| spisová značka |
datum rozhodnutí |
význam | právní věta |
| 4 Ads 120/2008 - 90 | 17. 2. 2009 | B | I. Uchazeč o zaměstnání nemohl bez svého zavinění osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku (§17 odst. 4 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném od 1. 1. 1996), jestliže mu jeho poslední zaměstnavatel potvrdil poslední výši průměrného měsíčního čistého výdělku ve výši 0 Kč, v nyní posuzované věci z důvodu trvajícího sporu s uchazečem o náhradu mzdy za rozhodné období, z něhož měl být zjištěn průměrný měsíční čistý výdělek. II. Jestliže úřad práce vycházel z potvrzení průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního zaměstnání ve výši 0 Kč a přiznal nárok na hmotné zabezpečení v „nulové výši“, posoudil tak nezákonně nárok uchazeče na hmotné zabezpečení při ztrátě zaměstnání (čl. 26 odst. 3 Listiny), který mu tehdejší zákonná úprava přiznávala v minimální výši za použití částky životního minima pro jednotlivého občana staršího 26 let platné k datu vzniku nároku na hmotné zabezpečení. |
| 7 As 26/2007 - 278 | 13. 2. 2009 | B | I. Každý vlastník nemovitostí vstupujících do pozemkové úpravy musí akceptovat nově nastolený stav, bylo-li ho dosaženo správným procesním postupem a byly-li současně dodrženy zákonem stanovené podmínky, omezení a regulativy (§10 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech). Nesouhlas účastníka řízení (zde vlastníka pozemků dotčených pozemkovou úpravou) s věcným uspořádáním nemovitostí ve schváleném návrhu pozemkové úpravy nemůže vést k závěru o nezákonnosti rozhodnutí o jejím schválení (§11 odst. 4 téhož zákona), neopírá-li se o tvrzení o porušení shora uvedených zákonných požadavků. II. Nájemce pozemku vstupujícího do pozemkové úpravy nemá právo na ekvivalentní „vykrytí“ tohoto práva na výstupu, neboť právo nájmu není vstupním nárokem ve smyslu §3 a §8 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech. Totéž platí i pro přiznané právo na čerpání zemědělských dotací spojené s pozemky dotčenými pozemkovou úpravou. |
| 6 Ads 8/2009 - 76 | 12. 2. 2009 | A | Účelem vyplácení příplatku k důchodu podle §1 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 622/2004 Sb. je poskytnutí finanční kompenzace ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální toliko těm osobám, které jsou odkázány pouze na dávky důchodového pojištění v podobě starobního nebo plného invalidního důchodu a prakticky nemají možnost získat jiný pravidelný zdroj příjmů; z tohoto důvodu příplatek k důchodu nenáleží osobám, jimž byl přiznán toliko částečný invalidní důchod. |
| 5 As 18/2008 - 90 | 12. 2. 2009 | A | I. Pokud krajský soud jednal jako s žalobci s osobami, které v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu vystupovaly pouze jakožto zmocněnci účastníků předcházejícího správního řízení, v jejichž zastoupení měla být žaloba podána, zatížil tím řízení před soudem zmatečnostní vadou spočívající v tom, že chyběly podmínky řízení ve vztahu k takto nesprávně vymezeným účastníkům [§103 odst. 1 písm. c) s. ř. s.]. II. V řízení před správním soudem je zastoupení účastníka více zástupci zároveň nepřípustné, stejně jako další zastoupení obecného zmocněnce dle §35 odst. 6 s. ř. s. advokátem či jinou osobou (§35 odst. 7 s. ř. s.). |
| 5 Afs 44/2008 - 57 | 12. 2. 2009 | A | Pokud daňový subjekt zahrne v plné výši do základu daně z příjmů náklady vynaložené na stavební práce na určitém objektu, a to ve zdaňovacím období, kdy je vynaložil, je povinen prokázat, že se skutečně jednalo o náklady na opravu objektu, a nikoli o technické zhodnocení ve smyslu §33 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, které je možné zahrnovat do daňově uznatelných nákladů pouze postupně formou daňových odpisů. Daňový subjekt je tedy povinen prokázat, jaký byl stav objektu před a po provedení stavebních prací, aby bylo možné posoudit, zda se jednalo o opravu, nebo naopak o rekonstrukci či modernizaci objektu. |
| 9 As 34/2008 - 68 | 12. 2. 2009 | A | Pojišťovací zprostředkovatel, který nezávisle na pojišťovně určuje okruh subjektů, jenž osloví jako potenciální zájemce o uzavření pojistné smlouvy, a k tomuto účelu sám vytváří databázi osobních údajů těchto subjektů, má z hlediska zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, postavení správce osobních údajů, nikoli jejich pouhého zpracovatele (§12 citovaného zákona). |
| 1 Azs 107/2008 - 78 | 11. 2. 2009 | B | I. Ačkoliv dřívější právní úprava překážek vycestování a dnešní doplňkové ochrany je shodná, a tudíž není důvodu paušálně odmítat aplikaci závěrů judikatury a doktríny k překážkám vycestování, je třeba při výkladu doplňkové ochrany věnovat pozornost všem nuancím a změnám, k nimž oproti úpravě překážek vycestování došlo (vypuštění některých překážek vycestování, rozdílné vymezení státu, ve vztahu k němuž se nebezpečí vážné újmy posuzuje, rozdílná definice skutečností naplňujících vážnou újmu, absence vylučující klauzule). Správní orgán a správní soud jsou navíc povinni vykládat institut doplňkové ochrany nejenom v souladu se zněním §14a zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ale i v souladu s textem a účelem směrnice Rady 2004/83/ES, a přihlížet k výkladu směrnice provedenému Soudním dvorem Evropských společenství, jakož i k judikatuře Evropského soudu pro lidská práva v této oblasti. II. V případě zamítnutí žádosti o mezinárodní ochranu jako zjevně nedůvodné podle §16 odst. 2 zákona č. 32 ... |
| 6 Ads 119/2007 - 57 | 11. 2. 2009 | B | I. Při změně právní úpravy musí být vznik právních vztahů - a tedy subjektivních práv a povinností - posuzován vždy podle zákonů a jiných pramenů práva účinných v době jejich vzniku (zákaz tzv. pravé retroaktivity). Rozsah těchto práv a povinností by však měl být v zásadě shodný pro všechny právní subjekty a musí se proto logicky měnit s účinností nových zákonů (a jiných pramenů práva - např. vyhlášek), a proto se příslušný právní vztah zásadně řídí po účinnosti nového zákona (či jiného právního předpisu) podle tohoto nového zákona (či jiného právního předpisu). Jestliže tedy vyhláška č. 506/2006 Sb. změnila s účinností od 1. 1. 2007 vyhlášku č. 182/1991 Sb. tak, že zrušila její §43, který upravoval příspěvek na provoz telefonní účastnické stanice a současně nestanovila, že příspěvek na provoz telefonní účastnické stanice bude i nadále vyplácen těm, kterým byla dávka přiznána přede dnem účinnosti vyhlášky č. 506/2006 Sb., pak je nutné trvat na interpretaci, že od 1. 1. 2007 nelze dávku ... |
| 9 Ans 5/2008 - 107 | 5. 2. 2009 | A | Stanovení výše platby na účet univerzální služby nebo vystavení dokladu opravňujícího k čerpání finančních prostředků z tohoto účtu je možné až poté, kdy nabude právní moci rozhodnutí o ověření výše prokazatelné ztráty a o výši finančního příspěvku, což je dáno podstatou zákonem zvoleného způsobu financování povinností univerzální služby. |
| 2 Ao 4/2008 - 88 | 5. 2. 2009 | B | I. Přestože samotná změna funkčního využití konkrétní plochy novým územním plánem nebude obvykle představovat přímý zásah do vlastnických práv majitelů dotčených nemovitostí, nevylučuje to zásah nepřímý, ve smyslu omezení možností užívání předmětu vlastnictví. I když je každý vlastník povinen určitou míru takového nuceného omezení akceptovat, za situace, kdy toto omezení překročí míru spravedlivé rovnováhy mezi požadavky obecného zájmu a imperativy na ochranu základních práv jednotlivce, musí být vlastníku přiznána odpovídající náhrada ve smyslu čl. 11 odst. 4 Listiny. II. I za situace, kdy takové omezení není v rozporu s hmotným právem, může soud zrušit příslušnou část územního plánu, dojde-li v rámci testu proporcionality k závěru, že bez poskytnutí náhrady jde o zásah nepřiměřený. Skutečnost, že podústavní právo možnost odškodnění v těchto případech nepředpokládá, nemůže být takovému postupu překážkou. III. Soudu nepřísluší vynášet obecné soudy o tom, jaká by měla být kritéria ... |
| 1 As 79/2008 - 128 | 4. 2. 2009 | A | I. Jestliže bylo stavební povolení (§66 stavebního zákona z roku 1976) vydáno v době, kdy existovalo pravomocné územní rozhodnutí, není následné zrušení územního rozhodnutí samo o sobě důvodem ke zrušení stavebního povolení soudem. Toto vyplývá ze zásady presumpce správnosti aktů vydávaných správními orgány a principu ochrany dobré víry jejich adresátů. II. Pokud je územní rozhodnutí zrušeno, může být o námitkách účastníků rozhodnuto v novém územním rozhodnutí odlišně (za právní úpravy dle stavebního zákona z roku 1976), a to i když stavba již byla na základě stavebního povolení realizována. Pokud by námitkám bylo nově vyhověno, vedlo by to buď ke stanovení nové podmínky pro umístění stavby v území, nebo v krajním případě až k zamítnutí žádosti o vydání územního rozhodnutí. Tato skutečnost pak dle okolností povede k obnově stavebního řízení, neboť se změnily podmínky pro vydání stavebního povolení, které je nutno reflektovat [§100 odst. 1 písm. b) správního řádu z roku 2004]. |
| 1 Azs 105/2008 - 81 | 4. 2. 2009 | A | I. Informace o zemi původu použité ve věci mezinárodní ochrany musí být v maximální možné míře (1) relevantní, (2) důvěryhodné a vyvážené, (3) aktuální a ověřené z různých zdrojů, a (4) transparentní a dohledatelné. II. Zpráva Evropské komise o dosaženém pokroku v připravenosti kandidátské země na členství v EU může být jedním z důkazních prostředků, avšak s ohledem na její diplomatický charakter a účel, pro nějž se zpracovává, je pro azylové účely nezbytné k ní přistupovat při hodnocení důkazů obezřetně (§50 odst. 4 a §51 odst. 1 správního řádu z roku 2004). Zásada materiální pravdy vyjádřená v §3 uvedeného zákona vyžaduje, aby situace v zemi původu byla zjišťována pomocí jiných zpráv, které netrpí těmito deficity, přičemž zpráva Evropské komise může být užita toliko podpůrně. |
| 1 Afs 139/2006 - 108 | 4. 2. 2009 | B | I. Při výkladu §4 odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném do 31. 12. 2000, je nutno reflektovat účel daně a specifika transformačního procesu a usilovat o to, aby formalistická interpretace podmínek pro osvobození od daně nevedla k zásahu do základních ústavně garantovaných práv daňového subjektu. Účelem daného ustanovení o osvobození od daně nebylo vyjmout z osvobození převody bytů osob, které je dlouhodobě po právu užívaly. II. Ustanovení §47 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, je nutno v souladu s právním názorem judikovaným Ústavním soudem vyložit tak, že k daňové prekluzi dochází po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla daňová povinnost, nikoliv od konce roku, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání. |
| 1 Azs 61/2008 - 98 | 4. 2. 2009 | B | Krajský soud nemá povinnost provést libovolný důkaz, který mu účastníci navrhnou. Pokud by účastník navrhoval důkaz, jež nemá s danou věcí zjevně žádnou souvislost, případně pokud by nebyl schopný ani k výzvě soudu uvést, co konkrétně má jím navrhovaný důkaz ve vztahu k danému případu dokázat, pak by soud nemusel takový důkaz provádět. Měl by ale povinnost řádně zdůvodnit, proč nepovažuje za nutné důkaz provést. Navrhnul-li však účastník v řízení před krajským soudem důkaz ve formě listiny a soud se s tímto důkazem toliko seznámil a na základě jeho obsahu zkonstatoval, že není pro danou věc relevantní, aniž by jej řádně provedl při jednání, porušil tímto postupem §77 odst. 1 s. ř. s. |
| 2 As 70/2008 - 94 | 4. 2. 2009 | B | Pokud má být stavební povolení v případě liniových staveb oznámeno veřejnou vyhláškou a doručeno posledním dnem vyvěšení (§61 odst. 4, §69 odst. 2 stavebního zákona z roku 1976), pak to znamená, že se stejným způsobem oznamuje a doručuje i rozhodnutí o odvolání proti takovému rozhodnutí. |
| 1 As 90/2008 - 189 | 4. 2. 2009 | B | Důkaz o tom, že došlo k odeslání emailu z IP adresy přidělené telefonnímu číslu, jehož je účastník uživatelem, může sloužit jako důkaz v přestupkovém řízení, avšak pouze jako důkaz nepřímého charakteru. |
| 1 As 107/2008 - 100 | 4. 2. 2009 | B | Podle čl. 38 odst. 2 Listiny, má každý právo na to, aby věc byla projednána v jeho přítomnosti. Má-li být výše uvedené základní právo realizováno, musí být účastníkovi umožněno, aby se jednání mohl zúčastnit. Předvolání k ústnímu jednání je proto třeba doručit nejen právnímu zástupci účastníka, ale i přímo účastníkovi řízení (§42 odst. 2 věta druhá s. ř. s.). To platí též pro rozhodnutí krajského soudu podle §11 odst. 3 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím. |
| 3 As 7/2008 - 99 | 4. 2. 2009 | B | Správní orgán nemá pravomoc k rozhodování o zrušení zájmového sdružení právnických osob (§20f a násl. občanského zákoníku) a k určení likvidátora. Vydá-li správní orgán takové rozhodnutí, jde o rozhodnutí nicotné (§76 odst. 2 s.ř.s.). |
| 1 Ans 1/2009 - 299 | 4. 2. 2009 | B | Rozhodnutí o odmítnutí stížnosti na postup člena České lékařské komory podle §4 Disciplinárního řádu České lékařské komory není rozhodnutím ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s. |
| 8 As 21/2008 - 189 | 30. 1. 2009 | A | V řízení o udělení licence na provozování vnitrostátní veřejné linkové autobusové dopravy nejsou účastníky řízení případní konkurenční dopravci, provozující linkovou dopravu na předmětné trase. |
| 5 As 44/2006 - 74 | 30. 1. 2009 | B | Jsou-li skutečnosti a důvody, pro něž nebylo vydáno osvědčení pro stupeň utajení „přísně tajné“ podle zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností, seznatelné z obsahu správního spisu, který nepodléhal žádnému stupni utajení, a důvody nevydání osvědčení byly jasně a zřetelně formulovány v rozhodnutí žalovaného, pak okolnost, že se stěžovatel neseznámil s obsahem spisu označeným stupněm utajení „vyhrazené“, nemůže vyvolat úvahu o nepřezkoumatelnosti takového rozhodnutí. |
| 4 As 48/2008 - 23 | 30. 1. 2009 | B | Rozhodnutím správního orgánu o přerušení řízení (§29 správního řádu z roku 1967) se toliko upravuje vedení řízení [§70 písm. c) s. ř. s.]; žaloba proti takovému rozhodnutí je nepřípustná ve smyslu §68 písm. e) s. ř. s. |
| 2 As 43/2008 - 68 | 30. 1. 2009 | B | K §24 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 313/2006 Sb.K §59 odst. 1 písm. b) a §139 písm. f) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) *)K §149 zákona č. 500/2004 Sb., správní řádI. Stanovení dobývacího prostoru [§24 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon)] zakládá organizaci, v jejíž prospěch byl dobývací prostor stanoven, ve vztahu k pozemkům nacházejícím se v dobývacím prostoru, tzv. „jiné právo k pozemkům a stavbám“ ve smyslu §59 odst. 1 písm. b) a §139 písm. f) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).II. Charakter souhlasu s umísťováním staveb a zařízení v chráněném ložiskovém území, které nesouvisí s dobýváním [§19 odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění do 31. 12. 2006], po materiální stránce odpovídá charakteru závazného stanoviska podle §149 správního ř ... |
| 2 As 41/2008 - 77 | 30. 1. 2009 | B | I. Stanovení dobývacího prostoru (§24 zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon) zakládá organizaci, v jejíž prospěch byl dobývací prostor stanoven, ve vztahu k pozemkům nacházejícím se v dobývacím prostoru, tzv. „jiné právo k pozemkům a stavbám“ ve smyslu §59 odst. 1 písm. b) a §139 písm. f) stavebního zákona z roku 1976. II. Charakter souhlasu s umísťováním staveb a zařízení v chráněném ložiskovém území, které nesouvisí s dobýváním (§19 odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon, ve znění účinném do 31. 12. 2006), po materiální stránce odpovídá charakteru závazného stanoviska podle §149 správního řádu z roku 2004; to platí i v případě, kdy byl souhlas vydán pro širší okruh typově podobných případů. |
| 2 As 40/2008 - 80 | 30. 1. 2009 | B | k §24 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 313/2006 Sb.k §59 odst. 1 písm. b) a §139 písm. f) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)*)k §149 zákona č. 500/2004 Sb., správní řádI. Stanovení dobývacího prostoru [§24 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon)] zakládá organizaci, v jejíž prospěch byl dobývací prostor stanoven, ve vztahu k pozemkům nacházejícím se v dobývacím prostoru, tzv. „jiné právo k pozemkům a stavbám“ ve smyslu §59 odst. 1 písm. b) a §139 písm. f) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).II. Charakter souhlasu s umísťováním staveb a zařízení v chráněném ložiskovém území, které nesouvisí s dobýváním [§19 odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění do 31. 12. 2006], po materiální stránce odpovídá charakteru závazného stanoviska podle §149 správního řá ... |
| 4 Ads 19/2008 - 188 | 30. 1. 2009 | B | Vázanost krajského soudu právním názorem Nejvyššího správního soudu vysloveným ve zrušujícím rozhodnutí (§110 odst. 3 s. ř. s.) zakládá krajskému soudu povinnost respektovat v dalším řízení tento názor jak v rozsahu, ve kterém Nejvyšší správní soud shledal důvody kasační stížnosti opodstatněnými (tj. neztotožnil se s rozhodnutím, případně s dílčím právním názorem krajského soudu), tak v rozsahu, ve kterém stěžovateli nedal za pravdu (tj. akceptoval právní názor krajským soudem v rozsudku vyslovený). |
| 9 Afs 8/2008 - 117 | 29. 1. 2009 | A | I. Správce daně je povinen umožnit daňovému subjektu k jeho žádosti nahlédnout do evidence daní (§62 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) a zjistit z ní veškeré informace vedené k jeho osobě, které byly použity jako podklad pro vydání platebního výměru na penále tohoto daňového subjektu. II. Pokud v řízení o žalobě ve správním soudnictví soud vychází z údajů obsažených ve správním spisu, aby ověřil skutkový a právní stav, který tu byl v době vydání napadeného rozhodnutí správního orgánu, pak tento postup nelze označit za dokazování ve smyslu §52 s. ř. s. |
| 7 As 74/2008 - 47 | 29. 1. 2009 | B | I. Z dikce §49 odst. 1 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, a §28 odst. 2 věty prvé vyhlášky č. 244/2002 Sb. vyplývá, že pokud se lovu nezúčastní jiná oprávněná osoba (mimo lovce), potom každý oprávněný lovec musí ihned po ulovení spárkaté zvěře vždy označit tuto zvěř nesnímatelnou plombou. II. K odpovědnosti za přestupek podle §63 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti (porušení některého pravidla lovu uvedeného v §49 odst. 1 téhož zákona), postačí, s ohledem na §3 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, zavinění z nedbalosti (vědomé či nevědomé). Lovec, který má zkoušku z myslivosti, jež obsahuje otázky z právních předpisů tohoto oboru lidské činnosti, a má tedy v tomto směru i základní znalosti práva, proto nemůže důvodně požadovat svou beztrestnost - pokud porušil některé z pravidel lovu uvedené v §49 odst. 1 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti - s poukazem na to, že tato pravidla porušovali i myslivecký hospodář či jiní funkcionáři. |
| 5 Afs 42/2008 - 102 | 29. 1. 2009 | B | Vztah daňového dlužníka a státu je řadou zcela samostatných závazkových právních vztahů veřejnoprávní povahy, byť se všechny odvozují od jednoho druhu daně. Každý z těchto vztahů má svůj samostatný právní osud nejen co do svého vzniku a trvání, ale také do svého zániku. Použitím úhrady daně na úhradu určité daňové povinnosti správcem daně dle §59 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, konkrétní závazek daňového dlužníka definitivně zaniká. |
| 9 As 19/2008 - 78 | 29. 1. 2009 | B | I. Povinnost vést evidenci při podnikání na úseku zbraní a střeliva nepředpokládá vlastnický vztah k evidované zbrani a střelivu. Nakládá-li určitý subjekt v rámci své podnikatelské činnosti se zbraněmi či střelivem nebo jinými specifickými předměty vymezenými zákonem o zbraních [§2 odst. 2 písm. a) bod 1. zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních], pak podléhá povinnosti vést evidenci těchto specifických předmětů bez ohledu na to, zda je či není jejich vlastníkem. II. Výluka zakotvená v §1 odst. 2 písm. a) zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních, se vztahuje pouze na v tomto ustanovení taxativně vyjmenované subjekty, neboť režim používání, držení a nošení zbraní a střeliva je pro tyto subjekty (např. ozbrojené síly České republiky) upraven jinými právními předpisy. |
| 9 Ans 4/2008 - 197 | 29. 1. 2009 | B | Předmětem činnosti správního soudu v řízení o žalobě není ověřovat správnost veškerých dat uvedených žalobcem, nýbrž přezkoumat zákonnost napadeného rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů. Pokud však správní soud na některém z údajů vystaví svou argumentaci, která je zásadní pro výrok o důvodnosti žaloby, pak je jeho povinností, aby ověřil, zda jím převzatá skutková tvrzení mají oporu ve spisovém materiálu či nikoliv. |
| 7 As 35/2008 - 144 | 29. 1. 2009 | B | Pojem "jeden skladovací prostor" užitý v §7 odst. 2 vyhlášky č. 326/2001 Sb. je nutné s ohledem na smysl a účel této právní úpravy vykládat tak, že se musí jednat o samostatný skladovací prostor, který je od jiných skladovacích prostorů dostatečně oddělen tak, aby nemohlo dojít k vzájemnému kontaktu mezi v něm uskladněným nebaleným drůbežím masem a ostatními skupinami nebaleného masa, uskladněnými vně tohoto prostoru, a bylo tak zabráněno přenosu či šíření zdraví škodlivých mikroorganismů. |
| 8 As 31/2007 - 165 | 28. 1. 2009 | A | I. Při úvaze o zrušení pravomocného rozhodnutí v rámci výkonu dozorčí činnosti správní orgán musí vždy náležitě posoudit, zda v dalším řízení a v novém rozhodnutí může dojít v rámci možností – se zřetelem na příp. změněnou situaci – k nápravě, tedy k odstranění vytýkané nezákonnosti. II. V případě zrušení původního pravomocného rozhodnutí o povolení stavby, podle něhož byla stavba již zcela nebo zčásti realizována, je nutno při znovupovolení stavby postupovat analogicky podle ustanovení o nepovolené stavbě [zde podle §88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona z roku 1976]. |
| 1 Azs 96/2006 - 80 | 28. 1. 2009 | A | Ustanovení §28 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění účinném do 31. 8. 2006, je nutno vyložit tak, že pojem „rozhodnutí o neudělení nebo odnětí azylu” zahrnuje také rozhodnutí o zamítnutí žádosti jako zjevně nedůvodné (§16 téhož zákona). V tomto případě je správní orgán povinen rozhodnout též o překážce vycestování. |
| 5 Afs 130/2006 - 80 | 28. 1. 2009 | B | Ustanovení §14 odst. 1 písm. i) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, je třeba vykládat i za účinnosti zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, tak, že zakotvuje nepřípustnost započtení rovněž u veřejnoprávních pohledávek, tedy i v případě realizace úhrady dluhu na dani postupem podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. |
| 8 As 42/2006 - 74 | 28. 1. 2009 | B | Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 9. 12. 2008, sp. zn. Pl. ÚS 26/07, č. 47/2009 Sb., je §171 odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění zákona č. 161/2006 Sb., v rozporu s čl. 36 odst. 2 Listiny. Proto se toto ustanovení ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. |
| 8 As 40/2008 - 170 | 28. 1. 2009 | B | Soud může zavázat správní orgán k doplnění dokazování znaleckým posudkem pouze tehdy, rozhoduje-li tento orgán o posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, jimiž z hlediska své pravomoci nedisponuje. |
| 4 As 69/2008 - 117 | 28. 1. 2009 | B | Rozhodnutí správního orgánu není nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů jen proto, že nevysvětluje, proč se správní orgán považuje za příslušný věc projednat a rozhodnout. Otázku věcné příslušnosti správního orgánu posoudí krajský soud z úřední povinnosti, a neshledá-li k tomu dostatek podkladů v předloženém správním spisu, opatří další potřebné podklady zejména postupem podle §74 odst. 1 věta druhá a čtvrtá s. ř. s. |
| 1 Afs 5/2009 - 62 | 28. 1. 2009 | B | Za předpokladu, že cena sjednaná je vyšší než cena zjištěná, je základem daně z převodu nemovitostí kupní cena sjednaná v takové výši, kterou strany smlouvy uvedly v návrhu na vklad předloženém katastrálnímu úřadu [§10 odst. 1 písm. a) zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, §2 odst. 3 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem]. Na výši základu daně nemá vliv to, že kupní cena byla po převodu vlastnického práva snížena pro vady zjištěné na nemovitosti. |
| 6 Ads 16/2008 - 64 | 27. 1. 2009 | B | Dospěl-li krajský soud na základě posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí k závěru, že zdravotní stav žalobce odpovídá plné invaliditě, mohl se na základě provedeného řízení vyjádřit pouze k otázce plné invalidity žalobce a nemohl ve svém zrušujícím rozsudku uložit České správě sociálního zabezpečení vydat nové rozhodnutí, jímž přizná žalobci plný invalidní důchod, protože krajský soud (stejně jako ČSSZ) neposuzoval, zda žalobce získal potřebnou dobu pojištění. |
| 2 Azs 91/2008 - 66 | 27. 1. 2009 | B | I. V řízení o žalobě a následně v řízení o kasační stížnosti nelze účinně zpochybnit kvalitu tlumočení pohovorů v řízení o udělení mezinárodní ochrany za situace, kdy byl pohovor veden v jazyce, jejž si žadatel o mezinárodní ochranu sám zvolil, svým podpisem potvrdil, že souhlasí s obsahem protokolu z tohoto pohovoru, a ani při napadení správního rozhodnutí založeného na těchto pohovorech neuváděl a neuvádí konkrétní body, které byly podle něj přetlumočeny chybně. II. Nelze tvrdit, že každý bangladéšský buddhista a každý příznivec politické strany, jež je v Bangladéši právě v opozici (zde Lidová liga), je podrobován jednáním, jež by u něj zakládaly odůvodněné obavy z pronásledování, leda by prokázal, že se vymykal svou situací ze skupiny bangladéšských buddhistů či příznivců této politické strany takovým způsobem, aby u něj tyto důvodné obavy z pronásledování z důvodu náboženství či politického přesvědčení mohly být shledány. |
| 1 As 92/2008 - 76 | 22. 1. 2009 | A | Územní souhlas vydaný na základě §96 stavebního zákona z roku 2006 je rozhodnutím ve smyslu §67 odst. 1 správního řádu z roku 2004, a proto je odvolání proti němu přípustné. Sdělení odvolacího orgánu, kterým byly námitky vznesené proti územnímu souhlasu shledány neopodstatněnými, je třeba považovat z materiálního hlediska za rozhodnutí o odvolání, které je rozhodnutím ve smyslu §65 s. ř. s., a není tedy vyloučeno ze soudního přezkumu dle §70 písm. a) s. ř. s. |
| 1 As 93/2008 - 95 | 22. 1. 2009 | A | Zřícenina hradu, u níž není patrné dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží, není stavbou, nýbrž součástí pozemku, na němž se nachází (§120 občanského zákoníku). Státní podnik, kterému svědčí právo hospodaření k takovému pozemku (§2 odst. 2 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku), je proto povinen pečovat o zříceninu, která je kulturní památkou, a plnit opatření uložená mu orgánem státní památkové péče (§16 odst. 2 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, §9 odst. 1 a §10 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči). |
| 1 As 96/2008 - 115 | 22. 1. 2009 | A | I. Úřední záznam o tom, že byl spáchán přestupek a kdo je z jeho spáchání podezřelý, poskytuje správnímu orgánu pouze předběžnou informaci o věci; nelze jej však považovat za důkazní prostředek (§51 odst. 1 správního řádu z roku 2004). K dokazování průběhu událostí popsaných v úředním záznamu slouží mj. svědecký výslech osoby, která úřední záznam pořídila, nikoli tento záznam sám. II. Obviněný z přestupku může uplatňovat nové skutečnosti a navrhovat nové důkazy (§73 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích) i v odvolání; omezení stanovené v §82 odst. 4 správního řádu z roku 2004 na řízení o přestupku nedopadá. |
| 1 Afs 143/2008 - 69 | 22. 1. 2009 | A | I. Osoba povinná v exekučním řízení není příjemcem zdanitelného plnění spočívajícího v provedení exekuce na majetek této osoby soudním exekutorem, který je plátcem daně z přidané hodnoty. Proto, jestliže soudní exekutor uloží osobě povinné povinnost uhradit náklady exekučního řízení podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, zvýšené o daň z přidané hodnoty účtovanou soudním exekutorem a následně je taktéž vymůže, nejsou splněny podmínky §72 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, pro vznik nároku na odpočet daně ze strany osoby povinné. II. Soudní exekutor vykonávající nezávisle exekuční činnost podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, je za splnění dalších podmínek osobou povinnou k dani z přidané hodnoty ve smyslu zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. |
| 1 Afs 147/2008 - 52 | 22. 1. 2009 | B | Do účinnosti zákona č. 420/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí a související zákony, bylo možné ocenit nemovitost vkládanou do obchodní společnosti pro účely daně z převodu nemovitostí pouze tzv. administrativní metodou podle §3 a násl. zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, nikoliv cenou obvyklou podle §2 odst. 1 téhož zákona. |
| 1 Aps 11/2008 - 73 | 22. 1. 2009 | B | I. O námitce promlčení podle §70 odst. 3 daňového řádu nelze rozhodovat jako o námitce proti úkonu správce daně v souvislosti s řízením vymáhacím a zajišťovacím podle §52 téhož zákona.II. O námitce promlčení podle §70 odst. 3 daňového řádu je správce daně povinen rozhodnout rozhodnutím (§32 odst. 1 daňového řádu), proti němuž je přípustné odvolání (§48 odst. 1 téhož zákona). |
| 9 As 1/2008 - 107 | 22. 1. 2009 | B | Přeshraniční přeprava odpadů do České republiky za účelem odstranění (tedy s cílem odpad odstranit na skládkách, nikoli jej využít) je zakázána s výjimkou odpadů vzniklých v sousedních státech v důsledku živelních pohrom nebo za stavu nouze. Na tomto zákazu se nic nezměnilo ani poté, kdy s účinností od 12. 7. 2007 se přeshraniční přeprava odpadů řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006. |
| 4 As 4/2008 - 95 | 21. 1. 2009 | A | I. Výlučná informační hodnota údajů obsažených v registru rodných čísel (§13b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel) znamená, že tyto údaje mají ze zákona přednost před údaji pocházejícími z jiných zdrojů, včetně veřejných listin. II. Pro vydání cestovního pasu není rozhodné, kdy bylo žadateli rodné číslo přiděleno, ale jaké je jeho rodné číslo v okamžiku, kdy mu má být cestovní pas vydán. |
| 4 Ads 24/2008 - 69 | 20. 1. 2009 | B | Doba zaměstnání u Sboru ozbrojené ochrany železnic se podle §153 odst. 2 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve spojení s §44 odst. 2 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii, v plném rozsahu započítává do doby rozhodné pro přiznání příspěvku za službu podle zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky. |