ECLI:CZ:NS:2020:25.CDO.3457.2019.1
sp. zn. 25 Cdo 3457/2019-81
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl pověřenou členkou senátu JUDr. Hanou Tichou v právní věci žalobců: a) M. V. , narozený XY, bytem XY, a b) K. V. , narozená XY, bytem XY, zastoupená žalobcem a) M. V., bytem XY, proti žalované: K. P. , soudkyně Okresního soudu v XY, se sídlem XY, o ochranu osobnosti a náhradu nemajetkové újmy, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 13 C 321/2018, o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 14. 8. 2019, č. j. 21 Co 205/2019-55, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Krajský soud v Praze usnesením ze dne 14. 8. 2019, č. j. 21 Co 205/2019-55, potvrdil usnesení Okresního soudu v Berouně ze dne 6. 6. 2019, č. j. 13 C 321/2018-38, kterým soud zastavil řízení podle §104 odst. 1 o. s. ř. a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podali žalobci nezastoupeni advokátem dovolání a požádali o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta pro dovolací řízení.
Nejvyšší soud vyzval dovolatele usnesením ze dne 10. 10. 2019, č. j. 25 Cdo 3457/2019-65, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení zaplatili soudní poplatek z dovolání ve výši 4 000 Kč a usnesením ze dne 10. 10. 2019, č. j. 25 Cdo 3457/2019-66, aby předložili plnou moc prokazující, že jsou v dovolacím řízení zastoupeni advokátem, a jím sepsané dovolání, popřípadě doložili, že mají právnické vzdělání; současně je poučil, že nevyhoví-li výzvám ve stanovených lhůtách, bude dovolací řízení zastaveno.
Dovolatelé ve stanovené lhůtě (ani později) výzvě nevyhověli, pouze podáním ze dne 21. 10. 2019 označili uvedená usnesení za protiprávní, protiústavní a nezákonná, sdělili, že na soudkyni Nejvyššího soudu JUDr. Hanu Tichou i soudce soudů nižších podávají trestní oznámení, že pověřená členka senátu Nejvyššího soudu, která usnesení vydala, je podjatá a měla být z rozhodování vyloučena, že na advokáta nemají peníze a že ostatně jejich podání není dovoláním, nýbrž vyjádřením k dovolání. Z uvedených důvodů žádné poplatky hradit nebudou.
O námitce podjatosti bylo rozhodnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2019, č. j. 26 Nd 455/2019-75, tak, že soudkyně Nejvyššího soudu JUDr. Hana Tichá není vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 25 Cdo 3457/2019.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Předpokladem pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, jehož se žalobci domáhali, je rovněž podmínka, že nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva (§138 a §30 o. s. ř.). Nejvyššímu soudu je z úřední činnosti známo, že žalobci opakovaně podávají nesrozumitelné, zjevně nedůvodné a kverulatorní návrhy, hrubě urážejí úřední osoby, které jejich návrhům nevyhověly, podávají proti nim trestní oznámení, žaloby a námitky podjatosti, a zjevně tak zneužívají svá procesní práva. Jejich dovolání v obdobných věcech jsou vesměs odmítána (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 3999/2018, 25 Cdo 871/2019, 25 Cdo 483/2019, 25 Cdo 70/2019, 25 Cdo 193/2019, 25 Cdo 414/2019, 25 Cdo 1468/2019, 25 Cdo 4245/2018, 25 Cdo 512/2019, 25 Cdo 206/2019, 25 Cdo 2634/2019, 25 Cdo 2548/2019, 25 Cdo 1469/2019, 25 Cdo 2554/2019, 25 Cdo 3010/2019, 25 Cdo 2038/2019) nebo je řízení o nich zastavováno (25 Cdo 2275/2018, 25 Cdo 2632/2019, 25 Cdo 2551/2019, 25 Cdo 2277/2018, 25 Cdo 2553/2019, 25 Cdo 2552/2019) a ani ústavní stížnosti jimi podané nebyly úspěšné (viz rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2186/19, II. ÚS 3671/19). I v projednávané věci trpí žaloba zásadními vadami, které znemožňují její věcné projednání. Obsahuje výčet ustanovení, která měla žalovaná porušit, aniž by však bylo zřejmé, jakým způsobem tak měla učinit, obsahuje dále i zmatenou rekapitulaci dosavadních řízení vedených žalobci, není z ní rovněž patrné, jak žalobci dospěli k požadované částce. Žaloba ve svém celku nedává smysl kromě toho, že jsou žalobci nespokojení s tím, jakým způsobem soudy a jiné státní orgány v jejich věcech postupují. Podávají-li žalobci opakovaně nedůvodné a neprojednatelné návrhy, lze takové počínání pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08), a tím i za svévolné uplatňování práva. Není tak splněn jeden z nezbytných předpokladů pro osvobození od soudních poplatků podle §138 odst. 1 o. s. ř., a proto nelze žalobcům přiznat nejen osvobození od soudních poplatků, ale ani jim ustanovit zástupce pro dovolací řízení.
Podáním dovolání vznikla žalobcům povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. §4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích], který činí podle položky 23 bodu 2 sazebníku soudních poplatků 4 000 Kč. Přestože byli žalobci k zaplacení soudního poplatku řádně vyzváni i poučení o následcích jeho nezaplacení, poplatek nezaplatili, proto dovolací soud řízení o dovolání žalobců proti napadenému usnesení podle §9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích zastavil.
Vzhledem k tomu, že nedostatek povinného zastoupení dovolatele, který nemá právnické vzdělání, je nedostatkem podmínky řízení na straně účastníka, a tento nedostatek nebyl ani přes výzvu soudu odstraněn, jsou dány důvody pro zastavení dovolacího řízení též podle §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř.
Z těchto důvodů Nejvyšší soud dovolací řízení zastavil.
Pokud žalobci namítají, že jejich podání ze dne 5. 9. 2019 není dovoláním, ale vyjádřením k dovolání, je třeba poukázat na to, že tímto podáním žalobci jednoznačně vyjádřili nesouhlas s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 14. 8. 2019, č. j. 21 Co 205/2019-55, a domáhali se jeho zrušení. S přihlédnutím k §41 odst. 2 o. s. ř., podle něhož každý úkon posuzuje soud podle jeho obsahu, i když je úkon nesprávně označen, Nejvyšší soud považoval podání za dovolání, a to bez ohledu na to, že je v jeho textu označeno jako vyjádření k dovolání (zcela v rozporu s jeho obsahem i procesní situací, když žádné jiné dovolání, k němuž by se žalobci mohli vyjadřovat, v této věci podáno nebylo).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 2. 2020
JUDr. Hana Tichá
pověřená členka senátu