Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu s právní větou v roce 2014

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
6 As 1/2014 - 30 14. 11. 2014 A Pokud v řízení o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu podle §82 a násl. s. ř. s. z provedeného dokazování nevyplynulo, že protiprávní stav (zde stav kvality ovzduší na určitém území) vznikl v důsledku tvrzeného omisívního zásahu žalovaných, nejsou splněny podmínky pro poskytnutí soudní ochrany před takovým zásahem, i kdyby existence protiprávního stavu byla nesporná.
4 As 203/2014 - 28 13. 11. 2014 B Kontrolní zjištění uvedená v kontrolním protokolu vyhotoveném v rámci kontroly prováděné podle zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, je třeba považovat za informace vzniklé vlastní činností povinné osoby, na které se nevztahuje výluka podle §11 odst. 3 věty první zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
7 Afs 120/2014 - 68 13. 11. 2014 B I. Rezidentství daňového subjektu se ve shodě s čl. 4 odst. 1 Smlouvy mezi Českou republikou a Spojenými arabskými emiráty o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (č. 276/1997 Sb.) určuje na základě právních předpisů smluvních států, tj. v případě fyzické osoby dle §2 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. II. Dle §2 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, má daňový subjekt neomezenou daňovou povinnost tehdy, pokud má na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržuje. Bydlištěm se dle §2 odst. 4 zákona o daních z příjmů rozumí stálý byt, který může daňový subjekt neustále (nepřetržitě) využívat (nikoliv jen příležitostně pro účely krátkodobého pobytu).
10 As 226/2014 - 16 13. 11. 2014 B Sériové podání označené jako kasační stížnost, které s ohledem na všechny okolnosti nesměřuje k vydání rozhodnutí ve věci samé, ale naopak směřuje jen k vydávání pro stěžovatele nic nepřinášejících procesních rozhodnutí, je zjevným zneužitím práva podat kasační stížnost, a je proto nepřípustné; taková kasační stížnost musí být proto odmítnuta podle §46 odst. 1 písm. d) ve spojení s §120 s. ř. s.
1 As 116/2014 - 29 12. 11. 2014 A Poplatníkem poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle §10b odst. 1 písm. a) zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění účinném do 30. 6. 2012 byla fyzická osoba, která měla v obci trvalý pobyt, bez ohledu na její věk. Dané ustanovení jednoznačně vymezovalo osoby povinné platit poplatek, nelze jej vykládat jako pravidlo určující pouze počet osob, za které je třeba poplatek platit. Jestliže byl tedy poplatek na jeho základě řádně vyměřen nezletilé osobě a její zákonní zástupci jej za ni neuhradili, je správce poplatku oprávněn takto vzniklý nedoplatek vymáhat po předmětné osobě.Za řádně vyměřený však uvedený místní poplatek nelze považovat v případě, že jej správce poplatku vyměřil platebním výměrem, který doručil pouze některému ze zákonných zástupců nezletilého poplatníka, ačkoliv nezletilý poplatník a jeho zákonní zástupci byli ve střetu zájmů. Správce poplatku byl v takovém případě povinen ustano ...
6 As 54/2013 - 128 12. 11. 2014 B I. Předpokladem získání dobrého jména je užívání ochranné známky jejím vlastníkem k označování jeho výrobků a služeb ve smyslu §13 odst. 2 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách. Rozsah takového užívání se odvíjí od výrobků či služeb, pro které je ochranná známka zapsána. U zboží denní potřeby to bude větší rozsah než u zboží luxusního. II. Mezinárodní třídění podle Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, revidované ve Stockholmu dne 14. července 1967 a v Ženevě dne 13. května 1977 (č. 118/1979 Sb.) slouží primárně pro správní a poplatkové účely při zápisu ochranných známek (§19 odst. 4 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách). Zatřídění má však i pro posouzení podobností výrobků význam praktický, umožňující zorientovat se v nepřeberné a proměnlivé množině výrobků a služeb, označovaných tu více, jinde méně obecnými pojmy. U výrobků zapsaných do různých tříd se primárně předpokládá jejich nepodobnost, tento p ...
6 Azs 225/2014 - 34 11. 11. 2014 B I. Byla-li kasační stížnost, jako úkon neodkladný, podána zástupcem žalobce, kterému byl rozsudek doručen, byť tento zástupce měl a mohl vědět, že dle pozdější plné moci již může ve věci konat toliko jako zástupce (substitut) nově zvoleného zástupce, nejde o kasační stížnost podanou osobou neoprávněnou (§46 odst. 1 písm. c) s. ř. s.). K plné moci pro jiného zástupce stěžovatele soud v takovém případě v řízení o kasační stížnosti přihlíží až od okamžiku jejího doručení soudu. II. V řízení o správním vyhoštění, pravomocně skončeném do tří měsíců od jeho zahájení, nevyvstává potřeba vydat nové závazné stanovisko podle §120a zákona o pobytu cizinců, ani potřeba ověření původního závazného stanoviska, jestliže ani ze strany stěžovatele (jako účastníka řízení) ani z informací o situaci v zemi původu, žádné nové, pro rozhodnutí o možnosti vycestování dle §179 zákona o pobytu cizinců relevantní, skutečnosti od doby vydání původního závazného stanoviska do doby rozhodnutí o správním vyhoštěn ...
6 As 207/2014 - 36 11. 11. 2014 B I. Samotný fakt, že stavební úřad rozdělí funkčně související nepovolené stavby do samostatných řízení o jejich odstranění (§129 odst. 3 stavebního zákona z roku 2006), k nezákonnosti jeho postupu vést nemusí. Nezákonné však je, pokud stavební úřad i z věcného hlediska posuzuje odděleně nepovolené stavby nebo části stavby, které spolu funkčně či jinak souvisejí, zejména dožaduje-li se účastník řízení (např. vlastník sousední stavby) jejich komplexního (např. hydrotechnického) posouzení. II. Účastník řízení vznášející občanskoprávní námitku podle §114 odst. 3 stavebního zákona z roku 2006, spočívající v podmáčení své sousední stavby nesprávným odvodněním nepovolené stavby, musí důkazně podložit svá tvrzení alespoň do té míry, aby na straně stavebního úřadu vyvolal objektivní a důvodné pochybnosti o tom, zda nepovolená stavba způsobuje obtěžování nad míru přiměřenou poměrům či nikoliv (§127 odst. 1 občanského zákoníku z roku 1964). Podaří-li se mu to, přesouvá se důkazní břemeno na st ...
12 Ksz 9/2014 - 65 10. 11. 2014 B Jestliže státní zástupce po obdržení informace o postoupení trestní věci jinému policejnímu orgánu, v níž doposud vykonával dozor nad zákonností přípravného řízení, nezaslal dozorový spis příslušnému státnímu zastupitelství, může se dopustit kárného provinění podle §28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství.
7 As 186/2014 - 49 6. 11. 2014 B I. Omezí-li navrhovatel přezkum opatření obecné povahy pouze na jeho část, může namítat jen takové nedostatky, které se skutečně vztahují k napadené části (k §101d s. ř. s.). II. Pasivita navrhovatele v procesu přípravy opatření obecné povahy (zde především nevyužití možnosti podat námitky podle §52 odst. 2 stavebního zákona z roku 2006) může mít vliv na jeho věcnou legitimaci v řízení o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části podle §101a a násl. s. ř. s. Navrhovateli je přitom nutno přičítat i procesní pasivitu jeho právního předchůdce.
8 As 37/2011 - 161 6. 11. 2014 B I. Pravděpodobnost záměny u veřejnosti [§7 odst. 1 písm. a) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách] může existovat tehdy, pokud starší ochranná známka tvořená pouze grafickým prvek je vizuálně velmi podobná grafickému prvku novější ochranné známky, ke kterému byl přidán slovní prvek. V takovém případě je třeba zkoumat, zda si starší ochranná známka, která byla v podstatné míře převzata do novější ochranné známky, zachovala v rámci novější ochranné známky nezávislou rozlišovací roli. Závěr o zachování nezávislé rozlišovací role přitom není podmíněn tím, že by se muselo jednat o dominantní znak. II. Námitkový důvod uvedený v §7 odst. 1 písm. k) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, není závislý na existenci pravděpodobnosti záměny, tedy na naplnění podmínek písmena a) téhož ustanovení. Jednotlivé námitkové důvody uvedené v §7 odst. 1 zákona o ochranných známkách představují alternativy, kdy při splnění i pouze jedné z nich nelze přihlašované označení zapsat do rejstřík ...
1 Azs 140/2014 - 25 5. 11. 2014 B Pokud dochází k zásahu do práva na respektování soukromého a rodinného života, je při rozhodování o odkladném účinku podle §107 odst. 1 ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. třeba zohlednit procesní závazky, které z tohoto práva vyplývají. Zásahy do něj totiž musí vzejít ze spravedlivého rozhodovacího procesu, ve kterém osoby dotčené zásahem musí mít dostatečnou možnost chránit své zájmy. Mezi právem na respektování soukromého a rodinného života a zárukami práva na spravedlivý proces zde existuje provázanost.
6 As 161/2013 - 25 31. 10. 2014 B Úkolem odvolacího, resp. rozkladového orgánu je zejména reagovat na odvolací, resp. rozkladové námitky (§89 odst. 2 věta druhá správního řádu z roku 2004). Z hlediska ekonomie řízení není vyloučeno, aby odvolací orgán argumentaci správního orgánu prvního stupně pouze doplnil. Při soudním přezkumu odvolacího rozhodnutí je třeba vzít v úvahu, že ve správním řízení tvoří rozhodnutí obou stupňů jeden celek. Mezery v odůvodnění rozhodnutí o odvolání, které by jinak způsobovaly jeho nepřezkoumatelnost, proto mohou zaplnit argumenty obsažené již v rozhodnutí prvního stupně.
4 As 1/2014 - 28 30. 10. 2014 A Obecný zákaz vstupu dětí do provozovny restaurace, který není založen na objektivních a rozumných důvodech a odůvodněn legitimním cílem, představuje diskriminaci ve smyslu §6 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Důvody, na jejichž základě lze přiměřeným a nezbytným způsobem omezit vstup dětí do provozovny, mohou být např. její stavební řešení nebo povaha zde poskytovaných služeb; za ospravedlnitelný důvod pro zákaz vstupu dětí do restaurace ovšem nelze považovat provozovatelem toliko v obecné rovině deklarované zaměření na určitý druh klientely.
7 As 117/2014 - 29 30. 10. 2014 B Prekluzivní lhůta pro stanovení odvodu či penále za porušení rozpočtové kázně obsažená v §44a zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, je lhůtou speciální vůči prekluzivním lhůtám pro stanovení daně uvedeným v §148 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.
6 As 149/2014 - 21 30. 10. 2014 B I. I v řízení vedeném z moci úřední, resp. i v přestupkovém řízení právo příslušníka národnostní menšiny užívat jazyka národnostní menšiny v úředním styku, resp. právo na pomoc tlumočníka nesmí být zneužito k záměrnému a účelovému prodlužování řízení. II. Postupem podle §16 odst. 4 správního řádu, kterým správní orgán stanovil, že ponese náklady na tlumočníka, kterého si obviněný z přestupku vybere, bylo právo jednat v jazyce národnostní menšiny, resp. právo na bezplatnou pomoc tlumočníka v souladu s Úmluvou o ochraně lidských práv a svobod (č. 209/1992 Sb.) a ústavním pořádkem České republiky zachováno.
2 As 127/2014 - 32 29. 10. 2014 A I. Nevydání akčního plánu obsahujícího přehled krátkodobých opatření pro oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (§7 odst. 11 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší) může být podle okolností nezákonným zásahem. II. Proti nezákonnému zásahu (nevydání akčního plánu obsahujícího přehled krátkodobých opatření pro oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší podle §7 odst. 11 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší), spočívajícímu v nečinnosti správního orgánu jiného charakteru než nevydání rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení, může ten, kdo tvrdí, že nevydáním akčního plánu bylo nezákonně zasaženo do jeho subjektivních veřejných práv (typicky práva na to, aby žil v ovzduší znečištěném toliko v přípustné míře), brojit žalobou podle §82 a násl. s. ř. s.
Nao 378/2014 - 70 29. 10. 2014 B Skutečnost, že soudce je absolventem univerzity, jejíž rozhodnutí je předmětem soudního přezkumu, nepředstavuje sama o sobě důvod podjatosti ve smyslu §8 odst. 1 s. ř. s. Pedagogická činnost soudce na této univerzitě vykonávaná dlouhodobě a intenzivně na fakultě, jejíž orgány rozhodovaly v prvním stupni, může naproti tomu představovat okolnost vyvolávající pochybnosti o jeho nepodjatosti.
4 Ans 11/2013 - 25 23. 10. 2014 A Osvobození od soudních poplatků podle §11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, se vztahuje na všechny typy soudních řízení upravené v soudním řádu správním.
7 As 174/2014 - 44 23. 10. 2014 A Ustanovení §3 odst. 2 zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, nestanoví speciální pravidlo pro to, kdy je možné považovat úsilí vyvinuté vyvlastnitelem k dosažení dohody za postačující pro splnění podmínky přípustnosti vyvlastnění (dle §5 zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě). Toto ustanovení pouze specificky upravuje pravidla pro doručování návrhu na uzavření smlouvy. I v případě, který spadá do působnosti zákona č. 416/2009 Sb., je proto nutno zkoumat, zda bylo v silách vyvlastnitele dosažení dohody s vyvlastňovaným. Nemůže jít pouze o formální snahu o uzavření dohody spočívající v tom, že vyvlastnitel toliko zašle vyvlastňovanému návrh na uzavření kupní smlouvy a nikterak nereaguje (či reaguje zástupnými důvody) na jeho případné alternativní požadavky (jako např. na uzavření směnné smlouvy). Zásadně ovšem platí, že míra aktivity vyžadovaná po vyvlastniteli se mimo jiné odvíjí od a ...
9 Afs 38/2014 - 59 23. 10. 2014 A I. Pro posouzení zániku plné moci zmocněnce osoby zúčastněné na správě daní je třeba analogicky použít ustanovení občanského soudního řádu (§28 o. s. ř.). II. Doměřovací řízení je v případě nevyhovění výzvě k zahájení daňové kontroly (§87 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu) zahájeno ex lege marným uplynutím stanovené lhůty. Proto se neuplatní §91 odst. 1 stejného zákona, podle něhož by bylo řízení zahájeno až doručením oznámení správce daně o zahájení řízení.
7 Ads 140/2014 - 41 23. 10. 2014 B V době, kdy byla pro orgány pomoci v hmotné nouzi dostupná tzv. mapa nájemného vytvořená Státním fondem rozvoje bydlení na základě informací poskytnutých Ministerstvem pro místní rozvoj, mohly orgány pomoci v hmotné nouzi z této mapy vycházet při výpočtu výše nájemného místně obvyklého ve smyslu §34 odst. 1 písm. a) zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.
7 As 110/2014 - 52 23. 10. 2014 B Správní orgán při určení, zda obchodní praktika představuje nekalou obchodní praktiku (ve smyslu zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu), nejprve zjišťuje, zda dotčená obchodní praktika naplňuje znaky některé z nekalých obchodních praktik uvedených v příloze č. 1 a č. 2 citovaného zákona, resp. v příloze I uvedené směrnice. Pokud obchodní praktika nespadá do výčtu nekalých obchodních praktik uvedených v příloze č. 1 a č. 2 citovaného zákona, posuzuje správní orgán, zda obchodní praktika představuje klamavou či agresivní obchodní praktiku dle §5 a §5a zákona o ochraně spotřebitele (články 6 až 9 uvedené směrnice). Konečně až poté, co správní orgán dospěje k závěru, že se nejedná o klamavou či agresivní obchodní praktiku, přistoupí k vyhodnocení otázky, zda dotčená obchodní praktika naplňuje znaky nekalé obchodní praktiky dle §4 odst. 1 zákona o ochraně spotřebi ...
9 Afs 86/2013 - 34 23. 10. 2014 B Podle §72 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění do 31. 3. 2011, měl plátce nárok na odpočet daně za podmínky, že přijatá zdanitelná plnění použije pro uskutečnění své ekonomické činnosti. Dle §73 odst. 2 stejného zákona bylo možno uplatnit nárok na odpočet v okamžiku, který mohl časově předcházet splnění této podmínky. Pokud plátce daně nárok na odpočet daně uplatnil, avšak následně použil přijatá zdanitelná plnění k uskutečnění plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně (zde z důvodu prodeje nedokončené stavby, u níž byla zdanitelná plnění přijata v souvislosti s rekonstrukcí), podle §75 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty mu nárok na odpočet daně nevznikl. Plátcem daně již uplatněný nárok se tak stal neoprávněným ex tunc k datu uplatnění odpočtu v daňovém přiznání a přiznanou daň bylo třeba vypořádat zákonem stanoveným způsobem, jímž bylo podání dodatečného daňového přiznání na daň vyšší.
Ars 4/2014 - 99 22. 10. 2014 A I. Forma i obsah výzvy k odstranění vad návrhu na konání místního referenda ve smyslu §12 odst. 2 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu, musí odpovídat skutečnosti, že iniciace místního referenda je realizací ústavně zaručeného práva podílet se na správě veřejných věcí (čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Z výzvy musí být určitě a jasně seznatelné vytýkané vady návrhu na konání místního referenda tak, aby bylo odstranění jednotlivých vad fakticky proveditelné; jinak jde o výzvu nekvalifikovanou, která nevyvolá účinky předvídané v §12 odst. 2 zákona o místním referendu, resp. která nebrání nastoupení nevyvratitelné domněnky bezvadnosti návrhu podle §12 odst. 3 téhož zákona. II. V rámci kontroly podpisů na podpisových listinách (na základě §12 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu) si obecní úřad musí být naprosto jist existencí zákonného důvodu pro vyškrtnutí každého jednotlivého podpisu a tento důvod musí u každého podpisu srozumitelným způsobem specifikovat. ...
8 As 55/2012 - 62 22. 10. 2014 A I. Informace o platech zaměstnanců placených z veřejných prostředků se podle §8b zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, zásadně poskytují. II. Povinný subjekt neposkytne informace o platu zaměstnance poskytovaném z veřejných prostředků (§8b zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím) jen výjimečně, pokud se tato osoba na podstatě vlastní činnosti povinného subjektu podílí jen nepřímo a nevýznamným způsobem a zároveň nevyvstávají konkrétní pochybnosti o tom, zda v souvislosti s odměňováním této osoby jsou veřejné prostředky vynakládány hospodárně.
3 Ads 89/2013 - 27 22. 10. 2014 B I. Posouzení znaků trestného činu ve smyslu §106 odst. 1 písm. d) zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění účinném od 1. 3. 2006, zahrnovalo posouzení jak formálních znaků trestného činu, tak i znaku materiálního. II. Otázka naplnění znaků trestného činu ve smyslu §106 odst. 1 písm. d) zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, není předběžnou otázkou podle §57 odst. 1 písm. c) správního řádu z roku 2004, o níž by si služební funkcionář nemohl v řízení o propuštění policisty učinit úsudek. III. Pokud orgán činný v trestním řízení uzavřel, že jednání policisty, pro které byl na základě §106 odst. 1 písm. d) zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění účinném od 1. 3. 2006, propuštěn ze služebního poměru, není trestným činem, bylo takové rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení svou povahou jiným rozhodnutím příslušného orgánu o předběžné otázce. Tako ...
1 As 123/2014 - 20 22. 10. 2014 B Směřuje-li kasační stížnost proti usnesení krajského soudu, kterým byla odmítnuta žaloba směřující proti rozhodnutí soudu vydanému v rámci výkonu soudnictví, Nejvyšší správní soud nemusí v řízení o této kasační stížnosti trvat na zaplacení soudního poplatku [§4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích] ani na zastoupení advokátem (§105 odst. 2 s. ř. s.).
Vol 18/2014 - 46 22. 10. 2014 B I. Přezkum výsledků voleb (§87 odst. 2 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky; §90 s. ř. s.) vychází z presumpce správnosti závěrů jednotlivých okrskových volebních komisí, nebyl-li v konkrétním případě prokázán opak. Soud sám přistoupí k přepočtu hlasů či přezkoumávání správnosti jejich posouzení pouze na základě zvláště významné indicie, způsobilé vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb. II. Zvláště významnou indicií vedoucí k ověření volebního výsledku v určitém volebním okrsku zpravidla nebudou obecná tvrzení týkající se zranitelnosti osob nacházejících se v domovech pro seniory a zvýšeného nebezpečí zásahu do jejich svobodné vůle; počet neplatných hlasů nevymykající se z průměrného počtu neplatných hlasů v jiných okrscích; ani znalecký posudek obsahující statistické zhodnocení pravděpodobnosti volebního výsledku (§87 odst. 2 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky). III. Zvláště významnou indicií vedoucí k ...
13 Kss 5/2014 - 122 22. 10. 2014 B Nedodržení lhůty pro vypravení rozhodnutí dle §158 odst. 4 o. s. ř. lze přičítat kárně obviněnému soudci (tj. považovat za zaviněné porušení jeho povinností ve smyslu §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů) jen do okamžiku předání vyhotoveného rozhodnutí kanceláři soudu k vypravení; poté již může nedodržení dané lhůty ovlivnit nečinnost kanceláře, případně jiné faktory.
1 As 81/2014 - 73 21. 10. 2014 B Kanalizace pro veřejnou potřebu představuje soubor zařízení, kterými se odvádí splaškové, dešťové a průmyslové odpadní vody a jejichž pomocí jsou odpadní vody vyčištěny na takovou míru, aby byla dodržena přípustná hodnota znečištění vodních toků sloužících pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou, pro zásobování průmyslových podniků a pro rekreaci. Pokud je čistička odpadních vod využívána dalšími subjekty, je vlastník jímky čističky odpadních vod, který je současně provozovatelem čističky a zároveň vlastníkem části kanalizačního potrubí, do něhož jsou odváděny odpadní vody dalších odběratelů, provozovatelem kanalizace pro veřejnou potřebu podle §2 odst. 2 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu.
8 As 34/2013 - 38 20. 10. 2014 A Rozhoduje-li správní soud o žalobě proti rozhodnutí dle §65 s. ř. s. spojené s návrhem na moderaci (§65 odst. 3 s. ř. s.) a neshledá žalobu důvodnou a současně výši trestu zjevně nepřiměřenou (§78 odst. 2 s. ř. s.), zamítne žalobu jediným výrokem „žaloba se zamítá“. Je však povinen se s každým návrhem obsaženým v žalobním petitu vypořádat v odůvodnění svého rozsudku.
8 Afs 57/2013 - 38 20. 10. 2014 B Náhradní prokázání doručení ve smyslu §51 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, vyžaduje dodržení kvalitativních standardů nastavených ustanovením §51 odst. 2 téhož zákona.
8 As 134/2014 - 14 20. 10. 2014 B Místní příslušnost soudu v řízení o žalobě proti rozhodnutí Státní energetické inspekce o uložení pokuty se řídí sídlem Státní energetické inspekce, nikoli sídlem jejího územního inspektorátu. K projednání žaloby proti takovému rozhodnutí je tedy dle §7 odst. 2 s. ř. s. místně příslušný Městský soud v Praze, v jehož územním obvodu má Státní energetická inspekce sídlo.
8 Afs 84/2013 - 45 20. 10. 2014 B Je nutno rozlišovat mezi vznikem celního dluhu, zaúčtováním cla a sdělením cla dlužníkovi. Nelze proto bez dalšího spojovat ověření neplatnosti platebního výměru, jímž bylo clo sděleno, s existencí cla, a tvrdit, že ověřením neplatnosti přestalo být clo zaúčtováno. Tím spíše, pokud byl platební výměr, jehož neplatnost byla ověřena, téhož dne nahrazen novým, formálně bezvadným, platebním výměrem (k zákonu č. 13/1993 Sb., Celní zákon).
8 As 61/2013 - 50 20. 10. 2014 B I. K provedení stavební úpravy (změny) na společné štítové zdi dvou domů je nutný souhlas všech jejích spoluvlastníků. II. Stavební úřad si nemůže vybrat jen některé ze spoluvlastníků štítové zdi, kterým nařídí odstranění stavební úpravy na ní provedené, ale buď musí nařídit odstranění stavební úpravy podle §129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona z roku 2006 všem spoluvlastníkům, nebo s jejich souhlasem jiné osobě (resp. „stavebníkovi stavby“ dle znění s účinností od 1. 1. 2013). V případě sporu mezi spoluvlastníky o nakládání s věcí musí rozhodnutí v tomto sporu ponechat soudu (§137 a §139 občanského zákoníku z roku 1964).
4 As 171/2014 - 26 17. 10. 2014 B K prokázání oprávnění zmocněnce zastupovat ve správním řízení účastníka postačí plná moc (§33 odst. 1 správního řádu z roku 2004) předložená v prosté kopii, pokud správní orgán nemá na základě konkrétních okolností případu pochybnosti, zda plná moc byla účastníkem řízení skutečně udělena. V takovém případě správní orgán vyzve zmocněnce, aby plnou moc předložil v originále nebo ověřené kopii.
8 Afs 21/2014 - 30 13. 10. 2014 B I. Ustanovení §108 odst. 1 písm. m) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném do 31. 12. 2008, podle kterého je povinna přiznat a zaplatit daň „osoba, která uvede daň na daňovém dokladu“, není podmíněno přeshraničním charakterem zdanitelného plnění, ale dopadá i na čistě vnitrostátní situace. II. Podle §108 odst. 1 písm. m) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném do 31. 12. 2008, daňový dluh vzniká pouze z toho důvodu, že vystavitel daňového dokladu uvedl na předmětném dokladu daň z přidané hodnoty. Pro doměření daně podle předmětného ustanovení proto není třeba, aby bylo s naprostou určitostí prokázáno, že se zdanitelné plnění deklarované na daňovém dokladu uskutečnilo.
12 Ksz 7/2014 - 91 13. 10. 2014 B Vedení trestního stíhání a podání obžaloby, které byl obžalovaný soudem pravomocně zproštěn, může založit kárnou odpovědnost státního zástupce jen zcela výjimečně v případech, kdy flagrantně porušil své povinnosti postupovat odborně, svědomitě, odpovědně, nestranně a spravedlivě při výkonu dozoru nad zachováním zákonnosti přípravného řízení, eventuálně i v následném řízení před soudem (k §28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství).
5 As 6/2013 - 97 10. 10. 2014 A Rozhodnou-li správní orgány v prvním i druhém stupni po provedeném spojeném (společném) územním a stavebním řízení dle §78 stavebního zákona z roku 2006 ve znění účinném do 31. 12. 2012 (resp. dle §94a téhož zákona ve znění účinném od 1. 1. 2013) nebo dle zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve věci umístění stavby a jejího povolení dvěma výroky téhož rozhodnutí a jsou-li následně oba tyto výroky současně napadeny správní žalobou podanou k tomu oprávněnou osobou, má zrušení výroku týkajícího se umístění stavby soudem zpravidla za následek rovněž zrušení navazujícího výroku týkajícího se jejího povolení. Výjimkou z tohoto pravidla může být situace, kdy vada, pro niž byl zrušen výrok týkající se umístění stavby, je neodstranitelná a zároveň nebrání existenci stavby.
7 As 106/2013 - 40 10. 10. 2014 B Ustanovení §31 odst. 4 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, je možné aplikovat i v případě změny vlastnictví honebních pozemků v honitbě společenstevní, neboť z něj nevyplývá možnost jeho aplikace pouze ve vztahu k honitbě vlastní. Správní orgán nemá v případě, že nový vlastník honebního pozemku požádá o změnu, která vyhovuje obecným zásadám tvorby honiteb (§17 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti), žádný prostor pro správní úvahu týkající se možného zásahu do práv osob vykonávajících honitbu či ostatních vlastníků honebních pozemků ve společenstevní honitbě.
7 As 114/2014 - 35 9. 10. 2014 B Zveřejnění nesprávné (nepravdivé) informace na zpravodajském portálu, která ovlivnila hodnotu akcií na akciovém trhu, je manipulací s trhem ve smyslu §126 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.
1 As 128/2014 - 59 8. 10. 2014 B V řízení o změně v užívání stavby podle §127 odst. 3 stavebního zákona z roku 2006 ve znění účinném do 31. 12. 2012 není oznamovatel změny, kromě výslovně definovaného případu změny v užívání stavby spojené se změnou stavby dle §126 odst. 4 stavebního zákona z roku 2006, povinen dokládat též souhlas vlastníka pozemku s touto změnou, resp. soukromoprávní titul (v tomto případě platnou nájemní smlouvu) k tomuto pozemku. Institut změny v užívání stavby, bez ohledu na to, o jakou změnu se jedná, má stavebnímu úřadu sloužit k posouzení dalšího užívání stavby ze „stavebních“ hledisek dle §126 odst. 3 stavebního zákona z roku 2006, nikoliv k posouzení osudu stavby z hledisek soukromoprávních, včetně posouzení, zda se již jedná o stavbu neoprávněnou.
2 As 58/2013 - 19 8. 10. 2014 B Výzva k podání vysvětlení dle §60 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, je sice formalizovaným úkonem správního orgánu, nemá však povahu správního rozhodnutí, a to ani ve formě usnesení.
Ars 3/2014 - 41 2. 10. 2014 B I. Aktivní procesní legitimace přípravného výboru je ve smyslu §91a s. ř. s. za použití §57 odst. 1 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu, dána i tehdy, když zastupitelstvo vyhlásí referendum, ale učiní tak v jiném než navrženém termínu. II. Smysl existence místního referenda spočívá v možnosti občanů vyjádřit jeho prostřednictvím politicky validně svůj názor. Organizace referenda včetně termínu jeho konání proto musí být podřízena snaze o to, aby výsledky referenda (mj. z hlediska minimální účasti ve smyslu §48 odst. 1 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu) byly platné. III. Ustanovení §7 písm. g) zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu, brání konání místního referenda o otázce, která by obsahovala znění obecně závazné vyhlášky, nebo měnila či rušila vyhlášku již existující. Toto ustanovení naopak nebrání konání místního referenda o obecně formulovaných otázkách, které posléze z hlediska svého tematického vymezení mohou či mají být řešeny vydáním obecně závazné vyhl ...
6 As 191/2014 - 22 30. 9. 2014 A Ustanovení §68 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, je nutno zúženě vykládat tak, že obecné předpisy o správním řízení se nepoužijí jen na vlastní procesní úkony vysoké školy a studentů směřující k vydání rozhodnutí o právech a povinnostech studentů (jde tedy v podstatě o vyloučení zejména ustanovení o průběhu řízení v prvním stupni a dokazování), jinak se i zde subsidiárně uplatní úprava správního řádu (§105 odst. 1 zákona o vysokých školách), včetně doručování a možností náhradního doručení. I rozhodnutí podle §68 odst. 3 písm. g) zákona o vysokých školách, tj. o ukončení studia pro nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu, tak lze studentu doručit náhradním způsobem podle §24 správního řádu z roku 2004.
4 Azs 122/2014 - 43 30. 9. 2014 B Při posuzování zákonného účelu zajištění cizince jako osoby bez státní příslušnosti (apatridy) podle §124 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, je správní orgán povinen posoudit, který stát lze považovat za stát posledního trvalého bydliště jako zemi dosavadního pobytu, k níž má osoba bez státní příslušnosti vazby trvalejší povahy.
9 Azs 192/2014 - 29 30. 9. 2014 B Za situace, kdy cizinec nevycestoval z území v době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění, a je proto rozhodováno o jeho zajištění za účelem správního vyhoštění dle §124 odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, je v zásadě vyloučeno, aby správní orgán přistoupil namísto jeho zajištění k uložení zvláštního opatření za účelem vycestování cizince z území dle §123b téhož zákona.
6 Afs 90/2014 - 21 30. 9. 2014 B Pokud bylo při kontrole vybraných výrobků podle §42 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, zjištěno, že ten, kdo fyzicky přepravuje uvedené vybrané výrobky (typicky řidič automobilu převážejícího pohonné hmoty), je toliko zaměstnancem přepravce, je správce daně povinen nadále jako s kontrolovanou osobou jednat s přepravcem, a nikoli s tím, kdo jako zaměstnanec vybrané výrobky fyzicky přepravoval.
6 As 162/2014 - 70 30. 9. 2014 B Nicotnost rozhodnutí o vyvození postihu za správní delikt vůči podnikající fyzické osobě, provozovateli zařízení, nezpůsobuje neuvedení identifikačního čísla tohoto podnikatele, jinak správně označeného identifikačními údaji fyzické osoby (§68 odst. 2 věta druhá a §18 odst. 2 správního řádu z roku 2004).

Za rok 2014 bylo zveřejněno 424 rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s právní větou, zobrazena strana 2 z celkem 9 stran,
v čase 0.000200 sekundy z toho 0.000067 sekundy NoSQL databáze.