Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu s právní větou v roce 2010

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
1 As 93/2009 - 121 16. 3. 2010 B I. Žádost subjektu údajů o zajištění opatření k nápravě podaná Úřadu pro ochranu osobních údajů dle §21 odst. 3 a 4 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, nemá za následek zahájení správního řízení. Jedná se toliko o podnět k zahájení řízení z moci úřední. II. Sdělení Úřadu pro ochranu osobních údajů adresované subjektu údajů, že jeho podání nemá za následek zahájení správního řízení a že správní orgán nehodlá zahájit řízení ani z moci úřední, není rozhodnutím ve smyslu §65 s. ř. s.
1 As 92/2009 - 65 16. 3. 2010 B I. Ve skutkové větě rozhodnutí o přestupku nelze uvádět jiné skutečnosti než ty, které mají oporu v provedeném dokazování k objasňované skutkové podstatě, a to tak, aby bylo zřejmé, že jde o závěr správního orgánu (§77 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích). II. Je obecnou a v zásadě plně přijatelnou praxí, že v některých případech je v průběhu správního řízení nejprve připravován koncept rozhodnutí, který je postupně doplňován a měněn dle vývoje v dané věci. Rozhodující je, aby vydané rozhodnutí zohledňovalo a řádně se vypořádalo se všemi relevantními vyjádřeními účastníků a návrhy na provedení důkazů učiněnými v průběhu celého správního řízení, se všemi shromážděnými podklady pro vydání rozhodnutí a v úplnosti zachycovalo výsledky dokazování (srov. §68 odst. 3 správního řádu z roku 2004).
8 Afs 26/2009 - 76 15. 3. 2010 A Povinnost daňového subjektu uhradit daňové penále dle §63 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění účinném do 31. 12. 2006 není dotčena tím, že v době splatnosti daně byl na jeho majetek prohlášen konkurs. Daňový subjekt se nemůže bránit tvrzením, že vznik penále v důsledku prohlášení konkursu na jeho majetek nezavinil.
5 As 24/2009 - 65 11. 3. 2010 A Ustanovení §5 odst. 1 písm. f) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve spojení s §16 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, již striktně neváže povinnost řidiče podrobit se lékařskému vyšetření, zda není ovlivněn alkoholem, na pozitivní výsledek předchozí dechové zkoušky. Rozhodující podle této právní úpravy je výzva policisty nebo strážníka obecní policie k podstoupení lékařského vyšetření. Taková výzva ovšem může být opodstatněná pouze v případě, kdy na základě orientační dechové zkoušky či na základě jiných indicií vznikne důvodné podezření, že kontrolovaná osoba řídí vozidlo pod vlivem alkoholu. Neuposlechnutímtakové opodstatněné výzvy se řidič dopouští přestupku dle §22 odst. 1 písm. d) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
6 As 53/2009 - 74 11. 3. 2010 B Správní orgán, jenž zjistí takový nedostatek žádosti o udělení povolení k trvalému pobytu cizinci, který zakládá oprávnění žádost zamítnout [§75 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky], a nevyzve žadatele k odstranění vady a nepoučí jej o následcích nečinnosti (§45 správního řádu z roku 2004), zatíží své rozhodnutí o zamítnutí žádosti vadou, která mohla mít vliv na zákonnost rozhodnutí.
7 As 15/2010 - 56 11. 3. 2010 B V případech, kdy žaloba neobsahuje žádný žalobní bod, a zároveň již není objektivně možné, že by žalobce žalobní bod ve lhůtě pro podání žaloby doplnil, neexistuje zákonná povinnost soudu vyzývat žalobce k odstranění těchto vad ve smyslu §37 odst. 5 s. ř. s.
5 Ans 2/2010 - 127 11. 3. 2010 B I. Žalobou na ochranu proti nečinnosti dle §79 s. ř. s. se nelze domáhat toho, aby nadřízený správní orgán vydal usnesení podle §80 odst. 6 správního řádu z roku 2004 (usnesení, jímž nadřízený správní orgán rozhodne o ochraně před nečinností správního orgánu). II. Usnesení vydané správním orgánem podle §80 odst. 6 správního řádu z roku 2004 není rozhodnutím ve smyslu §65 s. ř. s. a nepodléhá přezkumu ve správním soudnictví.
7 As 4/2010 - 226 11. 3. 2010 B Vjíždí-li řidič do nepřehledného úseku v podobě silnice s úzkým podjezdem pod železniční tratí (jímž nemůže projet zároveň s protijedoucím vozidlem) se dvěma vcelku ostrými zatáčkami ve tvaru „S“, díky nimž řidiči protijedoucích vozidel vidí jeho vozidlo teprve v bezprostřední blízkosti před podjezdem (a stejně tak s minimálním předstihem vidí on přijíždějící protijedoucí vozidla), je povinen snížit svoji rychlost natolik, aby byl vždy schopen bezpečně zastavit tzv. „na viděnou“, tj. je povinen jet jen tak rychle, aby byl s ohledem na zakřivení zatáček a dostupný výhled do zatáčky či do podjezdu schopen bezpečně zastavit na vzdálenost, na kterou spatří ze zatáčky či z podjezdu se vynořivší protijedoucí vozidlo.
5 Azs 3/2010 - 92 11. 3. 2010 B Souhlas účastníka řízení s rozhodnutím krajského soudu o věci samé bez jednání dle §51 odst. 1 s. ř. s. udělený ještě předtím, než v řízení krajský soud poprvé rozhodoval, nelze bez dalšího vztáhnout na nové rozhodnutí krajského soudu po té, co bylo jeho první rozhodnutí Nejvyšším správním soudem zrušeno.
6 Ads 93/2006 - 106 10. 3. 2010 A I. Smlouva mezi Českou republikou a Švýcarskou konfederací o sociálním zabezpečení (č. 267/1997 Sb.) se ratione personae [čl. 3 písm. c) Smlouvy] vztahuje i na příslušníky třetích zemí, jestliže podléhali obligatornímu systému švýcarského sociálního pojištění a byli vysláni (čl. 7 odst. 1 Smlouvy) na území České republiky. II. Potvrzením o vyslání vystaveným příslušným nositelem pojištění čl. 4 Správního ujednání ve vztahu k čl. 7 odst. 1 Smlouvy mezi Českou republikou a Švýcarskou konfederací o sociálním zabezpečení (č. 267/1997 Sb.), které deklaruje podřazení vyslaného pracovníka režimu sociálního zabezpečení druhé smluvní strany, je správní orgán České republiky vázán; skutkové či právní pochybnosti o jeho správnosti může vyjádřit v rámci vztahů spolupráce s orgány druhé smluvní strany Smlouvy (čl. 29 odst. 1 Smlouvy).
6 As 57/2009 - 72 10. 3. 2010 B Zamítá-li správní orgán žádost cizince o udělení povolení k trvalému pobytu podle §75 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, z důvodu nepředložení cestovního dokladu, není povinen zkoumat, z jakých důvodů doklad nebyl předložen, pokud žadatel na výzvu k doplnění žádosti o takový doklad nikterak nereagoval, třebaže byl o následcích nečinnosti poučen.
1 Afs 97/2008 - 88 9. 3. 2010 A Úkony správce daně provedené v řízení podle §55b zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, nemají účinek předvídaný v §47 odst. 2 větě první tohoto zákona, tedy přerušení lhůty pro vyměření daně nebo její dodatečné stanovení a založení běhu lhůty nové.
1 Afs 12/2010 - 107 3. 3. 2010 A Rozhodnutí o propadnutí vybraných výrobků (§42 odst. 11 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních) není na překážku následnému vyměření spotřební daně.
9 As 6/2010 - 73 3. 3. 2010 B I. Zjištění správního orgánu, zda se jedná o cizince, na něhož dopadá §15a odst. 4 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, má v řízení o uložení správního vyhoštění zásadní význam, neboť na něm záleží, podle jakých ustanovení zákona bude věc správním orgánem posuzována. Správní orgán není povinen vycházet ze samotného tvrzení cizince o vedení společné domácnosti s občanem Evropské unie - toto tvrzení musí být v řízení prokázáno relevantními důkazy. II. Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, neobsahuje legální definici pojmu „společná domácnost“, použitého v §15a odst. 4 písm. a) citovaného zákona. Pod tímto pojmem je třeba rozumět domácnost tvořenou fyzickými osobami, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Shodně vymezuje pojem „domácnost“ §115 občanského zákoníku a neexistuje důvod, proč vykládat pojem „společná domácnost“ obsažený ve zmíněném ustanovení zákona o pobytu cizinců odlišně.
2 As 74/2009 - 122 1. 3. 2010 B Řádným opravným prostředkem proti rozhodnutí o uložení opatření k nápravě dle §40 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, jsou námitky, resp. odvolání proti rozhodnutí o námitkách dle §17 a §18 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, nikoli odvolání, případně rozklad dle §53 a §61 správního řádu z roku 1967.
5 As 12/2009 - 153 26. 2. 2010 A Rozhodnutí, jímž se nařizuje (povoluje) obnova územního řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby, je rozhodnutím správního orgánu podle §65 odst. 1 s. ř. s., které není vyloučeno ze soudního přezkoumání.
8 Afs 21/2009 - 243 26. 2. 2010 A I. Není samo o sobě porušením §36 odst. 3 správního řádu z roku 2004, pokud správní orgán souběžně s oznámením o zahájení správního řízení stanoví jednak lhůtu, ve které lze navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, a rovněž následnou lhůtu, ve které se účastníci mohou vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Vždy je třeba zkoumat, zda poté, kdy účastník v souladu s poučením postupoval, byl správní spis následně doplňován či nikoli, a zda tak účastník měl faktickou možnost se s úplným správním spisem seznámit. II. Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, výslovně nestanoví, jaký následek má nesplnění povinnosti vymezit minimální úroveň kvalifikačních předpokladů v oznámení o veřejné zakázce. Bezprostředním následkem však není vždy bez dalšího upuštění od splnění požadavku, který byl (byť nesprávně nikoli v oznámení, ale následně v zadávací dokumentaci) uchazeči sdělen. III. Objektivním důvodem zakládajícím oprávnění prokazovat splnění ekonomických a finančních předpokladů dle §55 odst. ...
5 Afs 71/2009 - 48 26. 2. 2010 A I. Žádost o mezinárodní pomoc podle §4 odst. 1 zákona č. 253/2000 Sb., o mezinárodní pomoci při správě daní, je samostatným, na daňové kontrole nezávislým procesem, jehož cílem je získat informace, odstranit nejasnosti či pořídit důkazy, které správce daně nemůže získat vlastní činností v rámci výkonu svých pravomocí, ale pouze za součinnosti s daňovým orgánem jiného státu. Správce daně může tohoto institutu využít v průběhu daňové kontroly i mimo daňovou kontrolu, např. v průběhu vytýkacího či odvolacího řízení atd. II. Žádost správce daně o mezinárodní pomoc podle §4 odst. 1 zákona č. 253/2000 Sb., o mezinárodní pomoci při správě daní, podaná zákonem stanoveným způsobem příslušnému orgánu v průběhu daňové kontroly i mimo daňovou kontrolu, je úkonem přerušujícím běh prekluzivní lhůty podle §47 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, pokud tento úkon byl učiněn a pokud s ním byl daňový subjekt seznámen před uplynutím lhůty pro vyměření daně.
4 Ads 164/2009 - 39 26. 2. 2010 B Nevykonával-li stěžovatel základní vojenskou službu či výjimečné vojenské cvičení ve vojenském táboře nucených prací, nelze jej považovat za osobu uvedenou v §18 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, a proto mu nenáleží příplatek k důchodu podle §24 odst. 4 téhož zákona.
5 Ans 6/2009 - 82 26. 2. 2010 B Pokud je rozhodnutí správního orgánu zrušeno a věc je mu vrácena k novému projednání a rozhodnutí a pokud zároveň nelze vzhledem k rozsahu či charakteru vad, pro něž bylo předcházející rozhodnutí zrušeno, ve věci znovu rozhodnout bezodkladně, běží lhůta pro nové rozhodnutí správního orgánu podle §49 odst. 2 správního řádu z roku 1967 (a obdobně podle §71 odst. 3 správního řádu z roku 2004) znovu ode dne právní moci zrušujícího rozhodnutí.
2 Afs 32/2008 - 116 26. 2. 2010 B Neprokázal-li daňový subjekt, od koho nabyl zboží a jakou částku za ně zaplatil a v konkrétním případě nebylo možno tyto informace získat ani aktivitou správce daně, nejedná se o daňově uznatelné výdaje ve smyslu §24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Uvedené platí i tehdy, pokud existence zboží a jeho následný prodej, včetně výše takto vytvořeného zisku, nejsou sporné. Za této situace, nejsou-li splněny podmínky přechodu na daňové pomůcky, správci daně nic nebrání v tom, aby příjmy z prodeje tohoto zboží považoval za daňově uznatelné, zatímco daňovým subjektem deklarované (avšak neprokázané) výdaje za jeho pořízení nikoliv.
5 Afs 48/2007 - 173 25. 2. 2010 A I. Směrnici Rady 76/308/EHS o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z některých dávek, cel, daní a jiných opatření, ve znění směrnice Rady 2001/44/ES (do českého právního řádu implementována zákonem č. 191/2004 Sb., o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek) lze aplikovat i v případě, že české správní orgány poskytují pomoc při vymáhání exekučního titulu vydaného správními orgány členského státu Evropské unie v době před 1. 5. 2004 (tj. přede dnem přistoupení České republiky k Evropské unii). II. Zákon č. 191/2004 Sb., o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek, a zejména jeho §6 odst. 1, je třeba vykládat ve světle závěrů vyslovených Soudním dvorem Evropské unie v rozsudku ze dne 14. 1. 2010, Kyrian (C- 233/08).Z uvedeného rozsudku Soudního dvora plyne, že v případě, že je dožádaným orgánem ve smyslu zákona č. 191/2004 Sb., o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek, český správní orgán, nemají če ...
4 Ads 120/2009 - 88 25. 2. 2010 A I. Nařízení vlády č. 39/2007 Sb., o způsobu určení vyměřovacího základu zaměstnavatele pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, nebylo ústavně konformní, neboť zasahovalo do věcí vyhrazených zákonu a bylo nepřípustně retroaktivní. II. Pojem vyměřovacího základu organizace a malé organizace, byť nebyl pro období od 1. 1. 2007 do 30. 6. 2007 zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, výslovně definován, bylo možné spolehlivě a zcela jednoznačně z jednotlivých ustanovení tohoto zákona dovodit jako částku odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jejich zaměstnanců. Tento závěr nemá výkladovou alternativu a podporují ho všechny v úvahu přicházející interpretační metody, přičemž žádná jiná interpretace vůbec nepřichází v úvahu.
7 Aps 2/2010 - 51 25. 2. 2010 A „Nutným případem“ podle §10 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v němž může správce daně požadovat po daňovém subjektu osobní aktivitu, nemůže nikdy být sama o sobě okolnost, že správce daně chce či považuje za potřebné, vhodné nebo rozumné, aby mu daňový subjekt sdělil nějaké informace, a že – nahlíženo hledisky vhodnosti a hospodárnosti – se takový způsob zjištění rozhodných skutkových otázek jeví být účelný.
2 As 77/2009 - 63 25. 2. 2010 B V řízení o povolení trvalého pobytu cizinci, jehož žádost je opřena o tvrzení, že je rodinným příslušníkem (otcem) občana České republiky [§87h odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců], není matka dítěte účastníkem řízení a vyslechnout ji lze jen jako svědka (§55 správního řádu z roku 2004).
5 As 25/2009 - 83 25. 2. 2010 B Svolavatel shromáždění se nemůže dovolávat ochrany svého práva pokojně se shromažďovat, pokud shromáždění využívá k nepřímé propagaci svých rasistických názorů.Poskytnutí ochrany právu pokojně se shromažďovat v takovém případě brání čl. 17 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod (č. 209/1992 Sb.), podle kterého nic v Úmluvě nemůže být vykládáno tak, jako by dávalo státu, skupině nebo jednotlivci právo vyvíjet činnost nebo dopouštět se činů zaměřených na zničení kteréhokoli ze zde přiznaných práv a svobod nebo na omezování těchto práv a svobod ve větším rozsahu, než tato Úmluva stanoví.
1 As 1/2010 - 70 25. 2. 2010 B Hodlá-li žalobce (navrhovatel) vyvolat nové řízení ve věci rozhodnutí o správním vyhoštění, ve smyslu §122 odst. 5 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, je na něm, aby uvedl dostatek důvodů a shromáždil či navrhl dostatek důkazů, pro které jej správní orgán zahájí a které bude v tomto novém řízení prověřovat, posuzovat a na jejichž základě pak znovu o věci rozhodovat. Pokud však žalobce takové důvody nepředestře a nejsou ani z jiných okolností zřejmé, pak správní orgán řízení pro jejich nedostatek zastaví, podle §102 odst. 4 správního řádu. Nedá-li navrhovatel správním orgánům svým návrhem a důvody v něm uvedenými příležitost ke zjišťování skutečností pro danou věc podstatných (zde jeho identity), pak jim nelze vytýkat nedostatečné zjištění okolností rozhodných pro věc samu.
6 Ads 88/2006 - 159 24. 2. 2010 A Princip oprávněné důvěry, ať již odvozený ze základních práv či principu právní jistoty, nebyl dotčen, jestliže správní praxe byla změněna s účinky ex nunc, adresát byl se změnou seznámen a k této změně vedla potřeba zajistit dodržování mezinárodních závazků České republiky na poli koordinace sociálního zabezpečení; požadavek na legalitu výkonu státní správy a ústavně garantovaná sociální práva zaměstnance pak představují imperativ, jenž převáží nad zájmem zaměstnavatele v postavení poplatníka pojistného na sociální zabezpečení na výši nákladů spojených s pracovní silou.
2 Afs 75/2009 - 42 24. 2. 2010 A Smyslem úpravy §57 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, je zajistit, aby nárok na vrácení spotřební daně byl spojen výlučně s minerálními oleji, které byly v tom kterém zdaňovacím období zároveň nakoupeny za cenu s daní (popřípadě převedeny jako nespotřebované za předcházející zdaňovací období) a zároveň spotřebovány při zemědělské prvovýrobě. Podstatné je, zda celkové množství těchto nakoupených a spotřebovaných minerálních olejů za příslušné zdaňovací období koresponduje; není proto vyloučeno, aby nárok na vrácení daně byl uplatněn i ve vztahu k reálně spotřebovaným minerálním olejům, které si daňový subjekt vypůjčil, pokud v témže zdaňovacím období odpovídající množství těchto olejů nakoupil (za cenu s daní) a vypůjčené oleje vrátil.
Konf 56/2009 - 7 24. 2. 2010 A Od účinnosti novely zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, provedené zákonem č. 439/2004 Sb., nemůže již Úřad pro ochranu osobních údajů rozhodovat o náhradě za porušení povinností dle tohoto zákona. O náhradě nemajetkové újmy v souvislosti s porušením povinností stanovených zákonem o ochraně osobních údajů je proto příslušný rozhodovat soud.
7 Afs 20/2007 - 73 23. 2. 2010 A I. Obecná prekluzivní lhůta pro vyměření (doměření) daně podle §47 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, se bez dalšího neuplatní v řízení o tzv. mimořádných opravných prostředcích podle části páté tohoto zákona, ani v řízení o dodatečném daňovém přiznání podle §41 zákona, pro něž tento zákon upravuje lhůty zvláštní. Lhůta podle §47 odst. 1 citovaného zákona se tedy v těchto řízeních uplatní jen v případech, kdy na ni zvláštní úprava těchto institutů v tomto zákoně přímo odkazuje, a kdy je tak lhůta pro vyměření (doměření) daně přímou součástí zvláštní lhůty pro použití příslušného mimořádného opravného prostředku, případně pro podání dodatečného daňového přiznání. Zároveň lze tuto lhůtu v takových případech použít právě jen v uvedeném rozsahu, tj. jako součást zvláštní lhůty pro použití daného procesního institutu. II. V řízení o tzv. mimořádných opravných prostředcích i o dodatečném daňovém přiznání se naopak plně uplatní konečná desetiletá prekluzivní lhůta pr ...
4 As 30/2009 - 67 23. 2. 2010 B Ustanovení §67 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve kterém jsou kumulativně stanoveny podmínky, při jejichž splnění se na základě žádosti vydá cizinci povolení k trvalému pobytu, je třeba vykládat nejenom jazykovým výkladem, ale je nutné aplikovat také ostatní výkladové metody (především teleologický výklad) a zohlednit všechny okolnosti konkrétního případu ve vzájemných souvislostech.
5 As 15/2009 - 63 19. 2. 2010 B Pokud je navrhované zvláštní užívání pozemní komunikace způsobilé ovlivnit bezpečnost nebo plynulost silničního provozu, musí si silniční správní úřad, který rozhoduje podle §25 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, o jeho povolení, vyžádat předchozí souhlas příslušného orgánu Policie České republiky, resp. Ministerstva vnitra.
3 Ads 140/2009 - 54 19. 2. 2010 B Úkony, jimiž žadatel o dávku důchodového pojištění dokládá doby pojištění poté, co mu byly nositelem pojištění sděleny podklady pro rozhodnutí, neprodlužují lhůtu k podání žaloby podle §89 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném do 31. 12. 2009.
7 Ans 1/2010 - 65 18. 2. 2010 A Samotná existence zahraničního dožádání, bez toho, aby bylo zřejmé, jaké otázky jsou jeho předmětem a zda jejich zodpovězení je pro věc nezbytné, nemůže bez dalšího postačovat k závěru, že žaloba na nečinnost není důvodná (§81 odst. 3 s. ř. s.). Totéž platí, konstatuje-li soud pouze existenci konkrétních úkonů správce daně vykonávaných v určité časové souslednosti, aniž by se zabýval povahou a účelem jednotlivých úkonů.
7 Aps 1/2010 - 53 18. 2. 2010 B I. Policejní orgán při úvaze o tom, zda jemu podané trestní oznámení zakládá důvodné podezření z trestného činu, vystupuje v roli orgánu činného v trestním řízení, a nikoliv jako jiný orgán rozhodující o právech a povinnostech v oblasti veřejné správy ve smyslu §4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Z tohoto důvodu proto není dána ani pravomoc správních soudů k přezkoumání postupu a závěru policejního orgánu stran vyřízení trestního oznámení. II. Závěr policejního orgánu, že je na místě vyřídit věc (trestní oznámení) „jinak“ (§159a odst. 1 trestního řádu), neboť nejde o podezření z trestného činu (zde postoupení věci k dalšímu opatření nejvyšší státní zástupkyni), nemůže být ani nezákonným zásahem ve smyslu §82 s. ř. s.
1 Azs 17/2009 - 169 18. 2. 2010 B V případě existence důvodných pochybností o tom, zda zpětvzetí kasační stížnosti, na jehož základě krajský soud zastavil řízení o kasační stížnosti podle §108 odst. 2 s. ř. s., představuje autentický projev vůle stěžovatele, zruší Nejvyšší správní soud dané usnesení.
Pst 1/2009 - 348 17. 2. 2010 A I. Zamítavé rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o návrhu na rozpuštění politické strany nevylučuje budoucí podání jiného návrhu na rozpuštění stejné politické strany. V novémřízení nelze posuzovat již dříve projednaná skutková tvrzení a důkazy, ale ve vztahu k novému kontextu není vyloučeno projednat a vyhodnotit i tvrzení týkající se činnosti politické strany před nabytím právní moci původního rozhodnutí. Existence nových důvodů nebo skutečností, které navrhovatel nemohl bez svého zavinění uplatnit v původním řízení, má vést k návrhu na obnovu řízení [§11, §114 odst. 1 písm. b) s. ř. s.], nikoliv k novému návrhu na rozpuštění politické strany. II. Protiprávnost činnosti politické strany ve smyslu §4 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, nemůže zpravidla spočívat jen v její kritice ústavního a právního pořádku státu ani v kontroverzních a vyhraněných projevech týkajících se různých společenských jevů. O protiprávnost ve smyslu citovanéh ...
1 As 6/2010 - 61 17. 2. 2010 A Při zkoumání porušení povinnosti stanovené v §5d odst. 3 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, je nutné hodnotit, zda průměrný divák během zhlédnutí reklamního spotu mohl bez jakýchkoli obtíží zaregistrovat zobrazený text „doplněk stravy“, a byl tak schopen ve své mysli zaznamenat informaci, že nabízený přípravek je doplňkem stravy.
4 Ads 168/2009 - 86 17. 2. 2010 B Rozhodnutí o neuznání žadatele osobou zdravotně znevýhodněnou, podle §67 odst. 2 písm. c) a odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, představuje úkon správního orgánu, jehož vydání závisí výlučně na posouzení zdravotního stavu, a který sám o sobě neznamená právní překážku výkonu povolání, zaměstnání nebo podnikatelské, popřípadě jiné hospodářské činnosti. Proto je podle §70 písm. d) s. ř. s. vyloučeno ze soudního přezkoumání.
6 Ads 74/2009 - 43 17. 2. 2010 B Pro posouzení, zda občan splnil podmínky §2 odst. 2 nařízení vlády ČSFR č. 557/1990 Sb., o mimořádném poskytování starobního důchodu některým horníkům, je rozhodující, zda jeho zaměstnání bylo zaměstnáním I. pracovní kategorie v hornictví se stálým pracovištěm v podzemí v hlubinných dolech uvedené pod č. 1 - 7 a 11 přílohy č. 2 nařízení vlády ČSFR č. 117/1988 Sb., o zařazování zaměstnání do I. a II. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení.
1 Afs 1/2010 - 59 10. 2. 2010 A Pro účely osvobození od daně dle §20 odst. 7 písm. a) zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, není podstatné, zda nová stavba byla před jejím prvým převodem užívána bez vědomí, anebo s vědomostí jejího vlastníka, podstatné není ani to, zda byla užívána legálně, či contra legem, podstatné pro nastoupení účinků osvobození od daně je pouze to, zda byla užívána s ekonomickým důsledkem či profitem vlastníka, anebo nikoliv. Pobíral- li vlastník nové stavby před jejím prvým převodem od dřívějších uživatelů ekonomické benefity (např. nájem), pak není naplněn cíl a smysl právní úpravy týkající se osvobození od této daně.
1 As 100/2009 - 129 10. 2. 2010 A I. Pokud soud hodlá zahrnout do svého rozhodnutí skutečnosti, které jsou mu známé z jeho úřední činnosti (§121 o. s. ř.), aniž by účastníci řízení mohli s ohledem na okolnosti dané věci aplikaci takovýchto skutečností rozumně předpokládat, musí s těmito skutečnostmi nejprve seznámit účastníky řízení a poskytnout jim dostatečný prostor k tomu, aby mohli prostřednictvím svých tvrzení učinit tyto skutečnosti spornými a navrhnout za tím účelem provedení důkazů. II. Soud musí v odůvodnění rozhodnutí uvést, ze které jeho konkrétní činnosti či postupu jsou mu skutečnosti podle §121 o. s. ř. známé a jak se o nich dozvěděl. Jinak by nebylo možné přezkoumat, zda se vskutku jedná o skutečnosti známé soudu z jeho úřední činnosti ve smyslu §121 o. s. ř., a tedy zda soud postupoval v souladu se zákonem, když z nich vycházel, ačkoliv o nich nevedl dokazování.
1 As 2/2010 - 80 10. 2. 2010 B I. Odpovědnost za pořádkový delikt podle §173 odst. 1 písm. b) stavebního zákona z roku 2006, je odpovědností subjektivní; k naplnění subjektivní stránky tohoto deliktu postačuje jakákoliv forma zavinění. II. K odpovědnosti za pořádkový delikt podle §173 odst. 1 písm. b) stavebního zákona z roku 2006 postačuje, že výzva stavebního úřadu byla pachateli doručena fikcí podle §24 odst. 1 správního řádu.
6 As 17/2009 - 94 10. 2. 2010 B Podmínka předchozího upozornění na porušení povinnosti stanovené zákonem podle §59 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, je splněna pouze tehdy, pokud Rada pro rozhlasové a televizní vysílání v rozhodnutí o správním deliktu uvede, jaké konkrétní skutkové okolnosti či jednání byly považovány za protiprávní v rámci předchozího upozornění; nepostačuje odkaz na spisové značky předchozích rozhodnutí Rady.
2 Ans 5/2009 - 59 10. 2. 2010 B Pokud v době rozhodování krajského soudu o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu není splněna podmínka bezvýsledného vyčerpání prostředků, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k ochraně proti nečinnosti, není krajský soud oprávněn žalobu bez dalšího odmítnout, je-li mu z podání žalobce známo, že pro naplnění absentující podmínky (postupem podle §80 správního řádu z roku 2004) již podnikl odpovídající procesní kroky. Při vědomosti této skutečnosti a při respektování principu šetření procesních práv účastníků řízení, je soud povinen vyčkat, jakým způsobem nadřízený správní orgán se žádostí o uplatnění prostředku proti nečinnosti naloží a podle toho přijmout odpovídající rozhodnutí. Opačný přístup nese znaky formalismu, který vede k odmítnutí efektivní ochrany práv žalobce.
2 As 68/2009 - 64 9. 2. 2010 B V případě, že správní orgán doručuje rozhodnutí zástupkyni přestupce na dvě různé adresy, přičemž ani na jedné z nich si zásilku v úložní době nevyzvedla, je třeba při určení dne doručení ve smyslu §24 odst. 1 správního řádu z roku 2004 vycházet z toho, že rozhodné je doručování na adresu jejího trvalého bydliště, pokud si nezvolila jinou adresu jako adresu pro doručování.
2 Afs 76/2009 - 81 5. 2. 2010 B Výdaje vynaložené vypůjčitelem na vypůjčenou věc nad rámec povinností vyplývajících z §659 až §662 občanského zákoníku nebo povinností vyplývajících z uzavřené smlouvy o výpůjčce nelze považovat za výdaje k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů ve smyslu §24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
7 Afs 15/2007 - 106 4. 2. 2010 A I. Ačkoliv zde není veřejné subjektivní právo daňového dlužníka na poskytnutí daňové úlevy ve formě „prominutí daně“, je rozhodnutí příslušného správce daně vydané podle §55a zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, přezkoumatelné ve správním soudnictví. II. Správní soud pak při přezkoumávání takového rozhodnutí o prominutí daně, které vychází toliko ze správního uvážení rozhodujícího orgánu, zkoumá, zda bylo vydáno v řádném řízení vymezeném normami hmotného i procesního daňového práva s vyloučením případné svévole rozhodujícího orgánu.
7 As 2/2009 - 80 4. 2. 2010 A S námitkami občanského sdružení, které své postavení účastníka správního řízení odvozuje z §70 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je správní orgán povinen se věcně vypořádat pouze v případě, že se týkají zájmů, které občanské sdružení ve správním řízení hájí, tj. pokud souvisejí s ochranou přírody a krajiny tak, jak je vymezena citovaným zákonem (srovnej zejména §1 až §3 citovaného zákona). V opačném případě postačí, pokud správní orgán přezkoumatelným způsobem zdůvodní, proč se námitky uplatněné občanským sdružením těchto zájmů netýkají.

Za rok 2010 bylo zveřejněno 434 rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s právní větou, zobrazena strana 8 z celkem 9 stran,
v čase 0,000092 sekundy z toho 0,000028 sekundy NoSQL databáze.