| spisová značka |
datum rozhodnutí |
význam | právní věta |
| 1 Afs 362/2020 - 67 | 27. 4. 2021 | B | Zadavatel veřejné zakázky je v zadávací dokumentaci povinen stanovit lhůtu pro podání nabídek tak, aby po jejím uplynutí mohlo dojít bez zbytečného odkladu k zahájení otevírání obálek (§110 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek). Není v souladu se zásadou transparentnosti, pokud zadavatel zahájí otevírání obálek až v dopoledních hodinách kalendářního dne následujícího po dni, k jehož konci byla zadávací dokumentací stanovena lhůta pro podání nabídek; je nerozhodné, že podstatná část doby mezi těmito okamžiky připadala na noční hodiny. |
| 6 As 174/2019 - 35 | 23. 4. 2021 | A | Je-li určitý názor jednoznačně formulovaný a podrobně odůvodněný ve více rozhodnutích Nejvyššího správního soudu a je evidovaný v podobě právní věty v databázích judikatury, pak blíže neodůvodněná marginální poznámka vyslovená bez nutné souvislosti s meritem věci v ojedinělém jiném rozhodnutí, z níž může být dovozován názor odlišný, nezakládá povinnost postoupit věc rozšířenému senátu dle §17 odst. 1 s. ř. s. |
| 2 As 72/2020 - 46 | 22. 4. 2021 | A | Hospodářská komora České republiky je veřejnou institucí ve smyslu §2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. |
| 6 Ao 11/2021 - 48 | 22. 4. 2021 | A | I. Přijetí mimořádných opatření podle §2 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19, bez předchozího souhlasu vlády je dle §3 odst. 4 téhož zákona možné pouze v případě nebezpečí z prodlení, které musí být řádně odůvodněno, včetně vysvětlení, proč nebylo možné dodržet zákonem předepsaný postup. II. Při vydávání mimořádných opatření dle zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19, je třeba důsledně rozlišovat a dodržovat v zákoně užité pojmy „zákaz“, „omezení“ a „stanovení podmínek“. Není přípustné absenci zmocnění pro vydání omezení či zákazu určité činnosti obcházet stanovením takových podmínek, které ve svém důsledku způsobují nemožnost konkrétní činnost vykonávat. III. Pojmem „veřejné nebo soukromé akce“ dle §2 odst. 2 písm. e) zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19, se rozumí organizované podniky pořádané veřejně nebo soukromě, nikoli spontánní a nahodilá setká ... |
| 8 Ads 225/2020 - 32 | 21. 4. 2021 | B | V případě odsouzení zaměstnavatele pro trestný čin podvodu v souvislosti s poskytováním příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením opravňuje zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, Úřad práce k vypovězení dohody o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce [§78 odst. 2 písm. b) a odst. 8 písm. a) citovaného zákona]. Výpověď dohody však nemá účinky na nároky vzniklé do uplynutí výpovědní doby. O těch musí Úřad práce rozhodnout, pokud zaměstnavatel podá příslušnou žádost o vyplacení příspěvku, a to v souladu s §78a odst. 8 uvedeného zákona. |
| 1 Azs 402/2020 - 39 | 16. 4. 2021 | B | I. Krajský soud neustanoví žalobci opatrovníka podle §29 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s §64 s. ř. s., pokud přímo v řízení o žalobě nic nenasvědčuje skutečnosti, že se jedná o osobu stiženou duševní poruchou, která se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení. II. Vyvstane-li s ohledem na obsah výpovědí žalobce ve správním řízení pochybnost o tom, zda se nejedná o osobu stiženou přechodnou duševní poruchou, a správní orgán přezkoumatelným způsobem nezváží zpracování lékařského posudku a ustanovení opatrovníka podle §32 odst. 2 písm. g) správního řádu, může krajský soud rozhodnutí správního orgánu zrušit pro vadu řízení podle §76 odst. 1 písm. c) s. ř. s. |
| 1 As 394/2020 - 53 | 15. 4. 2021 | A | Negativní vyřízení podnětu k zahájení disciplinárního řízení vůči třetí osobě nemůže být nezákonným zásahem do veřejných subjektivních práv podatele ani jiných osob ve smyslu §82 s. ř. s. Podnět k zahájení disciplinárního řízení, jeho vyřízení nebo faktická nečinnost správního orgánu spočívající v nezahájení disciplinárního řízení z moci úřední se v tomto ohledu odlišují od povahy podnětu k zahájení řízení z moci úřední, o němž rozhodl rozšířený senát rozsudkem ze dne 26. 3. 2021, čj. 6 As 108/2019-39. |
| 10 Afs 332/2020 - 31 | 15. 4. 2021 | B | Totožnost předmětu řízení ve smyslu překážky litispendence [§46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] je v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu (§82 s. ř. s.) dána totožností návrhu nároku (petitu žaloby) a žalobních (skutkových) tvrzení. |
| 9 As 155/2019 - 45 | 15. 4. 2021 | B | Pojem „svoz mléka“ ve smyslu čl. 13 odst. 1 písm. l) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006, o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, nelze vykládat tak, že by se vztahoval pouze na postupný svoz mléka z několika míst do místa zpracování, a nevztahoval se na převoz mléka pouze z jednoho místa do místa zpracování. |
| 8 Ao 2/2021 - 38 | 15. 4. 2021 | B | Jestliže napadené mimořádné opatření pozbylo platnosti již před podáním návrhu, přičemž toto opatření ani nenabylo účinnosti, brání to dalšímu postupu soudu v řízení ve smyslu §13 odst. 4 věty první zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19. Ač bylo toto mimořádné opatření zrušeno a nahrazeno obsahově podobným opatřením, nejsou v takovém případě dány ani důvody pro případnou změnu návrhu, pokud postup odpůrce reálně neznemožňuje navrhovateli soudní ochranu jeho subjektivních práv. Soud proto takový návrh odmítne [§46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.]. |
| 8 Ao 1/2021 - 133 | 14. 4. 2021 | A | I. Ustanovení §13 odst. 4 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19, představuje výjimku z pravidla, že správní soudy nejsou oprávněny abstraktně přezkoumat opatření obecné povahy, které již pozbylo platnosti. Předmět řízení se v případě pozbytí platnosti mimořádného opatření nemění, neboť předmětem přezkumu je i nadále zákonnost stejného mimořádného opatření. Soud pouze získává novou výrokovou možnost, která je však vázána na to, že se navrhovatel takového výroku domáhá. II. Odborová organizace je aktivně procesně legitimována k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy, pokud hajitelně tvrdí, že toto opatření zasahuje do veřejných subjektivních práv zaměstnanců, jejichž práva a oprávněné zájmy hájí (§101a odst. 1 s. ř. s.). III. Mimořádné opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku podle §69 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, je jménem Ministerstva zdravotnictví oprávněn vydat i ministr zdravotnictví. IV. Nena ... |
| 10 Azs 422/2019 - 31 | 14. 4. 2021 | B | Modrou kartu může Ministerstvo vnitra vydat cizinci pouze v případě, že požadované pracovní místo je i v okamžiku rozhodování vedeno v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli modré karty [§42i odst. 6 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, a §37a odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti]. Není-li tato podmínka splněna, ministerstvo dále nezkoumá, zda pracovní místo není v evidenci po právu, nebo omylem. |
| 10 As 38/2021 - 33 | 14. 4. 2021 | B | Pachatelem přestupku dle §5 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, může být též jednatel právnické osoby, který za právnickou osobu s úřední osobou jedná a v této souvislosti postavení úřední osoby zneváží. |
| 5 Azs 317/2020 - 28 | 12. 4. 2021 | A | Nucené práce lze podřadit pod pojem „obchodování s lidmi“, jímž se musí správní orgán v řízení o udělení mezinárodní ochrany zabývat a zjistit skutkový stav věci tak, aby mohl posoudit, zda cizinec – oběť obchodování má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu politického přesvědčení či příslušnosti k určité sociální skupině ve smyslu §12 písm. b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.Odmítání výkonu nucených prací, které v daném státě představují běžnou praktiku či postup tamějších orgánů veřejné moci, může zakládat odůvodněný strach z pronásledování pro zastávání politických názorů, jestliže žadateli o mezinárodní ochranu původci pronásledování v důsledku odmítání této praxe určité politické přesvědčení připisují.Osoby, po kterých jsou nucené práce vyžadovány, mohou tvořit sociální skupinu, jsou-li charakterizovány společným znakem, který je u všech členů této skupiny objektivně přítomen a který je odlišný od rizika pronásledování. |
| 8 As 102/2019 - 31 | 7. 4. 2021 | A | Kontrola představuje interaktivní činnost, která z povahy věci a cíle, jehož má být dosaženo (tj. zjištění, zda kontrolovaná osoba plní povinnosti, které jí vyplývají z právních předpisů nebo které jí byly na základě těchto předpisů uloženy), vyžaduje vzájemnou komunikaci a součinnost mezi kontrolním orgánem a kontrolovanou osobou. Požaduje-li kontrolní orgán po kontrolované osobě poskytnutí určité součinnosti (§10 odst. 2 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole) a kontrolovaná osoba v dobré víře požadovanou součinnost poskytne, avšak ne zcela dle představ kontrolního orgánu, je na kontrolním orgánu, aby v souladu se zásadou součinnosti správních orgánů s dotčenými osobami podle §4 správního řádu dal možnost kontrolované osobě případné pochybnosti nebo nejasnosti odstranit. |
| 16 Kss 7/2020 - 85 | 7. 4. 2021 | B | I. Podmínkou obnovy kárného řízení z důvodu podle §278 odst. 4 trestního řádu (soudce v původním řízení porušil svoje povinnosti jednáním zakládajícím trestný čin) je existence pravomocného rozsudku trestního soudu, kterým je zjištěno pochybení člena kárného senátu v původním řízení zakládající trestný čin. II. Pokud by v souvislosti s prošetřovaným podezřením ze spáchání trestného činu osobou, jež se podílela na rozhodování kárného senátu jako jeho člen, vyšlo najevo, že toto její jednání mohlo přímo či zprostředkovaně ovlivnit výsledek řízení před kárným senátem, mohlo by to být důvodem k obnově kárného řízení z „obecného“ důvodu podle §278 odst. 1 trestního řádu (objevily se skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve odůvodnit jiné rozhodnutí o vině nebo sankci za kárné provinění). |
| 6 Afs 274/2020 - 41 | 31. 3. 2021 | B | I. Žádost o autentizační údaje pro přístup na společné technické zařízení správce daně pro elektronickou evidenci tržeb (EET) je možné podat pouze ústně do protokolu u kteréhokoli věcně příslušného správce daně anebo prostřednictvím tohoto společného technického zařízení – portálu EPO (§13 odst. 3 zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb). Ostatní formy podání podle §71 daňového řádu nejsou přípustné. II. Nepodá-li daňový subjekt žádost o autentizační údaje pro přístup na společné technické zařízení správce daně pro evidenci tržeb v zákonem předepsané formě, jedná se o vadu, pro kterou toto podání nemůže mít účinky předpokládané pro správu daní [§74 odst. 1 písm. b) daňového řádu]. Neodstraní-li daňový subjekt uvedenou vadu k výzvě správce daně, stane se podání neúčinným (§74 odst. 4 daňového řádu). |
| 8 As 202/2019 - 43 | 31. 3. 2021 | B | I. Reklama snižující lidskou důstojnost není v rozporu s §2 odst. 3 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, pokud současně neodporuje dobrým mravům. II. Reklama rozšiřovaná široké veřejnosti, která využívá fotografie téměř nahé ženy pouze k upoutání pozornosti na zcela nesouvisející zboží či službu (zde zastavárenské zboží), a tím staví ženu do pozice pouhého sexuálního objektu, představuje diskriminaci žen na základě pohlaví, snižuje jejich lidskou důstojnost a je v rozporu s dobrými mravy (§2 odst. 3 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy). |
| 2 Afs 202/2019 - 50 | 29. 3. 2021 | B | Procedura registrace plátce daně z přidané hodnoty podle §6 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, má být pro žadatele o ni co možná nejméně byrokraticky zatěžující. Správce daně si v ní má opatřit cokoli, co může, sám. Nelze však po něm požadovat, aby si opatřil dokumenty, jež ve své dispozici vůbec nemá a k nimž se za běžných okolností dostane pouze za součinnosti žadatele (například soukromoprávní dohody mezi dvěma nestátními subjekty). |
| 5 As 101/2020 - 29 | 26. 3. 2021 | A | Podání svědecké výpovědi v trestním řízení není zveřejněním osobních údajů subjektem údajů ve smyslu §9 písm. g) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. |
| 5 As 255/2020 - 30 | 26. 3. 2021 | A | Nedostaví-li se uchazeč ke zkoušce insolvenčního správce, je jedním z předpokladů pro to, aby mu Ministerstvo spravedlnosti umožnilo vykonat tuto zkoušku v jiném termínu, včasná a řádná omluva ve smyslu §24 odst. 4 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích. Včasnost omluvy se odvíjí od vážných důvodů uchazečovy neúčasti na zkoušce, jimiž mohou být i pracovní povinnosti uchazeče jako samostatného advokáta, který před svým vlastním zájmem na vykonání zkoušky upřednostnil v souladu s profesní etikou oprávněný zájem svého klienta. |
| 6 As 108/2019 - 39 | 26. 3. 2021 | A | I. Ten, kdo tvrdí, že je dotčen na svém hmotném právu faktickou nečinností stavebního úřadu, který v rozporu s §129 odst. 2 stavebního zákona nezahájil řízení o odstranění nepovolené stavby (nepovolené terénní úpravy), se může bránit proti takové faktické nečinnosti správního orgánu žalobou na ochranu před nezákonným zásahem (§82 násl. s. ř. s.). Vyhoví-li soud takové žalobě, určí, že nezahájení řízení z moci úřední je nezákonným zásahem a současně přikáže stavebnímu úřadu zahájit řízení podle §129 odst. 2 stavebního zákona. II. Pokud nebude zásahová žaloba odmítnuta proto, že v žalobě označené jednání nemůže být již z povahy věci nezákonným zásahem [§46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.], je namístě zkoumat její přípustnost z hledisek §85 s. ř. s., části věty před středníkem. Soud si musí nejprve ujasnit, zda projednávaná žaloba je „zápůrčí“, tj. směřuje proti zásahu, který doposud nebyl ukončen, anebo „určovací“, tedy směřuje proti zásahu, který již ukončen byl. Zatímco u určovací žaloby ... |
| 4 Afs 253/2020 - 31 | 25. 3. 2021 | A | Závěry vyslovené v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 10. 2018, čj. 1 Afs 291/2017-33, č. 3854/2019 Sb. NSS, o aplikaci zásady přiměřenosti při stanovení výše odvodu za porušení rozpočtové kázně v režimu zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, je třeba vztáhnout rovněž na rozhodování o vrácení dotace podle §11a zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu. |
| 7 As 284/2020 - 65 | 25. 3. 2021 | A | Příslušný útvar policie vychází při rozhodování o odnětí zbrojního průkazu z důvodu ztráty zdravotní způsobilosti jeho držitele [§27odst. 1 písm. b) zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu] z lékařského posudku vyhotoveného příslušným poskytovatelem zdravotních služeb (§20 odst. 1 citovaného zákona). V tomto řízení nevypořádává případné námitky držitele proti závěru o ztrátě zdravotní způsobilosti. |
| 8 As 287/2020 - 33 | 25. 3. 2021 | A | Odmítne-li Nejvyšší správní soud kasační stížnost bez věcného projednání (§37 odst. 5 nebo §46 ve spojení s §120 s. ř. s.), soudní poplatek za kasační stížnost se nevybírá (§6a odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a již zaplacený poplatek je soud povinen vrátit (§10 odst. 3 věta třetí, případně ve spojení s §10 odst. 5 citovaného zákona). |
| 7 Afs 354/2019 - 25 | 25. 3. 2021 | B | Daňovému subjektu nenáleží úrok z neoprávněného jednání správce daně podle §254 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, z částek, které uhradil na osobní daňový účet po dobu trvání odkladného účinku žaloby proti pravomocnému rozhodnutí ve věci doměření daně, na jejíž úhradu byly tyto částky určeny. |
| 7 As 30/2020 - 34 | 25. 3. 2021 | B | Zruší-li správní soud část územního plánu, je nutné při následném přijímání změny územního plánu podle §55 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, vycházet z původního znění územního plánu ve znění zrušujícího rozsudku. Pořizovatel změny územního plánu nemůže navázat na původní znění územního plánu, jako by ke zrušení jeho částí vůbec nedošlo. |
| 10 As 350/2020 - 36 | 24. 3. 2021 | B | Podání odsouzeného žádající příslušné státní zastupitelství o dozor (§16a odst. 5 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství) a žádost o přezkoumání způsobu vyřízení tohoto podání u nejbližšího vyššího státního zastupitelství (§16a odst. 7 téhož zákona) představují právní prostředky ochrany nebo nápravy, které je nutno vyčerpat před podáním žaloby na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu ve smyslu §85 s. ř. s. |
| 7 Ao 2/2021 - 24 | 24. 3. 2021 | B | K přezkumu návrhu na zrušení mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví vydaného před účinností zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19, je příslušný Městský soud v Praze, a to i pokud po účinnosti tohoto zákona bylo napadené mimořádné opatření změněno. |
| 1 Afs 289/2019 - 41 | 18. 3. 2021 | A | Množství skutečně spotřebovaného minerálního oleje pro výrobu tepla podle §56 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, a §2 odst. 1 vyhlášky č. 413/2003 Sb. lze prokázat rovněž kvalifikovaným výpočtem, je-li proveden na základě objektivních a prokazatelných vstupních údajů. |
| 1 Ads 507/2020 - 78 | 18. 3. 2021 | A | I. Rozhoduje-li zdravotní pojišťovna dle §15 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, o žádosti pojištěnce o úhradu zdravotního výkonu z prostředků tohoto pojištění, je povinna vycházet z kritérií uvedených v §13 uvedeného zákona, z nichž mimo jiné vyplývá nárok pojištěnce na úhradu takové léčby, která odpovídá jeho aktuálnímu zdravotnímu stavu a je pro něj přiměřeně bezpečná. II. Úhradu protonové terapie karcinomu prostaty indikované specializovaným zdravotnickým zařízením se statutem centra vysoce specializované zdravotní péče v oboru onkologie (příloha č. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění) nelze odmítnout toliko s poukazem na obecné poznatky srovnání jednotlivých druhů léčby tohoto onemocnění bez posouzení, zda s ohledem na konkrétní zdravotní stav pojištěnce může představovat i jiný než indikovaný druh léčby v jeho případě postup lege artis. |
| 9 Afs 160/2020 - 49 | 18. 3. 2021 | B | Podvodného jednání na DPH, které má za následek daňový únik, se může dopustit kterýkoli článek obchodního řetězce mnoha různými způsoby, a to jak na vstupu, tak na výstupu. Chybějící daň (daňový únik) u jednoho z článků v dodavatelsko-odběratelském řetězci proto nemusí nutně odpovídat odepřené výši nárokovaného odpočtu z plnění v tomto řetězci přijatém. Daňový únik se ani nemusí týkat přímo pořizovaného plnění. Podstatné je, že subjekt uplatňující nárok na odpočet daně věděl či mohl vědět, že se přijetím plnění účastní obchodního řetězce, který je podvodem zasažen. |
| 5 As 168/2018 - 107 | 16. 3. 2021 | A | Řízení o přezkumu závazného stanoviska dle §149 odst. 8 (dříve odst. 5) správního řádu nemá účastníky. Pokud však takové přezkumné řízení probíhá v rámci „hlavního“ správního řízení, pro něž bylo přezkoumávané závazné stanovisko vydáno (ať již je předmětem přezkumu závazné stanovisko dotčeného správního orgánu vydané v řízení v prvním stupni, nebo závazné stanovisko vydané správním orgánem nadřízeným dotčenému správnímu orgánu v odvolacím řízení), může být na základě konkrétních okolností dané věci v zájmu zachování práv dotčených osob ve smyslu §4 odst. 4 správního řádu a jejich rovného postavení ve smyslu §7 správního řádu nezbytné poskytnout těmto dotčeným osobám, tedy účastníkům „hlavního“ správního řízení, možnost se k otázce, zda má dojít ke zrušení či změně přezkoumávaného závazného stanoviska, vyjádřit. |
| 1 As 337/2018 - 48 | 15. 3. 2021 | A | I. Ani z judikaturních závěrů o potřebě zdrženlivosti soudů při přezkumu územně plánovací dokumentace jako aktů územní samosprávy nelze v žádném případě dovodit, že by věcné řešení územně plánovací regulace nepodléhalo účinné soudní kontrole. Zejména tehdy, je-li tvrzeno dotčení na právech garantovaných ústavním pořádkem České republiky (čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). II. I „politické“ rozhodnutí o upřednostnění některých zájmů před jinými musí být činěno při naplnění ústavního požadavku zákonnosti, legitimity a proporcionality a při zachování ochrany základních práv před svévolnými a excesivními zásahy veřejné moci. III. Při posuzování své pravomoci soud nemůže zaměňovat otázky zákonnosti, proporcionality a vhodnosti řešení přijatého v přezkoumávané územně plánovací dokumentaci. |
| 14 Kse 4/2020 - 142 | 10. 3. 2021 | B | Porušení povinnosti dbát náležité ochrany práv povinného (§46 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu) může založit kárnou odpovědnost soudního exekutora. |
| 10 As 336/2019 - 46 | 4. 3. 2021 | B | I. Domnívá-li se vlastník jednotky, že vestavba výtahu, o níž bylo rozhodnuto na shromáždění společenství vlastníků jednotek, je změnou stavby nebo podstatnou změnou týkající se společných částí domu ve smyslu stanov společenství (srov. též §11 odst. 5 zákona č. 72/1994 Sb., ve znění do 26. 4. 2005), s níž musejí souhlasit všichni vlastníci jednotek, a nikoli jen většina z nich, může podat k civilnímu soudu návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí shromáždění podle §258 občanského zákoníku (případně též návrh přehlasovaného vlastníka podle §1209 občanského zákoníku). Naopak tuto otázku nemá řešit správní soud v řízení o přezkumu stavebního povolení na výtah. II. Důvodem hodným zvláštního zřetele, pro který soud přizná osobám zúčastněným na řízení právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalobkyni (§60 odst. 5 s. ř. s.), může být i konfrontační procesní strategie žalobkyně založená na opakování nedoložených tvrzení, jejímž cílem je spíše uškodit osobám zúčastněným než prospět ... |
| 2 As 104/2019 - 69 | 26. 2. 2021 | B | U staveb, jakými jsou například i větrné parky, tedy rozlehlý komplex jednotlivých staveb takové povahy, jež je způsobilá ovlivnit poměry v širokém okolí, a tedy dotknout se pozemků řady osob, je využití doručení oznámení o zahájení územního řízení účastníkům podle §85 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), veřejnou vyhláškou obvykle zcela přiměřené situaci. |
| 5 As 76/2018 - 39 | 19. 2. 2021 | B | Důvody představující případ hodný zvláštního zřetele ve smyslu §11 odst. 4 zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, pro něž bylo možné prominout žadateli o udělení státního občanství ČR splnění podmínky prokázání znalosti českého jazyka stanovené v §7 odst. 1 písm. d) téhož zákona, se neomezovaly jen na případné vysvětlení, proč si žadatel nebyl schopen na požadované úrovni osvojit český jazyk, ale bylo třeba, aby správní orgán vzal v úvahu veškeré okolnosti, byť se znalostí českého jazyka přímo nesouvisející, které naopak svědčily ve prospěch udělení státního občanství žadateli. U žadatele o udělení státního občanství, který má v ČR dlouhodobě postavení azylanta, je v souladu s čl. 1C odst. 1 a čl. 34 Úmluvy o právním postavení uprchlíků (č. 208/1993 Sb.), čl. 6 odst. 4 písm. g) Evropské úmluvy o státním občanství (č. 76/2004 Sb. m. s.) i §17 odst. 1 písm. b) a §68 a násl. zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, takovým důležitým hlediskem nemožnost a ... |
| 3 Afs 203/2019 - 43 | 19. 2. 2021 | B | Státnímu fondu nelze uložit odvod za porušení rozpočtové kázně podle §44a odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, tedy jako by byl organizační složkou státu, ledaže jsou příslušné správní výdaje fondu hrazeny ze státního rozpočtu a jsou tak splněny podmínky dle §28 odst. 3 téhož zákona. |
| 8 Azs 260/2020 - 28 | 18. 2. 2021 | B | I. Pokud správní orgán nevzal za podklad rozhodnutí (§50 správního řádu) cizojazyčnou listinu z důvodu, že není pro posouzení věci relevantní, nemusí pořídit její překlad do českého jazyka, není-li o jejím obsahu mezi správním orgánem a účastníky řízení sporu. V takovém případě postačí, pokud tento postup odůvodní v rozhodnutí ve věci. II. Neobrátil-li se žadatel o udělení mezinárodní ochrany v zemi původu na policii kvůli vyhrožování ze strany teroristické skupiny z důvodu obavy, že by sám mohl být obviněn z příslušnosti k této skupině, a pokud zároveň z obsahu podkladů shromážděných ve správním řízení plynou informace naznačující pouze institucionální, nikoliv reálné a vymahatelné zajištění ochranných mechanismů (zde Jordánské hášimovské království), je správní orgán povinen se zabývat tím, zda lze v takovém případě považovat možnost domáhat se ochrany v zemi původu za účinný prostředek nápravy (§2 odst. 5 a odst. 6 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu). III. Pokud uplatnil žadatel ... |
| 9 As 164/2020 - 32 | 18. 2. 2021 | B | Pokud územní plán stanovil společné regulativy pro plochu zahrnující pozemky více vlastníků a umístění stavby na jedné části takové plochy má vliv na možnost využití jiné její části, pak může vlastník takového pozemku namítat v územním řízení dotčení svého vlastnického práva umístěním stavby na takto souvisejícím pozemku ve smyslu §89 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. |
| 8 Afs 48/2021 - 38 | 18. 2. 2021 | B | Daňovému subjektu (dlužníkovi), který po zahájení insolvenčního řízení brojí proti rozhodnutí o uložení pokuty dle daňového zákona (zde nepodání kontrolního hlášení DPH), zpravidla nebude bezprostředně hrozit újma, která odůvodňovala přiznání odkladného účinku žalobě či kasační stížnosti (§73 odst. 2 s. ř. s.), protože po zahájení insolvenčního řízení nelze provést daňovou exekuci (§243 odst. 1 daňového řádu). |
| 7 Afs 351/2019 - 24 | 17. 2. 2021 | B | Pokud nastal původní den splatnosti daně před 1. 1. 2015, uplatní se při výpočtu úroku z prodlení §252 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění účinném do dne 31. 12. 2014, tj. včetně pravidla omezujícího délku úročení prodlení s úhradou daňového nedoplatku dobou pěti let, které bylo zrušeno zákonem č. 267/2014 Sb. |
| 1 Afs 418/2020 - 51 | 16. 2. 2021 | B | I. Předpokladem řádného splnění oznamovací povinnosti podle §122 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, je zaslání elektronického formuláře obsahujícího všechny podstatné zákonem stanovené náležitosti ve lhůtě podle §122 odst. 4 zákona o podnikání na kapitálovém trhu České národní bance prostřednictvím internetové aplikace České národní banky pro sběr informačních povinností a registraci subjektů (§15 odst. 1 vyhlášky č. 234/2009 Sb., o ochraně proti zneužívání trhu a transparenci). II. Osoba, která ve lhůtě podle §122 odst. 4 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, zašle formulář oznámení o překročení zákonem stanoveného podílu na hlasovacích právech emitenta (§122 odst. 1 citovaného zákona) České národní bance pouze do její datové schránky, nadto s chybně a neúplně vyplněnými údaji o osobách jednajících ve shodě s oznamovatelem [§122 odst. 2 písm. a) citovaného zákona], se dopustí přestupku podle §163 odst. 1 písm. a) téhož zákona. |
| 8 Afs 24/2019 - 44 | 11. 2. 2021 | B | Dodavatel plnění, za které daňový subjekt poskytl úhradu, kterou uplatňuje jako daňově účinný výdaj podle §24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, může přenechat faktickou realizaci plnění pro daňový subjekt subdodavateli. V takovém případě musí být jednoznačně prokázán vztah mezi daňovým subjektem a dodavatelem plnění, který je deklarován na předložených dokladech, a dále musí být prokázáno, že plnění deklarovaného dodavatele pro daňový subjekt spočívalo přinejmenším v zajištění realizace plnění subdodavatelem (tj. musí být prokázán vztah mezi deklarovaným dodavatelem a subdodavatelem, který pro daňový subjekt poskytl tvrzené plnění). |
| 8 As 380/2018 - 31 | 11. 2. 2021 | B | Beztrestnost jednání v krajní nouzi [§2 odst. 2 písm. b) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, nyní §24 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich] představuje výjimku z odpovědnosti za přestupek. Musí být šetřeno její podstaty a smyslu. Pakliže jednající osoba se vznikem nebezpečné situace výslovně počítá a chce ji vyvolat (úmysl přímý), nebo je vznik nebezpečné situace vysoce pravděpodobný a jednající osoba je smířena s tím, že tato situace nastane (úmysl nepřímý), nemůže se dovolat vyloučení protiprávnosti jednání, jež vedlo k odvrácení nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému zákonem, z důvodu krajní nouze. |
| 8 As 43/2019 - 40 | 11. 2. 2021 | B | Orgán, který posuzuje, zda se použije zásada příkazu retroaktivity ve prospěch pachatele (čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, §2 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich), musí podřadit konkrétní čin konkrétního pachatele pod všechna relevantní ustanovení řešící přestupek, celkový výsledek posoudit a podle toho rozhodnout, zda je pozdější právní úprava pro pachatele výhodnější. Pokud nová právní úprava nabude účinnosti až po vydání rozhodnutí správního orgánu, které nabude právní moci, musí v řízení o žalobě proti takovému rozhodnutí tuto úvahu v plném rozsahu učinit krajský soud, i pokud bude muset posoudit určitý aspekt, který dřívější právní úprava nestanovila. |
| 5 As 177/2016 - 139 | 10. 2. 2021 | A | Účinky práva EU, konkrétně článku 56 a násl. SFEU, mohou dle okolností vést k omezení prostoru pro samosprávu, v němž obec obecně závaznou vyhláškou v samostatné působnosti na svém území reguluje přípustnost, rozsah a jiné modality provozování sázkových her a jiných podobných her (§50 odst. 4 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění účinném od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2016). Obec takovou regulaci může v obecné rovině přijmout a má velmi široký prostor pro uvážení ohledně její konkrétní podoby. Prostor pro samosprávu však je omezen v tom, že případné takto vyhláškou vytvořené překážky volnému pohybu služby, která spočívá v umožnění hrát tyto hry, musí být v souladu s podmínkami práva EU. |
| 5 As 102/2018 - 35 | 8. 2. 2021 | B | Dojde-li v průběhu řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ve věci správního deliktu (přestupku) k takové změně právní úpravy, o níž se krajský soud domnívá, že by mohla pro žalobce jakožto pachatele daného deliktu vést k příznivějšímu výsledku ve smyslu čl. 40 odst. 6 věty druhé Listiny základních práv a svobod, je povinen postavit najisto, zda je nová právní úprava, účinná v době jeho rozhodování, jako celek z hlediska trestnosti daného činu nebo z hlediska ukládaného trestu pro žalobce skutečně příznivější než právní úprava účinná v době spáchání deliktu, má-li být tato skutečnost jediným důvodem zrušení napadeného správního rozhodnutí. Je-li to nezbytné, je krajský soud za účelem posouzení této otázky povinen i doplnit dokazování. |
| 5 As 38/2020 - 54 | 8. 2. 2021 | B | I. Dostupnost cílového poskytovatele akutní lůžkové péče podle §3 písm. d) zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, nelze hodnotit jen podle vzdálenosti tohoto poskytovatele od místa nálezu pacienta. Rozhodující je faktor času, a je proto potřeba zohlednit i další okolnosti jako např. aktuální dopravní situaci, povětrnostní podmínky, příp. vhodnost trasy k cílovému poskytovateli z hlediska zdravotního stavu pacienta. II. Povinnost převzít pacienta do péče podle §6 odst. 2 zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, vzniká cílovému poskytovateli akutní lůžkové péče již tím, že jeho kontaktní místo potvrdí zdravotnickému operačnímu středisku nebo pomocnému operačnímu středisku možnost přijmout pacienta. V takovém případě nesmí cílový poskytovatel akutní lůžkové péče vázat převzetí pacienta na další podmínky – zde na sjednané zdravotní pojištění pacienta, který je cizincem. Jedná se o ochranu základního práva na život a ochranu zdraví, jehož nositelem je ka ... |