírody a krajiny způsobem, na který pamatuje §70 odst. 2 tohoto zákona. |
| Nao 122/2017 - 136 | 28. 3. 2017 | B | Pokud právní zástupce, resp. žalobce jeho prostřednictvím, v řízení před krajským soudem opakovaně vznáší námitky podjatosti vůči zákonným soudcům (§8 odst. 5 s. ř. s.) za obdobných okolností (např. převzetí právního zastoupení na poslední chvíli před nařízeným jednáním nebo při jednání se znalostí obsazení soudu, uplatňování důvodů pro vyloučení zákonného soudce, o nichž již Nejvyšší správní soud rozhodl, že vyloučení zákonného soudce nezakládají), může jít o případ zneužití procesního práva. V důsledku toho soud k takovému úkonu nepřihlédne; možnost vznést důvody pro vyloučení zákonného soudce až v případné kasační stížnosti proti konečnému rozhodnutí (srov. analogicky §15b odst. 2 a 3 o. s. ř.) tím však zůstane nedotčena. |
| 4 Afs 1/2017 - 193 | 24. 3. 2017 | B | V rozhodnutí o námitce (§159 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) proti exekučnímu příkazu vydanému dle §178 daňového řádu je správce daně povinen odůvodnit, proč považuje za nedůvodné výtky, jimiž daňový subjekt zpochybňuje zákonnost exekučního příkazu [§112 odst. 1 písm. d) ve spojení s §159 odst. 4 daňového řádu]. Pokud daňový subjekt nezpochybnil vykonatelnost, resp. řádné doručení exekučního titulu, není rozhodnutí o námitce, které se touto otázkou nezabývá, nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. |
| 4 As 233/2016 - 39 | 23. 3. 2017 | B | Za řízení, jež má přednost před řízením o určení právního vztahu ve smyslu §142 odst. 2 správního řádu, lze považovat jen takové řízení, které z hlediska platného práva žadateli v jeho konkrétním případě garantuje možnost reálně dosáhnout věcného projednání sporné otázky. Takovým řízením není správní řízení, jež spornou otázku sice typově zahrnuje, avšak pro jeho zahájení nebyly splněny zákonné podmínky, a tudíž hrozí jeho zastavení bez meritorního posouzení sporného právního vztahu. |
| 2 Ads 340/2016 - 46 | 23. 3. 2017 | B | Pracovněprávní vztahy při podnikání rodinného typu (typicky podnikání, na němž se podílejí druh a družka, rodiče a děti, sourozenci apod.) nejsou až na výslovné zákonné výluky (§318 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, u manželů) právem vyloučeny, avšak v oblasti veřejného práva k nim nelze nikoho nutit, a to ani s poukazem na potřebu bránit nelegálnímu zaměstnávání. |
| 2 As 265/2016 - 39 | 23. 3. 2017 | B | Rozhoduje-li Úřad průmyslového vlastnictví o nezapsání přihlašovaného označení podle §7 odst. 1 písm. g) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, a posuzuje-li právo namítajícího k nezapsanému označení, musí vzít v úvahu rozsudky civilních soudů, z nichž plyne, že toto užívání bylo od určitého data neoprávněné (nekalosoutěžní). |
| 2 Ads 17/2017 - 15 | 23. 3. 2017 | B | I. Při posouzení zdravotního stavu a souvisejícího zbytkového pracovního potenciálu posuzovaného posudkovým lékařem či komisí podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, se lékařský posudek nevypracovává pro jiného odborníka v rámci lékařské komunity, nýbrž pro pracovníky správních orgánů a správní soudce, tedy pro „inteligentní laiky“ v oboru lékařství. Od takovýchto osob lze očekávat schopnost přesného logického myšlení a umění porozumět popisu skutkových zjištění a analýze jejich příčin, ovšem pouze za předpokladu, že text posudku bude formulován převážně za pomoci pojmů obecného jazyka a s důkladným vysvětlením souvislostí, jež jinak zná a chápe jen odborník-lékař. Je proto třeba se vyvarovat zkratkovitých formulací v lékařském žargonu a užívání latinských nebo jiných odborných lékařských pojmů mimo lékařské prostředí zpravidla neužívaných, a tedy nikoli obecně známých. II. Posuzující zdravotního stavu pojištěnce v rámci určování poklesu pracovní schopnosti ve smyslu z ... |
| 9 Ads 135/2016 - 29 | 23. 3. 2017 | B | Ustanovení §51 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, upravující povinnost poskytovatele zachovat mlčenlivost v souvislosti se zdravotními službami, nebrání v poskytnutí takových informací o zdravotním stavu pojištěnce, které budou představovat celistvé, úplné a přesvědčivé posouzení zdravotního stavu pacienta v rozsahu nezbytném pro to, aby mohl orgán nemocenského pojištění podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, srozumitelně rozhodnout. |
| 10 As 240/2016 - 38 | 23. 3. 2017 | B | U trestného činu poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení (§276 trestního zákoníku z roku 2009) bude obvyklým předmětem útoku takové zařízení, které aktuálně slouží. Naproti tomu §8 odst. 5 písm. d) vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, vztahuje zákaz provozovateli zařízení k výkupu odpadů na odpady „mající povahu“ obecně prospěšného zařízení nebo jeho části. Tato formulace je širší a umožňuje postihovat i výkup takového odpadu, který má pouze povahu součásti obecně prospěšného zařízení, aniž by aktuálně sloužil jako součást takového zařízení.Pro závěr, zda se provozovatel sběrny odpadů dopustil správního deliktu podle §18 odst. 4 a §66 odst. 2 písm. f) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, tím, že vykoupil od fyzické osoby odpad, který má povahu obecně prospěšného zařízení, proto není rozhodné, zda byl prodejce odpadu odsouzen pro trestný čin poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení. |
| 9 Azs 21/2017 - 57 | 23. 3. 2017 | B | Stanovuje-li soud dle §81 odst. 2 s. ř. s. správnímu orgánu lhůtu k vydání rozhodnutí na základě důvodné žaloby na nečinnost správního orgánu, musí určená lhůta reflektovat zájem na co nejrychlejším reálně možném odstranění nečinnosti správního orgánu. Soud by proto měl v rámci zákonem stanoveného maximálního rozpětí určit lhůtu co nejkratší, ale takovou, která ještě poskytuje prostor potřebný jednak pro urychlené vykonání těch úkonů, které je ve správním řízení nezbytné učinit před vydáním rozhodnutí, jednak pro vydání samotného rozhodnutí. |
| 2 Azs 50/2017 - 45 | 23. 3. 2017 | B | Opakované prodávání pervitinu v letech 2011 a 2012, za něž byl cizinec pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce 3 let pro spáchání zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, 2 písm. c) trestního zákoníku z roku 2009, je jednáním naplňujícím jak skutkovou podstatu §77 odst. 2 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění účinném do 9. 5. 2013, neboť jde o jednání, jímž cizinec opakovaně závažným způsobem naruší veřejný pořádek, tak jednáním naplňujícím skutkovou podstatu §77 odst. 2 písm. f) téhož zákona ve znění účinném od 10. 5. 2013 (odsouzení za úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody). Cizinci proto za takové jednání mohl být podle druhého ze jmenovaných ustanovení správním rozhodnutím, jež bylo vydáno později než 9. 5. 2013, zrušen trvalý pobyt; užití tohoto ustanovení odpovídalo ústavním podmínkám aplikace nepravě retroaktivního záko ... |
| 2 Azs 335/2016 - 35 | 22. 3. 2017 | B | Prominout zmeškání úkonu podle §41 odst. 2 správního řádu nelze účastníkovi, jenž nepožádá o prominutí do 15 dnů ode dne, kdy pominula překážka, která mu bránila úkon učinit. |
| 2 As 322/2016 - 39 | 22. 3. 2017 | B | I. Zrušit rozhodnutí pro podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem podle §76 odst. 1 písm. c) s. ř. s. je třeba tehdy, je-li rozumně představitelné, a to i jen jako jedna z více variant toho, k čemu všemu mohlo uvedené porušení ve spojení s dalším navazujícím vývojem řízení vést, že obsah rozhodnutí o věci samé by byl v důsledku tohoto porušení jiný, a navíc nejen jiný, ale současně i nezákonný, než pokud by k porušení nedošlo. II. Podstatou povinnosti podle §6 odst. 8 písm. a) zákona o silničním provozu je, povinnost řidiče mít při řízení u sebe (tj. ve své kapse, kabelce, peněžence či kdekoli jinde v automobilu, který řidič řídí) řidičský průkaz. Účel této povinnosti se odráží v povinnosti podle §6 odst. 12 věty první téhož zákona, a sice předložit na výzvu policisty daný řidičský průkaz ke kontrole. Řidičský průkaz má mít řidič při řízení u sebe (v autě) právě proto, aby jej mohl při silniční kontrole policistovi předložit k ověření, že má řidičské oprávnění. S ... |
| 6 Afs 3/2017 - 39 | 22. 3. 2017 | B | V případě, že došlo na žádost daňového subjektu k prodloužení lhůty k odstranění pochybností stanovené správcem daně (§89 odst. 3 a 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu), je třeba posunout den vzniku nároku daňového subjektu na úrok z nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty po uplynutí tříměsíční lhůty dle judikatury Nejvyššího správního soudu, resp. dle čl. 183 směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, o dobu, o kterou byla lhůta k odstranění pochybností fakticky prodloužena. |
| 6 As 5/2017 - 22 | 22. 3. 2017 | B | Orgán veřejné moci doručuje dokumenty do datové schránky dle §17 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, pokud má příjemce zřízenu a zpřístupněnu datovou schránku k okamžiku vypravení doručované písemnosti. |
| 12 Ksz 8/2016 - 81 | 21. 3. 2017 | B | Státní zástupce se dopouští kárného provinění podle §28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, jestliže ve fázi vyšetřování během několika dnů či jednoho týdne (maximálně dvou týdnů ve výjimečných případech) nevyřídí naprosto základní a stěžejní podání obviněných, na jejichž včasném posouzení závisí opodstatněnost samotného vedení trestního stíhání, důvodnost vzetí obviněného do vazby či jeho ponechání ve vazbě, zachování dalších základních práv obviněného a jiných dotčených osob, jakož i zjištění klíčových skutečností důležitých pro posouzení jednání uvedeného v usnesení o zahájení trestního stíhání po skutkové i právní stránce. Mezi takové úkony vyžadující jejich neprodlenou realizaci státním zástupcem náleží též rozhodnutí o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, předání stížnosti proti usnesení o vazbě obviněného stížnostnímu orgánu nebo posouzení námitek obviněného proti opatření o přibrání znalce k vypracování znaleckého posudku, který má mít zásadní vý ... |
| 8 Afs 40/2016 - 40 | 20. 3. 2017 | B | I. K výzvě podle §87 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, může správce daně přistoupit teprve poté, neučiní-li vůči daňovému subjektu úkony k zahájení daňové kontroly podle §87 odst. 1 tohoto zákona proto, že z jednání nebo naopak z nekonání daňového subjektu usoudil, že tento zahájení daňové kontroly neumožní. II. Správce daně nemůže stanovit daň podle pomůcek podle §87 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, pokud z jednání (či nekonání) daňového subjektu není zjevné, že zahájení daňové kontroly neumožní (například neposkytuje žádnou součinnost, zahájení daňové kontroly se jinak účelově vyhýbá, nebo je nekontaktní). |
| 4 As 238/2016 - 42 | 14. 3. 2017 | B | Výše výsluhového příspěvku (§157 a násl. zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů) po skončení opětovného služebního poměru se stanoví na základě skutkových okolností (rozhodné doby služby, měsíčního služebního příjmu) vztahujících se k době ukončení posledního služebního poměru.Případný nárok na výplatu výsluhového příspěvku přiznaného v souvislosti se skončením předchozího služebního poměru, byť i ve vyšší částce, na základě §162 téhož zákona zaniká a původní rozhodnutí o jeho přiznání nebrání vydání nového rozhodnutí na základě aktuálního skutkového stavu (§181 odst. 7 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a contrario). |
| 5 Azs 4/2017 - 49 | 9. 3. 2017 | B | I. Cizinec neztrácí postavení žadatele o mezinárodní ochranu podle §2 odst. 1 písm. b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ani po pravomocném rozhodnutí o jeho žádosti, pokud proti tomuto rozhodnutí podá včas správní žalobu, která má buď ze zákona odkladný účinek (viz §32 odst. 2 zákona o azylu), nebo ho sice ze zákona nemá, ale žadatel o něj požádá a soud jej přizná. II. Pokud krajský soud nepřiznal žalobě cizince odkladný účinek, nenachází se již tento cizinec v postavení žadatele o mezinárodní ochranu. Krajský soud poté nemůže zastavit řízení proto, že se žalobce nezdržuje v místě hlášeného pobytu a jeho změnu soudu neoznámil [§33 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu], neboť na tohoto cizince již nevztahují ustanovení o místě hlášeného pobytu (§77 zákona o azylu). |
| 1 As 292/2016 - 28 | 9. 3. 2017 | B | I. Sdělení Akademie věd České republiky oprávněné organizaci podle §21 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, že s ní neuzavře dohodu o rozsahu a podmínkách provádění archeologických výzkumů, představuje odmítnutí návrhu na uzavření veřejnoprávní smlouvy podle §163 odst. 3 písm. c) správního řádu. Takové odmítnutí, ani otálení Akademie věd České republiky s uzavřením uvedené dohody s oprávněnou organizací, nepředstavuje spor z veřejnoprávní smlouvy ve smyslu §169 správního řádu. II. Ochranu proti odmítnutí či otálení s uzavřením dohody o rozsahu a podmínkách provádění archeologických výzkumů (§21 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči) poskytují soudy ve správním soudnictví k žalobě proti nezákonnému zásahu, pokynu nebo donucení správního orgánu podle §82 s. ř. s. |
| 7 Azs 338/2016 - 39 | 9. 3. 2017 | B | Při rušení platnosti povolení k trvalému pobytu podle §77 odst. 1 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, není obecně potřeba posuzovat přiměřenost zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince, neboť tento zásah je po pobytu mimo území po dobu delší než šest let prakticky vyloučen. |
| 7 As 305/2016 - 47 | 9. 3. 2017 | B | Je-li vzorek v laboratoři podroben senzorickému hodnocení hodnotící komisí podle §9 vyhlášky č. 231/2016 Sb., o odběru, přípravě a metodách zkoušení kontrolních vzorků potravin a tabákových výrobků, má kontrolovaná osoba právo seznámit se s totožností osob, z nichž byla hodnotící komise složena. |
| 10 Azs 332/2016 - 32 | 8. 3. 2017 | B | I. Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, nebrání tomu, aby Policie České republiky zajistila cizince na konkrétní počet dnů určený ode dne prvotního omezení svobody cizince. Takto lze dobu zajištění stanovit i v rozhodnutí o opětovném zajištění cizince, který byl předtím zajištěn v režimu §46a zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. V souladu s §125 odst. 5 zákona o pobytu cizinců na území České republiky se přitom nepřihlíží k uplynulé době zajištění dle zákona o azylu. Pro účely výpočtu rozhodné doby zajištění se započítávají pouze doby zajištění dle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Policie České republiky však musí dbát o to, aby výrok jejího rozhodnutí byl cizinci dostatečně srozumitelný. II. Policie České republiky může zajistit cizince, který je evidován v informačním systému smluvních států [§124 odst. 1 písm. e) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky] i tehdy, když záznam do evidence informačního systému smluvn ... |
| 6 As 18/2017 - 32 | 8. 3. 2017 | B | Souvisí-li překročení normovaného stavu zvěře podle §3 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, se shromážděním většího počtu zvěře v tzv. přezimovací obůrce, je třeba se zabývat otázkou, zda je naplněn materiální znak správního deliktu podle §64 odst. 3 písm. c) tohoto zákona. V přezimovacích obůrkách je totiž zvěř shromažďována záměrně, ve snaze předcházet škodám na lesním porostu, což je stejný cíl jako ten, k němuž směřuje právě normování stavů zvěře. |
| 6 Ads 285/2016 - 38 | 8. 3. 2017 | B | Postačí, je-li členem posudkové komise lékař, jehož základní odbornost odpovídá základním vymezením zdravotních postižení podle kapitol v příloze vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity. |
| 1 Afs 250/2016 - 48 | 2. 3. 2017 | B | I. Povinnost uhradit penále z doměřené daně dle §37b odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, vzniká pouze tehdy, jestliže je daň doměřována na základě daňově relevantní okolnosti, která nebyla tvrzena v řádném daňovém přiznání či dodatečném daňovém přiznání. II. Povinnost uhradit penále z doměřené daně nevzniká v situaci, kdy je daň doměřována na základě dodatečného daňového přiznání, ve kterém daňový subjekt tvrdí jak okolnosti daň zvyšující, tak okolnosti daň snižující, avšak správce daně uzná pouze okolnosti daň zvyšující (§37b odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků). |
| 7 As 242/2016 - 43 | 2. 3. 2017 | B | Rozhodnutí prezidenta republiky nejmenovat profesorem osobu navrženou na jmenování příslušnou vysokou školou nepodléhá kontrasignaci předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády (článek 63 odst. 3 Ústavy; §73 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách). |
| 10 As 294/2016 - 29 | 2. 3. 2017 | B | V územním řízení je nutné posoudit, zda je teoreticky možné vyvlastnit pozemek, k němuž žadatel nemá žádný majetkoprávní titul. Jednotlivé podmínky pro vyvlastnění podle §170 stavebního zákona z roku 2006 se však posuzují v samostatném řízení o vyvlastnění. |
| 7 As 267/2016 - 21 | 2. 3. 2017 | B | Žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu se nelze domáhat, aby katastrální úřad zapsal poznámku podle §23 odst. 1 písm. o) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, pokud důvodem zápisu poznámky je podání žaloby pro zmatečnost proti rozhodnutí, na jehož podkladě byl zápis do katastru proveden. |
| 10 Azs 315/2016 - 29 | 2. 3. 2017 | B | Prolomení pravidla podle §75 odst. 1 s. ř. s., které váže rozhodování soudu o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu na skutkový stav, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, zpravidla nebude ve věcech pobytových namístě. V těchto případech totiž nepřihlédnutí k novým skutečnostem v řízení před správním soudem zpravidla nemá přímo za následek dotčení nějakého základního práva, a to včetně práva na ochranu rodinného života podle článku 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod nebo do práva dle článku 20 Smlouvy o fungování Evropské unie. |
| 6 Afs 169/2016 - 42 | 1. 3. 2017 | B | Ustanovení §82 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, jež správnímu orgánu znemožňuje v odvolacím řízení změnit uloženou sankci v neprospěch obviněného z přestupku, nebrání správnímu orgánu prvního stupně uložit přísnější sankci novým rozhodnutím, pokud bylo jeho původní rozhodnutí v odvolacím řízení jako celek zrušeno a správní orgán prvního stupně v novém řízení posoudil otázku viny i trestu v plném rozsahu. |
| 4 As 220/2016 - 198 | 28. 2. 2017 | B | I. Ustanovení §23 stavebního zákona z roku 2006 ve smyslu §33 s. ř. s. přiznává zástupci veřejnosti způsobilost mít práva a povinnosti i pro účely uplatnění a prosazení námitek veřejnosti proti opatření obecné povahy v řízení před správním soudem. Zástupce veřejnosti přitom není v návrhových bodech omezen jen na námitky uplatněné v průběhu řízení o přijetí územního plánu. II. Nutným předpokladem stanovení plochy přestavby ve smyslu §43 odst. 1 stavebního zákona z roku 2006 je vedle její materiální povahy (potřeby změny stávající zástavby, resp. obnovy nebo opětovného využití znehodnoceného území) též její formální vymezení v přijímaném územním plánu. III. Plochy přestavby ve smyslu §43 odst. 1 stavebního zákona z roku 2006 podléhají povinnosti prokázat nemožnost využití již vymezených zastavitelných ploch a potřebu vymezení nových zastavitelných ploch, stanovené §55 odst. 3 stavebního zákona z roku 2006, je-li jejich podstatou změna původně nezastavitelné plochy na plochu zastavi ... |
| 2 Afs 15/2017 - 23 | 28. 2. 2017 | B | I. Nárok na úrok z nadměrného odpočtu náležející za dobu prověřování přesahující tři měsíce od konce rozhodného období za situace, kdy správce daně vyměří nadměrný odpočet ve správné výši, a nedojde tedy k nezákonnému jednání správce daně, je třeba uplatnit podle §155 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu. Pokud však při prověřování a hodnocení odpočtu dojde k pochybení správce daně a ten vydá rozhodnutí, které je následně z důvodu nezákonnosti zrušeno, změněno nebo prohlášeno nicotným, náleží daňovému subjektu úrok dle §254 daňového řádu. II. O úroku z vratitelného přeplatku dle §155 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, se vydá rozhodnutí ve smyslu §101 odst. 1 tohoto zákona. Z hlediska právní jistoty daňových subjektů a účinného přístupu k soudní ochraně je zásadní, aby se o existenci a výši nároku rozhodovalo na základě formalizovaného postupu. |
| 5 Azs 20/2016 - 38 | 28. 2. 2017 | B | Důvody zajištění podle §124 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, paušálně nevylučují možnost použití zvláštního opatření (§123b téhož zákona). Vždy je povinností správního orgánu zvážit zejména osobní, majetkové a rodinné poměry cizince, charakter porušení povinností souvisejících s vyhošťovacím řízením, jeho dosavadní chování a respektování veřejnoprávních povinností stanovených Českou republikou nebo jinými státy EU (včetně charakteru porušení těchto povinností ze strany cizince). |
| 12 Ksz 7/2016 - 134 | 28. 2. 2017 | B | I. Státní zástupce se dopouští kárného provinění podle §28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, jestliže v rámci své pracovní pohotovosti nařízené podle §20 téhož zákona nesplní pokyn vedoucího státního zástupce, podle něhož má vyčkat na pracovišti na doručení podnětu policejního orgánu k podání návrhu na vydání příkazu k domovní prohlídce, vyrozumět službu konajícího soudce o očekávaném podání tohoto návrhu včetně skutečnosti, že věc nesnese odkladu, a po doručení podnětu neprodleně, a to případně i po pracovní době, zpracovat návrh na nařízení domovní prohlídky a doručit ho soudci, aby ještě téhož dne mohlo dojít k realizaci tohoto úkonu, a místo toho pracoviště před skončením pracovní doby opustí, aniž by zajistil zpracování podnětu a podání návrhu na vydání příkazu k domovní prohlídce soudci. II. Příslušný orgán správy státního zastupitelství je oprávněn stanovit především v pracovním řádu povinnost součinnosti státních zástupců při vedení evidence pracovní doby stá ... |
| 4 Azs 15/2017 - 25 | 23. 2. 2017 | B | S předáním žadatele o mezinárodní ochranu do Litevské republiky není spojeno riziko nelidského či ponižujícího zacházení ve smyslu článku 4 Listiny základních práv Evropské unie. |
| 2 As 197/2016 - 49 | 23. 2. 2017 | B | Vyhláška hl. m. Prahy č. 8/1990, o zřízení oblastí klidu v hlavním městě Praze a vyhlašování stavební uzávěry pro tyto oblasti, jíž byla zřízena a v území vymezena mj. i oblast klidu Šárka – Lysolaje, mohla do svého nahrazení nařízením Rady hl. m. Prahy č. 10/2014, o zřízení přírodních parků na území hlavního města Prahy, omezovat stavební činnost na území této oblasti klidu pouze způsobem a v rozsahu odpovídajícím potřebě ochrany krajinného rázu (§12 odst. 1 věta první zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) přírodního a krajinného celku Šárka – Lysolaje. |
| 2 As 330/2016 - 39 | 23. 2. 2017 | B | I. Zpracovávání elektronických souborů do podoby listinných zásilek (tedy tisk, vložení do obálky a opatření adresou) Českou poštou, s. p., v rámci služby DopisOnline není poštovní službou ve smyslu zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), resp. ve smyslu poštovních podmínek. Veřejnoprávní regulací silně ovlivněný vztah upravený zákonem o poštovních službách a poštovními podmínkami vznikne až ve chvíli předání vytvořené listinné zásilky k poštovní přepravě, kdy je uzavřena poštovní smlouva. II. Pro posouzení právních důsledků využívání služby DopisOnline v oblasti doručování je nicméně rozhodné faktické fungování výše popsaného komplexu relativně oddělitelných služeb, tvořeného oběma smluvními vztahy, z pohledu uživatele tohoto komplexu. Uživateli se služba jeví jako „balíček“ spočívající v tom, že odevzdá podání v elektronické podobě subjektu, který se navenek jeví jako „jeden“ (České poště, s. p.), jenž disponuje potřeb ... |
| 2 As 216/2016 - 92 | 22. 2. 2017 | B | I. Odpalování pyrotechniky ve velkém rozsahu (s projevy spočívajícími v zadýmení, manipulaci s otevřeným ohněm a akustickém působení), v davu lidí (tj. v bezprostřední blízkosti ostatních osob), bez jakéhokoliv zajištění bezpečnostních požadavků na odpalování pyrotechniky, na komunikačně významném mostu v rušném historickém centru Prahy, pod nímž často plují výletní lodě plné turistů, je narušením veřejného pořádku, jež zásadně opravňuje k provedení policejního zákroku směřujícího k ukončení uvedeného jednání. Takový zákrok je na místě, teprve nebyly-li těmi, kdo pyrotechniku odpalovali, vyslyšeny s ohledem na poměry situace dobře slyšitelné a srozumitelné výzvy k ukončení uvedeného jednání. Zákrok policie musí být veden způsobem přiměřeným konkrétní situaci tak, aby bylo donucení policisty užito jen způsobem a v míře bezpečně dostačující k dosažení účelu zákroku, co možná nejvíce mírnícím konfliktní potenciál situace (§53 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky). II. Jsou ... |
| 8 As 224/2016 - 49 | 22. 2. 2017 | B | Nezákonný zásah policisty do práv obhájce v rámci přípravného řízení trestního (založený např. výzvou, aby obhájce opustil místo konání vyšetřovacího úkonu) je vždy zásahem do práv obviněného. K ochraně vůči takovému zásahu je povolán státní zástupce v rámci své dozorové pravomoci dle §174 trestního řádu, a nikoliv soud rozhodující ve správním soudnictví.Naproti tomu soudní ochranu před policejními zásahy vůči obhájci zjevně přesahujícími půdorys trestního procesu (např. použití hmatů a chvatů vůči obhájci či zajištění osoby obhájce) nelze s odkazem na dozorovou pravomoc státního zástupce odmítnout právě proto, že se z přípravného řízení trestního vymykají. |
| 3 Ads 284/2016 - 43 | 22. 2. 2017 | B | I. Jestliže správní orgán rozhoduje ve správním řízení o „věci“, je třeba pod tímto pojmem rozumět vždy hmotné právo nebo povinnost, o nichž je v řízení jednáno a rozhodováno (§9 správního řádu). II. Výklad pojmu „věc“, jenž je obsažen v §31 odst. 1 a 2 s. ř. s., nemůže být odlišný od vymezení pojmu „věci“ ve správním řízení, z něhož přezkoumávané rozhodnutí vzešlo. Jeho obsah je proto nutné odvozovat od hmotného práva nebo povinnosti, o nichž bylo ve správním řízení jednáno a rozhodováno. |
| 2 As 266/2016 - 55 | 22. 2. 2017 | B | I. Účelem povinnosti předkládat evidenční knihy orgánům dozoru na jejich žádost (§30 odst. 2 zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů) je možnost kontroly povinnosti tyto evidenční knihy vést. Splnit tuto povinnost je nutno tak, aby v době od výzvy správního orgánu k předložení evidenčních knih do okamžiku jejich předložení nemohlo docházet k manipulaci se stávajícími záznamy. Tuto dobu pak lze vymezit jako přiměřený čas po výzvě, během něhož lze evidenční knihy fakticky předložit, tedy jako odpovídající dobu potřebnou pro přinesení příslušných knih z místa úschovy (např. doba potřebná pro chůzi do kanceláře a zpět) či otevření příslušných složek v počítači pro elektronicky vedenou evidenci, přičemž místo úschovy by mělo být v místě činnosti povinné osoby tak, aby do knih mohly být průběžně zaznamenávány požadované údaje. Evidenční knihy bylo tedy třeba vždy za účinnosti výše uvedené právní úpravy na výzvu předkládat bez zbytečného o ... |
| 9 As 175/2016 - 50 | 22. 2. 2017 | B | O úplnou žádost o stavební povolení ve smyslu §93 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, ve znění účinném do 31. 12. 2012, jde i tehdy, když žádost obsahuje nezbytné náležitosti či podklady, byť by některé z nich trpěly dílčími vadami nebo nepřesnostmi. |
| Nad 311/2016 - 58 | 22. 2. 2017 | B | I. Opatření inspektora krajské veterinární správy podle §53 odst. 1 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči, není rozhodnutím v materiálním smyslu, nýbrž faktickým úkonem, který lze napadnout žalobou na ochranu proti nezákonnému zásahu správního orgánu dle §82 a násl. s. ř. s. II. Námitky podle §76 odst. 4 písm. a) č. 166/1999 Sb., o veterinární péči, představují prostředek nápravy ve smyslu §85 s. ř. s., který je třeba vyčerpat před podáním zásahové žaloby, a rozhodnutí o nich není samostatně soudně přezkoumatelné dle §65 a násl. s. ř. s. Lhůta pro podání žaloby proti opatření dle §53 odst. 1 zákona o veterinární péči počne plynout doručením rozhodnutí o námitkách. III. Teprve až má soud postaveno najisto, jakou žalobu (ve smyslu žalobních typů) žalobce podal, čeho se domáhá, a jestli je žaloba přípustná, může se zabývat místní příslušností k projednání takové žaloby a případně ji postoupit místně příslušnému soudu (§7 s. ř. s.). Jestliže žaloba obsahuje různé návrhy, které j ... |
| 1 As 72/2016 - 48 | 21. 2. 2017 | B | I. Pravomoc rozšířeného senátu ve vztahu k právnímu názoru, k němuž se již vyslovil (§17 odst. 1 s. ř. s.), může být dána jen tehdy, ponechal-li určitou otázku nerozhodnutou, umožňují-li závěry rozšířeného senátu v určité otázce vícero možných výkladů, eventuálně je-li pochybné, nakolik tyto závěry obstojí s ohledem na relevantní legislativní změny související právní úpravy. Pravomoc je dána i tehdy, existuje-li skutečný rozpor v samotné judikatuře rozšířeného senátu, aniž by se rozšířený senát v pozdějším rozhodnutí s tímto rozporem nějak vyrovnal (např. by vysvětlil, že dosavadní právní názor je modifikován či upřesněn, event. nahrazen právním názorem novým). Naproti tomu pravomoc dána není, pokud se rozhodující senáty od právního názoru rozšířeného senátu svévolně nebo nevědomky odchýlily, třebas i opakovaně. II. Vyslovení právního názoru v předchozím rozhodnutí rozšířeného senátu nevytváří překážku tomu, aby mu byla rozhodujícím senátem postoupena věc s návrhem na změnu doposud ... |
| 10 As 184/2015 - 188 | 15. 2. 2017 | B | Opatření v rámci stavebního dozoru dle §137 a §139 stavebního zákona z roku 2006 (event. §86 a §87 stavebního zákona z roku 1976), které stavební úřad uloží osobě, která provádí terénní úpravy a přitom zjevně není vlastníkem pozemku, je nezákonným rozhodnutím spočívajícím v podstatném porušení ustanovení o řízení před správním orgánem dle §76 odst. 1 písm. c) s. ř. s. |