ECLI:CZ:NS:2021:11.TDO.378.2021.1
sp. zn. 11 Tdo 378/2021-3519
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. 5. 2021 o dovolání obviněného M. P. , narozeného XY v XY, bytem XY, adresa pro doručování XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Vinařice, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. 7. 2020, č. j. 11 To 137/2020-3082, a o dovolání obviněného J. Z. , narozeného XY v XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Plzeň, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 3. 9. 2020, č. j. 11 To 187/2020-3109, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 3 T 36/2018, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání obviněných M. P. a J. Z. odmítají.
Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu v Příbrami (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 31. 10. 2019, č. j. 3 T 36/2018-2766, byl obviněný M. P. uznán vinným ze spáchání zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku (jednání pod body I. 9 a 11), přečinu šíření toxikomanie podle §287 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku (jednání pod body I. 2, 3, 5, 7, 9 až 11 a 13 až 15), dílem dokonaného, v případě jednání pod bodem 10 pak ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, a přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku (jednání pod body I. 2, 3, 5, 7, 9 až 11, 13 až 15), dílem dokonaného, v případě jednání pod bodem 10 pak ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, ve všech případech spáchaného ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku.
2. Týmž rozsudkem soudu prvního stupně byl zároveň obviněný J. Z. uznán vinným ze spáchání zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) tr. zákoníku (jednání pod body I. 6 a 11), přečinu šíření toxikomanie podle §287 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku (jednání pod body I. 1, 2, 4, 6 až 8, 10 až 12, 15 a 16), dílem dokonaného, v případě jednání pod bodem 10 pak ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku a přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku (jednání pod body I. 1, 2, 4, 6 až 8, 10 až 12, 15 a 16), dílem dokonaného, v případě jednání pod bodem 10 pak ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, ve všech případech spáchaného ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku.
3. Uvedených trestných činů se obvinění (společně s dalšími spoluobviněnými) podle skutkových zjištění soudu prvního stupně dopustili tím, že:
I.
1) obžalovaní J. Z., R. B., J. M. a A. V.
v době od 31. 8. 2016 do 2. 9. 2016, ač si byli vědomi, že porušují přesně regulovaný a kontrolovaný režim ve Věznici XY, okres XY, daný v ustanovení §18 a §28 odstavec 1, 3 zákona číslo 169/1999 Sbírky o výkonu trestu odnětí svobody v platném znění, kdy odsouzeným je v rámci výkonu trestu odnětí svobody zakázáno přechovávat mobilní telekomunikační techniku a přechovávat a konzumovat návykové a psychotropní látky a léčiva nepředepsaná vězeňským lékařem, úmyslně a organizovaně po předchozí vzájemné telefonické a osobní domluvě nelegálně opatřili a pronesli návykové látky do střežených prostor věznice, přičemž každý z nich se na tomto podílel svým specifickým úkolem a jednáním a to tak, že odsouzený J. Z. vykonávající nepodmíněný trest odnětí svobody ve Věznici XY v telefonních hovorech určených R. B. ve dnech 31. 8. a 1. 9. 2016 organizoval opatření 230 kusů tablet léčiva Tramal a Tramylpa obsahující návykovou látku Tramadol, které R. B. nechala napsat na svoji babičku A. Z. a po jejich obstarání podle pokynu J. Z. ze dne 1. 9. 2016 telefonicky zkontaktovala odsouzeného J. M. zaměstnaného na nestřeženém pracovišti ve firmě D. na adrese XY, kterému tablety dne 2. 9. 2016 osobně předala a odsouzený J. M. - vězeň pracující na nestřeženém pracovišti ve firmě D. dne 2. 9. 2016 obstaral pronesení tablet do střežených prostor věznice prostřednictvím odsouzeného A. V. - vězně pracujícího na nestřeženém pracovišti ve firmě D., který je skrytým způsobem nedovoleně pronesl do věznice a tam předal J. Z., který úspěšnou dodávku R. B. telefonicky potvrdil a tento následně návykové látky, které nepříznivě ovlivňují psychiku člověka a jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování, v prostorách Věznice XY prodával a vyměňoval za tabák či jiné věci dosud neztotožněným osobám vykonávajícím trest odnětí svobody ve Věznici XY,
2) obžalovaní J. Z., M. P., R. B., H. M., J. H., J. Z. a R. H.
v době od 2. 9. 2016 do 13. 9. 2016, ač si byli vědomi, že porušují přesně regulovaný a kontrolovaný režim ve Věznici XY, okres XY, daný v ustanovení §18 a §28 odstavec 1, 3 zákona číslo 169/1999 Sbírky o výkonu trestu odnětí svobody v platném znění, když odsouzeným je v rámci výkonu trestu odnětí svobody zakázáno přechovávat mobilní telekomunikační techniku a přechovávat a konzumovat návykové a psychotropní látky a léčiva nepředepsaná vězeňským lékařem, úmyslně a organizovaně po předchozí vzájemné telefonické a osobní domluvě nelegálně opatřili a pronesli návykové látky do střežených prostor věznice, na čemž se každý z nich podílel svým specifickým úkolem a jednáním a to tak, že odsouzený J. Z. vykonávající nepodmíněný trest odnětí svobody ve Věznici XY v telefonních hovorech určených R. B. dne 2. 9. 2016 organizoval opatření 40-ti kusů tablet léčiva Tramal obsahující návykovou látku Tramadol, které R. B. nechala napsat na svoji babičku A. Z. a po jejich obstarání v telefonním hovoru ze dne 5. 9. 2016 odsouzený M. P. vykonávající nepodmíněný trest odnětí svobody ve Věznici XY nadiktoval R. B. adresu na jeho matku H. M. a to XY, na kterou má zásilku s Tramalem zaslat, přičemž dne 6. 9. 2016 R. B. potvrdila J. Z. odeslání zásilky, následně M. P. v telefonních hovorech určených J. H. ve dnech 2. 9., 6. 9., 7. 9., 8. 9., 12. 9. a 13. 9. 2016 a v telefonních hovorech určených H. M. ve dnech 6. 9., 7. 9. a 8. 9. 2016 organizoval opatření dalších tablet léčiva Tramal obsahující návykovou látku Tramadol, když 40 kusů tablet Tramal zaslala podle pokynu M. P. poštovní zásilkou R. B. na adresu H. M., která zásilku po jejím obdržení dne 7. 9. 2016 předala dne 12. 9. 2016 J. H., která ji vyzvedla u H. M. v místě jejího bydliště na adrese XY v XY a 35 kusů tablet Tramalu nebo Mambronu vyzvedla týž den J. H. od J. Z., kdy s celou zásilkou 75-ti kusů tablet J. H. podle pokynu M. P. odjela k areálu firmy W. v XY, okres Příbram, kde se setkala uvnitř areálu firmy s odsouzeným R. H., kterému předala veškeré tablety a odsouzený R. H. - vězeň pracující na nestřeženém pracovišti dne 12. 9. 2016 požadované tablety pronesl skrytým způsobem nedovoleně do prostor věznice a předal je M. P., kdy úspěšné předání všech tablet M. P. telefonicky potvrdil J. H. dne 13. 9. 2016 a tento následně návykové látky, které nepříznivě ovlivňují psychiku člověka a jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování, v prostorách věznice XY zčásti předal J. Z., když oba pak léčiva neoprávněně prodávali či vyměňovali za tabák či jiné věci dosud neztotožněným osobám vykonávajícím trest odnětí svobody ve Věznici XY,
3) obžalovaní M. P., H. M., J. H. a R. H.
v době od 15. 9. 2016 do 29. 9. 2016, ač si byli vědomi, že porušují přesně regulovaný a kontrolovaný režim ve Věznici XY, okres XY, daný v ustanovení §18 a §28 odstavec 1, 3 zákona číslo 169/1999 Sbírky o výkonu trestu odnětí svobody v platném znění, když odsouzeným je v rámci výkonu trestu odnětí svobody zakázáno přechovávat mobilní telekomunikační techniku a přechovávat a konzumovat návykové a psychotropní látky a léčiva nepředepsaná vězeňským lékařem, úmyslně a organizovaně po předchozí vzájemné telefonické a osobní domluvě nelegálně opatřili a pronesli návykové látky do střežených prostor věznice, na čemž se každý z nich podílel svým specifickým úkolem a jednáním a to tak, že odsouzený M. P. vykonávající nepodmíněný trest odnětí svobody ve Věznici XY v telefonních hovorech určených H. M. ve dnech 15. 9. a 21. 9. 2016 a v telefonních hovorech určených J. H. ve dnech 15. 9., 19. 9., 21. 9., 22. 9., 27. 9. a 29. 9. 2016 organizoval opatření 80-ti kusů tablet léčiva Tramal obsahující návykovou látku Tramadol, kdy J. H. neoprávněně sama opatřila 20 kusů tablet Tramalu a SIM kartu, dále tuto telefonicky kontaktovala matka obžalovaného P. H. M., která 60 kusů tablet Tramalu obdržela poštovní zásilkou od neztotožněné osoby, což z věznice organizoval obžalovaný P., aby si je u ní doma na adrese XY v XY vyzvedla, což obžalovaná H. učinila, následně odsouzený R. H. dle pokynu obžalovaného P. ze dne 22. 9. 2016 telefonicky kontaktoval obžalovanou J. H. a dne 27. 9. 2016 se společně setkali v areálu firmy W. v obci XY, okres Příbram, kam obžalovaná J. H. přijela s 80-ti kusy tablet a SIM kartou, které předala odsouzenému R. H. - vězni pracujícímu na nestřeženém pracovišti, který je téhož dne skrytým způsobem nedovoleně pronesl do prostor věznice a předal je M. P., který úspěšné předání všech tablet telefonicky potvrdil J. H. dne 29. 9. 2016, přičemž následně tento návykové látky, které nepříznivě ovlivňují psychiku člověka a jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování, v prostorách Věznice XY prodával či vyměňoval za tabák či jiné věci dosud neztotožněným osobám vykonávajícím trest odnětí svobody ve Věznici XY,
4) obžalovaní J. Z., R. B., J. M. a A. V.
v době od 22. 9. 2016 do 7. 10. 2016, ač si byli vědomi, že porušují přesně regulovaný a kontrolovaný režim ve Věznici XY, okres XY, daný v ustanovení §18 a §28 odstavec 1, 3 zákona číslo 169/1999 Sbírky o výkonu trestu odnětí svobody v platném znění, když odsouzeným je v rámci výkonu trestu odnětí svobody zakázáno přechovávat mobilní telekomunikační techniku a přechovávat a konzumovat návykové a psychotropní látky a léčiva nepředepsaná vězeňským lékařem, úmyslně a organizovaně po předchozí vzájemné telefonické a osobní domluvě nelegálně opatřili a pronesli návykové látky do střežených prostor věznice, na čemž se každý z nich podílel svým specifickým úkolem a jednáním a to tak, že odsouzený J. Z. vykonávající nepodmíněný trest odnětí svobody ve Věznici XY v telefonních hovorech určených R. B. ve dnech 22. 9., 23. 9., 27. 9., 29. 9, 30. 9., 4. 10. a 6. 10. 2016 a v telefonním hovoru určeném matce D. Z. dne 6. 10. 2016 organizoval opatření celkem 80-ti kusů tablet léčiva Tramal obsahující návykovou látku Tramadol, kdy R. B. neoprávněně sama opatřila 50 kusů léčiva a k tomu ještě 30 kusů léčiva R. B. předala D. Z., kdy léky byly určené J. Z. a po jejich obstarání podle pokynu J. Z. ze dne 6. 10. 2016 se R. B. telefonicky ozval odsouzený J. M., kterému R. B. tablety předala u areálu firmy D., XY číslo popisné XY, okres Příbram, dne 7. 10. 2016 a odsouzený J. M. - vězeň pracující na nestřeženém pracovišti ve firmě D. dne 7. 10. 2016 tyto tablety předal odsouzenému A. V. -odsouzenému vězni pracujícímu na nestřeženém pracovišti, který požadované tablety pronesl skrytým způsobem do střežených prostor věznice a předal J. Z., který následně tyto návykové látky, které nepříznivě ovlivňují psychiku člověka a jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování, v prostorách Věznice XY prodával či vyměňoval za tabák či jiné věci dosud neztotožněným osobám vykonávajícím trest odnětí svobody ve Věznici XY,
5) obžalovaní M. P., L. P., L. L. a R. H.
v době od 7. 10. 2016 do 14. 10. 2016, ač si byli vědomi, že porušují přesně regulovaný a kontrolovaný režim ve Věznici XY, okres XY, daný v ustanovení §18 a §28 odstavec 1, 3 zákona číslo 169/1999 Sbírky o výkonu trestu odnětí svobody v platném znění, když odsouzeným je v rámci výkonu trestu odnětí svobody zakázáno přechovávat mobilní telekomunikační techniku a přechovávat a konzumovat návykové a psychotropní látky a léčiva nepředepsaná vězeňským lékařem, úmyslně a organizovaně po předchozí vzájemné telefonické a osobní domluvě nelegálně opatřili a pronesli návykové látky do střežených prostor věznice, na čemž se každý z nich podílel svým specifickým úkolem a jednáním a to tak, že odsouzený M. P. vykonávající nepodmíněný trest odnětí svobody ve Věznici XY v telefonních hovorech určených L. P. ve dnech 7. 10., 10. až 12. 10., 13. 10. a 14. 10. 2016 organizoval opatření nejméně 60-ti kusů tablet léčiva Tramal obsahující návykovou látku Tramadol, kdy tato léčiva zaslala neztotožněná žena dle pokynu M. P. poštovní zásilkou na adresu L. P., XY, kdy tato doručení léků dne 13. 10. 2016 telefonicky potvrdila, přičemž obžalovaný P. podrobně instruoval svoji sestru L. P., jak má dát prášky do gumové rukavice a odvézt je na pilu XY u XY a tam je předat R. H., ale jelikož L. P. neměla k dispozici vozidlo, domluvila se s osobou L. L. přezdívaný „L.“, který k žádosti obžalované P. zásilku sám odvezl, kdy součástí zásilky byl mobilní telefon, na kterém M. P. kontaktoval dne 14. 10. 2016 L. L., který mu potvrdil, že uložil věci do obalu a upřesnil čas, kdy bude v XY na pile, odkud tento telefonicky kontaktoval odsouzeného R. H. a zásilku v areálu firmy W., XY, okres Příbram, s obsahem 60-ti kusů tablet předal odsouzenému R. H. - vězni pracujícímu na nestřeženém pracovišti, který ji dne 14. 10. 2016 pronesl skrytým způsobem do střežených prostor věznice a předal M. P., když telefonicky obžalovaný L. potvrdil předání zásilky obžalovanému P., přičemž tento doručené návykové látky, které nepříznivě ovlivňují psychiku člověka a jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování, v prostorách Věznice XY prodával či vyměňoval za tabák či jiné věci dosud neztotožněným osobám vykonávajícím trest odnětí svobody ve Věznici XY,
6) obžalovaní J. Z., R. B., J. M. a A. V.
v době od 14. 10. 2016 do 25. 10. 2016, ač si byli vědomi, že porušují přesně regulovaný a kontrolovaný režim ve Věznici XY, okres XY, daný v ustanovení §18 a §28 odstavec 1, 3 zákona číslo 169/1999 Sbírky o výkonu trestu odnětí svobody v platném znění, když odsouzeným je v rámci výkonu trestu odnětí svobody zakázáno přechovávat mobilní telekomunikační techniku a přechovávat a konzumovat návykové a psychotropní látky a léčiva nepředepsaná vězeňským lékařem, úmyslně a organizovaně po předchozí vzájemné telefonické a osobní domluvě nelegálně opatřili a pronesli návykové látky do střežených prostor věznice, na čemž se každý z nich podílel svým specifickým úkolem a jednáním a to tak, že odsouzený J. Z. vykonávající nepodmíněný trest odnětí svobody ve Věznici XY v telefonních hovorech určených R. B. ve dnech 14. 10., 17. 10., 21. 10., 24. 10. a 25. 10. 2016 organizoval opatření 60-ti kusů tablet léčiva Tramal obsahující návykovou látku Tramadol a dále domlouval s dosud neztotožněnou osobou „K.“ obstarání 2 gramů marihuany „skanku“ sušeného rostlinného zeleného materiálu morfologicky odpovídající rostlině konopí Cannabis obsahujícího cannabinoidy včetně účinné látky delta-9-THC, kdy konopí je uvedeno v příloze Seznamu číslo 3 "Omamné látky" přílohy číslo 3 podle Nařízení vlády číslo 463/2013 Sbírky o seznamech návykových látek k zákonu číslo 167/1998 Sbírky o návykových látkách ve znění pozdější novelizace a látka delta-9-THC je zařazena do Seznamu číslo 5 "Psychotropní látky" přílohy číslo 5 podle Nařízení vlády číslo 463/2013 Sbírky o seznamech návykových látek k zákonu číslo 167/1998 Sbírky o návykových látkách ve znění pozdější novelizace, kdy R. B. neoprávněně sama opatřila 60 kusů tablet Tramal a k tomu ještě od neztotožněné osoby „K.“ převzala 2 gramy omamné látky marihuana „skank“ a po jejich obstarání podle pokynu J. Z. vše předala dne 24. 10. 2016 u areálu firmy D., XY číslo popisné XY, okres Příbram, J. M. a odsouzený J. M. - vězeň pracující na nestřeženém pracovišti ve firmě D. dne 24. 10. 2016 požadované tablety a marihuanu předal odsouzenému A. V. - odsouzenému vězni pracujícímu na nestřeženém pracovišti, který požadované tablety pronesl skrytým způsobem do střežených prostor věznice a předal je J. Z., kdy úspěšné předání všech tablet a marihuany J. Z. telefonicky potvrdil R. B. dne 25. 10. 2016, kdy hodnotí kvalitu marihuany jako moc dobrou, R. B. mu říká o ceně jednoho gramu za marihuanu, která je 100,-Kč a J. Z. odpovídá, že za to má ve věznici 20 tabáků a následně návykové látky, které nepříznivě ovlivňují psychiku člověka a jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování, v prostorách věznice XY odsouzený J. Z. prodával či vyměňoval za tabák či jiné věci dosud neztotožněným osobám vykonávajícím trest odnětí svobody ve Věznici XY,
kdy J. Z. se jednání dopustil i přes to, že byl rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 28. 1. 2015 sp. zn. 2 T 105/2013, který nabyl právní moci dne 4. 11. 2015 ve spojitosti s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočka Tábor ze dne 4. 11. 2015 sp. zn. 14 To 207/2015 odsouzen za přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle §283 odstavec 1 trestního zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 12ti měsíců,
7) obžalovaní J. Z., M. P., R. B., L. P., H. M., J. H. a M. T.
v době od 3. 11. 2016 do 16. 11. 2016, ač si byli vědomi, že porušují přesně regulovaný a kontrolovaný režim ve Věznici XY, okres XY, daný v ustanovení §18 a §28 odstavec 1, 3 zákona číslo 169/1999 Sbírky o výkonu trestu odnětí svobody v platném znění, když odsouzeným je v rámci výkonu trestu odnětí svobody zakázáno přechovávat mobilní telekomunikační techniku a přechovávat a konzumovat návykové a psychotropní látky a léčiva nepředepsaná vězeňským lékařem, úmyslně a organizovaně po předchozí vzájemné telefonické a osobní domluvě nelegálně opatřili a pronesli návykové látky do střežených prostor věznice, na čemž se každý z nich podílel svým specifickým úkolem a jednáním a to tak, že odsouzený J. Z. vykonávající nepodmíněný trest odnětí svobody ve Věznici XY v telefonních hovorech určených R. B. ve dnech 3. 11., 4. 11., 7. 11. 2016 organizoval opatření 90-ti kusů tablet léčiva Tramal obsahující návykovou látku Tramadol, které si R. B. nechala předepsat u XY na svou babičku a po jejich obstarání odeslala na adresu obžalované H. M., XY, kterou jí v telefonním hovoru dne 4. 11. 2016 sdělil odsouzený M. P. vykonávající nepodmíněný trest odnětí svobody ve Věznici XY, přičemž dne 10. 11. 2016 R. B. potvrdila J. Z. odeslání zásilky, když obžalovaný P. v telefonních hovorech určených H. M. ve dnech 7. 11. a 10. 11. 2016 organizoval obstarání a předání léků Tramal od obžalované B. a sdělil matce, co má dále s léky dělat, tato mu dne 14. 11. 2016 sdělila, jak s léky naložila, dále pak obžalovaný P. v telefonních hovorech určených své sestře - obžalované L. P. ve dnech 10. 11. a 11. 11. 2016 organizoval obstarání a předání nejméně 90-ti kusů tablet léčiva Tramal obsahující návykovou látku Tramadol, kdy této rovněž sděloval, jakým způsobem s léky naložit a komu je předat, kdy všech 90 kusů tablet Tramal zaslala podle pokynu M. P. poštovní zásilkou R. B. na adresu H. M., tato je dle pokynů po obdržení dne 10. 11. 2016 předala L. P., která celou zásilku dále dle telefonické dohody s M. P. předala dne 13. 11. 2016 kolem 15:00 hodin v XY na nádraží J. H., který dne 15. 11. 2016 v areálu firmy W., XY, okres Příbram, předal dle pokynů obžalovaného P. zásilku odsouzenému M. T. - vězni pracujícímu na nestřeženém pracovišti, jež vše následně skrytým způsobem pronesl do střežených prostor věznice a předal M. P., když obžalovaný Z. potvrdil v telefonickém hovoru obžalované B. úspěšné doručení tablet, když obžalovaný M. P. a J. Z. neoprávněně prodávali či vyměňovali tyto návykové látky, které nepříznivě ovlivňují psychiku člověka a jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování, za tabák či jiné věci dosud neztotožněným osobám vykonávajícím trest odnětí svobody ve Věznici XY,
8) obžalovaní J. Z., R. B., J. M. a A. V.
v době od 15. 11. 2016 do 25. 11. 2016, ač si byli vědomi, že porušují přesně regulovaný a kontrolovaný režim ve Věznici XY, okres XY, daný v ustanovení §18 a §28 odstavec 1, 3 zákona číslo 169/1999 Sbírky o výkonu trestu odnětí svobody v platném znění, když odsouzeným je v rámci výkonu trestu odnětí svobody zakázáno přechovávat mobilní telekomunikační techniku a přechovávat a konzumovat návykové a psychotropní látky a léčiva nepředepsaná vězeňským lékařem, úmyslně a organizovaně po předchozí vzájemné telefonické a osobní domluvě nelegálně opatřili a pronesli návykové látky do střežených prostor věznice, na čemž se každý z nich podílel svým specifickým úkolem a jednáním a to tak, že odsouzený J. Z. vykonávající nepodmíněný trest odnětí svobody ve Věznici XY v telefonních hovorech určených R. B. ve dnech 15. 11., 18. 11., 21. 11., 23. 11., 24. 11. a 25. 11. 2016 organizoval opatření SIM karty nabité 150,- Kč a 90 kusů tablet léčiva Tramal obsahující návykovou látku Tramadol, kdy R. B. neoprávněně sama opatřila 90 kusů tablet Tramalu a SIM kartu nabitou částkou ve výši 150,- Kč a toto podle pokynu J. Z. předala dne 24. 11. 2016 u areálu firmy D., XY, okres Příbram, obžalovanému J. M., se kterým se na tomto telefonicky domlouvala, když odsouzený J. M. - vězeň pracující na nestřeženém pracovišti dne 24. 11. 2016 požadované tablety a SIM kartu dle pokynů předal v areálu firmy D. odsouzenému A. V. – vězni pracujícímu na nestřeženém pracovišti, který vše pronesl skrytým způsobem nedovoleně do střežených prostor věznice a předal J. Z., který úspěšné předání všech tablet a SIM karty telefonicky potvrdil R. B. dne 25. 11. 2016, přičemž tento návykové látky, které nepříznivě ovlivňují psychiku člověka a jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování, v prostorách Věznice XY prodával či vyměňoval za tabák či jiné věci dalším neztotožněným osobám vykonávajícím trest odnětí svobody ve Věznici XY,
9) obžalovaní M. P., H. M., L. P., R. H., V. P., J. H., D. M. a M. T.
v době od 18. 11. 2016 do 16. 12. 2016, ač si byli vědomi, že porušují přesně regulovaný a kontrolovaný režim ve Věznici XY, okres Příbram, daný v ustanovení §18 a §28 odstavec 1, 3 zákona číslo 169/1999 Sbírky o výkonu trestu odnětí svobody v platném znění, když odsouzeným je v rámci výkonu trestu odnětí svobody zakázáno přechovávat mobilní telekomunikační techniku a přechovávat a konzumovat návykové a psychotropní látky a léčiva nepředepsaná vězeňským lékařem, úmyslně a organizovaně po předchozí vzájemné telefonické a osobní domluvě nelegálně opatřili a pronesli návykové látky do střežených prostor věznice, na čemž se každý z nich podílel svým specifickým úkolem a jednáním a to tak, že odsouzený M. P. vykonávající nepodmíněný trest odnětí svobody ve Věznici XY v telefonních hovorech organizoval opatření nejméně 60-ti kusů tablet léčiva Tramal 100 obsahující návykovou látku Tramadol, 10 kusů tablet léčiva Neurol obsahující psychotropní látku Alprazolam, kdy Alprazolam je zařazen do Seznamu číslo 7 „Psychotropní látky“ přílohy číslo 7 k Nařízení vlády číslo 463/2013 Sbírky o seznamech návykových látek k zákonu číslo 167/1998 Sbírky o návykových látkách ve znění pozdější novelizace a nezjištěné množství omamné látky marihuana - sušeného rostlinného zeleného materiálu morfologicky a účinky odpovídající rostlině konopí Cannabis obsahujícího canabionoidy včetně účinné látky delta-9-THC, kdy konopí je uvedeno v příloze Seznamu číslo 3 "Omamné látky" přílohy číslo 3 podle Nařízení vlády číslo 463/2013 Sbírky o seznamech návykových látek k zákonu číslo 167/1998 Sbírky o návykových látkách ve znění pozdější novelizace a látka delta-9-THC je zařazena do Seznamu číslo 5 "Psychotropní látky“ přílohy číslo 5 podle Nařízení vlády číslo 463/2013 Sbírky o seznamech návykových látek k zákonu číslo 167/1998 Sbírky o návykových látkách ve znění pozdější novelizace, přičemž tablety Tramalu M. P. obstaral prostřednictvím odsouzeného R. H., který v telefonním hovoru z mobilního telefonu užívaného M. P. domluvil s dosud neustanovenou osobou zaslání 60 kusů tablet Tramal 100 obžalované L. P. na adresu XY, když tato telefonicky dne 23. 11. 2016 potvrdila M. P. doručení zásilky s 60-ti kusy tablet léku Tramal, 20- ti kusy tablet léku Neurol, které poslala obžalovanému P. jeho matka H. M., což obžalovaná P. potvrdila M. P. v telefonních hovorech dne 8. 12. 2016 a v telefonním hovoru ze dne 16. 12. 2016 potvrdila předání pouze 10-ti kusů tablet, kdy zbylých 10 kusů tablet si ponechala pro svoji potřebu a dále M. P. domluvil obstarání omamné látky marihuana od D. M. částečně pro sebe a částečně pro jeho odsouzeného bratra M. M., kdy v telefonním hovoru ze dne 7. 12. 2016 dal D. M. instrukce, jak marihuanu připravit a komu ji odnést, když z dalších telefonních hovorů mezi M. P. a L. P., V. P., R. H. a D. M. ve shora uvedeném období od 18. 11. 2016 do 16. 12. 2016 je konkretizována cesta, kterou se tablety a marihuana dostali do prostor věznice, kdy vše koordinoval M. P. tak, že dle jeho pokynu obžalovaný D. M. předal marihuanu J. H., když dne 15. 12. 2016 telefonicky sdělil obžalovanému P. V. P., že s 60-ti kusy tablet Tramalu a Neurolem dojel taxíkem k bydlišti J. H. a tento se následně setkal v areálu Pily W. v XY s odsouzeným M. T. - vězněm pracujícím na nestřeženém pracovišti, kterému předal tablety Tramalu, Neurolu a marihuanu, kdy množství předaných věcí další vězeň – R. H. řeší dne 16. 12. 2016 s obžalovaným P. a následně je vše za spolupráce M. T. a R. H. - vězňů pracujících na nestřeženém pracovišti dne 16. 12. 2016 skrytým způsobem proneseno do střežených prostor Věznice XY, kde kromě dvou tablet Tramalu, které si R. H. ponechal, předali M. P., který úspěšné předání tablet a marihuany telefonicky potvrdil dne 16. 12. 2016 L. P. i D. M. včetně ujištění, že část marihuany předal M. M. a část si ponechal za zprostředkování, přičemž obžalovaný M. P. neoprávněně shora uvedené návykové látky, které nepříznivě ovlivňují psychiku člověka a jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování, prodával či vyměňoval za tabák či jiné věci dalším neztotožněným osobám vykonávajícím trest odnětí svobody ve Věznici XY,
10) obžalovaní J. Z., M. P., R. B. a L. P.
v době od 30. 11. 2016 do 7. 12. 2016, ač si byli vědomi, že porušují přesně regulovaný a kontrolovaný režim ve Věznici XY, okres XY, daný v ustanovení §18 a §28 odstavec 1, 3 zákona číslo 169/1999 Sbírky o výkonu trestu odnětí svobody v platném znění, když odsouzeným je v rámci výkonu trestu odnětí svobody zakázáno přechovávat mobilní telekomunikační techniku a přechovávat a konzumovat návykové a psychotropní látky a léčiva nepředepsaná vězeňským lékařem, úmyslně a organizovaně po předchozí vzájemné telefonické a osobní domluvě nelegálně opatřili návykové látky a činili kroky v úmyslu je nedovoleně pronést do střežených prostor věznice, na čemž se každý z nich podílel svým specifickým úkolem a jednáním a to tak, že odsouzený J. Z. vykonávající nepodmíněný trest odnětí svobody ve Věznici XY v telefonních hovorech určených R. B. ve dnech 30. 11., 1. 12., 6. 12., 7. 12. 2016 společně s odsouzeným M. P. vykonávajícím nepodmíněný trest odnětí svobody ve Věznici XY v telefonních hovorech a SMS zprávě určených L. P. ve dnech 1. 12., 2. 12. a 7. 12. 2016 organizovali opatření 30-ti kusů tablet léčiva Tramylpa obsahující návykovou látku Tramadol, přičemž R. B. následně podle pokynu J. Z. ze dne 30. 11. 2016 odeslala uvedené léky na adresu L. P., XY, což obratem J. Z. telefonicky potvrdila, kdy následně obžalovaný M. P. v telefonních hovorech a SMS zprávě určených L. P. ve dnech 1. 12., 2. 12. a 7. 12. 2016 úkoloval L. P. sledovat poštovní schránku, kam by mu mělo být něco doručeno v úmyslu následně zajistit dopravení léčiv do střežených prostor Věznice XY pro potřeby obžalovaného P. a obžalovaného Z., když dne 2. 12. 2016 byla poštovní zásilka zaslaná z pošty XY na adresu L. P., XY, zadržena a otevřena Policií České republiky, Oddělením obecné kriminality Službou kriminální policie a vyšetřování Příbram, přičemž v dalších telefonních hovorech dne 7. 12. 2016 řešili obžalovaní Z., P., B. a P. okolnosti nedoručení zásilky, kdy se domlouvali na případné výpovědi, ve které by lživě uvedli, že léky byly určené L. P. na bolest zad, aby zakryli skutečnost, že dané návykové látky, které nepříznivě ovlivňují psychiku člověka a jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování, byly určeny pro odsouzené P. a Z., kteří by s léčivy následně neoprávněně nakládali tak, že by je prodávali či vyměňovali za tabák či jiné věci dosud neztotožněným osobám vykonávajícím trest odnětí svobody ve Věznici XY, přičemž aktivitou policejního orgánu k doručení zásilky nedošlo,
11) obžalovaní J. Z., M. P., R. B., R. V. a M. T.
v době od 20. 12. 2016 do 5. 1.2017, ač si byli vědomi, že porušují přesně regulovaný a kontrolovaný režim ve Věznici XY, okres XY, daný v ustanovení §18 a §28 odstavec 1, 3 zákona číslo 169/1999 Sbírky o výkonu trestu odnětí svobody v platném znění, když odsouzeným je v rámci výkonu trestu odnětí svobody zakázáno přechovávat mobilní telekomunikační techniku a přechovávat a konzumovat návykové a psychotropní látky a léčiva nepředepsaná vězeňským lékařem, úmyslně a organizovaně po předchozí vzájemné telefonické a osobní domluvě nelegálně opatřili a pronesli návykové látky do střežených prostor věznice, na čemž se každý z nich podílel svým specifickým úkolem a jednáním a to tak, že odsouzený J. Z. vykonávající nepodmíněný trest odnětí svobody ve Věznici XY v telefonních hovorech určených R. B. ve dnech 20. 12., 27. 12., 28. 12., 29. 12., 30. 12. 2016, 2. 1., a 5. 1. 2017 organizoval opatření 70-ti kusů tablet léčiva Tramal obsahující návykovou látku Tramadol, které R. B. nechala napsat na svoji matku R. B. a k tomu na žádost J. Z. neoprávněně obstarala 2 gramy omamné látky marihuana“ sušeného rostlinného zeleného materiálu morfologicky a účinky odpovídající rostlině konopí Cannabis obsahujícího cannabinoidy včetně účinné látky delta-9-THC, kdy konopí je uvedeno v příloze Seznamu číslo 3 "Omamné látky" přílohy číslo 3 podle Nařízení vlády číslo 463/2013 Sbírky o seznamech návykových látek k zákonu číslo 167/1998 Sbírky o návykových látkách ve znění pozdější novelizace a látka delta-9-THC je zařazena do Seznamu číslo 5 "Psychotropní látky" přílohy číslo 5 podle Nařízení vlády číslo 463/2013 Sbírky o seznamech návykových látek k zákonu číslo 167/1998 Sbírky o návykových látkách ve znění pozdější novelizace, jež převzala od neztotožněné osoby „K.“, kterému za 1 gram marihuany zaplatila 150,- Kč, přičemž odsouzený M. P. vykonávající nepodmíněný trest odnětí svobody ve Věznici XY v telefonním hovoru ze dne 29. 12. 2016 nadiktoval R. B. adresu na R. V.: XY, na kterou měla zásilku s Tramalem zaslat a v hovoru ze dne 2. 1. 2017 dal návod R. B., jak má marihuanu zabalit, aby nebyla cítit, kdy R. B. obstarala 70 kusů tablet Tramalu a 2 gramy marihuany, vše dle pokynů od obžalovaného P. zabalila a dne 2. 1. 2017 odeslala doporučeně R. V. zaměstnanému ve firmě W. v XY, okres Příbram, kde se setkal uvnitř areálu firmy s odsouzeným M. T. zaměstnaným zde v rámci výkonu trestu, tomuto zásilku předal a M. T. - odsouzený vězeň pracující na nestřeženém pracovišti v rámci výkonu trestu odnětí svobody dne 4. 1. 2017 požadované tablety a marihuanu pronesl skrytým způsobem do střežených prostor věznice a předal je M. P. a J. Z., což telefonicky J. Z. potvrdil R. B. dne 5. 1. 2017, přičemž odsouzení M. P. a J. Z. pak tyto návykové látky, které nepříznivě ovlivňují psychiku člověka a jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování, v prostorách Věznice XY neoprávněně prodávali či vyměňovali za tabák či jiné věci jiným osobám vykonávajícím trest odnětí svobody ve Věznici XY,
kdy J. Z. se jednání dopustil i přes to, že byl rozsudkem Okresního soudu v Písku sp. zn. 2 T 105/2013 ze dne 28. 1. 2015 s nabytím právní moci dne 4. 11. 2015 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočka Tábor sp. zn. 14 To 207/2015 ze dne 4. 11. 2015 odsouzen za přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle §283 odstavec 1 trestního zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 12-ti měsíců
12) obžalovaní J. Z., R. B., J. M. a A. V.
v době od 27. 12. 2016 do 8. 1. 2017, ač si byli vědomi, že porušují přesně regulovaný a kontrolovaný režim ve Věznici XY, okres XY, daný v ustanovení §18 a §28 odstavec 1, 3 zákona číslo 169/1999 Sbírky o výkonu trestu odnětí svobody v platném znění, když odsouzeným je v rámci výkonu trestu odnětí svobody zakázáno přechovávat mobilní telekomunikační techniku a přechovávat a konzumovat návykové a psychotropní látky a léčiva nepředepsaná vězeňským lékařem, úmyslně a organizovaně po předchozí vzájemné telefonické a osobní domluvě nelegálně opatřili a pronesli návykové látky a dvě nabíječky telefonu do střežených prostor věznice, na čemž se každý z nich podílel svým specifickým úkolem a jednáním a to tak, že odsouzený J. Z. vykonávající nepodmíněný trest odnětí svobody ve Věznici XY v telefonních hovorech určených R. B. ve dnech 27. 12., 28. 12., 29. 12. 2016 a 5. 1. 2017 organizoval opatření 50-ti kusů tablet léčiva Tramal obsahující návykovou látku Tramadol, které R. B. nechala napsat na svoji matku R. B. a po jejich obstarání měla podle pokynu J. Z. vyčkat, až se jí ozve „ten kluk“, kdy J. M. dne 6. 1. 2017 telefonicky kontaktoval R. B. slovy „já z XY“, aby se domluvili na předání, přičemž téhož dne tato předala J. M. 50 kusů tablet léku Tramal a 2 kusy nabíječek na telefon u areálu firmy D., XY číslo popisné XY, přičemž tento předal uvedené věci následně v areálu pracoviště D., odsouzenému A. V. - vězni pracujícímu na nestřeženém pracovišti v rámci výkonu trestu odnětí svobody, který vše nedovoleně skrytým způsobem pronesl do střežených prostor věznice a předal J. Z., kdy úspěšné předání J. Z. telefonicky potvrdil R. B., přičemž obžalovaný J. Z. pak tyto návykové látky, které nepříznivě ovlivňují psychiku člověka a jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování, v prostorách Věznice XY neoprávněně prodával či vyměňoval za tabák či jiné věci jiným osobám vykonávajícím trest odnětí svobody ve Věznici XY,
13) obžalovaní M. P., L. P., R. V. a M. T.
v době od 11. 1. 2017 do 18. 1. 2017, ač si byli vědomi, že porušují přesně regulovaný a kontrolovaný režim ve Věznici XY, okres XY, daný v ustanovení §18 a §28 odstavec 1, 3 zákona číslo 169/1999 Sbírky o výkonu trestu odnětí svobody v platném znění, když odsouzeným je v rámci výkonu trestu odnětí svobody zakázáno přechovávat mobilní telekomunikační techniku a přechovávat a konzumovat návykové a psychotropní látky a léčiva nepředepsaná vězeňským lékařem, úmyslně a organizovaně po předchozí vzájemné telefonické a osobní domluvě nelegálně opatřili a pronesli návykové látky do střežených prostor věznice, na čemž se každý z nich podílel svým specifickým úkolem a jednáním a to tak, že odsouzený M. P. vykonávající nepodmíněný trest odnětí svobody ve Věznici XY, v telefonních hovorech určených L. P. ve dnech 11. 1., 12. 1., 13. 1., 16. 1., 17. 1. a 18. 1. 2017 organizoval opatření nejméně 60-ti kusů tablet léčiva Tramal obsahující návykovou látku Tramadol a 6 kusů tablet nezjištěného léčiva na spaní, které L. P. obstarala, přičemž obžalovaný P. požádal v SMS zprávě R. V., aby zavolal jeho sestře, že by mu dala něco pro T., což R. V. učinil, kdy tito se domluvili a dne 16. 1. 2017 kolem 20:00 hodin v XY u Penny Marketu předala obžalovaná P. vše společně s kondomem obžalovanému R. V. zaměstnanému ve firmě W., XY, okres Příbram, který se uvnitř areálu firmy setkal s odsouzeným M. T. - vězněm pracujícím na nestřeženém pracovišti v rámci výkonu trestu odnětí svobody a předal mu všechny tablety a tento je dne 17. 1. 2017 skrytým způsobem pronesl do střežených prostor věznice a předal je M. P., což tento telefonicky potvrdil L. P. dne 18. 1. 2017, přičemž odsouzený P. následně návykové látky, které nepříznivě ovlivňují psychiku člověka a jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování, v prostorách Věznice XY neoprávněně prodával či vyměňoval za tabák či jiné věci dosud neztotožněným osobám vykonávajícím trest odnětí svobody ve Věznici XY,
14) obžalovaní M. P., L. P., R. V. a M. T.
v době od 27. 1. 2017 do 31. 1. 2017, ač si byli vědomi, že porušují přesně regulovaný a kontrolovaný režim ve Věznici XY, okres XY, daný v ustanovení §18 a §28 odstavec 1, 3 zákona číslo 169/1999 Sbírky o výkonu trestu odnětí svobody v platném znění, když odsouzeným je v rámci výkonu trestu odnětí svobody zakázáno přechovávat mobilní telekomunikační techniku a přechovávat a konzumovat návykové a psychotropní látky a léčiva nepředepsaná vězeňským lékařem, úmyslně a organizovaně po předchozí vzájemné telefonické a osobní domluvě nelegálně opatřili a pronesli návykové látky do střežených prostor věznice, na čemž se každý z nich podílel svým specifickým úkolem a jednáním a to tak, že odsouzený M. P. vykonávající nepodmíněný trest odnětí svobody ve Věznici XY v telefonních hovorech určených L. P. ve dnech 27. 1., 30. 1. a 31. 1. 2017 organizoval opatření nejméně 20 kusů tablet léčiva Tramal obsahující návykovou látku Tramadol, které L. P. obstarala od neztotožněných osob „L.“ a „M.“ a dle pokynu M. P. se zkontaktovala s R. V., kterému dne 30. 1. 2017 v odpoledních hodinách v XY na náměstí XY předala prostřednictvím své nezletilé dcery AAAAA(pseudonym), narozené XY, veškeré tablety a R. V. zaměstnaný ve firmě W. . v XY, okres Příbram, tyto tablety uvnitř areálu firmy předal odsouzenému M. T. – vězni pracujícímu na nestřeženém pracovišti v rámci výkonu trestu odnětí svobody, který je dne 31. 1. 2017 neoprávněně pronesl skrytým způsobem do střežených prostor věznice a předal je M. P., kdy úspěšné předání tablet L. P. telefonicky potvrdila M. P. dne 31. 1. 2017, přičemž odsouzený M. P. následně návykové látky, které nepříznivě ovlivňují psychiku člověka a jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování, v prostorách Věznice XY neoprávněně prodával či vyměňoval za tabák či jiné věci dosud neztotožněným osobám vykonávajícím trest odnětí svobody ve Věznici XY,
15) obžalovaní J. Z., M. P., R. B., L. P., R. V. a R. H.
v době od 18. 1. 2017 do 8. 2. 2017, ač si byli vědomi, že porušují přesně regulovaný a kontrolovaný režim ve Věznici XY, okres XY, daný v ustanovení §18 a §28 odstavec 1, 3 zákona číslo 169/1999 Sbírky o výkonu trestu odnětí svobody v platném znění, když odsouzeným je v rámci výkonu trestu odnětí svobody zakázáno přechovávat mobilní telekomunikační techniku a přechovávat a konzumovat návykové a psychotropní látky a léčiva, nepředepsaná vězeňským lékařem, úmyslně a organizovaně po předchozí vzájemné telefonické a osobní domluvě nelegálně opatřili návykové látky a činili kroky v úmyslu je nedovoleně pronést do střežených prostor věznice, na čemž se každý z nich podílel svým specifickým úkolem a jednáním a to tak, že odsouzený J. Z. vykonávající nepodmíněný trest odnětí svobody ve Věznici XY v telefonních hovorech určených R. B. ve dnech 18. 1., 25. 1., 31. 1., 3. 2., 6. 2. a 7. 2. 2017 společně s odsouzeným M. P. vykonávajícím nepodmíněný trest odnětí svobody ve Věznici XY v telefonních hovorech a SMS zprávách určených L. P. ve dnech 3. 2., 6. 2. a 7. 2. 2017 organizovali opatření 90-ti kusů tablet léčiva Tramal obsahující návykovou látku Tramadol, které po jejich neoprávněném obstarání R. B. odeslala dne 6. 2. 2017 na adresu L. P., kterou jí sdělil Z. v SMS zprávě, kdy o odeslání zásilky spolu obžalovaná P. a B. komunikovaly, když R. B. telefonicky potvrdila J. Z., že zásilku odeslala, následně M. P. v telefonním hovoru s obžalovaným R. H. domluvil předání 90-ti kusů „Téček“ přes V. a dále úkoloval prostřednictvím SMS zpráv L. P., aby sledovala poštovní schránku a očekávala doručení zásilky, přičemž L. P. zásilku po jejím obdržení dne 7. 2. 2017 kolem 16:55 hodiny vyzvedla na poště na Náměstí XY v XY a ihned v ulici XY v XY předala R. V., který celou zásilku dle telefonické dohody s M. P. předal dne 8. 2. 2017 na pracovišti firmy W., XY, okres Příbram, odsouzenému R. H. - vězni pracujícímu na nestřeženém pracovišti v rámci výkonu trestu odnětí svobody, který požadované tablety pronesl ukryté v konečníku do vnitřních prostor věznice v úmyslu předat je odsouzenému M. P., když tablety Tramalu byly při provádění osobní prohlídky odsouzeného R. H. zajištěny dne 7. 2. 2017 v 18:45 hodin vězeňskou službou Věznice XY, přičemž situaci ohledně zajištění zásilky řešili všichni uvedení vzájemně telefonicky dne 8. 2. 2017 a v následných dnech se společně domlouvali na případné výpovědi, ve které by lživě uvedli, že o ničem neví a že V. H. žádné tablety nepředával, aby zakryli skutečnost, že následně doručené návykové látky byly určené pro odsouzené M. P. a J. Z., kteří by tyto návykové látky, které nepříznivě ovlivňují psychiku člověka a jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování, v prostorách Věznice XY neoprávněně prodávali či vyměňovali za tabák či jiné věci dosud neztotožněným osobám vykonávajícím trest odnětí svobody ve Věznici XY,
16) obžalovaní J. Z., R. B., J. M. a A. V.
v době od 18. 1. 2017 do 17. 2. 2017, ač si byli vědomi, že porušují přesně regulovaný a kontrolovaný režim ve Věznici XY, okres XY, daný v ustanovení §18 a §28 odstavec 1, 3 zákona číslo 169/1999 Sbírky o výkonu trestu odnětí svobody v platném znění, když odsouzeným je v rámci výkonu trestu odnětí svobody zakázáno přechovávat mobilní telekomunikační techniku a přechovávat a konzumovat návykové a psychotropní látky a léčiva nepředepsaná vězeňským lékařem, úmyslně a organizovaně po předchozí vzájemné telefonické a osobní domluvě nelegálně opatřili a pronesli návykové látky do střežených prostor věznice, na čemž se každý z nich podílel svým specifickým úkolem a jednáním a to tak, že odsouzený J. Z. vykonávající nepodmíněný trest odnětí svobody ve Věznici XY v telefonních hovorech určených R. B. ve dnech 18. 1., 25. 1., 31. 1., 1. 2., 2. 2., 9. 2., 10. 2., 15. 2. a 16. 2. 2017 organizoval opatření 90-ti kusů tablet léčiva Tramal obsahující návykovou látku Tramadol, které R. B. nechala napsat na svoji matku R. B. a po jejich obstarání se podle pokynu J. Z. setkala s J. M., kterému dne 17. 2. 2017 předala 90 kusů tablet Tramalu u areálu firmy D., XY číslo popisné XY, okres Příbram, přičemž J. M. téhož dne 17. 2. 2017 požadované tablety předal v areálu pracoviště D. odsouzenému A. V. - vězni pracujícímu na nestřeženém pracovišti v rámci výkonu trestu odnětí svobody, který vše následně skrytě v konečníku pronesl do střežených prostor věznice v úmyslu předat je odsouzenému J. Z., když 60 kusů tablet a drť z dalších prášků zabalené do igelitové fólie ve tvaru válce o rozměrech 8,5x2,5 centimetrů byly při provádění osobní prohlídky A. V. zajištěny, když tento je vydal dne 17. 2. 2017 v 18:35 hodin vězeňské službě Věznice XY, okres XY, kdy tyto byly určené pro odsouzeného J. Z., který měl v úmyslu tyto návykové látky, které nepříznivě ovlivňují psychiku člověka a jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování, v prostorách věznice neoprávněně prodávat či vyměňovat za tabák, kávu či jiné věci dosud neztotožněným osobám vykonávajícím ve vězení nepodmíněný trest odnětí svobody.
4. Za shora uvedené trestné činy soud prvního stupně uložil obviněnému P. podle §283 odst. 2 tr. zákoníku, za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku, úhrnný trest odnětí svobody v trvání 4 (čtyř) let, pro jehož výkon jej podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Obviněnému Z. pak soud prvního stupně podle §283 odst. 2 tr. zákoníku, za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku, uložil úhrnný trest odnětí svobody v trvání 6 (šesti) let, pro jehož výkon jej podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku dále soud prvního stupně uložil obviněnému Z. trest propadnutí věci, který ve výroku svého rozsudku náležitě specifikoval. Konečně podle §226 písm. c) tr. řádu soud prvního stupně obviněného P. zprostil obžaloby státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Příbrami ze dne 12. 4. 2018, č. j. 2 ZT 21/2017-318, jíž mu byl za vinu kladen skutek, v němž byl spatřován přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku, když nebylo prokázáno, že daný skutek spáchal obviněný.
5. Pouze pro upřesnění Nejvyšší soud dodává, že týmž rozsudkem soud prvního stupně rozhodl o vině a o trestu i ve vztahu k dalším obviněným, a to L. P., R. B., R. H., M. T., H. M., R. V., J. M., J. H., J. Z., L. L., V. P., D. M., J. H. a A. V. Obviněnému J. M. dále soud prvního stupně podle §228 odst. 1 tr. řádu uložil povinnost nahradit ve výroku uvedeným poškozeným blíže určenou škodu, přičemž ve vztahu k části poškozených rozhodl podle §228 odst. 2 tr. řádu tak, že tyto se zbytkem jejich nároků na náhradu škody odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních.
6. Proti rozsudku soudu prvního stupně podali oba obvinění (jakož i další spoluobvinění a státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Příbrami, která tak učinila – mimo jiné – v neprospěch obviněného P.) odvolání. Usnesením ze dne 24. 7. 2020, č. j. 11 To 137/2020-3079, Krajský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) podle §23 odst. 1 tr. řádu vyloučil ze společného řízení trestní věc obviněného Z. k samostatnému projednání a rozhodnutí (z důvodu zdravotního zákroku, jemuž se obviněný podrobil).
7. K odvolání státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Příbrami následně odvolací soud v záhlaví označeným rozsudkem podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. řádu zrušil napadený rozsudek soudu prvního stupně výhradně ve výrocích o trestech (mimo jiné i ve vztahu k obviněnému P.). Podle §259 odst. 3 tr. řádu při nezměněném výroku o vině ve vztahu k tomuto obviněnému rozhodl tak, že mu nově uložil podle §283 odst. 2 tr. zákoníku, za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku, úhrnný trest odnětí svobody v trvání 5 (pěti) let a 6 (šesti) měsíců, pro jehož výkon jej podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Odvolání obviněného P. (jakož i dalších spoluobviněných) podle §256 tr. řádu zamítl jako nedůvodná. Odvolání obviněného Z. odvolací soud v záhlaví označeným usnesením podle §256 tr. řádu zamítl jako nedůvodné.
II.
Dovolání a vyjádření k nim
8. Obviněný M. P. svůj mimořádný opravný prostředek, podaný prostřednictvím jeho obhájkyně JUDr. Jany Krutské, advokátky, směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, a to proti výrokům o vině i o trestu, přičemž mu vytýká nesprávné právní posouzení ve smyslu §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu.
9. Naplnění daného dovolacího důvodu obviněný spatřuje in concreto v právním posouzení jeho jednání uvedeného výše pod body I. 9 a 11. Je totiž přesvědčen, že daný skutek vykazuje znaky jiného trestného činu, a to šíření toxikomanie podle §287 tr. zákoníku. Souběh uvedeného trestného činu s trestným činem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku (jímž byl obviněný uznán vinným) je přitom vyloučen. Okrajem pak obviněný dodává, že by jím namítané nesprávné posouzení „mohlo spočívat i v tom, že rozhodná skutková zjištění neposkytují dostatečný podklad k závěru, o jaký trestný čin se jedná“ .
10. Stran sporného jednání obviněný dále uvádí, že nebylo nikterak prokázáno, že by neoprávněně nabízel, úplatně nebo bezúplatně, zprostředkoval či prodal získané léky. S ohledem na výsledky provedeného dokazování tak má obviněný za to, že nenaplnil veškeré zákonem požadované znaky trestného činu podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Je naopak toho názoru, že jednání pod body I. 9 a 11 vykazuje znaky trestného činu podle §287 tr. zákoníku. Nadto prý opatřování pro vlastní potřebu v nezbytném množství (nikoliv v množství větším než malém) není trestným činem a údaj o množství léku podle něj lze považovat za nedostatečný a nepřezkoumatelný.
11. Obviněný dále tvrdí, že byl konkrétní situací reálně donucen (z důvodu nedostatečné lékařské péče ve Věznici XY) zajistit si léky, které mu na Bechtěrevovu chorobu lékaři jinak běžně předepisovali a které mu byly předepisovány po zahájení trestního stíhání v nyní projednávané trestní věci ve Vazební věznici Praha-Ruzyně a Vazební věznici Praha-Pankrác. Tato skutečnost přitom byla zásadní premisou jednání obviněného.
12. Další námitky obviněného směřují vůči přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným. Obviněný konstatuje, že v případě daného trestného činu musí vždy jít o závažné jednání, které představuje vyšší intenzitu, je soustavnější a častěji opakované. Závažnost, která je znakem daného trestného činu, by přitom neměla být zvyšována skutečnostmi svědčícími o recidivě (k tomu obviněný odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2012, sp. zn. 5 Tdo 701/2012). Není tedy rozhodné, zda byl již pachatel v minulosti postižen pro skutek, kterým mařil výkon nebo účel trestu, přičemž není vyloučeno projednat takový opětovně spáchaný čin jako kárné provinění.
13. Obviněný dále připomíná i dikci §12 odst. 2 tr. zákoníku a připomíná, že i kázeňský trest je preventivně represivní s cílem zabránit v dalším požívání omamných látek, který přispívá k prohloubení výchovného vlivu účelu výkonu trestu. Určitým postihem by mohlo být i jeho převedení do jiné věznice, což ostatně situaci vyřešilo a veškeré léky jsou nadále zajišťovány výlučně místní lékařskou službou.
14. Obviněný P. tak uzavírá, že svým jednáním nenaplnil skutkovou podstatu trestného činu podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, neboť nejednal způsobem v této uvedeným. Naopak má za to, že jeho jednání lze podřadit pod skutkovou podstatu trestného činu šíření toxikomanie podle §287 tr. zákoníku a podle tohoto ustanovení měl být odsouzen a potrestán. Je přitom v celospolečenském zájmu obviněného propustit z výkonu trestu na svobodu v kratší době, tak aby náklady na obživu svoji a své rodiny řešil on sám a nikoliv společnost z daní občanů. S ohledem na svůj zdravotní stav obviněný rovněž vyslovuje přesvědčení, že splňuje požadavky §11 odst. 1 písm. f) tr. řádu, neboť jeho těžká choroba trvale vylučuje jeho postavení před soud a mělo by tak dojít k zastavení jeho trestního stíhání podle §172 odst. 1 písm. d) tr. řádu.
15. Obviněný tak navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek odvolacího soudu a nově obviněného odsoudil podle §287 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. S ohledem na svůj zdravotní stav však obviněný současně navrhuje, aby Nejvyšší soud podle §172 odst. 1 písm. d) tr. řádu zastavil jeho trestní stíhání.
16. Obviněný J. Z. , podává své dovolání proti usnesení odvolacího soudu prostřednictvím obhájce Mgr. Lukáše Matějky, advokáta, přičemž v něm uplatňuje dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu.
17. Úvodem svého mimořádného opravného prostředku obviněný poukazuje na svoji výpověď učiněnou ve veřejném zasedání před odvolacím soudem, v níž potvrdil, že v době, kdy se nacházel ve výkonu trestu odnětí svobody, užíval nedovolené látky (přičemž současně popsal důvody, které jej k tomu vedly, totiž psychické a fyzické obtíže). Současně však obviněný ve své výpovědi vyjádřil nesouhlas se závěry vyvozenými v rámci rozsudku soudu prvního stupně, zejména pak, že měl být článkem distribuční soustavy nedovolených látek ve vězeňském prostředí (tím méně pak článkem řídícím). Podle obviněného tak napadené usnesení odvolacího soudu, včetně jemu předcházejícího rozsudku soudu prvního stupně, spočívají na nesprávných závěrech, vč. nesprávného posouzení věci po stránce právní.
18. Obviněný uvádí, že v případě trestného činu podle §283 tr. zákoníku i trestného činu podle §287 tr. zákoníku je důležitým znakem obou skutkových podstat uskutečnění v těchto popsaného jednání ve vztahu k jiné osobě a na straně konečného příjemce je tak naplnění obou trestných činů vyloučeno. Se závěrem, že předmětné látky měl distribuovat dalším osobám, přitom obviněný nesouhlasí a v uvedeném shledává nesprávné právní posouzení věci, když napadenými rozhodnutími je dovozováno naplnění znaku skutkové podstaty, který však naplněn nebyl. Obviněný si je vědom toho, že daná otázka má přesah do otázek skutkových, avšak je přesvědčen, že v tomto směru jsou splněny předpoklady přípustnosti dovolání, a to z důvodu „rozporu se zásadou logiky hodnocení důkazů a se zásadou presumpce neviny při hodnocení důkazů“ . Podle obviněného totiž v otázce vztahu k jiným osobám (konečným konzumentům) nebyl učiněn jediný konkrétní a důkazně podložený závěr, když soud prvního stupně pouze obecně uvádí, že předmětné nedovolené látky „neoprávněně prodával či vyměňoval za tabák či jiné věci dosud neztotožněným osobám“ . Přes obsáhlost věci a dokazování tak nebyl ani v jednom případě učiněn konkrétní závěr ohledně jiné osoby, vůči které by se měl obviněný daného jednání dopustit, tj. které osobě měl onu nedovolenou látku předat. Důkazní situace tak podle mínění obviněného naopak svědčí výrazně v jeho prospěch, když v otázce distribuce o jeho osobě nehovořil žádný ze spoluobviněných ani žádný ze svědků, vč. svědků utajených.
19. Existence jednání obviněného vůči jiným osobám je tak dovozována soudy nižších stupňů jen nepřímo a značně nekonkrétním způsobem z několika vět telefonních hovorů mezi obviněným a jeho družkou R. B. To však představuje toliko důkaz nepřímý, který nevytváří žádný další ucelený důkazní řetězec. Jednotlivý rozhovor současně podle obviněného nelze vztáhnout k celé šíři trestné činnosti, tj. všem jednotlivým útokům, která mu je kladena za vinu. Obviněný tak má za to, že ve věci bylo postupováno způsobem pro něj nejméně příznivým a tedy rozporným s logikou hodnocení důkazů i zásadami, na nichž trestní řízení spočívá, a v konečném důsledku tak došlo k zásahu do zásady presumpce neviny .
20. Další námitka obviněného spočívá v porušení zásady subsidiarity trestní represe . Obviněnému je kladeno za vinu naplnění skutkové podstaty trestného činu šíření toxikomanie podle §287 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku (jehož se měl dopustit 11 útoky) a trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) tr. zákoníku (jehož se měl dopustit 2 útoky). Stěžejní část trestné činnosti obviněného tak spočívá v nedovoleném nakládání s léčivem (lékem Tramal) a nikoliv v nedovoleném nakládání s omamnou či psychotropní látkou [zde marihuanou], a to jak z hlediska množství útoků, tak zejména z hlediska množství oněch nedovolených látek (2 x 2 gramy marihuany). Přestože stěžejní část jednání obviněného měla spočívat v nedovoleném nakládání s léky – kdy nedovoleného nakládání s marihuanou se trestná činnost týká jen okrajově – došlo k uložení citelného trestu, který je uložen nad rámec trestní sazby stanovené u trestného činu šíření toxikomanie podle §287 tr. zákoníku, jehož se týká stěžejní část trestné činnosti obviněného. Přestože z hlediska formálního nelze uloženému trestu podle obviněného vytýkat jeho nezákonnost, tato skutečnost neměla být opomenuta, a to s ohledem na zásadu určité proporcionality, zdrženlivosti a výkladu pro obviněného příznivějšího. Z tohoto důvodu má proto obviněný za to, že došlo k nesprávnému právnímu posouzení věci z hlediska aplikace zásady subsidiarity trestní represe .
21. Obviněný dále nesprávné právní posouzení věci spatřuje rovněž v tom, že je mu kladeno za vinu nedovolené nakládání s marihuanou, aniž by tato skutečnost byla v řízení prokázána. Z napadených soudních rozhodnutí totiž neplyne, že by daná látka skutečně představovala omamnou látku ve smyslu zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, resp. že by daná látka z hlediska svého složení dosahovala takového obsahu účinné látky THC, aby takto mohla být kvalifikována. Je-li přitom v rámci odůvodnění soudních rozhodnutí opakovaně odkazováno na obsah telefonického hovoru mezi obviněným a jeho družkou, jde opět pouze o důkaz nepřímý, který lze vztáhnout nanejvýše k jednomu dílčímu útoku. Ve věci tak při hodnocení důkazů bylo opět postupováno pro obviněného méně příznivým způsobem a tedy v rozporu se zásadami shora vzpomenutými.
22. V neposlední řadě obviněný uvádí, že nesprávné právní posouzení věci je dáno i ve vztahu k naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty v podobě spáchání činu členem organizované skupiny. Daný znak představuje zásadní okolnost, která se podstatným způsobem projevila v rámci trestní sazby, resp. při úvaze o druhu a výši trestu. Z tohoto důvodu je proto více než nutné rozlišovat mezi prostým spolupachatelstvím a organizovanou skupinou, jejíž znaky obviněný připomíná. Obviněný má za to, že tyto v dané trestní věci, tím méně pak na jeho straně, nelze dovodit. Rozhodně nesouhlasí s tím, že by se zapojil do jakékoliv organizované skupiny a podílel se na její činnosti, kdy současně odkazuje na skutečnost, že řadě spoluobviněných a svědků není znám a v případě nedovoleného nakládání s omamnými a psychotropními látkami by předmětem činnosti dané organizované skupiny ve vztahu k obviněnému měly být 4 gramy marihuany, tedy množství nikterak významné, které by odůvodňovalo páchání takové trestné činnosti v rámci organizované skupiny.
23. S ohledem na výše uvedené proto obviněný Z. navrhuje, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. řádu zrušil napadené usnesení odvolacího soudu a dále podle §265k odst. 2 tr. řádu zrušil i další rozhodnutí na něj obsahově navazující a podle §265l odst. 1 tr. řádu přikázal odvolacímu soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
24. Obviněný Z. následně své dovolání doplnil, a to přípisem ze dne 1. 3. 2021, v němž poukázal na pravidlo in dubio pro reo , zásadu presumpce neviny, zásadu volného hodnocení důkazů a závěry rozhodovací praxe Ústavního soudu k těmto.
25. K dovolání obviněných se vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“). Po rekapitulaci dosavadního průběhu řízení a dovolacích námitek obou obviněných státní zástupce zdůrazňuje následující.
26. Především podle státního zástupce nelze tvrdit, že by dokazování v aktuálně posuzované trestní věci zůstalo povrchní, nedostatečné, či polovičaté. Naopak, soud prvního stupně realizoval náležité a bezvadné dokazování, v jehož rámci provedl všechny do úvahy přicházející důkazy, které také řádným způsobem vyhodnotil. Dospěl přitom k takovým skutkovým závěrům, které z nich i podle názoru státního zástupce logicky dovodit lze. Při formování skutkového děje akcentoval zejména výpovědi zbývajících spoluobviněných a dále informace získané z odposlechů, které soud prvního stupně obsáhle reprodukoval na stranách 53 až 62 rozsudku, odborná kriminalistická vyjádření z odvětví chemie prokazující přítomnost Tramadolu v některých zásilkách, závěry znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví toxikologie, v jehož rámci se znalec Ing. Zikmund vyjádřil k problematice léků s účinnou látkou Tramadol a potvrdil, že se jedná o návykové látky, výpovědi utajených svědků K. a P., jakož i protokoly o provedených prohlídkách společně s fotodokumentací. Své povinnosti se nezpronevěřil ani soud odvolací, který odvolání obou obviněných řádně přezkoumal a s jejich výhradami se, shodně jako soud prvního stupně, bezezbytku a správně vypořádal. Státní zástupce přitom považuje skutková zjištění soudů za správná a provedeným důkazům odpovídající a zastává názor, že v jejich rozhodování nelze dovodit ani vadu tzv. extrémního rozporu skutkových zjištění a provedených důkazů, kterýžto nedostatek by odůvodňoval jejich přezkum Nejvyšším soudem.
27. Skutková zjištění soudu prvního stupně je tak třeba podle státního zástupce respektovat, přičemž výlučně tato zjištění soudů, a nikoli vlastní představy o průběhu skutkového děje prezentované obviněnými, jsou stěžejní pro hodnocení věci a zejména pro přisouzení odpovídající právní kvalifikace. Provedené důkazy přitom jednoznačně potvrzují, že obvinění P. a Z. ve vzájemné součinnosti s dalšími spoluobviněnými, motivováni zištnými důvody, neoprávněně zprostředkovávali jiným osobám ve věznici marihuanu a současně šířili zneužívání jiné návykové látky než alkoholu (konkrétně léků obsahujících Tramadol), a to s takovou mírou naplánování a koordinace úloh jednotlivých osob zúčastněných na trestné činnosti, že to zvyšovalo pravděpodobnost úspěšného provedení činu. Z hlediska odpovídající právní kvalifikace takového jednání je podle státního zástupce významná rovněž skutečnost, že oba obvinění se uvedeného jednání dopustili jako osoby zařazené do výkonu trestu odnětí svobody, jehož řádný výkon a tedy účel trestu nepochybně mařili.
28. Státní zástupce má přitom za to, že dovolací námitky obviněných se – s ohledem na výše uvedené – s jimi vytýkaným dovolacím důvodem zčásti míjí a ve zbytku jsou zjevně neopodstatněné. V rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu navíc v zásadě nelze napadat proces dokazování (o žádnou z výjimek formulovaných v judikatuře Nejvyššího soudu podle státního zástupce v nyní projednávané trestní věci nejde) jako celek ve smyslu ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. řádu, a v návaznosti na to ani rozporovat skutková zjištění, ke kterým soudy na základě provedeného dokazování dospěly. Přesně to však obvinění v části svých opravných prostředků podle státního zástupce činí.
29. Stran dovolání obviněného P. státní zástupce konstatuje, že toto vychází z primární výhrady (popírající skutková zjištění), podle níž jiným osobám marihuanu nezprostředkoval ani neopatřil. Takovou námitku však pod vytýkaný dovolací důvod podřadit nelze. Státní zástupce pouze na okraj doplňuje, že trestný čin šíření toxikomanie podle §287 tr. zákoníku je v poměru subsidiarity k trestnému činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 tr. zákoníku a jejich jednočinný souběh je tedy vyloučen ve prospěch trestného činu podle §283 tr. zákoníku (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 2. 2004, sp. zn. 6 Tdo 1497/2003). Převedeno na aktuálně posuzovanou trestní věc, bylo-li tedy zjištěno, že obvinění společně s dalšími pachateli obstarali mj. marihuanu (kdy z hlediska skutkové podstaty §283 odst. 1 trestního zákoníku není rozhodné, jaké množství omamné či psychotropní látky opatřili - viz s. 73 rozsudku soudu prvního stupně), kterou pak – společně s léky – zprostředkovávali dalším osobám za úplatu či výměnou kupříkladu za tabák, nepochybně naplnili i zákonné znaky trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy ve smyslu §283 tr. zákoníku. Spáchání činu členy organizované skupiny a (v případě obviněného Z.) předchozí odsouzení pro takovou trestnou činnost pak odůvodňují naplnění okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby.
30. Pod vytýkaný dovolací důvod lze podle mínění státního zástupce s velkou dávkou tolerance podřadit snad jen takovou námitku obviněného P., v jejímž rámci soudům vytýká nerespektování zásady subsidiarity trestní represe a tvrdí – jakkoli tyto výhrady vztahuje výslovně jen k právní kvalifikaci podle §337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku – že společenská škodlivost takového jednání nedosahuje úrovně, aby bylo namístě posoudit je jako trestný čin. Tuto námitku má státní zástupce za zjevně neopodstatněnou, protože princip subsidiarity trestní represe, tedy trestní postih jako prostředek ultima ratio , nelze chápat tak, že trestní odpovědnost pachatele je vyloučena, pokud se tento sice dopustil společensky škodlivého (resp. závažného) jednání naplňujícího znaky trestného činu uvedeného v trestním zákoníku, nicméně existuje norma jiného právního odvětví umožňující rovněž jistou nápravu závadného stavu či reakci na protiprávní jednání obviněného. Sama existence takové normy z jiného právního odvětví totiž ještě nezakládá nutnost postupovat jen podle ní, bez možnosti aplikace trestněprávních institutů. Je to logické, neboť v opačném případě by došlo k popření jedné z podstatných funkcí trestního práva, kterou je ochrana společnosti před kriminalitou, a to především prostřednictvím postihu trestných činů. Aplikace zmíněné zásady vymezené v §12 odst. 2 tr. zákoníku je proto na místě pouze ve výjimečných případech (k nim srov. stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. Tpjn 301/2012, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. 3 Tdo 1401/2015 a další). Za takový případ však trestní věc obviněného podle státního zástupce rozhodně považovat nelze. Obviněný P. zcela pomíjí, že jeho jednání naplnilo znaky více trestných činů a nikoli jen přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Dopustil se rozsáhlé a velmi závažné organizované trestné činnosti, kterou porušil zájem na ochraně společnosti a lidí proti možnému ohrožení, které vyplývá z nekontrolovaného nakládání s jedy, omamnými a psychotropními látkami, přípravky obsahujícími omamnou nebo psychotropní látku a prekursory, dále zájem na ochraně společnosti a lidí proti možnému ohrožení, které vyplývá ze zneužívání návykových látek jiných než alkoholu, a konečně i zájem na řádném výkonu rozhodnutí soudů a dalších orgánů veřejné moci. Ve vztahu k posledně uvedenému je namístě připomenout, že obviněný P. (a totéž platí podle státního zástupce v případě obviněného Z.) takovým jednáním zásadním způsobem mařil účel výkonu trestu (viz §1 odst. 2 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů). Obviněný P. tak naplnil znaky více trestných činů, přičemž tato skutečnost v návaznosti na jeho vcelku bohatou trestní historii jednoznačně odůvodňují závěr, že uplatnění trestní odpovědnosti bylo logickou a odůvodněnou reakcí orgánů činných v trestním řízení na takto zjištěné protiprávní jednání obviněného.
31. Ve vztahu k danému obviněnému státní zástupce pouze na okraj doplňuje, že pod vytýkaný dovolací důvod nelze podřadit ani jeho námitku, že trestní stíhání by s ohledem na jeho zdravotní stav mělo být zastaveno s odkazem na §172 odst. 1 písm. d) a §11 odst. 1 písm. f) tr. řádu. Takový důvod pro zastavení trestního stíhání navíc není dán, neboť zdravotní stav obviněného, jakkoli nemusí být příznivý, trvale nevylučuje jeho postavení před soud.
32. Ohledně dovolání obviněného Z. státní zástupce zdůrazňuje, že část jeho dovolací argumentace stojí mimo rámec vytýkaného dovolacího důvodu a nelze ji podřadit ani pod dovolací důvod jiný. Pod uplatněný dovolací důvod lze podřadit – pomine-li státní zástupce primární zaměření opravného prostředku dovolatele založeného z valné části na zpochybnění skutkových zjištění – pouze námitku stran malé společenské škodlivosti a dále výhradu, v jejímž rámci zpochybnil naplnění znaku „spáchání činu členem organizované skupiny“. Obě má však státní zástupce za zjevně neopodstatněné.
33. Jde-li o údajné porušení zásady subsidiarity trestní represe, odkazuje státní zástupce na úvahy uvedené výše ve vztahu k obdobné námitce spoluobviněného P. Pokud jde o tvrzení obviněného, že nebyl naplněn znak „spáchání činu členem organizované skupiny“, k té se velmi podrobně vyjádřil prvostupňový soud na stranách 73 až 75 svého rozsudku, přičemž s jeho úvahami se státní zástupce zcela ztotožňuje a pouze pro ilustraci připomíná definiční znaky organizované skupiny.
34. V aktuálně posuzovaném případě se přitom do protiprávní činnosti prokazatelně zapojily více než tři osoby. Provedení jednotlivých skutků se vyznačovalo pečlivou a promyšlenou přípravou a jasným naplánováním tak, aby byla zaručena jejich úspěšná realizace a aby bylo pokud možno zabráněno odhalení trestné činnosti. Úkony zapojených osob na sebe věcně navazovaly, měly odpovídající časovou posloupnost, a byly z těchto hledisek logickým způsobem skloubeny. Jednalo se tedy o řetěz dílčích úkonů více osob, mezi nimiž byla nutná odpovídající návaznost. Jednotliví pachatelé měli v rámci trestné činnosti pevně stanovenou pozici při zajištění léků a marihuany, při jejich utajeném doručení do věznice a při jejich následné distribuci (prodeji či výměně za jiné zboží) konečným příjemcům. Vyhlídky na úspěšné dokončení činu významně zvyšovalo zejména to, že celá akce byla rozdrobena do méně nápadných aktů několika osob, z nichž každá měla svůj specifický úkol a mnohdy docházelo i k obměně některých z pachatelů. Určení úloh jednotlivých obviněných a plánovitost a koordinovanost jejich činností přitom nepochybně vyplývá z provedeného dokazování a na něm učiněných skutkových zjištění. Současně i větší počet subjektů podílejících se na projednávané činnosti, jejich koordinovanost, předem promyšlený způsob provedení, jakož i úlohy konkrétních osob v řetězci více pachatelů, ztěžovaly rozkrytí celé skupiny na trestné činnosti zainteresované.
35. Z hlediska povahy uplatněných dovolacích námitek má dále státní zástupce za vhodné připomenout, že pro naplnění znaku organizované skupiny není vůbec nutné, aby všechny zúčastněné osoby byly ztotožněny nebo aby se všechny osoby účastnily hlavní trestné činnosti nebo ji alespoň znaly. Postačuje totiž i dílčí jednání méně závažného charakteru, jež ale v rámci plánovitosti a koordinovanosti organizované skupiny zajišťuje dosažení cíle. Obdobně pro účast na organizované skupině není třeba, aby obviněný znal veškeré osoby podílející se na její činnosti nebo jejich úkoly, ale postačuje, že se svým jednáním do takovéto koordinované činnosti začlení a je obeznámen s jejím účelem (přiměřeně viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2018, sp. zn. 11 Tdo 155/2018 a další).
36. Státní zástupce proto uzavírá, že s ohledem na skutková zjištění soudu prvního stupně se oba obvinění trestné činnosti dopustili jako členové organizované skupiny.
37. Z těchto důvodů státní zástupce shrnuje, že soudy učinily správná skutková zjištění a jednání obviněných přisoudily také odpovídající právní kvalifikaci. Jejich dovolací námitky pak zčásti stojí mimo rámec jakéhokoli dovolacího důvodu a ve zbytku jsou zjevně neopodstatněné. Proto navrhuje, aby Nejvyšší soud obě dovolání odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu.
38. Vyjádření státního zástupce zaslal Nejvyšší soud obviněným, resp. jejich obhájcům, k případným replikám. Ty však do dnešního dne neobdržel.
III.
Přípustnost dovolání
39. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. řádu) nejprve zjišťoval, zda jsou dovolání obviněných přípustná a zda vyhovují všem relevantním ustanovením trestního řádu, tedy zda byla podána v souladu s §265a odst. 1, 2 tr. řádu, v zákonné dvouměsíční lhůtě a na příslušném místě v souladu s §265e odst. 1, 3 tr. řádu, jakož i oprávněnými osobami ve smyslu §265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. řádu. Dále Nejvyšší soud zkoumal, zda dovolání splňují obligatorní obsahové náležitosti tohoto mimořádného opravného prostředku upravené v §265f tr. řádu. Nejvyšší soud konstatuje, že dovolání obou obviněných splňují veškeré shora uvedené zákonné náležitosti.
40. Současně však Nejvyšší soud musí doplnit, že ve vztahu k obviněnému Z. uplynula zákonná dvouměsíční lhůta k podání dovolání ve smyslu §265e odst. 1 tr. řádu již dne 22. 11. 2020, neboť napadené usnesení odvolacího soudu mu bylo doručeno dne 22. 9. 2020 (viz č. l. 3129) a jeho obhájci dne 17. 9. 2020 (viz tamtéž) [k počítání lhůty stanovené podle měsíců srov. ustanovení §60 odst. 2 tr. řádu]. Jak však Nejvyšší soud zjistil, doplnění dovolání obviněného bylo podáno u Nejvyššího soudu (jímž bylo následně postoupeno soudu prvního stupně) až dne 1. 3. 2021 [viz č. l. 3460 a násl.]. Podle ustanovení §265e odst. 4 tr. řádu pak platí, že navrácení lhůty k podání dovolání není přípustné. Z tohoto důvodů – v souladu s ustanovením §265f odst. 2 tr. řádu (a závěry usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 4. 2020, sp. zn. IV. ÚS 692/20, bod 15., popř. usnesení Ústavního soudu ze dne 24. 4. 2018, sp. zn. I. ÚS 1030/18) – proto Nejvyšší soud k doplnění dovolací argumentace obviněného Z. již nemohl přihlížet.
41. Nejvyšší soud dále považuje za nutné říci, že dovolání obviněných byla původně vedena samostatně pod sp. zn. 11 Tdo 378/2021 (obviněný P.) a sp. zn. 11 Tdo 379/2021 (obviněný Z.). Protože k vyloučení trestní věci obviněného Z. k samostatnému projednání a rozhodnutí podle §23 odst. 1 tr. řádu došlo až v odvolacím řízení a čistě z důvodu procesní ekonomie (když tento se nemohl zúčastnit veřejného zasedání před odvolacím soudem, v němž bylo rozhodováno o podaných odvoláních), rozhodl Nejvyšší soud usnesením ze dne 13. 5. 2021, sp. zn. 11 Tdo 379/2021, tak že podle §23 odst. 3 tr. řádu per analogiam z důvodu uvedeného v §20 odst. 1 tr. řádu se trestní věc obviněného Z., vedená u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 11 Tdo 379/2021, spojuje ke společnému projednání a rozhodnutí s trestní věcí obviněného P. vedenou u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 11 Tdo 378/2021. Obě trestní věci jsou nově vedeny u Nejvyššího soudu pod společnou sp. zn. 11 Tdo 378/2021.
42. Protože dovolání lze podat jen z důvodů taxativně uvedených v ustanovení §265b tr. řádu, musel Nejvyšší soud dále posoudit otázku, zda lze obviněnými uplatněné dovolací námitky považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem.
43. Oba obvinění uplatnili ve svých dovoláních explicite toliko dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Ve skutečnosti ale v těchto lze vysledovat i dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu, a to ve vazbě na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Je tomu tak proto, neboť zde vyjmenované vady soudního rozhodnutí obvinění vztahují i k rozsudku soudu prvního stupně, jehož přezkumu se lze zásadně v dovolacím řízení domoci pouze skrze dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu.
44. Samotný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je přitom naplněn tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. V rámci takto vymezeného dovolacího důvodu je možné namítat buď nesprávnost právního posouzení skutku, tj. mylnou právní kvalifikaci skutku, jak byl v původním řízení zjištěn, v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva, anebo vadnost jiného hmotněprávního posouzení. Z toho vyplývá, že důvodem dovolání ve smyslu tohoto ustanovení nemůže být samotné nesprávné skutkové zjištění, a to přesto, že právní posouzení (kvalifikace) skutku i jiné hmotněprávní posouzení vždy navazují na skutková zjištění vyjádřená především ve skutkové větě výroku o vině napadeného rozsudku a blíže rozvedená v jeho odůvodnění.
45. V rámci dovolání podaného z důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je tak možné na skutkový stav poukázat pouze z hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Nejvyšší soud je zásadně povinen vycházet ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, případně doplněných nebo pozměněných odvolacím soudem. V návaznosti na tento skutkový stav pak zvažuje hmotněprávní posouzení, přičemž samotné skutkové zjištění učiněné v napadených rozhodnutích nemůže Nejvyšší soud změnit, a to jak na základě případného doplňování dokazování, tak i v závislosti na jiném hodnocení v předcházejícím řízení provedených důkazů. To vyplývá také z toho, že Nejvyšší soud v řízení o dovolání jako specifickém mimořádném opravném prostředku, který je zákonem určen k nápravě procesních a právních vad rozhodnutí vymezených v §265a tr. řádu, není a ani nemůže být další (třetí) instancí přezkoumávající skutkový stav věci v celé šíři, neboť v takovém případě by se dostával do role soudu prvního stupně, který je z hlediska uspořádání zejména hlavního líčení soudem zákonem určeným a také nejlépe způsobilým ke zjištění skutkového stavu věci ve smyslu §2 odst. 5 tr. řádu, popř. do pozice soudu projednávajícího řádný opravný prostředek, který může skutkový stav korigovat prostředky k tomu určenými zákonem (srov. §147 až §150 a §254 až §263 tr. řádu, a taktéž přiměřeně např. usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 4. 2003, sp. zn. I. ÚS 412/02, ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. III. ÚS 732/02, ze dne 30. 10. 2003, sp. zn. III. ÚS 282/03, ze dne 7. 1. 2004 sp. zn. II. ÚS 651/02, či ze dne 22. 7. 2008, sp. zn. IV. ÚS 60/06). V této souvislosti je třeba zmínit, že je právem i povinností nalézacího soudu hodnotit důkazy v souladu s ustanovením §2 odst. 6 tr. řádu, přičemž tento postup ve smyslu §254 tr. řádu přezkoumává odvolací soud (viz např. nálezy Ústavního soudu ze dne 17. 5. 2000, sp. zn. II. ÚS 215/99, ze dne 20. 6. 1995, sp. zn. III. ÚS 84/94, nebo ze dne 30. 11. 1995, sp. zn. III. ÚS 166/95, anebo usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 1. 2004, sp. zn. III. ÚS 376/03).
46. Nejvyšší soud toliko připomíná, že jeho zásah do skutkových zjištění soudů nižších stupňů je v rámci řízení o dovolání zcela výjimečně přípustný, avšak pouze tehdy, učiní-li dovolatel předmětem svého dovolání tzv. extrémní nesoulad právního posouzení skutku s učiněnými skutkovými závěry, popř. skutkových závěrů s provedenými důkazy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 8. 2006, sp. zn. 8 Tdo 849/2006). K problematice extrémního nesouladu srov. také nálezy Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. IV. ÚS 570/03, ze dne 23. 3. 2004, sp. zn. I. ÚS 4/04, anebo ze dne 20. 6. 1995, sp. zn. III. ÚS 84/94, popř. usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 9. 2005, sp. zn. III. ÚS 359/05.
47. Nejvyšší soud i při respektování shora uvedeného interpretuje a aplikuje podmínky připuštění dovolání tak, aby dodržel maximy práva na spravedlivý proces vymezené Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a Listinou základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Je proto povinen v rámci dovolání posoudit, zda nebyla v předchozích fázích řízení porušena základní práva dovolatele (obviněného), včetně jeho práva na spravedlivý proces (k tomu srov. stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 4. 3. 2014, sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14).
IV.
Důvodnost dovolání
48. Po seznámení se s obsahem napadených rozhodnutí, jakož i s dosavadním průběhem trestního řízení, je Nejvyšší soud nucen konstatovat, že dovolací námitky obviněných neodpovídají ani jimi uplatněnému, ale ani žádnému jinému, zákonnému dovolacímu důvodu. To z toho důvodu, neboť – jak správně uvádí státní zástupce ve svém vyjádření k dovoláním obviněných – jejich dovolací námitky směřují primárně do oblasti hodnocení provedených důkazů a teprve poté, co obvinění nabídnou Nejvyššímu soudu vlastní verzi skutkového stavu věci, namítají, že právní posouzení shora popsaného skutku je nesprávné. Jak však Nejvyšší soud vysvětlil již výše, takto formulované dovolací námitky obviněných nemohou naplnit dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu.
49. Pokud jde o námitku subsidiarity trestní represe ve smyslu §12 odst. 2 tr. zákoníku, pak platí, že tato by sice obecně byla podřaditelná pod obviněnými deklarovaný dovolací důvod, avšak s ohledem na její obsah nelze ani v jednom případě hovořit o námitce právního charakteru založené čistě na argumentaci rozporující právní posouzení soudů nižších stupňů. Obviněný P. totiž uplatňuje danou námitku značně nekonkrétně, když pouze uvádí, že mu mohl být uložen i kázeňský trest, popř. mohl být přeřazen do jiné věznice. Výhrady obviněného Z. pak míjí podstatu dané zásady, když směřují k otázce přiměřenosti uloženého trestu, nikoliv k posouzení, proč jeho jednání nelze – s ohledem na danou zásadu – posoudit jako trestný čin.
50. Obvinění nadto do svých dovolání ani výslovně nevtělili námitku extrémního nesouladu (u obviněného P. lze takový závěr učinit zcela bezpečně, u obviněného Z. je naopak možno s určitou mírou tolerance konstatovat, že jeho argumentace k této námitce směřuje, byť ji rovněž explicite neuvádí). Nejvyššímu soudu tak na podkladě dovolací argumentace obviněných nebyl vytvořen nezbytný prostor pro to, aby mohl přistoupit k přezkumu hodnotících úvah soudu prvního stupně, resp. posoudil, zda tyto mají oporu v provedených důkazech. I kdyby tomu tak však bylo, platí, že takový nesoulad napadená rozhodnutí soudů nižších stupňů podle Nejvyššího soudu nevykazují.
51. K dovoláním jednotlivých obviněných pak Nejvyšší soud považuje za nezbytné, ve shodě s §265i odst. 2 tr. řádu, uvést následující.
IV. A
K dovolání obviněného M. P.
52. Dovolání obviněného P. v prvé řadě směřuje proti právnímu posouzení jeho jednání uvedenému pod body I. 9 a 11 s tím, že v řízení nebylo prokázáno, že by neoprávněně nabízel, úplatně nebo bezúplatně, zprostředkoval či prodal získané léky. Uvedená námitka obviněného tak zcela zjevně směřuje proti hodnocení ve věci provedených důkazů, nikoliv proti právnímu posouzení skutku jako takového. To proto, neboť ve skutkové větě se ve vztahu k danému jednání uvádí, že obviněný lék Neurol, obsahující psychotropní látku Alprazolam (jednání pod body I. 9) a marihuanu (jednání pod body I. 9 a 11), jež byly na základě jeho pokynů proneseny do Věznice XY, poskytl buďto odsouzenému M. M. (jednání pod bodem I. 9), popř. prodával či vyměňoval za tabák či jiné věci dalším neztotožněným osobám vykonávajícím v téže věznici trest odnětí svobody (jednání pod body I. 9 a 11). Jinými slovy skutková věta obviněným rozporované znaky skutkové podstaty trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku, totiž „neoprávněně zprostředkoval“ a „neoprávněně jinému opatřil“, zjevně obsahuje (jde-li o obstarávání léků neobsahujících omamné či psychotropní látky, pak proti právní kvalifikaci daného jednání obviněný v dané části svého dovolání nebrojí).
53. Pokud jde o rozporování samotného hodnocení provedených důkazů co se zprostředkování léků a marihuany, jakož i jejich distribuce obviněným týče, pak platí, že uvedený neučinil předmětem svého dovolání námitku extrémního nesouladu a Nejvyšší soud proto nebyl oprávněn přistoupit k přezkumu hodnotících úvah soudu prvního stupně (viz judikaturu uvedenou výše).
54. Pouze obiter dictum tak Nejvyšší soud konstatuje, že obviněný je usvědčován ze shora popsané trestné činnosti – pomine-li Nejvyšší soud jeho vlastní výpověď – jednak výpovědí spoluobviněné B. (srov. výpověď spoluobviněné na s. 46 a 47 rozsudku soudu prvního stupně), spoluobviněného H. (srov. výpověď spoluobviněného na s. 47 a 48 rozsudku soudu prvního stupně), spoluobviněné H. (srov. výpověď spoluobviněné na s. 48 a 49 rozsudku soudu prvního stupně), spoluobviněné P. (srov. výpověď spoluobviněné na s. 50 a 51 rozsudku soudu prvního stupně), spoluobviněného P. (srov. výpověď spoluobviněného na s. 51 rozsudku soudu prvního stupně) a utajovaného svědka P. K. (srov. jeho výpověď na s. 63 rozsudku soudu prvního stupně). Současně je obviněný usvědčován i obsahem odposlechnutých hovorů, které náležitým způsobem vyhodnotil soud prvního stupně (k oběma případům dodání a následné distribuce marihuany, jakož i k dodání léku Neurol a jeho následné distribuci viz hovory obviněného ze dne 7. až 13. 12. 2016 a ze dne 2. 1. 2017 rekapitulované na s. 58 a 59 rozsudku soudu prvního stupně, z nichž je zjevné, že obviněný daný lék a danou látku poptával vně Věznice XY, jakož i to, že měly být určeny pro jiné osoby vykonávající v této nepodmíněný trest odnětí svobody). Jestliže na tomto podkladě soud prvního stupně dospěl k závěru, že obviněný organizoval dodávky léků, ale i psychotropních látek do Věznice XY, kde tyto dále distribuoval, typicky výměnou za tabák, ale případně i „zdarma“, pak tomuto jeho zjištění rozhodně nelze ničeho vytýkat v tom směru, že by nemělo oporu v provedených důkazech (k tomu srov. také zcela přiléhavou úvahu odvolacího soudu v bodu 19. jeho rozsudku).
55. Obdobně je možné na okraj doplnit, že obviněnému nebylo kladeno za vinu, že by si jednotlivé léky či marihuanu obstarával „pro vlastní potřebu a v nezbytném množství“, jak tvrdí ve svém dovolání, nýbrž že tak činil i za účelem jejich další distribuce třetím osobám, nadto nacházejícím se ve výkonu trestu odnětí svobody. Brojí-li pak obviněný proti údaji o množství léků, jejichž dodání do věznice měl organizovat, pak platí, že závěr o tom, kolik léků bylo do věznice dodáno, soud prvního stupně vyvodil právě z obsahu odposlechnutých hovorů jednotlivých spoluobviněných, kteří si v těchto potvrzují jejich počet, ale i jejich úspěšné dodání do Věznice XY (srov. s. 52 a násl. rozsudku soudu prvního stupně).
56. Pokud jde o námitku obviněného, že základní premisou jeho jednání bylo obstarat si léky, které mu jinak byly předepisovány lékaři na Bechtěrevovu chorobu, pak platí, že i tato námitka směřuje do oblasti hodnocení provedených důkazů. Opět tak lze pouze nad rámec podotknout, že jak soud prvního stupně, tak i soud odvolací, měly zcela důvodně za prokázaný jako hlavní motiv jednání obviněného zištnou pohnutku, která se zřetelně podává kupř. z výpovědi spoluobviněné B. (s. 46 rozsudku soudu prvního stupně), ale především z obsahu odposlechnutých hovorů (viz např. hovor ze dne 1. 9. 2016, či ze dne 11. 11. 2016, anebo ze dne 11. 1. 2017 na s. 53, 57 a 60 rozsudku soudu prvního stupně). K aprobaci takového hodnocení soudu prvního stupně pak srov. také přezkumnou úvahu soudu odvolacího (viz bod 19. jeho rozsudku).
57. Obviněný dále brojí proti právnímu posouzení jeho jednání popsaného výše jako přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku, kdy má za to, že závažnost, která je znakem daného trestného činu, by neměla být zvyšována skutečnostmi svědčícími o recidivě (k čemuž odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2012, sp. zn. 5 Tdo 701/2012). Daná námitka – jakkoliv ji obecně lze považovat za námitku právního charakteru – je dle Nejvyššího soudu uplatněna nekvalifikovaně, neboť obviněnému nebyla z hlediska viny kladena k tíži jeho předchozí trestná činnost, za niž již byl pravomocně odsouzen či potrestán (stejně tak nebylo předmětem řízení ani opakované užívání návykových látek obviněnými – jako tomu bylo v trestní věci, jíž se Nejvyšší soud zabýval v obviněným zmíněném usnesení ze dne 11. 7. 2012, sp. zn. 5 Tdo 701/2012). To samé platí v případě eventuálních kázeňských postihů obviněného, o nichž se soud prvního stupně rovněž nezmiňuje. Že v případě obviněného šlo o závažné jednání mající vyšší intenzitu, vykazující soustavnost a opakovanost, není podle Nejvyššího soudu zcela zjevně předmětem jakéhokoliv sporu (k čemuž stačí odkázat na popis skutku uvedený výše).
58. Stejně tak nekvalifikovaně obviněný uplatňuje i námitku subsidiarity trestní represe , když poukazuje na ustanovení §12 odst. 2 tr. zákoníku. Namítá sice, že i kázeňský trest je s to plnit preventivně represivní funkci a že určitým postihem by mohlo být i jeho přeřazení do jiné věznice, nicméně již nijak neuvádí, co z těchto skutečností plyne pro posouzení jeho trestní odpovědnosti za shora uvedené trestné činy jako takové. Ve shodě se státním zástupcem tak Nejvyšší soud opět pouze nad rámec podotýká, že aplikace zásady subsidiarity trestní represe má jasně stanovená pravidla – ať už jde o výklad některého z neurčitých znaků skutkové podstaty trestného činu, anebo o posouzení konkrétní společenské škodlivosti daného trestného činu ve srovnání s jinými běžně se vyskytujícími případy naplňujícími znaky téže skutkové podstaty (k tomu srov. stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. Tpjn 301/2012, uveřejněného pod č. 26/2013 Sb. rozh. tr.).
59. Žádné úvahy v tomto směru však obviněný ve svém dovolání nerozvádí. Pouze obecně poukazuje na možnost vyvození mimotrestní odpovědnosti za shora popsané jednání. Nejvyšší soud má za to, že takto obecně formulovanou dovolací námitku není s to blíže právně posoudit a současně mu ani nepřísluší dovolací argumentaci obviněného jakkoliv dotvářet (s ohledem na skutečnost, že dovolání představuje mimořádný opravný prostředek, u něhož zákonodárce v §265d odst. 2 tr. řádu stanovil tzv. advokátní přímus , tj. povinné zastoupení advokátem, resp. obhájcem, jenž by měl být odborně vybaven na to, aby dokázal jednotlivé námitky dostatečně specifikovat tak, aby se k těmto mohl Nejvyšší soud přiléhavě vyslovit – k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 6. 2007, sp. zn. I. ÚS 452/07, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2013, sp. zn. 6 Tdo 94/2013, či ze dne 30. 7. 2014, sp. zn. 6 Tdo 901/2014). Nadto zároveň platí, že obviněným zmíněná existence jiné právní normy, umožňující nápravu závadného stavu způsobeného pachatelem, „ještě sama o sobě nezakládá nutnost postupu jen podle této normy s odkazem na zásadu subsidiarity trestní represe (resp. pojetí trestního práva jako ultima ratio), bez možnosti aplikace trestně právních institutů. Byl-li spáchán trestný čin, jehož skutková podstata byla beze zbytku ve všech znacích naplněna, nemůže stát rezignovat na svou roli při ochraně oprávněných zájmů fyzických a právnických osob s poukazem na primární existenci institutů občanského, obchodního práva či jiných právních odvětví, jimiž lze zajistit náhradu škody, která byla trestným činem způsobena. Akcentace principu ultima ratio nemůže zcela znemožnit aplikaci základního principu – účelu trestního řízení - tak, jak je vymezen v ustanovení §1 odst. 1 tr. řádu.“ (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. 6 Tdo 1508/2010). Pokud tedy blíže obviněný nerozvedl, z jakých konkrétních důvodů je na místě nevyvodit jeho trestní odpovědnost za shora uvedené protiprávní činy, nemohl k této otázce Nejvyšší soud zastat jakékoliv konkrétní stanovisko.
60. Obviněný dále tvrdí, že je v celospolečenském zájmu propustit jej z výkonu trestu na svobodu v kratší době a že splňuje požadavky §11 odst. 1 písm. f) tr. řádu, neboť jeho těžká choroba trvale vylučuje jeho postavení před soud a mělo by tak dojít k zastavení jeho trestního stíhání podle §172 odst. 1 písm. d) tr. řádu. K prve uvedenému lze konstatovat, že touto otázkou se může zabývat toliko soud rozhodující o podmíněném propuštění obviněného ve smyslu §331 a násl. tr. řádu ve spojení s §88 a násl. tr. zákoníku. Nejvyššímu soudu tedy nepřísluší k dané otázce zaujímat jakýkoliv závěr, jímž by de facto předjímal rozhodnutí soudu příslušného podle §333 tr. řádu.
61. Jde-li o druhé tvrzení obviněného, pak Nejvyšší soud připomíná, že obviněný ve svém dovolání uplatnil toliko dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu [potažmo podle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu], nikoliv podle §265b odst. 1 písm. e) tr. řádu, jehož prostřednictvím lze brojit proti nepřípustnosti trestního stíhání. Nadto je nutno doplnit, že i tato námitka obviněného je uplatněna velmi povšechně, bez uvedení další argumentace či konkretizace důkazů, z nichž se má závěr o takovém stavu obviněného podávat. Proto ji Nejvyšší soud nemohl považovat za kvalifikovaně uplatněnou. Pouze nad rámec uvádí, že podle obsahu trestního spisu (viz č. l. 2465 a násl. a č. l. 2521 a 2522) byl soudům nižších stupňů znám zdravotní stav obviněného, avšak tento zcela zjevně nebránil jeho účasti na hlavním líčení (když po realizovaném operačním zákroku dne 12. 6. 2019 se obviněný již řádně účastnil hlavního líčení dne 8. 8. 2019, kde rovněž osobně kladl dotazy jednomu z utajených svědků a také znalci Ing. Jaroslavu Zikmundovi) i veřejném zasedání u odvolacího soudu dne 24. 7. 2020 (kde se obviněný osobně vyjádřil v rámci svého konečného návrhu). Podstatou obviněným zmiňovaného ustanovení §11 odst. 1 písm. f) tr. řádu je přitom nemožnost zahájit trestní stíhání, popř. požadavek jeho zastavení, v situaci kdy těžká choroba obviněného trvale vylučuje jeho postavení před soud. Platí přitom, že taková těžká choroba „se může týkat kterékoli složky zdraví dané osoby. Musí však být natolik závažná, aby znemožňovala účast této osoby na řízení před soudem i při využití všech dostupných kompenzačních mechanismů (např. osoba je trvale v kómatu)“ [srov. PROVAZNÍK, J. In: DRAŠTÍK, A., FENYK, J. a kol. Trestní řád. Komentář. I. díl (§1 až 179h) . Praha: Wolters Kluwer, 2017, s. 103.]. Jak je však ze shora uvedeného stran účasti obviněného na řízení před soudem zřejmé, podmínky pro zastavení trestního stíhání podle §172 odst. 1 písm. d) tr. řádu nebyly v tomto případě evidentně dány.
62. S ohledem na výše uvedené tak Nejvyšší soud uzavírá, že dovolací argumentace obviněného P. neodpovídá jím uplatněnému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu – ale ani žádnému jinému zákonnému dovolacímu důvodu. Současně také platí, že protože obviněný předmětem svého dovolání neučinil ani námitku extrémního nesouladu , nemohl Nejvyšší soud přistoupit k výjimečnému přezkumu hodnotících úvah soudů nižších stupňů stran provedeného dokazování. I přesto Nejvyšší soud zcela nad rámec a ve světle fragmentárních námitek obviněného posoudil, zda skutková zjištění soudu prvního stupně ohledně jednání obviněného, které bylo následně posouzeno jako zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, mají oporu v provedeném dokazování, přičemž shledal, že tomu tak je. Dovolací námitky obviněného týkající se uplatnění zásady subsidiarity trestní represe a nepřípustnosti trestního stíhání Nejvyšší soud neshledal natolik kvalifikovanými, aby je pojal jako námitky právní. Přesto se k nim adekvátním způsobem vyslovuje.
IV. B
K dovolání obviněného J. Z.
63. Dovolací argumentace obviněného Z. směřuje rovněž primárně do oblasti skutkových zjištění soudu prvního stupně, přičemž obviněný si je vědom toho, že otázky, zda dané látky distribuoval ve věznici XY jiným osobám, popř. jaká byla role jednotlivých osob, míra jejich koordinovanosti a dohoda mezi nimi, eventuálně zda v daném případě šlo skutečně o marihuanu, jsou otázkami skutkovými, nikoliv právními. Má však za to, že v předmětném trestním řízení byla porušena pravidla stran hodnocení důkazů a zásada presumpce neviny, přičemž s určitou mírou tolerance tyto výhrady lze podřadit pod námitku extrémního nesouladu mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními soudu prvního stupně. Nejvyšší soud však konstatuje, že takové pochybení v rozsudku soudu prvního stupně po jeho přezkoumání rozhodně neshledal; současně Nejvyšší soud zdůrazňuje, že extrémní nesoulad nelze shledávat pouze v tom, že obviněný není spokojen s důkazní situací a s jejím vyhodnocením, když mezi provedenými důkazy na jedné straně a skutkovými zjištěními na straně druhé je patrná logická návaznost (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2015, sp. zn. 11 Tdo 707/2015, ze dne 18. 12. 2018, sp. zn. 11 Tdo 605/2018, anebo ze dne 13. 3. 2019, sp. zn. 7 Tdo 1632/2018).
64. Namítá-li obviněný Z., že nebylo prokázáno jeho zapojení do distribuční soustavy nedovolených látek ve vězeňském prostředí (tím spíše pak neměla být prokázána jeho řídicí role), je třeba říci, že daný závěr soudu prvního stupně se podává z vícera důkazů. Předně je obviněný Z. (stejně jako obviněný P.) usvědčován výpovědí spoluobviněné B., která popsala, jak byla v období od léta 2016 do února roku 2017 opakovaně kontaktována oběma spoluobviněnými, kteří ji žádali o léky obsahující účinnou látku Tramal s tím, že za tyto léky by měli tabák. Spoluobviněná následně podrobně popsala, kterak tyto léky opatřila a předala (popř. odeslala) další osobě, která měla zajistit jejich předání obviněným. Zároveň také spoluobviněná popsala, jak na základě poptávky obviněného Z. ve dvou případech tomuto zaslala do Věznice XY marihuanu, přičemž zaslání dané látky konzultovala i s obviněným P. Nakonec spoluobviněná uvedla, že dodání léků a marihuany jí vždy obviněný Z. potvrdil (srov. s. 46 a 47 rozsudku soudu prvního stupně). Výpověď spoluobviněné koresponduje dále s částečným doznáním obviněného P. (viz s. 52 rozsudku soudu prvního stupně) a především pak s obsahem odposlechnutých telefonních hovorů obviněného Z. a obviněného P. (srov. s. 53 a násl. rozsudku soudu prvního stupně, především pak hovory obviněného ze dnů 5., 7., 13., 22. a 29. 9. 2016, dále ze dnů 4., 20., 21. a 24. 10. 2016, či ze dnů 10., 14., 18. a 24. 11. 2016, 1., 6., 28. a 30. 12. 2016 a ze dnů 2., 10., 18. a 25. 1. 2017, z nichž je zřejmá koordinace činností mezi spoluobviněnými P. a Z. a dalšími spoluobviněnými, a to uvnitř i vně Věznice XY – ať již jde např. o instruktáž obviněného Z. týkající se odesílání zásilky s léky, popř. jejich dodání dalším osobám za účelem přepravy do Věznice XY, ověřování jejich odeslání, informování, že za dodání léků obviněný „něco dostane“, předávání kontaktů na osoby, které zajistí dodání léků a dalších látek do Věznice XY, domluvu na obstarání a dodání marihuany a rady stran jejího zabalení, anebo informaci o kvalitě dodané marihuany a protiplnění v podobě tabáku, který za ni obdržel).
65. Na podkladě výše uvedeného proto lze shrnout, že učinil-li soud prvního stupně závěr o tom, že obviněný Z. se zapojil do činnosti organizované skupiny (vyznačující se určitou mírou koordinovanosti, rozdělením rolí a plánovitostí, které zvyšovaly pravděpodobnost úspěšné realizace trestné činnosti), která se podílela na protiprávní činnosti spočívající v dodávání léků, jakož i psychotropních látek do Věznice XY (viz s. 73 rozsudku soudu prvního stupně a bod 6. usnesení odvolacího soudu), nelze tomuto jeho skutkovému zjištění ničeho vytknout. Namítá-li obviněný, že ve vztahu k zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) tr. zákoníku šlo o nevýznamné množství 4 gramů marihuany, pak platí, že samotné množství látky, o nějž v případě daného trestného činu jde, není z hlediska právní kvalifikace jakkoliv podstatné, neboť není znakem skutkové podstaty daného trestného činu. Rovněž sama skutečnost, že řadě spoluobviněných a svědků nebyl osobně znám, není jakkoliv významná (ostatně znám byl prokazatelně dalším dvěma členům této skupiny – spoluobviněným P. a B.), přičemž k této námitce se velmi podrobně a přesvědčivě vyjádřil soud prvního stupně na s. 73 svého rozsudku.
66. Obviněný dále tvrdí, že „v případě trestného činu podle §283 tr. zákoníku i trestného činu podle §287 tr. zákoníku je důležitým znakem obou skutkových podstat uskutečnění v těchto popsaného jednání ve vztahu k jiné osobě“ . Jak je však ze shora uvedeného zřejmé, obviněný prokazatelně jednal za účelem distribuce daných látek (a to i) vůči dalším odsouzeným, s nimiž se nacházel ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici XY (krom výpovědi spoluobviněné B. viz např. hovor ze dne 4. 10. 2016, v němž obviněný Z. uvádí, že za prášky pro jiného vězně by „něco dostal“, popř. hovor ze dne 24. 10. 2016, z něhož je zjevné, že obviněný děkuje za zaslání marihuany, pochvaluje si její „kvalitu“ a uvádí, že za „to“ obdržel 20 tabáků). Nelze se tak ztotožnit s tvrzením obviněného, že důkazní situace svědčila výrazně v jeho prospěch. Ačkoliv totiž distribuci léků a marihuany potvrzuje z dalších osob de facto jen spoluobviněná B., je z obsahu odposlechnutých a zaznamenaných vlastních vyjádření obviněného vzpomenutých výše zřejmé, že dodané léky a marihuana nebyly určeny pouze pro jeho osobu, ale tyto dále v prostředí Věznice XY společně s obviněným P. dále distribuovali. Nelze tedy tvrdit, že by celá důkazní situace byla ve vztahu k obviněnému vystavěna toliko na nepřímých důkazech, neboť za ně jeho vlastní zaznamenaná slova rozhodně považovat nelze.
67. Podle obviněného rovněž v řízení nebylo prokázáno, že látka, s níž nedovoleně nakládal, byla skutečně marihuanou či nikoliv. Tato námitka obviněného (ostatně ani jako předchozí) však v nyní projednávané trestní věci nezaznívá prvně. Již odvolací soud – a jeho závěr Nejvyšší soud plně akceptuje – k této uvedl, že není pochyb o tom, že obviněnému byla do Věznice XY po dohodě s jeho družkou (spoluobviněnou B.) doručena marihuana, přičemž obviněný si nikdy na její kvalitu neztěžoval (právě naopak – viz hovory ze dnů 21. a 24. 10. 2019), pouze komentoval výrazný zápach marihuany (viz hovor ze dne 25. 1. 2017) [srov. bod 7. usnesení odvolacího soudu]. Je přitom běžné, že předmětná látka je svými uživateli zkonzumována a nelze proto zpětně posoudit samotné množství účinné látky v této obsažené – právě v takových případech je třeba vycházet z hodnocení její „kvality“ samotnými uživateli, přičemž s ohledem na shora uvedené nelze mít důvodných pochyb o tom, že v dané trestní věci šlo o marihuanu, tj. sušenou rostlinu konopí s obsahem vyšším než 0,3 % látky delta-9-THC (srov. §5 odst. 5 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
68. Následující dovolací námitka obviněného prima vista míří k uplatnění zásady subsidiarity trestní represe . Jak přitom Nejvyšší soud vzpomenul výše, obviněný v rámci svého dovolání uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, jehož prostřednictvím lze rozporovat pouze nesprávné právní posouzení skutku, popř. jiné nesprávné hmotněprávní posouzení. Dotčená část argumentace obviněného se však netýká samotného právního posouzení jeho jednání popsaného výše, ale spočívá v marginalizaci jeho jednání naplňujícího znaky skutkové podstaty zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) tr. zákoníku ve vazbě na přiměřenost uloženého trestu odnětí svobody.
69. Obviněný tak ve skutečnosti brojí proti přiměřenosti uloženého trestu, kteroužto námitku však v dovolacím řízení zásadně uplatnit nelze (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 9. 2002, sp. zn. 11 Tdo 530/2002, uveřejněné pod č. 22/2003 Sb. rozh. tr., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2016, sp. zn. 8 Tdo 1561/2016, bod 34. in fine , anebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2016, sp. zn. 11 Tdo 1586/2015). Nejvyšší soud sice v minulosti výjimečně přistoupil k přezkoumání přiměřenosti uloženého trestu, avšak tehdy, pokud se tento jevil extrémně přísným, zjevně nespravedlivým a nepřiměřeným.
70. Zásada přiměřenosti trestních sankcí je totiž předpokladem zachování obecných principů spravedlnosti a humánnosti sankcí. Tato zásada má ústavní povahu, její existence je odvozována ze samé podstaty základních práv, jakými jsou lidská důstojnost a osobní svoboda, a z principu právního státu, vyjadřujícího vázanost státu zákony. Jde-li o uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody, je třeba zkoumat, zda zásah do osobní svobody pachatele, obecně ústavním pořádkem předvídaný, je ještě proporcionálním zásahem či nikoliv. Je třeba zkoumat vztah veřejného statku, který je představován účelem trestu, a základním právem na osobní svobodu, které je omezitelné jen zákonem, avšak dále za předpokladu, že jde o opatření v demokratické společnosti nezbytné a nelze-li sledovaného cíle dosáhnout mírnějšími prostředky (srov. nález Ústavního soudu ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04).
71. Nejvyšší soud proto optikou shora prezentovaného závěru přezkoumal přiměřenost soudem prvního stupně uloženého nepodmíněného trestu odnětí svobody, kdy zjistil, že tento se jeho uložením nezpronevěřil imperativům přiměřenosti, humánnosti a spravedlnosti trestních sankcí. Z odůvodnění jeho napadeného rozsudku se totiž podává, že si byl při úvaze o druhu a konkrétní výši uloženého trestu vědom zásad ukládání trestů zakotvených v §37 a násl. tr. zákoníku (viz s. 91 a násl. jeho rozsudku), kdy po zohlednění všech okolností případu a skutečností relevantních pro rozhodování o trestu ve vztahu k obviněnému dospěl k závěru, že na osobu obviněného je třeba působit trestem odnětí svobody (jakožto trestem hlavním), jehož výši stanovil v polovině zákonného rozpětí trestní sazby, kterou ustanovení §283 odst. 2 tr. zákoníku stanoví pro daný trestný čin. Nelze v tomto směru opomenout, že obviněný se dopustil hned tří trestných činů (z čehož šlo o dva přečiny a o jeden zločin), přičemž v případě zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) tr. zákoníku svým jednáním naplnil hned dva znaky této kvalifikované skutkové podstaty, které podmiňují použití vyšší trestní sazby.
72. Pouze pro pořádek a zcela na okraj lze dodat, že v tomto případě nejde ani o situaci, na niž dopadají závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2018, sp. zn. II. ÚS 492/17 (viz body 49. a násl.), kdy by tak bylo možné dovolací námitku stran výroku o trestu podřadit pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, a to z důvodu nesprávného hmotněprávního posouzení představujícího svévolné porušení některého z ústavně zaručených základních práv či svobod obviněného (viz nález Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2018, sp. zn. II. ÚS 492/17, bod 56.). Obviněný ostatně ani nijak kvalifikovaně nerozporuje skutková zjištění soudů nižších stupňů směrodatná pro stanovení konkrétní výměry uloženého trestu.
73. Nejvyšší soud tak ve vztahu k dovolání obviněného Z. uzavírá, že ani jeho dovolací argumentace neodpovídala jím uplatněnému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu (jakož ani žádnému jinému zákonnému dovolacímu důvodu). Nejvyšší soud přesto – na podkladě námitek obviněného, které lze interpretovat jako námitku extrémního nesouladu – přistoupil k přezkumu hodnotících úvah soudů nižších stupňů stran provedeného dokazování, avšak žádné takové pochybení v projednávané trestní věci ve vztahu k obviněnému nezjistil. Rovněž ve vztahu k výměře uloženého trestu odnětí svobody a jeho přiměřenosti nelze vůči rozsudku soudu prvního stupně uplatnit jakékoliv výhrady.
V.
Závěrečné zhodnocení Nejvyššího soudu
74. Protože Nejvyšší soud neshledal dovolací námitky obviněných M. P. a J. Z. subsumovatelné pod jimi uplatněný, ale ani žádný jiný zákonný dovolací důvod, a protože nezjistil na straně orgánů činných v trestním řízení ani žádná pochybení, jež by byla s to přivodit závěr o porušení ústavně zaručeného práva obviněných na spravedlivý proces, nezbylo mu, než podaná dovolání odmítnout podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu, což učinil v souladu s §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu).
V Brně dne 25. 5. 2021
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Petr Škvain, Ph.D.