| spisová značka |
datum rozhodnutí |
význam | právní věta |
| 2 As 103/2019 - 27 | 2. 4. 2020 | B | Obec může jako jednu z podmínek pro udělení výjimky z obecného regulativu prostorového využití určité funkční plochy stanovit povinnost jejího projednání s orgány obce jednajícími přitom v samostatné působnosti; taková úprava představuje akceptovatelný způsob realizace ústavně garantovaného práva obce na samosprávu spočívajícího v ovlivnění prostorového uspořádání jejího území. |
| 8 Afs 352/2019 - 20 | 31. 3. 2020 | A | Jestliže žalobce v soudem stanovené lhůtě pro zaplacení soudního poplatku (§9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) zůstane zcela pasivní, nemůže se žádostí zaslanou po uplynutí této lhůty úspěšně domoci započtení přeplatku na soudním poplatku vzniklému témuž žalobci v jiném řízení vedeném u téhož krajském soudu. Placení soudních poplatků je svou povahou odlišné od systému placení daní, proto právní podklad pro započtení soudního poplatku v takovém případě nepředstavuje ani §154 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve spojení s §13 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. |
| 8 Azs 328/2019 - 25 | 31. 3. 2020 | B | S ohledem na povahu řízení o zajištění cizince (§124 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR) nelze správnímu orgánu vytýkat, že nezjistil veškeré skutečnosti týkající se rodinného a soukromého života cizince i možnosti uložení zvláštních opatření za účelem vycestování, pokud na ně cizinec sám neupozorní a takové skutečnosti nevyplývají ani z aktuálních dostupných podkladů, které správnímu orgánu mají být známy z úřední činnosti. |
| 8 As 350/2019 - 34 | 31. 3. 2020 | B | V řízení o zrušení opatření obecné povahy se dle §101b odst. 4 s. ř. s., neužije §34 odst. 4 stejného zákona. V těchto řízeních tedy soud nevydává usnesení o tom, že osoba domáhající se práv osoby zúčastněné na řízení takovou osobou není. |
| 7 Azs 391/2019 - 43 | 30. 3. 2020 | B | Ponechání cizince v evidenci nežádoucích osob podle §155 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, není rozhodnutím ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s. |
| 5 Azs 325/2019 - 16 | 27. 3. 2020 | A | Jestliže ministerstvo vnitra meritorně projedná (první) opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany [§2 písm. f) č. 325/1999 Sb., o azylu] a rozhodne o ní, nevylučuje to, aby na další (v pořadí již třetí) žádost téže osoby nahlíželo jako na tzv. další opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany [§2 písm. g) zákona o azylu] a rozhodlo o ní ve zkráceném řízení podle §11a odst. 3 zákona o azylu. |
| 9 As 237/2019 - 45 | 27. 3. 2020 | A | Přidělení konkrétní věci konkrétnímu soudci (senátu) není výkonem veřejné správy, ale postupem v zahájeném soudním řízení. Proti nezákonnosti takového postupu se nelze bránit žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu podle §82 a násl. s. ř. s., ale uplatněním námitky nesprávného obsazení soudu přímo v řízení, v němž mělo k nezákonnosti při přidělování věci dojít, případně v řízeních o následně podaných opravných prostředcích či ústavní stížnosti. |
| 6 Azs 258/2019 - 31 | 26. 3. 2020 | A | Obsahem státoobčanského svazku nejsou jen práva, ale i povinnosti občana vůči státu. Osoby bez státní příslušnosti (ve smyslu Úmluvy o právním postavení osob bez státní příslušnosti) proto nelze nutit, aby nabyly občanství státu, k němuž je nepojí žádné skutečné pouto, jen proto, že pro nabytí občanství tohoto státu z formálního hlediska splňují podmínky. |
| 9 Afs 271/2018 - 52 | 26. 3. 2020 | A | Žalovaný správní orgán je osobou zjevně neoprávněnou k podání kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu o zastavení řízení podle §47 písm. a) s. ř. s.; taková kasační stížnost musí být odmítnuta podle §46 odst. 1 písm. c) za použití §120 s. ř. s. |
| Nad 8/2019 - 65 | 26. 3. 2020 | B | I. K vyloučení všech soudců krajského soudu nestačí, že žalovaným správním orgánem je předseda (případně místopředseda) tohoto krajského soudu, respektive ve věci rozhodoval jako správní orgán předseda soudu, soud je účastníkem řízení nebo osobou zúčastněnou na řízení apod. Je třeba, aby k této skutečnosti přistoupily další okolnosti, které vyvolávají oprávněné (myslitelné) pochybnosti o nepodjatosti všech soudců správního soudu na základě samotné povahy projednávané věci či z jiných vážných důvodů (§9 odst. 1, 3 ve spojení s §8 s. ř. s.). II. Okolnost vyloučení soudců krajského soudu (§8 s. ř. s.) nesmí být zkoumána jako předběžná otázka ve vlastním řízení o přikázání věci. Výjimkou jsou případy tzv. systémové podjatosti, v nichž vznikají důvodné pochybnosti o nepodjatosti všech soudců krajského soudu na základě samotné povahy projednávané věci. Ovšem i tam, kde Nejvyšší správní soud dovodí „systémovou“ podjatost všech soudců, je třeba, aby se samostatným výrokem usnesení vypořádal ... |
| 5 Azs 404/2019 - 28 | 16. 3. 2020 | B | Při posuzování přiměřenosti dopadů rozhodnutí o zrušení povolení k trvalému pobytu rodinného příslušníka občana EU dle §87l odst. 1 písm. e) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, do soukromého a rodinného života cizince (§174a zákona o pobytu cizinců) je třeba v případě, že se toto rozhodnutí dotýká nezletilých dětí, v souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva k výkladu čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod zohledňovat nejlepší zájem dítěte, tedy zabývat se pečlivě situací těchto nezletilých dětí, brát v úvahu jejich věk, konkrétní okolnosti jejich pobytu v ČR i v zemi původu, míru závislosti na péči daného cizince. Nejlepší zájem dítěte neznamená, že je třeba přijmout všechny děti, kterým by se lépe žilo v ČR, nicméně je třeba ho považovat za středobod úvah a přiznat tomuto zájmu rozhodující význam. |
| 5 Afs 138/2017 - 79 | 13. 3. 2020 | A | I. Článek 49 Smlouvy o fungování EU musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání právní úpravě členského státu vylučující možnost, aby společnost, která místo svého skutečného vedení, a tím pádem i svou daňovou rezidenci přemístila do tohoto členského státu, uplatnila daňovou ztrátu, která jí před tímto přemístěním vznikla v jiném členském státě, v němž si tato společnost ponechává své sídlo. II. Vnitrostátní úprava v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ani evropská úprava neumožňuje subjektu z jiného členského státu při pouhém přesunu místa výkonu podnikatelské činnosti, resp. přesunu místa vedení do České republiky, uplatnit jako odčitatelnou položku dle §34 zákona o daních z příjmů daňovou ztrátu vzniklou v tomto jiném členském státě, které dosáhl před přemístěním sídla do České republiky a která nebyla českou daňovou správou vyměřena dle §38n zákona o daních z příjmů. Za podmínek stanovených tímto zákonem lze uplatnit daňovou ztrátu vzniklou v jiném státě pouze v případech, ... |
| 6 As 221/2019 - 31 | 12. 3. 2020 | A | Za přestupek spočívající v odběru povrchových vod v rozporu s vydaným povolením [§125c odst. 1 písm. a) zákona 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon)] se ukládá pokuta v pevně stanovené výši, určená výpočtem jako součin množství odebrané vody v m3 a zákonem stanovené částky (§125a odst. 4 aplikovaný na základě §125c odst. 5 vodního zákona, ve znění účinném do 31. 12. 2018), přičemž výsledek tohoto výpočtu je zároveň třeba považovat pro účely uplatnění absorpční zásady za horní hranici sankce, kterou je možné za daný přestupek v konkrétním případě uložit. |
| 2 Azs 259/2019 - 28 | 12. 3. 2020 | A | I. Smyslem a účelem soudní kontroly rozhodování na základě utajovaných informací je především zajistit, aby k tomu byly používány pouze informace skutečné a věrohodné, ne vyfabulované, které poskytují dostatečně přesný a spolehlivý skutkový základ pro právní posouzení věci. Nelze připustit, aby pod rouškou údajných utajovaných informací, o jejichž relevanci si nelze učinit úsudek, bylo svévolně a bez spolehlivých skutkových důvodů nakládáno s osudy lidí. Vždy záleží na tom, jaká právem definovaná skutková podstata má být utajovanými informacemi prokazována. II. Informace obsažené v utajované části správního spisu mohou z pohledu požadavků na přesvědčivost, přesnost a věrohodnost pro účely řízení o žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem společného soužití rodiny podle §46 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, a posuzování, zda existuje ve smyslu §9 odst. 1 písm. h) téhož zákona důvodné nebezpečí, že by žadatel ... |
| 6 As 266/2019 - 27 | 12. 3. 2020 | B | S ohledem na §2 odst. 5 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, je při pozdějších změnách zákona, který je účinný v době spáchání přestupku, nutné vždy aplikovat znění, které je pro pachatele nejpříznivější. Přitom je třeba porovnat nikoli jen znění účinná v době spáchání přestupku a v době rozhodování správního orgánu či soudu, ale i všechna znění, která byla případně účinná v mezidobí. |
| 1 Ads 153/2019 - 22 | 11. 3. 2020 | B | Ustanovení §3 odst. 1 písm. f) zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi nepředstavuje protiústavní zásah do práva na pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek. Základní životní podmínky stát zajišťuje v nezbytně nutné míře obviněným přímo ve vazební věznici. |
| 1 As 340/2018 - 33 | 11. 3. 2020 | B | Slovní ochranná známka je chráněna ve všech svých grafických podobách, ledaže by grafická podoba změnila celkový dojem natolik, že by si slovní prvek neponechal původní rozlišovací způsobilost. Pravděpodobnost záměny [§7 odst. 1 písm. a) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách] novější kombinované ochranné známky se shodným nebo podobným slovním prvkem, jaký obsahuje starší slovní ochranná známka, je proto obecně vyšší než v případě dvou kombinovaných ochranných známek se shodným či podobným slovním prvkem, ale odlišným prvkem grafickým. |
| Nad 22/2020 - 35 | 11. 3. 2020 | B | Policejní orgány při provádění identifikačních úkonů podle §65 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, plní úkoly v oblasti veřejné správy. Tyto úkoly spočívají v tom, že vytvářejí a spravují databázi údajů použitelných pro pátrání po trestné činnosti a její potírání. Neobstarávají důkazy pro objasnění trestní věci, v níž je předvolaná osoba obviněna. Identifikační úkony jako takové nevedou k naplnění účelu trestního řízení proti předvolané osobě (na rozdíl od úkonů podle §114 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu). |
| 14 Kse 1/2020 - 30 | 11. 3. 2020 | B | Pro pozdější (odlišný) výklad práva nelze povolit obnovu řízení dle §22 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů. |
| 6 As 104/2019 - 70 | 28. 2. 2020 | A | I. Pro shledání žalobní legitimace ekologického spolku podle §65 odst. 1 s. ř. s. postačuje, pokud soud shledá místní vztah spolku k předmětu správního řízení jako celku. Soud tudíž nezkoumá aktivní procesní legitimaci ve vztahu k jednotlivým žalobním námitkám uplatňovaným ekologickým spolkem. II. Zjišťovacímu řízení [§4 odst. 1 písm. b) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí] nepodléhají jednak takové změny záměrů, u nichž je každému na první pohled zřejmé, že žádný negativní vliv na životní prostředí mít nemohou (např. zateplení administrativní budovy v elektrárně), jednak ty, u nichž sice laik může mít pochybnosti, zda by nemohly negativně ovlivnit životní prostředí, avšak odborník je schopen na základě dostupných informací a svých odborných znalostí takovou možnost a priori vyloučit. Musí se tak ale stát v souladu s principem předběžné opatrnosti (§13 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí) bez jakýchkoliv pochybností a bez nutnosti provádět podrobnější zkoumání, vy ... |
| 3 As 282/2017 - 70 | 28. 2. 2020 | B | Existuje-li v období po 1. 1. 2013 dříve přijatý územní plán, který překračuje akceptovatelnou míru podrobnosti stanovenou v §43 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, ve znění novely č. 350/2012 Sb., nemá být v období od 1. 1. 2013 v tomto rozsahu aplikován. Taková část územně plánovací dokumentace již není způsobilá vyvolat žádné právní následky, a z logiky věci tak nemůže být způsobilá dotknout se práv jejích potenciálních adresátů. |
| Konf 23/2019 - 18 | 27. 2. 2020 | A | Rozhodování o změně jména a příjmení fyzické osoby se děje ve správním řízení (§74 odst. 1 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení), zahajovaném na návrh; pravomoc soudů rozhodovat o takovém návrhu v občanském soudním řízení není založena. Pravomoc soudů určit příjmení osoby, vyplývající z §862 odst. 1 in fine občanského zákoníku nedopadá na případy změny příjmení, ale na situace, kdy po narození dítěte či určení otcovství k dítěti nelze provést matriční zápis přímení dítěte do knihy narození pro neexistenci dohody nesezdaných rodičů o této otázce. |
| Konf 27/2019 - 9 | 27. 2. 2020 | A | Při posuzování věcné příslušnosti soudů (§7 o. s. ř. a §4 s. ř. s.) je nutno v maximální možné míře respektovat vůli žalobce, jaký právní prostředek k ochraně svého práva zvolil, a tuto projevenou vůli nelze nahrazovat úvahou soudce, že by jiný prostředek mohl být pro žalobce účelnější. |
| 1 Afs 296/2019 - 68 | 27. 2. 2020 | B | Při předvolávání osob ve výkonu trestu odnětí svobody je třeba s ohledem na zásadu procesní rovnosti osob zúčastněných na správě daní (§6 odst. 1 daňového řádu) v maximální možné míře postupovat podle §100 odst. 1 daňového řádu. |
| 10 Afs 268/2019 - 53 | 26. 2. 2020 | A | Zahájení daňové kontroly přerušuje prekluzivní lhůtu ke stanovení daně (§148 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád), byť správce daně před zahájením této kontroly opomněl daňový subjekt vyzvat k podání dodatečného daňového tvrzení (§145 odst. 2 daňového řádu). Takovéto opomenutí správce daně sice je nezákonné, avšak nejde o takovou vadu, která by měla vztah k výši následně doměřené daně. |
| 7 Ads 474/2018 - 27 | 26. 2. 2020 | B | Vezme-li navrhovatel žalobu proti rozhodnutí žalovaného zpět dle §47 písm. a) s. ř. s., a současně stejným podáním navrhne zrušení jiných (pozdějších) rozhodnutí žalovaného, nejedná se o změnu žaloby ve smyslu §95 odst. 1 o. s. ř. |
| 6 Azs 239/2019 - 33 | 26. 2. 2020 | B | Rozhodnutí o povinnosti opustit území podle §50a odst. 3 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území české republiky, ve znění účinném do 30. 7. 2019, bylo možné vydat, pokud měl být cizinec předán podle nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 604/2013/EU (Dublin III), avšak před samotným předáním bylo vyhověno jeho žádosti o dobrovolný návrat podle §54a zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. |
| 10 Afs 171/2019 - 51 | 25. 2. 2020 | B | V případě postoupení pohledávky ze smluvních sankcí, která byla v minulém zdaňovacím období položkou snižující výsledek hospodaření (základ daně z příjmů), se výsledek hospodaření podle §23 odst. 3 písm. a) bod 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zvyšuje o částku příjmu plynoucího z postoupení pohledávky ze smluvních sankcí, nikoliv o celou jmenovitou hodnotu postoupené pohledávky. Postupitel pohledávky tak ve svém důsledku odvede daň jen z příjmu plynoucího z postoupení pohledávky. |
| 5 Ads 66/2018 - 52 | 24. 2. 2020 | B | Podmínka osobní péče ve smyslu §5 odst. 1 písm. s) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, při výkonu zaměstnání je splněna jen tehdy, je-li zaměstnání konáno při takovém zkrácení pracovní doby nebo za jiných obdobných podmínek, které nebrání řádnému výkonu osobní péče. |
| 1 Azs 512/2019 - 50 | 21. 2. 2020 | B | Pokud cizinec podá žalobu proti rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu a krajský soud této žalobě přizná odkladný účinek, je nutno toto povolení považovat s ohledem na §73 odst. 3 s. ř. s. za platné dnem právní moci usnesení krajského soudu o přiznání odkladného účinku žalobě. V takovém případě musí cizinec požádat o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu v souladu s §47 odst. 1 zákona o pobytu cizinců, tedy ve zde stanovené době před uplynutím platnosti stávajícího povolení. Má tedy postupovat tak, jako by platnost stávajícího povolení nebyla zrušena. |
| 12 Ksz 10/2019 - 127 | 19. 2. 2020 | B | I. Mezi stěžejní podání stěžejní podání, o kterých má být státním zástupcem rozhodnuto během lhůty stanovené zákonem, a pokud stanovena není, pak během několika dnů či jednoho týdne (maximálně dvou týdnů ve výjimečných případech) patří též úkony, u kterých zákon předpokládá bezodkladné vyřízení bez ohledu na to, ke které fázi trestního řízení se vztahují. Lze mezi ně řadit i ty, u kterých stanoví trestní řád lhůtu neprodleně, neodkladně nebo urychleně. II. Dávat pokyny jednotlivým státním zástupcům podle §12e zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, může pouze vedoucí státní zástupce, případně jej zastupující náměstek. Takové pokyny nemůže udílet osoba pověřená výkonem funkce vedoucího státního zástupce. III. Pokud byl v předchozím kárném řízení kárně obviněný uznán vinným kárným proviněním, přičemž je později shledán vinným dalšími skutky spáchanými před doručením předchozího kárného návrhu (včetně dílčích útoků pokračujícího kárného provinění), je při rozhodování o kár ... |
| 8 Afs 128/2018 - 46 | 18. 2. 2020 | A | Stát jako právnická osoba (veřejnoprávní korporace) je aktivně legitimován k podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu (§65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního), pokud v posuzovaném veřejnoprávním vztahu nevystupoval ve vrchnostenském postavení. Pro aktivní legitimaci státu je bez významu, zda napadené rozhodnutí bylo vydáno v rámci správního trestání. |
| 10 As 156/2018 - 110 | 18. 2. 2020 | A | Také v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, kterým byl uložen správní trest za přestupek (jiný správní delikt), soud přezkoumává rozhodnutí v mezích žalobních bodů dle §75 odst. 2 soudního řádu správního, uplatněných ve lhůtě pro podání žaloby (§71 odst. 2 stejného zákona). Soud nepřihlíží k žalobcem neuplatněným důvodům nezákonnosti napadeného rozhodnutí, včetně nenaplnění materiálního znaku přestupku (deliktu). |
| 10 As 275/2018 - 102 | 18. 2. 2020 | B | Souhlasné i nesouhlasné závazné stanovisko podle §149 správního řádu musí být přezkoumatelné; toho lze dosáhnout pouze tehdy, budou-li z něj zjevné důvody, na jejichž základě jej správní orgán vydal. V případě souhlasného i nesouhlasného závazného stanoviska podle §149 správního řádu je tedy nutné přiměřeně použít ustanovení o obsahu, formě a náležitostech rozhodnutí správního orgánu ve smyslu §67 a §68 správního řádu. |
| 8 Ads 194/2019 - 27 | 17. 2. 2020 | A | Jestliže správní orgán I. stupně postupem podle §87 správního řádu změní či zruší své původní rozhodnutí, které však již neexistuje, neboť jej v mezidobí zrušil odvolací správní orgán, je takové rozhodnutí správního orgánu I. stupně nicotné. Nelze proto k takovému rozhodnutí přihlížet ani při posouzení důvodnosti žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu (§81 s. ř. s.). |
| 8 As 38/2018 - 114 | 13. 2. 2020 | B | I. Zahájení trestního řízení proti určité osobě není podmínkou pro závěr, že tato osoba vyvíjela činnost proti zájmu ČR [§14 odst. 3 písm. e), §14 odst. 2 písm. a) zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti]. II. Správní orgán není povinen provádět výklad neurčitého právního pojmu „činnost proti zájmu České republiky“ podle §14 odst. 3 písm. e) zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, neboť jde o pojem jasně seznatelný, který při aplikaci nečiní větší potíže, a to s ohledem také na zákonnou definici v §2 písm. b) téhož zákona. |
| 1 As 322/2019 - 37 | 12. 2. 2020 | A | Do příjmu po služebním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání nelze při určení výše náhrady za ztrátu na (služebním) platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při uznání invalidity podle §118 odst. 1 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, zahrnovat (připočítávat) výsluhový příspěvek vyplácený poškozenému podle §132 a násl. téhož zákona. |
| 10 Afs 343/2019 - 49 | 12. 2. 2020 | B | Pokyn D-207, o uplatňování daně z přidané hodnoty u služeb ubytovacích a stravovacích, ze dne 13. 11. 2000, byl vydán za předcházející právní úpravy daně z přidané hodnoty (tj. za účinnosti zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty); tento pokyn byl po nabytí účinnosti nového zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, obsoletní. Nemohl tedy zakládat žádná legitimní očekávání výkladu nového zákona |
| 9 Azs 310/2019 - 25 | 11. 2. 2020 | A | Zmaří-li žadatel o azyl svým úmyslným jednáním transfer vykonaný v šestitýdenní lhůtě pro přemístění podle čl. 28 odst. 3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 (Dublin III), nemůže těžit ze svého nepoctivého jednání a může být znovu zajištěn, neboť v případě jeho propuštění na svobodu by došlo k nepřiměřenému omezení účinnosti řízení vedených podle tohoto nařízení. |
| 1 Afs 269/2019 - 54 | 11. 2. 2020 | A | I. Příjemce investiční pobídky byl povinen plnit povinnost „zachovat majetek“ podle §6a odst. 2 zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách (ve znění účinném do 1. 7. 2007), vždy nejméně po dobu pěti zdaňovacích období následujících po období, ve kterém splnil všeobecné podmínky podle §2 odst. 2 téhož zákona, a to bez ohledu na skutečnost, v jakých zdaňovacích obdobích investiční pobídku (slevu na dani) skutečně uplatňoval. II. Pojem „poskytnutí investiční pobídky“ znamená vydání rozhodnutí o příslibu investičních pobídek podle §5 odst. 5 zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, nikoli okamžik, kdy byla investiční pobídka skutečně čerpána (uplatněna). III. Povinnost příjemce investiční pobídky ve formě slevy na dani pořídit a evidovat v majetku dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek nejméně v částkách uvedených ve zvláštním právním předpisu [§35a odst. 2 písm. e) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů] nelze ztotožnit s povinností zachovat majetek podle §6a odst. 2 z ... |
| Konf 49/2018 - 28 | 11. 2. 2020 | A | Jestliže soud nebo správní orgán, u kterého byl uplatněn žalobcem, respektive žadatelem, určitý nárok, popře svou pravomoc věc projednat a rozhodnout, aniž by však bylo postaveno najisto, čeho se žalobce, respektive žadatel svým návrhem domáhá, je při následném vzniku negativního kompetenčního sporu nutné za použití §5 odst. 1 zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, rozhodnout, že příslušným pro další vedení řízení je orgán, u kterého byl tento nárok uplatněn. Bude na něm, aby vady žaloby, respektive žádosti, odstranil a teprve na tomto základě posoudil, zda skutečně jeho pravomoc věc projednat a rozhodnout je, či není dána. Tímto výrokem zvláštní senát nepředjímá definitivní závěr o tom, který orgán veřejné moci má pravomoc věc meritorně projednat a rozhodnout. |
| 9 Azs 366/2019 - 20 | 7. 2. 2020 | A | Lhůta pro podání žaloby a pro vymezení žalobních bodů se staví dnem podání žádosti o ustanovení zástupce či osvobození od soudních poplatků (§35 odst. 10 s. ř. s.). V případě zaslání poštou je tímto dnem den předání žaloby se žádostí o ustanovení zástupce k poštovní přepravě, nikoli až den doručení soudu. |
| 7 Azs 267/2019 - 19 | 6. 2. 2020 | A | I. Ustanovení §16 odst. 1 písm. d) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, lze aplikovat u žadatele, který má 2 státní občanství, tehdy, uvádí-li skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v §12 zákona o azylu nebo že mu hrozí vážná újma podle §14a zákona o azylu, pouze vůči jednomu z domovských států, ledaže jeho důvody uvedené v §12 nebo §14a zákona o azylu mu neumožňují využít ochranu druhého státu, jehož je žadatel občanem. II. O možnost využít ochrany některého ze států, jehož státní občanství žadatel o udělení mezinárodní ochrany má, se dle §16 odst. 1 písm. d) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, jedná tehdy, je-li tato možnost reálná a žadatel ji může fakticky využít. |
| 2 As 79/2019 - 61 | 6. 2. 2020 | B | Poznámku dle §23 odst. 1 písm. o) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, je možné zapsat pouze tehdy, pokud rozhodnutí vydané v řízení o podané civilní žalobě je (byť jen potenciálně) způsobilé být přímo a bezprostředně titulem pro vklad práva k nemovitosti evidované v katastru nemovitostí. Již toto rozhodnutí proto musí splňovat podmínku §17 odst. 4 téhož zákona. |
| 8 As 52/2019 - 75 | 4. 2. 2020 | B | Pokud stavební úřad nařídí obnovení předcházejícího stavu stavby dle §129 odst. 8 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, musí být obnoven předcházející povolený stav, tedy s umístěním, jaké měla původní povolená stavba, a tento stav musí být v rozhodnutí konkrétně určen. Stavební úřad je však před vydáním takového rozhodnutí povinen ověřit, zda je obnovení předcházejícího stavu technicky proveditelné. |
| 5 Azs 105/2018 - 46 | 31. 1. 2020 | A | I. Pokud výpověď žadatele o udělení mezinárodní ochrany a informace o zemi původu, které si správní orgán obstará, avšak které řádně a objektivně nezhodnotí a s rozhodnými skutečnostmi se nevypořádá, nasvědčují tomu, že žadatel naplňuje definici uprchlíka dle §12 písm. b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Potom je správní soud oprávněn dle §78 odst. 5 s. ř. s. ve svém zrušujícím rozsudku zavázat správní orgán právním názorem, podle něhož je správní orgán povinen udělit žadateli azyl dle §12 zákona o azylu. Případně v závislosti na konkrétních skutkových okolnostech věci, tuto povinnost správního orgánu podmínit tím, že v dalším řízení nevyvstanou nové skutečnosti, které by zásadně změnily závěry přijaté soudem v dané věci. Mezi tyto skutečnosti může patřit např.: pokud správní orgán v dalším řízení zásadně nezpochybní hodnověrnost výpovědi žadatele ohledně jeho azylového příběhu, či pokud na základě věrohodných, objektivních, přesných a aktuálních informací o zemi původu správní orgán n ... |
| 2 Azs 359/2018 - 23 | 30. 1. 2020 | A | I. Pokud jakýkoli správní orgán získá poznatky ve smyslu §155 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, jež zpochybňují důvody zařazení jednotlivce do evidence nežádoucích osob, je povinen neprodleně učinit veškeré potřebné kroky směřující k uvedení evidence do souladu se skutečností. II. Správná orgán, který sám není oprávněn provádět změny údajů zanesených v evidenci, tedy jiný orgán než policie (ve smyslu §155 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců), je povinen dát policii podnět k tomu, aby takovou změnu mohla co možná nejdříve provést. |
| 8 As 310/2018 - 69 | 30. 1. 2020 | B | Oznámení obecní policie o podezření ze spáchání přestupku není bez dalšího dostatečné k prokázání jednání zakládajícího odpovědnost za správní delikt podle §125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění účinném do 30. 6. 2017. |
| 10 Ads 236/2019 - 36 | 30. 1. 2020 | B | Do vyměřovacího základu pojištěnce za dobu po 31. prosinci 1995 se pro účely stanovení ročního vyměřovacího základu nezahrnuje náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vyplácená podle §447 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku [§16 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění; shodně pro dobu před 1. lednem 1996 viz §11 odst. 2 písm. d) ve spojení s §11a vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění účinném do 31. 12. 1995]. |
| 8 As 50/2018 - 72 | 29. 1. 2020 | A | Při přezkumu souladu veřejnoprávní smlouvy s právními předpisy se správní orgán zabývá ochranou práv smluvní strany nabytých v dobré víře (§94 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve spojení s §165 odst. 7 téhož zákona), a to i v případě veřejnoprávní smlouvy, která se ještě nestala účinnou. |